#1
alto_textblock
#1
Strana 10.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
26. května 1901.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 144.
#5
alto_textblock
#5
vědomí bylo horší než nejkrutší vězení a jeho
hanba.
Často jsme o tom mlavívaly a když jsem
ji chtěla potěšiti a říkala jsem: »nic si z toho.
Anonšku, nedělej, pes štěká a vitr odnáší«, po-
třásala jen hlavou a vyjevené její oči patřily
kamsi do neurčita. Často se mně zdávalo,
jakoby ani ducha v ni nebylo.
Muž její bil svou hlavu pěstí, ba třískal
jí také o zeď, eboť když odešla hospodyně
z domu a čtyři děti se hlášily o chlěb a po-
sluhu, nevěděl si rady. Tu běhal od stavení ke
stavení, prosil a naříkal, až se z nás některá
ne nad ním, ale nad těmi ubožátky dětmi sli-
tovala.
Na kolenou svou ženu odprošoval, karbanu
nechal a na rukou by pak byl Annu nosil, jen
aby ten smutný stin s její tváře zaplasil, al
marně. Ještě mnoho, mnoho let žila Anna
jeho i své děti vychovala a usadila a vždycky
byla pamětliva svých povinností.
Minula leta a zapomnělo se na všechno.
Nenušel se nikdo nikdy, kdo by jí byl vyčítal
vězení, neboť každý věděl a věřil, že trpěla ne-
vinně... A nyní považ, také Anna milovala
jiného — muž její se na ní provinil hrozně —
měla i ona odhoditi všecko a odejíti? Co by
vyvedla? Blahoslavení, kteří trpí — —
Babíčka se zvedla a poznamenala ehvějíeí
se rukou nízký hrob třemi křížky. Ústa její se
pohybovala a po chvilce, když se babíčk
zvedla, zakončila svou modlitbu vzdechem :
korunu slávy nechť vloží na tvou hlavu Pán!-
Amen
Hluboce jsem se sklonil nad hrobem ba-
biččiny kamarádky.
#6
alto_textblock
#6
Naučila je slovinsky.
Upomínka z mého pobytu v Krajině. Vypravuj
Jan Scheyer.
#7
alto_textblock
#7
Na střelnici v Malém domě blíže Planiny
byla hlučná zábava. Krásný nedělní den červnový
r. 1876 vyláka! všechny okolní »honorace« ke
zúčastnění se ná střelecké slavnosti, která se
toho dne na počest něklerých hostů z Lublaně
konala.
Návštěva střelnice byla zajímavou zvláštč
pro hosly cizí, neboť skytala nejen příležitos
nenucené zábavy v lepší společnosti, ale i okoln
krajina zvláštností svou zájem pozorovatelův
budila.
Střelnice nacházela se na dosti prostranne
zahradlě v pozadí mlýna »Malého domu«, kte
rýžlo název přešel na mlýn od nedaleko stojíeí
sříceniny hradní, trosek to zemské tvrze, určené
ve středověku k udržování bezpečnosti na kři-
žujících se v zdejší krajině obchodních cestách
do Ogleje a Terstu na jih a jihozápad, k Lu-
blani na severovýchod a přes Cirknici na jiho-
východ ke Karlovci a Siseku vedoucích.
Mlýn se zahradou stojí v údoli, utvořeném
lesnatými výšinami Nardu, zdvihajícími se ze
dvou stran od roviny planinské, kteréž asi 200
kroků za zahradou, na níž tenkráte střelnice
stála, v nebetyčné úskalí se spojují.
Z této kolmé stěny, úzký střed údolí uza-
vírajíel, vyráží na úpati jejím po dvouhodinném
podzemním toku za nesmírného hukotu říčk
Unca, jako pokračování mezi Postojnou a Vel-
kým Otokem do jeskyň postojnských zapadajíe
řeky »Pinky« (Poik).
Bystře proudí říčka odtud přes vápencová
úskalí řečiště k malebné rovině planinské, ohra-
ničujíc zadní čelní a levou podélní stranu za-
hrady, kdežto protilehlá podélní strana její vrou-
bena jest lesnatou strání a přední čelní strana
přiléhá ku zdem mlýna.
Na zadní čelní straně stály ze dřeva srou
bené stánky střelnice, z nichž stříleno na 150
kroků šikmo přes řečiště do terče, v jehož po-
zadí strmí šedá skalní stěna se zejícím temným
otvorem sluje, z které — jak podotknuto —
proudy Unci vycházejí z podzemí na denn
světlo.
Tato krajinka má za letního vedra tu vý-
hodu, že vždy studené proudy říčky, jakož iji
vroubíci lesnatá vyvýšenina zmírňují účinky pa-
prsků slunečních, činíce tak z onoho zákout
velmi příjemný útulek.
Zmíněného pak dne bylo ještě jinak posta
ráno o zpříjemnění pobytu v místnostech střel
nice. Stánky okrášleny chvojí a květinami a roz-
ličné vítací nápisy umístěny nad vkusně ozdo
beným vehodem.
