ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3e434d70-8f1b-11dd-b0aa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 43, person 46, org 5, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v nedéli 9. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 308.
4 article
arannt a večerní linty přodplácí s V Prane v adraintstrani ne měsle. na čtvrt leta sK - s dvoji donáškou a měst ne Stvrt let . 7 K ve slákách , K sor na másle Pošton na máslo vis k s dvojí zásilkoe měsí rei na čtvrt leta
5 article Dnešní číslo pro Prahu jest o 20. s přílohou pro venkov o 24 stranách.
Dnešní číslo pro Prahu jest o 20. s přílohou pro venkov o 24 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 10. listopadu v obvyklou hodinu polední.
Praha
6 article Vážná situace.
Vážná situace. Z Vídně, 8. listopadu. (Zvláštní telef. zpráva „Nár. Listů.“) O 4. hodině odpolední sešla se míni sterská rada, které se zúčastnili všichni členové kabinetu mimo Dlugosze, meškajícího ve Lvově, a která trvala 21 hodiny. Jak se dovídáme, nezabývala se však ještě žádnými opatřeními, která by se stala, kdyby akce, ve Lvově zahájená místodržitelem ryt. Korytowským za příči- nou neshod mezi Poláky o volební reformě zemské, neměla žádného úspěchu. Zítrabudeministerský před- seda hr.Stärgkh přijat panovní- kem ve zvláštním slyšení. Bude mu referovati o stavu věcí v Haliči a jejich reflexu na poměry parlamentní. Teprv po této audienci bude se uvažovati, co nutno vykonati, aby jak v Haliči, tak ve Vídni — a zejména v této — zabezpečil se jakýsi přechod. Ovšem nemůže se jednat o žádný přechod k nějaké hnilobě a malátnosti, ný- brž o přechod k pořádku a nápravě. Od 21. října, kdy sešla se poslanecká sněmovna ke kampani podzimní po čtyř- měsíční prázdni, aby projednala v plenu malý finanční plán, jehož vyřízení před létem zmařili hlavně Rusíni svými obstruk- čními hrozbami, celá vnitřní politika, celá činnost v parlamentě skorem záleží v — pausách, za kterých zraky jsou upřeny na Halič, na konflikt polsko-rusínský vů- bec, na boj o volební reformu mezi oběma národy a zvláště na vnitřní zápasy o ní v polském táboře samém. Do té míry vy- plňují Rusíni svými obstrukčními řečmí svými obstrukčními „věcnými poznámka- mi“, jichžto délce a přílivu nebrán žádná hráz, všechen čas, skoupě skromně plenárním schůzím vyměřený, ž vzdávají se slova poslanci, kteří by za nor- málních poměrů k dani lihové ještě mlu- vili.
Dlugosz Polák Rusín Vídeň Lvov Halič poslanecký sněmovna
7 article
Dnes jest málo naděje, že podaří se vy- jednávání, 1teré zahájil po své posledn- audienci u císaře místodržitel ryt. Kory- towski s polskými frakcemi haličského sněmu, hlavně pak s odpůrci volební refor- my a kompromisu polsko-rusínského. Na- opak, nutno pokládati je nezdařený m Příčiny odboje polských stran proti u- jednáním, kteréž učinil dr. Bobrzyňski mez některými stranami polskými a všemi Ru- síny, o reformě volebního řádu zemského jsou četné, vážné a hluboké. Nelze je pro- stě hledati a najíti pouze v chování čtyř katolických biskupů haličských. Přes ně přešlo by se hravě k dennímu pořádku. Hlavními důvody jsou obavy před budoucnosti a před způsobem, jakým, a místem, na kterém by Rusíní dosíci mohli vítězství ve příčině volební reformy. Kdyby ho byli dosáhli ve Lvově na zemském sněmě, třebas i řečnickoua lomoznou obstrukcí, bylo by jinak snáz a léne. Poláci byli by se mohli v případě tom s Rusíny nějak vypořádati bez součin- nosti faktora třetíh o. Byli by tak mohlí učmit na domáci půdě, kdyby ne byli měli trapný pocit osamocenosti.
