1
masthead
30. dubna 1905
2
masthead
III. Příloha „Národmích Listů
5
title
List z Paříže.
Paříž
6
article
V dubnu 1905.
(Korunovace císaře Františka
Josefa za krále českého.)
Uherská krise jest předmělem nejživějšíeh
úrsh nejen ve vysokých sférách diplomatických,
jež se zabývají v přední řadě politikou zahra-
niční, nýbrž i v kruzích, kdež není zvyklosti
věnovati příliš pozornosti otázkám vnějším
A pro ty, kdož znají poněkud poměry rakousko-
uherské, musí překvapovati zmatek, jenž zavládl
v rázorech i těch, kdož jinak mívají zpravidla
úsodek velmi náhlý, jasný a určitý.
Dlouho již, jak víte, sleduje skromný do
pisoratel Váš poměry rakouské a dlouho již také
navštěvuje kruhy, jež napomáhati mohou mu
by viděl jasně do vývoje budouenosti, do vý-
voje, kterýž může býti dosti blízkým, poněvadž
rozhodnuti nějaké jest věru nalehavý m.
František Josef
7
article
Toto mínění jest zpravidla výsledkem
hovorův četných jež měl jsem s osobnostmi.
způsobilými, aby 'mnoho znaly o věcech těch,
avšak diplomatické poměry Evropy zdají se být
tak spletité a nejisté, že se váhá s úsudkem
sdělením určitě formulovaným.
A přece někleré rozhovory zasluhují, aby
byla podána o nich zpráva, třeba že mojí in-
formatoři mne vyzývají k opatrnosti největšía
mne žádají, abych nejmenoval jich, ano an
nenaznačil z blízka, s kým jsem byl takto
hovořil o záležitostech těch.
Doznávám, že málem od dvou měsíců již
váhám psáti »Národním Listům« o věcech, jež
by ale Čechy přijaly se skutečným uspokojením.
A když troufám si dnes konečně psáti o nich.
činím tak přes reservu, jež mně byla doporu-
čována. Vyhovuje doporučení tomu, neuvádím
jmén, ale ujišťuji co nejurčitěji a co nejroz-
hodněji, že hovory v tom směru se děly, že
myšlenka ta si razila cestu a že ve sferách nej-
povolanějších zabývali se otázkami takými a čim
dále tím více počítají s možností aktu, jehož
ohlášení bylo by ovšem způsobilé vzbuditi jisté
vzrušení i ve světě diplomatickém.
Čecho
Evropa
8
article
Nuže, k předmětu mých nahodilých roz
hovorů!
Běží o korunovaci efsaře Františka Josefa
za krále českého, korunovaci své doby určitě již
slibenou a jež dnes byla by i logickým rozřeše-
ním krise nynější. V tom směru byla také otázka
kladena několikrát v kruzích ofieialních neb
oficiosních a stůjž zde mínění vyslovené osob-
nostmi, jichž autorita ve věcech takých jest ne-
popíratelna.
Korunovace císaře Františka Josefa za krále
českého byla by zajisté nejlepším rozřešením
krise uherské. Korunovace ta byla přislibena
a kdyby byla realisována, uspokojila by Čechy
jichž loyalnost by byla posílena. Rakousko by
jen ziskalo situací tak zjednodušenou. Toho ne-
může zajisté popírati nikdo. Proto neváháme také
s prohlášením zásadním, jež mělo by býti zá-
chranným voditkem pro budouenost, jejiž neji-
stolu a nebezpečí nevidí jedině ti, kdož ch t ěj
býti slepými. Jak vidite, můj názor na věc jest
zcela určitý.
František Josef
Čecho
Rakousko
9
article
Avšak při realisaci projektu tak důležitého
třeba ovšem počítati i s těmi, kdož by se po-
stavili na odpor, kteří mají zájem na tom, aby
věci zůstaly tak zmatený a rozhárány, jak jsou,
ano, aby se zapletly a stížily ještě vice. Válka
ruskojaponská přesunula již diplomatickou osu
Evropy a z tohoto stano viska situace jev
se ovšem méně příznivou, by směřovala k udá-
losti tak značné váhy, jakou jest korunovace
elsaře Františka Josefa králem českým, císaře,
jenž jest věku již přiliš pokručilého, nežli aby
mohl míti dosti energie a pružnosti, by čeli
těm neb tomu, kdož jistě by neopomenul
ihned zabývati se velmi úsilně věcí tou
Tato věc setkala by se s nejprudší oppo-
sicí a, řekněme to přímo, Německo by to
»nedovolilo«. Obávám se proto, že by to bylo
záminkou ke komplikacím, kýženým a čekaným
nepřáteli Rakouska.
Kromě toho Čechy a jich poměr nejsou
dosti známy, všude téměř se zkracují jich
snahy a smýšlení, poněvadž jisté kruhy maj
na tom zájem činiti tak a kruhy ty jsou dnes
ješté převládajícími. A tyto kruhy, převládající
dnes ještě v politice mezinárodní, hlásají, že
korunovace císaře Františka Josefa za krále če-
ského byla by novou abdikaci koruny, že by
seslabila monarchii ještě více, že by pak v řiši
bylo vlastně ještě o stát více a že k tomu
špatně zvolen byl by právě okamžik, kdy Uhry
jsou v plné krisi.
Čecho
František Josef
Uher
Evropa
Německo
Rakousko
elsař František Josef král
10
article
Já však hledím jinak na věc. Pro mne
naopak bylo by to rozřešení nejpřirozenější a
dodalo by více síly monarchii rakouské, kterouž
my Francouzové z vlastního zájmu můžemesi
přáti silnou a velikou. Ale ode dvou měsíců,
kdy hovořiváno o této eventualitě, myšlenka tato
razila si pomalu, ale přece cestu i v kruzích
diplomatických. Mluvím, mluvíváme o ní často,
a budu ji uváděti na přetřes opět, ovšem s tou
diskretností Francouze, jenž jest slyšán tak
o věcech takých v hovorech neofficiálních, jenž
ale nemá práva, starati se officiálně o vnitřní
politiku státu spřáteleného. A neznavím se —
i můžele říci, že nadejde okamžik, kdy bude
třeba čeliti i přímo překážkám«.