Většina účastníků střílela o závod do terče,
kde každá dobrá rána oznamována též výstřely
u terče, jež stonásobnou ozvěnou od okolních
skal se odrážely. Jiní návštěvníci bavili se kou
lením kuželek na kuželníku v zahradě, podél
čelní strany u mlýnice postaveném. Mezí těmito
nacházelo se několik typiekých postav staršíeh
»Nimrodů« z Haasbergských lesů.
U stolů, po zahradě rozestavených, bylo
četně zastoupeno »krásné pohlaví«, kteréž ně-
které mladší sily dle svých sehopnosti bavitise
vynasnažovaly.
Nálada byla výborná, zač bylo částečně též
děkovati jako led studenému »puntigamskému
zdroji a Jepavci«, které se zvláštní zručnost
v nefalšované jakosti hostinský Perko hostům
naléval. Hovory vedené v němčině, slovinštině
i vlaštině stávaly se mnohdy proti vůli mluví-
cích humoristickými, zvláště když některý zvláštní
etitel jazyka germánského ve svém zanícení tak
sdaleko dospěl, že mu pramen řeči službu vypo
věděl, nač obyčejně některý »dobrý« přitel pa-
třičnou poznámkou společnost upozorniti neo
pomenul.
Seděli jsme s přitelem stranou u stolku
pozorovali jsme společnost, když povstal jakýsi
ruch. Paničky strkaly hlavy dohromady něeo
obě šeptajíce, a čásť mužské mládeže pohližela
rozjařeně ke vehodu, kde se právě objevil ja-
kýsi interesantní párek.
Doktor L. z Lublaně s paní, šumělo to
mezi přítomnými, a někdo podotkl »sokol«.
Doktor, muž 28letý, příjemného zevnějáku,
tmavé pleli a jiskrných očí, jehož obličej by
vrouben černým plnovousem a vlasem, kráče
lehce po straně své paní, která byla na jeho
rámě zavěšena.
Byl znám svými vlasteneckými snaham
i v této odloučené krajině, kde poměry politick
byly dosti nevyvinuté.
Proto působil příchod jeho rozčilujicí ruch
mezi přítomnými. Jako doktorovi předéházejíc
pověst opatřovala všestranně přátelské přijetí
tak luzný zjev jeho paní nepotřeboval »žádne
#8
alto_textblock
#8
reklamy« a kouzlem svým upoutal okamžitě
vše, co mu přišlo na blízko.
Rozkošná panička kráčela hbibě jako ga-
zela, rozhlížejíc se s jasným úsměvem na vše
strany. Krásné modré oči její zářily z černých
hedvábných řas, nad nimiž klenuly se dva po-
dobné proužky obrví spojujícího se nad přimě-
řeně hezkým nosičkem.
Růžová ústa jako višně honosila se dvěmu
řadami jako úběl bilých a jak perličky na šňůře
stejných, krásných zoubků, a nad širokým, hlad-
kým čílkem pod jednodachý, pštrosim pérem
okrášlený slaměný klobouček byl jehlicí se žel-
voviny spjat bohatý vrkoč krásných, tmavo-
hnědých kadeří. Celá postava její zářila zvřáštní
svěžestí a vnady její zvýšovány ještě elegantní,
ale zcela jednodnehou tmavou toaletou.
Po vzájemném pozdravu a představení
se posadila se paní doktorová do kroužku dam,
z nichž s některými byla seznámena již
Lublaně a odjinud. Rozpředena zábava se zruč-
ností, jež toliko dámám údělem jest, a brzy
skupil se kolem stolu i četnější kroužek ná-
dějné mládeže mužské. Žerlováno a vtipy takrka
sršely.
Pozorovali jsme, že paní doktorka mluv
výlučně slovinsky, ačkoliv mi neušlo její od-
mítnutí jakési nejapné poznámky nejčistší něm-
činou.
K večeru nálada ještě více se rozveselila
když se prohlásilo, že bude slavnost zakončena
taneční zábavou, na kterou se vše těšilo.
Zatím počalo ochabovati střílení na střelni
a někteří páni, kteří se této zábavy dřive účast
nili, počali se objevovati nyní též v společnost
na zahradě. Jelikož kromobyčejně k vůli pan
doktorce takřka výhradně slovinsky se hovořilo
umínil sobě jeden starší pán tuto paničku po
škádliti. Vmísil se příležitostně do řečin a učini
paní doktorce výtky pro neoprávněné vylučování
němčiny. Přitomný choť paní doktorky se to
muto jednání potutelně usmíval, tuše asi, jaký
účinek vyvolá u jeho paní.
Paní doktorová s odpovědí dlouho neotálel .
