Ze soudní síně.

— Prof. Martin Hattala, jak se nám p závěrce listu sděluje, dnes po půlnoci zemřel O jeho činnosti a životě uveřejníme podrobnost v ranním čísle. Pěkné hospodářství. Na příbramském gymnasiu vyučuje se letos, jako všude jinde, již od 15. září tedy již téměř plné tři měsíce, ale plat jeho supien- tům dosud poukázán nebyl. Kdyby se jednalou nich o zastavení platů, byla by již věc dávno vy řízena. — Zachycený pašovaný cukerin. Téměř celý rok pátralo c. k. odiělení finanční stráže v Hradci Krá- lové bez výsledku po cukerinu, jehož dovoz přes hranice jest zakazán, který však v okolí Třebechovic, jakož i Hradce Králové tajně byl prodáván. Byl to cukerin pašovaný. Dne 10. prosince 1903 o 10. hod. dopol. přistihli zřízenci finanční stráže vrchní respi- cient K. Duck a naddozorce V. Loukota z Hradce Král. známého paš ráka cukerinu B. Marhoula, zámečníka v Třebechovicích právě, když chtěl z nádraží třebe- chovického odvážeti bednu, která měla 73 kilogramy hrubé váhy a obsahovala cukerin z továrny v Rade beulu u Drážďan. Na dráhu dána byla A. Pat scheidrem ve Feldkirchenu na švýcar ských hranicích a obsahovala dle deklarace žitnou kávu (»Kornkaffee«) jako rychlozboží a byla adreso- vána na Bedřicha Marhoula v Třebechovicích č. p. 98 fko. l ké bylo překvapení předvolaného přednosty p.

Oldřicha Šlemína, jakož i ostatních kolem bedny se kupících zřízenců železničních, když při komisionál- ním otevření bedny spatřili místo kávy vrstvu kra- biček se škrobem a pak vesměs 1/4kg velké krabičky s cukerinem. Celkem napočteno 41 krabiček škrobu a 120 krabiček cukerinu, úhrnné čisté váhy cukerinu 30 kg. S Bedřichem Marhoulem zavedeno vyšetřování pro podloudnictví a pro falešnou deklaraci. — Defraudace na brněnském magistrátě. „Lidové Nov.“ sdělují, že na brněnském magistrátě objevena zpronevěra asi 2000 K, které se dopustil obecní sluha. — Vánoční nadílka byla usporadana včera v je- slích ve vyšehradské radnici. Poděleno bylo 16 dívek a 16 chlapců úplnými obleky a obuví a 41 dítek ovocem a pečivem. — V jeslích u sv. Ducha ve Střelné ulici V. obdarováno 30 dítek prádlem a pe- čivem. — Okradený pekařský pomocník. Včera odpole- dne neznámý dosud pachatel vloupal se do bytu pe- kařského pomocníka Antonína Štědrého v domě cís 67 v Poděbradově ulici v Žižkově a odcizil mu šesti- článkový zlatý řetízek v ceně 80 korun, dva snubní prsteny, dva prsteny, z nichž jeden s červenýma druhý s modrým kamínkem a na hotovosti asi 180 korun. Štědrý byl tímto kouskem neznámého zloděje přiveden na mizinu. — S revolvarem na procházce. V Palackého třídě na Král. Vinohradech mezi četným obecenstvem včera o 6. hod. večerní nemalý rozruch způsobil muž, který z kapsy vytáhl revolver a rozčilené volal, že se musí zastřelit. Přivolaný policista revolver zoufalci odňal a odvedl kandidáta sebevraždy na vinohradskou strážnici. V majiteli revolveru byl zjištěn 33letý hostinský Antonín T. z Michle č. 136.

Týž vyprávěl, že následkem finanční mizerie chtěl se připravit o život a že si k tomu cíli opatřil revolver. Poněvadž k nošení revolveru neměl úřad- ního oprávnění, byla mu zbraň zabavena a hostinský odevzdán příbuzným, aby nad ním bděli. — Dnes ráno přišel T. na vinohradské komisařství a pro- hlásil, že neměl úmysl sebevražedný a že vše, co se stalo, bylo následkem opičky — Z kavárny na strážnici. V kavárně „Olympia“ na Ferdinandově třídě v noci na dnešek nastal velmi hlučný výjev. Bylo už půl třetí hod., když číšník Ant. Hojer dostal se do hádky s hostem Jos. Friedrichem z páté čtvrti. Když slova nestačila, dostali se oba do rvačky, při čemž Friedrichovi byl roztržen kabát. Jiný host, chtěje rvačce přítrž učiniti, objal číšníka ze zadu a chtěl ho z místnosti vynésti. Hojer bránil se, a hlavou roztříštil tabuli skla ve dveřích a poranil se na nose. Hlídka zakročila a všechny tři odvedla na staroměstskou strážnici Podvodný opatřovatel míst. Všichni ti, kdož práci a zaměstnaní hledáte, mějte se na pozoru před agentem Václavem Lrancem. 39 roků starým!Brabec je velmi nebezpečným opatlovatelem míst. Pět let nebylo o ném slyšet a sice proto, že Brabec pět roků nuceného pobytu strávil v trestnici na Pankráci. Pěti- letý žalář byl mu vyměřen porotním soudem pro četné podvody, jichž se dopustil na lidech práci hledajících. Z trestnice byl Brabec dne 25. září propuštěn na svobodu a od té doby zajisté už mnoho osob ošálil. Jediný z oklamaných se přihlásil a sice soukromý úřadník p. Vít Doležal v Plzni, od něhož Brabec lstivým předstíráním vylákal obnos 630 K. Brabec byl včera zatčen a k trestnímu soudu do vazby dodán. Přiznal se, že Doležala podvedl.

