ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 17 3e66db00-8f1b-11dd-a2b7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 17
Chunky — 30 celkem · entity: person 49, work 2, place 9
1 masthead
9. listopadu 1913.
2 masthead
kulturního
3 masthead
Přoha „Národních Listů k číslu 3os.
4 masthead
života.
5 masthead
Strana 17.
6 article
OBSAH J. Máchal: Z nové korrespondence A. P. Čechova Lékařství: Prol. dr. Lad. Syllaba: O příčinách zánětu slepého střeva. ženské hnuti: O. S.: Po cestovni sezoně. Literatura. Bibliogratie. Drobnosti.
J Máchal Čechův Prol doktor Lada Syllaba O . S
7 title
Z nové korrespondence A. p
8 article Cechova.
Cechova. Po brzké smrti miláčka ruských čtenářů A. P. Čechova uveřejňovány byly po různu ukázky z jeho rozsáhlé korespondence, které vzbudily všeobecný zájem i svým zajímavým obsahem i bohatým materiálem, obsahujícím cenné příspěvky k biografii a charakteristice znamenitého romanopisce a dramatika ruské- ho. Po prvním pokusu vydati sbírku dopisů Čechovových od B. Bočkareva (Moskva 1909) následovalo úplnější sebrání listů Čecho- vových od V. Brendera s pěknou úvodní stati od Ajchenvalda (Moskva 1910). Avšak sbírky tyto byly dílem neúplné a kusé, dílem v textu dosti správné. Proto odhodlaia se sestra Čechovova Marie Pavlovna poříditi nové kritické vydání, které by obsahovalo po- dle možnosti celou korespondenci, pokud se zachovala, s textem diplomaticky přesným, s vysvětlujícími poznámkami k jednotlivým dopisům a s pěknými ilustracemi. Dosud vy- šly tři díly, obsahující listy z let 1876—1891 [Moskva 1912—3). Úvodem ke každému dilu připojen je zevrubný komentář biografický. sestavený od Michaila P. Čechova.
Čechův Čechovův B Bočkarev V Brender Pavlovna Michail Moskva Čecho
9 article
Žádná biografie nemohla by zajisté za- chytit obraz Čechovův tak živě a jasně, ne- mohla by tohoto velikého člověka i umělce přiblížiti srdci čtenářovu tak důvěrně, jako jeho vlastní korespondence, prostá, srdečná. plná veselého humoru, ostrého vtipu i váž- ných myšlenek. Vyberu z ní aspoň několik ukázek, pokud objasňují názory Čechovovy na umění a jeho úkoly. K theoretickým a učeným výkladům umění Čechov projevoval ovšem zřejmou ne- chut a nedůvěru. „Když mi někdo vykládáo uměleckém a neuměleckém, o tom, co je sce- nické a není scenické, o tendenci, realismu atd., já se matu, nerozhodně přisvědčují a od- povídám banálními polopravdami, které ne- stojí ani za měděný groš. Všecky výtvory dě- lím ve dva druhy: ty, které se mi líbí, a ty, které se mi nelíbí. Jiného kriteria nemám,a otážete-li se, proč se mi líbí Shakespeare a nelíbi Zlatovratskij, nedovedu odpověděli. Je možno, že časem, až budu moudřejší, zjednám si kriteria, avšak dosud mne všecky rozho- vory o „uměleckosti“ toliko unavují a zdají se mi býti pokračováním týchž scholastických rozprav, kterými se lidé unavovali za středo- věku“ (III. 33).
Čechovův Čechov Shakespeare Zlatovratskij
10 article
Pokusy theoretiků a kritiků vybudovati na základě vědeckém fysiologii tvoření če- chov velmi skeptícky posuzoval. „Kdo si osvo- jil moudrost vědecké methody a kdo proto umí vědecky mysliti, ten prožívá nemálo svůd- ných pokušeni. Archimedes chtěl převrátit zemi a nynějším horkým hlavám (čéthov mysli hlavně na Boborykina a Merežkovského) chce se vědecky obsáhnout neobsažitelné, chce se jim najíti fysické zákony tvoření, zachytit obecný zákon a formule, podle nichž umělec. cítě je instinktivně, tvoří hudební skladby. obrazy, romány atd. — Fysiologie tvořeni pravděpodobně existuje v přírodě, ale dohady o ni sluší přervati v samém počátku. Postaví-li se kritikové na půdu vědeckou, prospěchu z toho nebude: promarní desítiletí, napíší mnoho balastu, zapletou ještě více otázku — a dost“ (II, 206). Čechov dále ironicky vyklá- dá, že vědecké myšlení o umělecké tvorbě konec konců povede k honbě za „bunkami“ nebo „centry“, řídícími mohutnost tvůrčí, ně- jaký tupý Němec objeví v mozku takové buň- ky, druhý mu bude odporovát, ruský kritik to přečte, bude o tom široce v žurnálech refe- rovat atd. Místo fysiologie tvoření Čechov doporu- čuje theoretikům, chtějí-li vystihnout obecná pravidla umělecké tvorby — filosofii tvoření „Možno sebrati v celek to nejlepší, co vytvo. řili umělci všech věkův, a na základě věde- cké methody zachytiti to společné, v čem se druh druhu podobá a co podmiňuje jejich cen- nost. Toto obecné bude pak zákonem. U. děl. která slují nesmrtelná, je společného mnoho jestliže se z nich vyjme toto obecné, tu vý- tvor pozbývá své ceny a půvabu. To zname- ná, že toto obecné je nevyhnutelné a tvoř conditio sine qua non každého díla, kleré má nároky na nesmrtelnost“ (II, 207).
