1
masthead
30. června 1905. Cse 178
4
article
přišel ku škodě. 20 koní jest lehce zraněno. Jeden
kůň zlomil si při pádu páteř a musil býti zabit.
— Nežtěstí na moři. Z Paříži, 29. června.
Z Dunkirchenu se sděluje, že toď „Violette de Gra-
velines“ na islandském pobřeží s celou posádkou se
potopila. Na palubě nalézal se kapitán a 18 námeř-
níků.
Gr
Paříž
5
article
Divadlo.
Divadlo.
kanceláfe Národníhe divadla. Dnes odpo-
ledne je třicáté deváté představení oblíbené
Jiráskovy hry „Lucerna“ a to pouze za malé
odpolední ceny činoherní; hlavní role hra-
jí dámy Gréerova, Hübnerová, Červená, Ryšavá, Se-
dláčkova a pp. Vojan, Želenský, Sedláček, Mušek
Kafka, Váňa, Mošna, Viesner, Hurt, Steinsberg, Ha-
šler, Focht a Polák. Dnes večer provedena bude Dvo-
řákova opera „Rusalka“ řízením kap. Picky s pí.
Maturovou v partii titulní, sl. Horvatovou, sl. Felde-
novou, al. Ungrovou, pl. Fabiánovou, pí. Hájkoveu
a pp. Piákem, Humlem, Šírem a Krössingem. Před-
slavení začne dnes výjimečně až o půl osmé hod.
a je mimo předplacení. Zejtra bude druhé slav-
nostní představení na počest V. sletu všesokolského;
zahájeno bude předchrou od Fr. Picky, načež pro-
vedena bude velká historická hra Al. Jiráska „Jan
Žižka“. Na úterý určeno jest efektní drama Oskara
Wildea „Salome“ a hradčanská povídka veršo-
vaná „Dceruška hostinského“ od Karla
Maška. Ve středu bude třeti slavnostní předsta-
vení k V. sletu všesokolskému a to na počest ameri-
ckých hostí; zvolena byla k němu Smetanova opera
„Prodaná nevěsta“, k jejímuž včerejšímu před-
stavení — jakož vůbec ke všem představením těchto
dnů — panoval obrovský nával. Ve čtvrtek opakovali
se bude Wildeova komedie „Ideální manžel“,
v pátek v novém nastudování Goldmarkova opera
„Domácí cvrček“, v sobotu Shakespearova tra-
gedie lásky „Romec a Julie“, jejíž. titulní role
hráti budou jako hosté p. Burda a sl. Suchánkova.
V neděli zakončena bude lelošní saisona balelem
„Labutí jezero“ od Čajkovského. Od 8. čer-
vence do 3. srpna včetně bude Národní divadlo za-
vřeno.
Jiráskův
Hübnerová
Ryšavá
Vojan
Želenský
Sedláček
Kafka
Váňa
Mošna
Viesner
Hurt
Steinsberg
Focht
Polák
Picek
Maturův
Horvatův
Feld
Ungrův
Fabiánův
Hájkoveu
Piák
Huml
Šír
Krössing
Al
Jirásek
Žižek
Wilde
Salome
Mašek
Smetanův
Wildeův
Goldmarkův
Shakespearův
Julie
Burda
Suchánkův
Čajkovský
Francie
Národníhe divadlo
národní divadlo
6
article
+ Lidové divadlo „Urania“ v Praze VII. K obč-
ma dnešním, na počest V. sletu všesokolského v Pra-
ze pořádaným představením, určeny jsou opětně hry
původní. Odpoledne o 124. hod. „Výlet pana Brou-
čka na výstavu“. Výpravná hra se zpěvy a tancio
5 odděl. s předehrou „Sen na měsíci“. Napsal F. P.
Samberk, Režiser V. Spurný. Dirigent E. Starý. Ve-
čer e 7. hod. po třetí „Dobrovolník z Ameriky“. Li-
dová hra se zpěvy o 5 obrazech. Napsal John V. Ča-
pek. Hudlia od E. Starého. Režiser B. Lachman. Zej-
tra — jako poslední představení na počest V. sletu
všesokolského — hrána bude Tylova dramatická bá-
seň „Jan Hus“. Začátek o 348. hod. več. Ceny míst
poloviční. Ve prospěch vynikajícího člena p. Jos.
Pražského bude se ve čtvrtek 11. t. m. poprvé dávati
původní novinka „Dlouhý, Široký a Bystrozmký“
Výpravní pohádková hra se zpěvy a (anci o 6 obra-
zech. Napsal Jos. Skružný. Režiser B. Lachman
Hudba od E. Starého. Nově dekorace z atelieru E. J.
Reicherta.
+ Z kaňceláře smíchovského divadla. Dne
hraje se v aréně odpol. Rogerův vaudeville „Past
na muže“ s pí. Mař. Zieglerovou v úloze Markýzy.
Knížele hraje opět p. Kubík ml. Večer vystoupí pi.
Zieglerová opět a sice v úloze „Mimi“ v populárních
Ziehrerových „Vagabundech“, kteří hrají se dnes
již po 23. — V zimním divadle hraje se dnes při sní-
žených cenách Mattušova kratoclivilná hra „Ro-
ženky“
+ Pištčkove lidové divadlo na Kr. Vinohradech.
