#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
26 května 1901
#4
alto_textblock
#4
Číslo t44.
#5
alto_textblock
#5
aby v oboru jazykovém zjednal své
národní individualitě v životě stát-
ním největší platnosti a aby v ohledu
hospodářském využitkoval veškeré přirozené
své síly a nadání a stal se národem
hospodářsky nepdvislým, a aby j a ko
národ vykonával největší vliv na
správu státní i veřejnou, jako
i na zákonodárství.
To jsou podminky oné politické moci, po-
třebné ku splnění naší idey státo
Práv ní.
Ony znamenají ve svém dalším vývoji mož
nost, uskutečniti i deu naši státoprávn
v těch směrech a v té formě, jaké doba ny
nější vyžaduje a jaká z mezinárodníc
a geografických, poměrů národ
českého vyplývá.
A talo politická moc českěh
národa nejen že není v odporu se zájm em
státu, ku kterému náležíme, tato politi
cká moc národa našeho podmi-
ňuje, ano přímo utvrzuje trván
a neodvislost této říše.
Jako na jedné straně zeměpisné
a národopisné postavení našeho ná
roda jest jednou z největších příčin, že náš
postup politický může býti jen pozne-
náhlý, že vyžaduje úsilovné práce a ne-
obyčejného napjetí sil, tak na druhé
straně právě toto položení našeho ná-
roda a upevnění jeho politické mo
jest rovněž státní nutností pro
upevnění a zabezpejčení habsbur-
ské monarchie, jako velestátu
středoevropského.
My sobě, tohoto položení našého musím
býti dobře vědomi.
Není právě ani v lastenecké an
moudré, s velkopanským pokrče-
ním ramen přehližeti tuto neo by
čejně nebezpečnou a obližnou naši
situaci geografickou a národní.
Neznamená to vždycky velké
sebevědomí, neviděti nebezpečen-
ství, anebo nechtiti je vidětí je
proto, že nebezpečenství to jes
opravdové.
Rozumná polilika národní naopak v ážné
nebezpečenství nebude viděti teprve
tehdy, až kdy již nastalo v plné s vé
síle, nýbrž rozumná politika národní b ude
ohlížeti se a vyhledávati sama
odkud by takové nebezpečí přijít
mohlo.
Není třeba vždy teprve o dpůrcům ná
rodním činiti výčitky pro jisté a určité nám
nepřátelské jejich snahy.
V politickém zápase ještě výčitky takove
nikoho nepřesvědčily :, vývoj událostí nezastavil,
a celé dějiny nás učí, že nejm éně to bývala
pravda a právo, které vítězilo.
My musíme sobě toho býti dobře vědomi
že národ háš nalezá se v obvodu ať vymyšle
ných, ať skutečných zájmů velikého ně me
ckého národa.
Síla velkoněmecké myšlen ky
která vítězila u Sadové a u Sedanu, o ffi
ciální politikou vedoucích kruhů
nékterých států se nezasta vl.
V každém národě jest jistý pud přírozený
který na konec i zvrátí diplomati c ké
úvahy a ohledy a žene vlády i panovní ky
tam, kde dlouholetá výchova celých gene-
rací si je přála dávno míti.
A poněvadž musíme si býti toho vědomi
že takové a ne jinaké jest naše po-
ložení, proto tím více a tím spíše musíme
zaříditi své politické cíle podle toho, abychom
v čas zjednali si moc, která nebezpeč
hrozicí může o dstranit.
A proto i toto nebezpečenství
které vyplývá z našeho geografického a ethno-
grafického položení, pokládám za jeden z nej
silnějšlch důvodů, aby nejbližš
cíle české politiky vedly k tomu, abychom
v soustátí našem dosáhli té politické
moci, která by byla také zárukou, že se
v budoucnosti nebezpečí tomu ubráníme.
K tomu účelu musíme vše vynaložiti: získá-
vati vše, abychom jednou neztra-
tili všechno . .
Z těchto stručně naznačených, vět sezná
každý, že pouhá frase jednotlivého politi-
ekého programu nám ještě neprospívá
Naopak, že veškeré snažení naše mus
se vésti ku rozhojnění našich bo
jovných prostředků.