Povstavši, uklonila se lehce »moudrému infor-
mátorovi«, poděkovala mu v ryzí němčině za
laskavé poučení a usednuvši, podrobila s lehkou
ironil v slovinské řeči obsah výkladů pana před-
řečníka satyrickému rozboru, kterýžto výkon
veškeru pozornost společnosti k nadšené té řeč-
nici soustředil. Slůvko za slůvkem plynulo
hladce s jejích rtů, když dokazovala, že nečiní
námitek proti užívání němčiny od pánů, již itu
tak velkou důležitost jí přikládaji na místech,
kde jsou nuceni jí užívati a nemohou se boz
ní obejíti, ale naproti tomu rozhodně vystoupil
proti lichým a smělým domněnkám, že by slo-
vinština nehodila se ke konversaci v kruzíeh
intelligenco, živě poukazujíc na krásy své ma-
teřštiný.
Jako důležitý důvod pro pěstování slovin-
ské řeči uvedla, že jen tímto způsobem možno
působiti na širší vrstvy prostého lidu, aby s
zušlechtil a nepociťoval mezery, dělící jej snad
od vrstev vzdělanějších a končila poznámkou,
že každý, kdo šlechetnějším citem prodei nut
jest, uvedené důvody zajisté za správné uzná-
vaje, nebude se zdráhati takto ve prospěch
svých rodných bratří působiti, aby zavrhovánim
své mateřštiny zároveň neodcizoval se národu,
z jehož lůna vzešel.
Když na to odpůrce její poněkud úsměšně
podotkl, že by nebyl očekával z tak krásných
úst podobný proud řeči, odvětila paní doktorka
s libezným úsměvem: »Jsem Slovinka a chlu-
bím se tím, že pocházejíc z Lesce (Lecs), kde
již ve středověku ke eti boha a prospěchu ná-
roda a vlasti nejlepší řečníci — mezi nimiž
bledský kazatel Fašang vynikající místo zaují-
mal — působili, měla jsem tam a později na
blízku rovu, kryjícího největšího syna národa
»pěvce Krstu na Savici« v Krani, dosti přile-
žitosti nadehnouti se pro věc nejen dobrou, ale
takřka svatou. V tomto přesvědčení chci žíti
působiti též po všechny dny svého života.k
Bouřlivá pochvala odměnila paní a výsle-
dek řeči měl očividně dobrý úspěch, nebo
onoho večera tančili v rozsáhlých tanečních
místnostech »u Lavričů« jen ti páni, kteří po-
žádali o taneček v řeči slovinské, které je při-
učila tak rychle sličná paní doktorka z Lublaně.
Pozdě jsme se ubirali osamělou lesní pě-
šinou k domovu, když k nám větérek zanesl
melodii národní písně: »Po jezeru blíz Tri-
glava«.
Ustali jsme v chůzi a poslouchali jsme
krásný nápěv v harmonickém souzvuku před
nášené písně; vážně doznívala poslední sloka
»Tukaj Slava věnce vije, srce bíje nam gorko
čujte gore iz bregovi, da synove Slavy smo!-
Mimovolně jsme vzdali pochvalu pěveům
za přednešené zastavenlčko na počest paní dok-
torky.
Po letech navštívil jsem metropoli Čech
na Vltavě a procházeje se v podvečer po praž-
ském »korsu«, po Přikopě, s ustrnutím jsem
hleděl na promenující dcery Čechie, nemoha
pochopiti, že se nalézám v hlavním městě české
země.
Dle hovoru byl bych spíše soudil, že jsem
daleko za mezníky Čech — a mimoděk vyno-
řila se v mysli mé vzpomínka na paní doktorku
z Lublaně a v duchu jsem přál českému ná-
rodu, aby v brzku nejen v hlavním městě české
země, nýbrž i po veškerých vlastech koruny
svatováclavské vyskytlo se co možná mnoho
»moderních Vlast« rázu pani doktorky L., na
niž zajisté všichni účastníci planinských zábav
s úctou a obdivem vzpomínají.
#9
alto_textblock
#9
Různě zprávy.
#10
alto_textblock
#10
O Mánesovi.
Také jsem považoval za velký nedostatek
že nemáme dosud souborného vydání prací mi
stra, jejž možno nazvati tvůrcem českého umění
nové doby, mistra, jenž stvořil typ českého člo
věka, tak monumentální a zároveň tak pravdivý
že se s ním setkáváte i v dílech oněch moder-
ních umělců, kteří si obrali za svrchovaný úkol
znázorňovati prostou skutečnost. Teprve odté
doby, co Josef Mánes vytvořil tento typ. možno
mluviti o samostatném českém umění, vybave-
ném z cizího područí, kotvícím v domácí půdě
a postupujícím vlastní cestou. Již tato okolnost,
nehledě ani ke vlastní umělecké ceně díla Má-
nesova, byla dostatečným důvodem k žádosti po
vydání souboru jeho praci.
#11
alto_textblock
#11
Litoval jsem tohnto nedostatku tím vícep
vydání mistrova »Orloje«, kdy české umění re-
produkční ukázalo, jak značné výše dostoupilo.