Záhadný spánek. V prostějovských kasárnách zmizel předešlého týdne vojín a myslilo se, že od vojska sběhl. Po 8 dnech byl však pohřešovaný ná- hodou nalezen v seně ve tvrdém spánku a úplně se- sláblý. Dopraven byl do nemocnice. — Nehoda kmeta. V Prokopově ulici čís. 8 na Malé straně bydlící 84letý žebrák Josef Isera šel včera večer k uzenáři pro večeři. Na zpáteční cectě k domovu v Karmelitské ulici naproti domu č. 23-III. byl fiakrem č. 1 povalen a pádem utrpěl dvě tržné rány nad pravým okem a odřeniny na nose. Kmet byl odvezen na malostranskou strážnici a po první pomoci dopraven do nemocnice Milosrdných sester. — Hlavou chtěl provrtat uhelnou zeď. Do ob- chodu s uhlím ve Valentinské ulici na Starém městě včera v poledne přišel 24letý metař Antonín Hamer bydlící v č. 867—I., nesrozumitelně k uhlíři mluvil. pak se postavil ke zdi z uhlí utvořené a hlavou vrtěl do uhlí, jakoby zeď chtěl provrtat. Hamer byl odve den na strážnici a odtud po lékařském ohledání do- praven do ústavu choromyslných. Metař zšílel násled- kem nemírného požívání lihovin. — Z Karlína. (Osobní.) Předsedou všech berních komisí v sídle okresního hertmanství v Karlíně by jmenován c. k. fin. rada pan JUDr. Adolf Šimek.

— Z Bělohradu. (Museum.) Stavba musejní Budovy dospěla za 6 neděl tak daleko, že jest z hruba hotova a kryta. Stavbu provedl dle skizz architekta Otty Tilla stavitel p. Poličanský. Ředitel měšťanské školy p. Alois Hoch připravuje geologickou mapu okolí a sbírá přírodniny, starožitnosti a předměty ná- rodopisné. Vzorek ke skříním zhotoven v Praze dle musejních vzorů. P. Dolenský z Josefova daroval mu- seu zub mamuta, nalezený v Bělohradě a p. ředitel Benda z Lomnice zašle desku pískovce se stopami ještěrů. Příspěvky scházejí se utěšeně. Pan Ferd. Perner, továrník v Labské Týnici, věnoval 50 K, p. Malý, poštmistr v Bělohradě, 50 K, prof. Nekut 4 K, p. Gust. Welz, mag. pharm. 5 K, p. Dolanský, lékárník z Josefova, 50 K, p. Ant. Řivnáč 5 K, p. Jarosl. Peklo kand. prof., 4 K, p. Hellich, lékárník v Poděbradech, 20 K, p. Václav Frič, obchodník s přírodninami v Pra- ze, 20 K. Příznivec musea poskytl zálohu 500 K, čímž většina nákladu je hražena. Na stavbu darovali p. Šulz z Hořic 4000 cihel, p. Jahn z Ostroměře 2300 cihel a pánové V. Vlach a p. Sehnal poskytli 13 dní povozy. Jest oprávněna naděje, že asi za rok bude museum v hlavních rysech hotovo. Příspěvky zasílají se na měst- ský úřad v Bělohradě. — z Ústí n. Orl. (Damský spolek „Tetí n“ uznávaje snahu, s jakou sdružení českých spisovatelů Máj hájí zájmy svých členů, stal se zakládajícím jeho příznivcem. Více jednotlivců i korporaci přihlásilo se za příznivce přispívající.

