ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 21 df2532f0-660c-11dc-aac5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 21
ALTO TextBloky — 135
#1 alto_textblock #1
26. května 1901.
#2 alto_textblock #2
III. Příloha „Národnich Listů
#3 alto_textblock #3
k čislu 14a.
#4 alto_textblock #4
Strana 21.
#5 alto_textblock #5
Národní hospodář.
#6 alto_textblock #6
Z domácího peněžního trhu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) V Praze, 25. května. Finanční profil. — Millionářská ethika. — Obecenstvo do pekel. — Jak se jměním naložiti může a má. — Kdy se přemýšlí o relormách bursovních. — Netečnost obecenstva k cehným pa- pírům. — Akcie pražského trhu. Bohatý, který v bohatství zemře, jest v mých očích člověk nečestný. Čarnegie. Na druhém polu proti všelidskému filosofu Tolstému vyniká z davu všednosti druhá indivi- dualita, neméně ideální, stejně nadšená a stejně mohutnými slovy hlásající altruismus — ale v prospěch věci více praktická. Jest to velko- průmyslník Spojených států Andrew Car- negie, který vynikaje vzácnou odvahou myšlenky, ráznosti vůle a vhodností melhod, syn chudého tkalce, se stal králem amerického průmyslu, a na podstavec své individuality na hromadil zlata sta millionů. Leč, to nečiní jej velikým. Křídla velikost připoutává smu jeho snaha, aby se povznesl nad své milliony, když jiní v nich obyčejně utonou, a že jeho skutky millionové obětavosti vytvo- řují pro nové století nové měřitko pro posudek bohatství. Na tom kameni stojí onen muž. Roku 1845 jako desítiletý chlapec přišel se svým otcem, chudým tkalcem, ze Škotsk do Spojených států a v Pittsburgu, kde jeho rodiče se usídlili, dvě léta navštěvoval školu. Praktickou činnost zahájil jako hlídač parního stroje a pak postupuje byl telegrafistou, úřad- níkem telegrafní trati a později ředitelem od- bočky pensylvánské dráhy. Na to se zúčastnil olejového syndikátu, který mu vynesl velký zisk. Zjednanými prostředky založil, spolčiv se se svým bratrem a ještě jedním účastníkem, železárnu s mostárnou a to byl začátek jeho velkolepých podniků, z něhož se vyšinul na trůn ocelového krále celého světa. Dnes jest Andrew Carnegie majitelem přes 300 millionů dollarů a svým příjmy předstihuje krále. A toto jmění báje jes jeho úspěchem vlastním, jeho vytrvalosti a pod- nikavosti. Velkoprůmyslník svojí silou zbohatlý všal jest povznešen nad slabosti parvena. Za nedo- statek vzdělání prohlašuje, staví-li kdo své bo- hatství na odiv, považuje to za nedostatek do- brého tonu. Poctivost, prostola a spořivost jsou mu ctnostmi, které podmiňují hospodářský zda a jsou mravním podkladem vzorného živola ro- dinného. Když newyorkskému králi železnic Vander- biltovi vyčetl publicista, že veřejnost mu po- skytla jeho ohromného bohatství a že tudíž jest jí díkem zavázán, odvětil onen cynicky: »The public be damned«. Jiní bursovní nabobové jako starší Gould a Russel Sage nezažehnávalí siee jako Vanderbilt obecenstvo do pekel, avšak pro- váděje ten názor skutkem, hromadili své bohat- ství nejbrutálnější bezohledností, stavíce paláce svého finančního panství na troskách sta zniče- ných existencí, aniž by veřejnost byly usmiřili na druhé straně velkolepými obětmi. Ke cti amerických millionářů budiž řečeno, že muži tohoto rázu jsou výjimkou. Převahu činí Asto rové, Cooperové, Tildenové a Stamfordové, z nad- bytku statků sobě uštědřených dělicí se s ve řejností o velkodušný poplatek. Carnegie byi však prvým majitelem millionů, který přesně vy- slovil, že jest povinnosti bohatých se vyrovnat s veřejností — neboť velký majetek uvaluje také velkou zodpovědnost a bohatství zcela ve smyslu evangelia jest pouze hřivnou, která jest člověku svěřena, aby jí způsobem nejlepším a nejšle- chetnějším hospodařil ve prospěch spoluobčanů. Velkého jmění, praví Cornegie, lze použit trojím způsobem: založením rodiny, které je ponecháme