Důsledek ale toho jest, že politický po
stup náš musí býti takový, aby byl ovlá
dán touto podnikavou a jedinou snahou
o politickou mocl
Po dlouhých letech, v nichž naše politik
tolikerým změnám byla podrobena, musíme při-
jíti konečně k ustálenému názoru, že
při svém politickém postupu ne
smíme se řiditi ani sentimentál-
ností ani theoretiekými doktri
nami, nýbrž, že v každém ohledu a do nej
krajnějších mezí naše politika mus
býti praktickou, to jest musí vyu-
žitkovat každé okolnosti a každ
příležitosti, aby politická síla na-
šeho národa se rozhojnila a rozmno-
žila.
Budou zajisté mnozí u nás, kteří budou
hleděti vyložiti toto moje nazírání jakožto poli
tiku čírého o pportuni sí mu.
Avšak musím konstatovat, že této myšlenk
jsem dalek.
Ne proto, že bych zdravý opportunismu
odsuzoval jakožto program politicky nesprávný
a nemožný, ale proto, že praktičnost ne
spočívá a není vyčerpána opportunismem, jelikož
praktická politika připouští všechn
formy politického postupu, ona při
pouští rovněž tak zdravý opportunismus jako
krajní opposici; co ale vylučuje, a če
mu se naprosto musí vyhnouti — a to se
stanoviska praktické politiky pokládám za na-
prosto pochybené — to jest politická ne-
e
gace
Dle mého nazírání — má pravá poli
tika česká do té doby, dokud ,v ohledu ryze
politickém, hospodářském a jazykovém nez jed-
náme si veškerých přivlastků silného
politického národa, zejmena v spletitých
neustálených poměrech této říše využítkovati
každé okolnosti k tomu, abychom
#6
alto_textblock
#6
těmto vyšším našim politickým cílům
vše podřídili a tím se jim přibliž ili.
Takováto praktická politika všal
vyžaduje nehlučnou, prohloubenou a v
trvalou prá ci.
Neváhám prohlásiti, že si představuji bu
doucí politiku českou jen ve znamení o prav-
dové činorodé aktivnosti a praco
vitosti.
Kdo s národem naším dobře smýšli, neb
kdo opravdu pronikavým způsobem sledovat
bude jeho vývoj, ten mně přisvědčí, že v tét
práci politické spočívá záruka ví
tězství.
Veliký rozmach naší lřtera
tury, našeho skolství, našeh
umění podává tolik důkazů o přiroze-
ných silách duševních v našem ná
rodě, ale zároveň také o tom, že kdyz těmto
silám poskytne se volnější pole roz voje
že ony samy ze sebe vytvoří výsledky ne
obyčejné.
A kdo by chtěl zapírati, že práce po
Iitická v mimulých 20 letech právě neumož-
nila tento rozvoj vědy, umění a literatury v na
šem národě, toto rozvinutí se našich sil dušev
ních a jiných?
Nemůžeme proto vstoupiti do XX. stolet
v oboru naší politické činnosti lépe, než když
úsilovně rozmnožíme i v každém oboru
opravdovou a skutečnou práci.
Není ovšem politickou prací všechno to.
co se namnoze dnes politickou prací na-
zývá... Neniť politickou prac í pouze r oz
něcováni vášní a pronášení hese
mnohoslibných, nikdy však spl
něných.
Není zdárnou výchovou ná
roda v oboru politickém jen stále opakujíe
se ostré naříkání a odsuzován
toho, že se nám křivďa děje; politická
práce vyžaduje systematicky promyšlený postup
k opravdovému odstranění těchito
křivd.
A poněvadž toto odstranění křivd, nen
věcí ani snadnou, ani tak rychle se
dostavující, jako lze pronäšeti pouhou po
litickou kritiku ani politická hesla, bude vždycky
tato opravdová politická práce zdáti se nedo-
statečnou, pakli polítická výchova v lidu nebude
se bráti stejným prohloubeným po-
učováním o věcech politických
Politické vzdělání lidu musí se z hlnbin fráse
povznésti na pevné niveau vytrva
lého přesvědčení a práce.