Dnes již nelituji. Ukázalo se, že v tomto případě
odklad byl výhodou. Předně nebylo ještě před ně-
kolika lety ani zdání, že by dílo Mánesovo mohlo
vyjíti v takové úpravě, v jaké se nám jev
nrní. Použito tu veškerých pokroků domácího
umění reprodukčního z posledních let, aby eo
možná nejdokonaleji vystiženy byly veškery po
drobnosti originálu. Podívejte se do výkladních
skříní knihkupeckých na ukázky reprodukel
přisvědčíte, že cos takového ještě před pěti lety
bylo nemožno. Použito tu nejrůznějších method
barevného světlotisku a barevné fototypie v mědi
fotogravury a světlotisku, aby reprodukce pokud
možno dokonale napodobila charakter originálu
Požadavky obecenstva, pokud se týče úpravy
uměleckých publikací, v poslední době značne
vzrostly a dnes již nelze zváti monumentálním.
eo nanejvýš je provedano slušně na slušněm
papíře. A v tomto přpadě obecenstvo sam
může soudit, pokud vyhověno všem požadavkům
a má-li nakladatel právo zváti »Dílo Josefa Ma-
nesa« dílem monumentálním.
Avšak skorem ještě více padá na váhu, že
v posledních letech s několika stran konány bedlivé
studie o umělecké činnosti slavného mistra, že
učiněna přístupnými mnohá jeho díla, do ne-
dávna takřka neznámá, takže dílo jak počlem
svýchí reprodukcí, tak i ve své části textové
bude nyní mnohem dokonalejší, než bylo možno
před několika lety. Takna př. podařilo se zí-
skati, jak známo, nakladateli p. F. Topičovi
pro dllo o Mánesovi v Mnichové obraz » První
setkání Petrarky s Laurou«, o němž se vůbee
po mnoho let nevědělo, kam se poděl a jenž
jest našemu obecenstvu úplně neznámý. A ta-
kovýchto novinek bude »Dllo Josefa Mánesae
obsahovati velký počet.peul ojál
Vidíme tudíž, že co se z počálku zdálo
nedostatkem, bylo v tomto případě výhodou
»Dílo Mánesovo« bude jednak úplnější, než jak
by bylo bývalo dřive možno, bude obsahovat
125 listů reprodukcí a mimo to na osmdesál
reprodukeí v textu, takže obecenstvu dostane
se do rukou co možná úplný obraz činnosti
slavného mistra, jehož činnost za jeho života
tak málo byla ceněna a měla výsledky tak zna-
menité — osamostatnění českého uméní, jehož
originalitu a svéráznost uznává nyní již i cizina,
kdykoli se ji čeští umělci představí svými pra-
cemi. Jedinak zase právě následkem tohoto opo-
zdění bude možno poříditi dílo v úpravě mno-
hem dokonalejší a okázalejší, než by býlo bý
valo možno dříve. Avšak také v bádání o čin
nosti a životě Josefa Mánesa pokračováno v po
sledních letech velmi pilně a sebrána hojnost
nového materiálu. Také prof. K. B. Mádl, jenž
se uvázal v sepsání průvodního textu, účastnil
se pilně tohoto bádání a ovládá tudíž náležité
bohatý materiál, až dosud snesený. I v části tex-
tové bude patrno, že nebylo dílu nikterak na
újmu, že se dostává do rukou obecenstva třicen
let po smrti mistrově. Za tu dobu získaly i
zásluhy Josefa Mánesa o české umění poroz
umění i v širších kruzích laiků a dílo bude při-
jato s pietou mnohem větší než kdykoli před tím
Ještě na jednu věc bych chtěl poukázat —
není to reklama, poněvadž se týká českých umě
leckých publikací vůbec. Subskripění cena »Díla
Josefa Mánesa« jest až do konce září 125 K.
bude tudíž jeden list státi korunu — nepočítaje
ani hojně sllustrovaný text? Ohlédněte se, pro-
sím, v cizině po monografii podobného
druhu, ve stejné úpravě a ve stejném prove
dení — ovšem nesmite ukazovati na díla klas
sická, jež možno rozšířiti v desítkách tisíců p
celém světě — pak se podívejte na jejich cenu
Uvidíte zcela pěkné rozdíly. České umění repro-
dukční jest právě schopno konkurence, jak svou
dokonalostí, tak i cenou svých výrobků. A ne-
bude pro nás nikterak bez významu, bude-l
míti i cizina příležitost, poznati vývoj a životn
dílo prvního vskutku českého mistra.