dědictvím, zanecháním jeho účelům. povšechně užitečným a použiváním jeho ve pro- spěch veřejnosti ještě za života majitelova. Způsob prvý millionářskému ethikovi vůbe není závažným. Po jeho mínění něleží olci ro- diny, aby se postaral o dostatečné zaopatření své choti a dcer a synům aby přispěl skrom- ným dědietvím. Neboť bohatství zděděné jes častěji kletbou, nežli požehnáním. Na příkladeeh tak častých zříme kolem sebe, jak synové lehko- myslně mrhají majetkem, který jejich oteové rozvahou a rázností nastřádali. Takovýto návrat majetku do rukou těch, z nichž původně vyšel. může sice býti považován za vyrovnávající so- ciální spravedlnost, leč nepovznáší smýšlení davu a neosvědčuje vědomí o povinnosti bohatých. Odkazem ku dobročinným účelům se ma jetek bol atého teprve po jeho smrti stává dobro- diním lidstva. Tento způsob používání bohatstv však vzbuzuje podezření, jakoby majitel jmění teprve potom dopřál jeho požitku ostatním, když již není s to, aby se z něho těšil. Myslí se pak, že lidé, kteři tímto způsobem věnují velké sumy- ničeho by nezanechali, kdyby své peníze mohli vžíti s sebou. A pak jest i nebezpečí, že od- kazy nebudou provedeny ve smyslu zůstavitelově Vzhledem k těmto okolnostem Carnegie po- važuje za nejvhodnější, aby bohatý již za svého života používal svých statků ve prospěch svých spolnobčanův. O účelu rozhodují čas, okolnosti jakož i individualita majitele jmění. Ježto pak ideálem sociální reformy jest, aby potřební spolu- působili o zlepšení svého stavu, třeba, aby zřetel býl především obrácen k oněm způsobům pod- půry, které toho, kdo ji přijal, činí schopným, aby se sám udržel, které sílí jeho toubu po samostatnosti, a které v něm budi etižádost, aby se zúčastnil všech snah ke zlepšení svého stavu. V tomto postupu myšlének věnoval Carnegie svoji podporu zejmena ústavům vzdělávacím. Suma, kterou věnoval založení a udržk ván knihoven a jiných vzdělavacích ústavů, přesa- hůje 11 mill. dollarů. Před několika nedělem daroval další million na založení lidové knihovny v Pittsburku a přes pět millionů rozšíření veřej ných knihoven v New-Yorku, čtyři milliony ala robnímu fondu pro dělníky svých továren v Pilts- burku a 25 millionů zamýšlí věnovati na založení a udržování technické školy v Pittsburku. Jeho theorie tudíž přestávají býti theoril a sotva ze mře Carnegie v bohatství nečestný. Vždy, kdykoli se bursám vede zle, pře mýšli se o její reformách. Tyto zjevy se perio- dicky opakují. Dokud jsou kursy v letu haussy neni dokonaleiší institnce nad trh s cenným
#7 alto_textblock #7
papíry, a není organismu o životních podmínkách tak bídných jako bursa, když ji opouštějí kursy. přátelé a parasiti. Leč každé pravidlo má vý jimku; ani za nejmrtvější sézony léta — které u nás počíná květnem — a za nejbolestnějšího úpadku pražské bursy se o její nápravě ne- přemýšli. Či její bída jest považována za jej ideální stav a nedojímá nikoho? Jestliže na cizích místech jest všoobecným stesk do netečnosti širšího obecenstva k papírům dividendovým a také k hodnotám o pevněm zúročení k uložení kapitálu, tento trpný ráz doby docházi zvláště silného výrazu na našem trhu peněžním. Jako Diogenes člověka — s lu- cernou hledejme pro své akcie kupce. Jen šťastná kolínská cikorka v malém oznamovatel nachází kupce! Obchod na pražské burse jako máslo pomluvy se rozplýval v květnovém slunci. Máme peníze, ale do papírů nemáme chuti. Toho ať jsou dbalí naši podnikatelé. Železo bylo žhavé přede dvěma léty, nyní jest trochu tvrdé pro perlík myšlenek a proto lépe vyčkávati. Nepatrný zájem se jevil pro domácí titry bankovní, z nichž jmenovány zejmena Hospo- dářské, Unionky a Živno, avšak zájem ten se podobal zimnímu slunci, neboť neměl účinku Daňkovky zpočátku týdne byly nabízeny, leč ke konci týdne se zlepšily. Rustonky hledány po 270.—, avšak kurs 273.— činil přání po zbož přáním zbožným.
