1
masthead
Ročník XXXXVII
2
masthead
V Praze, v neděli 13. září 1908
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přodplácí se
v Praze v adeainistrani
a mreš nke-
ss čtvrt leta . . . . 8 K —
a dvojí donáškoa
la . . . . 7 K 6ok
vsi: „E son
ca másíe
Pošton:
k rrt ia . . . . k e
s dvojí ztsilkou
na měsíe
ne čtrrt vota
Praha
5
title
Dnešní čísla pro Prahu Ie o 20 stranách.
Praha ie
6
article
Svede se to na — Čechy!
Svede se to na — Čechy!
Ještě vše se v nás chvěje rozhořčením
nad nejnovějším tím výbuchem zlosti a zášti
německé proti národu našemu, jehož jevi-
štěm byl pošumavský zněmčený městy
Hory Kašperské za položeného tam
schválně sjezdu Taschkova »Böhmerwald-
bundu«; — ještě trne všechna veřejnost
česká pod dojmem těch sveřepých zločinův
proti životu, zdraví, majetku a bezpečnost
tamních zcela pokojných občanů
českých, jimž pobořena a vydrancována
rozlícenými buršáky a najatými rabiáty jejich
Česká beseda, jimž luza německá vtrhla za
noci v příbytky a vše tu za hrozného řevu
zpřeházela atd, načež příštího dne po uli-
cíchi strojila honbu na kde jakého Čecha.
týrajíc ranami a urážkami klidné chodce.
jako váženého radu vrchního soudu pana
Smítka, ba dobývajíc se i do lékárny, hle-
dajíc majitele její, aby ho ztrýznila jen
proto, že je Čechem... ještě všechny tyto
zjevy surového plemenného záští trapně
jímají mysl národa našeho: a hle! zlý čin
již plodí nové zlo! Potvrzuje se na novo,
že ukrutníci bývají největšími zbabělci.
Po pustých orgiích sveřeposti svojí do-
stali hrdinové »Böhmerwaldbundu« ze svých
kousků strach a tak tedy honem se uchopili
starého darebáckého úskoku: obrátit pravdu
na ruby a svěsti svůj zločin na oběť jeho.
Čecho
Taschkův
Böhmerwald
Böhmerwaldbund
7
article
Hned po roztřískání České besedy obrátili se
němečtí strůjci a inteligentní původci spá-
chaných zpustlostí telegramem na místo-
držitele a německého ministra krajana, ža-
lujíce, že prý byli Němci od Čechův pro-
vokováni, ježto prý z České besedy na klidné
německé chodce bylo házeno kamením, ba
i vystřeleno; a což teprv nalhali toho ně-
meckému tisku, který ovšem chutěa
bez kritiky přijal, opálal a podnes roz-
douvá tyto bohomrzké lži, jen to
práší! Vždyť jde o pouhé ukřivdění a po-
škození nenáviděných Čechův, proti nimž
každá nepravost jest dovolena! Ano, Češi
kašperskohorští (jichž jest 250) přepadlia
kamenovalí tamní Němce, jichž jest 1953 !
A vládní úřadníci byli při Češích a četníci
i vojáci potírali bodáky ubohé, nevinné
Němce, setříce českých násilníkův.
Tak to letí německým světem, tak se
s neslýchanou drzostí obrací pravda na
rüby, aby praví pachatelé ušli zaslouženému
trestu a za to odsouzení byli. — veřejným
míněním německým — ztýranf Češi.
Němec
Čechův
Čech
8
article
Vizme pro příklad, jak lže a štve vče-
rejší radikálně německý list chebský
»Egerer Neueste Nächrichten«:
»Z německé Šumavy,« píše doslova
»dostihly v posledních dnech sensační zprávy
V Kašperských Horách, kde minulé
neděle německý »Böhmerwaldbund« konal
svůj sjezd, byli klidně se prochá-
zející Němci českou chátrou
přepadeni a kamením bomba
dováni. V Sušici se dělo německým
buršům z Prahy stejně. V Kašperských Ho-
rách propukly v úterý večer násilnost
proti Němcům znova. Četníci však
vedeni jsouce českými politický m
úřadníky, obořili se na — Němce;
Němců bylo útokem bodáků těžce zraněno.
