1
masthead
23. listopadu 1913.
3
masthead
Přoha „Národních Listů“ ke číslu 32n,
6
article
OBSAH
Skolstv ír F. V. M.: Hudební Budeč.
Lékařství: Prof. dr. O. Kutvirt: O rýmě.
Ženské hnutí: O. S.: Služky.
Literatura.
Bibliografie.
profesor
doktor
Kutvirt
hudební Budeč
O . S
8
article
lve kove
áou. Hudebuí Rudexviu n
spolek pro reformu školního zpěvu a zušlechtění
vkusu hudebního v Praze.
Nejen v hudebních kruzích, ale i mez
přáteli lidové naší výchovy pociťuje se již
dávno úpadek hudebního vkusu a nedostatek
smyslu pro ušlechtilý zpěv a hudbu. Různé
bezcenné popěvky, zavlečené k nám často
z ciziny a domínující odrhovačky pouliční vy-
tlačily namnoze i krásné naše národní písně
nejen ze společenských kroužků městských
ale i z našeho venkovského zátiší, takže nyní
připadá skoro pouze škole národní úkol, aby
se postarala — pokud to dovoluje text — by
aspoň u mládeže školní poklady lidové poesie
našich předků se zachovaly a prokázaná hu-
debnost i vrozená zpěvnost jejich nezanikly
úplně.
Že v městském ovzduší objevují se melo-
die s textem nevalně ušlechtilým, nepřekva-
puje, ale zaráží, že i venkov libuje si vícev
pisních rázu i obsahu pochybného a že tam
valem mizí znalost národních našich písní.
jako s písní národní, má se to i s hudebním
vkusem vůbec. Všude pokles, všude záliba
drsných, nepěkných písních a nápěvech. Nej-
citelněji jeví se nedostatek záliby v ušlechti-
lém zpěvu ve spolcích zpěváckých, které v le-
tech 60. a 70. minulého století byly u nás ne-
jen střediskem pěstování sborového zpěvu.
ale byly semeništěm společenského sdružová-
ní a života, místem vlastenecké činnosti a prá-
ce a pramenem národního snažení a uvědo-
mění. Činnost nynějších zpěváckých spolku
přese všechno úsilí povolaných kruhů hudeb-
ních nemůže se vykázati takovým porozumě-
ním a nadšením jako uvedená doba. Také hu-
dební příprava jednotlivců, kteří vstupují do
zpěváckých spolků, bývá po většině slabá
to nejen po stránce theoretické, ale i prak
tické.
Praha
9
article
Úpadek smyslu a záliby pro pravé krásno
zpěvu a hudby ušlechtilé jeví se také v tom
že často i inteligentní kruhy těžko dávají se
získati pro produkce s programy hudby kla-
sické, zaručeně pěkné, a libují si spíše v kon-
certech s hudbou hlučnou, ba rámusovou hod-
noty nevalné.
Všecky tyto složky poklesu hudebního
vzdělání a ušlechtilého vkusu byly příčinou
pohnutkou zároveň, že někteří jednotlivei
z učitelských a hudebních kruhů i přátel li-
dové výchovy přemýšleli o cestách, které by
vedly k nápravě těchto povážlivých poměrů
V komitétu pro uměleckou výchovu v Praze
vznikla r. 1909 myšlenka, aby založen byl
spolek, jenž by pečoval o pěstování sluchu
zušlechtění hudebního vkusu dětí.
K tomu cili musila by se zříditi intonační
škola, ve které by osvědčení odborníci podle
nových vyzkoušených method — a to hlavně
Battkeovy — vyučovali školní i dospě-
lejší mládež zpěvu. Věci chopili se někteří
nadšenci z kruhů učitelských i hudebních
bez otálení myšlenky i projekty své jali se
hned realisovati. Mezi těmito původci zalo-
žení spolku dlužno uvésti hlavně paní Dou-
bravku Branbergrovou-Černochovou, bývalou
operní pěvkyni, ve všech směrech výborně
kvalifikovanou učitelku zpěvu, jejího chotě
dra. Jana Branbergra, sekretáře pražské kon-
servatoře hudební, Valeriana Koubka, odbor.
učitele a jíné.
Battkeův
Branbergrová
Černochův
Branbergr
Koubek
Praha
10
article
Spolku dáno jméno „Hudební Bu-
deč“. Hlavním účelem spolku je dáti dětem
základ pro všeobecné hudební vzdělání. Ve-
dle toho má ovšem spolek na zřeteli také náš
dorost. čimž pochopení hudby vnikne do nej-
širšich vrstev lidu a stane se všeobecným, po-
skytne přípravu pro studium hudební, ať ná-
strojové nebo pěvecké na odborných ústa-
vech. Jinak má býti vyučování zpěvu doplň-
kem a pokračováním cvíčení zpěvu na ško-
lách obecných a měšťanských, kdež samo-
zřejmě nemůže se věnovati tak pronikavá
péče zpěvu, zvláště jednotlivcům.