»Ve Francii — opakuji vám — snahy
její, jež dobře znáte, jsou sympaticky projektu
tomu a někteří státníci rakouští dnes již v sou-
kromí soudí jako my.«
»Bude třeba však voliti okamžik vhodný
i s ohledem na poměry mezinárodní, aby věc
uvedena byla v proud.«
Podal jsem, pokud možno nejvěrněji, hovor,
kterýž kryje se v podstatě i s rozbovory něko-
lika osobností, jichž nemohu jmenovati, jež ale.
až den vhodný by nadešel, mohl bych označit
jmény i s daty přesnými, kdy hovory ty se konaly.
A jestliže myšlenka ona razí si třeba po-
zvolna cestu, my přispívati budeme zajisté dle
možnosti své, aby klíčila ještě více; jestliže
jsou okamžiky, kdy zdržena byla na postupu
svém, okolnosti nynější nebyly na to bez vlivu
leč přes to jiné současné okolnosti dodaly urči-
tějšího tvaru koncepci, jejiž provedení bylo by
prospěšné Čechům i Francii zároveň. A jiným
národům rovněž.
Čás jest velikým pánem a napomáhati mu
mohou ti, kdož, jako Vy a my, nechtěj
ne opustitn.
Ernest Gay.
Francouz
Čecho
Ernest gay
Francie
11
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z pražského trhu peněžního.
Roku 1756 založil si v Hamburce bývalí
lodní kapitán George Parish malý obchod s lod-
ními potřebami. Okolnosti donutily ho k tomu.
Až do té chvíle byl námořníkem tělem duš
a jen úpadek firmy, pro kterou konal jízdy mezi
Hamburkem a Anglií, přiměl ho k opuštění dosa-
vadní životní dráhy. Parish pocházel z drobné
anglické šlechty. Jeho rodina měla kdysi větší
majetek pozemkový, ale v občanských válkách
sedmnáctého stoleti přišla na mizinu a jedna
odnož její usídlíla se ve Skotsku. Jejím posled-
ním mužským potomkem byl právě George Pa-
rish. Jeho angličti krajané v Hamburce, kteři
tu tvořili zvláštní, samosprávnou obchodní čtvrt,
vyloučili úplně ze svého středu starého kapitána,
který ostatně dlouho již v obchodní činnosti ne-
setrval. Po šesti létech od založení obchodu ze-
mřel a zanechal svému synovi Johnovi, kterému
bylo tenkráte 20 let, svůj malý obchůdek. Knih
nevedl a jeho syn jen přibližně zjistil, že ob-
chodní kapitál činil něco přes 4000 marek.
Zvláštního obchodního vzdělání John neměla
smýšlení, které chovala anglická kolonie ham-
burská k otci, přeneslo se i na syna. Tento od-
por krajanů hamburských potrval i nadále, a
když již byl Parish později v nejlepších stycích
s anglickou vládou a konal jí služby nezaplati-
telné, zachovaly námořní úřady anglické část
tchoto smýšlení. Teprve na přímé zakročen.
vlády anglické nastal obrat.
Parish
George
John
Hamburk
Anglie
Skotsko
Hamburka
12
article
Prvá léta, ve kterých John Parish vedl
svůj obchod a kdy přibral za společníka svého
bratra Georga, přinesla oživení hamburskému
obchodu. Bylo ho již nejvýše zapotřebí. Dů-
sledky války (řicetileté a oslabení Německa tí
žily neustále přístav tento, který zatlačován vy-
trvalou soutěží holandskou. Sedmiletá válka při-
nesla obrat. Veliké dodávkové obchody pro voj-
ska šly přístavem tímto, zatím co následkem
těžkých kontribucí, ukládaných Bedřichem Ve-
likým Sasku a zhoršením mince v Německu,
jakož i silnou emissí švédských papírových pe-
něz vzbuzeno bylo silné směnkaření, kterého
se Hamburk živě účastnil. Pád některých vůd-
čích firem vzbudil krisi, která těžce dolohla i n
Hamburk i na Johna Parishe. Svojí neobyčejnou
energií a duchapřítomností vyvázl John Parish
z tisně chvíle, aby založil svůj další postup na
význačném, historickém momontu, jehož dů-
sledky devedl plně pochopiti.
Od r. 1765 stala se Anglie svým vývojem
ku průmyslu ze země obilí vyvážející zemí
obilí dovážející. Tato okolnost byla mocnou
vzpruhou hamburskému obchodu obilnímu
Hamburk stává se sběrnou německého obilía
jeho obchodníci zmocňují se čím dále tím víco
sprostředkování obchodníha mezi baltickými při-
stavy a západní Evropou, Anglií v prvé řadě.
Parish náleží mezi pionýry tohoto vývoje, který
byl hlavním základem budoucího rozvoje a roz-
machu hamburského. Události budoucna byly
mu příznivy: boj o svobodu Severní Ameriky
otevírá lodím s hamburskou vlajkou cestu přes
Atlantický oceán a propuknutí veliké revoluee
francouzské ohlašuje dobu, kdy Hamburk stane
se rozhodujícím faktorem v obchodnímc i mocen-
ském směru.
John Parish tehdy prvními ranami, kter
utrpěl, vyspěl. Nemaje obchodního vzdělání
předchoziho, musil je nabývati praxí a životem.
Ta škola jest sice velmi dobrá, ale i velmi drahá.
