ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 16 df14df40-660c-11dc-a963-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 16
ALTO TextBloky — 25
#1 alto_textblock #1
Strana 16.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
26. května 1901
#4 alto_textblock #4
Číslo 144.
#5 alto_textblock #5
Stolz Ant., dr., Král. Vinohrady. Strnad Josel. dr- Dejvice. Skalička Vlad., dr., Praha. Skrbek Josel, dr. Praha. Smutný V., dr., Praha. Safian, dr., Lvov Sedláček Ladislav, dr., Praha. Šaroch Václav, dr., Stará Boleslav. Šel V., dr. Plzeň. Štěpánek J., lékárník, Král. Vinohrady. Šmakal V., dr., Velké Čakovice. Šusta J., řed. panství, Král. Vinohrady. Šoreys J., dr., Mnichovo Hradiště. Štěrba Fr., Pečky n. dr. Šamberger F., dr., Praha. Štěpán V. - dr., Mělník. Šťastný Jaroslav, dr., řed. nem., Praha, Švejda J., lěkárník, Praha. Solfn J., prol., Praha. Šlechta J., dr., Podivín. Šupík K., dr., Slaný. Švácha Václav, Kutná Hora. Šollar Fr., dr., Hromnice u Plzně. Špička H. J., dr., Plasy. Šnejdárek Fr., dr., Praha. Švejda J., dr., Jemnice (Morava). Šedivka J., zvěro- lékař, Slaný. Šťastný J., lěkárník, Praha. ŠimůnekJ. dr.. Smíchov. Šebor Fr., Praha. Šrámek A , lékárník. Libochovice. Šlajmer Ed., dr., Lublaň Šimberský J. dr., Kladruby. Sebor G, ing. chem., Král. Vinohrady. Švehla K., dr. Kostelec n. Ori. Štolba Fr., prol. techn., Praha. Šimerka Č., dr., Letiny u Blovic. Šimsa Jan, dr., Krč. Šťastný Václav, dr., Praha. Štýbr Jos., dr., Alleghany City, Pa, Amerika. Šafařík Vojť. , Ph. dr. prof. v. v., Král. Vinohrady. Šebor Jos., dr., Praha Sule Josef, učitel, Chrudim. Šmidrkal. Fr., dr., Roud- nice. Šimandl Fr., dr., Roudnice. Šule Karel, dr. Michálkovice, rak. Slezsko. Švehla Antonín, statkář Hostivař. Šašecí Otto, prof., Telč (Morava). Štika K. dr. Praha. Šimek Fr., dr., Č. Brod. Šedivý Emil Ph. mag, Praha. Škarvan V., dr., Mochov. Švehla K. doc., dr., Praha. Šubert Ed., dr., Německý Brod. Šula Jaroslav, Praha. Šebek Ant. MUC, Praha. Šo- hajevič, MUC., Král. Vinohrady. Štýbr Ot.. Smníchov. Švacha Jos., dr., Král. Vinohrady. Šob Jos., dr., Ku- kleny u Hradce Králové. Šoreys Fr., dr., Praha. Šl Jan, MUČ., Praha. Tálský Jindř., dr. Turnov. Tlustý František, d Hospozín. ThomayerJosef, prof. dr., Praha. Trojan Jan prof., Chrudim. Tichý D., dr., Přerov. Tomek Jos. dr., Vysoké Mýto. Tůma Frant., dr., Mořina u Bud ňan. Tůma Karel, dr., Svijany Podolí. Thon K. PhC., Praha. Tesař K., dr., Čáslav. Tomášek A. dr. Vinohrady. Tobrmann Jos., dr., Dolní Kalná. Trune ček K., dr., Praha. Tobek Václav, dr., Vysoké Mýto. Turinský Jiří, dr., Praha. Tietze, A., Peruc. Tesa Jos., gymn. prof., Praha. Tůma Jos., dr., Praha. Tietze Ant., Peruc. Tengler Jos. dr. Třemošná (za' spolek čes. lék. v Plzni). Talko J. dr., Lublín (Polsko). Tlamka M., dr., TTábor. Tomášek V., dr., Koryčany (Morava) Taufer Jos., zvěrolékař, Val.. Meziříčí. Treybal Rud. Plzeň. Tilšer Fr, prol. v. v., Praha Trakal Jos., dr. ředitel Strakovské akademie, Praha. Tomáš Jaroslav dr., Nová Paka. Theurer Jos., Ph. dr., prof., Příbram. Tomášek Václav, dr. Žižkov. Tachecí Ant. MUČ., Vi nohrady. Tobiášek St., MUC., Praha. Tichý Jos., dr. Trutnov. Ullmann R., zvěrolék., Ml. Boleslav. Ullrich . dr., Praha. Urban B., dr., Sadská. Urban Vl., inžen. chem., Král. Vinohrady. Ullrich