Katastrofa svatováclavské záložny před soudem. (Líčení den čtrnáctý.) Nemnoho hodin dělí porotní síň o chvíle, kdy po dlouhém, napínavém očekávání otevrou se dvéře poradní síně a jimi navrátí se dvanácte porotců, z nichž jeden, vrchní po- rotce, u nepřítomnosti obžalovaných přečte jak na jednotlivé otázky soudcové z lidu odpo- věděli. Pak přivedou opět šest obviněných do porotní síně, kde zapisovatel přečte jim otázky a odpovědi porotců, načež ujme se slova ve- řejný žalobce a označí zákonitý výměr trestu na delikty obviněných. Po něm obhájcové uvedou polehčující okolnosti a konečně se soudní dvůr odebere k poradě, jež rozhodne o výši trestu . Chvíle tato nastává zejtřkem, posledním, zakon- čujícím dnem sensačního procesu. Za velikého návalu, jenž každou chvíli ještě stoupá, zahájeno dnešní jednání, jež na pro- gramu má čtyři řeči obhájců. Dnes ráno ujal se slova Drozdův obhájce dr. Dvorský, na nějž včera nedošlo. Drozd zdá se býti značně sklíčen. Pro velké přítmí, jaké panovalo dnes v porotní síni, oba lustry rozžaty. Úvod dnešního líčení náležel obhájci Drozdovu p. dru. Dvorskému, jemuž předseda o 9. hod. udělii slovo, když P. Drozd prohlásil, že ponechává hájení svému obhájci

Řeč obhájce dra. Dvorského. Slavný soude! Vysocevážení páni porotci S povděkem vítám tento okamžik, kdy mně, pá- nové, po čtrnácti měsících konečně naskytla se mož- nost, že mohu promluviti slovo na obranu svého kli- enta i ostatních spoluobžalovaných. Neboť po celých 14 měsíců tolik řečí bylo roztrušováno na úkor všech obžalovaných, kteří se nemohli hájiti, poněvadž dleli zde ve vyšetřovací vazbě. Nic nebylo dosti špatného, dosti oplzlého, aby to nebylo jako vítané zbraně po- užito proti obžalovaným. Nedivím se proto také, že veřejné mínění bylo rozkaceno jak proti mému klientu, tak proti obžalovaným ostatním, když po 14 měsíců bylo tolik pracováno a o obžalovaných neslyšeny než nejhorší věci. Ráčíte také uvážiti effekt, který stal se tím, že pádem záložny mnoho lidí bylo poškozeno na svém majetku a mnoho se jich bojí o existenci svou a svých rodin, a že pak, jak zcela pochopitelno, ve- řejné mínění hlásá jedním slovem: „Odsuďte je, nebot to jsou ti, co zavinili naše neštěstí!“ Neztrácím však důvěry k vám, kteří jste s takovou pílí a houževnatostí tento svůj těžký úkol soudcovský a zejmena těžký v tomto procesu, po celých 14 dn byli vykonávali a jsem přesvědčen, že zajisté vzne- šenou svou úlohu soudcovskou vykonáte dle práva, spravedlnosti a skutečné pravdy, nehledíce na veřejné mínění, na nátlak ulice, nýbrž dle svého svědomí pravdy zajisté usoudíte, co bylo svědeckým materiálem a znaleckým úsudkem předvedeno, a že odpovíte dle toho k daným otázkám. Než přikročím k podrobno- stem, budiž mi dovoleno, bych vás upozornil, že v tom- to trestním procesu neběží nikterak o schodek sv.- václavské záložny v příšerné téměř výši 8 mill. k Tento schodek je pro toto líčení úplně lhostejným.

Žalovány jsou jednotlivé případy, o nichž myslí veřejný žalobce, že spadají na vrub a vinu jednotli- vých obžalovaných. Pakliže to, co bylo v žalobě po- dáno, bylo skutečnou pravdou, pak by musil veřejný žalobce vznésti tutéž obžalobu na klienty naše i tehda, kdyby nevykazovala záložna schodek, nýbrž třeba Smillionový přebytek, neboť trestní skutek zůstane vždy stejným, ať se vytvořil za okolností těch či oněch. V příčině schodku 8mill, je zavedeno zvláštní vy- šetřování s těmito obžalovanými a ještě s řadou funkci- onářů sv.-václavské záložny a bude se při něm jednati právě o tom, kdo onen schodek zavinil a kdo je jeho příčinou. Příčinami jeho byly, jak slyšeli jste ze zna- leckých posudků, jednak nedbalost správy, jednak defraudace a zpronevěry úřadníků, jednak okolnost. že úroky, jak svědek Frühauf zde potvrdil, „sežraly kapitá!“. A je tomu skutečně tak. Již po odstoupení Karlachově byl schodek dle úsudku znalců větší než 200.000 K, leč ani tato cifra není přesnou, poněvadž se v aktivech vedly ještě pohledávky, jež více než dubiosními, přímo nedobytnými sluší pokládati, jako na př. pohledávka u Skrejšovského, u cukrovaru v Cer- nožicích, u cukrovaru v Cerekvici atd., které figurovaly ještě jako aktiva, ale vlastně byly již dávno ztraceny, takže lze zajisté míti za to, že schodek r. 1877, o němž řekl dr. Karlach, že nevěděl, a tím méně mohl věděti starosta nastupující obnášel 1 mill. K. Od r. 1877 do 1902 minulo 25 let, počítejme úroky a úroky z úro- ků a máme hned aspoň 2 mill. K schodku, který, po- něvadž pohledávky stále připisovaly se v aktivech, vzrostl úroky nejméně na 3 milliony do 10. října