#8 alto_textblock #8
Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 25. kvělna. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Poslední týden usmál se zase jednou při větivě na kontreminu a posice její v akcifeh dráh a ostatních dopravních podniků nejen že zůstala, nýbrž ještě se posílila; neočekávané ohlášení nové daně z jízdních lístků dalo totiž podnět k novému útoku — zda oprávněnému či neoprávněnému zde nerozhoduje — na akcie dráh a tísněny byly přirozeně ony dráhy, v nichž se nejvíce spekuluje. Klesání těchto papírů, neuspokojivé zprávy z Nového Yorku, nepříznivé posuzování řeči hr Goluchovského v uherských delegacíeh ohledně Balkánu, blízké ultimo a deprimující vliv udá- lostí na bankovním trhu berlinském, to vše za- vdaloj ednak podnět k realisacím, jednak k útoku kontreminy i na hodnoty bankovní a báňské. Zprávy o událostech v meklenbursko-stře- lické hyp. bance a o poměrech v pomořanské hyp. bance, jež tento týden objevily se ve ve- řejnosti, vrhají nejtemnější stiny na finanční poměry německé a vzbuzují obavy, že účinel jejich mohli bychom zde ještě ueititi. Obavy které v té příčině v Německu panují, opravňuji k výroku, že Němci nebojí se nikoho, jenom boha a — svých hypotečních ba nk. Tolik k povšechné situaci. Z jednotlivostí sluší podolknouti, že na trhu bankovním stal se pokus k vzestupnému pohybu a byl v tom podporován náš trh i ben linskými koupěmi, jež motivovány byly pověstmi že kreditní ústav prý zůčtuje v půlletní bilane velký zisk ze staršího syndikátního obchodu cizozemského. V posledních dnech v týdnu mlu vilo se, že zisku toho má se prý použíti na odpisy a že v této pololetní bilanci nebude vykázán Následkem toho a událostí zmíněných nemoh se vzestupný směr udržeti, přece však jeví kre- ditky jakousi pevnost. Trh dopravní byl od začátku do konee týdne chabý, zejmena státní dráha na pověst o hnutí dělnickém v řešických její železárnách Velké variace zaznamenati dlužno v akcifch ví deňských tramwayových podníků a zdá se, že tak brzo ke shodě s obcí vídeňskou nedojde. aspoň by tomu žaloba této obce na tramwayovou společnost nasvědčovala. Na trhu báňském bylo blízké ultimo pro některé papíry hlavním důvodem klesnutí kursů Tak dospěly na příklad u alpinek obrovské pro miové obchody ke konci a jednalo se o to, aby kurs jejich byl před prohlášením stlačen. Velice chabě držely se také rým.- muráňské. Po prohlášení stouply značně alpinky, čehož důvo prý jest čistě bursovně technický Variace v minulém týdnu poznati lze po někud z tohoto sestavení: 18. května 25. května 98.55 98.40 Květnová renta . . . . . Rak. zlatá renta . . . . . 117.85 117.75 117.45 117.45 Uherská zlatá renta . . .. 93.— 92.80 Uherská korunová renta . . 108.50 108.50 Turecké losy . . . . . . Rak, kreditky . . . . . 693.75 690.— 419.— 417.— Banka pro země rakouské . Uherské kreditky 696.— 695.— : Bankovní jednota 488.50 486.50 . 932.— 925.— Pozemkový úvěrní ústav . . 270.50 270 50 Živnostenská banka . . . . 683.— 675.50 Společnost státní dráhy . . 90.— Jižní dráha 92 50 505.— Polabská dráha 501.— Buštěhradská dráha lit. B. . 1123.— 1122.— 255.— Stavební a dopravní A. .. 254.50 e 251.— B. . 251.50 839.— 830.— Dunajská paroplavební spol. 297.— 296.— Tur. tabáková režie . . . 303.— 286.— Rakouská továrna na zbroj. Alpinky 469.— . . . 467.50 498.— 492.— Rým.-muráňská společnost 1790.— 1785.— Pražská železářská společnost 1230.— 1236.— Česká báňská společnost 809.— 817.— Mostecká uhlářská společnost 716.— 710.— Wienerberger . . . . . 1340.— Schodnica 1335.— . . . . . . 240 42 Londýnská devisa . . . . 240.55 Říšské marky 11752 117.50 . . . . . .
#9 alto_textblock #9
Berlinská bursa. Z Berlína, 25. května. (Zvláštní zpráva »Národních Listů«.) Týdenní přehled.
#10 alto_textblock #10
Událostmi novoyorskými vzbuzená nedůvěra udržuje se stále, ba možno říci, že ještě více roste a jsou zde obavy, že poslední události v akciích Northern Commons budou miti ještě svoji dohru a že aspoň několik firem padne Leč toto není hlavním důvodem tak špatné ná lady, jaká byla po celý tento týden, tu sluš hledati jinde a sice v afféře pomořanské hypo teční banky a meklenbursko-střelické hypoleční banky. Podle výpovědí ředitelů těchto bank po- važovalo se za nemožné, že by akciový kapitál těchto ústavů byl ohrožen, leč valná hromada meklenburské hyp. banky ukázala bohužel pravý opak a měla za následek rapidní klesnutí akcií obou bank, takže tyto staly se bezmála bez- cennými. Přirozeně dotčeny byly i zástavní listy těchto bank. Pod dojmem těchto události trpěla bursa nejvíce a vzpomínáno bylo nedávnýeh
#11 alto_textblock #11