Brou
Samberk
V Spurná
E Stará
V Čo
Starý
Lachman
Tylův
Hus
Široká
Bystrozmký
Skružná
E J Reichert
Zieglerův
Kubík
Zieglerová
Mimi
Mattušův
Praha
Amerika
lidový divadlo
Režiser B
Pištčkove lidový divadlo
Králové
Rogerův vaudeville
7
article
Dnez jsou opět dvě představení: O 144. hod. Kneislo-
va fraška „Pan farář a jeho kostelník“ s pp. Tišno-
vem a Lierem v tilulních úlohách. Večer o 7. hod.
„Chudá holka“. Burleskní fraška se zpěvy o 6 obr
Napsal Krenn-Lindau. Dirigent R. Piskáček. Režisen
J. Tišnov. Zejtra se tato hra opakuje po druhé.
+ Z kanceláře Ústřední jednoty českého hereclva.
Ve výborové schůzi povoleny invalidní podpory
panu Václavu Viktorinovi, členu opery Národního
divadla od 1 srpna a panu Aloisu Holoubkovi, na-
povědovi Národního divadla od 1. července t. r. Za
člena přispívajícího přistoupla Jednola div. ochot-
nictva v Nové Pace. V společnosti ředitele p. F. Je-
línka zrušen místní odbor XV. K zastupování autor-
ského práva přijaty hry: »Nerozluční přátelé« od
A. Lokave a »Výlet pana Boubely do Indie« od A.
Habady. Usneseno pořádati cyklus přednašek spo-
lečně s Uměleckou Besedou o nadacích a subven-
cích herectvu a volnosti slova na jevišti. Členstvo
opětně upozorňujeme, že o letošní valné hromadě
stanoven poplatek z her pohostinských na 10 K
z jednotlivé hry. Za pohostinskou hru považuje se
každé účinkování, k němuž dle stálé smlouvy o
engagement není řádný člen povinnen. Čienstvo má
povinnost poplatek zaopatřiti samo a zaslali. Toliko
pohostinské hry za účelem engagementu, je- li člen
tou dobou bez engagementu, jsou prosty poplatku.
Krenn
R Piskáček
Viktorin
Holoubek
A Lokave
Boubela
A Habada
Tišný
Lindau
Tišnov
Nová Paka
Indie
národní divadlo
8
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Výluka rukavičkářů v Praze. Oznamuje se
nám: V pátek a včera v sobotu opuslilo vyleučené
dělnictvo dílny. Odchod dál se za naprostého pctádku.
Ve všech továrnách shromáždili se vyloučení a p
obdržení knížek pracovních, za zpěvu dělnických
písní vyšli na ulice. Výlukou postiženo jest pres 1100
dělníků, kteří jsou odhodláni klidně čezat, až opět
budou ku práci zavoláni. V kanceláři vyloučených
rukavičkářů ve Vodičkově ulici „u Helmů“ úřaduje
se, počínaje pondělkem, denně od 9 do 1 hod. odpol.
a od 3 do 6 večer. V pondělí 1. července o 10.
hod. dopol. koná se v sále ostrova Štře-
leckého velká veřejná schůze vylouče-
ných
* Slávka v chebském pivovaře. Všechen personál
v akciovém pivovaře v Chebu zahájil ve středu stáv
ku. Dělníci domáhají se zvláště zkrácení pracovn
doby a 207% zvýšení mzdy, ke kterým požadavkům
chová se správa pivovaru dosud odmílavě. Vedent
strany sociálně demokratické v Chebu zamýšlí, kdy-
by správní rada tamějšího akciového pivovaru se
trvala na svém naprosto odmítavém stanovisku, pro-
hlásiti boykotování všech hostinců, odebírajících pive
z tohoto pivovaru a to nejen v městě, nýbrž i v celém
okresu.
Ze Zemské jednoly řem. u živ. společenistev.
Slávek
Praha
Vodičkův ulice
Helm
Cheb
9
article
(Schůze Zájmového odboru krejčovského. Jubilejní
výstava obch. a živ. komory pražské r. 1908. Kra-
jinské sjezdy mistrů krejčovských z komorního ob-
vodu pražského v Berouně, na Kladně, v Nymburce
a Pardubicích.) Zájmový odbor krejčovský při Zem-
ské jednolě řem. a živ. společenstev v král. českém
se sídlem v Praze konal schůze své dne 20. a 25.