Také dragouni vjeli do zástupu, při čemz
byl jeden turista přejet. Dva Němci byli
těžce zraněni. Německé zastu pitel
stvo obecní jest českými úřad-
níky odsouzeno k bezmoci. Obrá-
tilo se s protestem na ministerského před
sedu Becka, na místodržitele i na německé
poslance . . .«
Němec
Beck
Šumava
kašperský hora
Sušice
Praha
Egerer Neueste Nächrichten
9
article
»A nyní,« bouří prolhaný chebský štváč
dále, »nyní, vůči takovému banditské-
mu počínání přihlédněme, jak se cho-
vají němečtí poslanci, kterak před tou po-
češťující politikou vlády na
všech stranách couvajíl A po-
patřme na tu ochotu, s jakou něme čt
soudci v ryze německých okresech soud-
ních přicházejí vyzývavostem Čechů vstříc
Nepotřebujeme jíti pro příklady ani da-
leko. Máme v našem Chebu takových smut
ných případů dosti. Že to při chebských sou-
dech tak daleko došlo, že schylují právo
zákon k vůli vládní politice nepřátelské Něm-
cům, toť náramně smutné a musí rozhoř-
čovat. Nuže, nechť oni němečtí soudcí
Chebu (a tu uvádí zejména presidenta kraj
ského soudu dra. Urbana a dra. Seyferta).
kteří se propůjčili k té nepravosti, že šlapali
německé právo nohama, nechť tito soudcové
popatří dnes na Kašperské Hory
Tam spatří české státní úřadní ky
kterak na každou německou vlídnost
ochotu odpovídají výsměchem cha uvi-
nismu . ..
Českých bodákův a drago-
nad používá se proti Němcům
Liší se system Beckův ještě číms od sy
stemu Badenova? Němci však mají ku
šovati jako psi a ve svém vlastním
domově nechat nepřítele hospo-
dařit a řádit, jak mu libo. « — —
Aby se však nemyslilo, že podobné pře-
krucování pravdy snad jen v chebském
ovzduší jest možné, vizme jak se píše, jak
se proti nám lže, brojí a štve dnes v samé
Vídni.
Čecho
Seyfert
Němec
Beckův
Badenův
Cheb
Německo
Urbano
kašperský Hora
Vídeň
10
article
»Nestranný« denní list vídeňský »Neues
Wiener Journal« měl v pátek 11. t. m. úvodní
článek, nadepsaný: »Politika kamenování«,
v němž pokrytecky naříká, že asi český
sněm pro události v Kašperských Horách
bude opět jen neplodným jevištěm národních
vášnivých šrůtek. »Kašperské Hory
Sušice zničily poslední naději ve zdůrnou
činnost sněmu pražského.« A výslovně ob-
viňuje český lid, že prý se »vrátil ku
politice kamenování,« že prý v Ka-
šperských Horách kamením pře-
padl klidné Němce tamní, kdežto
v Sušici prý ušli klidně tudy se vra-
cející buršové stejnému osudu jen proto,
že je ochraňoval pořádný průvod čet-
níků. — »Může J. E. český ministr krajan
pan Prášek počítati Kašperské Hory a Sušic
k osvětným činům svého národa?« uráží
Lippowitzův orgán drzou křivdou národ náš:
»Jest to důstojno národa, který chce osvěd-
čiti svou vzdělanost, když český lékař se
zdráhá poskytnout pomoc zraněnému Němci?
Jest to osvědčením vzdělanosti, když několik
německých studentů k vůli své národ-
nosti musí býti ochraňováno četníky a dra-
gouny, aby se nestali obětí mnoha set úto-
čníků?« —
Nezdráhal se v Kašperských Horách
český lékař poskytnouti pomoci zraněnému
Němci, ale žádal jen o bezpečný průvod.
aby ho němečtí »kulturtrěgři« nerozsapali
A ne k vůli své národnosti, nýbrž pro
své sveřeposti proti Čechům.
v Kašperských Horách spáchané, měli ně
mečtí burši, projíždějíce českou Sušicí, strach
o svou kůži.