Zejmena pak tato práce politická musí bst
vyžadována od zástupců národa.
Poslancové národa českého ať na sněmu
ať na radě říšské jsou první povoláni k tomu,
aby důmyslem svým krok za krokem zjednával
politické moci českému národu
a toho lze dosíci jen intellektuál n
prací. Parlamentní činnost zástupců národa
musl tyořit a bojov at.
Tato okolnost však vede k tomu, že za-
stupitelstvo národa nemá se voliti podle
— silných hesel, nýbrž podle
opravdové schopnosti politicke.
Kdo chce zabezpečiti budoucí rozvoj našeho
národa, musí k tomu přihližeti, a by z a s tu-
pitelstvo národní vy nikalo
svou intelligencí, to jest souhrnem
oněch politických, legislativních
a ekonomických vědomo stí, kter
delegaci českou vyzbrojí vždy a za všech
okolností neobyčejnou váhou po-
lítickou.
Tato opravdová politická intelligence ne
vylučuje žádný stav a žádné po
volá ní.
Ona jen vylučuje politickou ra
bulistiku, která národu prospět
nemůže.
Jsou-li tyto prostředky správné, pak mus
vésti úsili všech lidl dobré vůle v našem ná
rodě k tomu, aby pod timto heslem a za těmito
cíli přispěli k uzdravení veškerých našich po
litických poměrů.
Právě exponované postavení národa našeh
nezbytně vyžaduje harmonické sou-
čtinnesti všech vrstev národníck
za jediným cíle m.
Národ, který je teprvel na
postupu politického svého vý
voje, který nemá ani státní ne
odvíslosti, ani úplného zabez-
pečení své budoucnosti, nesmí byu
rozčlánkován na jednotlivé stavy
jednotlivé vrstvy.
Ať theoretikové anebo agitátoři jacikoliv
budou potírati myšlenku jednotnosti
součinnosti celého národa, já pro svou
osobu nevidím lepšího prostředku k dosažen
vitězství.
Kdo chce omlazen! našeho polítickéh
života, kdo chce, aby do našich politickýeh
zápasů přivedena byla nová mocná z pru
žina, která celý národ podníti k vytrvalé
práci polilické za dosažení našich ideálů, ten
musí příčiniti se o to, aby z politiekého života
našeho vymizelo strannické a plo dříz e né
zápasení o jednotlivé otázky, které
beztoho jen tenkrát správně mohou býti řešeny.
když jsou řešeny se stanovi s ka
prospěchu celěho náro da.
Žijeme v dobách sociálních zápasu
Sociální zápasy samy o sobě ve všech národech
vyvolávají a vyvolávati musí organisace proti-
chůdně v oboru sociální poliťiky
Je-li některý národ mocný, ve své
národní bytosti úplně zabezpe-
čen, nemůže toto roztřídění na ji e dineotli ve
prvky hospodářské činnosti způsobie
velké anebo neodstranitelné škody
Moe poměrův a rovnost potírajících se si
hospodářských sama zjedná jistě prostře dí.
na kterém se protichůdné směry konečně na-
leznou.
Avšak v národě zápasícím, jako je
národ náš, tento dočasný rozv nat z pu-
sobi a musí způsobiti nemožnos
rationelní jednotné politiky ať v
oboru kulturním, ať národním ať ho spo
dářskéml
Takovýto rozvrat povede jen
k vzájemnému potírání se, které
jest tím nebezpečnější, jakmile děje se
na podkladě s o c i á lní m.
#7
alto_textblock
#7
Rozstoupí-li se národ ve dvě politi
cké strany, směřující za jedinou poli
tickou ideou, tedy dělí společnost ná
rodní jen ideální duchovní na z-
ráni.
Již povaha takovéhoto ideálního nazírán
zjemní postupem času protivenství politických
zásad tím více, čím více společensky jed-
notliví političtí odpůrcové stojí v jedné čáře.
