ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 06e1bbb0-7bbb-11dc-97ee-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 22, org 3, person 42, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v neděli 30. června 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 178.
4 article
Ha ranní a odpol. llsty vřdadlání vor v Prnze v ašminislrni voěsi natvrt lt. . . . S K — s drojí čonáškeu nt Ls . . . . 7 K 60 ve niae. 2 K 30 n na ně ste . Peštest nn : : : . k o s drojí zisilioe naní . . : nK a
NN
5 title
Dnašní číslo pro Prahu la o 18 stranách
Praha
6 article Radostné naše svátky národn a jich význam.
Radostné naše svátky národn a jich význam. Pravá povznešená sváteční nálada, velká ryzí a srdečná radost naplňuje celou naš Prahu a šíří se od radostné Prahy dal dál do širých krajův, osídlených národem českým, ba do všech snad krajův a dílů světa slovanského. — Není to žádná z těch historických slav- ností triumfálných, jakými v dějinách náro- dové bojovní vílávají vracející se vítězná vojska svá ze šťastných válečných výprav je to ryze občanská slavnost rázu kultur niho, a přece jest v ní cos vítězoslav- ného; přece je v tom nevídaném, radost ném ruchu, v té manifestaci lásky a bratr ství, jaké osvědčuje Sokolstvo Praze a Praho Sokolstvu, v tom přehojném, vřelém účn- stenství přátel slovanských a jinonárodních jakož pak v tom velkolepém veřejném cvi čení bezmála 10.000 Sokolův a 3000 Soko lek na pláni letenské, nad jehož ladnosti. čackou svěžestí a dokonalou vyspělostí nadšení nevýslovném užasalo na 100 000 blaze vzrušeného lidu, českěho, pravíme v tom všem jest věru takový bistoricky významný moment v životě národa na šeho a pro budoucnost naši, že převyšuje v pravdě i nejslavnější a nejnádhernější ví tězné vjezdy triumfatorů válečných. Staletl v dějinách národův rovnají se téměř letům v životě rodin a tak zaleťme v tento dnešní krásný svátek naší české ro diny národní v mysli zpět. Dnes tomu právě 487 let, co německý císař Sigmund, tento odrodilý syn našeho Karla IV., vydav našeho Husa a Jeronyme věrolomně na hroznou smrt upálením, při trhl se 100 000 křižákův před Prahu a utá- bořil tuto na tehdejší časy nevídanou sílu vojska zrovna na těže pláni letenské. kde dnes je velkolepý tábor — českéh Sokolstval bi os
Sokolův Sigmund Karel Iva Hus Jeronym Praha
7 article
»V neděli 30 června 1420« — vypra- vuje náš Palacký — »stal se počátek oble- žení Prahy. Král Sigmund přijev toho dne s královnami a čelnými půny na hrad praž ský, přijat jest tam od kněžstva s procesím onéním a zpíxáním velmi slavně. Vojsk ho pokrylo stany svými všecko prostran ství na Dětné mezi Bruskou, Bubny, Oven- cem a Oborou.« Počet křižáckého vojska toho, sebraného ze všech téměř národů evropských, nejvíce ovšem z Němcův, páčil se na 100.000, v jichž čele stálo na 43 knížat německých a nesčetný počet hrabat, rytířů, biskupův a prelátů cizokrajných.A co chtěl Sigmund s tímto ohromným vojskem proti nám podniknout? »Svaté se zapřísáhl zkrotit a ztrestat vzpouru Čechů, byť proto i celé krá- lovství české zhubiti a v pope obratiti, krajiny české jiným národem znova zalidniti a nejen všecky koruny své, ale i tělo vlastní a duši nasaditi měl... A když od českých pánů k němu držicích snažně a pokorně žadán. aby nezapominal se nad zemí, kteráž ho zrodila, ani nad národem, z něhož sám vyrostl, tu počal na způsob šílence tím vztekleji se sápati ... Nyní pomocí pape- žovou svolal ze všech krajin vojsko a ob- kllčil Prahu, aby provedl svůj úmysla
Palacká Sigmund Bruská Bubna Němcův Čecho Praha Oven
8 article