Němec
Prášek
Lippowitzův
Čecho
kašperský hora
Sušice
Ka
Neue Wiener
11
article
Vrcholem všeho jest však tato paměti-
hodná relace včerejší »Německonacionaln
korespondence«, která sděluje doslovně:
»Za příčinou přepadení Němců v Ka-
šperských Horách a v Sušici českou luzou
byl německý ministr krajan telefonem požá-
dán (kým ?), aby zakročil. Ministr Prade po-
tom neprodleně počal vyjednával s ministrem
vnitra (Bienerthem) a s místodržítelem če-
ským, žádaje co nejdůrazněji za
ochranu pro Němce. Též na ministra
financí se obrátil, jelikož dva finanční úřad-
níci, rození Češi, se účastnili útoku
na Němce, Německý ministr Prade nale
hal, aby se zavedlo neprodleně přís
né vyšetřování, zejména také prot
státním úřadníkům, kteří výtržnosti
spolu zavinili a kteří musí následkem toho
býti bezohledně bráni k zodpovědnosti.
Politování hodným způsobem pražské
místodržitelství vyslalo do Kašperských Hor
místo zkušeného úřadníka od místodržitel-
ství, mladého komisaře českého, ze kterého
se vybarvil fanatický český stranník a který
při svém jednání neosvědčil ani dostatek ob-
jektivnosti, ani rozmyslnost, cuž podstatně
přispělo k tomu, že výlržnosti nabyly veli
kého rozsahu. Zakročení německého mini
stra mělo dílem tady, dílem na místě sa-
mém úspěch. Přístušnými instancemi za
hájeno bylo již přísné vyšetřování v této zá
ležitosti. Ministr Prade bude míti v pondělí
14. t. m. poradu s místodržitelem království
českého hr. Coudenhovem o výtržnostech
v Horách Kašperských a bude žádati pro
Němce dostiučinění.
Véru, tu již neschází, než aby Češi
kasperskohorští byli šmahem obžalováni, že
si roztřískali svou Českou besedu sami.
Dál už to nejde !
Němec
Prade
Čech
Coudenhove
Ka
Sušice
kašperský hora
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 12. září. (Podrobnosti z An
drássovy volební opravy.) Z chystané
volební opravy hr. Jul. Andrásse pronikly n
veřejnost opět některé další podrobnosti. Týkají
se tenfokrát příští volební geometrie
je-li pravda, co o té věci prozrazuje jeden z ně-
meckých listů pešťských, nutno doznati, že hr.
Andrássy jako volební geometr daleko přetrumí-
nul svého mistra Sehmerlinga. Hr. Andrássov
nepostačuje na udolání nemadarských národ-
ností množné volební právo a ve-
řejné hlasování, nutno ještě volební
okresy rozděliti tak, aby co nejvíce nemadar-
ských menšin utonulo v maďarských většinách.
Jula
Andráss
Andrássy
Praha
Hradec
13
article
Počet volebních okresů, obnášející nyní 413
má se rozmnožiti o 27, jež připadnou městům
ve kterých bude volba maďarského poslance za
jištěna. V krajích nemaďarských se počet vo-
lebních okresů zmenší, v krajích s maďarskou
převahou značně rozmnoží. Takovým způsobem
zabezpeči se více než 300 okresů, které budou
voliti Maďara, kdežto dvsud jich bylo 229; z
to nynějších 57 převahou rumunských okre-
sů se sevrkne na 28, a z nyuějších 43, pře
vahou slovenských okresů, zbudou 24
Nemaďarské okresy vysýlaly dosud do sněmu
164 poslance, většinou ovšem Madary a Mada-
rony. Kdyby všichni voličové v těchto okresích
byli národně uvědomělí, mohly by nena ďarské
národnosti míti na sněmu až 164 poslance. Při-
ště mobou Slováci a Rumuni zvoliti nanejvýi
52 národní poslance, k nimž v nejlepším případě
může se připojit několik Srbů a Němců. Na
všechen způsob nový volební řád má zabozpečití
ještě větší maďarskou většinu, než řád dosud
platný. A poněvadž i mezi maďarskými voliči
budou míti převahu voličové s několiku hlasy
tedy lidé poměrně zámožní, bude tím postaráno
aby do nového sněmu nepronikla ma ďarská
většina lidová, nýbrž zas jen šlechta a zástupe
plutokracie, kteří jsou rozhodujícími činiteli ve
sněmě nynějším. Takové „opravy“ volebníh
řádu svět ještě neviděl.