K., dr., řed. ústavu chorom., Kosmonosy. Urbánek Václ., statkář, Drahe- lice u Nymburka. Uzel Karel, MUC., Praha. Urbánek Ot., dr., Praha. Valášek Václav, profassor, Mladá Boleslav Verich Frant., dr., Karlin. Vyčita! V., dr. Ko pidlno. Veselý Vojt., dr., Kutná llora. Vodňansky M., dr., Praha. Veselý Ant., doc. dr., Prahn. Vesselý Karel, dr., Dol. Beřkovice. Veselý Fr., dr., Brno Vejnar J., dr., Jilemnice. Vlasák E. dr., Král. Vino- hrady. Vrba K., Phdr., univ. prof., Praha. Vondrovie J., dr., Poděbrady. Vitáček V., dr., Beroun. Vlk Ferd. dr., Kolín. Vostrčil V., dr., Král. Vinohrady. Velich A., doc. dr., Praha. Vítek Eug., Praha. Vacata L. zvěrol., Praha. Vokoun Jos., dr., Kosmonosy. Vlk Th, dr., Kroměříž. Völker Ot., dr., Praha. Výmola K, dr., Praha. Věcbet Jiří, dr., Choltice. Váter Kamil, dr., Praha. Vejlupek Josef, dr, Zásmuky. Vaňba J. J., Brno. Vlasák Č., dr., Plzeň. Votruba Fr., drl, Praha. Vyskočil Ant., prol., Jičín. Votoček Emil, doc. chem., Praha. Vaněk Ludvík, JUDr. Praha. Veselý Vítězslav, dr., chemik, Král. Vino hrady. Voldřich Josef, PhC., Král. Vinohrady Vorlický Jan, dr., Praha. Veverka Josef, dr., Praba. Vacek Bob., dr., Velké Meziříčí (Moraya). Vesely Jar., inž., Král. Vinobrady. Vorlíček Al., dr., Kostelee n. L. Vyšín V., dr., Praha. Vojtěch J., PhC., Praba Vytopil Č., dr., Ždánice. Vosátka Jan, dr., Kosová Hora. Vítuj Matěj, dr., Praha. Valev Vasil, ph. kand. Praha. Velich Fr, architekt, Praba. Vyšín Vojt. prof., Plzeň. Vohryzek V., dr., Pardubice. Vicovský Emil, dr., Praha. Votoček Otok., dr., Praha. Vávra Ant., prof. na české technice, Praha. Vanýsek, Rudl dr., Praba. Völker Otomar, chemik. Kolin. VanelJ. inž., Smíchov. Wagner B., okr. zvěrolékař, Cáslav. WeyrB řed. cukrov., Předměřice n. VIt. Woldřich J. V., Plidr. Praba. Winternitz, dr., Gotčův Jeníkov. Weyr Ed- prof. české techniky, dvor. rada. Wurzinger B., dr. Budišov u Třebíče. Wald Fr., chemik, Kladno Wachsmann K., dr., Praha. Wachsmann Al., dr. Praha. Weigner K., dr., Praha. Weis! M., dr., Praba. Wobr Fr., dr., Trenčin-Teplice. Wurm Fra, řed reálky, Rakovník. Wiesner K., dr., Kouřím. Wierz- howski Vl., dr., Bedzin (Polsko). Weidenhofer Em. dr., Praha. Wicherkiewicz, prof. dr., Krakov. Wotava Ludvik, ryt, dr., Falknov nad Ohří. Wassermann Max, dr., Meran (Tyroly). Wirth Fr. J., dr., Smíchov. Weiss Jos. Jul., maj. chem. lab., Praha. Wachhola Leon, prof. dr., Krakov. Zasucha V., dr., Jedrzejów (Polsko). Zítek Fr. dr., Brandýs n. L. Žáveský V., dr., Kladno. Zeman A., dr., Hostouň. Zenger K., prof., dvor. rada, Praha. Zdeněk Jar., prof., Král. Vinohrady. Zahradnický Fr. dr., Něm. Brod. Zajíček As, dr., Praha. Zapletal Jan. dr. Morkovice (Morava). Zieliáski Ed , dr., Varšava- Zbořil Cyrill, dr., Přerov. Zelenka K., dri, Police n. M. Zahradník Karel, Phdr., rektor české vys. školy techn., Brno. Zbořil Jan, dr., Vršovice. Znojemský Václ., dr., Král. Vinohrady. Zuna Ot., dr., Praha Zdeborský Jul., dr., Zbraslav. Zavře! Jan, PhC. Karlín. Zafouk Jos., dr., Michel. Zielleczky Rud., dr. Praha. Záhoř Jindř., dr., Praha. Zeman Josef, dr Roudnice. Zinke Ferd., lékárník, Roudnice. Zno- jemský Jos., dr., Praha. Zolotovitch Georges, dr. Srědec. Žert B, maj. cihelen, Kolín. Žižka J., dr., Praha Zydlowicz Vl., dr., Krakov. Žabokrtský Jos., de. Nové Dvory u Kutné Hory.