povraždil nás věrně křesťany české všecky až do těch nemluvňátek.« — Tak vypravují a svědčí tehdejší Pražané Husitě ve svých manifestech obranných ke všem spravedlivým křesťanským narodům světa. Avšak neklesají proto nikterak na duchu. »Nebojíme se ani nejkrutější moci jeho, kteréž pod štítem lásky a k zákonu božímu odolati dovedeme!« »Od jakživa lidé mysli šlechetné milovali vlasť svoji a v čest- ném boji krev i život svůj za vlasť jako nej- dražší klenot svůj obětovali, začež jim po smrti slavná jejich jména památka u po tomků se zachovává « »A tak i vy bratří !e volají k rodákům svým vůkol, »postavte se zmužile hrozící zhoubě, pamětlivi našich udatných otců, kteří byli tak horlivými milov- níky vlasti svél- A že slova ta nebyla na lieho mluvena dokázali Pražané, jímž byl náš Žižka při vedl v čas 9000 svého chrabrého lidu ku pomoci: věkopamátnou bitvou vítkovskou dne 14. července 1420, v níž porazili pře- mocné vojsko křižácké na hlavu ! — Tímto zázračným přímo vítězstvím vysvobozen tehda národ český z největšího nebezpeč života, tímto velečinem Žizkovým zachráněn s Prahou od děsné záhuby. — Německý dějepravec Bedřich Bezold ve svých »dějinách Husitství« nemůže odepříti telidejším Pražanům svého obdivu: »Slova jejich nebyla planou frází«, píše, nýbrž byl zpečetěna činy nejslavnějšími a obětmi nej- většími. Hrdost národní, zárliva péče o čest národa, a radostna obětovnost pro věc národní jsou zjevy hnutí husitského, které u každěho ne- předpojatého radostný a velkolepý dojem
Pražan Husita Žizkův Bezold Praha
9 article
I později, když vášnivé boje stran zemi rozrývaly, spojili se vždy, kdykoliv blížil se cizí nepříte! Pražané i Táboři, páni i sedláci a veškeré zbraně obracely se proti zhoubci jazyka českého. Český Husita mělť právě vlast, na kterou byl hrdý! Jak hluboko pod ním shle dáváme soudobě velikou masu jeho ně- meckých odpůrců. Revolucí husitskou nepopíratelně započala doba zevnější slávy české, ale bezprostřední následky její byly pro zemi českou nanejvýš smutné. Bývá t již tragickým osudem některých národů, že vedou s obětováním nejlepšího květu i sil svých těžké boje pro dobre celého člověčenstva. Tak bojoval též husitský lid český a vítězství za vítěz- stvím dobýval, avšak nikoliv pro konečné osvobození a štěstí svého národa, nýbrž aby následky svých vítězných bojů osvobodi a probudil své — odpůrce, Němce! — Tyto myšlenky německého učence, který ze svých krajanů nejhloub pronikl podstatu hnutí husitského, doloženy jsouce hrozným pobělohorským utrpením našeho národa, nic- méně ničcho neujímají na slávě a kulturní zásluze našeho národa, naopak, tragika ne- štěstí toliko zvyšuje na soudě dějin cenu oběti. Zakrváceli jsme se sice pro blaho člo- věčenstva, pro myšlenku světlou a pravou. ale proto jsme přece nevykrvá celi do běla. Nýbrž slunce těch že idejí vzrušených: národnost a svobody lidské, vyzářivší jitrem veíké revoluce francouzské, svými paprsky probudilo v nás nový život, nové vědomí. novou sílu a křepkost českou a hle: po půl
Pražan Němec kulturní zásluha můj národ
11 article
stoleti poctivé a klopotné práce na všeel
12 article
polích, otuženi novými zápasy, stojíme zde zachráněni, jsouce opět národem, plným jaré životní sily, národem, který vlastním přiči- něním, navzdor všem překážkám vyšinul se na takový stupeň vzdělanosti, že nám ne přátelé naši závidí. Téch 100.000 lidu českého, který včer jásal na Letné nad nádherným cvičením se svých 10.000 Sokolův a Sokolek — kde ráz bohatýrských cviků tak ladně pojil se jemným vkusem — tento obraz plný na- dšení, mravné síly, mohutné vůle, zkázněne práce, statečnosti a čacké síly — tento skvělý obraz nezdolného českéh ducha a neúmorně tuhosti i zachovalosti národa českého! choval v sobě zajisté cosi vítězného, nezapomenutelně dojemného slavnéhol
Letná Sokolův
13 article První slavný den Sokolstva.