června za řízení předsedy p. Václava Kareše. Na po
řadu obou schůzí těchto byla porada o jubilejní vý-
stavě obch. a živ. komory pražské v r. 1908 a o za-
stoupení řemesla krejčovského na výslavě té. Jed-
natel odboru p. Frt. Voršilák z Karlína podal v delš-
řeči podrobné vy-větlení o projektu celé výstavy
obzvláště pokud se řemesla krejčovského týče. Sta-
rosta společenstva krejčí staroměstských v Praze p
M. Novák přimlouval se vřele, by Zájmovým odbo-
rem krejčovským v zájmu výstavy působeno bylo
na veškeré mistry krejčovské v komorním cbvodu a
obzvláště na pražské, a aby dožádána byla veškerá
společenstva pražského komorního obvodu, v nichž
mistři krejčovští jsou přičleněni, by všemožně ve
prospěch patřičného obeslání výstavy svým členům
dle možnosti šla vstříc radou a zejména, kde poně-
kud to jen možno, i hmotnou podporou. Po delší
debatě, již se zúčastnili pp. Brabec, Hrubý, Klecar,
Kareš
M Novák
Brabec
Hrubá
Klecar
Beroun
Kladno
Nymburk
Pardubice
Praha
Karlín
10
article
Kratina, Prušák, Putík a Vondra, a po některých vy-
světlivkách, podaných pp. Karešem, Novákem a Vor-
žilákem, návrh p. starosty M. Nováka jednomysině
přijat. Starosta společenstva krejčí v Karlíně p. Putík
i jednatel p. Voršilák horlivě se přimlouvali, aby
bylo působeno tiskem též na venkovské mistry krej-
čovské, by se ještě dodatečně k vyslavování přihla-
šovali a tím na jevo dali, že vzorné výrobky řemesl
krejčovského jen z rukou řádných mistrů krejčov-
ských vycházejí a nikoli ze závodů konfekcionář-
ských. Návrh tento také jednomyslně přijat. S nadše-
ním též přijat byl návrh předsednictva, aby v době
trvání výše zmíněné jubilejní výstavy komorní v roc
1908 pořádán byl Zájmovým odborem sjezd mistrů
krejčovských ze zemí koruny české a usneseno zahá-
ti ihneď k tomu cíli pečlivé přípravy, by vyzně
Kratina
Prušák
Putík
Vondra
Kareš
Novák
M Novák
Voršilák
Karlín
11
article
Dro stav krejčovský co nejdůstojněji, Bosléze brl
Dro stav krejčovský co nejdůstojněji, Bosléze brl
ustanoveno, aby Zájmový odber krejčavský letoš-
ního leta pořádal v komorním obvodu pražském ně-
kolik krajinských sjezdů krejčovských po venkově
za souhlasu a spolupůsobení oděvních společenstev
z jednotlivých okrsků. Pro nejbližší dobu pomýšlejí
se pořádati sjezdy takové v Berouně, na Kladně,v
Nymbure a v Pardubicích. Na krajinských sjezdech
těchto pojednáno býti má: I. O jubilejní výstavě ob-
vodu obch, a živ. komory pražské r. 1908 v Praze,
II. O nedostatcích nového řádu živnostenského ao
poměrech mistrů krejčovských a III. o výsledku po-
sledních voleb do rady říšské a o zastoupení živ-
nostnictva v téže. Za referenty se přihlásili a ustano-
vení byli p. Fr. Voršilák k předmětu prvému, p. Václ.
Kareš k druhému a p. Václav Kratina k třetimu. Ko-
nati se mají zmíněné krajinské sjezdy v následují-
cím pořadí: v Pardubicích dne 21. července, v Be-
rouně dne 28. července, v Nymburce dne 11. srpna
a na Kladně dne 1. září. Vřelým doslovem předsedy
p. Kareše, v němž nabádal k houževnaté erganisaci
v rámci Zemské jednoty řem. a živ. společenstev
v král. českém a k vytrvalému boji proti vykořisťo-
vatelům stavu krejčovského, jednání skončeno.
Václ
Kareš
Kratina
Beroun
Kladno
Nymbure
Pardubice
Praha
Francie
ko
Be
Nymburk
12
article
* Z Chrudimi. Schůze živnostníků z vý-
codních Čech.) V neděli dne 23. června t. r
konala se zde poradní schůze starostů a delegátů
živ. společenstev z východní části království českého
a zástupců župních odborů Zemské jednoty řem.a
živ. společenstev v král. českém laktéž z východních
Čech. Svolána byla chrudimským župním odborem
téže jednoty na 2. hodinu odpoledne do malého sálu
průmyslového musen v Chrudimi za účelem společné
porady o doplnění organisce živnostenské, o zalo-
žení východočeského listu živnostenského a o případ-
ném svolání sjezdu řemeslnictva a živnostnictva če-
ského na den 25. srpna t. r do Chrudimi, tedy v do-
bě, kdy konati se bude v Chrudimi hospodářskáa
průmyslová výstava. Schůze byla četně navštívena.
V zastoupení Zemské jednety řem. a živn. spole-
čenstov v král. českém intervenoval tajemník p. Vít.
Vít
Chrudim
Čechy
13
article
Pavlík, za župní odbor jilemnický člen výboru jme-
nované Zemské jednoty p. Al. Hradecký. O 1/43. hod.
zahájil předseda chrudimského župního odboru p.
Frant. Ksásek, mechanik v Chrudimi, schůzi vřelým
uvítáním účastníků a vyzváním k volbě předsedniciva
schůze. Do téhož byli zvoleni pp. Alois Hradecký
z Jilemnice za předsedu, Ant. Jelínek z Častolovic
za místopředsedu a Vít Pavlik » Prahy za zapiso-
vatele. Zvolený předseda p. Al. IIradecký přistoupil
po stručném proslovu udělením slova rcferentovi p.
Frant. Ksáskovi ku projednání jednacího pořadu, na-
čež referent p. Frani. Ksásek v delší řeči věcně po-
jednal o všech bodech jednacího pořadu. O každém
rozpředl se živý rozhovor, jehož se všichni účastnili
Jednání ukončeno jednomyslným usnesením: Zemská
jedenota řem. a živ. společenstev v král. českém se
žádá, aby za součinnosti svých župních odborů svo-
lala na den 25. srpna t. r. tedy v době, kdy konali
se bude v Chrudimi hospodářská a průmyslová vý-
stava, do Chrudimi sjezd řemeslnictva a živnostnictva
českého, na němž by se pojednalo o organisaci živ-
nostenské vzhledem k novém předpisům řádu živ-
nostenského. Od úmyslu, založiti nový list živno-
stenský, bylo po náležité úvaze upuštěno. Doslovem
a vzdáním díků referentovi a účastníkům se strany
p. předsedy schůze skončena.
Pavlík
František
Hradecký
Antonín
Jelínek
Chrudim
Jilemnice
Častolovice
Praha
14
article
Veřejná správa.
Veřejná správa.