#6 alto_textblock #6
Několik vzpomínkových vět.
#7 alto_textblock #7
Letošní sjezd českých přírodozpytců a lé- kařů má dva předchůdce a slavně předehůdce. Smáli se české přírodovědě, haněli ji, nechtěl připustiti na světové vědecké tržiště a česká pří rodověda se nedala. Mladá, plná života, ozvala se v plné síle a jarosti ponejpry velkým sjezdem v r. 1880. Byla to smělost od českých, domý šlivých a sebe sama přeceňujících učenců. Bude to velké fiasko. Tak a podobně přívětivě vítal české snahy němečtí velikáni. A první sjezd če- ských přírodozpyteů se konal i byl velkolepým ve svěm průběhu i ve svém významu. »Pod společným heslem vědeckého pokroku« praví tehdejší kronikář, »a naplnění důvěrou, že heslo to ve hluku společenského života, v laby- rintu poměrů osobních a sociálních pronikne hradbu lhostejnosti, skodlivé skromnosti a ne tečnosti, sjeli se dne 15. ktělna 1880 lékarové a přirodozpytci čeští do královské Prahy, aby z bohatého zdroje české vědy a z přátelského sblížení se mezi sebou čerpali posilu k dal šímu udatnému postupu na dráze, vedoue k osvětě. . « O půl desáté dopoledne jmenovaného dn byl žofínský sál plný a na řečniště vystoupil tehdejší purkmistr pražský p. Emilian Skramlik. Měl šťastný den a vděčně posluchače. Když pro- nesl větu: »Tím větší cenu má sjezd váš, sjezd mužů české vědy, jelikož spadá v dobu, kdy jistá strana zimničně se namáhá dokázati, že nemáme způsobilosti k samoslatnému pěstování věd a umění...« byl přerušen bouřlivým po- tleskem, takže teprve po hodné chvili mohl řeč svou dokončiti slovy: »Ano, pánové, sjel
#8 alto_textblock #8
jste se právě v časl« A opět burácelo to vy zdobenou síní. Na to objevila se na tribuně intoressantn a oduševněná hlava zesnulého velkého idealisto českého professora dra. Jana Krejčího, kter promluvil řeč slavnostní. Byla ladné formy řeč ta a byla hluboce vlastenecky procítěna. Jedna z nejlepších, vždycky krásných řeči Krejčího. Nejvíce akklamován byl passus: »Však vedle těžké úloby povzbuzující nastala vědcům českým záhy těžší ještě úloba obraňovací proli nízkému sobectví domácí odrodilosti a proti la- kolné surovosti cizoroděho chauvinismu, dotfra- jících pod praporem pseudokultury křiklavě na malý hlouček náš vlastenécký.« Bylo, jak stojí ve zprávě o sjezdu, voláno několik vteřin hří- mavé: »Výborně!« Těm učencům českého původu, kteří psal a mluvili v cizím jazyku, hřímal do duše velký český geolog slovy starého Viktorina Kornelaz Všehrd, jenž ve století patnáctém napsal »Ačkoliv také bych mohl latině snad tak jako jiní mně rovni psáti, ale věda, že jsem Čech, chci se latině učiti, ale česky psáti i mluviti.« Řeč svou potom professor Krejčí skončil heslem nejšlechetnějšího, vlasteneckého přírodozkumee Svatopluka Pressla: »Patriam, quam nactus es, orna!«.. Čtouce tyto řádky ve zprávách sjezdových, neubránite se úvaze, jak je dnes u nás s jazyky cizími? Zdá se vám, že by dnes slova nadšeného mluvčího českých při- rodozpytců hodila se na tak mnohého, kdo jedná jako ti, o nichž byla v přednášce prof. Krejčího řeč. Noví naši Viktorinové Kornelové ze Všehrd jsou jiného mínění nežli velký starobylý jejich předchůdce. Za předsedu prvního sjezdu českých pří- rodozpytců a lékařů zvolen byl prof. dr. Edvar Albert z university v Inšpruku. Poděkoval sez volbu několika pěknými duchaplnými slovy, v nichž zračil se mohutný vlastenecký cit. Po- tom rozděleny byly ceny za nejlepší tři práce přirodovědecké a lékařské. Ceny ty obdrželi dři. Thomaver a Vejdovský a archeolog Smolík. Ceny po 100 zl. r. č. věnoval neznámý přítel českého přírodozpylu. Dva dny se pilně pracovalo v sekeích učiněna byla návštěva různým vědeckým ústa- vům. Na klinikách univorsitních prováděli česk přírodozpytce — němečtí universitní professoři. Večer před uzavřením sjezdu konána byla, velká hostina v Měšťanské besedě pražské, jíž se zúčastnile 230 hostí. Na památník Resslův bylo při tom vybráno 210 zl. r. č. Třetí den odpo; ledne bylo velké závěreční shromáždění, na němž promluvil professor dr. Albert »O theorii a praxi studia na fakulfách vysokých škol.