První slavný den Sokolstva. Praha po rozruchu nesmírných uvílacíel slavností čtvrtečních a pátečních, přichystala se k prvnímu dni Sokolského cletu c veškerou možnou okázalesti, jaká jo přiměřenou slavno stem rázu tak demokratického a srdečného. Domy které do té doby nebyly v slavnoslní háv zaha leny, zjevily se orášleny jásavými barvami ná rodními a slovanskými. Dlužno zvláště zminit se v tom směru o bohaté výzdobě ulic, které sionží dnešního dne za sbromaždiště k velkole pému průvodu a pak oněch, jež směřují ke cvi čišti lelenskému. Až tklivou je výzdoba Beleradiovy třidy kde není okna, aby nebylo v něm praporečku transparentu a jiných okras, jakými obyvatelstv této čtvrti na jevo dává své sympatie družino sokolské. Vzáční hostě naši netajili se nikterak hlu bokým dojmem, který v nich zanechalo uvítán a pak ostatní ty projevy sdružení a sbratření jimiž na všech místech svého pobytu jsou pro vázeni. Stači, aby hlouček Jihoslovanů, gymna- stů francouzských nebo belgických objevil se n ulici a již se všech stran hřímá jim vě ú strely jásavý pozdlrav. Praha je nadšena, prožívá očislné chvíle národnostního osvěžení a utužení slovanske vzšjemnosti. Přípravám, stráveným v horečně činnosti překotné píli sokolských jednot pražských, jimž na bedra připadi nesnadný úkol, úvésti pod po- hostinnou střechu deselilisíce příchozích bralř a sester, následogal slvně vývřehotesr? prvm slotový den, první etapa této slovanské olympiady.
Beleradiův Jihoslovan Praha
14 article
Jakou událostí byl včerejšek, toho nezapo- menutelným obrazem bylo nesmírné proudění lidstva od časných hodin ranních a život, jak jen za výstav jubilejní a národopisné, při zvláště vynikajicích dnech se byl zračil. Nebyly to už jen hloučky, Prabou se procházejíeích byly to celě proudy a řeky hlučně ulicemi se ubírajicích, buď za určitým posláním, jež od- nášelo se k odpolednímu veřejnému cvičení, nebo zs účelem nových a nových projevů k přítomným zahraničním účastníkům slelu. Vynikající pozornost provázelo zvláště vý pravu bulharských junáků, kteří maleb- nými svými kroji spestřili půvabně vlny chodeů Statné postavy Černohorců, ve světle- modrých a bohatě zlatem vyšívaných kabáteích. o celou hlavu převyšovali oslalní; fran couzšti gymnasté pak svojí elegancí bu- dili všsobecný obdiv. Početnost výpravy zá- hřebské, Srbů a Chorvatů byla rovněž velmi patrnou a kroj jejich, jen do malé miry odlišný od kroje Sokolů našich, přece prozra- zoval, v jaké síle imposantní k našemu sletuse dostavili.