Úprava řek v království českém.
(Dle zákona ze dne 13. února 190
čís. 31 z. z.)
Nebylo na sněmě království českého v posled-
ních létech předlohy většího národo-hospodář
ského významu nad osnovu zákona o úpravě
řok, jež prověsti sluší v království českém po
smyslu § 5. zákona ze dne 11. června 1901
čís. 66 ř. z. Osnovou toboto zákona v sezeni
sněmu království českého dne 29. červenee
1902 přijatou byl položen základ k soustavné.
dle jednotných zásad prováděně úpravě českého
vodstva, k dilu tudíž nad jiné velkolepému
významnému. Zákon již dávno schválen, od vy-
dání jeho již léta minula, vlastní činnost úpravná
již zahájena. Do veřejnosti však, do širokých
vrstev českého lidu, za nějž zástupcové jeho
odhlasovali ony miliony, potřebné k velkému to-
muto dílu, nevniklo dosud dostatečnou měrou
vědomí o velkém významu zahájené akce. Úče-
lem toboto článku jest, nastíniti několika jen
rysy obraz oněch poměrů, jež za-
vdaly podnět k zahájení úpravne
akce a oněch jednání, jež předchá-
zela uzákonění jejímu.
Důležitost a národohospodářský význam
soustavně upravoného vodstva pochopen byl
v Rakousku příliš pozdě. Co se našeho králov-
ství týče, tu nejen že se po staletí ničeho nedělo
pro upravení vodních poměrů, naopak hřešeno
bylo mnoho pozvolným zrušováním nesčetných
starých rybníků, a stálým zmenšcváním zales-
něné půdy. Teprve ve druhé polovici předešlého
století proniklo všeobecně vědomi o nutnost
sýstematické úpravy úžasnou přímo měrou do-
sud zanedbávaného vodstva království českého.
Rakousko
15
article
Úpravy potřeboval vzkvétající průmysl, úpravy
vyžadovalo nezbytně rationální zemědělství, po
úpravě přímo zoufale volalo obyvatelstvo pobřež-
ních krajin, krutě a často stihané povodněmi,
jež na neupravených tocích tím zhoubněji vy-
stupovaly. Byly sice vodní odbory jak u místo-
držitelství tak i u zemského výboru, činnost
jich omezovala se však — co se říčních úprav
týče — po většině jen na provádění nejnutněj-
ších vodních staveb k udržení splavnosti, jednak
splavných trati Vltavy a Labe, jednak oněch
málo, ve správě země se nalézajících řek, na
nichž voroplavba dosud se provozuje.
Neudržitelné poměry přiměly roku 1883
sněm k tomu, že usnesl se na svolání ankety,
jež měla se raditi, jakým způsobem rozluštiti
otázku soustavného uspořádání vodních poměrů
v království českém. Na základě výsledků po-
rad této ankety nebyla sice zahájena obsáhlejše
činnost úpravná, byla však touto anketou aspon
otázka splavnění Labe a Vltavy posunuta v po-
předí.
Hlasy, dožadující se na státu a zemi odpo-
moci přímo nesnesitelných poměrů na neupra-
vených vodotocích, ozývaly se stále hlasitěji a
vždy obtížnějším stávalo se postavení zeměa
zvláště státu oproti množícím se žádostem z
poskytnutí zemských a státních subvencí k ná-
kladům provedení jednotlivých úpravných pro-
jektů. Meliorační fond státní, jenž pro udělování
subvencí státních jedině byl po ruce, nepostačo-
val nikterak ani těm nejnutnějším požadavkům,
nehledě ani k tomu, že podpory, které z tohoto
fondu poskytovány byly podnikům v Čechách.
nedosahovaly daleko oné výše, v jakéž se jieh
mělo právem dostati království vzhledem k jeho
poplatnosti a k počtu obyvatelstva.
Vltava
Čechy
16
article
Mezitím počet úpravných projektů, vypra-
covaných z hlavní části technickou kancelář-
zemědělské rady, pak také technickými odděle-
ními zemského výboru a místodržitelství, stou-
pal rok za rokem, takže na sklonku minulého
století bylo zde tolik projektů, že provésti je
v dohledné době bylo naprosto nemožno.
Naděje na obrat v těchto kritických pomě-
rech zasvitla, když vydán byl roku 1901 aktivní
zákon vodocestný, dle něhož provésti se má
z Čechách jednak splavnění Mltavy od Budé-
jovic až do Prahy a splavnění Labe v části o
Čechy
Praha
17
article
Mělníka až k Jaroměři, jednak lodní průplav
z Dunaje do Vltavy poblíž Budějovic a lodní
průplav z budoucího kanálu dunajsko-oderského
ke střednímu Labi. Stanovilť tento zákon záro-
veň v § 5., aby zahájeno bylo ihned jednání
se zúčastněnými královstvími a zeměmi, aby
zajištěno bylo regulování těch řek v Čechách.
na Moravě, ve Slezsku, Haliči, Dolních a Hor-
ních Rakousích, které s uvedenými v § 1, to-
hoto zákona průplavy a řekami splavněnými, ja-
kož i takovými, o jejichž splavnění se pracuje
činí jednotnou vodní síť a buď za účelem při-
vádění vody, buď vzhledem k posunování va-
lounů pro příslušné vodní dráhy mají zvláštní
důležitost. Náklad na zřízení vodních drah a na
říční úpravy, které podle § 5. tohoto zákona
mají býti provedeny, měl by podle potřeby, po-
kud není uhražen příspěvky zemí, nebo jiných
interesentů, neb z fondu melioračního, opatřen
půjčkou. Vláda byla zároveň zákonem tím zmoe-
něna, z této půjčky vydati ve stavebním období
1904 až do konce 1912 nejvýše obnos 250 mi-
licnů korun. Z výnosu půjčky má pak na úpravy
říční věnována býti částka nejvyše 75,000.000
korun.