V Praze, 12. září. (Státní rada pr
Bosnu?) Sarajevsk, list „Dan“, pojednávaje
o otázce ústavnosti, míní, že ústava by nevy.
hojila rázem všechny politické a společenské
neduhy zabraných zemí. Slíbená okresní neb
krajská zastupitolstva vítá s radostí, poněvadz
Maďar
Slovák
Rumun
Srba
Němec
Mada
Praha
státní rada pr Bosna
14
article
se dá předvídati, že budou pravidelně působiti
Jako přechod k parlamentu doporučuje zřízen
státnírady pro Bosnu a Hereegovinu. Státn
rada měla by býti orgánem zákonodárným.
v otázkách správních měla by míti poradný hla
a rozpočet by projednávala, ale bez práva roz
hodovati o něm kladně neb záporně. Mezinárod
ní, vojenské a osobní otázky byly by úplně vy
loučeny z pravomoci státní rady. Do státní rady
vysýlalo by každé okresní zastopitelstvo jednoho
nebo dva členy, vláda pak určitý počet virilistů.
Návrh tento možno právem pokládati za
tykadla, vystrčená vládou bar. Buriana.
V Praze, 12. září. (Sloučení madar-
ských koaličných stram.) Místopled-
seda strany neodvislosti, profesor Jul. Sagr.
nemíní dle „Neue Wiener Tagblattu“, že by
na sloučení všech tří usaďarských koaličných
stran mohlo dojíti dřive, dokud nebude
zřízena samostatná uherská cedulová banka a
provedena volební oprava. Teprve, až tyto po-
žadavky budou splněny, mohlo by prý dojiti na
sloučení, z něhož by však novzešla nějaká nová
politická strana, nýbrž nynější strana ústavná
(Andrássova) a lidová (klerikálná) musily by s
roztaviti v Košutově straně neodvislosti. Bylo-
prý hr. Apponyovi možno přestoupiti do strany
Košutovy, bude to možno i hr. Andrássovi
Zichyovi.
Ze Lvova, 10. záři. (Sjednocení kon
servativců.) „Gaz. Narod.“ zaznamenává
pověst, že se za příležitosti zahájení haličského
sněmu stane pokus o sloučení konservativných
poslaneckých skupin autonomné, agrárné a kra-
kovské v jeden společný konservativný sněmoví
Burian
Jula
Neue Wiener
Košutův
Appony
Andráss Zichy
Bosna
Praha
Lvov
Gaza
15
article
Ze Lvova, 10. září. („Russkij klub.“
Devět sněmovních poslanců, zvolených na pro-
gram staroruský, s drem. Dudykevičem
Korolem v čele, uveřejňuje v „Galič.“ prohlá-
šení, že utvoří na sněmě samostatný „ruský
klub“, jenž bude samostatně (tedy vedle Ukra
jinců) hájiti práv ruského lidu v Haliči, maje
v prvé řadě na paměti jednotu všeho ruského
národa. Nový klub bude se snažiti, aby ruský
lid byl hospodářem na své pravěké půdě, ale
chce svorně s Poláky pracovati pro blaho cele
země, předpokládaje ovšem, že i Poláci daji
Rusům, co jim patří po právu a po zákonu.
klub.
Polák
Rus
Lvov
Galič
Halič
Russkij klub
Dudykevič Korol
16
title
Politické zprávy zahraničné.
17
article
V Praze, 12. září.
Praha
18
article
Bosna a Hercegovina.
Pravoslavní a moslemové okupovaných zem
přistoupili k prv mu společnému politickému
činu vypracováním pamětného spisu, jejž podali
ministru baronu Burianoví. Pamětný spis má
loto znění
Vaše Excellence ! Meškání V. Exe. v naší
vlasti poskytuje podepsaným příležitost, aby-
chom před organisacemi musulmanské a pravo-
slavné části našeho národa dali výraz největs
a nejnalehavější potřebě všeho lidu bosenského
i hercegovského, a ta je: ústava co nejbrzší.