Černohorec Srba Chorvat Sokol
15 article
Do včerejšího dne měli jsme příležitos uvítati zástupeo a delegáty těchto zemi a národ- ností: Anglie, Belgie, Francie, Lnicemburku, ze Slovanů: Bulhary, Černohorce, Chorvaty, Poláky z Poznaně, Rusiny, Rusy, Slovince, Srby americké Čechy Cvičiště letenské od časných hodin ranních skýtalo obraz rušné práce sokolské. Již o 6 hod ranní byly zahájeny závody družstev i jedno- tlivců, po nich pak za drobného dešlě zkoušky na cvičení s kůžely (ženské odbory) a zkouška členstva na cvičení prostná. Evoluce tyto při- lákaly nesmírné zástupy díváctva, které provázelo všechny výkony bouři potlesku. Delegáti sokol- ských svazů cizích s obdivem a překrapením vyslovovali se o neobyčejném počtu cvičících žen (2500) a přímo u vylržení se ocitli, když přes 8000 mužů vyšlo na evičiště a provádělo své kombinované eviky prostné. Byly to arei jen zkoušky, ale přesnosli svou odpovidaly cvi- čení odpolednímu, jež bohužel v druhé část své přerušeno bylo bouři a lijavcem. Jako zá- zrakem nestala se však nižádná nehoda a lze jen disciplině našeho obecenstva, které shro- máždéno bylo v počtu takřka stotisicovém, při- čítati, že evičiště opouštěno bylo bez paniky. Slavnostní dojem však tím niktersk ne utrpěl a odcbázející naopak se těšili, že dnešního dne jim bude dopřáno shlédnouti výkonnost na šeho Sokolstva bez překážky. Tklivým bodem včerejšího dne byla poct velikánům Sokolstva Tyršovi a Füg ne rovi, která shromáždila zástupce celé slovan ské rodiny k jejích pomníku na hřbitovech olšan Vracíme se v podrobných referálech k jedno tlivostem výzoamného včerejšiho dne, klerý ze jména v myslích návštěvníků ze vzdálenýeh krajů utkví na celé období do nejbližší olym plady sokolské, bohda ještě slavnější přitomné ských.
Bulhar Černohorec Chorvat Polák Rusin Rus Srba Tyrš Anglie Belgie Francie Poznaň Čechy Slovan
16 article
Závody družslev a jedno- tlivců v družstvech. Ranní pláče, dál doskáče. Přebohatý pro gram včerejšiho dne vyžadoval ranuího zahá jení a sokolská přesnost a dochvilnost poža- davek splnila. Brzo po 5. hodině byl již ohromný soudcovský aparát na mlstě a s nim ovšem i evičenci. Přes ohromné rozměry zá- vodů, jejich velkou rozěleněnost a složitost. stupňovanou obrovským množstvím závodniko, všechno děje se bez chvatu, s rozvážným kli- dem, ve vzorném pořádku, jaký může zroditia vypěstovati toliko ovzduší železné kázně O 6. hod nastupují závodní družstva statným počlem 150. ač-li soukromé naše počitání jest správně, okamžitě se rozdělují v skupiny. Za chvíli jes evičení na všech nářadích v plném proudu. Vržou bradla, skřípají hrazdy, kmitají se kruhy Skáče se, pracuje na koni a provádějí cvičen prostná. Ruch jako v úle, nikde zastavení, ni kde chvilky klidu. Výjevy se seskupují, rozpa dají a přetvořují s rychlustí, že sítnice sotva stačí je zachytit v obraz. Až lítost člověka po- jímá, že v tomlo hýření znamenitými výkony tělocvičnými, nemůže klidně věnovati pozornost každému z nich zvláště a pokochati se každým prvkem těžkých těch sestav, které uloženy v tétc soutěží závodníkům. Škoda, přeškoda ! Ale nen pomoci tam, kde v rámci velikolepého pořadu sletového mají býti provedeny závody jako tento jehož se zúčastní bezmnála 1000 borci.