So stavbou vodních drah započíti se mělc
dle uvedeného zákona nejpozdějí v roce 1904
a stavba měla býti nejdéle do 20 let dokončena.
S úpravou řek mělo býli započato nejpo-
zději součnsně se stavbou vodních drah.
Mělník
Jaroměř
Dunaj
Vltava
Budějovice
Čechy
Morava
Slezsko
Halič
18
article
Bližší zákonné upravení akce, směřujíe
k úpravě řek bylo ponecháno zákonodár-
ství zemskému.
Dřive než se mohla vypracovati osnova zá
kona o úpravě řek v království českém a předlo-
žiti sněmu ku přijetí, bylo nutno dobodnouti se
s vládou v zásadě o dvou nejhlavnějších otáz-
kách, t. j. jednak o otázce, které vodoto ky
mají býti do úpravné akce pojaty
jednak o otázce rozvržení nákladu
s úpravou těchto vodotoků spoje
ného, na stát i zemi.
Ihned po vydání vodocestného zákona se-
stoupila se ku podnělu vlády anketa, sestáva
jící ze zástupců zemského výboru a místodrži-
t. lství, jakož i ze zástůpců zemědělské rady, jíž
bylo dáno za úkol sestaviti seznam oněch vodo-
teků, na které se myslí v § 5. cit. zak., a jichž
úprava by tudíž měla býti pojata do budoucího
zemského zákona o úpravě řek. Zástupcové
obou sekci zemědělské rady se zasazovali se
vším důrazem o to, aby se při posuzování otáz-
ky, zdali některý vodotok má býti pojat do
úpravné akce, nopřihlíželo se toliko k momentu
zvláštní důležitosti úpravy jeho pro vodní ce-
sty, nýbrž aby pojaty byly do tyto akce i ony
vodoteče, jichž úprava jest nutnou v zájmu
zemědělství, byť i důležitost úpravy pro kanali-
sované trati řiční, neb pro průplavy nebyla tk
voliká.*)
S téhož širšího hlediska vycházel též zem-
ský výbor, čině návrhy vládě o stanovení objemu
programu pro budoucí úpravy říční. Ale vláda
zpečovala se z počátku pojati velkou řadu vodo-
toků do zákona, zastávajíc houževnatě názor,
že ve smyslu § 5. vodocestného zákona jedině
ony vodotoky lze pejmouti do úpravné akce
říční, jichž úprava ma zvláštní důležitost pro
vední cesty vzhledem ku přivádění vody neb
posunování valounů. Z tohoto důvodu nejen
19
article
Botič a Motolsk, potok, ale i hořejší tok Cidliny,
pak Bystřice, Blánice, Mže, Radbuza a několik
dalších toků mělo býti ze seznamu zemským vý-
borem vládě předloženého vyňato. Stanovisku
zemského výboru, jež zaujal ve vyjednávání
s vládou v téte otázce, jest děkovati, že již
v osnově zákona, jak zemským výborem byla
v dohodě s vládou vypracována, setkáváme se
opětně s některými vodotoky — budiž jmeno-
ván Botič s přepážkou nad Iostivaří a hořejší
tek Ohře — proti jejichž pojetí do úpravné akce
vláda prvotně se byla stavěla.
Ještě většího však rozšíření dostalo se
úpravnímu programu během projednávání osno-
vy zákona o úpravě řek ve sněmovních komi
sich — a to v komisi pro veřejné práce a ko
misi rozpočtavé — jejichž jednáním zástupcové
vlády byli přílomni. Nalézáme v osnově zákona,
jak sněmu na základě výsledků jednání ve jme-
novaných sněmovních komisích ku přijetí byl
předložena, opětně téměř veškeré vodotoky, jež
pojaty byly do seznamu původně zemským vý-
borem vládě předloženého,?)
Dle generálního programu, na němž se byla
zemská komise pro úpravu řek usnesla a jenž
došel schválení ministerstva vnitra, hraditi jest
naklad na úpravy dle citovaného odstavce 21.
paragrafu 2. zemského zákona o úpravě řek ze
zálohy I. stavebního období
Pro I. stavební období obnáší záloha celkem
7,000.000 K. Z nich mají se však dle generál-
ního programu a dle usnesení zemské komise
v prvé řadě krýti náklady režijní a škody, způ-
sobené velikými vodami, jakož i některá dalšt
menší vydání. Toprve v poslední řadě má
se zálohy použít též k úhradě nákladů na úpravy
dle odstavce 21, paragrafu 2. zemského zákona
c úpravě řek.
Botič
Motolsk
Cidlina
Bystřice
Blánice
Mže
Radbuza
Ohře
20
article
Nemyslím, že při takovémto postupu zbude
mnoho pro nějaké další úpravy.
Zemská komise pro úpravu řek usnesla s
sice již v zásadě na tom, provésti ve smyslu cit
odstavce 21. na účet zálohy prvého stavebníh
okdobí nejnutnější úpravy na Metuji u Náchoda,
tudíž na toku do úpravné akce výslovně nepo-
jatém.3)
Ostatně stanoví i zákon o stavbě vodních
cest, že pro všechny ostatní vodní toky do
úpravné akce dle tohoto zákona nepojaté, jejichž
úprava jeví se potřebnou, má se tato úprava co
možná brzy připraviti, a jakmile příslušné práce
1) V akci tě zvláštní zásluhy si získal posl. Ma-
štálka jako zástupce zemědělské rady a sněmovní
referent.