Archimedes Boborykin Merežkovský Čechov Němec
11 article
Více než theoretikům a kritikům Čechov důvěřoval svému uměleckému instinktu a po- dle toho pronášel o jednotlivých otázkách uměleckých pozoruhodné úsudky. V dopise z r. 1887 k paní Kiselevé, spiso- vatelce povídek, s níž se seznámil na letním bytě v Babkině, Čechov obšírně pojednává realismu v umění a mimo jiné píše: „Uměle- cká literatura nazývá se proto uměleckou, ž rýsuje život takový, jaký je ve skutečnosti. Jejím povoláním je pravda nepodmíněnáa poctivá. Funkci její súžovat takovou speciál nosli, jako je dobývání „zrn“, je pro ni zhoub- né... Souhlasím, že „zrno“ je pěkná věc, ale spisovatel není cukrář, není kosmetik, není pořadatel zábav: je to člověk vázaný vědo- mím své povinnosti a svým svědomím; řekne-li a, musí říci i b, a byť i mu to bylo těžké, jest povinen přemoci svou nechut a bahnem ži- vota znečišťovat svou obraznost... Pro che- miky není na zemi nic nečistého. Spisovatel má býti stejně objektivní jako chemik; jeho povinností je vzdátí se obyčejné subjektivno- sti a pochopiti, že hnojné hromady hrajív malbě velmi důležitou úlohu a že zlé vášně jsou tak vlastní životu jako dobré“ (I. 251-2). Naprostá objektivnost, s jakou Čechov vyličoval život a jeho rozmanité zjevy, byla příčinou, že mu byla vytýkána lhostejnost k dobru a zlu, nedostatek ideálů, bezidejnost a pod. Když mu výtku toho druhu činil Suvo- rin ohledně povídky „Zloději“. Čechov od- pověděl: „Vy chcete, abych, zobrazuje zlodšje koní, vykládal: krádež koní je zlo. Ale to je
Čechov Kiselevá Babkina Suva
12 article
i beze mne dávno už známo. Ať je soudí při- sedící soudu, mou věcí je ukázat toliko, jaci jsou... Konečně bylo by příjemné spojovat umění s poučením, ale pro mne osobně je to neobyčejně těžko a téměř nemožno za příči- nou techniky. Neboť abych zobrazil zlod šie koní na 700 řádcích, jsem stále nucen mluvit a myslit v jejich tónu a cítit v jejich duchu, ji- nak, přidám-li k tomu něco subjektivnosti. obrazy se rozpliznou a povídka nebude tak kompaktní, jak sluší na všecky krátké povíd- ky. Když píši, zcela počítám na čtenáře předpokládaje, že si sám doplní scházející povídce subjektivní živly“ (IlI, 44). S realismem v těsné souvislosti je otázka o svobodě uměleckého tvoření. Čechovu hned od počátku uvědomělé činnosti literární tanul na mysli ideál svobodného umělce, nezávislé- ho na obecenstvu, na kritice, na proudech po- litických a společenských. Rozhovořil seo tom v listě, který r. 1889 poslal Pleščejevu, kde píše: „Bojím se těch, kteří mezi řádka- mi hledají tendence a chtějí ve mně víděti stále liberála nebo konservativce. Já nejsem ani li- berál, ani konservativec, pokrokář, ani mnich. ani indiferentník. Já bych chtěl býti svobod- ným umělcem — jen tím a lituji, že mi bůh nedal síly, abych jím byl... Fírmu a vývěsní tabuli pokládám za předsudek. Moje svatyně svatých je lidské tělo, zdraví, rozum, talent nadšení, láska a absolutní svoboda, svoboda od násilí a lži, ať se projevují v čemkoliv. Hle to je program, kterého bych se držel, kdy- bych byl veliký umělec“ (II., 407).