Ranný
17 article
v robnón rodeji: ranní číslo o seeě . . odpoleční . . . . . . . za 2b fe flialkách na venkově ranní čísla. . . . . odpolední . . . . . . . . 4h Inserátv plati se hotově ninpřei Předplacení a lnsorty pšljint á odmnnii strace v Marlanské ulici č,3 Tam nacháeejí se těl rrdlslae tskárna s ezpediee „Národnich Listá“ Rukoplsy se nsvraeejí
Národnich Rukoplsa Marlanský ulice
18 article
Každý z nich má provésti cvičení n hrazdě (pro vyšší oddělení vylosována sestava 4, pro nižší sestava 3), na bradlech pro vyšší oddělení sestava 4, pro nižší sestava 5), na koni na šlř bez madel (pro vyšší 3, pro niž6í 3), jedno volné cvičení na kruzich, skok do dálky, běh na 91 metrů 45 om. a dvě se- stavy cvičení prostných (pro vyšší vylosováno šestero cvičení prostných 1. a 5., pro nižší 3. a 2.) Při 1000 borcích na 8000 cvičení. Ze 150 družstev se zúčastní v oddělení vyššího od- dilu 18 družstev. Přes svižné tempo nebylo Ize závody dokončiti, tak že bude nutno v nich po- kračovati dnes odpoledne od 2 hodin. Za těchto okolností nelze také ani odhadovati chance druž- stev pro umísténí. Zvláštní pozornosti se těšila u obecenstva, které jsouc přilákáno zkouškou n cvičení prostná a na evičení s kuželi, se sešlo v počtu převyšujícím návštěvy obou neděl před- sletových, volná cvičení Franeouzů, kleří soutěží v oddělení vyšším i nižším, na kruzích, v nichž raflnovaně seskupeny cviky zvláštní nesnadnosti. Živým zájmem byli ve všech ukázkách svého umění provázeni v obou oddilech cvičíc! Ameri- čaně, Chorvati a Slovinci. To, co ukázali češt borci, upevňuje naši naději, že uhájí svou vy- nikající posici, kteréž Sokolstvo dobylo a s takým úspěchem hájí mezi jinými národy. Nechť ten nebo onen národ oslňuje v některém cvičení vše- stranné zdatnosti sokolských borců nedostihuje žádný. Očekáváme klidně, bez obav výrok zoudců přes-ědčeni, že den soudu bude pro Sokoly české dnem radosti.
Chorvat Sokol český den
19 article
Zkouška na evičení s knželi žen- ských odborů a taneční reje na národní motivy. Na pokyn se evičišíě vyprázdnilo. Závod- níci učinili míslo Sokolkám, kleré provedly zkoušku na svá stejně obližná jako krásná cvi- čení s kuželi. »Zavist bohů« zvolila ženy z svou první oběť, při nástupu jejich začalo pr šeti a neustalo ani na okamžik jejich přítom- nosti na evičišti. Ladné cvičení, jehož pěl sesta pěknnou gradací ukazuje skvělou invenci, však nikterak neutrpělo na mohutnosti dojmu a byle po zásluze odměněno burácející pochivalou. Zkonška na evičení prostná. Kdo by pomyslel, že muži mají u IIelia větší štěstí? A přece tomu tak. Jen se zabělaly trikoty na evičišti, již se počalo jasniti, až dást ustal. Nesluší se vyzrazovati lajnosti zkoušek — ostatně jest zbytečno hřašiti indiskrelnosti tam, kde za několik hodin budeme směti psát o premiéře samé — pravíme prostě: letošní prostná evičení překonávají nejen vžechna minulá, nýbrž ona předstihují daleko i všechna očeká- vání. Slyšeli jsme úsudky předních odborníků sokolských, kteří to přiznávali v radostném nadšení
Zavist bůh
20 article Pocta Sokolslva památce
Pocta Sokolslva památce Tyršově a Fügnerově. Jako před šesti lety a vždy před tím pova- žovalo Sokolstvo za svoji čestnou povinnost, ve slavných svých dnech vzpomenouti koryfel idey sokolské Jindřicha Fügnera a dra. M. Tyrše, jichž společný obelisk, označený reliefem jejich a rozpjatým sokolem v koruně pomníku, kryje polečný hrob na hřbitovech olšanských. Stalo se tak hluboce tklivou poctou, klerá shromáždila v hodinách dopoledních šechny rěrné syny slovanských národů i delegáty národ- nesti jiných, k nimž pronikle jasné jméno 3kop- níku nyšlenky sokolské. Kolem pomníku shromáždily se po 10 hod. dopolední nepřehledné zástupy českého lidu,