podobných událostí v pruské hypoteční bance jejíž akcie znamenají nyní kolem 9 procen a v německé bance pro úvěr pozemkový, její akcie mají cenu asi 5 procent. Celková chabá nálada zhoršila se ješt mnohými neuspokojivými zprávami z krajů prů myslových, jako na příklad snížením ceny vál cového železa v jižním Německu a omezováním výroby v mnohých železárnách. Také z uhlář ského trhu nedošly žádné zprávy, které by ani movaly ke koupím. Následkem stálého omezo vání těžení uhlí nepřinesly poslední výkazy Hi bernie, harpenské, jakož i gelsenkirchenské uhlář ské společnosti žádné uspokojivé cifry a byl z nich zmíněné omezení dostatečně viděti. Poslední zprávy z horního Slezska ohla šují přibývání zásob, ježto odbyt klesá. Jes jisto, že nynější ceny uhli nemohou se udržet a proto také podnikány byly v hodnotách uhlářských realisace; samozřejmo, že také žele zářské a bankovní hodnoty byly z důvodů na hoře zmíněných prodávány a že měly za ná- sledek značnější klesnutí kursu. Velké vzrušení způsobil rapidní úpadek kursu severovýchodní dráhy švýcarské, jež v jediném dni ztratila kolem 7. Švýcarsko vrhlo značné množství zboží na zdejší trh, čehož příčina spatřuje se v neuspokojivém nabídnute spolkové rady za akcie této dráhy v sestátňo- vací akci; ostatní švýcarské dráhy byly také chabé. Značně klesla také dráha Prince Henry. ježto příjmy její byly stále menší a menši, což jest také neklamným znamením špatného stavu báňského průmyslu. Zájem pro americké dráhy následkem události novoyorských značně ochabnu a pozorují se pozvolné realisace v těchto hod- notách. Rakouské dráhy držely se na Vídei slabě, zejmena státní. Jediný druh papírů držel se pevně at jsou renty. Stále levnější a levnější peníze mu- sily přirozeně kurs rent zdvihnouti a podle dnešního stavu nebylo by další zlepšení ren vyloučeno. Zástavní listy hypotečních bank byly z důvodů zmíněných velice chabě, k čemuž přispěl značnou měrou i zákaz pruské vlády, že spořitelní peníze nesmějí býti ukládánydo zástavních listů akciových hypotečních bank. Povšechná situace na zdejším trhu jeso málo potěšitelná. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení: 18. května 25. května 216.50 Rakouské kreditky . . . . 217.50 Diskonto . . . . . . . 189.50 185.37 Německá banka . . . . . 202.75 200.75 152 — 149.10 Obchodní společnost . .. 148. 50 147 75 Drážďanská banka . . . . 70.50 71.12 Španělské exterieury . . . 188.90 195.10 Bochumské hutě . . . . . 213 50 210.62 Lauřina huť . . . . . . 73.— 67.75 Dortmund Union lit. C. . . Harpenské doly . . . . . 178.80 176.25 178 87 175.25 Gelsenkirchenské doly . . . 180.87 176.50 Hibernia . . . . . . . 344.75 338.75 Consolidace . . . . . . 117.25 116. 90 Severoněmecký Lloyd . .. 123.10 122 87 Hamb amer. dopravní spol.. 99.37 98.60 Kanada . . . . . . .. 226.— 226.75 Transvaal . . . . . . 113.75 113.— Turecké losy . . . . . Z kasovních papírů: Concordia . . . . . . Eschweiler . . . . . .. Geisweider . . . . . . Hochdahi . . . . . .. Katovické doly a železárny Wilhelm . . . . . .. Phönix . . . . . . . . Schalker Gruben . . . . Westfalia . . . . . .. Orenstein Koppel. . .. Hasper . . . . . . .. Donnemark . . . . .. Huldschinský . . . . . . Stettiner Vulcan . . . . . Bismark . . . . . . . . Hoesch . . . . . . . Königsborn . . . . . . Boesperde . . . . . . . Nordstern . . . . . . .
#12 alto_textblock #12
Vývoj a stav průmyslu rukavičkářskéh se zvláštním zřením na rukavičkářství praž ské vydal prvávě ve Sbírce odborných pojednání technelogického průmyslového musea obchodní živnostenské komory v Praze známý v oboru tom pracovník p. L. Weigner. V předmluvě praví sám. že snažil se pokud možno nejvíce vystihnouti veli kost světového průmyslu rukavičkářského a zejmen vylíčiti význam a důležitost jeho pro král. hlavní město Prahu a ony četné řady chudého lidu dělného který průmyslem tímto po domácku se zaměstnává a v něm výživu nalézá. Snaha tato se autoru tak úplně zdařila. Pokud se dějepisné části a vylíčení průmyslu v cizích zemích týče, omezil se jen na data nejnutnější a valnou část své práce věnoval průmyslu rakouskému a v prvé řadě pražskému jeho vzniku, vývoji a nynějšímu trudnému postavení, pak domácímu průmyslu v krajinách Dobřiše, Hostomie Příbrami, Hor Březových a Rožmilálu, kdež poměry sám osobně seznal. Doporučujeme vřete zajímavou a poučnou publikaci tuto, k níž se ještě vrátíme. kruhům interessovaným. Naše hospodářské usuzování. Napsali jsme nedávno na tomto místě, že by se vzhledem k stav bám průplavním a volání po regulacích a meliorací doporučovalo svolati schůzi vynikajících odborníků interessentů bez ohledu na politické příslušenství. Schůze tato měla vésti k přesnému formulování na- šich potřeb v tomto směru. Vedla nás k návrhu na šemu snaha, aby se u nás konečně reelně o potře- bách hospodářských uvažovalo a také mluvilo. Hla náš vzbudil ozvěnu v několika listech, napsalo se něm několik lokálek a — zapadl. Vlastně se mu tak dostalo odbytí. Není prý sjezdu podobného třeba poněvadž prý program takový máme (v usnesen sněmu král. českého). Řeklo se nám to z odborn strany, která čerpá z materiálu nahromaděného kan- celáří zemědělské rady, s důrazem přímo zdreujícím Dobře. Tedy program máme. A jako na ráz ozval se volání po stech millionech na meliorace a různé listy konaly přímo závody v dobrodružných žádo- stech a výkladech. Jestli vlivem onoho programu nevíme; ale nade vše vystupovala“ tím ostřeji potřeb podobné schůze a formulování našich požadavků ho- spodařských, vlastně celého našeho hospodářského