Parish
Georg
Bedřich
Německo
Sasko
Hamburk
Anglie
Evropa
severní Amerika
13
article
Svého vlastního jmění neměl nadbytek —
olcovský podíl se následkem úhon uvedených
jen málo zvětšil. Ale vynikající schopnosti za-
bezpečily mu úvěr a Parish dovedl chápati
jeho význam. „Pro obchodníka jest úvěr vším
a nutno ho všemi oběťmi udržovati. Kdo se jich
leká, nebude nikdy velikým.“ Bylo mu ctí, do-
státi přesně a v čas svým závazkům a při tom
věděl, že jen touto cestou nabude důvěry, které
vyžadovaly jeho plány a snahy. Nebyl veden vý-
dělkářstvím, nehromadil peněz k vůli penězům,
ale obchod byl mu živlem, životem, pýchou.
„Tak poutavou jest činnost v úspěšném podni-
kání pro rozeného obchodníka, který se snaž
býti prvým ve svém povolání, že ve-
škery moje choroby tělesné neměly naprosto
žádného vhvu na mé obchodní záležitosti.“
Jeho snem jest býti prvým. Chápaje správně
dosah obchodu obilního, vstupuje do styku
s řadou baltických obilních obchodníků a pře-
jímá jich obchody na západ. Platí směnkami a
stará se o správnou úhradu. Maje značné kon-
nexe na západě, zvětšuje velikou měrou svůj
obchod a protože obraty byly veliké, dosahuje
značného zisku. Parishovy akcepty byly ham-
burskými bankéři ochotně přijímány, protože
Parish vždy správně je honoroval. K obchodům
na západ Evropy přidružily se v době americké
války o neodvislost značné obilní obchody pro
„vzbouřené kolonie“, které podnikány přes
Francii, Španělsko a Holandsko. Operace tyto
vyžadovaly ovšem značně peněz a poněvadž
Hamburk tehdy neměl ještě moderních bank, ne-
zbývalo Parishovi, než obraceti se jako ku po-
slednímu útočišti, k židu Salomonu Benjaminu.
které nikdy neselhalo. Roku 1779 dostupuje ob-
chodní kapitál Parishův 156.439 marek.
Parish
Parishův
Salomon
Maja
Evropa
Francie
Španělsko
Holandsko
Hamburk
14
article
V tomto roco přibírá Parish, nucen chorobou,
svého dosavadního pomocníka Thomsona za
společníka a jich sdruženou prací zvýšen kapi-
tál firmy G. Parish and Son r. 1782 na 203.000
marek.
Úspěch firmy byl tedy nepopíratelný a pro-
nikavý. A přece neměl r. 1783 daleko k úpadku
Noní mu to k necti, Který veliký a silný podni-
katel neměl ve své dráze chvíle, kdy stál téměř
před zmarem svých snů a přání? Obchod nese
sebou i risiko a velikých úspěchů dodělá se
jen ten, kdo dovede se — ovšem po důkladné
rozvaze — odvážiti. Z krise r. 1783 vyšel Pa-
rish jen tím více posilněn. Důvod její nutno
hledati v obchodech směnečných. Parish sámo
tom vypravuje ve svých vzpomínkách. Největ-
ším obchodním domem hamburským byla tohdy
firma Peter Hiss und Sohn. Měla neobmezený
úvěr a její chef byl Parishovým dobrým přitelem
Proti všemu očekáváni upadla firma tato a to
zrovna ve chvíli, kdy ji Parish „prodal směnky
za 130.000 marek, které nebyly ještě zapla-
ceny“. Ve vzrušení dovídá se Parish, že směnky
zaslány do Londýna. Po dlouhém jednání vy-
máhá si poukázku na vrácení směnek. „Akcep-
toval jsem tehdy za značné obnosy směnek,
zvláště za obilí, které jsem koupil pro anglickou
vládu. Denně měl jsem veliké platy. Třetí den
byl svátkem; na Londýn nebylo lze dostati pe-
něz. Na Holandsko? Židé nemají peněz. Na
Paříž? Není sebe menší poptávky. Krátce, vše-
obecná nedůvěra. Židé, naši hlavní eskomptéři.
Parish
Thomson
G Parish
Hiss
Sohn
Parishův
Londýn
Holandsko
Paříž
15
article
neměli ani peněz, ani úvěru. Měl jsem ale dosti
peněz, a šel jsem klidně domů. Přišel úterý.
další směneční den — vědělo se o mých veli-
kých povinnostech a šeptalo se: „Jak bude
s Parishem?“ Situace nemění se stále a má
hotovost se povážlivě zmenšuje. Směnky nikdo
nehodlá eskomptovati, ač jsem měl papíry pr-
vého řádu.“ Parish ocitá se v tísni. „Měl jsem
za 100.000 zl. na Holandsko, jedinou to naději
Dva makléři slíbili mi je umistiti, protože ne-
důvěra oproti Holandsku počala mizeti.“ Naděje
se ale nesplní a před delší dobou nelze směnel
umístiti. „Věděl jsem, že vše na mne hledí, že
budu ztracen, ztratím-li jen na hodinu mysl.
Parish
Holandsko
16
article
Platy tohoto dne byly posledními v týdnu. Pak
již jsem stačil vlastními prostředky. Nyní mi ale
chybělo 80.000 marek pro příští den; neopa-
třím-li si je, budu ztracen. Ztratil jsem chut
k jídlu a pil jen neustále vodu. Noc minula.
strašné jitro nastalo. Sedl jsem si ve svém
komploiru, abych zvěděl, kdo má splatné mě
směnky; zaplatiti jsem je nemohl. V 10 hodin
počali přicházeti. Větší obnos nebyl ohlášen.
V 11 hodin přišel roztrhaný žid s celým balíkem
směnek. „Dobře“, zněla odpověď a žid odešel.