Jestli ale politické frakce děli různ
sociální nazfrání, tu již to nejsou věc
ideální, tu již jsou to zájmy, hospo-
dářské existence každého jedno-
tlivce se dotýkající a boj politických stran
přesune se na pble oekonomické
činnosti, tedy právě na pole, na němž
nejvíce máme co doháněti. Neblahý
strannický duch bývá neštěstím, roz-
vrat národa na politické třidění s podkla
dem hospodářským jest více — jes
nebezpečím úpadku.
Který upřímný vlastenec by v takovémt
okamžiku nebyl naplněn tesknou obagou,že
v celém našem politickém postupu nastane ne
bezpečná zastávka, nebezpečnější tím více, čín
více právě, jak vyloženo, národ náš zápasit
musí s překážkami, s kterými jihý národ ne
zápasí.
A proto mám za to a pokládám nynějš
dobu za velice důležitou, aby uvažo val
se v naší veřejnosti, zdali by tente
proud rozdrobenosti neměl ko-
nečně býti zaslaven?
Chceme zušlechtění našich pro
středků bojovných a utužení si
našich. Tyto nesmí se vyčerpati v neplo-
ném vzájemném zápasu. Ideáln
naše cíle jsou pro všechny stejné; m a teri
ální mohou jen vzájemným odvažováním
vyrovnáváním zabezpečeny býti.
Po měm názoru bylo by to právě po-
vinností vedoucí strany svobodo-
myslné, aby vším úsilím proto provedla
soustředění veskerých opravdo-
vých vážných vlastenecký ch mu žo
v našem národě, kteří répresentují pra
covní sílu národa ve všech jeho vrst-
vách.
Snad více než kdy jindy právě v nejbližš
době naskytá se k tomu vázná přílezitost.
Na zimu konati se budou volby sn
movní a tu jest otázka, zdali zájem a pro
spěch našeho národa toho vyžaduje, abychom
do těchto voleb sněmovních vstou
pili — rozdrobeni na různé, vzá-
jemně se potírající frakce, aby
volby sněmovní vykonány byly pod mnohoslib-
nými hesly povzbuzujíeími jen vášně, a ne b
zdali by národ český neposkytnu
mnohem více imponujíci obr az
své politické vyspělosti a tím zá-
ruku své politické moci, kdyby při-
kročil k volbám těm v plném věďomí, ž e bu-
doucí politika česká řízena mus
býti v duchu práce, inťelligenee
sjednocení a politické sfly? —
My máme své velké státoprávní a národn
ideály, náš národ český výplniti má volli k
poslání ve středu Evropy.
K těmto cílům a k těmto ideám
jest zapotřebt, aby náš národ ve své vlasti by
svobodným, neodvislým, zabezpe
čeným ve své národní cxistenci.
Aby tak býti mohlo, k tomu má nezbytně
zapotřebí, aby opatřil si všechny prostředky
k dosažení politické moci a nejen
k dosažení, ale i trvalémn zabezpečen
této m o ci.
Má-li ale k tomu dospěti, nesmí právě
nyní, kdy celý svět již počíná uznávat v ý z nam
našeho národa a obdivovati se jeho pracím
v oboru kulturním a osvětovém — poskytovat
obraz vnitřní zmalátnělosti a roz
háranosti, poskytovati obraz o
ganismu zmítaného a nemoenéh
poskytovati obraz svého úpadku
duchovního i politického. Naopak,
v době všeobecné rozháranosti, kdy staré politi
eké tradice se odkládají, by národi český sjedno
cený prací, intelligenci, rozumem a žhoucí láskou
vlasteneckou znamenal politiekou potenci, již by
každý musel s obdivem ustoupit.
Ne za strany, ne za strannické zájmy, z
veliký ten prospěch národa, který
podmíněn jest rozvojem jeho du ševních
a intelektuálních sil, za veliko
myšlenku národni velikosti a stá-
toprávní neodvislosti naší měl
bychom dále bojovati! — Národ český
má velké své politické cíle. V historickém
státoprávním svazku s ostatními zeměmi Jeho
Veličenstva chceme žíti svérázný svůj ž i vot
národní, jak to národu historickém
a kulturnímu příslu ší.