#13
alto_textblock
#13
= O posledních pracích Teslových ozna-
mují se následující podrobnosti: Slavný elektrotech
nik jihoslovanský obral si za úkol zjistit, jak vyso-
kého napjetí střídavých proudů elektrických možno
za příznivých podmínek docíliti. K tomu účelu pře-
ložil svoji laboratoř do okolí lázeňského města Colo
rado Springs na vyčnívajícím hurském kůželu vyso
činy Rocky Mountains. Zde panuje neobyčejná suchost
vzduchu, o níž si stěží lze učiniti představu a jes
tudíž nanejvýš přízniva k umělému vyvozováno
proudů vysokého napjetí. Také úspěchy, jež Tesla
docílil, předstibují nejsmělejší očekávání. O skuteč-
nosti jejich nelze pochybovat, poněvádž jsou nade
všecku pochybnost dokázány fotografickými snímky
Teslovi se podařilo, docíliti pomocí transformátor
střídavého proudu vysokého napjetí a pomocí zvý
šené koule vyluzovati elektrické jiskry v síle mužsk
paže a délce 60 stop, sjíždějící od této koule k zemi
Elektrický proud dodával vodící kabel, jejž zavedl na
výši své laboratoře. Jakožto další doklad značné
výše vyvozeného napjetí se oznamuje, že byl-li ve
vzdálenosti 25 metrů od pracojícího transformatoru
položen na zem drát a k němu připojena žárovka.
počala žárovka svítit. Tesla úzkostlivě se střeží, aby
objevy jeho předčasně nebyly uveřejněny a mimo
jeho asistenty nemá nikdo ku pokusům jeho přístupu.
Cílem těchto pokusů jest přenášenf elektrické energie
bez drátu elektrickýmt výchvěvy. Někteří elektro
technikové sice pochybují, že by se to Hímto způso
bem podařilo, avšak k tomu dlužno připomenout, že
svého času i mezi odborníky považováno převádění
elektrické energie drátem na velké vzdálenosti zu
nemožnost, až pokusem provadeným na frankfurtsk
výstavě roku 1890 ve skutečnosti na vzdálenost 150
kilometrů veškeré pochybnosti vyvráceny. Jak značný
převrat zdařilý tento pokus spůsobil v otázce převá-
dění energie, jest všeobecně známo. Avšak důsledky
vyplývající z možného zdaru pokusů Teslových jsou
tak znamenité — připomínáme toliko elektrické
dráhy — že práce slavného jihoslovanského elektro
technika jsou hodny veškeré pozornosti, tím spíše
jelikož postupuje způsobem ryze rědeckým.
= Zakázaný psací stroj. V Cařihradě nale
zají se nyní v éře oprav. Zápasem proti cizím po
štovním úřadům v Turecku počala tato opatření
zákaz dovozu psacích strojů jest jejich pokračová-
ním. Obě opatření jsou spolu v příčinné spojitosti
Tureckým úřadům jest totiž rovněž nepříjemno, ne
moci vůbec nahlédnouti do cizího dopisu, jako když
otevrou-li podezřelý dopis, naleznou jednotvárnou
nudu písma psacího stroje. V takovémto případu jest
zajísté nemožno zjistit pisatele dopisu podle jeho
písma, což pro neskonalou vědychtivost tureckých
úřadů jest mnohdy velmi trapné. Tedy pryč s psacím
strojem! Při tom však, jak zkušenost uči, nesejde
tureckým reformářům pranic na tom, jestliže jejich
nařízení po několika nedělích upadnou v zapomenutí.
Zápas proti cizím poštovním úřadům nemá takřka
nijaké čáky a v náhradu za to má být ubit psací
stroj. A na oko aspoň to tak vypadá, jakoby se bylo
něco stalo.
Pomník bělochu v Žaponeku. Dne 14.
červance bude v malém přístavním městě žapon-
ském Kurihamě odhalen pomník, jenž jest v pravém
slova smyslu odznakem nového Žaponska, ačkoliv
neoslavuje probuditele starého národa, nýbrž ameri-
#14
alto_textblock
#14
Roztomilé skladbičky
#15
alto_textblock
#15
ckého námořníka. Tento Amezičan, commadore Perr
může býti považován za prvního zákopnjka moderní
kultury v Žaponsku. Před 50 lety bylo Žaponsko ci-
zincům uzavřenější než Čina, jež již tehda byla v
smlouvách povolila přístup aspoň do některých pří-
stavů. Po mnoho století byla ostrovní říše cizihcům
naprosto nepřistupna. Toliko ze středověku bylo ně-
kolik zpráv Marka Pola a některých misionářů o této
báječně zemi. Když v březnů r. 1853 stal se Pierce
presidentem Spojených států, provedl i jeho státn
tajemník ihned záměr dávno chystaný. Vyslal com-
modora Matthewa Perrya s loďstvem do Žaponska
aby dodal zástupci mikadoru dopis presidenta. y němt
žádal o přátelskou a obchodní smlouvu. Žaponei
před tím častěji mužstvo ztroskotaných lodí amerie
kých vraždili aneb vlekli do otroctví a nebylo lze
přiměti je, aby odpověděli na dotazy aneb dali jaké
koli zadostučinění. Proto žádal president Pierce ote-
vření jednoho z přístavů a uzavření smlouvy. Kdyí
vláda chtěla přijetí dopisu odepřít, připravil Perry
svoje lodi k boji a hrozil, že bude Kurihamu bom
bardbvat, načet dne 14. července 1853 dopis presi-
denta Unie přijat. Perry odplul z vod žapouskýcha
vrátil se po několika nedělích. Několik měsíců poton
přibyť do Washingtonu se smlouvou žaponské vlády
V krátké době 48 let stalo se Župonsko nositelen
západní kultury v Asii a velmoci. Žaponci byli s po
čátku velmi rozhorleni na »zrzavého vetřelce« Perrya.