) Jen několik málo vodotoků z původního, vládě
předloženého seznamu postrádáme v osnově tohoto
zemského zákona, a to Blánici, Ostružnou, Úslavu a
Střelu. Není však tím již naprosto vyloučena možnost
přistoupiti k úpravě i těchto vodotečí v rámei úpravné
akce. Dle odstavce 21. § 2. zemského zákona o úpravi
řek mohou podle prostředků po ruce jsoucích
podle potřeby i jiné, v zákoně výslovně
nejmenované úpravy, při nichž podmínky § 5. vodo-
cestného zákona budou zjištěny, býli v rámci úpravné
akce provedeny. Posl. dr. Viškovský pojmenoval
trefně tento odstavec „mysem dobré naděje“, arcit
pro ty jenem, kteří chtějí tuto naději míti.
Usnesení tomu nebude následovati mnoho
usnesení podobných, zachová-li se zásada, že teprve
zbytek zálohy po úhradě všech nákladů režijních, pak
nákladů na škody vzniklé velkými vodami atd. má se
použíti pro úpravy dle odstavce 21. § 2. zemského
zákona o úpravě řek, jíž nestači finanční prostředky
Posl
doktor
Viškovský
Metuje
Náchod
Ma
Ostružná
Úslava
21
article
předběžné budou hotovy, co nejdříve s ní započiti
Zvláštním zákonem má býti ustanoveno zvýšení
ročního přispěvku státního pro fond meliorační
ku provedení takových regulací potřebné. By
také již obnos, který podle zákona ze dne 30
června 1884 ř. z. čís. 116 ze státních peně
fe ndu melioračnímu má býti přidělován, záko-
nem ze dne 24. ledna 1902 čís. 28. ř. z. pro
dobu od roku 1902 až 1914 zvýšen na obnos
4,000.000 korun ročně, a zjednána tím mož-
nost, podporovati v míře poněkud větší, než do-
sud, meliorační projekty, jež do úpravné akce
říční ve smyslu § 5. vodocestného zákona pojaty
býti nemohly.
Co se Blánice zvlášť týče, dovídáme se
právě, že zemská komise pro úpravu řek v po-
slední své schůzi usnesla se na tom, by vypra-
cován byl projekt pro údolní přepážku na hor-
ním toku Blánice, k jejimuž provedení, spolu
s úpravou toku při ústi do Otavy, přikročilo by
se arciť až po roce 1912.
Práce, jichž provedení na jednotlivých to-
eích, do úpravné akce pojatých, bylo vzato
v úvahu, týkati se měly jednak úpravy koryta.
tudiž opevnění břehů, vytvoření dostatečného
průtočního profilu, usměrnění toku a zmírněn
spádu, jednak vztahovati se měly na zřízen
údolních přepážek v pra meništi řek a na zahra-
zení bystřin a strží a konečně na zalesnění ho-
lých strání.
Zvláštní důležitost připisována přepážkám
údolním, které mají zadržeti přívalové vodya
upravovati jich odpad do dolejších tratí, čímž
nebezpečí velkých vod má býti zmírněno, které
však také mají po případě umožniti využitko
vání vody k účelům průmyslu a zemědělství.
Blánice
Otava
státní pro fond
Blánice
22
article
Druhá zásadní otázka, která vyžadovala
delší vyjednávání mezi zemí a státem, dříve
než přistoupiti se mohlo k vypracování osnovy
zemského zákona, byla otázka rozvržení
nákladu na říční úpravy na stát
zemi.
V zákonu vodocestném setkáváme se jen
se všeobecným ustanovením, že pro finanční
dávky království a zemí platiti mají stanoviska
pro taková opatření dosud obvyklá. Vláda sama
prohlásila v průběhu jednání, předcházejícíeh
vydání zemského zákona o úpravě řek, že jest
ochotna pro dobu až do roku 1912 poskytnouti
z prostředků státních 38,000.000 K za pod-
mínky, že země poskytne 40% přispěvek, odpo-
vídající 60 příspěvku státnímu 38,000.000 K
V oné sumě zahrnut byl paušální obnos 3 mil.
korun ze státního fondu melioračního, zajištěný
již dříve k nákladům úprav na horním toku
Labe a Úpy-
Dle tohoto klíče, vládou navrženého, obnášeti
měl příspěvek země k nákladům říčních úprav
pro I. stavební období, t. j. až do konce roku
1912 celkem 25,000.000 K. Obnos ten byl
sice skoro o 11g mil. K větší než obnos, k ně-
muž zemský výbor při vypočtení výše zemského
příspěvku původně byl dospěl, vycházeje z toh
stanoviska, že země nemá přispívati k nákladům
říčních úprav obnosem vyšším, než jakým do-
posud k podobným podnikům přispívala v
smyslu zákona ze dne 30. června 1884 ř. z.
č. 116. Kdežto však původně zemským výbo-
rem vypočtěný obnos měl býti plně splacen,
zmírniti se měl příspěvek země 25,000.000 K
jednak příspěvky konkurečními, uloženými ve
smyslu § 52. vodního zákona, jednak výnosem
přirážek, jež pro jednotlivé obvody říční po pří
padě zemským zákonodárstvím měly býti stano
veny. Zejména však zmírniti se měl příspěvel
země tím, že v některých případech měly okresy,
obce neb vodní družstva něsti čásť nákladu.