Byl to celý zbytek, vše v rukou ctihodného žida
W. L. Poperta.“ V komploiru panuje dusné
ticho — co bude dále? Parish bez váhání se
vzchopí. „Dal jsem do kapsy své směnky n
Holand a šel jsem ke svému bohatému židov-
skému věřiteli.“ Je jediným, který mu vyhovuje
směnky na Holand eskomptuje, obnosy splatnýcl
směnek odpíše. „Srdce hrozilo mi puknouti ra-
dostí; byl bych líbal starého muže a pokud budu
živ, zachovám jeho památku. Bouře dobouřila.“
Jak patrno, byl Parish plně aktivním, ale co b
bylo připravilo jeho pád, byl nedostatek eskomp
ního velkého trhu, který je dnešnímu obchodníku
k disposici. Přes to, že tébož roku Parish ztráci
i na obchodu se západní Indií, končí rok 1783
proň s kapitálem obchodním 188.000 marek.
W L Popert
Parish
Indie
17
article
Úsudek obchodního světa o Parishovi se nyní
jasní. „Nepříznivý úsudek loňský (z r. 1783)
mění se nyní v sympatii.“ A co více: dostává se
mu k disposici levného kapitálu. Roku 1790
dostupuje obchodní kapitál Parishův téměř půl
millionu marek. Měl tedy dosti ke klidnému ži-
votu. Ale když zří sílu obchodu, píše ve vzpo-
mínkách: „Tuto velikou budovu, která mě stála
tolik námahy a práce, mám nechati cizím? Máš
přece sám tak krásný dorost; brzy vyspěje a vy-
plní každý kout domu. Budeš přece ještě dosti
dlouho žíti, abys mohl usaditi každého ze svých
malých do vlastního hnízdečka.“ A tak jde Pa-
rish dále v zápas. Silný rodinný smysl
síli jeho rámě a nic ho neleká. Má jediný cíl —
„býti millionářem“, býti prvým... Má příli
vysoké mínění o významu a síle obchodu, než
aby v něm zřel prostředek k bezduchému hro-
madění peněz. —
Na domácím trhu po svátcích bylo hojně
života a hojně obchodů. Ukládací papíry —
mezi nimi zase domácí v prvé řadě — stály
v popředí zájmu, na doklad, jak značné emisse
našich domácích ústavů bankovních ani v nej
menším nemohly oslabiti pohotovosti trhu na
šeho. Papír ukládací zvolna razí si porozumění
a i menší kapilalisté počínají dávati mu před-
nost při ukládání před stereotypní knížkou
vkladní. Jest zdravým a slibným tento vývoj
protože urovná cestu i porozumění pro dobré pa-
píry dividendové. V tom směru jest zájem pro
papíry bankovní u nás dosti probuzen a spo-
ciálně akcie Živnostenské a České průmyslové
banky byly v minulém týdnu předmtčem živé
poptávky, která nenalezala vždy zboží. Spe-
ciálně Živnostenským značně prospívaly zaru-
čené zprávy o neobyčejném úspěchu nynějš
nové emisse, která již nyní značně přepsána. Pa-
píry strojírenské měly by hojně kupců,
kdyby bylo prodavačů. Ale v tomto oboru zdrže
livost udržuje se stále.
Parish
Parishův
Český průmyslový banka
18
article
Vídeňská bursa v týdnu minulém
Ve Vídni, 29. dubna.
(Páv. zpráva »Nár. Listů«.)
Prvá léta tohoto století byla léty prudké depresse
Nebyla způsobena příčinami náhlými, překvapu jícími
nýbrž byla logickým důsledkem přílišného a příli
optimistního rozběhu konce minulého stoleti. Věřilo
se tenkráte v trvalost jasné konjunktury a přehlíželo
se, co přechodných momentů tvoří vlastně její jas
a zář. Zakladatelská činnost počítala s rovnoměrným,
vzestupným rozvojem stálým a tak se budovaloa
slavělo na potřebě, která se měla teprve dostaviti.
A dostavilo se — zklamání. Bursy prvé se jím za-
chvěly. Kolísáním kursů oznamováno zúčtování a
úpadky byly jeho důsledkem. Ukázalo se, že optimism
byl přílišný, polvrdila se opět stará pravda, že po
létech rozběhu nutně následují léta zastavení se, kdy
se udržuje jen to, co zdrávo a silno a co oprávněno.
Tato zdravá korrektura stává se pak východiskem
rozmachu dalšího.
Loňský a ještě více lefošní rok přinesly plno zná-
mek, že léta depresse zvolna jsou překonána. Želez-
nice dosahují za r. 1904 značných zisků a kdyby ne-
bylo loňského sucha, byl by býval úspěch ještě pro-
nikavější a všestranný. Výkazy dopravních společnost
za letošní rok dokazují, že rozvoj loňský neotřesen.
Současně chystá se průmysl k značným investicím.
V jich důsledcích jsou strojírny dobře zaměstnány
a po lětech tísně jasní se konečně výhledy i pro ně.
Bursa
Vídeň
19
article
Textilní průmysl prožívá jedno ze svých nejlepšíeh
období, průmysl cementu přes to, že letošní rok bude
nepříznivější loňského, není v situaci nijak neutěšené,
průmysl cukrovarský loňské poruchy ucítil méně, než
se bylo lze nadíti, zatím co válečně děje dálného
Východu a zbrojení evropská přinášejí čelným obo-
rům průmyslovým hojně zaměstnání. Známky obratu
vyjasňují názory a v důsledcích silné pohotovosti pe-
nězní zahostuje se optimism na všech stranách.
Na peněžních trzích v prvé řadě. Byly vždy nej-
více cillivy a libují si v extrémech. Staré zkušenosti
nemají tu ceny žádné a nálada chvíle tu rozhoduje
A ta tvoří se ze dne na den. Známky vzpružené pod-
nikavosti a pohotovost peněžní v době válečné jsou
mocnou vzpruhou oplimismu, který se zahostil všudy.