Čechův Ili Pleščejevo
13 article
Cit osobní svobody vedle talentu a od- vahy Čechov pokládal za nezbytnou podmin- ku uměleckého tvoření. Zároveň kladl nej- větší důraz na bezprostřednost tvorby, „Já víc a více docházím ku přesvědčení, že nejde o staré nebo nové formy, nýbrž o to, co zlo- věk píše, neuvažuje o nijakých formách, píke proto, že se to svobodně řine z jeho duše. Jak Maksim Gorkij dosvědčuje, byl Čechov sám vnitřně svoboden a nikdy nepočítal s tím, co jední od něho očekávali a druzí, hrubší, o něho chtěli. O důležité a namnoze dosud sporné otáz- ce rozepsal se mladý autor v několika dopi- sech. Týká se otázky, pokud umělec má ve svém díle řešit určité problémy. Suvorin vytý- kal totiž povídce jeho „Ohně“, že v ní oláz- ka o pessimismu není rozřešena. Na tuto výt- ku odpověděl Čechov delším dopisem, v němž píše: „Mně se zdá, že belletristé nejsou po- vinni řešit takové otázky jako bůh, pessimism atd. Věcí belletristovou je zobrazit toliko, kdo, jak a při jakých okolnostech hovořili neb uvažovali o bohu nebo pessimismu. Umělec nemá býti soudcem svých osob a toho, o čem ony mluví, nýbrž jen nestranným svědkem. Slyšel jsem neuspořádaný, nic neřešící rozho- vor dvou ruských lidí o pessimismu a povin- ností mou je podati tento rozhovor v témž způsobu, v jakém jsem ho slyšel, a ocenění jeho dají porotci t. j. čtenáři. Moje dílo záleži v tom, abych prokázal talent t. j. abych uměl rozlišovat věci vážné od nevážných, abych uměl osvětlovat figury a mluvit jejich řečí.“ Závěrečná slova své povídky „Nic nepocho- píš na tom světě“ Čechov obhajuje takto: „Je na čase, aby se spisovatelé, jmenovitě umělci přiznali, že na tom světě nic nepochopíš, jak kdysi přiznal Sokrates a jak přiznává Voltaire.
Čechov Maksim Gorkij Sokrates Voltaire
14 article
Dav myslí, že všecko zná a všecko chápe; čím je hloupější, tím zdá se mu jeho kruhozor širší. Jestliže umělec, jemuž dav věří, roz- hodne se přiznati, že nic nechápe z toho, co vidí, už to jediné tvoří veliký poznatekv oblasti myšlení a veliký krok vpřed“ (II, 101). V pozdějším listě k Suvorinovi Čechov znovu se vrátil k této zajímavé otázce a do- plnil ji tímto výkladem: „Já někdy hlásám kacířství, ale k absolutnímu popírání otázek v umění jsem ještě ani jednou nedospěl. V roz- hovorech s druhy-spisovateli vždycky trvám na tom, že věcí umělcovou není řešiti úzce speciální otázky. Je to špatné, chápe-li se umělec toho, čemu nerozumí. Pro spaciální otázky jsou u nás specialisté; jejich věcí je soudit o obščině, o osudech kapitálu, o ško- dlivosti opilství, o botách a ženských nemo- cech... Umělec je povinen soudit tolikoo tom, co chápe; jeho obor je stejně ohraničen jako u každého specialisty — to opakuji a na tom vždy trvám. Že však v jeho sféře není vůbec otázek a jsou jen odpovědi, může tvrditi
Suvorin Čechov
15 article
toliko ten, kdo nikdy netvořil a neměl co dě- lati s obrazy. Umělec pozoruje, vybírá, doha- duje se, komponuje — již tato činnost sama o sobě předpokládá ve svém počátku otázku; jestliže si umělec již v samém počátku nepřed- ložil otázky, pak není, čeho by se dohadoval a co by vybíral. Abych byl stručnější, zakon- čím psychiatrií: popírá-li se v umělecké tvorbě otázka a záměr, tu třeba přizňati, že uměle tvoří neúčelně, bez úmyslu, za vlivu afektu proto, kdyby se mi kterýkoliv autor chlubil že napsal povídku bez záměru dříve obmyšle- ného, toliko vdechnutím, nazval bych ho bláz- nivým“ (II, 196-7). Dále Čechov dovozuje, že umělec musí tvořit uvědoměle a mít na zře- teli určitou otázku. Třeba však rozlišovat dva pojmy: řešení otázky a pravideln postavení otázky. Pro umělce je závaz- né toliko pravidelné postavení otázky. „V Anně Karenině a v Oněginovi není rozřešena pra- žádná otázka, nicméně vás plně uspokojují. protože všecky otázky jsou v nich postaveny pravidelně. Soud je povinen řádně předkládat otázky, ale nechť je řeší porotci, každý podle svého vkusu.