Dnes staví mu pomník na místě, kde poprvé přistál.
= Zajímavý objev zoologický. »Timese
přinesly onehdy ve dlouhém článku popis novéhe
ssavce, jenž objeven na rozhraní státu Konžskéhoa
Ugandy. Jest to bývalé »helladotherium«, jež obývalo
kdysi Řecko a Malou Asii a z něbož byly dosad známy
doliko vykopané zbytky. Charakteristikou jeho byly
hlava tapira, šije koně, ostí uši a,tělo býka. Nejneoby
čejnější jest zbarvení nového ssavče. Čelo jeho jest
živé rudobnědé. Úzký černý pruh běží podél nosu a
vroubí nozdry. Uší jsou pěkně rudohnědé, rovněž
jako šíje a plece, se skvrnami tónu skorem karmino-
vého. Lýtka a nohy jsou pruhovány jako u zebry
oranžovými skvrnami na bilé půdě. V hořejší čelisti
není předních zubů, neboť živočich tento jest přežvy-
kavec. Jazyk velmi pohyblivý a uzpůsobený k chá-
pání jako u žirafy, přivádí ke sloličkám lupeny, jek
slouží zvířeti za potravu. Domorodci nazývají tehoto
živočicha, jenž má znaky koně, zebry, osla, skota.
tapíra a žirafy, vokapi«. Živočich tento žije po pár
cích v lesich krajiny lturi a na březích řeky Sem
liky. Stanley o něm slyšel vypravovat, jakož o tom
svědčípoznámka v jeho spisech. Sir Harry Johnstone
guvernér anglické Úgandy, byl vyzván, aby vyhledal
loto podivně zvíře. Získal četné zprůvy o tomto ne-
známém ssavci mezi trpasličími kmeny, jež navštívil.
Mnozí bojovníci měli svoje štíty polažené kožemi
aneb částmi kůže okapia. Konečně pan Eriksson,
švědský důstojník ve službách vlády konžské, jenž
dlouhou dobu velel ve tvrzi M'Beni, vyslál na lov
několik ze svých domorodých vojáků, kteří mu při-
nesli několik těchto živočichů. Kůže a lebky jejich
zaslány budou v nejbližších dnech do britského mu-
sea. Král Leopold helgický hodlá učiniti opatření
aby podivhě toto zviře nebylo vybubeno.
= Vymítání dabla. Z Říma se oznamuje
Těchto dnů přišel starosta obce Codroipo se silno
hlídkou četníků do vesničky Sanvidotto, poněvadž
se roznesla pověst, že žijící tam 16členná rodin
Finosova zšílela. Když starosta přibyl se svým prů
vodem do Sanvidolta, nalezl byt Finosových pevně
zamčený, avšak z nitra bídné chyše ozýval se zma-
tený křík. Na to vydrápal se starosta na zeď a po
zoroval odtud, co se v chyši dálo. V kuchyni seděl
muži, ženy a děti se šaty strhanými s těla a s po
tlučenými těly. Když se konečně podařilo vniknout
doschyše, nalezli uprostřed kuchyně Melanil Fino-
sovu úplně nahou. S blbým výrazem ve tváři klidně
snášela, kterak matka, bratří a sestry rozsá pávaliji
télo, aby z něho vyhnali ďábla. Zaklínači dábla po-
dobným způsobem trýznili sami sebe. Vypravuje se.
že jakýs »kouzelník« před nějakou dobou oznámil
rodině Finosově, že musí ďábla z těl posedlých vys-
sát a pak jej vyplivnout. Brzy po objevení se s kou-
zelníka« rodina Finosova zšílela a byla nyní dopra-
vena do ústavu choromyslných ve Vídemu.
