Strana 4 128 iisi- Národnostní boje v Rakousku oddalují a zatlačují řešení velikých a důležitých problémů.­ Otázky, na nichž závisí blaho a zdar celé říše a jednotlivých jejich částí, nemohou pn 'čta s místa, poněvadž vůdčí politikové n. se zabývali sporem, má-li na dvoujazyčném­ označení mělnického nádraží býti napřed­ slovo Mělník nebo Melnik. Jako by étěstí a pokrok národa spočíval na této světoborné­ věci. To by bylo přece směšné! Avšak tyto drobty, které leží na zemi, jsou pravou­ potravou pro naše špačkovité nacionálni­ politiky. К takovým pracem není potřebí­ mnoho rozumu a ještě méně charakteru:­ staěí dobrá sváda a trochu mazanosti jako průkaz způsobilosti pro vůdce národní strany, kteréž vůdcovství jest pravidelně velmi­ výnosným vedlejším, ne-li hlavním zaměstnáním­ takového národního hrdiny. A v tom — není to čest, musíme-H to veřejně doznati — spočívá největší a hlavní obtíž řešení národnostní otázky. Jest bohužel velmi­ mnoho politiků, kteří mají více či méně citelný zájem na tom, aby tyto národnostní boje tak brzy se neskončily. Jsou to žoldnéři,­ kteří ve svém hmotném zájmu si přejí, aby bylo ve válce pokračováno. V Rakousku věru nescházelo a neschází na pokusech a jednáních smiřovacích, a byla jim věnována léta námahy a práce. A re- sultát vždycky stejně bezútěšný. S počátku šlo to vždycky velmi dobře, potom věc vázla a konečně začali radikálové na obou stranách­ křičeti o zradě a zaprodávání národa. Umírnění dali se tímto křTkem zastrašiti a — utekli. To se opakovalo a opakuje. Dostali jsme se úplně do zajetí radikalismu a nikdo se neodvažuje­ otevřeně a směle vystoupiti proti tomuto hypemacionalismu. Dokud však tento­ nezmizí, nelze se nadíti skutečného národnostního­ smíru. Dostali jsme se do slepé uličky, z níž jest jen jeden možný východ: odvážné a otevřené slovo: Obrat! Jestliže se dnes strany a národy navzájem­ předhánějí stanovením nových národnostních­ požadavků a podmínek, lichotí tím vášním a získávají si na chvíli chlubných vavřínů. Kdo však poctivě smýšlí s národy rakouskými, musí si nechati vsaditi na hlavu trnovou korunu prudkých útoků, pomluv a podezřívání. Doufejme, že šťastný osud dá nám velkého a silného muže, který se nezalekne­ této trnové koruny. Zdaří-li se mu přivésti národy rakouské na cestu pokoje a smíru, promění se trnová jeho koruna v korunu­ démantovou nejnádhernějšího třpytu. ' Spectator.

POLITICKÝ PŘEHLED Jednací řád říšské rady, smluvený do 15. května letošního roku, pozbyl své platnosti.­ Starý jednací řád, který nyní pro říšskou­ radu bude piatiti, umožňuje zúplna každou­ obstrukci. Agrární strana i po včerejší schůzi svých říšských poslanců se ve své zevnější representaci­ valně nezměnila. Do předsednictva zvoleni byli Staněk, Udržal a Prášek, Špaček­ zvolen jednatelem. Do parlamentní komise­ zvoleni poslanci: Bukvaj, Donát, Dů- rich, Okleštěk, Paďour, Sedlák, Viškovský a Žďárský; náhradníky zvoleni poslanci: Prosek,­ Mlčoch, Rychtera a Švejk. Pořadatelem zvolen posi. Vacek, pokladníkem posi. Donát, zapisovateli posi. Malík a Mašata. Supové přepadli nebožtíka dra Kaizla, vyčítajíce mu, že zneužíval svého postavení к počešťování úřadů, že chtěl s kn. Thunem zvrátiti ústavu, že chtěl oktroyem zavésti české­ vyrovnání... a tak prý jako Kaizl vedou si všichni ostatní ministři čeští, u nichž neplatí­ prý kvalifikace úředníkova, ale jeho náródnost. — Dle pravdy Kaizl i kn. Thun (proti němuž též směřuje německá agitace)