Z Berlína, kde nabývá rozměrů povážlivých a kde
ve shonu dne zanikají varovná slova velikých ústava
bankovních, přenesl se k nám, kde tak poměrně málo
proň oprávnění. Byť není pochyby, že výhledy iu
nás se jasní: Kde jsou doklady, že žde o trvalý obrat
který konečně přinese nám zdravý a mohutný rozvoji
Nebuduje se i zde z valné části na sypké půdě pou-
hých nadějí?
Berlín
20
article
Týnto týden přinesl v tom směru vážnou výstrahu
Do optimismu burs zapadlo z Paříže rozladění. „Matin“
přináší agressivní článek proti Německu, jehož půvoc
hledán ve francouzském ministeriu zahraničném. Mi
nisterský předseda francouzský uklidňuje sice trh.
který se ale řití za svými kombinacemi. A tak nastává
ve čtvrtek na trzích silné oslabení, které neušetřil
ani trh náš. V tě chvíli bylo plně zřejmo, že jest hodně
nezdravého ve vyhánění kursů, kterého byla naše
bursa v posledních týdnech svědkem. Spekulace, klerá
upírá své zraky v nejisté budoucno, zvedla úroveň
kursovní některých papírů do výše, která neodpovídá
naprosto poměrům výnosovosti jich. Vyhlídky pod-
niků těchto (hirtenberské patronky, zbrojovky, wiener-
berské cihlárenské společnosti a pod.) jsou na lčta
předem eskomptovány dnešními kursy a třeba jes
zlepšení obchodů jich nepopíratelno, jest jisto, že
spekulace přeceňuje i zde. Nepřekvapuje tedy, že se
hojně prodává v naději poklesů kursů. Žije se ze dne
na den. A žije se často bez plánu a hez rozvahy.
Paříž
Německo
Matin
21
article
Uvedeně vyhánění kursů bylo speciálně ve čtvrtek
zřejmo. Nejvice trpěly vzrušením, které se i k nám
přeneslo, hirtenberské akcie, které ztratily o více než
50 K. Spekulace s tímto papírem účastní se násled-
kem agitace četných bursovních komptolrů slabí ka-
pitalisté, které ovšem prvý otřes nutí k prodejům za
každou cenu. Všeobecně pozorováno, že při tomto
poklesu hirtenberských ústav je patronisující neza-
kročil: soudilo se z toho, že interessované kruhy po-
kládaji kursovní úroveň za neodůvodněnou. K hirten-
berským družily se akcie zbrojovky, wienerberské
společnosti a j.
Železářské papíry depressí čivrteční celkem po-
stiženy nebyly. Zprávy o dobré zaměstnanosti závodů
byly tu oporou. Alpinky a rýmavsko-muráňské utrpěly
poměrně čtvrtkem nejvíce, aby druhého dne došl
k reprise.
Na trhu s ukládacími papíry zasluhuje pozor-
nost dosti silná uherská poptávka po uherské koru-
nové rentě.
Soukromý diskont nezměněně 31/14—31/4 94.
22
article
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
Rak. korunová renta . . .
Rak. zlatá renta . . . . .
Uherská zlatá renta . . . .
Uherská korunová renta . .
Turecké losy . . . . ..
Rak. kreditky . . . . ..
Banka pro země rakouské.
Uherské kreditky . . . ..
Bankovní jednota . . ..
Pozemkový úvěrní ústav . .
Živnostenská banka . . ..
Společnost státní dráhy ..
Jižní dráha . . . . . . .
Polabská dráha . . . ..
Buštěhradská dráha lit. B.
Dunajská paroplavební spol..
Rakouská továrna na zbroj.
Alpinky . . . . . ..
Rým.-muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Česká báňská společnost.
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . ..
Schodnica . . . . . ..
Londýnská devisa . . ..
Ríšské marky . . . . . .
Uhelná produkce Němacka, jež v měsících lednu
a únoru násiedkem stávek uhlokopů značně klesla,
zvedla se v březnu t r. lou měrou, že převyšuje
soudobnou loňskou. Die výkazů právě předložených
činí produkce
živnostenský banka
státní dráha
pražský železářský společnost
Český báňský společnost
Wienerberger
23
article
t un
1905
1904
1905
v lednu 9,969.763 7,50.980 987.280 780.46!
v ůnoru 9,718.268 7.795.013 957,473 655.548
v březnu 10,639.803 11,031.059 1,034.130 1,151.610
úhrnem 30,327.834 26,417.052 2,979.583 2,587.619
hnědého uhli
briket
tun
1904
1905
1904
1905
v lednu 4,152 658. 4,462.998 945 224 957.592
v únoru 3,932.048. 4.279.623 910.373 980.758
v březnu 4,263.505 4,405.759 972.551 1,099.221
úhrnem 12,348.211 13,148 380 2,828.148 3,037.571
Dle toho převýšila produkce ublí v březnu
loňskou o 0.39 mill. tun, celkem však zůstala v celém
prvním čivrtletí něměně než o 3.91 mill. tun za
loňskou. Výroba kokšu v březnu převýšila loňskou
okrouhle o 117.000 tun, ale přvní čtvrtletí 1905 vy-
kazuje oproti soudobí loňskému úbytek 608.000 tun.
Těžba hnědého uhlí vykazuje za březen dalšl
stoupnutí, ale nikoliv už tak silné jako v obou před-
cházejících měsících. Naproti tomu stoupla výroba
briket z hnědého ublí.
Zápas na americkém thu bavlnářském. Sully,
který dlel po svém finaněním úpadku po nějakou dobu
ve zdech věznice, objevil se záhy po nabyté opět
svobodě znovu na trhu bavlnářském. Činnosti jeho
přejí si však interessenti bavlnářští velice máloa
dávný jeho protivník Brown z Nového Orleanu činí
seč jest, aby obrození Sullyho zabránil. Trh bavlnář-
ský jest následkem toho velice pohnutý. Smýšlení
o bavlně je v poslední době dosti slabé. V Novém
Yorku klesly ceny proti předešlému týdnu o 20—25
bodů. Prodeje podnikají se zvláště z Nov. Orleánu
a jsou odůvodňovány silnými dovozy. Také Liverpool
vystupuje však v poslední době převážně jako pro-
davač. Počasí je prý pro bavlníky příznivé.