« Večer toho dne ukončen byl sjezd hromadnou návštěvou Nového českého divadla, kde prove- dena byla Smetanova »Prodaná nevěsta«, o Ve svém obvyklém nedělním feuilletonu dotekl se Neruda také právě skončeného sjezdu po svém způsobu a velice rozmarně. Myslil, že ti čeští doktoři budou miti zvláštní hostinu, že jidetní listek bude vypadati jako parte s černou obrubou a že žampanské se bude píti z pohárů, majících tvar rakve .. A zatím doktoři čeští jedlí a pilí jako každý jiný český smrtelník . ... Po dvou krátkých lelech dne 27. květn 1882 zahájen byl druhý sjezd českých přírodozpytců a lékařů. Zase bylo shromážděno v sálech žofinských mnoho a mnoho sjezdových účastníků. V prvních řadách sedadel zasedl ve liký počet bratří Poláků. Byli uvítáni nekoneč ným polleskem. Za předsedu sjezdu zvolen professor dr- B. Eiselt. Měl krátkou, pěknou řeč: »Slavné shromáždění ! V době velepamátné sjeli se z vlasti naší a z jiných vlastí slovanských k valnému shromáždění slavní zástupcové věd lékařských přírodozpytných k šlechetnému vědeckému zá- pasu, vedeni jsouce planoucí láskou ku vědám nikdy neklamajícím. První náš sjezd r. 1880 byl bohatým úkazem našich vědeckých snah, nynější sjezd je pokrokem na nastoupené dráze. ozářen přílomností vysokých hodnostů, přiby- lých hostí, vzácných a nám všem drahých účastenstvím učenců, našich i cizích. Přebohatý program přednášek vědeckých z oboru lékat. ství a přírodozpytu dokáže celému světu dospě- lost naši vědeckou!« Za prvního místopředsedu byl zvolen dele- gát senátu university jagellonské v Krakově pro- fossor dr. Jakubowski a za druhého místopřed- sedu professor university české dr. L. Čelakov- ský. Méli jsme již tehda kusou svoji universitu. Za Prahu mluvil opět pan Emilián Skramlik. Slavnostní řeč měl český cestovatel dr. Holub »O důležitosti stavu lékařského v krajích za- oceanských a jeho zvratný vliv na vědu a ná- rodní hospodářství ve vlasti a říši«. Při sjezdě otevřena byla velká výstava lé- kařská a přírodnická v Měšťanské besedě praž- ské. Běhom sjezdu bylo slavnostní předsta- vení v novém divadle českém. Hrála se Bozdě- chova »Státníkova zkouška« a Dvořákovy »Tvrdé palice«. Před představením, jehož se zúčastníl jménem vlády místodržitel baron Kraus, před- nesl vzletný proslov Jaroslava Vrchlického pan Seifert. Druhý den sjezdový po pracích v sek- cích byl banket na Žofínském ostrově, při němž došlo k velikému sbratření Poláků a Čechů. Účastníků bylo 250. První přípitek pronesl »po třetí míse« předseda sjezdu prof. dr. Eiselt n počest »zakladatele nového oddělení staroslav- ného vysokého učení pražského s vyučovacím jazykem českým.« Pan Skramlik vital Poláky jménem královshého hlav. města Prahy, prok. dr. Rostafinski z Krakova připil vzájemnost českopolské. Řekl: »Společné máme kořeny, z nichž ssajeme sílu, zachovávajíce si při tom však žiti samostatně a neodvislé . . « Dr. Rieger vzpomněl osudu polabskýeh Slovanů a velebil professora Dunajewského jako přítolo českého národa. Dr. Julian Czerkawsk v ohnivém přípitku velebil český lid. Professor Krejčí rozvedl svým známým a duchaplným způsobem thema: V člověku dvojí svět: my šlénka a hmotné žádosti. Nechť žije myšlénka Professor dr. Janeček mluvil chorvatsky a při pil českým přátelům chorvatského národa. Ve lice pěkným byl nadšený přípitek dra. Chodoun ského: sbilé polské orlici !« V den třetí byl sjezd ukončen valnou hro- madou, na níž přednášel professor dr. Šafařík »O cilech bádání chemického«. Poslední mluvi dr. Radziszewski, jenž volal k českým svým soudruhům: »Do uwidzenia!« Docent dr. Hen- dryk Jordan v krásné řeči volal slávu staré slovanské, zlaté Praze ! ..