Čechov Karenina Oněgin
16 article
Současnou literaturu ruskou Čechov vel- mi ostře posuzoval. Charakteristický je výrok jeho: „Můj bože, líbí-li se moje práce obecen- stvu tak málo, jako mně cizí, které právě čí- tám, jaký jsem to osel! V našem spisovatel- ství jest cosi oslího.“ Ze spisovatelů-vrstevní- ků přikládal cenu toliko Garšinovi. Korolen- kovi, Ščeglovu a Maslovu. Nelibilo se mu však přiliš jednostranné stanovisko, jaké zaujali Korolenko a ščeglov. „První nechce se roz- loučiti se svými arestanty a druhý krmí své čtenáře toliko samými vyššími důstojníky Uznávám speciálnost v malířství, jako genre. krajinka, historie, chápu obor hercův, školu hudebníkovu, ale nemohu se smířit s takovými speciálnostmi, jako arestanti, důstojníci, popi To už není speciálnost, nýbrž stranickost. Obor pozorování u Čechova byl, jak známo daleko širší a literární genry rozmanitější. Výroky, jež jsem uvedl, pocházejí vesmě z mladších let Čechovových, kdy mladý autor nastupoval teprve dráhu uvědomělé činnost umělecké. Avšak zásady tu projevené prová- zely ho po celou dobu literárního tvoření. Bylť Čechov vpravdě svobodný umělec, po- slouchající toliko svého vnitřního vnuknutí objektivní malíř soudobého života, neúnavný bojovník proti lži, přetvářce a násilí, ale zá- roveň výrazný hlasatel duševní únavy a skepse své doby, která beznadějně vzdychala: „Nie nepochopíš na tom světě!“
Čechov Garšin Ščeglov Maslov Korolenko Čechův Čechovův
17 article Lékařství.
Lékařství. O příčinách zánětu slepého střeva. (Z populární přednášky.) Moderní učení shodlo se na tom, považo vati zánět slepého střeva resp. zánět jeho pří- věsku, tak zv. appendicitis, za onemocně- ní iníekční t. j. za onemocnění, podmíněne choroboplodnými bakteriemi. Podobně jako se může prst z nějaké oděrky následkem ná- kazy příslušnými bakteriemi podebrati, zrovna tak může se infikovati onen, obyčejně 8 až 10 cm. dlouhý, jako husí brk silný a ze zadní a vnitřní plochy slepého střeva vy- nikající přívěsek červíkovitý, je-li jeho tkái nějak porušena nebo je-li, jak říkáme medi- cinsky, ve stavu snížené resistence. Aby se uskutečnila infekce prstu, je třeba: 1. oděrky t. j. snížené resistence tkáně, 2. přítomnosti choroboplodných bakterií. A stejně tomu jest v přívěsku červíkovitém. Kdežto však jiné infekční choroby jsou podmíněny jen určitým specifickým druhem bakterií na př. záškrt ba- cillem diphtherie, sněť slezinná bacillem sněti slezinné, tuberkulosa bacillem Kochovým může býti zánět přívěsku způsoben několika různými mikroby: bacillem chřipky, pneumo- kokkem, bacillem coli, streptokokky, svým zvláštním specifickým mikrobem, a to bud jedním z nich, na př. bacillem chřipky, anebo současně několika. V prvém případě mluví se o monoinfekci, v druhém o poly- iníekci. Na doklad infekčního rázu choroby uvád se předem jednak občasné hroma dne vystupování její na jednom mí stě. jednak závislost její na chřipce.