Sulla
Brown
Sully
Nový York
Liverpool
uno 1905
2,828
24
article
Zahraniční obchod německý v prvním čtvriletí
1905. Z úřadních číslic o dovozu a vývozu Německa
za prvních 3 měsíců t. r. jest patrný ještě stále velký
vliv stávky uhlokopů. Dovoz za březen 1905 ob-
nášel 39,733.981 q. vývoz 341,811.626 q. Dovoz
stoupl v březnu o 1,791.533 q proti loňsku a vývoz
o 2,490244 q. Celkový dovoz v prvním čtvrtletí 1905
obnášel 118,902.602 q a převýšil onen z r. 1904
16.805.514 q a z r. 1903 o 21.207.754 q. Celkový vý-
voz v prvním čtvrtletí 1905 zůstal s 88,758.864 a.
o 1,207.570 q proti r. 1904 a o 2,761.394 q proti r. 1903
pozadu. Další vzestup dovozu způsoben byl zvláště
též v měsíci březnu zvýšeným dovozem pali va.
Celkem bylo za první tři měsíce t. r. dovezeno uhlí
kamenného, hnědého atd. 48,166.755 q, což jesto
15,026.529 q více než v r. 1904 a o 14,601.244 q více
než roku 1903. Vývoz paliva činil v témž obdobl
49,195.598 q, t. j. o 3,812.512 q proti r. 1904 ao
3,141.489 q proti r. 1903 réně.
Německo
25
article
Turecká půjéka ve Francii. Sankcionovaná tu-
recká půjčka francouzská zní stejně jako německá
na 2,640.000 liber. 700.000 liber z ni bude použito
na opatření válečného materiálu ve Francii.
Hnědouhelná doprava labská. V posledním týdnu
se poměry dopravní v ničem nezměnily. Po svátcích
slálo Labe v Ústí na 143 cm. nad norm. a kleslo
do soboty na 111 cm. Ježto se dá další opadávání
vody čekali, bude doprava ve dnech nejbližších asi
hodně živá, aby se plné splavnosti ještě využitkovalo
Na trhu sazeb dopravních nenastalo žádně změny. Do-
savadní sazby: M 20.— pro Magdeburk a MI 25.—
za 10 tun = 100 mctů pro Hamburk zůstaly v plat
nosti až do 55 cm. nad norm,, odtud stanoveno zvý-
šení v celku jen o M 1.— za 10 tun. V posledním
týdnu byla doprava labská dosti živou, obnášela 3529
vagonů za 5 dní, tody 706 vagonů denně. Kromě sla
nice labské bylo jen málo ujednání na burse zazna-
menáno.
Francie
Ústí
Magdeburk
Hamburk
centimetr
26
article
Kontrolní poplatek z ruského vývozu obilí. Jak
známo, došlo v r, 1903 následkem falšování vývoz
ního obilí přimísením cizích těles, písku atd., mez
ruskými vývozci a německými, anglickými a holand
skými obchodníky k různicím, jež měly za následek
že zahraniční obchodní kruhy stanovily tísnivé pod-
mínky a tím způsobily znehodnocení ruských obilnin
Tomuto zlu má se odpomoci novým zákonem, jímě
se splnomocňuje ministr financí, aby po dobu pěti
let na požádání bursovních společností dovolil, aby
se v přístavech a v zahraničních dovozných místech
zavedla nad ruským obilím dočasná bursovní kon-
trola. Za účelem provádění této kontroly je bursov-
ním společnostem dovoleno každou, pro vývoz ur-
čenou partii obilí prohlédnouti, vzlti z ní vzorky
odesílateli vystaviti certifikát o kvantitě i kvalitě
prohlédnutého zboží. Kontrolní náklady hradí se po-
platkem, kterýž nesmí 1/2, kopejky za pud vyveze-
ného obilí převyšovati. Účet příjmů a vydání těchto
bude zvláště veden bursovními komitéty a bude
každoročně předkládán ministerstvu financí ke kon-
trole. Eventuální přebytky přenesou se na účet roku
příštího, pli čemž bude výše této sazby poplatkové
pro tento příští rok pliměřeně snížena.
27
article
Vystěhovalcům do zemi jihoslovanských. Po-
slední dobou jeví se potřeba zdatných, řádných i spo-
lehlivých odborníků z různých odvětví průmyslových
ve státech balkánských, zvláště v zemích jihoslovan-
ských. Ježto se vyskytují četní ucházeči o místa
uvedených zemích vypsaná, jeví se Vývoznímu spolku
pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze, který léž zá-
znamy čelných míst do jihoslovanských zemí má, aby
ucházeče o místa ta se hlásící a tam vystěhovati se
odhodlané, na důležité okolnosti v jich vlastním pro-
spěchu upozornil. Každému vystěhovalci jde přede-
vším, aby své existenční poměry polepšíl a nikol
Morava
Slezsko
Praha
spolek pro Čechy
28
article
zhoršil, proto třeba, aby se na nově své působiště.
kdež hodlá založiti si novou existenci, vypravil ná-
ležitě připraven, by tak ušetřil si zbytečného a trp-
kého zklamání, jež jest údělem lidí nepřipravených,
vydavších se nazdařbůh do ciziny, jejíž poměry jsou
povrchně, nebo vůbec kuse jim známy. Kdož tudiž
z našich lidí usaditi se míní v zemních jihoslovan-
ských, mějž za svou svatou povinnost osvojiti si zna-
lost poměrů místních svého nového působiště, nové
své vlasli Oviádati plynně jazyk jak v písmě taki
slově, tudiž předem dokopale se mu naučiti, jak toho
Uřeba při vystěhovalcích na Rus, chtějí-li jako žádní
odborníci dosíci vynikajících míst tam, nepadá v ze-
mích jihoslovanských, zvláště, kde jazyk svobodný je
domovem, tak na váhu. Čech také velice snadno se
srbětině v místě naučí a tak prakticky s nějakou zna-
lostí srbštiny záhy jazyk nové své doroviny osvojí.