Kory Bobrzyňski Polák Rusín Lvov
8 article
Kdyby však Rusíni dosáhli úspěchu svého stran volební reformy zemské tak že by zmařili dělnost parlamentu říšského a to ve věci pro úřadníky, učitele a země důležité, jakou jest finanční reforma, kdy- by se k tomu ještě stalo tak, že by ve sně- movně nikdo rusínské obstrukci nečelil hlavně proto, že Němci pořád ještě spolé- hají na pomoc Rusínů proti každé kombi- naci, ve které byli by Poláci proti Něm- cům, Poláci nemohli by se zhostiti strachu že Rusíni, povzbuzeni nynějším úspěchem taktiku obstrukční obnoví, aby vymohl zřízení samostatné university své ve Lvo- vě, aby vymohli rozdělení zemské školn rady, aby vymohli zřízení a rozdělení ze- mědělské rady, aby vymohli rozdělení zemského rozpočtu, zemského výboru atd Když učiněna byla alternativa stran složení nového zemského výboru haličské- ho: buď 5 Poláků a 2 Rusíni anebo 7 Po- láků a 3 Rusíni, učiněn byl návrh, roz- množiti počet přísedících zemských na 11. a to tak, že by Poláků bylo 8, Rusíni pak3
Rusín Němec Polák Německo
9 article
Se strany polské potírán tento plán na 11 zemských výborů. Je to pochopitel- no, je to vysvětlitelno. Poláci totiž myslí, že, vedlo-li v království Českém zvýšení počtu přísedících zemského výboru na 14 k požadavku, aby zemský výbor byl roz- ložen v kollegium německé a v kollegium přísedících ostatních, mohl by počet 11 zemských výborů haličských vésti stejně k rozkladu na dva sbory: 8 Poláků a 3 Ru- Podolaně, velkostatkáří a autonomisté svojí oposici proti volební reformě opírají důvodem sociálně-agrárním. Praví, kdyby volební reforma, jak byla smluvena, stala se skutkem, že sedláci polští s rusínskými po- dajíce si ruce, spojí se proti nim a stlač jejich dosavadní vliv na samosprávu zem- Nastane-li nyní jasno ve smyslu nega- tivním, ukáže-li se, že vymizela — jako- znamují poslední zprávy lvovské — posled- ní možnost, upraviti poměry haličské po dobrém, bude přirozeně všechen zřetel všechna péče věnována poměrům na říš- ské radě. sínů.
Polák Polák
11 article
Řeklo se: kdyby odstoupil ryt. Kory tow si a byl nahrazen jiným místo- držitelém a kdyby odstoupil hr. G ol u- chowski a byl nahrazen jiným zemským maršálkem, nastalo by zlepšení hned. Než nemůže býti žádné pochyby, že osobními změnami by se nepomohlo. Ani osobními změnami ve Lvově, ani osobními změnami ve Vídni. Že dr. Vitold Korytowski jest schopný, obratný a rozhodný sprostředko- vatel mezi stranami polskými, nikdo nepo- pírá, tak jako nelze upříti hr. Stürgkhovi že poslal do Haliče v čelo politické správy muže krajně způsobilého. Více pak, než hr. Stürgkh, nesvedl by mezi Poláky a Ru- síny žádný druhý šéf vlády. Nadešla ne- zbytnost, změna disposic opatření věcných velkých rozhodnutí a pronikavých, tako- vých, které by konec učnily odkladům průtahům, šeru a přítmí a které by nebyly počátkem činů a skutků, nýbrž hotovými činy a skutky samými. Takové staly by se arciť pro chvíli nejbližší aspoň zbytečnými kdyby Rusíni celý politický svět překvapili kdyby svoji obstrukci proti finančnímu plá- nu zastavili, doufajíce a spoléhajíce na po- moc s hůry.