11
article
Pozornost obrací se především k dítkám
s nevyvinutým sluchem hudebním. Děti cvičí
se pouze zpěvu, poněvadž tím nejlépe dosá-
hnou sluchu hudebního, při čemž dbá se hlav-
ně na správné a přirozené používání hlasu.
Tím se chrání dětské hlásky od zkázy a při-
pravují se ku pozvolnému vývoji. Žáci se učí
zřetelnému vyslovování, čímž získá nemálo je-
jich výřečnost a krása naší mateřštiny.
K tomu přistupují soustavná cvičení slu-
chová, intonační a rhytmická dle moderních
vyzkoušených method reformních. „Hudební
Budeč“ byla r. 1909 založena a výnosem c. k.
místodržitelství ze dne 26. října 1909 (sub.
242.107) schválena. Správa spolku získala od
c. k. okr. školní rady v Praze povolení k umí-
stění svých intonačních škol v některých
pražských školách. První rok byly spolku pro-
půjčeny místnosti v dívči i chlapecké škole
sv. Vojtěcha a v dívčí škole u sv. Tomáše na
Malé straně.
Následující leta škola u sv. Tomáše zru-
šena a rěvá ve školní budově „U studánky“
v Bubnech zřízena. První rok přihlásilo se na
200 dětí do intonačních škol spolkových
byly rozděleny v šest oddělení.
Postupně každým rokem přibývalo ža-
ctva, takže ve školním roce 1912—13 bylo
třeba zříditi celkem osm oddělení s počtem
přes 40 dětí v jednom. Dvě z nich umístěna
s povolením c. k. okresní školní rady v Praze
v Samostatné obecné chlapecké škole v Bub-
nech. Třídění žactva v oddělení na nižší nebo
vyšší děje se na základě krátké zkoušky při-
jímací, při čemž děti prokáží nejen přípravu.
ale částečně i své hudební nadání. Přihlíží se
při tom také k vyspělosti tělesné i duševní
svatý . Vojtěch
Tomáš
Tomáš zr
Praha
Bubno
Buba
hudební Budeč
12
article
s1spi
Pro vyučování zpěvu byly získány zdatné
síly odborné, státně zkoušené, které proká-
zaly i didakticko-methodickou routinu vůbec
ale i zvlášť ovládání nových method, hlavně
Battkeovy, která u všech kulturních národů
razí si vítězně cestu pro překvapující výsled-
ky své.
Spolek snaží se nenásilně a z počátku
jen cestou soukromou zveřejniti přednosti téte
methody, tak aby sama později našla si bem
překážky a radostně cestu nejen do praž-
ských, ale do škol vůbec.
Intonační školy propagují svůj účel veře
nými listy, ale hlavně prostřednictvím správ
pražských škol, které ochotně děti přímo ne
zvláštními letáčky a prospekty vybízejí k ná-
vštěvě těchto škol.
„Hudební Budeč“ našla si za svého čtyř-
letého trvání v rušném hudebním životě praž-
ském své určité pevné místo. Plniti význam-
ný svůj úkol v kulturním životě českém umož-
ňuje mu v první řadě blahovolná podpora ra-
dy král. hlav. města Prahy, která nejen povo-
lila umístění našich škol ve školních budo-
vách pražských, ale poskytuje i otop a osvě-
tlení místností, kde jsou intonační školy. I pe-
něžitou podporu udělila rada městská již na-
šemu spolku.
Vykonanou inspekcí se strany vládníc
orgánů byly zdařilé a velmi příznivé výsledky
činnosti spolku uznány a konstatovány a spol-
ku dostalo se k jeho žádosti r. 1912 státn-
subrence 500 K.
Poslání Hudební Budče jest také podporo-
váno v neposlední řadě přízní a ochotou praž-
ských ředitelství škol a porozuměním pro cíle
školy u hudbymilovného obecenstva praž-
ského.
Battkeův
Praha
Budeč
hudební Budeč
13
article
Zdařilé, ba překvapující výsledky infonač-
ních škol, které jsou výhradně vedeny čistě
uměleckými ideály, jsou již z jejich působen
veřejného dostatek známy. Sbor dětí „Hudebn
Budče“ účinkoval r. 1910 na velkém koncertu
pražského Hlaholu v Rudolfinu, dvakrát vy-
stoupil v Národním divadle (r. 1911 a r. 1913).
provedl samostatnou produkci r. 1912 v ho-
telu „Central“ a r. 1913 v Měšťanské besed
pražské.
Výkony malých pěvců byly nejen širokým
obecenstvem, nýbrž i odbornou kritikou uzná-
ny za kromobyčejné a nade vše očekáváni
zdařilé.