Nemalou však za to důležitost tu má, by nešel s prázd-
nýma rukama, neboť hodlá-li se samostatně zavésti,
třeba by měl nějaké jmění, by pro začátek mohl
již prospívati. Poměry pro usazení se řádných od-
horníků všech takřka odvětví průmyslových jsou ve-
lice výhodné. Dále doporučuje se též našim vývoz-
cům, obchodníkům i výrobcům, by více si všimali
zemí slovanských a častěji zavítali do krajů těcha
snažili se svým tovarům nalézti tam odbyt. Veškers
dotazy zodpoví jakož i místa vhodná pro zdatné od-
borníky Čechy s interesenty sdělí ochotně Vývozní
spolek pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze—1I., ve
Spálené ulici č. 24, I. posch.
Čechy
Morava
Slezsko
Praha
spolek pro Čechy
1 I
29
article
Podpůrná jednota obchodnictva konala druhou
řádnou valnou hromadu za předsednictví p. H. Vo-
pálky. Dle výročn zprávy daří se spolku za daných
poměrů dobře a konstatováno, že jeho důležitost se
v kruzích obchodních uznává. Svědčí o tom také
skvělý dar bývalého kupce pana Jana Bradáče na Smi-
chově, který dovedl plně oceniti čistě humanní cíl
jednoty, věnovav pokladně její K 1000 —. Výbor po-
kládal za zcela mistné vyznačiti dar tento jako světlý
bod krátkého trvání spolku a navrhl valné hromadé,
aby p. Jan Bradáč jmenován byl prvním čestným čle-
nem, což jednomyslně schváleno. Kromě těchto 1000
dostalo se spolku ještě od jiných příznivců darů v ob-
nosu 294 K. Celkový příjem za rok 1904 obnášel
K 2608.10; k tomu zůstatek z 1903 K 1835.37, dohro-
mady K 4443.47; vydání bylo K 203.30, jeví se tedy
zůstatek na r. 1905 4240 K 17 h, jenž jest uložen na
pupilární jistotu u Zemské banky. Příspěvek členů
skutečných stanoven jest opět na 12 K ročně. Volby
vykonány dle změněných stanov a zvolen za předsedu
opětně p. H. Vopálka, do výboru pp. Em. Bino-
vec, Fr. Liška a L. Strimpl, za náhradníky
pp. Jos. Navrátil a Fr. Skrčený a za revisory
pp. St. Bartoš a Ant. Wízek. Při volných návrzích
vedla se čilá debata o doplnění stanov v tom směru,
aby pozůstal po členech dostali tolik korun nebo
zlatých, kolik spolek čítá členův a usneseno přibrat
do komise, jež vypracuje celý elaborát, ještě jednoho
člena, který jest v podobném spolku již engažován.
Bradáč
H Vopálka
Bina
Liška
L Strimpl
Navrátil
Stanislav
Bartoš
Antonín
Wízek
Francie
30
article
Hospodářská výstava v Praze roku 1905. Na vý-
stavišti počal již přípravný ruch a chvat, který v ná-
sledujících dnech ještě poroste. Přihlášky došly v ta-
kověm množství, že již z pouhého jich přehledu vidno,
jak každoroční tyto hospodářské výstavy zapustily
hluboké kořeny a staly se důležitou institucí v našem
hospodářském životě. Mimo jiné poskytne letos ho-
spodářsko-průmyslová čásí výstavy tolik
vzácné podívané a podá tolik novinek, že sama o sobě
upoutá největší pozornost návštěvníků. Demácí firmy
budou znamenitě representovány, ale i cizina bude
dobře zastoupena a to právě svými nejnovějšími a
nejlepšími výrobky. Ač ve skupině chovného skolu
přihlášky jsou čelně, přece budou ještě rozmnoženy,
poněvadž výstavní výbor na žádost mnohých hospo-
dářů lhůtu přihlašovací prodloužil do
8. května. Družstvo pro zvelebení chovného skotu
v Domažlicích přihlásilo 45 kusů svého dobytka. Pan
Praha
Domažlice
31
article
J. Košerák, nájemce dvora v Tlustovousech, přihlásil
20 kusů skotu plemene montupenského, zanešeného
v plemenné knize Ústřední hospodářské společnosti,
a 3 klisny s hříbaly a mladého hřebce. Císařský
hřebčinec v Kladrubech vystaví jako obyčejně 1 hřeb-
ce a 7 tříletých hříbat. Zemský ústřední spolek včelař-
ský pro král. české se sídlem v Příbrami zúčastní se
lelos krásnou výstavkou odbornou. Na výslavišti bude
opět v době výstavy každého dne koncertovati vojen-
ská budba. — Dělnickě listky budou se opěí vydkvati
po 30 haléřích a upozorňují se pp. továrníci, aby této
výhody pro své dělnictvo v hojné míře použili. Čle-
nevé Ústřední hospodářské společnosti mají vstup
na výstavu volný a slouží jich členský lístek za vstu-
penku. Členové dostávají kromě, toho zdarma spol-
kový časopis „České listy hospodářské“. Za člena 1ze
se přihlásiti korrespondenčním lístkem neb poštovní
poukázkou v kanceláři Ústřední hospod. společnosti
v Praze, ve Vodičkově ulici č. 38. Členský příspěvek
činí ročně 10 K.