Úpa
23
article
Země přispívati měla toliko obnosem nehraze-
ným příspěvkem státu, pokud se týče těchto
okresů, obcí neb vodních družstev. Od zavedení
zvláštních přirážek obvodů říčních bylo arci
průběhem projednávání osnovy zákona ve sně-
movních komisích upuštěno, ježto se nedalo
očekávati, že by zavedení takovýchto přirážek
mělo zvláštní finanční účinek a ježto ani zákon
o stavbě vodních cest na zavedení takových
přirážek nepomýšll.
Klič, navržený vládou pro stanovení výše
státního a zemského příspěvku k nákladům
I. stavebního období, byl přijat do osnovy zem-
ského zákona o úpravě řek a stanoven pro toto
období příspěvek země obnosem 25,000.000 K
příspěvek státu obnosem 38,000.000 K.
24
article
Co se týče úhrady nákladu na úpravy řiční
po roce 1912, bude nutno tuto úhradu v čas
zabezpečiti zákonodárstvím říšským, pokud se
týče zákonodárstvím zemským. Nelze arciť již
nyní přesně stanoviti, jaký obnos vyžadovati
bude celá úpravná akce, pokud se bude prová-
děti také po roce 1912. Nieméně trvala vláda
na tom, aby celkový náklad pro veškeré úpravy
byl aspoň přibližně ustanoven, aby se mohl
určiti obnos, který by bylo věnovati zemí a stá-
tem pro stavební období, t. j. až do konce roku
1912. V 8 8. generálního programu, zdělaného
na základě 8 3. zemského zákona o úpravě
řek, setkáváme se proto s ustanovením, že pro-
vádění praci úpravních má se tak zaříditi, aby
obnos 63,000.000 K, stanovený pro prvn
stavební období, pokud se týče obnos 123 mil.
korun, stanovený pro celé 18leté sta-
vební obdobl, nebyl v žádném případě
překročen. Nelze však — dle našeho úsudku
— sumu 123 milionů považovati za nepřekro-
čitelnou.
Velké jsou naděje v akci, jíž zem. zák
o úpravě řek dostalo se pevného podkladu. Ma-
jíli však naděje ty byť i jen z části býti splněny,
jest především potřebí, aby celá úpravná akce
vždy a jedině brala se za konečným vznešeným
cilem hospodářského povznesení království če-
ského soustavnou úpravou jeho vodstva. O po
stupu této akce promluvím jindy.
Ma
25
article
O lidových knihovnách a čítárnách
Knihy jsou věrnými druhy a průvodci kaž
dého téměř člověka. Od prostého nebeklíče, jímž
staré babičky pozdvihují mysli k bohu až
k těm, jež snaží se rozluštiti nejtěžší problémy
života každá z vířivé a nepřehledné stupnice,
najde někoho, kdo v ní nalezne zalíbení. Vybí-
rány dle potřeb a zájmů jsou ve volných chví-
lích nevyčerpatelným zdrojem zábavy i poučení.
Ličí osudy národů nebo měst, hrdiny meče nebo
vědy, odkrývají subtilnosti milujících srdcí, ve-
dou nás v prohlubně mořské, oživené bizarními
tvory, nebo dalekohledy vyšetřují klenbu ne-
beskou a zvědavě odestírají taje jiných světů.
Pravý labyrint otázek i odpovědí, zásad i hypo-
thés, slz i úsměvů skrývá se v nich. Mnohá je
výslednici celého života, jsou v ní nervy i krev
toho, kdo je psal a odešel zapomenut a zne-
uznán v nadhvězdně kraje, jiné jsou rozmarné
výplody smavých, májových chvil, rozhozené
v knihovnách jako hrstě slunečních paprsků po
svěžích trávnících, zdobených chudobkami.
Minuly doby, kdy knihy byly přepychem
r zdobily jen důkladné skříně učenců, nebo fili-
gránské řezby knihoven boháčů, často celá de-
setiletí nečteny a neužívány, co lačná srdce
marně po nich prahla a chudé dlaně marně se
po nich vztahovaly. V posledních letech knihy
velice zlevněly a potěšení, býti majitelem knihy
autora, jejž milujeme, dopřáti si může i ten,
kdo nežije právě v poměrech skvělých. V rodi-
nách dělníků i chudých chalupníků nezřídka
spatřiti možno drobnou poličku s knihami. Dle
stupně společenských stavů slibně se šíří její
objem a pečlivěji vybírá její obsah.
26
article
Aby vyhovělo se vkusu i potřebě vrstev co
možno nejširších, zřizovány knihovny veřejné
a při nich i veřejné čitárny. Význam obou in-
stitucí nelze ani dosti oceniti. Pravda, jsou to
stále ještě jen slibné začátky, první kvádrý,
které položeny jsou k monumentální stavbě obo-
hasování lidského ducha, první květy, jež jaro
vysílá, nezlíbané dosud horoucími paprsky slu-
nečními, květy zcela bílé a smutné, jež často
ještě sněhem neporozumění prodírají se k světlu
a stopy jeho dosud nesou ve svých korunkách.
Prohlížíme-li na obrázeích budovy knihoven
jiných států, zejména ameriekých, cosi jako bo-
lestná závist ozve se v srdci. Jaké paláce, jaká
nádhera! U nás z pravidla krčí se dosud
knihovny v nevlídných místnostech, plných pra-
chu, jež často nedostačují potřebě obecenstva.
Výběr knih je těžký, protože knih bývá málo
v poměru k vypůjčujícím. Ale přes všechny ne-
dostatky denně docházejí knihovny i čítárny
větší obliby, počet navštěvovatelů stoupá, vý-
půjčky denně jsou četnější.