Tyršův Fügnerův Fügner M Tyrš Olšanský
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 28. června. 6— (Kronika.) Divné věci dějí se po sluncem! Děly se vždy a budou se dít. Padn vám onehdy do rukou známý, vypravuje a po- slpucháte vyjeveni. Vracl se z výletu. Má svůj oblibený letní koutek na Jilovišti. Co neděle svátek, je-li hezky, neopomene se vydat parní kom na Zbraslav a odtud přes Baně a dále lesem. — Považte, co se mi nepřihodilo! povídá. Brouzdám péšinou siráněmi nad údolim vltav- ským, kochám se rozhledem po dálném obzoru, jak se tu prostírá nad obéma břehy, objímá modré Posázaví až ke hřebenům brdským. Znáte pohled! Bylo tak divně v leje, tak ticho a zase šumno! Vzduch se tetelí parnem slunného dne, les voní a v lesní trávě mihá se brouků a motýlů! Najednou zaduní země, praskot a rupot v houšti, jako když se něco blíži, něco ohromného, co s téží si klestí ceslu lezem, vrcholky jedlí se kloni, prohýbají se břízy a rozestupují se, jako když se otvíná země, také už eitit kouř a vidět kotoně páry a slyšet hukot a nežli se dobře vzpamatuju, co se vlastně děje, kdo se tu proti mně nevall po lesnaté stráni jako — plzeňský rychlik! . . . A muž vypravuje s nervósním chvatem. jako někdo, jenž se chce řečí zbavit nemilého dojmu, klerý zažil. Mále nějaký pocit, že jste nerozuměli dobře.
Praha Zbraslav Bana
22 article — Co povidáte ? vzkročili jste do prou-
— Co povidáte ? vzkročili jste do prou- du slor. — Povídám, rychlik č. 31 Ten, co vyjížd ze smíchovského nádraží po jedné s poledne Mohlo být právě něco kolem drubé. — Rychlík . . . v lese u Jiloviště ? . . opakujete známým tónem, člověka, jemuž se někdo právě chystá pověsit velikánského bulika na nros. Muž se nedává nijak vyrušiti.
smíchovský nádraží
23 article — Pékný kus cesty přes hory doly brd-
— Pékný kus cesty přes hory doly brd- ských výběžků! povídá. Jako výkon turistický ne sice prvního řádu, ale na lokomotivu, která za sebou vleče několik vagonů s pasažéry, pře docela slušné! Ne-li ? . . A zadival se vám snivě do očí, jakoby čekal, že potvrdlle výrok, Nemohli jste odporovat. Mimoděk však citili jste jistou nevolnost. Bylo to všecko tak podivné. — Víte co, kamaráde ! prohodili jste hla sem co možná všedním. Zde na ulici se špatně mluví a poslouchá — bylo na nároží Perštýn a Ferdinandské — víte co? pojďme se po- sadit do kavárny! Tuhle v »Louvru« mají pěk- nou torasu! Pod velikým žaponským sluneč nlkem bude se pěkně sedět a dáme si něco na ochlazenou! V duchu jste měli hotový plán. Ukáže-l se, že se váš milý známý opravdu minul roz umem, jak se podobalo, bude v kavárně splšo možno, učinít vhodná opatření. Přijal bez okolků návrh. Sedli jste si do koutku na terasu, poručil každý něco chladivého a milý známý, zapálivs papirosku, pokračuje. — Vlastně, žádná událost ! praví. Nies dále nepřihodilo, krom té nezvyklosti na po tkanou . .. — Jak se co vezme! pomysleli jste, ale spolkli poznámku. Zdála se vám trochu nemístnon v daněm připadě. Vypravovatel patrně se chystal ponořiti se do delailů. — Víte, běží tam pěšina mezi mlázím řekl odfukuje z hluboka kotouč. Znám to mí stečko! Sto kroků odtud vybočuje pěšina n silnici. Slunce praží. Zelenou spletí prokmitáví bllý pás silnice. Co chvilku slyšet odtamtud frkot Tu motocykl nebo trojkolka nebo celý auto let kolem, buď směrem k Jilovišti nebo ke Zbra slavi. Mezi stromy to mihne tu bíle, lu zeleně tu červeně, podle barvy stroje. V neděli a ve svátek hemži se dobřišská silnice tim himyzem až se práší . .