centimetr
18 article
Jsou známy případy, kde zánět slepého střev dostavil se v průběhu chřipky, a poukazuje se dále na to, že prvý příval appendicitid v letech devadesátých šel ruku v ruce s velkou epidemií chřipky r. 1890, jakož i na to, že prý s každým novým epidemickým resp. en- demickým vzestupem chřipky přibude vždy také případů zánětu slepého střeva. Pravda ovšem, že s jiné strany se prohlašuje nauk o epidemické povaze appendicitidy za bajku a vyvrací se také tvrzení o její souvislosti s chřipkou. Ces'ta, kterou se choroboplo- né bakterie do slepého střeva jeho přívěsku dostanou, může být dvojí. Častější jest zažívadly, mén časta a ne zcela ještě prokázána jest cest oběhem krevním. Tak na př. appendici tis, která se někdy naskytuje po krční angině vykládá se tak, že choroboplodné bakterie vnikly z mandlí do krve a byly oběhem krev- ním zaneseny až do střeva. Při infekci rourou zažívací mají se poměry buď tak, že jsou cho- roboplodné bakterie zaneseny do ní nahodile potravou, anebo tak, že mikroby, které každý ve svém střevě chováme, kteří jsou de norma zcela neškodní a kteří se jako tak zv flora střevní označují, pojednou z nějaké příčiny změní svou povahu, z neškodných sta- nou se choroboplodnými, pathogenními, s ta- nou se virulentními. Vedle přítomnosti resp. příslušné víru- lence bakterií pathogenních jest však ke vzni- ku zánětu přívěskového nutna, znova opakuji snížená resistence tkáně přívěskové. I jes teď zapotřebí přehlédnouti, c všechno může jednak snížíti resi- stenci tkáně přívěsku, jednak se- síliti virulenci střevních bak- terií.
19 article
Zkušenost na stole pitevním ukázala, že zcela bezúhonný přívěsek jest řídkým zjevem. že často bývají na něm stopy po odběh- lých lehkých zánětech, záněteck tak zv. katarrhalních, které mohly od- běhnouti bez nápadnějších projevů za žíva. ale které při ohledání posmrtném se projevují v podobě srůstů s okolím, v podobě různých zaškrcenin, jakož i ohnutím přívěsku. Nuže. takovéto, často bez vědomí nositelova se ode- hravší změny přívěsku představují nejednou onu sníženou resistenci jeho, ve které může býti přívěsek choroboplodnými bakteriemi snadno infikován. Někdy se ovšem ony před- chozí změny na přívěsku neodehrají bez vě- domí nositelova i můžeme tedy u některých nemocných zjistiti, že již na leta před těžkým prudkým záchvatem appendicitidy trpívali různými obtížemi v krajině slepého střeva které právě měly svoji příčinu v onom vlek- lém procesu v krajině té se odehrávajícím.
20 article
Za přítomnosti vleklých, plíživých změn v přivěsku červíkovitém, jak jsem se o nich právě zmínil, může býti někdy těžký, po pří- padě osudný záchvat zánětu uspišen úra- zem, který krajinu slepého střev postihne. Úraz takový může býti nejroz- manitějšího druhu. Buď přímý, jako kopnutí šlápnutí, úder, náraz, anebo nepřímý, jako pád, skok s výše, výskok na koně, zvedání těžkých břemen. Sem patří také námaha dlou- hou jízdou na koni nebo na kole, při foct- ballu, při hře v tennis. Jest jisto, že mnohý z těchto úrazů může vyvolati pohmoždění pří- věsku, roztržení jeho, krevní výron do jeho stěn i průsvitu, zkrátka změny, které musíme již samotné o sobě označiti jako stav snížené resistence ikáně a z nichž přistouplou náka- zou dochází k zánětu přívěsku červikovitého Ale jiné tvary úrazu na př. námaha při hře v tennis, při jízdě na kole sotva mohou tako- véto následky vyvolati a nebezpečí zánětu přívěskového hrozí po nich pouze osobám které mají v těle přívěsek ne normnální. Z toho
21 article
tudíž per parenthesim rada těm, kdož již zá- nět slepého střeva někdy přestáli, aby hru tennis, football, jízdu na kole nebo na kon nepřeháněli. Podobně jako úraz mohou také ostrá hrotnatá cizí tělesa, vniknou-li rourou zažívací do slepého střeva a do jeho přívěsku. stěny orgánů těchto poraniti a je ve stav sní- žené resistence oproti infekci uvésti. Jsou známy případy, kde vznikla appendicitis po vniknuti jehel, špendliků, vlásniček do slepé- ho střeva a jeho přívěsku, ale celkem jsou případy tyto vzáčny. Před operativní érou t. j. před dobou pří mého názoru na poměry při zánétu slepého střeva za živa byl význam cizích