Hudebn Budeč
Hlahol
Rudolfinum
národní divadlo
14
article
Také za svých návštěv v intonačních ško-
lách vynikající hudební odborníci paedago-
dičtí vyslovili se velmi pochvalně o výsledcícl
reformního vyučování zpěvu dětského. (Ředite
pražské konservatoře šl. Kaan z Abestů, mí-
stodržitelský rada a referent hudební bar. Pro-
cházka, prof. Dobr. Orel, prof. Mladý, proí
H. Wagner z Vídně a j.)
Tuto stať napsal nám sám předseda „Hu-
dební Budče“ ředitel K. Auer. Žádán, aby
podal informaci o práci a významu „Hudebni
Budče“ a přispěl tak k oživení zájmu o re-
formu zpěvní učby, ochotně vyhověl a před
zcela krátkou dobou dodal tenio článek. Zařa-
dujeme jej zcela beze změny a doslovně nejen
abychom tím projevili pietu k zesnulému pod
porovateli a pěstiteli snah o zdokonalení hu-
debního a zvláště zpěvního vzdělání lidového.
ale abychom veřejnost znovu upozornili n
krásný účel „Hudební Budče“ a povzbudili tal
přátele lidového vzdělání, toužící po pravém
zušlechtění lidového vkusu jakožto velmi účin-
ného prostředku k mravnímu zdokonalení na-
šeho dorostu a přištích generací, aby uctili
památku zesnulého řed. Auera tím, že posta-
rají se, aby „Hubení Budeč“ rostla a šířila se
nejen v Praze, ale ve všech městech českých.
Brániti veškerou silou úpadku hudebního vkusu
lidového, toť jedním z velmi důležitých úkolů
moderní výchovy vůbec a české zvláště.
F. V. M.
Kaan
profesor
Dobr
Mladá
Wagner
Hu
K Auer
Auer
Abestus
Vídeň
Budeč
Praha
Hudebni Budeč
16
article
O rýmě.
O rýmě.
Tak často mimoděk v době podzimuči
nastávajícího jara si připomínám Cyranovu
tiradu o vlastním velkém nose, jejž nastudit
by mohl pouze chladný severák. Jak zvláštní
sílu připisoval svému vzdornému nosu, jejž
směle vedl v hlučící dav závistníků, nepřátel.
a jak nepřímo tím říkal: Jak jste slabými vy
s malým nosem! Však ne každý velký nos tak
dobře sedí svému vlastníkovi, jako panu z
Bergerac. Těm lidským šňupkám mužně vzdo-
roval, však severáku snad přece se trochu
bál. A není divu. Všetečka ať malý či velký.
vždy před svým pánem šine se v před a zvídá.
vyšetřuje. A jak odeur parfumu, tak vůni ku-
chyně, jak vánek růžový tak zápach kloaky
vše zachytává, lapá. Slídil neustálý časem
gourmandsky si polibuje, avšak mnohem ča-
stěji se zklame, v nevůli zkřiví tvář svého pá-
na nositele a v prudkém výbuchu kýchnut
až slzy z oka jemu vytlačí.
Cyranův
Bergerac
17
article
Ba, to hrůzostrašné nachlazení, jehož se
dodnes téměř každý bojí, jako přišera se ro-
dí z vlhkých větrů rovnodenních. A prvou
přímou cestou jeho jsou vždy chřípí lidská
Ústa mohou býti spíše zavřena, na ulicích ne-
třeba vždy mnoho mluviti, ale nos, ten pořád
zeje do větru i chladu. Když nachlazení pro-
nikne pevnou teletinou podrážek, punčochou
i silnou koží chodidel, jakž teprve si zahýř
na tenké, vlhké sliznici otevřených průduchů
nosních! A prvním hlasatelem jeho rýma s ce-
lým průvodem zlobivých trabantů.
V tu dobu podzimni či jarní co lidí přijde
k lékaři se steskem na rýmul. „A co vám
vlastně je? Jaké máte oblíže?
Inu, někdo kýchá, jinému teče „voda“, ji-
nému zase hustý hlen z nosu, čtvrtý nemůže
dýchati nosem, pátý má sucho v průdušich.
šestý nemůže odstraniti hlen nosem, nýbrž
ústy vykašlati; a podobných obtíží ještě mno-
hem více a to všechno má být rýma. Patrno
z toho, že těch rým musí býtí asi více, třeba
všechny hlavně v nose seděly, tak jako pří-
čin, objevují-li se také v dobu jinou, nežli za
náhlých změn teploty z jara či na podzim.