časová a úplná pro příslušníky Bosny a Herce
goviny, bez rozřešení státoprávního poměru
těchlo zeml, kteroužto ústavou ve svobodě
rovnosti bylo by možno zmírniti a odvrátiti do-
savadní nespokojenost v národě, jejíž největš
přičina spočivá v zastaralosti absolutistického
vládního režimu.
Ústavou a volebním řádem, jimiž by vůle
národa došla úplného a nezkaleného výrazu
jež by byly zavedeny v dohodě s národním
organisacemi všech tři částí obyvalelstva Bosny
a Hercegoviny, upevnila by se v lidu víra ve
spravedlivost, kteráž je prvým základem státu.
Účastenstvím lidu ve všech oborech státní čin-
nosti skrze své předslavitele, svobodně od lidu
zvolené, byl by zabezpečen trvalý pořádek
v naší vlasti a pravidelný společenský i státn
Burianový
V Ex
Bosna a Hercegovina
Bosna
19
article
V drobném prodejtu
runní čéslo o sobě . . . za S
pdpoladní . . . . . . . za 2k
Ve flialkách na venkově
ranní čialo. . . . ..
vlpolední . . . . . . . . 4l
Inserá(
platí se hotově napřel.
Piedplacení a Inaerty přijíná sáninl-
strace v Marianské ulici č.3.
Tam natházejí se též redskc
tiskárna s ezpodice „Národnich Listá“
Rukopisy se nevracojí.
Národnich Listat
20
article
rozvoj, neboť jen za pomoci parlamentu se zá-
konodárnou a kontrolnou mocí možno je pravi-
delně řešiti celou řadu životních otázek, které
ve vlasti naší déle odkládány býti nesmějí.
Ústavným a parlamentárným životem zaru-
čena je pravidelná a dorozumná práce ve spo-
lečných otázkách obyvatelstva, bez rozdílu víry.
čehož nejlepším důkazem je tento společný
krok Srbů pravoslavných a musulmanů, kteří
v otázce ústavnosti předstupují před Vaši Ex-
cellenci.
Uvedením ústavnosti bez řešení státopráv-
ního poměru naší vlasti byl by zaručen zemi
mír jakožto nejpotřebnější podmínka kullurného
pokroku a nebylo by třenic, které by mohly
vzniknouti sběhem okolností. Při tom pokládáme
za potřebno důrazně prohlásiti, že všechna do-
savadní hnuti našeho lidu měla výhradně
za cil dosažení toho, aby naše vlasť byla vnitl
dobře ustrojena a lidu aby dány byly podmínky
sebeurčení při správě vůbec.
Naše všechno obyvatelstvo Bosny a Herc-
goviny ukázalo svým chováním v dosavadní ve-
řejné práci i v každém hnutí, které vyplývalo
z boje proti systému, překážejícímu všestran-
nému národnímu pokroku, že je po každé
stránce elementem pořádku, že umí ceniti plody
kulturného rozvoje a že dozrálo k ústavnému
životu. To vylučuje každou obavu, že by t
společenský, ať státní pořádek mohl býti zkalen.
I v tomto, pro budoucí pokrok bosensko
bercegovského lidu nejdůležitějším hnutí, kterým
lid náš přeje si vstoupiti do řady právních
států, tužbou našeho lidu je mírný rozvoj
nikoli násilí.
Obracíme se tudíž na V. Exe., prosíce
V. Exe. račiž zde pronesená přání a potřeby
vzlti na vědomí a uvážiti jako přání a potřeby
všeho obyvatelatva Bosny a Hercegoviny a býti
jejich přiznivým tlumočníkem před nejvyšsím
prestolem J. c. a k. V. i před rakouskými
uherskými delegacemi.
V Sarajevu, 7. září 1908.
Srba
V Ex
Bosna
Bosna a Hercegovina
Sarajevo
21
article
Alibeg Firdus. Gligorije Jeftanovič. Mab-
mudbeg Fadilpašič. Kosta Kujundžič. Hadží
Hahmudbeg Džinič. Bakirbeg Tuzlič. Vojisluv
Šola. Dervišbeg Miralem. Risto Hadži Damja-
novič. Alibeg Hadžialibegovič. Vaso Vidovič.