= Zavodňovací práce v Egyptě. Zatím
co se staví obrovské vodní nádržky u Assuanua
Assintu, projednává se horlivě projekt, proměniti j -
zera Viktoria a Albert-Nyanza v obrovskou vodní
nádržku, jež by dávala ročně 18 millionů krychlo-
vých metrů vody. Práce zařizovací páčily by se na
million 1. st. Dle ohledání inženýrů, jimž bylo ulo-
ženo studium tohotó projektu, nenarazil by odto
vody v délce 6500 kilometrů, jež oddělují ústí Nilu
od jeho pramenů, na mjaké překážky. Výjimku či-
nila by jen trať v délce as 300 kilometrů, kdež
sandy, spousty nakupeného vodního bylinstva za-
hražují běh vody. Aby se v této končině zabránilo
rozbíhání se vody, má býti řeka v délce 15—20 ki-
lometrů opatřena hrázemi. Koryto řeky bude miti
šířku 500 metrů a na příkrých březích bude zřízena
obrada ze železných kůlů, jež se v době rozvodnění
Nilu nakupením bahna, jež přinášejí s sebou řeky
z lesů, rychle naplní štěrkem a bahnem. Těmito
usazeninami utvořeny budou umělé břeby, jež budou
chrániti koryto řeky ode všeho zpustošení. Přemě-
něním obou velikých jezer středoafrických ve vodní
nádržky byla by země nadobro chráněna od veške-
rého nedostatku vody, čímž by kulturní poměry
Egypta značně byly zvelebeny. Půda Egypta schopni
vzdělání páčí se na 6 millionů feddanů, z čehož se
4 milliony feddanů pronajímají průměrně po 5 1. st
ročně za leddan. Ostatní 2 milliony feddanů vyná-
šejí ročně toliko po 1 l. st. Třetina půdy schopné
vzdělání se zanedbává, poněvadž neposkytuje výtěžku.
jakého by bylo lze od ní očekávat. Jest to jedině
náslodkem nedostatečného zavodňování v letních mě-
sících. Aby se docílilo úplného využitkování země-
dělských prostředků země, připadlo se na projek
ztízení nádržek u Assuanu a Assiutu nákladem as
2 millionů 1. st.
= O tuhosti života velryby podává obrá-
zek následující zpráva: Nev Yorská rybářská lo
»Běluga« ulovila v moři Behringově před nějakou
dobou velkou velrybu, v jejímž mase nalezena za-
rostlá harpuna. Podle všeobecného zvyku bylo n
harpuně vyryto jméno lodi, jejímž byla majetkem.
Bylo to jméno »Montezuma.« Avšak »Montezuma«
byla velrybářská loď z New- Bedfordu, již zakoupila
vláda Unie v době odštěpenské války a potopila ji
s jinými loďmi u vjezdu přístavu Galvestonského.
Po více než 40 let tedy tento obr moří plul s har
punou v těle
#16
alto_textblock
#16
Fibichovy novink
#17
alto_textblock
#17
(v e. vydání)
#18
alto_textblock
#18
vydané poprvé v Lipsku roku 1865.
Op. 2. Listky do památníku, 5 skla
deb na plano pro 2 ruice. 1 K 50 h.
1. Věnování. 2. Fantasijní kousek. 3. Norská písei
rybářská. 4. Capriecio. 5. Epilog.
Op. s. Dvě zpěvův, pro jeden hlas za pr-
vodu klavíru. 1 K
1. Svou duši chci stopit v kvítí. 2. Letní večer.
#19
alto_textblock
#19
Op. 4. ScherzO na klavír pro 2 ruce. 1 K
Seznamy všech skladeb Fibichových a če-
ských hudebnin vůbee rozesílám na požádání zdarma
Všechny kdekoli a v jakémkoli jazyce vydané
vynikající budebniny mám na skladé nebo je e
12335
nejrychleji opatřuji.
Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupec
v Praze, vedle Nárdntého divadla.
Prvý český závod hudební.
#20
alto_textblock
#20
Příchozím do Prahy!
#21
alto_textblock
#21
EEšÍ PRVODCE P rEIn
jest Kafkův spísek
#22
alto_textblock
#22
CENA
#23
alto_textblock
#23
hlava l.
čestěk
#24
alto_textblock
#24
PRAHA
#25
alto_textblock
#25
2 KoR
#26
alto_textblock
#26
S NEJNOVĚJŠÍM PLÁNEM BÁREVNÉN
#27
alto_textblock
#27
OBSAHUJE
#28
alto_textblock
#28
SEZNAM všech památnostíměsta. 11807
PRUVODCE po všech sbírkách.
POKYNY ve příčině pobytu, stravování, zábav,
styku s úřady, zdravotními iastitucemi, ob-
chodem a průmyslem.
SEZNAM ULIČ s pěknými úvahami.
KRUHOVÝ ROZHLED z rozhledny petřínské.
ÚSPORA PENĚZ:
#29
alto_textblock
#29
Netřeba kupovati Jiných průvodeň po sbírkách mussl-
#30
alto_textblock
#30
nich a památnostech města.
#31
alto_textblock
#31
Dostati lze ve všech knihkupeetvích, ve všech
hlavních c. k. trafikách a novinářských závodech,
jakož iv
Nakladateltví dra égra v raze, v Nniol či s
#32
alto_textblock
#32
P. T
#33
alto_textblock
#33
Nádherné da
#34
alto_textblock
#34
v nejvelkolepějěímn výběn
#35
alto_textblock
#35
MIKOLÁŠ LEHMANN,
c. a k. dv. závod uměl, výst. a maliřské ateller pr
portrěty atd. v Praze, Ferlinandova třída čís. 1i
#36
alto_textblock
#36
Přátelé zvířatl
#37
alto_textblock
#37
Žádejte zdarma na ukázku velký illustrovaný od-
borný časopis
#38
alto_textblock
#38
„Svět ZvIřat
vycházející každých čtrnácto dná z
10588
v Praze (Klamovka).