Co je tedy vlastně rýmou? Po-
dle pojmenování starými lékaři užívaného
18
article
katarrhus, katastagmos běží vždy o nějaké
stékání tekutiny, hlenu, o zaslzení (a jak se
dlouho domnívali) z mozku klenbou nosní do
průduchů, a též očima ven. Ač již německý
lékař Kopp ve své knize Krabicemz
Vajtmile do češtiny přeložené (vytištěné
1535) uvádí, že „rýma je flus, z kteréhož ve-
liké a těžké nemoci pocházeti mohou, a pro-
tož jí někteří máteří zlých nemoci nazývají.
pak ta z mnohých věcí pochází, někdy ze-
vnitřních a někdy také z vnitřních příčin“
přece velcí lékaři až do století 17. (ještě San-
sovinus, Bartholinus) považovali nos za kloaku
mozku, kudy jeho výměšky vytékaly na ve-
nek a tím přiváděly člověku ozdravení.A
zbytek názorů těchto udržuje se více méně
též v názorech množství, kterým je rýma žá-
doucí, kteří přicházejí k lékaři stěžujíce si,
že jim málo teče z nosu, že mají „zastydlou,
zaraženou“ rýmu, nebo že mají příliš sucho.
takže ani šátků nepotřebují. Co by si kdo po-
myslil o pacientu, jenž by si přišel stěžovat.
že nemá zánět mandli nebo zánět plic? A zde
při rýmě (skutečné) běží vždy o zánět sliznic
ať prudký či vleklý.
Kopp
San
Krabicemz Vajtmile
19
article
Netřeba ani zmiňovati se blíže o věci tak
známé, jako jsou příznaky rýmy. Z počátku
pocit suchosti, mírného pálení, škrabání v no-
se, nosohltanu provázen bývá drážděním k
kýchání. Na to objevivší se řídký odměšek
dráždí sliznici nosní, jež trhá se a praská-
Sousední pokožka zarudne, ba někdy (u osol
citlivějších, jako u dětí, dam) zarudne, po-
krývá se lyšejem, palčivě bolestivým. V tu
dobu počne se zmenšovati průchodnost nosu
a když výměšek sliznic změní se ve žlutý
hustý vazký sekret, bývá ucpání nosu nej-
větší. Nemocný ztratí čich, nemůže dýchat-
nosem, u slabších osob dostaví se i malátnost
horečka, bolesti hlavy, v kříži. Leč příznaky
ty jen mimochodem a proto zcela krátce
uvádím.
Je rýma skutečně tak lehkým
nezávažným onemocněním, že ne
třeba mu váhy přikládati?
Každý projev chorobný v organismu lid-
ském je reakcí na nějaké podráždění či po-
škození určitého ústroje či tkaně těla lidské-
ho. Objeví-li se pak reakce ta, tu nutno sou-
diti, že lidské tělo nestačilo zdolati škodli
vinu v začátcích jejích a dlužno pomýšleti na
možnost jejího rozšíření se přes původní hra
nice. A tu v úvahu přijdou jednak příčiny,ji
nak následky onemocnění tohoto.
20
article
Nachlazení věru je beránkem, jen
po věky již snímá hříchy jiných nesčetnýci
škodlivin. Možnost toho naskytá se vždy
všude: vyskočí-li kdo bosou nohou s postele
stojí-li na chladné dlažbě, vyběhne-li hospo-
dyně z kuchyně bez šátku, vane-li vítr, ba do-
konce ostříhá-li si kdo vlasy, či vystrčí-li ze
spaní nohu zpod přikrývky. Mně na př. tvrdi-
la jedna dáma s naprostou určitostí, že přivo-
dila si rýmu jedině tím, že v létě chladnějšího
dne vzala si prolamované (dirkovaně) pun-
čochy.
Nedá se popříti, že chlad, studeno má
jakýsi vliv na sliznici — pochopitelně; leč
vlivem tím nenastává nemoc z nachlazení. Le-
fěvre a Chodounský na vlastním těle
dokázali, že koupel ve vodě 2—4° C teplé, v
studených horských bystřinách, nezpůsobil
jim žádný zánět plic aní rýmu, a podobně ani
van mrazivého vzduchu u proděravěného
okna na obnažené tělo nejevil zlých účinků.
21
article
Ještě jinak lze to dotvrditi výbornými výsled-
ky zimní léčbou v Davosu v Alpách při te-
plotě až —20° C. nebo v některých sanato-
riích, kde leží souchotináři po více hodin na
volném vzduchu v otevřených verandách i
zimě a za špatného počasí, aniž by u těchto
seslabených osob nějaké jiné katarrhy se do-
stavily. A pak, vždyť by musíly také sludené
obklady na hlavu, na krk způsobovatí podob-
né záněty. Obyvatelé severu, či hlavně plav
v těchto mořích, zřídka trpí katarrhy hoře-
ních cest dýchacích. Tedy uvykoutím, otužo-
váním se možno zmírniti reflex řídící úpravu
tepla a tím zmenšiti možnost chorobného po-
dráždění. Celkem dlužno souditi, že nachlaze-
ní, průvan za normálních jinak poměrů sliz-
nice nosní vyvolá prudký katarrh, rýmu, to
liko reflektoricky a jen na čas nepříliš dlouhý
Trvá-li rýma déle dne, pak nutno usuzovati
z toho na anatomické změny sliznice nozder
(zbytnění, novotvary) nebo na hlubší změny
sliznice vlivem jiným, zvláště nákazou.