#9 alto_textblock #9
Došuměl hlabol slovanských hlasů, přítel sliskl ruku přiteli a pobratim üskl polibek na ret pobratimův. Minulo dvacet dlouhých let Vzrostli jsme a zmohutněli. Kdo tehdy byl mla- dým českým vědcem, dnes je již ve věku po- kročilým a má za sebou kns velké, úrodné práce. K starším pracovníkům přibyli mladí, nadáni touže touhou a touže pílí a odehováni jsouce českými vysokými školami. V těchto dnech koná se třeti sjezd českých přírodozpyteů a lékafa. Na něm bohda ukáže se dokonalá vyspělost českés vědecké práce, na něm objev se dlouhý, tisícihlavý zástup českých vědců účenců. Kdož při pohledu na velké ty češké zá pasy vědecké opovážil by se tvrditi, že nám nepřísluší stejné místo v řadě evropských mimoevropských kulturních národů? Žijemev věku materialismu zasvěceném. Ptáme se Jaký bude míti praktický výsledek tento treii sjezd českých přírodovědeů a lékarů? a hne si odpovídáme: Nové vysoké české učení na sesterské Moravě. Požadavek ten kulturního našeho národa volá po svém vyplnění, a nevolá, křičí přimo!
#10 alto_textblock #10
Školská hlídka.
#11 alto_textblock #11
sbseh
#12 alto_textblock #12
— Naše školy za pokroky vědy. Ke třetímu sjezdu českých tékařův a přírodozpyteův o svatodušních svátcích v Praze- t slbaž Celá přiroda staniž se úplněs ozd průhlednou oku i rozumu. J. E. Purkyně. Českým přírodovědeům, kterým téměř po dvaceti letech opět nastaly dny sváleční, již zjevně ukazuje se veliký pokrok, který ode doby posledního sjezdu (1882) v odtažitých a užitých přírodovědách ve vlasti se udál; je to rozšíření odborů sjezdových o dva nové, od- bor hygienický a odbor agrikulturní lučby, svěd- čící dobru našeho těla a půdě, k níž tíhou na celý život svůj jsme upoutáni. Zřízení těchto dvou odborů jest význačno i pro správné stanovisko, jaké konečhě také u nás stát aspoň k užitým přírodovědám počíná zaujímati, že totiž spravování tak znamenliých kapitálů, jakými jsou lidské zdraví a plodná půda, nemůže nadál diti se podle receptůa jen zkušenosti, po tradici, že musí se uvésti v sou- hlas s výzkumy vědy. Že náš stát v tomto rozpoznání trvá v po- čátcich, o tom také účastníci českého sjezdu nabudou přesvědčení: shledají v Praze sice nově, vůčihledě vzkvétající ústavy české fa- kulty lé kařské, ale marně budou hledati jisté, dávno nutně potřebné přírodovědecké ústavy české fakulty filosořické; ovšem naleznou, že fysikální a lučební síně poly- techniky české zůstaly tou pro někoho »hanbou«, jakou byly již za ministra Gautsche. S větším potěšením uznamenávají účastní sjezdu, co v oboru české přírodovědy a její li- teratury především »vlastní silon« vykonáno, to- tiž výsledky prací našich badatelů, podniknuté podporou České akademie, jejíž působení pro vědu a umění ponenáhlu, ale napořád účinlivěji se zjevuje, zásluhou nejen badatelů pražských, ale také badatelů venkovských, lékařův a pro- fessorů věd přírodních, u nichž pilná práce úřadní přece ještě nezpotřebovala všechen časa všechny sily jejich.
#13 alto_textblock #13
tn
#14 alto_textblock #14
Učitelé a přátelé lidových škol se zájmem a pozorností budou sledovati všechna jednáni sjezdová. Dobře znají, že čeští lékaři a přírodo- zpytci vždycky byli muži lidové o s věty a společenského pokroku, počínajíe — u největších zesnulých — od Purkyněaz do Alberta; v živé paměti jest pak sympathie, kterou současní naši lékaři provázejí všechny vnější pokroky školy obecné — výrazem jejich jest mezi jiným snaha po »školních lékařích«a práce pro »školní zdravotnictví« — jakož vděčné vzpomínky vážou učitelstvo české k professorům přírodověd, kteří s velikou ochotou i obětmi přispěli znamenitě českému učifelstvu k jeho dalšímu vzdělávání. Ale druhdy naši lékaři a přírodozpytci přímo u výchovu a školství zasahují, jako na př. Purkyně slavně paměti svou Akademií. Také dosavadní sjezdy jejich jsou toho doklady. Prvému sjezdu předcházelo shromážděn českých fysikův a mathematiků r. 1871, které zabývalo se velmi důtklivou otázkou paedago- gickou, totiž jednotnou školou střední — zů- stala otázkou dosud! O prvém sjezdu r. 1880 opět jednáno o školství středním a přírodozkum- ných seminářích nebo laboratořích při českých stolicích úniversitních; v krásných řečech slav- nostních objasnili Krejčí také vychovací, kulturní a mravní účin přírodovědy, Albert theoriia praxi studia na školách vysokých. O druhém sjezdě r. 1882 zřízený odbor paedagogický jednal o důležitých otázkách učení přirodověd- ného, stycích mezi medieinou a paedagogikou, dozoru lékařském a tělocviku školním; o val- ných shromážděních Šafařík se stanoviska bá- dání chemického otvíral výhledy v oba světya mravnosti a přijata resoluce pro jednotnou školu střední; v počtu a obsahu i směru přednášek byl patrný vliv