Kory doktor Vitold Stürgkh Polák Rusín Lvov Vídeň Halič
12 article
Neumožní-li však vyřízení finančního plánu před novým rokem, nezastaví-li svoji obstrukční taktiku proti němu, musí na- stati jasno v týdnu nejbližším. Jedna věc jest ovšem vyloučena. že rozhodnutí bude učiněno před volba- mi do delegací, které budou v obou sněmovnách říšské rady ve čtvrtek 13. t. m. Volby ty se vykonají. Po nich teprve vláda patrně vyčká ještě, co se stane ve sněmovně. Nevzchopí-li se tato sněmovna k sebeobraně tak, aby překonala rusínskou obstrukci, bude nezbytno, aby pořádek zjednala vláda sama. Nebylo by však žád- ným pořádkem, nebylo by však žádným zlepšením, nebylo by žádnou pomocí, kdy- by hr. Stürgkh prostě poslal poslance do- mů, kdyby říšskou radu odročil aneb uzavřel, kdyby následovaly prázdniny ne- určité délky a kdyby za prázdnin těch ně- kolik drobotin, mezi nimi některé nezbyt- nosti, aktivovaly se § 14. To bylo by jen novým prodlužováním krise, neboť po sebe delší přestávce a po návratu do sně- movny poslanecké, nalezli by zákonodárci tam stejný stav, jaký byl, když říšská rada byla odročena anebo uzavřena.
Stürgkh
13 article
Odpomoci a reformy nelze se nadíti od sněmovny, která pohliží na obstrukci s fatali- stickou lhostejností a tupým klidem oddávajíc se bludu, že nynějším jednacím řádem nelze obstrukci zdolati. Odpomoci a reformy nelze se také nadíti za nynějšího předsedy dra. Sylvestra, kte- rý ve své dobrotě nemá k lámání obstruk- ce ani chuti, ani říznosti. O konkretnostech jednot- livých, které bude nezbytno vyko- nati, o opatřeních pro celé země, národy a pro celý stát neodvratných, pronášeti se již dnes, bylo by předčasno. Neučiníme tak, již proto, abychom nerozmnožoval kombinace, kterými se hemží noviny a kuloáry sněmovny. Za sítuace, v jaké se octl nejen parla ment, nejen parlamentarismus vídeňský. pražský a lvovský, ale také důležitý zájem národa českého a království Českého, je- den je neodbytný příkaz: aby v českém táboře všichni, kdo za politiku jsou zodpovědni. uvědomili sobě neobyčejnou vážnost nynější phvile. Pomě- ry v naši vlastiou již tam, kam v království haličském teprve se dostanou, a stane-li se ve Vídni pokus umožniti nějak dělnost na sněmu haličském, neponechají zajisté věcí v král. Českém neupravených a nerozře- šených a nemohou suspensi samosprávy tohoto království prodlužovatí dál. Bouřiti publikum proti patentům a zváti je na barikády, jak činí „Neue Freie Presse“ soustavně, není žád- ným lékem proti těžké chorobě, kterou trpí největší země tohoto státu. V široké veřejnosti nikdo, kdo chce živnou a plod- nou práci, nedá se zlákati těmito svody. Dávno již ujalo se u rozmyslných a soud- ných voličů přesvědčení, že nynějš zmatky nelze v interesu vše- obecném dále trpěti, že naopak v zájmu všeobecném je nutno jim učiniti přítrž a že nenaleznou-li k tomu odvahu a zmužilost poslanci, musí pomoc poskyt- nouti někdo jiný.