Avšak také dráždidla jiná, hlavně
chemická, dráždí sliznici. Tu nad jiné bývá
patrným vliv náchylnosti neb idiosynkrasie
oproti některým látkám. Vždyť je tak známý
jarní, senný katarrh v době květu travin tal
úporný. Některé osoby dostanou rýmu již, při-
čichnou-li k některým květinám. M. Schmidt
(znamenitý specialista německý) při svém po-
bytu na fráncouzské Rivieře za sluneč-
ných teplých dnů trápen byl rýmou, jež však
ihned po vydatném dešti přestala, kdy vod-
ními kapkami prach ze vzduchu byl odstra-
něn. Běželo zde tedy buď o mechanické drá-
zdění pevnými součástkami ze vzduchu, neb
o chemické, ať rozkladem, rozpouštěním mi-
nerálních molekul či pelu květin.
M Schmidt
Davos
Alpy
22
article
Mnohé látky chemické, zvláště některé
léky podobně zvyšují vyměšování tekutin ze
sliznic, na př. praeparáty rtuťové, salicylové
a hlavně jodové, též i ipecacuanha, a je tudíž
dobře pro nemocného, ví-li, že rýma dosta-
vivší se po užívání těchto látek není žádným
zhoršením stávající choroby nebo příznakem
nové. Podobně po požiti většího množství
alkoholu, po silnějším kouření nastává pře
krvení sliznic nosních.
Hlavní příčinou vzniku rýmy je však ná-
kaza. Jak často jeden člen rodiny po dru-
hém onemocní takovým katarrhem hořeních
cest dýchacích, ať nosu, hltanu či dutiny ústní
Je samozřejmo, že stykem mezi sebou podě-
lili se též o toto dobrodiní. Mnoho osob po-
zorovalo též, že po podání ruky někomu, rý-
mou stiženému, samý podobně onemocněly
Dále je jisto, že v některou dobu roční vy-
skytne se současně u mnoha osob takovéto
onemocnění ne pouze jednodenní, přechodné
podráždění. Pravda bývá to nejspíše v doba
rovnodennosti, za vlády větrů. Avšak netřeba
ihned vanutí jich považovati za příčiny, jet
také jiný výklad možný: že proudem vzduš-
ným zviří se prach a množství zárodků bak-
teriálních rozptýlí se ve vzduchu, uvázne na
různých částech těla, a zvláště dýcháním na-
sbírá se a usadí v nose, v dutíně ústní. U
osoby náchylné, vlastně seslabené, méně
vzdorné oproti účinkům některých mikrobů
lehko vyvine se zánět sliznic; kde jsou po-
měry pro vývin takových zárodků nepříznivé.
nenastane zpravidla žádný katarrh. A tu při-
cházíme k jinému podpůrnému momentu: že
trvalé změny v průdušich nosních, tam, kde
není pravidelných poměrů, přispívají ke vzni-
ku rhinitidy a její následků.
23
article
Lehko je pochopitelno, je-li sliznice sko-
řep nosních trvale zbytnělá, dotýká-li se až
přepážky nosní, tu při nejmenším podráždění
nastává zúžení průduchů a stykem obojích
stěn ještě větší zúžení. Zadní konce jejích, jež
mají tkáň houbovitou, podrážděním rychle
plní se krví a nabývají objemu více než dvoj-
násobného a tím uzavírají nejen zadní vchod
průduchů nosních, ale vísí na měkké patro.
dráždíce je ke stálému zvedání, ku pokašlá-
vání. Podobně vadí jiné překážky: polypi.
všeliké nádorky, změny v útvaru přepážky
nosní a výrůstky nosní.
Nejvážnějším však je, že rýma nemu-
sí býti onemocněním toliko sliz-
nic nosních, nýbrž že nejzjevněji
poukazuje na počátek onemocnč-
ní hořeních cest dýchacích vůbe
(na vznik bronchitid, zánětů plic) a zvlášt
pak na vzník prudkých choroh
sdělných, jako spalniček, spály, difterie,
chřipky a j., vždyť právě ono agens, jež zavi-
ňuje nemoci tyto, nachází pro své uchyceni
se, pro svůj vývin nejpříznivější půdu na sliz-
nicích nosních. I když zabraňujícím vlivem
žíravého hlenu nosního nějaká část jich se
zničí, oslabí, přece každým vdechem nově a
nové proudy infekce vnikají v tato místa.