Celoroční předplatné pouze 3 zl. pu
#39
alto_textblock
#39
0000000000000
#40
alto_textblock
#40
Praporové látky
#41
alto_textblock
#41
nejlevněji.
#42
alto_textblock
#42
J. Novák v Praze,
Vodičkova ul., „U Štajgrů“.
56e
0000000000000
#43
alto_textblock
#43
Elegant. stro
již za 20n
korunl
U jednotli-
vých strojů
preti loňsku
o více než
70 korun
levněji!
#44
alto_textblock
#44
Kolo zbrojovky
#45
alto_textblock
#45
vyznamenává se nejen znam, techn, zpracováním
velikou nosností a lehkým chodem, nýbrž letos
lácí. — Hlavní skladi
#46
alto_textblock
#46
(Zasláno.)
K období doporučují svůj co nejlépe osvědčený
prášek v sypačkách
#47
alto_textblock
#47
Ladislav Švestka v Praze, Václavské náml., 53.
10022.
Cenník kol i potřeb zdarma.
#48
alto_textblock
#48
proti pocení nohou;
#49
alto_textblock
#49
neobsahuje žádných téžkých kovů, neúčinkuje louho-
vitě na kůži jako na př. kyselina chromová, nýlurž
blahodějně a trvale. Návod k upotřebení přiložen. Jen
za předem zaslané 2 K 50 h obratem pošty a franko.
12450
Sejdler, lékárník, Tysmienica, Galicya.
Prof. Oervella
a k tomu nutný
azOl inhalační přistroj „Salud
vyzkoušený v tu- i cizozemských nemocenských ústa-
vech jest ve všech větších lékár. tu- i cizozem. Jen na lé-
kař. naříz. k dostání. Prosp. a vysvětl. zdarma a franke
zasílá generální zastupitelství pro Rakousko: Stará
c. k. polní lékár. ve Vídni, I., Stefansplatz
#50
alto_textblock
#50
POJIŠTĚnÍ rean
#51
alto_textblock
#51
ZTRÁTĚ PšI SLOSOVÁi
Prém. sazba až včetně do 1. července 190
#52
alto_textblock
#52
Možna
#53
alto_textblock
#53
Pojmenován
#54
alto_textblock
#54
Taby
#55
alto_textblock
#55
Prémie
#56
alto_textblock
#56
ztráta
#57
alto_textblock
#57
losů:
#58
alto_textblock
#58
Losy z r. 186
celé . . . . .
Losy z r. 1864,.
poloviny .
Budínské losy
4% losy z r. 1854
Rakouské úvěr.
losy . . . . ..
Vídenské komun
losy
Rakouské kříž.
losy*) . . . .
*) Prémiový
sování pojištěnc
ých přihláškách prosíme, aby
Při písem
nám mimo pojišťovací obnos zasláno bylo ještě
14 h na kolek a 10 h na poštovné.
#59
alto_textblock
#59
70.—
#60
alto_textblock
#60
K 220
#62
alto_textblock
#62
1. června
#63
alto_textblock
#63
8001
#64
alto_textblock
#64
K 35.—
40.—
K 320.—
K 45.—
#65
alto_textblock
#65
K 1.10
#66
alto_textblock
#66
brokáty, d-
erné hedvábné látky mašky a hladke
zboží v bohatém výběrn. Prodej přímo z to-
várny soukromníkům dle metrové míry i na
roby za půvední tovární ceny. Vzorky fran-
ko. Továrna na hedváhné zboží fy. Bratří Schie-
lové ve Vidní, VIl, Zollergasse 19, Ljndeng. 33
#67
alto_textblock
#67
K 2.15
K 42.—
#68
alto_textblock
#68
15. dervno
#69
alto_textblock
#69
1. čorvenee
#70
alto_textblock
#70
K 1.75
#72
alto_textblock
#72
K 120.—
#73
alto_textblock
#73
K 2.10
#75
alto_textblock
#75
7896
#76
alto_textblock
#76
K 26.—
#77
alto_textblock
#77
K —.30
#78
alto_textblock
#78
kupon náleží v případě vylo-
#79
alto_textblock
#79
z bekonte,
z belonate,
z belontí,
z betonie,
z betonue,
z betont.
stavebníek
#80
alto_textblock
#80
Kanalsace měst
Čistici nádrže pro odpadkové vody
Tesntění sklepů proti rpodní vodě
Holendry, kádě
Naduvníky a dlažby humien
Řepní sptary
Poduikatelsteí slavcě belonových a továnn
výrobků
Hrůza Rošenberg,
Praha — Videň — Olomotc.
#81
alto_textblock
#81
Směnární ohchod administrace
#82
alto_textblock
#82
Příkopě č.
MERCURU“ v Praze, 1
128v
[,U černé růže“.