Národ český má pro celou Evropu a pro
trvání mocnářství habsburského velký vý
znam a ve směru tom velké posláni
uplatniti toto poslání můžeme jen tak, kdy
váha a síla naše bude dostatečnou k vy
plnění jeho. Politika tvoření, práce.
vzdělanosti, která se zahajuje a k politi-
cké moci vede, musi býti politi kou
naši nejbližší budoucnosti.
Politika tato jest volné zápasiště, na kterém
uplatniti se může vše, co v národě tvoři jeh
duchovní a hmotnou sílu.
Politikou touto zmohutní náš vliv a vý
znam; ona zušlechti ale i celý náš ži vo
politic ký.
Těžce neseme, že nechuť k práci politick
se vzmáhá. Zbavme náš vnitřní ž ivo
politický ošklivé nákazy potirůní
vnesme ve snahy své osvěžující vánek vzájem
ného zápasení v práci a vědění a po
vznesme se jedině a pouze k nejvyššímu sna
žení našeho národa: spojme vše k dosa
žení moci, vlivu a významu našeh
národa! Pak budeme moci jeden každý
sobě říci, že sloužíme národu a jen národu
jehož šťastnější budoucnost, sláva a blah
každému Čechu má být kategori
ckým příka'zem
#8
alto_textblock
#8
Panská sněmovna.
Z Vídně, 25. května.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Skrovně, praskrovně navštívena byla dne
— v předvečer letnie — sněmovna lordů, po
chybujeme, že jich bylo 40, minimální to pr
#9
alto_textblock
#9
sence pro platné usnášení. Ale byla zajímavou
velice zajímavou a co nejvíce pozoruhodno
právě v drobných věcech, ve formálnostech
které se jindy odbývají za hlasitých rozhovor
starých senátorů — čtenáři nechať odpustí tut
tautologii — a za všeobecné nepozornosti.
Princ Alíred Windischgraetz v
hověl appellu »Arbeiter- Zeitungu« ve přičině
zákona o devítihodinné pracovní době v dolech
uhelných, poslaneckou sněmovnou v noční schůz
čtvrteční sehváleného. Užil pro něj zkráceného
řízení. Byl přikázán brevi manu zvláštní komisi
devitičlenné, která zvolena byla neprodleně. Za-
sedá v ní také Larisch
Hned potom měl předseda krátkou, al
velmi účinnou řeč pro neodkladně u
rychlé vyřízení předlchy o ce
stách vodních. Měl ji ex presidio. Vy-
žádal si totiž souhlas, aby ji, jakmile bude po-
slaneckou sněmovnou dodána — což bude
v pátek nebo v sobotu — přidělil bez prvníh
čtení zvláštní 21členně komisi. Toto pouvoin
bylo mu dáno a komise talo již dosazena. Jsou
v ní též: bývalý ministerský předseda hrab
Frantisek Thun, hr. Bouquoy, ře-
ditel zemské banky dr. Mattuš, který náležel
k nejhorlivějším přímluvčím vodních cest, starý
rytiř Proskowetz, nejčinnější Moravan ně
mecký pro plůplav dunajsko-labský, vynálezee
opakovaček Mannlicher, polští pairové Po
tocki, Ondřej Záleski a Stadni ck
a bývalý ministr Bacqueh e m.
Obě opatření princem Alfredem Windisch
graetzem učiněná jou viditelným důka
zem, že zákon o vodních stav bá ch
bude také panskou sněmovno
zkoncován v nynějším zasedá ni.