Většina prudkých rhinitid sama o sobě
(nepočítaje komplikace celkové) přejde po
několika dnech zcela tiše, nepozorovaně. Ale
přece po některých zůstanou nepříjemné
„ostatky“. Opětovaným drážděním resp. ná-
sledkem náchylnosti k reakci takové nastává
trvalé zvětšování se sliznic. Otázka vzniku
polypů také není zcela rozluštěna, pokud pří-
činného momentu se týče. Někteří tvrdí, ž
rýma je následkem jejich, a jiní opačně, že
polypy vznikly následkem podráždění rýmou
bylo dřív vejce či slepice?
24
article
Mnohem horším je však, pokračuje-l
zánět sliznice do dutin soused-
ních. Do průduchů nosních ústí vývody jak
dutiny čelistní tak čelní, celého labyrintu
vzdušných sklípků kostí čichových a dutiny
kosti kolkové. Do všech těchto prostor může
se přenéstí zánět sliznice nosní prostým pře-
stoupením. Dutíny tyto nepřístupné obyčej-
ným jednoduchým zákrokům léčebným jsou
skrytostí a nepřístupností svojí nejvhodněj-
ším pařeništěm infekce, jež zhusta pozvoln
zde dospívá svého vrcholu. Hnis zde se tvo-
řící způsobuje změny na sliznicích, jež pokrý-
vají se granulacemi mnohdy tvaru polypos-
ního. Zničením sliznice může přestoupiti zá-
nět na kost, jak tomu často při zánětech du-
tiny čelistní i čelní bývá. Při zastižení kosti
čelistní znenáhla kazí se zuby, zasahující nebo
blížící se svými kořeny dutině této. Proto
tvoří se mnohdy píštěle v dásni nad zubem
zdánlivě zdravým, anebo týž se láme při
zdravé jinak korunce. Nebezpečnějšími jsou
však záněty dutiny čelní, kolkové a čichových
pro blízkost a snadné spojeni s dutinou le-
bečnou.
Dále přímým spojením ucha s dutinou
nosní, vlastně nosohltanovou, prostřednictvím
sluchové trubice (Eustachovy), též nastává
zpravidla nedoslýchavost, zaléhání a mnohdy
prudký zánět, vedoucí ku proděravění bu-
bínku.
Eustachův
25
article
Zvláště častou a též nebezpečnou bývá
rýma u kojenců. Pro neprůchodnost nosu jsou
nuceni dýchati ústy a to při ssání je nemož-
né, tedy pouští s křikem prs nebo láhev. Ne-
hledě ani k možnosti, že se rozšíří zánět do
průdušek, trpí takové děcko nedostatečnou
výživou, schází.
Nechci zde uváděti podrobnosti, jen po-
ukázati, k jakým následkům věsti může zcel
obyčejná rýma.
Jak tomu zabrániti, jak léčiti?
Toť věru palčivá otázka! V prvé řade
nutno předejíti rýmě správným otužováním
se, nenechati zchoulostivěti své tělo. Neměně
důležitým však je vystříhati se různých drá-
ždidel slizničních. To ovšem plati jen pro pří-
lišné nahromadění se škodlivin, zvláště che-
míckých: kouře, prachu, organických součá-
stek (v některých obchodech, závodech, to-
várnách). Neplatí to samozřejmě všeobecně
U koho jeví se náchylnost k rýmě, má se po-
dobných příčin vystříhati. Hlavně to platí pro
dobu, kdy již cítíme první příznaky její: tu
radno zříci se kouření, větších dávek alko-
holu, dráždidel příliš aromatických, kořeně-
ných jídel. Snad zdá se to někomu upřílišně-
ným. Avšak uvažte, prosím: bolí-li někomu
ruka, popřeje jí klidu, zaváže ji. JJsou-li však
sliznice zaníceny, pak nutno je stejně šetřiti.
jinak nemůže míti žádná léčba dobrého vý-
sledku.
Jde-li o jednoduchou, prudkou rýmu, pal
jsou dobrými domácí prostředky, způsobující
hojné odměšování hlavně potu, pak i moče.
26
article
Mnohdy po vypití horké limonády, různých
odvarů (čaje, lipového, heřmánku, ibyšku a td.
a ulehnutí, vypocení se již druhého dne ka-
tarrh bývá mírnější. Vyvine-li se již zánět sliz-
nice nosní, pak může se lékař snažiti o zmír-
nění obtíží, hlavně neprůchodnosti nosu, at
mastmi nějakými či prášky. Tak často dopo-
ručované vsrkávání, šňupání vody zhoršuje
stav, neboť zanáší se současně tímto silným
proudem zánětlivý výpotek sliznic do zmíně-
ných dutin sousedních. Nejvýše možno nos
(při hojném, hustém hlenu) prolévati vlažným
roztokem kuchyňské soli nebo kyseliny bo-
rově. Avšak to třeba prováděti určitým způ-
sobem, aby voda oplachovala skutečně jen
spodinu průduchů nosních.