těle pro vznik zánětů značně přeceň- ván. A to nejen těles ostrých, hrotnatých nýbrž cizích těles vůbec. Tedy i hladkých kulatých. Sama autorita slavného našeho kra- jana ve Vídni, pathologického anatoma Roki- tanského, poskytla tomuto učení záštitu. Jese známo, jaký se v tom směru kladl důraz na pecky třešňové, zrnka ovocná, rybí kůstky. štětinky ze zubních kartáčků atd. Novější do- ba, hlavně dík přímému názoru na poměry při četných operacích, domněnky tyto podstatně opravila. Nález cizích těles v zaníceném sle- pém střevě a přívěsku není předem tak ča- stým zjevem, jak se původně za to mělo. pecky třešňové, zrnka ovocná jsou tam do konce vzácna. Nad to mohou se vyskytovat cizí tělesa v přívěsku zcela normálním; tak byl na př. nalezen v přívěsku dítěte čalou- nický hřebíček a tkáň orgánu byla skorem normální. Také novější hypothesa Beale-ova o nálezu třísek emailových glasu v zanícených přívěscích byla brzy potřena
Beal Vídeň Roki
22 article
Nález tento ukázal se stejně řídkým a naho- dilým jako nález jiných cizích těles. Na kli- nice Kukulově, kde disponují materiálem víc než 1000 operovaných případů appendicitidy nenalezli třísky emailových glasur ani jednou Stejného osudu jako hypothesa o význa- mu cizích těles pro vznik zánětu v přívěsku červíkovitém došla také nauka o cizo pasném původu zánětu tobo. Byly to vedle jiných cizopasníků střevních zejmén drobné roupy, dále škrkavky a jejich vajíčka, o kterých se tvrdilo, že mohou, vniknou-li d přívěsku, vyvolati záchvat zánětu. Ale i tot učení ztrácí čím dále tím více půdy. Podobně jako cizí tělesa vyskytují se i cizopasníci střevní v přívěsku celkem velmi zřídka. Tak z bohatého materiálu kliniky Kukulovy možno uvésti jen dva případy. A při přítom- nosti parasitů může zůstati appendix zase stejně nezměněn, jako při přítomnosti cizích těles. Když by však přec někdy, v řídkých při- padech, buď cizí těleso nebo střevní cizopas- ník, ke vzniku appendicitidy přispěly, bylo by to zase tím, že jest přivěsek uveden v stav snížené resistence, ve kterém zapůsob snáze infekce choroboplodnými bakteriemi. Po boku cizích těles v přívěsku s červíko vitém hovořívá se také o tak zv. kopro lithech. Jsou to útvary na způsob kamén- ku, pevné, více méně tvrdé, buď drsné nebo hladké, různě veliké; často jsou jako bohatý hrách; Sonnenburg. známý berlínský chirurg zmiňuje se o koprolithu zvící švestkové pecky.
Kukulův
23 article
Koprolithy vzníkají tím způsobem, že kolem středu ze zahoustlých částic výmětu ukládají se soustředně různé soli. Názory o významu těchto koprolithů o jejich vlivu na vznik zánětu během doby značně kolísaly. Kdežto se původně označo- valy koprolithy za příčinu appendicitidy zvláště těžké, ku proděravěni přívěsku ve- doucí formy od nich odvozovány, spatřují ních nejnovější autoři (Aschoff) útvary ne- škodné, které prý mohou ležeti i řadu roků v přívěsku, aniž by z přítomnosti jich hrozilo nositeli nějaké nebezpečí. Pravda, jak oby- čejně, leží uprostřed. Možno, že je koprolith svému nositeli po dlouhou dobu neškodným Není to také mechanický tlak koprolithu na stěnu přívěskovou, co by se mohlo státi no- siteli nebezpečným. Nikoliv, význam kopro- lithu je jinde. Ucpávaje průsvit přívěsku překážeje volnému odtoku odměšku z něho vede tak koprolith ku městknání obsahu. Jest pak zjištěnou věcí, že bakterie v takovém městknajícím se obsahu přivěskovém snadno mění svoji povahu: z neškodných stanou s virulentními. To se stává na př. při městknání žluči v cestách žlučovodných, to se může stát i zde. A tak koprolith, po dlouhou dobu, sna po leta neškodný, může dáti v dané chvil podnět k těžkému zánětu přívěsku. Chvíle t může se uspíšiti úrazem, který působí na kra- jinu slepého střeva, jehož přívěsek chová ko- prolith. Stěna přívěsku se zhmoždí, abych tal řekl, mezí koprolithem a mezi činitelem úra podmiňujícím a přistouplou infekcí se vyvolá zánět spíše a dříve než za jiných okolností než za nepřítomnosti koprolithu. A když již jsme se toho dobkli, žev městknajícím se obsahu přívěskovém mění bakterie svoji povahu, stanou se virulentními, dlužno vzpomenouti na anatomické po- měry přívěsku červíkovitěho.