Byla to pouhá výzva ku práci neprodlen
za tím účelem, co mluvil prine Alfred Windisch
grätz, ale stručný tento proslov je výmluvnějším
než sebe delší výklad. Vyznívá z něho nejráz
nější polemika proti těm politicky a svým
stavem tak blízkým poslancům z královstv
českého, kteří minili a hlásali, že jest nejlépe
pro zájmy králoyství českého, odloží li ze ce
akce čelící ke splavnění Labe a Vltavy, k regu
lacím řek v Čechách a na Moravě a k uspíšeni
a rozhojnění melioračních prací — do podzimu
a kteří nyní, nepochodivše se svými pokusy od
kládacími a se svými průtahy, vyhlašují, že ni
čeho neměli a nemají na mysli, leč prospěch
země. Tak bezděky bývalý ministrepresiden
koaličního kabinetu ocitl se v protivě k oněm
svým stoupencům a členům sněmovny poslanecké
ve věci, ve které oni volali »ritardando«, tento
»presto«. Vyslovil se pro taktický postup če-
ských poslanců lidových v těto záležitosti
uznal, že jen ten jest jedině možným, jedine
správným, jedině úspěšným, jedině prospěšným
Rokování o přírážce, která vybírati se bud
ke státní dani lihové a které se dostane zemím.
zaháji! Plener mladší plaidoyerem pro zlep
šení financí zemských vůbec a království č
ského zvláště. Novellu tuto pokládá tolikoz
provisorium. Po jeho vypršení r. 1909 přejes
finančního vyrovnání státu se zeměmi — tako
vého, aby se těmto pomohlo řádně a výdatně.
Na důkaz uvedl, jakou rychlosti stouply v krá-
lovství českém výdaje a to zvláště na skolstvi
Ministr financi v kabinetu Windischgrätzové
nyní president společně nejvyšší účtárny má po
této stránce svůj ustálený soud: že mu s
býti postoupena královstvím a z
mím čásť daní realný ch.
Nynější ministr financí doznal sice,že
dvacetihaléřový příplatek ke státní dani lihové,
určený pro země, jest dočasným a zatímním,
zvláště že jest kusým dílem a že posila zem-
ským financím nezmizí již z denního pořádku
avšak o zámyslech eráru v té příčině pro bu
doucnost se z opatrnosti nevyslovil.
Zemský hejtman vorarlberský Rhomber
pokusil se o restauraci návrhu Thurnherova, kter
byl sněmovnou poslaneckou přijat a podle kte
rého by se osvobodily od dodatečného zdaněn
lihové výrobky, zdělané z plodin zemědělských
k vlastní potřebě. Ale marně. Ministerský před-
seda dr. Körber byl by prý srád« přistoupil n
tuto změnu vládní předlohy původní, ale dr
Böhm-Bawerk odporoval, chovaje a také vyslo-
vuje obavu, že bylo by takové ustanovení prý
jenom pomůckou k berním defraudaeím. Stano
visko toto zvítězilo. Předloha byla ještě
dnes vrácena poslanecké sně-
movně. Těto nezbude, nebude-li chtíti, aby
vyřízení eelého zákona, který nabyti má plat
nosti dnem 1. září, se protáhlo a pro letošek
vůbec z mařilo, leč podrobiti se, jako často
již učinila, vůli sněmovny panské.
#10
alto_textblock
#10
Předsedou kn. Windischgrätzem zahájen
schůze o 12.35 hod.
Předseda navrhl, aby zákon hornický přikázán
byl 10člennému výboru, který bude dnes zvolen
právě tak jako komise pro porady o předloze prů
plavové.
Millanich zahájil debatu o námořnickém
řádu a zákon schválen v 2. a 3. člení
Předloha, kterou pozměňují a doplňují se usta
novení zákona ze dne 21. září 1869 o požadavcíc
exekuční způsobilosti narovnání, uzavřených pře
důvěrníky obecními a o poplatcích z nich (ref. ryt
Madeyski), schvaluje se ve 2. a 3. čtení.
O předloze stran daně z kořalky poda
zprávu ref. dv. r. Beer.
Sl. Arnošt P'lener praví, že tento zákon z
jímavý je důležitou episodou ve finančních dějinách
rakouských. Základní jeho myšlenka, používati část
státních prostředků nebo příjmů na potřeby zemí, je
dobrá a skutečnými finančními potřebami jejich zcela
oprávněna. Stát může poskytnouti podporu nebo podí
různým způsobem. Technicky nejsprávnějším by bylo
přímé účastenství státu na určitých velkých zemských
výdajích, neboť stát získal by tím nejen finanční, ale
také administrační účastenství v příslušných správ-
ních odborech. Poukazuje zejmena na velké školské
výlohy, k nimž, nestačíli země, musí konečně stát
přispívati. Na samotnou školskou správu stát vlastně
vlivu nevykonává. Bylo by třeba mnoha zákonů.
kdyby se mělo zavésti přímé účastenství státu v platec
i správních opatřeních. Zbývá proto prostší způsob
podíl zemi na všeobecných státních příjmech. Usta
noviti k tomu příjmy kořaleční daně, je velmi dobrá
myšlenka.