nově zřízeného českého učení na universitě Karlo-Ferdinandejské a v bohaté výstavě přírodnieko-lékařské zračil se vývoj tech- niky v těchto odvětvích. Sjezd r. 1901 zase ozřejmí veliký a vše- stranný pokrok, který na všech polích při- rodozkumu se udál a se děje, a za nímž da- leko a daleko zůstává naše školství, ne- jen školy obecné a měšťanské se svými osno- vami z roku — 1874, ale již také ústavy uči- telské, jichž poslední osnovy z r. 1886 již dávno nevyhovují a které vysýlají do světa če- ského učitele, kteří na nedostalečnou průpravu i v paedagogice i v přírodních vědách veřejně trpce si stěžují, a jichž učebnice na všech tě- měř stránkách ukazují stanovisko nízké a přežilěl Zatím co školy v cizině zmocňují se pokroků vědy i coo vlastního obsahu i co do methody, zůstávají školy naše skoro ve všem na věcech a melhodách stárnoucích a zastara- lých. Již z toho vznikají rozhodné úhony škody pro praktické vzdělání národa, jenž správ- ností v názorech na přírodní věci a síly a jieh vykořisťování pro průmysl a obchod se opozdivá za národy jinými, kde se přírodní nauky o svých prvopočátkův až do výšin nejútlejší vědy pěstují na všech školách a ústavech státních mnohem vydatněji s využíváním všech pro
#15 alto_textblock #15
středků, tak že onino národové na svělovém tržišíi právě pro toto vyčerpárání přirodověd v nejednom oboru slávají se pro nás souper už téměř nezdolnýmil ve II. Vizme příklady velikého pokroku přirodověďa povážlivého zpátečnictv našich škol?. Hvězdářství, tato stará věda králov ská, znamenitě vyvila methody pozorovací, pře- výtečnými dalekohledy, vidmojevy, měřítky pro storu a času, fotografickou temnicí a telegraf ním drátem ovládá nebesa, o jehož milliony bvězd děli se světové hvězdárny. Jinde již také hvězdárny lidové sbližují širšímu obecenstvu hvězdnaté nebe; jinde jeho zjevy mládež školn soustavně pozoruje; jinde dalekohled hvězdář- ský nemají školy jen v modellu a pro fysikální kabinet, ale pro pozorování nejpřistupnějších zjevů, jež u nás i učitelé znají jen — z obrázkůl Hvězdářství pro naše žactvo trvá obmezeno na abstraklní čáry v učebnicíeh zeměpisných, kterých předčashě se vyskytují a jež předčasně opouštějí. Sotva k plnějšímu vyrozumění kalen- dáře přivede to naše učení hvězdářské! Fysice, svět uchvacující, drátovými sítěmi telegrafů, telefonův, vedení elektrického proudu ve vzduchu, v zemi, na dně mořském a mřížemi kolejnic na zemi všecku naši země- kouli mnohonšsobně přepažující, fysice, která již také elektrickým světlem a stroji, parou, vodou, větrem, elektřinou hnanými na venkov proniká a fotografiemi na pohlednicích všechny kraje světa sbližuje, nemohly ovšem ani prvo- počátečné školy uniknouti. Avšak jak nedosta- tečna jest průprava jejich učitelů v tomto ohledě! Jak pramálo nebo nic seznámilise přímo s pozorovacími a pokusnými methodami této vědy; jak zrovna úzkostlivě tajíla se před nimi základní věta o jednotě přírodních sil, ke které právě električké stroje jsou tak klassickými příklady; jak daleko zůstali v poznání absolutní soustavy měr a vah fysikálních a zejmena elektro- magnetických, které jsou dnes v ústech každého sluhy v elektriekých závodech Meteorologie, ktoré slouží stále se množíeí stahice a telegrafy elektrický a optický, mluví k nejširšímu obecenstvu i z denních listů. Na českých ústavech učitelských a školách měšťanských v městech jest však vzácností jen prosté denní pozorování teploměru, tlakoměru, vlhoměru, dešťoměru a větroměru — nedávno jedna z nejpřednějších obeí v království n ode- přela své škole již i nevínný vlhoměrl Chemie dospěla k duchaplné soustavě prvků, jejíž mezery nově objevované prvky stále naplňují; skladná lučba poskytla i lékaři i průmyslníku velevitané přípravky. Za přecitlivé váhy, drobnohled a vidmojev, galvanické články a elektrické peci odvděčila se fysice hlíníkem bezbarvými skly, jichž také hvězdářství vy- kořistilo. Výrobky dehtové, směsi kovové, fotograf- cké desky, využitkování odpadů jsou předměty nových čilých odvětví průmyslových; dnes také chemie agrikulturní hlásí se o samostatnost v oboru přírodověd užitých, jaká nedávno teprv přiřčena elektrotechnice a hygieně. Pro svoj význam průmyslový, hodnotu národohospodář- skou, zabírá luěba místečko také na školách našich — ale vlastní její methoda, zkoušení s aspoň v prvopočátečném rozboru jakostném, ne- pěstuje se ani na ústavech učitelských ! Mineralogie jako věda těsně se upjala k fysice a chemii. Na školách v cizině provedl se důsledek tohoto pokroku, takže uči všem třem v souvislosti a jednotně, proto také velmi výdatně. Ale naše školy neuznávají těto koncentrace, vědou i didaktikou odůvodněnéa učí každé z nich o sobě; jakého divu, že ani každý učitel nedovede rychle zaříditi