-CECH- byli lidé spravedliví a dobří Rakušané: Kaizl jmenoval Čechy i Němce úředníky a jestliže snad Čechy fedroval, činil tak, aby národ náš i v centrálních úřadech došel zastoupení, jež mu náleží. Či nesmí kvalifikovaný Čech býti vyšším úředníkem? A není to „N. Fr. Pr.“ a německý Volksrath, kteří činí nátlak při jmenování vyšších úředníků? Nebyl dr. Kaizl dost к míru náchylný, když pravil, že Čechy a Němce dělí jen tenká stěna? A špatným­ měl by býti ministr, jenž Mladočechům tolik kladl na srdce, aby zřekli se frází a nemožných­ nadějí a dělali positivní politiku v rámci říšském?! Dílo „klerikálú“. „Klerikálové jsou nepřátelé­ lidu, tmáři" atd., tak čteš každý den v rudém a maceškovém listě. Ale tihle belgičtí­ klerikálové dali dělnímu lidu pojištění pro stáří a nyní učinili zákonem školní osno- vu, kterou se činí návštěva školní povinnou ve veřejných i svobodných školách, chudým žákům dávají se knížky, příspěvky na oblek a na letní cestu, učitelé škol svobodných jsou na roveň postaveni učitelům škol státních,­ vyučování trvá od 6. do 14. roku. Poslední­ školní léta vezme se zřetel na učení praktické (řemeslné), školní lékař aspoň jednou­ měsíčně děti prohlédne. Není to krásný,­ v pravdě liberální zákon ? My a Rumunsko. Je to smutná kapitola:­ hr. Tisza o ústupcích Rumunům ani slyšeti nechce, hrabě Černín opustí své vy- slanecké místo v Bukurešti, a místo něho bude ustanoven maďarský diplomat. Za to car a rumunský Jírál sejdou se v létě v Ki- šiněvě! Němci a Turci. Velitel německého stredomorského­ loďstva, místoadmirál Suchou, jenž byl pověřen, aby tlumočil sultánovi přátelské­ pozdravy císaře Viléma, přibyl sem křižníkem „Göben“ a bude zítra přijat sultánem­ ve slyšení. Pozítří bude uspořádána na jeho počest hostina. Druhá saská komora zamítla značnou většinou osnovu zákona o dalším vybírání daně z přírostku hodnoty půdy. Belgické zákonodárné volby, 24. května 1Q14. (Pův. dopis „Čecha“.) V sobotu, 9. května byly odevzdány listiny volební pro 24. května. Volba jest pouze ve čtyřech provinciích, t. j. v 15 okresích. 1. Provincia­ Luttyšská. Město Luttych (Liège) má pět listin a sice: sjednocení katolíci, sjednocení­ liberálové, socialisté, neodvislí obchodníci­ a demokraté. Ve Verviers. 4 listiny:­ katolíci, liberálové, socialisté a volní socialisté. V Hoei Borg Worm tři listiny:­ katolíci, liberálové a socialisté. 2. Provincie­ Limburská. Hasse !t: katolíci,­ liberálové (poslední sotva projdou). To n g e r e n-M a e s e у c k: 2 listiny: katolíci­ a liberálové, liberálové mají pouze jednoho­ kandidáta na listině a sice notáře, jménem Neven. 3. Provincie Hena- gavská (Hainaut). Mons: 4 listiny, katolíci,­ liberálové, socialisté a slyšte a nastavte­ uši: „ochránci volné myšlenky a obchodníků“.­ Tato poslední listina jest terčem všemožných iedů. Charlaroi, 3 listiny: katolíci, liberálové a socialisté. T h u i n, 3 listiny: katolíci, liberá'ové a socii-isté. Sei- listé a Daensisté. Audenaerde, 3 listinách­ pro katolíky, liberály a socialisty. 4. Provincie Východní Flándry, Gant (Gand), 5 listin: katolíci, liberálové, socialisté,­ volní socialisté a Flaminganti-Daensisté. A lost, 4 listiny: katolíci, liberálové, socialisté­ a Daensisté. Audenaerde, 3 listiny:­ katolíci, liberálové a demokraté. St. Nicol­ as, 3 listiny: katolíc', liberálové a socialisté.­ Tarmonde, 4 listiny: katolíci, liberálové,­ socialisté a Daensisté. Výs'edek voleb­ se očekává pro katolíky dosti příznivý. V našich ostatních pěti provinciích, kdež budou volby až za dvě léta, je ticho. . jsv.