Nechce rozhodovati, nebývalo-li by dobře, po
užíti nynějšího zákona, jímž dostane se Čechám
značného podílu na kořaleční dani, a zjednati kon
formitu přirážkové svobody příjmové daně s ostat
ními zemskými zákony. Je přesvědčen, že vláda
všimne si lhůty a bude naléhat, aby ustanovil se
v Čechách, týž poslední termín — r. 1909 — jak
v ostatních zemích, takže by potom vláda mohl
zjednati rozklad mezi zemsk ými a říšskými finan
cemi.
Stane se to asi tak, že postoupí se čásťt reál-
ných daní a skulečně nalehavé oprávněné potřeby
bude hraditi stát ve větší míře než stane se tímte
zákonem, jenž jest jen zatimmnou výpomoci. Doufaje
#11
alto_textblock
#11
že stane se tak v r. 1909 výdatnějším způsobem
bude hlasovati pro zákon.
Ministr financí dr. Böhme Bawerk vytk
účel tohoto zákona i proč volil se nynější způsok
rozvržení podílu a podotkl, že zemské finance mohou
napravovati se ponenáhlu, ale musí použíti se k tomu
každé vhodné příležitosti.
Po doslovu referentově přešlo se k zev ruh
nému rokování.
Při § 2. zemský hejtman Rhomberg navrhoval
by se podržel odstavec škrtnutý rozpočtovým výbo-
rem, ministr dr. Böhm- Bawerk opřel se mu, na
čež Rhombergův návrh propadl a § 2. i ostatní para-
grafy přijuty bez další debaty v 2. a 3. čtení.
Konečně vykonány volby železničního výbor
a výboru pro vodní dráhy a ustanovení pracovn
doby v dolech, načež schůze ukončena o 1/23. hod
Příští oznámí se písemně
#12
alto_textblock
#12
Přípravy k uvítání císaře
v Praze.
Na staroměstské radnici konala se včer
schůze ústředního výboru slavnostního, která
stanovila definitivně způsob zevnější výzdoby
města. Hlavní části tohoto okrašlovacího programu
byly v listě našem již uveřejněny a doplňujeme
je těmito podrobnostmi.
Dle programu měl být nový kamenný
most ozářen guirlandami ze žárovek. Prak
tická zkušenost ukázala však, že by efekt to-
hoto světla trpěl újmu světlem obloukových
lamp a že by také dojem drátů ve dne nebyl
příznivý. Mimo to musely by být pobřežní sto-
žáry velice zatíženy, aby udržely tíhu projekto-
vaných guirland.
Na Františkově nábřeží bude
umíštěno veliké množství různobarvých žárovek,
ozařujících obrysy pobřežní zdi a zábradlí.
Osvětlení musea král. českéh o ob
stará zemský výbor král. českého
Most Karlův bude ozářen plynovým
světlem tak, aby obrysy mostních oblouků př
tom vynikly.
Od uspořádání ohňostroje na Střeleckém
ostrově bylo upušténo z toho důvodu, aby ne-
nastal přílišný nával obecenstva na nábřeží
z důvodů veřejné bezpečnosti.
Ve příčině všeobecného osvětlení bylo uči-
něno následující usnesení
Na rozhlodně na Petříně bude umístěno
veliké množství žárovek, které označí obrysy
železného tohoto obra. Na vrcholu rozhledny
bude zářiti veliká koruna královská a umístě
tam bude mimo to i reflektor, který osvětlí
královský hrad. Mimo to nalezati se budou na
rozhledně v činnosti dva menší reflektory
Na Staroměstském náměstí pře
týnským chrámem bude zřízeno obrovské slunce
se znakem města. Na tomto náměstí umístěné
osmiramenné kandelábry budou opatřeny guirlan-
dami z plynových světel. Podobné guirlandy
budou zřízeny na kandelábrech i na Malostran-
ském a Hradčanském náměsti.