programu. Pro nejbližší dobu. Chtěli jsme u nás přímo bouřné hospodářské volání svésti v racionáln koleje, dáti mu směr a cil. Jest přece patrno, že otázka, kdo bude provozovati plavbu na régulovaných řekách, kde a jak zasaditi páky na hospodářském obrození a vývoji našeho jihu ald., nedá se odbýti prostým poukazem na sněmovní usnesení, učiněn za jiných poměrů a pod jiným zorným úhlem — tak správným náš názor byl, toho opětným důkazem čiánek »Plzeňských Listů« (z kruhů profes- sorstva českých vysokých škol). Bojuje proli frási v hospodářských otázkách. »Chybou je, že z této čistě hospodářské otázky stalo se již agitační heslo volební, jež hráti bude velikou roli při novém zápasu o poslanecké mandáty. Tak se stává v Čechách vždy. když jedná se o větší a pronikavější novotu. Místo aby o záležitosti takové rozpředla se věcná, vážná diskuse, aby se uvažovalo klidně a střízlivě, doku může novota taková nám prospěti a dokud škoditia jak by se škodlivé její stránky daly odstraniti, začne hned poplach na celé čáře a z otázky hospodářské učiní se otázka agitační — a nové, bezůzdné štva- nice vyřinou se na povrch.« A dále: »A tak se stalo i s otázkou průplavů. Místo, aby ponecháno tu byi
#13 alto_textblock #13
285.— 222.75 180.— 171.— 190..25 175.— 156.50 386.50 173.50 138.— 181.50 197.10 123.— 207 50 231.50 168 10 158.— 120.50 220 —
#14 alto_textblock #14
278.50 221.75 178 25 166.25 188.50 171.10 155.50 362.10 170.10 138.— 178.— 195.— 121.— 206.— 231.— 163.25 154.- 118.50 219. 75
#15 alto_textblock #15
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 „ Č. Budějovic 1893 » » Plzně r. 1886 „ » Teplice r. 1887 „ » Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky , » , , „ . , , Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » kom. dl. úp. „ » . » mel. úpisy „, „ » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . . . . dto. Em. 1871 dto. » 1872 Místní dráha N. Brod-Humpolee Duchc.-Podm. dráha Em. 1869 » 1871 dto. „ 1874. dto. Česká montanní Em. 1896 .. Rak. severo-západní dráha. lit. B. dto. dto. Em. 1874. Česká eskomptní banka . . banka »Union« . . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka Pražská úvěrní banka . Živnostenská banka pro Čechya Moravu . . . . . . . . Ústecko-teplická dráha . . . Česká severní draha . . . Buštěhradská dráha . (lit. A. (lit. B.. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha Rakouská sev.-západní dráha (lit. B.) dlo. Pražsko-duchcovská dráha . Pražská sp. par. po Vltavě a Lab Jiho-sev. německá spoj. dráha Akc. tov. na vyráb. uměl, hnojiv v Kolině . . . . Podolská cementárna . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišt. banka První česká spol. pro raf cukru (Modřany) . . . . .. Strojnicka spol. dř. Daněk a spol. Pražská železářská společnost » stroj. spol. (dr. Ruston) » akc. spol. řetěz. lavky První českomorav. tov. na stroje
#16 alto_textblock #16
140.—
#17 alto_textblock #17
171.50 211.50
#18 alto_textblock #18
142.25
#19 alto_textblock #19
402.—
#20 alto_textblock #20
394.—
#21 alto_textblock #21
108.50 281.75 486.50
#22 alto_textblock #22
925.—
#23 alto_textblock #23
690.—
#24 alto_textblock #24
695.—
#25 alto_textblock #25
417.— 561 .50 267.50 —.— —.— 1122.— —.— —.—
#26 alto_textblock #26
slovo zkušeným odborníkům, mužům zralého náhledu a opravdových vědomostí — plete se do věci kde kd a opakuje slepě a frázovitě a někdy i zmateně vý roky, jež někde sotva pochytil a jimž v pravdě an nerozumí. Na tento způsob se u nás nerozřeší ve- liké záležitosti nikdy. Proto jsme pravili, že by bylo zrovna nyní záhodno, kdyby všecky strany česk svolaly konferenci, na kterou vyslaly by své nejlepší své nejschopnější hlavy a pracovníky a ti aby o sple tité té věci se poradili« Citujeme rádi tento hlas Jest novým dokladem pro správnost našeho nazírání A tak opakujeme svůj návrh v poslední chvíli opět Jde o základy nového hospodářského rozvoje. Jak si je upravíme, takovými budou. Několika slovy se věc odbýti nedá, tím méně řečnickou floskulí: zde třeb poctivé a skutečně odborné práce. A za ní nesl se náš návrh. Pánům vystavovatelům koní na Kromě- řížsku. C. k. ministerstvo orby, oceňujíc veliký vý znam výstav koní, pořádaných hospodářskou jednotou v Kroměříži, vyšle k letošní výstavě na den 10 června polního podmaršálka hraběte Lamberga, by se osobně přesvědčil o zdatnosti koňstva okolí kro měřížského a pak referoval, zda by se v Kroměřiži nemohla zříditi ústřední stanice koní k na kupování pro erár. Bude míti tudíž výstava letošní pro budoucnost rolnictva našeho význam dalekosáhlý a jest na chovatelích koní, aby vhodné doby této řádně využitkovali hojným obesláním krásného koň stva. Odměn přes 1100 K. Veškeré přihlášky přijímá do 1. června Jan Doležal, jednatel. Premiové sazby Pražské úvěrní banky jednané na vídeňské burse 25. t. m. ke konci června července (. kreditky a státní dráha prémie na odebrání . . . K 6.— na dodání . . . K 41 alpinky a rým. mur. prémie na odebrání . . . K 81 » na dodání . . . K 7.—
#27 alto_textblock #27
Trhy peněžní
#28 alto_textblock #28
Bursa.