Osmanbeg Alipašič. Dušan Vasiljevič. Vasifbee
Biščevič. Vaso R. Crnogorčevič. Aehmedbeg
Cerič. Kosta Božič. Bocirbeg Kapetanovič. Ata-
nasije Šola. Muhamed ef. Karsbeg. Rifatbeg
Sulejmanpašič. Muharemaga Pašalič. Achmedagu
Chenda. Šerií Arnautovič. Dr. Milan Srákič.
Tento pamětný spis byl ministru Burianovi
odevzdán deputaci, v níž byli členové: Alibeg
Firdus, G gorije Jeflanovič, Mahmudbeg Fadil-
pašič, Kosta Kujundžič, Becirbeg Kapetanovič,
Vojislav Šola, Achmedaga Chenda a Dušan Va-
siljevič.
Ministr deputaci vlídně uvítal a pamětný
spis přijal. Ve své odpovědi dal výraz svým
svobodomyslným názorům a řekl, že si přeje,
aby Bosna a Hercegovina dostaly svobodomy-
slné zřízení a zemský sněm bude urychleným
tempem zaveden, ale před tím že zřízeny budou
okresní skupštiny, od nichž doufá, že dostojí
svému úkolu.
Z deputace na to odpověděl Gligorije Jefta-
novič, připomena ministru, že obyvatelstv
očekává, že mu nebude nic oktro-
jováno, nýbrž že mu dáno bude takové zří-
zení, o kterém se prve představitelé národa do-
hodnou a představiteli státu.
Opšt Nastiě
»Boka«, srbský list, vycházející v Kotoru,
přinesl nedávno zprávu o pověstném rakouském
špionu Nastičovi, že přes Kotor jel na Cetyň,
že mu v Kotoru byla uspořádána kočičina, že
byl i popliván, a když se z Cetyně vracel, že
Kosta Kujundžič
Vasa Vidovič
Vasiljevič
Vasa R Crnogorčevič
Aehmedbeg Cerič
Kosta Božič
Bocirbeg Kapetanovič
Muhamed ef
Muharemaga Pašalič
Chenda
Arnautovič
doktor
Srákič
Burian
Becirbeg Kapetanovič
Vojislav Šola
Achmedaga Chenda
Dušan Virginie
Gligorij Jefta
Bok
Mab
Ata
Bosna a Hercegovina
Kotor
Mahmudbeg Fadil
Alibeg Firdus
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
8—. (Kronika.) Lelošní Sjezd slovan
ského novinářstva významně se ročil. Byl osmý
číslem svého pořadu, ale spadl v desátý právě
rok prvního pražského Sjezdu o Palackého
slavnostech r. 1898. A s úspěchem svého po
činu za prvních deset roků může být slovanské
novinářstvo spokojeno Dnes je už jisto, příklae
nebyl neůrodný, idea pronikla! Idlea: jednoti
slovanskou silu, vztyčovat společný cíl rozptýle
nému postupu, razit společnou cestu rozdrobeno
a proto málomocné dosud snaze!
— Co chcele ! Slovanstvo n em á společnýel
zějmů, nebude nikdy jednotno! . . . namitáno
nevrle ještě před deseti lely
A letos na pražské výstavě už řada slo
vanských sjezdů kulturně odborových měla n
programu položky — společného zájmu!
Tak moci neodolnou působí výchovně sug
geslivný příklad
A hlavní triumf! V řadě těch, kdo ne
mohli odolati příkladu, byli také zástupci oboru
který vůči heslu slovanského soustupu stavě
dosud na odiv pochybovačnost nejvíce oká
zalou: oboru tak zvané praktické politiky !
— Jděte nám s přikazy slovanské vzájem
nosti! To jsou utopie fantastů! . . . byla dosud
řeč kruhů, které se tu zvaly povolanými.
Ale letos v červenci už »zástupcové
praklické politiky« horlivě se účastnili prae
pražského »přípravného sjezdu«.