Na čtyřramenných kandelábrech na jižnl
straně Velkého náměstí a na tříramenných kande-
lábrech na Marianském a Petrském náměstí bu-
dou nejvyšší svítilny nahraženy znaky a iniciál-
kami panovníka. Na každé druhé plynové svítiln
na domech v Nerudově ulici, na Malostranském
náměsti a v ulici k mostu, dále na Karlově
mostě, na Křižovnickém náměstí, v Karlově ulici.
na Staroměstském náměstí a v Celetné uliei
budou upevněny hvězdy, kruhy, kotvy, znaky
obchodní a pod.
Také veškeré obecní budovy kromě měst
ského musea, budou četnými žárovkami a plyno-
vými světly ozářeny.
Na Malostranském náměstí, Dražického ná
městí, na Malém náměstí, na Uhelném trhu
Ovocném trhu budou svítilny na čtyřramenných
kandelábrech vyměněny velkými hvězdami. Na
Malostranském náměstí naproti hlavnímu veli-
telství vojenskému budou z plynových plamenů
utvořeny obrovské věnce s iniciálkami panov-
níka. Naproti šternberskému paláci bude upr
veno obrovské plynové slunce s městským
znakem.
Naproti královskému hradu budou z plyno
vých plamenů utvořeny znaky s iniciálkami pa
novníka a mimo to veliké slunce.
V Nerudově ulici blíže rampy zřízena bude
z plamenů obrovská koruna královská.
Na Újezdě naproti novému kamennému
mostu bude utvořen z plynových plamenů veliký
věnec s iniciálkami.
Sady na Nebozízku budou ozářeny
velikým množstvím světel.
Odkolkův mlýn, požárem zničený,
bude ozářen bengálským světlem. Podobná illu-
minace byla uspořádána již při svatojanském
ohňostroji a působila mohutným dojmem.
Městské věže a sice staroměstská a novo
městská budou ozářeny barevnými koulemi
Radnice staroměstská kromě toho ozdobena bude
četnými transparenty a světelnými korunami.
Okna mostecké věže, Prašné brány a severní
cíp Žofína ozářeny budou elektrickými svíti
nami a ohnivými oblouky.
Na Václavském náměstí před museem
budou oba obelisky elektricky osvětleny. V do-
lejší části tohoto náměstí postavená sla vobrána
bude rovněž elektricky bohatě ozářena. Nejvíce
bude zářiti socha Viktorie, na vrcholi brány
postavená.
Regatta na Vltavě bude uspořádán
dne 16. června večer a sice mozi Žofinem
Střeleckým ostrovem a mostem Karlovým, nad
i za jezem. Uspořádají ji oba kluby veslařské
Městská náplavková kancelář byla poukázána
k tomu cíli poskytnouti potřebné množství lod
i mužstva.
Oblouky obou mosteckých věží budou orá
řeny plynovými plameny s postavou lva, rovně
z plamenů utvořenou.
Na Jungmannově náměstí po obou stranác
pomníku Jungmannova budou postaveny pla
meny, znázorňující slunce.
Při slavnostním vysvěconí novéh
mostu byly kardinálem schváleny následuji
obřady Kardinál přijede na nový most s pra-
vodem ve třech kočárech a oblékne se v kněžské
roucho v pravém výběrčím domku, jehož vnitřek
bude v salonek upraven. Od vystavení nádher
ného oltáře uprostřed mostu bylo upuštěno.
Předmostí bude upraveno na způsob Conn
d' honneur a ozdobeno bude množstvím květin.
guirland a pod. Uprostřed předmostí bude po-
staven císařský stan. Representanti úřadů shro-
máždí se na obou chodnících. Přistup k mostu
bude uzavřen městskými ezbrojenýmí sbory
sice na Františkově nábřeži u pomníku, v
Ferdinandově třidě u české spořilalnv a u Ná-