#29 alto_textblock #29
V Praze, 25. května. (Pův. zpr. »N. L.« Dnešní bursa minula zcela klidně a uskutečněna závěrka akcií Živnostenské banky po K 270.25 Dále podáváno za akcie: České banky Union K 267.50, strojírny Daňkovy K 471.—, stro- jírny Rustonovy K 270.—, Akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolině K 436.— Jiné papíry jmenovány nebyly. Officiální záznamy znějí:
#30 alto_textblock #30
Z Vídně, 25. května. (Závěrečné úřadn kursy.) Únorová renta . 98.40 společná » květ. 98.40 , » stříb. 98.10 rakouská » zlatá 117.75 , » kor. 97.25 uherská » zlatá 117.45 92.80 » » kor. 181.— státní losy 1854 » » 186 po 500 zl. . . po 100 zl. .. státní losy 1864 losy tisské . . » úvěrního úst. vídeň. l. komun. turecké losy b. anglo-rakouská vídeň. b. jednota r. úst. pro úv. poz. rak. úvěrní ústav uh. úvěrní banka b. pro země rak. vídeňská unionka česká b. Union . Živnost. banka. buštěhradská A . B . duchcov. podmok. Ivovskočernovická Smýšlení bylo trvale pevné a klidné jenom hodnoty báňské byly na úhrady čilejší. Dodatečná bursa pevná. Kre- ditky 690.75, alpinky 469.50, rymuv sko muraňské 495.50. Kskontní sazby 31/4, 4 procenta. Z Vídně, 25. května. (Zvl. telefonogr. »Nár Listů«.) (Denní bursa.) Na dnešním trhu zlepšil se jak obchod, tak i smýšlení. Podnětem příznivého obratu byly včerejší výklad hr. Golu- chowského v rozpočtovém výboru delegace ra- kouské, snadné poměry peněžní, jakož i příznivý dojem uherské úřadní zprávy o stavu osení zlepšení poměrů na burse berlinské. V popřed dnešních transakel byly alpinky, jichž zdřažen způsobeno bylo jednak spekulačními, jednal
#31 alto_textblock #31
312
#32 alto_textblock #32
4
#33 alto_textblock #33
41
#34 alto_textblock #34
4
#35 alto_textblock #35
4
#36 alto_textblock #36
5
#37 alto_textblock #37
5
#38 alto_textblock #38
5
#39 alto_textblock #39
5
#40 alto_textblock #40
5
#41 alto_textblock #41
penlee
#42 alto_textblock #42
96.—
#43 alto_textblock #43
89.— 92. 75 94.— 103. 60 102.75 96 50 98.— 94.75 94.75 94. 75 99.—
#44 alto_textblock #44
89..50
#45 alto_textblock #45
100.— —.— 102 50 102 50 102 50 —.— —.— —.—
#46 alto_textblock #46
90.50
#47 alto_textblock #47
107.50
#48 alto_textblock #48
10750
#49 alto_textblock #49
127.40
#50 alto_textblock #50
267 .50
#51 alto_textblock #51
352.—
#52 alto_textblock #52
— —.—
#53 alto_textblock #53
27025 5090 432.— 3060 112 — 6050 486.— 501.— 181.50
#54 alto_textblock #54
436.—
#55 alto_textblock #55
— —
#56 alto_textblock #56
—.—
#57 alto_textblock #57
—.—
#58 alto_textblock #58
—.—
#59 alto_textblock #59
—.—
#60 alto_textblock #60
471.— 178 270.— —.— —.—
#61 alto_textblock #61
486.— rak. severozáp. dr. 501.— polabská dráha 181.50 pražsko-duchcov. 675.50 spol. st. dr. rak. - uh. 90.— jižní dráha 255.— silniční dr. lit. A. 251.— » » » B. 830.— dunaj. paroplaveb. 892.— rakouský Lloyd 1785.— pražská želez. sp. 1236.— česká montan. sp. 467.50 alpská montan. sp. 492.— rým.-muráň. spol. 286.— rak. zbrojovka —.— vídeň. stavební sp. —.— peštská vagonka —.— severočeská uhlář. 260.— západočeská ubl. 809.— mostecká uhl. sp. 1335 Schodnica .. 296.— turecká tabák. rež. 117.50 devisa německá. 240.49 » londýnská 95.n » pařížská . » curyšská . 95 2 dvacetifrank . . 19.0 marka papírová . 117 50 253 .7 rubl »
#62 alto_textblock #62
8* 6.— 12.— 94
#63 alto_textblock #63
rbol
#64 alto_textblock #64
96.5 91.— — 95. 104.60 103.75 97.80 90.50 95.75
#65 alto_textblock #65
99.—
#66 alto_textblock #66
95 75
#67 alto_textblock #67
9b.75
#68 alto_textblock #68
99.50
#69 alto_textblock #69
—.—
#70 alto_textblock #70
—.—
#71 alto_textblock #71
—.— —.— —.—
#72 alto_textblock #72
96 50
#73 alto_textblock #73
—.—
#74 alto_textblock #74
—.—
#75 alto_textblock #75
—
#76 alto_textblock #76
91.50 108.— 108 — 128.40
#77 alto_textblock #77
268.50
#78 alto_textblock #78
355.—
#79 alto_textblock #79
—.—
#80 alto_textblock #80
270 75 3100 437 3080 1126 —
#81 alto_textblock #81
607 488.— 503.— 182.—
#82 alto_textblock #82
—.—
#83 alto_textblock #83
440.—
#84 alto_textblock #84
—.—
#85 alto_textblock #85
—.—
#86 alto_textblock #86
—.—
#87 alto_textblock #87
—.—
#88 alto_textblock #88
475.— 1795 273.— —.— —.—
#89 alto_textblock #89
pevné.