Katarrh toliko sliznic nosních je celkem
chorobou lehkou, ale trvá-li déle (5—8 dnů).
může býti zastiženo okoli nebo jde o nějakou
anatomickou vadu nosní. Jak je tedy zdánlivě
počátek rýmy, obyčejného katarrhu nevin-
ným, tak jeho rychlost, prudkost v průběhu,
současné zachvácení, seslabení celého těla.
je podezřelým z infekce, jeho úpornost znám-
kou onemocnění hlubšího. A tu nijak nelze
stačiti žádným z oné veliké řady hlavně in-
serty novin doporučovaných prostředků, zde
nutno, aby lékař vyšetřil nos i dutiny ve-
dlejší a dle toho zavedl léčbu.
Prof. dr. O. Kutvírt.
profesor
doktor
Kutvírt
28
article
Služky.
Služky.
Věnovala jsem již na počátku letošního roku
v čísle 18. zvláštní článek otázce služek, která
u nás stejně jako v cizině stává se nalěhavou
otázkou dne. Dnes chci upozorniti na několik
ankel, jež byly v posledních letech uveřejněny
o poměrech služek, jejich služebním poměru a
snahách po odpomoci.
Především uvádím šetření ze sev. Ame-
riky, které konala dr. Elsa Conradová a pak
šetření z Anglie, jež zpracovala velmi důkladně
dr. Lisa Roszová. V Americe jsou platební po-
měry služek naprosto odlišné od našich. Dle še-
tření Conradové činí plat kuchařek až 3540 K.
pokojské 708 K až 1230 K. služky pro veškeru
práci 370 K až 1230 K, chůvy 250 K až 1720 K.
při čemž lřeba připomenouti, že v Americe se
nedávají žádné dásky ani zpropitné, ani náhrady
za pojistné premie. Mimořádně vysokým mzdám
odpovídá i práce. Těžká práce, jako praní a do-
nášení uhlí, odpadá a pro službu v rodinách
s větším počtem dětí nedostává se uchazeček.
Služebná má všude přívětivý pokojík k disposici
a dostává podil ze všeho, co přijde pro pány na
stůl. V týdnu má dvě odpoledne volná, někde dva
celé půldny. Přes tyto vábné podmínky služební
lze sotva polovici poptávek ročně příznivě vy-
říditi a v provínciálních městečkách nelze vůbec
služebnou dostati. Původně byl nedostatek služek
v souvislosti s nedostatkem žen vůbec. Vzrůstem
přistěhovaleckým přibylo i služebných a dosud
v centrech vystěhovalců stále je dosti cizozem-
ských služek pohotově. Často přímo z vystěhova-
lecké lodi odvážejí se služebné do rodin a nic
při tom nevadí sni nedostatek znalosti obyčejů
ani naprostá neznalost angličiny. Hned na počá-
tek zajišťuje se služebné mzda 708 K až 1180 K.
Conradová
doktor
Roszová
Anglie
Amerika
29
article
Největší příliv služebných do severní Ameriky je
z Irska a Německa.
Zostřením zákonů přistčhovaleckých nadešlo
třetí období rapidně klesajícího importu služek,
při čemž schodek není nahražen Američankami.
ježto Američanka nejde nikdy sloužit. Příčinou
toho jest upřilišený amerikanismus, klerý skýtá
výhodnější zaměstnání i ženě v různých průmy-
slových odvětvích a pak osobní neodvislosta
prázdeň daleko větší, nežli v služebném poměru.
Boměry hodně podobné ličí dr. Roszováv
Anglii, kde služebné tvoří 56% všech výdělečně
činných žen. Tské v Anglii je hodné cizozemek
(asi 12.000) zaměstnáno jako služebné. Mzda ku-
chalky pohybuje se mezi 470 K a 1180 K. mzda
pokojské počíná od 430 K; platy ostatních stupňů
služehných jsou těmto číslicím přiměřeny.
A nyní podívejme se k vyšetřeným poměrům
v říši německé. Mám před sebou výsledky šetření
dra. Otty Nehera o poměrech služek ve Štutgartě
z r. 1908, šetření spolku „Bund deutscher Frauen-
vereine“ o poměrech služebných v 20 německých
velkoměstech, anketu statistického úřadu v Mni-
chově z r. 1912.