Sylvestr Vídeň kuloár sněmovna Neue Frei Presse
14 article
Zajisté v národě českém nikdo, zajisté také v Rakousku nikdo, vyjímaje několik pošetilců, nechce absolutismus. Kdyby veliká veřejnost opravdu se bála dlouhé éry absolutistické, povstal by proti pouhé možnosti oktroje takový ruch. vznikla by proti němu taková vzpoura, že by z onoho kouta, ze kterého dnes burcuji mysli proti patentům, podnikli výpravu, by onen ruch ututlali. Široké vrstvy naše- ho obyvatelstva, našeho lidu, našich tříd výrobních, pracujících chtějí parlament. chtějí parlament zemský a parlament ví- deňský, nikoliv ovšem parlament skomí- rající pod údery obstrukce, která ničí sa- mý základ representační soustavy, ale chtějí zastupitelské sbory skutečně silně pracující—par- lamenty dělné pro časové re- formy, pro kulturní hospodář- skou a sociální zvelebu a pr pokrok ve všech oborech lid- ského konání. Po takové nápravě touží veškerá ve- řejnost, po ní volá, jí si přeje brzy, ihned — tak či onak. Věc, skutečnost, hot- vou událost chce lid. Kdo ji po- skytne, kdo přinese pokoj a jej zabezpečí stalo se mu žell otázkou řádu druhého.
Rakousko
15 article Český živel v rakouské armádě.
Český živel v rakouské armádě. (Z kruhů vojenských . Naše armáda jest potomkyní bývalé „cí- sařské“ armády. Fakt tento nedocházívá oby- čejně patřičného zdůrazněni. Zvláště v našen oficiálním vojenském dějepisectví. A přece dlužno si to uvědomiti, poněvadž tak mnohý zjev v myšlení našich armádních kruhů nalézá tu svého vysvětlení. Tak zvaná císařská armáda 1. j. armád- římského císaře německé národnosti má své počátky v třicetileté válce. Valdštýnské plu- ky pokládají se za první stálé vojsko císařské Jeho úlohou bylo, zachrániti ohroženou váž- nost koruny císařské v době, kdy severní ne- přítel zaplavoval německé kraje a nevěrn stavové svými vojsky posilovali nepřítele. Bylo to vojsko získané při stole verbovním. čistě dynastické, osobní. A tento ráz zacho- valo si později i do dob, kdy novým způsobem doplňování hlouběji zapustilo kořeny do ny- nějších zemí naší říše, ba částečně i do dnešní doby. Charakteristiku jeho smýšlení z dob prince Eugena savojského podává Teuber dile „Die österreichische Armee“ takto: Niko- liv láska k vlasti vedla tehdy vojína ku pra- porům — vždyť často žádné ani neznal. Stálit pod prapory císařskými muži ze všech krajů
Eugen savojský Teuber Niko
16 article
Německa vedle synů Čech a Italie, Uhera Švýcarska. Strádaliť i hladověliť často všichni pospolu. Našliť oni právě svůj domov, svou rodinu ve vojštil Vojsko to samo cítilo se především vj- skem císařským. Zajímavou episodu o tom vy- pravuje zmíněný již Teuber z doby nastoupen vlády královny Marie Terezie. Smrti císaře Karla VI. vzata totiž v mužském rodu vymře- lému domu habsburskému koruna císařská habsburská vojska ztrácejí tudíž zakořeněný titul „císařští“. Jsou nyní jen vojsky „Jejího Veličenstva královny uherské a české“ a nu- cena i staré historické císařské odznaky od kládati. Teuber praví, že dělo se to velmi po