Nuvinářstvo slovanské má tak dnes už jisté
zadostučinění za svůj počin kdysi útrpným
úsměvem provázený. Idea je na postupu
už se nezastaví. Símě úrodných skutků je
zaselo a půda současných dějů přiliš je kyprá
přiliš prosycena stravou živných látek, aby se-
meno mohlo nevzkličiti. Jen času a vytrvalost
práce třeba! Nesmí se nadít sklizně hlučných
úspěchů hned do první chyíle, kdo pracuje v zá-
kladech velikého dila! Nejsilnější stromy po-
mal u rostou!
Palacký
23
article
V Praze, 12. zář.
Praha
24
article
Také není starý předsudek ještě dlouho
překonán
Účastenství zástupců slovanské »politikye
na pracech přípravného sjezdu mělo, jak víte
svou zvláštní podminkul
— Ať není na sjezdu žádné řeči — o po-
litice
Velmi zajímavé! Politikové se sjeli, ale
o politice nechtěli mluvit! Jenom »kufturné
snahy směly být připuštěny na program jednací
jenom o »kulturných« otázkách chtěli se sjezdov
níci radit a usnášet. A vari s cesty, všeck
politikal
Všimněte si, jaká citlivost pro odstíny
pojmu a sloval
— Jenom kulfurné otázky, pánové ! Jen
probůh, žádnou politiku !.
A možno li vůbec oba pojmy doopravdy o
sebe trhat? Možno-li oddělit » kužturu« a »politiku«
a každé do zvláštní přibrádky uzavřít jako zboži
v krámě: zde kornout pepře, zde soli a zde
snad baliček pravé pařížské galanterie ? Je-e
politika co jiného, než obor — kulturné čin-
nosti? A řeknu-li, slovanská kulturní snaha,
může-li ta se obojít beze vší vší — slovanské
pohitiky?
Jsou, pravda, pojmy a pojmy ! A také po
jem »politika« byl často podivně vykládán.
Bývalo v módě takové rčení:
— Víte, jsem vzdělaný muž, mírumilovný
občan, hledím si svého, o politiku se nesta-
rám! . .
»Nestarat se o politiku« byla jaksi pod
mínka slušného společenského spolužití. Dokud
všecka starost o politiku byla úkolem knižata
králů a nebylo radno, plésti se vrchnostem do
řemesla, vzniklo básnické slovo o politické písni
prý vždycky »škaredé«“ Pak nadešla vyloužená
chvíle »plnolelosti« národů, lid sám »uchopi
otěže« svých osudů a starý pojem o politice
přibarvil se novými odstiny. Nikoli na svůj pro-
spěch. Jiné slovo o politice stalo se módním.
25
article
— Prosím vás, dejte mi pokoj s politi
kou! Pomalu se nenajde slušný člověk, který
by chtěl být veřejně činným !...
Tak se změnily časy. Být »politicky čin-
ným«, znamenalo teď, provozovat řemeslo hodně
hrubě a nízké. Kdo byl jemnějšího ústrojí
prchal z »politieké arény«, hnusného »rejdiště
vášní«. Nejsou-li vám tuze povědomy a zběžny
ty a takové stezky?
Konečně snad nadejde doba, kdy i v těch
věcech objeví se potřeba, přehodnotit tarif běž-
ných pojmů a slovem »národní politika « rozumět
víc, než nějakou soutěž o mandáty a pro syny
národu obecnou zaopatřovačku — služebných
míst, kdy konečně snad vysvitne, že není už
»činem« národní politiky, jestli snad některý na-
šinec byl dosazen někam na vyšší stupinek hod
nostního žebřiku. Nejsouli známy doby, kdy
nejvyššími hodnostěři ve státě, kdy vedoucímí
generály a státními ministry byli našinci, byl
synové národa a národ při tom se nacházel —
v nejhlubším úpádku.
— Co a v čem je tedy vlastně — národn
politika?