Dne 16. května 1914. Turecká trůnní řeč. Zahájení parlamen- tu bylo po téměř dvouletém přerušení prací parlamentních, za kterého se vyvíjely tak významné­ události, sledováno obecenstvem s velikým zájmem. Poslanci vyslechli trůnní řeč s napjatou pozorností, aniž tleskali. Vzbuzovalo velikou pozornost, že trůnní řeč se nezmiňuje o cestě ministra Talaata beye do Livadie. Dojem vzbuzoval odstavec o ostrovech, ve příčině kterého v diplomatických­ kruzích bylo s uspokojením podotknuto,­ že Porta bude usilovat! dosici příznivého­ rozřešení. Turecké výpůjčky. Ve své trůnní řeči pravil sultán: Aby říše mohla užívati zdrojů příjmů, jichž musila dosud postrádati, bylo zahájeno s některými velmocemi jednání. Jednaní­ toto, jež s Francií bylo skončeno, a jež bude záhy s Anglií uspokojivě skoncováno,­ povede, jak lze doufati, záhy к cíli s Německem a Ruskem. Následkem těchto ú- mluv bude nám možno uvésti, příštím rokem počínaje, rozpočet do rovnováhy a jej kon- solidovati. Odpověď soudruhům. Na sjezdu italských­ sociálních demokratů v Anconě bylo soudruhům doporučeno, aby vystupovali ze zednářských loží. Na toto usnesení uveřejnil Ettore Ferrari, mistr zednářský, prozatímnou odpověď, že zednářem může býti jen ten, kdo celou svou osobností jest pro svůj řád. — Je tudíž rozluka mezi zednáři a soudruhy perfektní.

C&oroba císařooa. Z Vídně, 15. května. O stavu císařově sděluje se, že klid v noci byl nerušen a osvěžující, a že celkový stav je tomu přiměřený.­ Z Vídně, 15. května O zdravotním stavu jeho Veliíenstva císaře vydána byla večer tato lékařská zpráva : Po dnešní dobré noci následoval také relativně dobrý den Drážděni ke kašli menši. Odkašlá- váni snadnější. Všeobecný stav uspokojivý.­ Podepsali : Osobní lékař dr. Kerzl v. r., prof dr. Ortner v. r. — Jeho Veličenstvo­ přijímal jako obyčejně.

ftlcQFafírltéafetef.zpráoy. Angličtí hosté. Z Terstu, 14. května. Velitel námořního okresu kontreadmirál svob. pán Koudelka a jeho choť uspořádali večer hostinu, na kterou­ byli pozváni m. j. velvyslanec u vídeňského­ dvora sir Maurice Bunsen s chotí, admirál­ anglického středomořského loďstva sir Barkeley Milne a velitelé anglických válečných­ lodí. Na hostině pronesl velitel námořního­ okresu přípitek králi anglickému, na který velvyslanec Bunsen odpověděl přípitkem­ císaři a králi Františku Josefovi. Na to pozvedl kontreadmirál svob. p. Koudelka po- : hár znovu a velebil tradiční styky mezi anglickým­ a rakouským námořnictvem, načež velvyslanec Bunsen odpověděl, že přátelské styky mezi oběma mocnostmi, jejichž trvání může z vlastní zkušenosti, nabyté ve Vídni, potvrditi, existují také velkou měrou mezi o- běma námořnictvy. František Košut. Z Pešti, 14. května. O 10. hod. več. vy- šetřvoal prof. Milet těžce nemocného Františka­ Košuta a konstatoval, že stav jest nezměněně­ kritický. Uherská poslanecká sněmovna. Z Pešti, 15. května. Poslanecká sněmovna­ vyřídila dnes především ve třetím čtení osnovy zákonů včera schválené a projednávala­ potom zprávu ministra vnitra o podrobném­ ohraničení volebních okresů. Ministr