zvolna. Dvorní válečná rada sama nepředchá- zela právě dobrým příkladem. Nazývala sebe „po zvéčnělém římsko-císařském Veličenstvu pozůstalá dvorní válečná rada“, jen aby se vy- * drobnem prodeji ranní člsle a soba se s večerni se tk Ve dliálkách na venkov ranní čislo rečerní lnseráty platá se botové napřen. ředplaeení a ineerty přijlma sdministrace v Marianské ala,a Tam nacházejí se nel redakce, tiskárna a expodttev „Národních Llsrě- Enkopisy se nevracei
Švýcarsko Teuber Marie Terezia Karel VI Německo Čechy národní Llsr
17 article
hnula novému titulu. Konečně ale přece bylo nutno otázku nových odznaků a nové přísahy vyříditi, ježto po volbě Karla Bavorského cí- sařem římsko-německým odznaky císařské octly se na praporech bavorských. A tu stalo se tedy — událost zajisté pro nás velmi zaji- mavá — že přísaháno ve vojsku, kteréž jest předchůdcem nynější armády naší, královně uherské a české a zavedeny nové prapory barvy zelené se znakem království Českého a uherského. Ale již po dvou letech, po koru- novaci velkovévody Františka štěpána na cí- saře římsko-německého, „vlétl zase dvojhlavý orel“, jak praví Teuber, „rychle na rakouské (vlastně habsburské) prapory, hrdě přilétl zase k svému starému posvátnému hnízdua k slunci své slávy“. Královna česká a uherská nazývá se padále, jakby titul jejího manžela byl přešel také na ni, císařovnou a vojsko od té doby císařsko-královským. Císařským vzhledem ke koruně německé, královským vzhledem ke korunám české a uherské. Z toho tedy jasně vyplývá, že v první řadě platila armáda ta za vojsko císaře římsko-německé- ho, a že jen neobyčejnými okolnostmi dostalo se mu také titulu „královské“. Ovšem nesmi- me zapomenout, že při všem tom hlavní jeho ráz jest dynastický a že bychom v něm marně asi hledali nějakého citu vlasteneckého.
Karel bavorský František Teuber
18 article
Většího připoutání k nynějšímu mocnář- ství rakouskému dostává se této armádě no- vým systémem doplňovacím, zavedeným roku 1781, t. zv. konskripcí. Systém konskripění založen již na zásadě, že každý občan může býti povolán k službě vojenské, při čemž však platilo veliké množství osvobození a jen část k službě konskribovaných také vyzvednuta byla. Jednotlivým plukům ohraničeny stálé okresy. Tento systém mohl býti však zaveden tolíko v tak zvaných „zemích dědičných“, ne- vztahoval se na země uherské a na Tyroly aniž na Německo. Toto bylo rovněž již roku 1765 rožděleno na verbovní rayony a každý pluk, mající v dědičných zemích svůj okres konskribovaných, měl mimo to v Německu svůj rayon verbovní. Skládalo se tudíž muž- stvo takového pluku z konskribovaných ze zemí dědičných a z naverbovaných z něme- cké říše, v poměru 2: 3, z čehož jasně je zříti. že tyto pluky a ony byly ve většině, měly roz- hodně ráz německý, nerakouský. Více nacio- nálními povždy byly a zůstaly pluky uherské. doplňující se toliko verbováním v zemích uher- ských. Rozeznávají se také již v době terezin- ské pluky „německé“ od uherských a to ne- jen při jízdě (husaři), nýbrž i u pěchoty.