Perštýn Louvre
24 article
To zní všecko zeela střízlivě, shoduje s úplně s denní pravdou. Kýváte přesvědčivě. — A uprostřed té moderní idylky v lese představte si, najednou takové potkání! P chopíte, byl jsem v první chvíli poněkud vzrušen. Jak by ne! Plzeňský rychlík a na pěšině z Vra- ného do Jiloviště! A rovnou proti mně ! . . A vypravovatel přejíždí si šátkem čelo patrně horké vzpomínkou. — Nezdálo se ostatně, že má lokomotiv nějak tuze na spěch! Naopak bere se ku předu dosti rozvážně, skoro byste řekli unaveně. By jsem neočekávaným zjevem všecek ustrout. An jsem se nemohl už znovu podiviti, uslyšev se náhle oslovena. — Nerostou tu, prosím, pomněnky, pane praví lokomotiva. — Spousta pomněnek, milostivá l vykládám horlivě. Tamhle v ouvale vine se pramínek mez dvěma sklony strání. Tam se jich modrá ! O jé Dovolile-li, doprovodím vás! — Jste tuze laskav! — Prosím, prosím! . . . A jdeme tal chvili lesem vedle sebe. Drobátko jsem se za- potil cestou. Stráň je v těch místech hezky přikré a lokomotiva, i když se vleče, je konečně přeee jen lokomotiva! Zvykla jinému kroku. Po ně jaké chvilce přirozených rozpaků, dovolují nesměle otázku. — Račte odpustit! Jak se vlastně přiho dilo, že neráčite být — na svých kolejích ? .. Vysunula jste se snad? Pohodí komínem a povzdyehne, až to za syčelo. Polekán uskočím na několik kroků. — Mám toho už dost! řekla a máchnula železným ramenem. Už mám pár hezkých křižků na zádech a co jsem na světě, vždy jsem ko nala svoji povinnost. Den co den kloužu p svých dvou železných prulech, uzavřena mezi dva ploty a přikopy, netrovfám si ani se ohlédnout v levo či v pravo. Tak je člověk otrokem zákona a všemu zvykne. Dá si na konec namluvit, že to tak všecko musí být ! Až jednoho dne se mu konečně olevrou oči ! ..