Otázka vskutku naléhavá l
Mluvit o úkolech kulturných, pr o jednávat
»kulturné« snahy, usnášet se na »kulturných«
programech jste ochotni, ale mluvit »o politice«
nechcete? Je snad politika něco, zač třeba se
stydět, co třeba zapírat a s čím radno nejlépe ani
nechodit na světlo? Slovanskou kulturu chcete
fedroval, ale se slovanskou »politikou« nemá
vám nikdo přicházet? Což je vůbec možná, do
26
article
opravdy sloužit nějaké kultuře a neprovo-
zovat při tom dotýčnou — politiku?
Praktické dílo slovanské, jak vidět, je
vskutku teprve v začátcích potřebného třídění
pojmů Lze však se naditi, že doba přičiní, aby
rychle nastalo jasno. A jestli dnes už se cíi
potřeba, jednat o slovanském »programu kul-
turném«, není pochyby, že také nedaleka je už
chvíle, kdy zasvitne poznání, dověsti ke skutku
slovanský program kulturný, že nelze bez slovan-
ského programu — politického.
Zatím oblíže všech začátků omluví mnohou
prostodušnost, jaká se namane.
Dojemný byl projev ruského slovanomila
Nadšen vítal docílené výsledky pražského sjezdu,
horoucím přáním, aby teď najisto došlo na »vše-
slovanský orgán«! A ten bude míti svoje sídl
v Praze a v něm všecky slovanské větve budou
zastoupeny.
A jaký účel vytouženého »orgánu« tanu
dobrému vlastenci na mysli?
Velkolepý účel! Vydávat nějaké — vše-
slovanské zprávy! Nie důležitějšího na světě
Jen »zprávy« především vydávat! A první ra-
dostnou zvěsť o veliké události sliboval bodrý
navrhovatel sám osobně zaslati nějakému »bu
reau internationale«, jaké prý už existuje někde
v Belgiií
Ještě se nie nezrodilo, nezískalo, nestvo
řilo, ale jako první veliká »potřeba národa«.
po níž povzdech se vydere z prsou vrstevníka
podávat světu o sobě — snad nějaké nepo
chybné známky silné vůle a činorodé schopno-
sti? — oh, nikoli! Jenom nějaké — zprávy
Významný povzdech pro naši dobu doj
mařských lichoefektů a ošemetné reklamy!
Praha
27
article
Je sluvo, které mělo svoji ozvěnu dosu
na všech slovanských sjezdech a také na praž-
ském letos znovu slavnostně bylo prohlá seno
— Nelze jednat o programu slovanské vzá-
jemnosti, dokud první bod není vyřízen: spo
rusko polskýl
Odpověď s praktické strany nedala na sebo
čekatl
— Olázka mocenská! Rusko není samo
ve světě! Jedna mocnost se ohlíží, musí se
ohlížet, co druhá podníká ..
Důsledek zákona mechanismu všeho života
a zákona — rovnováhy! Mocnosti se po sobě
ohližejí! A všecky otázky kulturné, jsou-li na-
konec co jiného, než otázky schopnosti a —
sily? A řeknete-li, slovanská kult ara, což jiného
ji může podmíniti, než slovanská schopnost
a — mocnost?
A jestli jedna mocnost se musí oblížet po
hlase mocnosti sousední, co může vážit hlas
slovanského živlu, který sice skládá většinu
veškeré síly říše, ale dosud říši nedovedl vtisknout
ani svůj ráz, ani ovládnout její — mocnost?
Tak v průzoru velikých úkolů se rýsuj
úkoly bližší a vzdálenější.
Nebude pravé kulturní jednoty slovanské,
dokud nebude vyřízen spor rusko polský! Ale
těžko pomysliti, že by spor mohl být vyřízen
dřive, dokud na váhu nepadne hlas sousední
říše slovanské se vším významem svého —
mocenství.
A tak lze obrátit, vlastně doplnit okřidlené
slovo a je si přáti, aby hluboko proniklo k vě-
domí právě drobných slovanských národů v říši,
kteři volají po veliké kulturní jednotě Slo-
vanstva:
— Chcete jednotu? Sami to máte v moci
Všecka vzájemnost slovanská začiná jednotou
vás — Slovanů v říši ! . .
Je v moci slovanského novinářstva způso
bit, aby slovo a vědomím úkolu proniklo.
Zkušenost prvního desitiletí je nabádavá
Ruska
Rusko