Tyroly Německo
19 article
Rok 1804, počátek císařství rakouského. neučinil, jak se zdá, na „císařské“ vojsko val- ného dojmu. Prapory a odznaky zůstávají ty- též, osoba panovníkova tatáž, byť i v titulu „cís. král.“ nadále „cís.“ něco jiného zname- nalo. Ba ani ve způsobu doplňování nenastala ihned pronikavá změna. Ač verbování v říší německé rokem 1806 v dřívějším rozsahu pře- stává, neupouští se ještě od něho úplně. Za- vádí se tak zvané verbování pohraničné t.j. cizozemci verbují se aspoň podél hranic, když toto verbování nemá valných úspěchů ruší se sice roku 1817, ale verbování cizinců aspoň za účelem získání dobrých poddůstoj- níků v platnosti se ponechávál Nicméně je tedy jisto, že „císařské“ voj- sko teprve rokem 1804 stává se vejskem ra- kouským aspoň dle jmena a také co se muž- stva týče. Zde počínají vlastně dějiny rakou- ské armády. Důstojnictvo však i nadále, ba můžeme říci až do zavedení všeobecné branné povinnosti roku 1868, hlavně garnisováním mnohých pluků v říši německé a působením tak zvaných „plukovních majitelů“ doplňujese z velké části z cizozemců, hlavně z Němec. Tím stává se, že v duchu této armády nic s
Němec
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 3. listopadu. — (Kronika.) Pěkný vzmach byl ondy dopřáno provésti presidentu Spojených států! Sedět si klidně doma ve své pracovně ve Washingtonu, vztáhnout prostě ruku nad psacím stolkem, stisknout nějaký knoflík: tu chvíli sta mil od místa, daleko na jihu, na úžině panamské shroutí se poslední překážka tvrdé zemské hmoty, aby vody dvou širých Oceanů, od počátku světa od sebe odděle- né, mohly k sobě! Událost úctyhodná! Sku- tečné rozhraní dob v rozvoji země a lidstva! Arci, neobešlo se bez jisté dávky kultur- né koketerie to symbolické gesto presidenta. Všecko lidské dílo je už takové povahy. Bez trochy zevní okázalosti ani by netěšilo. Jsme proto tolik hrdi na velkolepý výkon své mocenské vzdělanosti. S pýchou si opa- kujeme příslušná data. Jakou bude míti délku. šíři a hloubku nový průplav, jaké spousty země tu pohnuty a odklizeny, jaké vzdory a překáž ky zdolány. Jaké tisíce lidských hlav a rukou spřeženy k dílu, a množství divuplných stro jů, jež poháněny, miliony zlata vynaloženy tisíce kilometrů cest křížem krážem na po vrchu zeměkoule co příště ukráceno, co nedo zírných výhod získáno, obchodních, meziná rodních, a kdož ví, jakých! Ejhle, triumí století, novodobé naší vzdě- lanosti! Jaká smělost myšlenek, jaký obrovity výkon soustavy pracovných sil! — Však co se toho dotýče, neběží vlastně o žádnou novotu! Myšlenka, překročit úžinu. spojit Oceany, neproletěla lidským mozkem teprve za našeho věku. Sám, první objevite Nového světa, jak známo, hledal už v těch mi- stech vhodný přechod. — Hledal! Jenže nenalezl. — Ne-li on, nalezli jiní. Do poslední do- by obstarával spojku mezi Východem a Zá- padem úžiny zvláštní vlak.
Praha spojený stát Washington
21 article
— Těžkopádná spojka! Teprv dvacátému století bylo souzeno pojmout titanský záměr odtrhnout od sebe celé světa díly od věků spojené. — Devatenáctý věk už dovedl totéž! U Suezu odtržena Afrika od Asie. — Devatenácté nebo dvacáté! Jedna do- ba, jeden duch! Novověká vzdělanost! ... — Ani starověk nebyl tu méně smělý Spojku mezi Středozemním a Indickým Ocea- nem opatřil dávno před Kristem egyptský despota. — Průplav rovinou pouště! Poměrně snadný úkol. Zde u Panamy přemožen celý horský pás, převaleny miliony krychlových metrů nejtvrdší hmoty . . — Pomoci dynamitu a elektřiny! Sta bolýma rukama podnikali nemenší siláctvo Samy Pyramidy nejsou-li navalené hory? Což ochranný římský val mezi Rýnem a Dunajemí Anebo čínský průplav od severu na jih mí- řený napříč Nebeské říše! Což je konečně ně- jakých sedmdesát kilometrů roztržené u Pa- namy kůry zemské proti nesmírné hmotě na sta mil přes hory doly se vinoucí tisícileté — Čínské zdi?. čím že tedy vlastně vyniká novověk nad dávnověkem? Smělostí záměrů, vítězným si láctvem nad překonaným vzdorem hmoty? Jistě, nel Také na svaté Rusi mají svoji ukázku vodocestného divu světa. V nitrozemí planina Altajská bývala tu rozvodím mezí přítoky mot Kaspického a Baltického. Od časů Petra Veli kého už té roztržky mezi oběma vzdáleným vodstvy není. Pohoří přeťato průplavem. Vod- stva obou protilehlých končin Evropy spojene důmyslným průkopem. Dílo osmnáctého věku Průkop vykonán mezi lety 1704—1712. Ovšem nebylo vše na ráz hotovo. Dokončit všecky práce vodocestné soustavy zabralo úsilí celého věku. Dnes furisté, návštěvníci, kterým zbývá dost času, aby si mezi Moskvou a Varšavou stranou odskočili, zajíždějí do Višného Voloě- ku shlédnout grandiosný výkon lidského duch i síly!