27
article
Každá knihovna připadá mi jako miniaturní
království. Království duchů velikých i malých,
jež v ušlechtilé snaze chtějí vládnouti lidskými
dušemi. Tisíce vládců v něm kraluje, a každý
něco jiného vám našeplává. Ale régime je tu
svorný a společný. Všickni bez rozdilu poddané
své oblažují. Jaký to ideální systém vládní! —
Vědomosti jejich prohlubuji, do zmučené duše
sviti novou nadějí, smutná srdce rozveselí, kle-
sající podeprou, opuštěné zkonejší a potěší. Co
vládců, tolik dobrých společníků. Proto v krá-
lovství tato mnoho chorých putuje, píje ze zá-
zračných pramenů, trhá zlatá jablka se stromu
poznání a odchází uzdraveno.
Čitárny bývají četně vyhledávány zvlášt
tam, kde hodiny úřadní dobře jsou voleny vzhle-
dem k zaměstnání jejich navštěvovatelů. Z ja-
kýchsi nevyzpytatelných důvodů spatřiti tu
možno jen zcela nepatrné procento dam.
28
article
Jak tu lákají spousty časopisů, z nichž
mnohé jsou pravé studnice vzácných požitků
uměleckých, nabízených obrazy i cenným jejich
doprovodem. Díla nákladná, jichž nelze půjče-
vati domů, mohou se tu volně prohlížeti i čísti
mimo všecky knihy, jež knihovna obsahuje.
V tichu, jež vládne tu, rušeno jen občas
šelestěním obracených listů, snadno se čtenář
zasní. Uzři pojednou před udiveným zrakem no-
vou budovu jednopatrovou, postavenou na ti-
chém místě překrásného, známého parku.
Stkvěje se v slunci jako nádherné, obrovské
mausoleum básníků, vyložené mramorem a zla-
tem. Stinná alej vede až ke stupňům, po nichž
se dovnitř vchází. Široké schodiště, pokryto těž-
kým kobercem barev měkce otlumených, vyzdo-
beno je vavřínovými stromky, a nahoře ve
dvoraně jasné a vysoké rozkládají pyšně listy ši-
roké palmy vějířově. Po jejích stranách za-
sklenné místnosti, kde uloženy jsou knihy. Kníh
nesmírné bohatství! Statisíce jich tu skupeny
v různých jazycích a vydáních. Každý vcházi
s utajeným dechem jako do svatyně svatých.
Důstojný palác království duchů! — Vážně a
tiše každému přijde se vstříc. Neviditelné ruce
obstarají ceremonie, spojené s vypůjčovánum
knih. Obdržené tiskne každý k srdci. Stinnou
aleji a tichým starým parkem vrací se k domovu,
kde s touhou a radostí noři se v jejich obsah.
Knihy jsou krásně a čisté. Neporušené. Opravdu!
Rozhodně ne tak umouněné a potrhané, jako
je ta, již můj snílek drží v ruce. A zde scházi
list a zde hned tři najednou! Čí surová ruka
ničila tu majetek lidu, olupovala královstni
o klenoty z jeho pokladnice?
Sen zmizel rázem jako čarovný přelud. Zda
stane se jednou skutečnosti?
Sen
království duch
29
article
B. Podherská
B Podherská
30
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze.
Dne 30. června: Moravsko-slezská
beseda žádá své členy, by se v hojném počtu zů-
častnili dnešní přátelské schůzky se Sokoly z Mo-
ravy a ze Slezska v zahradě Měšťanské besedy
v Praze.
Zábavy.
Zábavní spolek »Veselost« v Pří-
brami pořádá v neděli 7. července o 2. hod. odp.
v zahradě »Na příkopech« zahradní zábavu.
Slavnosti.
Z Filanthropické družiny bývalých
žákyň vyšší dívčí školy. Přípravné práce
k slavnosti Filanthr. družiny jsou v plném proudu,
a již také pozorovati lze vřelý zájem české veřejnosti
pro připravovaný podnik, tak eminentně humanní a
záslužný. Akademický malíř pan Luděk Vacátko na-
črtl již plán výzdoby sálu žofínského, který vzdušnou
svojí koncepcí slibuje účastníky zavěsti ve skutečnou
tiši snů a bájí, v pravý »Sen v růžovém sadu«,
Chovanky prvního českého pensionátu sl. Sobotecké
darovaly na dívky-siroty 50 k.
Vacátko
Moravsko
Slezsko
Praha
Sokol
31
article
Události na Rusi.
Události na Rusi.
Zatýkání po rozpuštění dumy.
H. Z Oděssy, 28. června. Dle sdělení ji-
stého policejního důstojníka bylo při nepokojích
po rozpuštění dumy v osmi guberniích pozatý-
káno na 47.000 lidí. V Oděsse samotné až dosu
3000 osob.
Utiskování Foláků poznaňských.
H. Z Poznaně, 28. června. Koncem tohoto
školního roku bude z úřadního nařízení uza-
vřena zdejší soukromá vyšší dívčí škola slečny
Danyszovy.
Danyszův
Rus
Oděssy
Poznaň
32
article
Jaromír Hájek.
Hájek
33
article
Expedice na Sachalin.
H. Z Petrohradu, 28. června. Ministr ob-
chodu vyšle expedici na Sachalin, aby opatřila
topografický plán uhelného kraje v západní části
ostrova, na východě pak aby ohledala ložiska
Sachalin
Petrohrad