#90 alto_textblock #90
Amsterodam šek a krátké lhůt- za 100 hol. zl. . . delší lhůty Brussel šek a kr. lh. za 100f » delší lhůty. Německo šek a kr. lh. za 100 m » delší lhůty Londýn šek a kr. lh. za 10 I.st » delší lhůty . . . . Nový York za 100 doll. .. Italie šek a kr. lh. za 100 lir „ delší lhůly Petrohrad a ruská města šek kr. lh. za 100 rublů .. delší lhůty Paříž šek a kr. lh. za 190 fr. » delší lhůty . . Curych a Basilej šek a kr. lh. » » delší lhůty Švýcary šek a kr. lh. . . . „ delší lhůty . . . .
#91 alto_textblock #91
Rakouské kreditky Diskonto . . . . . Německá banka . . . . . Obchodní společnost . . . Drážďanská banka . . . . Španělské exterieury . . . Bochumské ocelárny . . . Lauřina hut . . . .. Dortmund Union lit. C. . . Harpenské uhl. doly . . . Gelsenkirchenské uhl. doly . Hibernia . . . . . . . . Consolidace. . . . . . .. Dannenbaum . . . .. Severoněmecký Lloyd . . .. Hamb. amer. dopravní spol. .. Kanada . . . . . . . .. Transvaal . . . . . . . . Turecké losy . . . . . .
#92 alto_textblock #92
zpětnými koupěmi. Také pražské železářské, če- ské báňské a rýmavsko-muráňské byly dražší. Též kreditky se zlepšily. Značnější reprisy do sáhly uherské kreditky, státní a vídeňské městské dráhy. Ve šraňcích zlepšily se vedle zmíněných českých papírů železářských značně také lloy- dovky a severo-západní. Úkládací trh byl pevný za čilého obchodu. Devise a valuty nezměněny. Na eskontním peníze snadnější. První bankovní akcept 34% až 33/2 proe. x. Z Vídně, 25. května. (Telef. »N. L.«) (Večerní bursa.) Kreditky 691.— (po —.—). uherské kreditky 695.—, anglobanka 282.25, bankovní jednota 487.—, unionka 561.50, länderbanka 417.50, státní dráha 675.75, jižní dráha 90.—, polabská dráha 502.—, severo- západní dráha 487.—, turecké tabákové 296.— rýmavsko-muráňské 495.50, alpinky 469. 50, (po —.—), květnová renta 98.40, uherská ko- runová 92.80, turecké losy 108.75, marky za hotové 117.56, na ultimo 117.57. Smýšlen
#93 alto_textblock #93
Devisy.
#94 alto_textblock #94
Berlinská bursa, 25. května. (Zvl telegr. »Národ. Listů«.) Smýslení, které n začátku bursy bylo vzhledem k nastávajícím svátkům opět slabě, v průběhu se zlepšilo n pověsti, že pruský ministr spravedlnosti jest na- kloněn k revisi bursovního zákona. Jinak působil příznivě lepší stav říšského banku. Kotremina podnikala částečné uhrady. Na trhu bankovním zlepšily se značně akcie pomořanské a meklen- bursko-střelické hypoteční banky, první o 15 druhé o 18 proc., kterážto okolnost nezůstala bez vlivu na ostatní bankovní papíry, takže tyto proti včerejšku stouply. Kreditky na Vídeň pevné. Na trhu dopravním byla slabá nálada pro dráhy švýcarské, ježto zpráva o nízkém podání spol- kové rady za akcie severo-východní dráhy švý- carské se potvrzuje. Gotihardská znamená 159.75, severovýchodní 107.50. V amerických dráhách byl obchod skrovný a znamenají tyto o něco málo výše. Chabá byla opět dráha prince Henry na menší příjmy. Transvaalská dráha paroplavební hodnoty vyšší. Státní dráha klidná. Na trhu báňském bylo na začátku smýšlení slabé a získaly v průběhu kursy koupěmi úhrad- ními. Kasovní trh pevnější. Na trhu peněžním sazba za peníze na ultimo 3.5 proc Soukromý diskont nezměněn 3.12 proe Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou větší zájems
#95 alto_textblock #95
. . .