Rus Petro spojený Suez Afrika Asie Panama Rýn Evropa Moskva Varšava Višný Volo
22 article Není konečně samojediný na světě. Jinde
Není konečně samojediný na světě. Jinde mají podobné divy. Osmnácté století zaklá- dalo si právě na toho druhu vodostavebných velevýkonech. Jiná věc je však hodna povšimnutí! Myšlenka, spojit obě vodocestné síte uvnitř nesmírné rozlohy ruské říše, nevy- tryskla teprv z hlavy Velikého Petra ani jeh doby. Je mnohem starší. Vlastně prastará. Praotec ruského písemnictva, Nestor, v pravuje ve své kronice — Byla cesta z Varah do Hřek a ze Hřek po Dněpru. A vrch Dněpru vlak (volok) do Lovoti. Po Lovoti řece do Ilmenského jezera velikého, z kteréhož jezera teče Volchov vylévá se v jezero veliké Nevo. A toho jezer ústí vchází do moře Kanajského a po tom moři lze jíti až do Říma.. Cesta z jižného moře k severnímu! Tal staří cestovali. Brali se po toku vod, měl svoje pomůcky dopravné, svoje stanice cestov né, svoji znalost světa, svůj přehled, svá dů myslná zařízení. Vrch Dněpru vlak! Náklad dopraven vzhůru po Dněpru až kam to šlo. Třeba však ještě dále, přes rozvodí Odtud pak po druhé vodě směrem k moři Bylo vše opatřeno. Zboží vyloděno a vlá- čeno po suchu na protější lodě. Vrch Dněpru vlak! Tak vznikla osada Vyšnoj Voločok dnešní město. A po staletích, novověký car duchem a směrem starého vlačiska, naří dil vytýčit průpll av. Jak asi chodily věci na „voloku“, lzes domyslit. Jsou příbližné záznamy a poznámky po ruce. Kníže Oleg. u Nestora, podniká válečnou výpravu proti Řekům. Veliké vojsko vypravil Nesčetné lodice pustily se dolů po Dněpru plaví se po moři ke břehům cařihradským. Zde třeba vystoupit a brát se dále p pevné zemi. Kterak? — I poručil Oleg vojsku svému, aby ko- lesa udělali a postavili korábyna koles
Petro Dněpr Volchov Vyšnoj Oleg Řek Varah Hřek Dněpr Řím
23 article
Když byl pokosný vítr, napnuli plachty a s pole táhli k městu.. Sta lodí vydá se na cestu po vodě. Na- dejde potřeba vystoupit na sucho. Z lodí stanou se vozy. A pochod jde dále po pevné zemi Doba má svoji techniku, svůj důmysl míru války. Má své cesty obchodní i válečné, svou theorii i praxi, má svůj přehled i názor života. svoje umění i svoji vědu. Známy jsou ze středověku velikolepé vý- kony pochodové výprav válečných, vpády Hunů, Avarů, Vandalů, Normannů a pod. Hejna dravých kobylek, se řeklo. Však ten podivu- hodný pohyb třeba vésti, třeba řídit a opa- třovatl Výprava přitrhne od severu, vnika ústím řek Rýna, Sekvany, Loiry vzhůru p vodě do nitra země. Na horním toku vod vy- stupuje, pokračuje po rozvodí, a po řece Rho- danu spouští se k moři Středozemnímu. A pře Italii a balkánský poloostrov vrací se do svýcl severních vlastí. Jaká okružní cesta! Možná, barbarský podnik? Třeba všal