24 article
Vzpomenouti, že jest to útvar často velm dlouhý při neširokém průsvitu, vzpomenouti. že jest často zahnut, všelijak zakroucen nebo za slepé střevo uložen a jeho obsahem tlačen vzpomenouti, že jeho stěna má málo svaloviny a tudíž oproti jiným částem střeva nepatrnou stažlivost. To vše přispívá svým způsobem k tomu, že se přívěsek špatně vyprázdňuje, že se v něm jeho obsah snadno městknáa v městknajícím obsahu že neškodné dosu bakterie mění svoji povahu. Jest tedy přívě- sek už svými anatomickými pomč- ry náchylen, praedisponován k zá- nětům. Jelikož pak se tyto anatomické po- měry mohou, jak pochopitelno, děditi a u čle- nů téže rodiny vyskytovati, jest vysvětlitelno. proč se také zánět přívěsku nejednou opakuje u několika členů jedné rodiny a proč se mluv o rodinné resp. dědičné náchylno- sti, disposici k této chorobě. Virulence, škodnost bakterií může se stupňovati ještě jiným způsobem než městkná- ním obsahu v přívěsku, a to následkem sesi- lení fermentačních a hnilobných
25 article
J. Máchal. procesů ve střevč. K tomu může dojíti při vleklých katarrhech stře v- ních, při úporné, vleklé zácpě, po dietních poklescích. V posledním směru jmenuje Treves hlavně humry, mušle, sýry, těžkou zeleninu, ananasy, ořechy. Fo- wler cituje případ, kde u muže, který se vždy vyhýbal vepřové se zelím, nastalo onemoc- nění zrovna po požití této stravy. „Nedělni“ záchvaty zánětu přívěskového uvádí Lanz v souvislost s nemírným požíváním piva v ne- děli. Doklady k tomu, že záchvat appendici- tidy dostavuje se často po dietní chybě, může jistě uvésti každý lékař. Zlaté heslo střídmo- sti dochází tedy i tu svého odůvodnění. Oby- čejně nepadá však na váhu jenom sesílení fer- mentačních a rozkladných pochodů ve střevě následkem těžké, nezvyklé a snad i příliš hoj- né stravy, nýbrž také ta okolnost, že přívěsek není v daném případě ve stavu normálním, nýbrž je stížen vleklými změnami svrchu zmí- něnými. Prol. dr. Lad. Syllaba.
J Máchal Treves Prol doktor Lada Syllaba Ob
26 title
Ženské hnutí.
27 article Po cestovní sezoně.
Po cestovní sezoně. Uplynula příjemná doba prázdnin, kdy každý chválá z dusného ovzduší měst ven do přírody, aby pokochal se rozkošnými půvaby, jimiž příroda při- oděla tak mnohé míslečko v tom šírém světě. My. Čechové, do nedávna neuměli jsme cestovati. Kdo na cesty do ciziny se odvážil, byl pokládán za vášnivého sportovce — tak pohliželi jsme u nás na cestování. Také ženy naše vždy více přikloňují se tomuso modernímu zdravému návyku. Je mezi námi jiz hojně otužilých cestovatelek, jimž cizí hory nejsou vzácností a jež poznaly již většinu nejproslaveněj- ších uměleckých památek z vlastního názoru. Má- me řadu českých žen, jimž pobyt ve světových klimatických místech je každoroční potřebou, již s nadšením se oddávají, přinášejíce s sebou na- zpět do vlasti vůní všech těch nezvyklých nových dojmů, zkušeností a poznatků ze středisek meziná- rodního života. A tisíce žen českých je, které při- měřeně poměrům, odcházejí každoročně do blízkých krajinných zátiší českého ráje, aby tu osvěžily celoročním shonem znavené a ruchem velkoměsta vyčerpané nervy. Zájem pro cestování tedy i u našich žen vy- růstá vůčihledě a je třeba s ním účtovati jako jedním prvkem, který záhy bude se obrážetiv utvářené nové bytosti našeho ženského dorostu. Po cestovní sezoně nebude na závadu, zasta- víme-li se poněkud při dojmech cestovních; bez toho ještě dlouho cesty zůstanou vděčným před- mětem naších společenských rozhovorů. Cestujeme především pro zotavení a to má býti vždy prvým a hlavním cílem odhodlání. Se zřetelem k tomuto cíli volily jsme směr cesty a prostředí, které má posloužiti našemu zotavení.