#96 alto_textblock #96
Z kasovních papírů: Concordia 278.50, Eschweiler 221.75, Geisweider 178.25, Hoch- dahl 166.25, Katovické 188.50, Wilhelm 171 10, Phönix 155.50, Rh. Stahl 166.—, Schalker Gr. 362.10, Westíalia 170.10, Orenstein 138.—, Rh. Metall 146.—, Hasper 178.—, Donners- mark 195.50, Huldschinský 121.—, Vulean 206.—, Bismark 231.—, Caro 115.10, Hoeseh 163.25, Georg-Marie 117.50, Königsborn 15 4.—, Boesperde 118.50, Nordstern 219.75, Stadt- berger 171.—, Kölner Bgw. 334.50. Dodatečná bursa. Z Berlína, 25. května — hod. — minut. (C.-B) Státní dráha 144.25, jižní dráha 22.90, darmštadtská hanka 131.—, národní banka 126.25, dortmundské 153.—, buštěhradská B. —.—, Northern 98.25, středomořské 99.40, meri- dional 136.50, gotthardská 159.90, švýc. centrál. —.— švýc. severovýchodní 107.50, uherská zlata —.— uherská korunová —.—, italská —.—. Za hotové: Lauřina huť 210.75, dortmundské 67.75, bochumské 188.90, gelsenkirchenské 175.25, Hibernia 176 50 harpenské 176.40, Consolidace 338.50. — Smýšlení pevné. Z Berlína, 25. května. (0 1 hod. 15 min. odpol.) Kreditky 215.90, státní dráha 144. 30, lombardy 22.90. Smýšlení klidné. Z Paříže, 25. května. (Počáleční bursa.) 3% renta 101.47, 31/2% půjčka 101.65. Smýšlení pevné. Z Frankfartu, 25. května. (Tigr. závěrečné kursy.) Úvěrní akcie 215 90, akcie společn. statní dráhy 144 30, papírová renta —.—, střibrná renta —.—, zlatá renta 100.30, uherská zlatá renta 98. 75.. uherská korunová renta 93.55, tombardy 23.10 Smýšlení klidné. Z Paříže, 25. května. (Tlgr. zavěrečné kurs .) 3pct. umořitelna renta 99.82, 3pet. renta 101.40 3/zpct. renta 101.60, italská renta 97.45, rakouský pozemkový úvěrní ústav —.—, státní dráha. —. — tombardy —.—, turecké losy 116.—, směnky na Londýn 25.18, rakouská zlatá renta 99.40, uher- ská zlatá renta —.—, otomanská hanka 555.—. tabáková režie 324.—. Smýšlení pevné.
#97 alto_textblock #97
Trhy na zbohí Bursa plodinová. V Praze, 25. května Obili. Znamená se za 50 kg transito: pše- nice česká jakosti 75—82 kg K 8.50 až K 8.90, uherská 79 až — kg K 8.95 až K —.—, moravská —až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská 79 až 80 kg K 8.40 až K 8.75, česká stará jakosti — kg až — kg K —.— - až K —.—, vadná jakosti — kg až — kg K 0.— až K 0.—; žito české.
#98 alto_textblock #98
Peníze
#99 alto_textblock #99
199.20
#100 alto_textblock #100
—.—
#101 alto_textblock #101
—.—
#102 alto_textblock #102
117.50
#103 alto_textblock #103
117.55
#104 alto_textblock #104
240.45 240.45
#105 alto_textblock #105
90.55
#106 alto_textblock #106
—.—
#107 alto_textblock #107
—
#108 alto_textblock #108
95.47
#109 alto_textblock #109
95.25 95.25 —-
#110 alto_textblock #110
Začátek
#111 alto_textblock #111
215.90
#112 alto_textblock #112
184 20
#113 alto_textblock #113
201.—
#114 alto_textblock #114
149 10 147.50
#115 alto_textblock #115
187.60 209 10 66 90 174.90 174 25 175.— 337.10
#116 alto_textblock #116
116.10 122. 75 98 70 226.50 113 25
#117 alto_textblock #117
Zboží
#118 alto_textblock #118
b
#119 alto_textblock #119
K
#120 alto_textblock #120
199.40
#121 alto_textblock #121
—.—
#122 alto_textblock #122
—.—
#123 alto_textblock #123
117 65
#124 alto_textblock #124
117..80
#125 alto_textblock #125
240. 65
#126 alto_textblock #126
240 70
#127 alto_textblock #127
90.70
#128 alto_textblock #128
—.—
#129 alto_textblock #129
95.60
#130 alto_textblock #130
95.40
#131 alto_textblock #131
9540
#132 alto_textblock #132
Kone
#133 alto_textblock #133
216.50
#134 alto_textblock #134
185 3
#135 alto_textblock #135
200.75 149.10 147.75 70.50 188 90 210.62 67 75 176 25 175.25 176 50 338.75 37.— 117.25 123.10 98 60 226 — 113.—