Jiloviště
25 article
Tamhle ti — a vypravovatelka zelezným rame- nem ukazujíe směrem k silnici, právě tam zase něco zatůtalo a frči vzduchem — ti se mohou projiždět po světě zcela svobodně! A našinec má věčně zůstat připoután ke svým dvěma ko lejím? Je to nějaká rovnost? Zatracené třídn rozdíly! řekla jsem si. Mohou-li si oni dopřá svobody, proč bych já měla pořád jen olročit ! .. Nemyslite? — Zajisté, milostivál Máte docela pravdu !.. já na to. A mluvčí otřepal oharek pap' rosky v po pelníku. Měřite ho po očku. Vypadá teď zeela klidný. Jestli mu snad přece kolečko přeskočilo snad nebude připad aspoň tuze nebezpečný Nabýváte znanáhla mysli
26 article
Chtěli jste pro forma něco namítnouti Však nebylo ani potřebl. Přitel, natáhnuv se po hodlně v rákosovém křesle a mžouraje očimu jakoby líčenou scénu viděl zcela živě pře sebou, pronáší jaksi důvěrnějším tónem: — Jsem tak trochu odborník v železnictví Měl jsem strýce tratmistrem u buštěhradské. často jsem se svezl na volný listek. Měrim si po straně svou novou známost. Stroj nen právě nejnovějšího složení. Ale všecko je ted zachváceno moderními hesly! Také starých strojů se to chytá, jak vidět. Lokomotiva chvlli lamentovala, jaká prý je nespravedlivost ve světě. jak je všecko špatně zařízeno a že se to musí změnit. Jaká sekatura s jízdními řády předpisy a kdo nezkusil, že neuvěři! Služb samý paragraf a telegraf, samý signál a samý strážník, všecko na minulu a vteřinu vypočteno a jen k tomu určeno, aby člověku ve službě strpčilo život! A proč to všecko? Nu proto, že jsi stroj staré soustavy, klerý příšel na svět před padesáti roky1 A tuhle ti zrozenci nových lepších časů, ti sobě žijí zcela po své chuti, vy jedou si jak se jim zlibí, kudy a kam jim na padne, urazí si svých osmdesát a sto kilo po kterékoli cestě, kude o. jím zachce, nikdo jim nebrání a sami čorta so slarají o ko eje signály, o výhyb kva senafóry! Je to nějak
27 article
spravedlnost ? horlí břichatá panička a hlas seji lehce chvěje. Řekla jsem si, že jsou všecky ma- šiny stvořeny podle jednoho zákona tihy a převodu sil a všecky že máme stejné právo na život a jeho požitky ! Dostala jsem chuť také se jednou podivat od všedních kolejí ven do volné přirody a nalokat se zdravého z uchu !. .. — Libl se vám tu? optal jsem se sou- — Nesmírně! odpověděla s nadšením.A povzdyehla, až se vůkol prohýbaly mladé smřčky a dřínky. Jenom unavena jsem trochu ! Nejsem zvyklá tak nerovnému terénu! A potom — do- kládala stiineným poněkud hlasem — také ne- znám dobře cestu... Pozoroval jsem už chvlli starostlivě, kterak nejistým krokam kodrcá se ku předu. Vagony v zadu připojené k jejimu mocnému tělu, tloukl jeden hrubě o druhýl Ubohým prsažěrům uvnitř, nevím, jak se asi vedlo! Padí na mne strach. Staré dámě může se nezvyklou cestou něco přihodit. Čtvrt hodiny odtud jde to srázem dolů, tři sta metrů k Vliavě! Safraporte! Jaká zodpovědnost! Nechtěl jsem ani domyslit! Jediný skok a — zmizel jsem stranou v houšti. Nevím, jak to dále dopadlo ! . .. A známý zvedal se ze svého křesla. Pane vrchní, zaplatím ! zvolal. Tak co tomu říkáte? Pěkné dobrodružství, co? — Sensační, věru! potvrdili jste. Sami jaksi spokojeni, že se muž chystá zcela způ- sobně se vám poroučeli. Snad to s ním přece jen není případ tuze nebezpečný! Bývají takové živé sny, trvá časlo několik dní, nežli se vybavíš z jejich suggesce Anebo snad čell váš známý nějakou moderní pohádku — píšou se feď tak zbrklé věci ! — a ta mu třeba vsloupla do hlavy? A vzpomněli jste, co praví starý Polonius o Hamlelových řečech: — Ačkoli je to bláznovství, je v tom přece jakási souvislost ! ...
Safraporte Polonius Hamlelový
28 article
citně. vur
29 article
oe te an o e