Čecho
28 article
Někomu potřebou jest úplný klid zátiší, od světa zcela odloučeného, jiný dá přednost rušnému ži- votu světových lázní, kde elegance s pestrým, bez- starostným životem elektrisuje, a opět jiný musí za svým zotavením nejprve do světových vele- měst, do proslulých obrazáren a sbírek, pohlédnout na pomníky slavné architektury a opět jiného táhne to na sněžné hory nebetyčných Tater nebo Alp — při cestování volba místa je věcí nejdůležitčjší. Muži dávno mají turistické kluby, kde vyměňuji si své dojmy na družných večircích, přinášejíce do nich nesčetně fotografických snímků, pohlednica památek a výmluvnými slovy referují o mnohém cenném poznatku, který je novinkou soudruhům, stejně zajímavou jako poučnou. Přála bych si, aby také naše ženy vytvořily takováto prostředí,v němž by si navzájem před širším kruhem stejně nadšených cestovatelek vypovídat mohly své ná- lady, dojmy a zkušenosti z cest a kde by se mohly pochlubiti svým úlovkem z cest. Kdyby bylo tak, jistě prohloubil by se mezi ženami sport cestovnía ženy přinášely by ze svých cest do své domovlny mnohý poznatek, který by ženám jako takovým, přinesl prospěch nejeden. Jen touto vzájemnou družností naučily by se ženy naše cestovati tak, jak činiti má inteligent, přinášející porozumění netoliko neživým dokumentům kultury, ale mající živý smysl pro lidské dokumenty, pro všecko životué v novém prostředí a především pro život ženy, jak jej žije, jaké zvyky má, jaké je její postavení v rodině, ve společnosti, ve veřejném životě.
29 article
Toho bych si přála nejvíce, neboť takovými poznatky mohutnělo by naše ženské hnutí. Naše ženy měly by míti touhu poznat život cizích žen a vniknouti do tajů života, který je všude jiný, své- rázný a proto tolik poučný. Dnes ani jazykové obtíže nebývají závadou, vše závisí od vystupování našeho v cizině a od dobrého doporučení, které rovněž dnes není věcí nedosažitelnou, Ženy česko v cizině měly by míti oko otevřené pro život ženv nejen z kruhů, k nimž samy patří, ale i k ženán vrstev lidových měly by popatřit a zkoumati ve- jich život a sociální postavení, Ale ještě jed y dokumenty zasluhují, aby v cizině byly vyhledány a aby naše cestovatelky s nimi se dobře seznámily. Jsou to dokumenty moderního sociálního cítění ty četné ústavy, školy, instituce a podniky, jež určeny jsou úlevě bídy lidské a povznesení duševní, mravní a sociální úrovně ženy. Tyto moderní do- kumenty pokroku lidského nikdy by neměly býti opomíjeny ženami našimi, vždyť návštěva jich vždy vynese mnohý cenný detail, který v domo- vině dá se upotřebiti k vylepšení našich skrom- ných po této stránce podniků. Projevila jsem prve přání, aby naše ženy-ce- stovatelky vybudovaly si prostředí, v němž by organisovaně vyměňovaly si dojmy a zkušenosti z cest a smlouvaly po případě do budoucnosti no- vé cesty a nové cíle svých toulek. Přála bych si, aby naše putovnice svěřovaly také péru tyto své dojmy a obohacovaly obsah našich ženských listů o zajímavý tento koutek cestovních causerií, vy- zdobených obrázky vlastních snímků.
30 article
Co vše krásného a plodného by vzešlo zase z tohoto odhodlánil Konečně měly by naše ženy ukládati praktické svoje zkušenosti z cest do archivů Svazu cizine- ckého, kde by byly k dobru všeobecnému, posky- tujíce v nesčetných případech neocenitelný poky novým následnicím. Cestování žen vyžaduje přece jenom jiné péče a jiných zřetelů, nežli cestován mužů a je to úspěch ženské vytrvalosti cestovní, že již v tak mnohých krajinách turistiky, hojně navštěvovaných, vychází se vstříc ženám-putovni- cím s obzvláštním porozuměním pro jejich potřeby, ať v soukromých penslonátech, ať ve zvláštních odděleních velkých domů cizineckých. V cizině mají již zvláštní průvodčí knížky pro ženské ce- stovatelky, kde plně je uplatněn tento zvláštní zřetel k potřebám žen. U nás jsme v počátcích turisliky vůbec a nemůžeme zatím ještě požadovati takovouto ženskou pomůcku ceslovní. Čeho ale do- sici můžeme, jest, aby naše ženy v cizině každo- ročně pobývající, podaly o všech těchto zkušeno- stech podrobné zprávy Cizineckému svazu, který by zajisté dovedl je vhodným způsobem využíti na prospěch ženského cestování. Doporučovalo by se ovšem tolikéž, aby oficiální touto korporací pama- továno bylo na ženský tisk, který zajisté ochot- ným stane se hlasatelem těchto důležitých cestov- nich poznatků. Pobytu v cizině dlužno použiti nejen k tomu, abychom získaly pro sebe co možná nejvíce dojmů a zkušeností, ale také, abychom o své domovině při každičké příležitosti šířily správnou představu a známost. Toto kulturní pionerství, jež je cesto- váním dáno, měly bychom s hrdosti zastávatia dobře opatřovati.
cizinecký svaz