drobnohled a polarisační přistroj a ještě méně umi zacházeti so dmuchavkoul U nás vůbec osnovy vyučovací mnoh mluví o koncentraci vyučování, ale jednaj v pravý opak, rozlučujice nejen nerostopis, ale také nauku o potravinách a látkách oděvných do přírodop isu a přírodoz pytu, zcela zby tečně a neúčelně. Geologie s palaeontologií jako vědy doplňují zoologii a botaníku, potvrzují zákon biologický, že druh vyvíjí se jako rod, jednotník jako kmen; ony také učí o povlov- ném přirozeném, katastrofy vylučujícím původu druhův, otvírají výhled nazpět, k prvotním tva- rům ústrojnin a uči o prvém člověku. Horníku a rolníku skýtají pomoc nepostrádatelnou, ne- zbytnými jsou zeměpisu, objasňujíce utváření se povrchu zemského. Ale jak málo pronikají tyto vědy ve školy, ač těmto sluší předevšímo nejbližším — půdě zemské — učiti! Při po- jednávání školním o nejrozšířenějších nerostech jenom namátkou vzpomíná se jejich uložení v určitém útvaru zemském a jejich provázení význačnými zkamenělinami; mapka geologická i jen pro uhli kamenně chybí učebnici i pro ústavy učitelské; proto význačně zjevy geologi cké v okolí žákově zůstávají namnoze nevysvě- tleny, a náš pračlověk v našich školách nedochází ani tolik pozornosti, jako cizí vy- mírajicí kmenově! Lékařstvi, tento přírodozpyt na člo věku, chlubí se pokroky neslýchanými, dík po- můckám a methodám přírodozpytným. Poklep poslech, teploměr, zreátka dutinová s lampička- mi elektrickými, oční zreadlo. Helmholtzovo. drobnohled, Roentgenovy paprsky vylučují téměř hrubší omyly v rozpoznání nemoci; fotogra fle methody grafické znamenitě usnadňují, pozoro- vati jejich průběh; bakteriologie otvírá nový výhled v badání pathologická a nalézá příčiny nemocí nakažlivých; chirurgie pracuje s pře- četným materiálem — za Rokytanského jen v Vídni propytváno 60.000 mrtvol — s chloro- formem, kyselinou karbolovou a četnými jinými prostředky protihnilobnými a nervy ukájejícími, s tvrdnoucími obvazy, elektrickým prou dem podniká výboj i do dutin těla lidského Z fysiologie — nauky o životě člo- věka zdravého a z pathologie — naukyo životě člověka nemoeného, nesmírně kořist psychofysika a odtud ovšem i paycho- logie. Vyšetřování mozku a jeho úkonů, vý- kony čidel, fysiologické rozdilnosti, dědičnost, tvářezpyt stále více zasahují v paedagogiku, ve které napořád se šíři obor palhologické paeda- gogiky; nově vzniká nauka o psychopafhických malohodnotách; paměť, obraznost, vášně se vy- kládají se stanoviska nového; tělesná výchova
#16 alto_textblock #16
cení se stále víc a více; pokusy a pozorování duší dětskou paedugogům odhialují. Mle ne- chtějte týto výsledky pokroku vědy hledati v osnovách a učebnieleh pro n aše učitele, ne- chtějte se poučiti odfud o přířodozkumných methodách, k duši lidské obráconých ! Uspořite si veliké zklamání poznáním, že průprava na- šich učitelů v tomto vlastním oboru jejich práce trvá na témž stanovisku, jako byla před čtvrt stoletíml Vždyť sotva hygieln a, tento důsledok pokroku člověkovědy, vybojovala si místečkol na ústavech učitelských, na školách obecných a měšťanských však nedomohla se toho, by z nich aspoň úhlavní její nauky a zásady účin- livě se šířily ! Osnovy učebné pro české školy obecné a měšťanské, špatně přeložené z něme- ckých osnov vídeňských z let sedmdesátých, kladou poučení o zdraví lidském do poslední třídy, které snad ani polovina našeho žactva ne- dochází, unikajíc jí přestoupením na školy jině (kde však také není o hygienu lépe posla- ráno), úlevami v návštěvě školní, pozdržením v postupu. Více účinkuje hygiena ve vnějši opatření školy, lepší budovy a přiměřenější ná- bytek, ač zevrubný zdravotní řád pro každou školu a stálý pravidelný dozor skrze školní lékaře zůstávají napořád jen přáním a tužbou! To již více působí hygiena v tělocvik školní, jehož těžiště od nářadí šine se směremi ke hrám pod širým nebem. Anthropologie nabyla dnes mnohem bezpečnějšího obsahu a většího rozsahu, než kdy jindy mívala, i po stránce popisné (lékař- skými objevy) i po stránce dějinné (geologií, palacontologii a praehistorií), i po stránce náro- dopisné (cestopisem a lidovědou), a školy při- hlížejí k hlavním objevům jejím poněkud také učením zeměpisným.olib tenoba s d e oAnthropologie jest přiklademvelkých úspě- chů method přírodozpytných a prolínání jednoho oboru přírodovědného druhými, které přivedly také zoologii a botaniku k nemalému rozkvětu. Obrátily se od pouhého pop isru ke zkoumání ž ievo ta, a to netoliko života jedno- tliveňv, ale života pospolitého. A právě ko ži- votnlím s polečnostem stálo vícn a více obrací se přírodopisné učení v cizině, kdežto školy naše napořád trvajína starém (z-r. 1835) osnování učiva, jemuž podkladěm logická s o u- stava přírodnin.