Tlustovousy
Kladruby
Příbram
Praha
Vodičkův ulice
32
article
Petrohradská bursa. Smýšlení na burse mohlo se
v minulém týdnu valně zlepšiti. Realisace různých
bojácných bursovních živlů, které za dobré uznaly
Petrohrad před svátky opustili, byly již v prvních
dnech ukončeny a znenáhla poptávka přispěla značně
k lepší všeobecné náladě. Obavy před velikonočními
výtržnostmi valně ubyly, poněvadž učiněny rozsáhlé
vojenské přípravy a obecenstvo spíše debatuje o vy-
hlídkách ruského loďstva a oddává se nadějím, které
srad po politických zklamáních budou prová zeny
příznivým výsledkem. Trh bankovní trpěl jen v prv-
ních dvou dnech realismem z opatrnosti před obáva-
nými výtržnostmi o nastávajících svátcích. V posled-
ních dnech důvěra nabyla převahy, realisace přestaly
a kursy se spíše mírně zotavily. Akcie diskontní banky
ustoupily přechodně až na 368.— a vzpružily se po-
sléze vydatněji až na 374.—. Akcie ruské banky se-
trvaly na stejné kursovní úrovni a zlepšily se konečně
na 320.—. Akcie mezinárodní banky obchodovaly se
po 344.— až 345.— a stejně i akcie ruské průmyslové
banky se v kursu nezměnily. Akcie volžsko-kamské
banky silně poklesly, poněvadž dividenda ve výši 55
rub. proti loňské dividendě 62 r. neuspokojila a kurs
po srážce klesl se 750.— na 715.—. Akcie rusko-
čínské banky obchodovaly se po 174.— a akcie pri-
vátní banky na 218—, Pro tyto poslední panuje
Petrohrad
33
article
zvláště dobré mínění. Z bank zemelných došlo k ob-
chodu v akciích donské banky po 492.—, kyjevské
benky po 515.—, tulské banky po 298.— a charkovsk
banky po 237.—. Z pojišťovacích akcií brány byly
z trhu akcie druhé pojišťovny po 165.—. Z drah ko-
naly se mírně obraty v akciích jihovýchodní-dráhy,
které byly placeny po 127.— až 129.—. Akcie mo-
skevsko-vindavsko-rybinské dráhy obchodovaly se
po 9150.—. Hodnoty železářské vykazují dosti pevnou
náladu a zejmena v posledních dnech mohly se zá-
znamy zlepšiti. Akcie sormoovských železáren zvedly
svůj záznam ze 211.— na 213.54 a akcie hartman-
ských strojíren získaly 4 ruble a končí 221.—. Značná
poptávka panovala po akciích Putilovských železáren
na ukončení stávky a kurs vzpružil se o 6 rublů
na 119.—. Akcie Brjanských železáren zlepšily se
mírně na 164.— a Nikopolské zolavily se na 83.—.
Z ostatních jednotlivých hodnot obchodovaly se Ko-
lomenské po 381.— až 382.—, akcie ruských jokomo-
tiv (Bonhey) po 217.50 a Doněc-Jurjevské po 113.—
V akciich vagonek převládal klidný obchod při mír-
ných realisacích. Akcie Ballických vagonek byly umí-
stěny po 900.—, Fénix kolísaly mezi 289.— a 292.—
a Dvigatěl znamenaly 78.— až 78.50. Hodnoty petro-
lejové měly celkem velmi pevný trh a při dobré po-
ptávce nedostávalo se kulantního zboží. Akcie spol.
ko
Fénix
34
article
Baku, které zvláště považují se za levné, vzpružily
se ze 400.— na 407.—. Společnost rozmnožuje akciový
kapitál o 770.000 rublů vydáním nových 7700 akcií
po 100 rublech nominále v ceně 275 rublů za kus.
Na tři staré akcie připadne jedna nová, která má již
právo na dividendu za rok 1905—6. Termin k po-
užití práva upisovacího končí 15. května t. r. dle star.
kalendáře. Dividenda za poslední léta byla vyplácena
ve výši 20 rublů. Akcie kaspijské spol. znamenaly
v prvních dnech 4900.— a stouply poslěze na 5050. —
Akcie mantaševské spol. vzpružily se o 5 r. na 216.—.
Podily Nobelovy zlepšíly svůj kurs z 9850. — na
9950.—. Papíry důchodové zachovaly celkem ne-
změněné vzezření a realisace bojácných kapitalistů
byly lehce absorhovány. Nová 52% ruská renta udr-
žela kurs 962%, 5% bony zlepšily dokonce svůj kurs
na 100.— a 4% unifikovaná renta obchodována po
3250.—. Ruské losy z r. 1864 zlepšily se poslézeo
2 ruble na 378.— a losy z roku 1866 docílily 293.—.
Za příčinou výročního trhu v Roudnici na den
3. května t. r. připadajícího, vypraven bude na týž
den zvláštní vlak osobní z Kralup do
Roudnice a zpět, který na všech stanicícha
zastávkách osobních zastaví. Odjezd z Kralup v6
hod. 55 min. ráno, příjezd do Roudnice v 8 hod.
40 min. ráno. Zpět odjezd z Roudnice ve 3 hod 10
min. odpol., příjezd do Kralup ve 4 hod. 55 odpol.
Bližší uvedeno v dolyčných vyhláškách.
Nobelův
Bak
Roudnice
Kralupy
35
article
22. dubna 29. dubna
100.45 100.45
119.65 119.4
118.40 118.15
97.90
97.85
143 60
143. 45
664.—
663 75
456.—
456.75
771.—
778 50
556 25.
553.25
1014.—
1018.—
247.—
656.50
661 .75
90 50
420.—
427 50
1100.—
1107.
944.—
943.—
617.—
625.—
5441.—
538.50
547 25
554 75
2672.—
2679.—
1610.—
1618.—
656.—
651.—
876.—
884.—
638 — 616.—
239 82 240 —
117. 17
117 21