Američanka
doktor
Ott Neher
severní Amerika
Irsko
Německo
Roszováv Anglie
Anglie
spolek „ bund deutschry Frauen
30
article
Všecky tyto ankety ukazují velmi značná
rozdily ve služebných poměrech německých slu-
žebných. Ve Frankfurtu. Freiburku. Mannheimě
dostávají kuchařky přes 354 K. pokojské skoro
354 K. služebné 190 K až 340 K. Vedle peněžité
pevné mzdy dostávají německé služebné všude
vánoční dar a různé zpropitné. Přes to nepřesa-
huje úhrnný průměr veškeré mzdy ve Vratislavi
280 K a ve Frankfurtě nad Mohanem 480 K
V Mnichově byly dotazovány 3042 služebněa
2845 službodárkyň. Tu pohybuje se úbrnná cena
mzdy — čítajíc i příležitostné dary a zpropitné
— mezi 770 K a 1310 K. Výsledky mnichovského
šetření jsou značně odchylné od výsledků před-
chozích dvou šetření a ukazují daleko příznivější
poměry mnichovských děvěat. Anketa byla uspo-
řádána z příkazu bavorského sněmu a dála se za
všech úřadních výhod, kdežto obě ankety dříve
uvedené byly podniky souknomé. Ze statistiky
mnichovské uvádím ještě: Pracovní doba činila
u 50 děvčat přes 15 hodin, u 339% 14—15 hodin
a u 17 více než 16 hodin. Údaje tyto učinily
služebné, údaje službodárkyň udávají číslice o něco
menší. Z uvedených dat vysvítá dále, že pracovní
dobu stoupá s výší mzdy: čím větší mzda, tím
delší pracovní doba vyžaduje se od služebnéa
práce děle do noci. Volná nedělní odpoledne
měla polovice dotazovaných děvěat, druhá polo-
vice měla prázdno každou druhou neděli, asl tře-
tina děvčat měla prázdné odpůldne ještě ve všední
jeden den.
Frankfurt
Frankfurta nad Mohan
Mnichov
31
article
Úbytek služebných, který vyvolal tato šetře-
ní a ankety, je stále patrný. V Anglii klesl počet
od r. 1881 do r. 1901 o 7.3%; v Německu za dobu
od r. 1895 do r. 1907 o 8.67%%. Mnichov vykazuje
o 27.000. Berlín o 23.120 služek méně za dobu od
r. 1390 do r. 1905 a úbytek domácností se služkou
klesl s 61.000 na 55.000. Tato nouze jeví se tam
nejkrutěji, kde hospodyně je matkou četné rodiny
a nalézá se ve stísněných hmotných poměrech.
V důsledku toho i služebné míjí tyto, pro ně ne-
příznivé peměry, které se jeví v menší mzdě, ne-
dostatečné stravě, nedosti volném času, nejhrubší
práci. Jde nyní především o to, jak budou se
tyto poměry dále vyvíjeti, jakou budoucnost může
očekávati stav služebných za těchto poměrů a
jakým způsebem lze čeliti hrozíci pohromě do-
mácnosti.
Anglie
Německo
Mnichov
Berlín
32
article
Jak otázku tu řeší dr. Conradová v Americe,
kde nalézají se v krisi? Tam, následkem nedo-
statku služek uvolňuje se postupně soukromá do-
mácnost a hrozí rozpadnutim. Proto s obavou
hledí vstříc vývoji těchto poměrů. Jedině možným
rozluštěním krise domácnosti je: najímání dělaje
pro domácí práce podle hodin. Tento postutp je
v Americe nutným a jediným východiskem pro
udržení domácností. Jak této kríli čeliti v Anglii
a v Německu, o to usilují dva směry. Konservafiv-
nější sociální politikové očekávají nápravu od
různých reforem: odstranění služebního řádu, u-
stanovení nočního odpočinku, ustanovení o míst-
nostech pro spaní, hospodyňským vyučováním,
paedagogicko-ethickými vlivy zaměstnavatelů na
služebné a praví: společným bydlením a žitím
nastává úzký vztah meni zaměstnavateli a slu-
žebnými, důkěrný poměr, na němž jednotnosí žl-
vota obou spočívá, chceme zachovati a poměr ten
nemá se státi obchodním. Jiné předvidají nutné ra-
dikální změny domácnosti. Tak L. Roszová končí
svoje pojednání o anglických poměrech: Tlakem
poměrů budou musit zaměstnavatelé dopřáti slu-
žebným vždy více volnosti a samoetatnosti. Te-
prve polom nabude povolání služek zase bývalé
přítažlivosti, jako povolání průmyslové nebo ob-
chodní, když bude uvolněno od starých osob-
ních vztahů a bude vybudováno na základě práce
a výdělku, jako každé jiné povolání. V Německu
tento vývoj počíná, v Anglií již desítiletí jest
patrný.
Conradová
L Roszová
Amerika
Anglie
Německo