#17 alto_textblock #17
III.
#18 alto_textblock #18
A tak zříme na všech stranách, jak daleko zůstala a zůstává naše školní praxe za po- kroky vědyl Kéž nastávající sjezd českých lékarůva přírodozpytcův podnitl k nápravě toholo vážného nedostatku Je nutně potřebí nového, pokrokům vědy přizpůsobeněho obsahu paedagogice a přírodním naukám našim ústavům učitelským; jeljim nutně potřebí vydatnější, od Purkyně až do Huxleyho htásaně methody zkušební, pozorování jevá přírodních pod širým nebem a pokusů v pra- covnách; jen tak dostane se školám obecným a měšťanským zdatných učitelů přírodovědy, kteří při vydutnějším jejím zastoupení v osno- vách učebných, opravdu ustředěných, dovedou již toho, by i každá škola prvopočátečná byla pro své okolí stánkem osvěty přirodo- vědné, s kterou dostaví se větší b l'ahobyt lidový a trvalé štěstí národa. Mějme na paměti, co pravil duchaplný, ve- škerým učeným světem uznávaný Huxleyo Anglii, i při všech její nesmírných pohromách přece jen bohaté a mocné: »Ten den, kdy ka ždý učitel stane se ohniskem pravého, byť i jen obmezeného vzdělání přírodovědného, ten den pozdravím jako epochu v dějinách vlasti naši... Novodobá civilisace spočívá na přírodovědě. Odebeřme naší zemi, co jí příroda poskytla, a naše postavení mezi národy, udáva- jícími tön, jest zničeno; neboť jedině pří- rodověda propůjčuje intelligenei a mravní síle vítězství nad hru- bým násilí m.«
#19 alto_textblock #19
Pozvání ku předplacen
#20 alto_textblock #20
na měsíc červen XXXXI. ročníku
#21 alto_textblock #21
NÁRODNÍcE LISr
#22 alto_textblock #22
Na „Národní Listy“ ranní a odpolední předplácí se v Praze v administracl: na měsíc 2 K na čtvrt leta 6k s dvojí donáškou 2 K50h na měsíc . . . 7 K 50h na čtvrt leta . . . . . . .. Ve fllálkách pražských: 2 K 30h na měsíc . . 8h Jednotlivá čísla ranní prodávají seza . . 2h „ odpolední „ „„ Ve fllálkách venkovských, s dvojí zásilkou: s jednou zásilkou 3 K 80h na měsíc . . . 3 K 20h . 11 K 40 na čtvrt leta . 9K 60h jednotlivá čísla ranní prodávají se za . . 10h 3h odpolední P. t. pání předplatitelé, kteří jsou účastníky che kového a clearingového řízení e. k. poštovní spo- řitelny, mohou předplatné zapraviti tímto řízením na čís. 821.425. Přodplacení na odpolední vyďání zvlást se nepřijimá. Předplatiti se lze každým dnem avšak předplatné zakončiti musí ps sledním dnem v měsíci. Administrace „Národních Listů v Marianské ul. č. 920-1I., B nové.
#23 alto_textblock #23
Listy
#24 alto_textblock #24
Husou
#25 alto_textblock #25
Cena 60 hal., poštou 80 hal. Vyjde k 6. červene jako laciný otisk z „Comenia“ (upravil B. Mareš) nač se již nyní pořadatelé oslav Husových upozor ňují. Přihlášky u každého řádného knihkupectví jakož i u administrace „Samostatnosti“ v Praze II., Školská ul., 1.