přiznat, nehledě k jiným opatřením, ti „bar baři“ prokázali aspoň znamenitou vědomos současného — zeměpisu. Dávnověk měl svoje formy života, novo věk má svoje. Podivno jen, jak některé zjevy se opakuji. Dávno před tím, než u Panamy pomýšlen na průplav, přejížděl mezi přístavy na Vý chodě a Západě úžiny — vlak. Spojku mez vodními cestami obou oceánů obstarávaly jiné síly. Na Suezské převlace, nežli proražena cesta nosnému živlu, zastávalo přepravu ná- kladů šestnáct set velbloudích hřbetů. Napře zboží vláčeno, potom plaveno. A tu hle, týž zjev, doložen z nejstarších časů. Vrch Dněpru, volok! R. 483 př. Kr. perský král Xerxes/ na zá- mořské výpravě, aby si zjednal vhodný vstup na evropskou pevnínu, kázal na dnešním polo- ostrově Athosském vylámat průjezd pro své lodi. Místo někdejšího průplavu, znatelné do- sud, sluje podnes Provlaka. Bylo nad jiné
Hun Avar Normann Hejna Rýn Panama Dněpr Sekvan Italia
24 article
vhodno pro zamýšlený podnik. Býval tu před tím mezi oběma zátokami patrně — vlak. A jinde, nejinak. Zřízení odpovídalo po- třebám doby. Náklad dopravovaný po vodě bylo třeba po suchu přepravit dále, k jiné vodě. K tomu cílí na vhodných místech zařizována pomoc. Vrch Dněpru volok! A kronikář ne- uznává potřebu nic dále vysvětlovat. Každý slovu rozuměl. Zřízení bylo obecné. Na místech přepravných vznikaly osady, obce, města. Mno- há se udržela podnes a zachovala i jméno svého účelu. Nápadno je množství míst, účelně položených na zátočinách řek, na hřbetecha přepážkách mezi dvěma vodami, zátokami, je- zery i toky; míst, jež označena jsou jménem někdejšího určení: Voloků, Voločisk, Vlačisk, Vlaků, Přívlak, Provlak a pod. Mnohé arci za- padlo v rumu věků. Nejstarší český kroniká Cosmas zmiňuje se o poloze v žateckém kraji mezi řekou Ohří a přítokem, tehdy stejně označené (qui dicitur privlaka), dnes za- pomenuté. Pozoruhodno ovšem, co se jeví při místech v polohách obdobných, v kraji ne- slovanském, románském a j. Objevují se tu názvy ku podivu připomínající zvukem totéž slovanské slovo. Vyskytují se tu jména Volk, Walk, Balg. Blag. Falk Falken. Falkoni ete. A vždycky místo vykazuje stopy někdejší lopotné přepravy. V sedmihradských Alpách, mezi ouvodím Maroše a rumunským přítokem Dunaje, napadá jméno průsmyku Vulcan. Nějakou stopu činnosti „so- pečné“ ovšem marně bys tu hledal. Barbaři starověku měli jiné podmínky ži- vota, jinak odpovídali příkazům potřeb, než my, synové novověkého pohodlí, tolik je jisto. Co však se dotýče smělosti myšlenek a velko- leposti pracovních výkonů, nijak si s naší mnohomluvnou neohrožeností nezadali. Do- jísta byla jejich podnikavost aspoň idejně — původnější.
Vlačisk Volk Walk Falk Falken Dněpr Přívlaky Provlak Ohře sedmihradský Alpy Dunaj Vulcan Balgie