1902. Josef Ort neblahé paměti — pokračuje obhájce — dle výpočtu znalců zpronevěřil nejméně 884.000 K a dle výpočtu znalců dělaly průměrné úroky z této sumy 1 mill. 200.000 K, tedy řekněme okrouhle, škoda záložny činila 2 mill., po připočtení dřívějších 3 mill., tedy pět a poněvadž záložna přes svoji passivnos! po mnohá léta vykazovala zisk, ze kterého se odepi- sovaly daně — dle výpovědi Frühaufovy zaplatila záložna za 22 let neprávem eráru za 1 mill. K daní — vzrosti tedy schodek na dalších 6 mill., a připočtou-li se tantiémy, dividendy a effektivní ztráty záložny při jednotlivých obchodech, které záložna konala a kte- rým se neubrání ani nejsolidnější ústav, můžeme pá- čiti konečný schodek na 8 millionů. Netřeba tedy vykládati, jak bylo tvrzeno, že má snad někdo peníze schovány, neboť po 14 měsíců skutečně nejbedlivějšího pátrání nebylo nalezeno ničeho. To jsem chtěl přede- slat na doklad, že nejde dnes o vliv, jaký měla na schodek vina obžalovaných.

Obhájce přikročuje na to ku právnickému roz- boru věci i otázek, týkajících se viny jeho klienta P. Drozda. Postavení P. Drozda v záložně vymezeno bylo přesně stanovami. Representoval záložnu na veneka vedl vrchní dozor nad spolkovou činností celku. Sta- rosta nebyl dozorcem pokladnictví, ani d zorcem knihování. Za to však bezprostředních funkcí neměl i nesmí mu nikdo vytýkati, že neprohlížel pokladnu a knihy. Také po všechna léta jeho starostování — bylo to od roku 1878 — nestal se jediný případ, aby byl jediný úřadník, vkladatel nebo člen záložny je- diné slovo promluvil k represent anítu záložny a stěžoval si na dost malý ne- pořádek. Po plných 25 roků nebylo o tom zmínky. Nedivme se pak, že starosta, kterýž nebyl na nic upozorněn, kterýž měl důvěru ke svým lidem, kterýž zvláště věřil Ortovi, že starosta ten nečinně se za- chovával. Ort považován byl za člověka zámožného, dával skvělé dary veřejným účelům, byl členem sboru obecních starších, příspěvky jeho kvitovány byly ve- řejně tiskem jako od dárce nejmenovaného — — proč nechtěl býti jmenován? Vykládal to tím, že prý je úřadníkem klerikálního ústavu. A když Ort zemřel. měl skvělejší pohřeb nežli Palacký a Rieger, nad hrobem jeho promluvena byla bohatá slavnostní řeč spisovatelem Šubertem, v níž vyličován byl za vzor českého člověka... A kdo byl Josef Ort? Bylto zloděj, byl to dobrodrub, jímž nechal se klamati celý svět, jeho před- stavení, jeho přátelé, všecko obecen- stvo i celá veřejnost... A když všichni ti jím dali se klamati, měl jediný P. Drozd věděti, že Ort je zlodějem, který záložnu okrádá? Celý svět se klamal, jediný P. Drozd klamati se neměl?

Veřejný žalobce chce prokázati jeho domnělou spoluvinu na zločinu falšování bilancí tvrzením, že prý Drozd znáti musil schodek záloženský. Bývalý starosta Karlach zde dosvědči!, že o zárodku onoho schodku nevěděl. A Karlach byl přece opatrným starostou. Jak mohl o něm věděti Drozd? V tom má obviněný plnou pravdu, když praví, že by byl musil býti bláznem a že by byl zasluhoval výprask, kdyby byl vědomě přejímal záložnu s takovým schodkem. Tak by jednal každý člověk, každý z vás i já. Na- mítá se ovšem, že jej Kohout o tom zpravil. Ale co vlastně a kdy řekl Kohout Drozdovi o pravém stavu věci? Po smrti Ortově pravil mu: »Karlach nás zkazil...« Žalobce dokazuje intelektuální vinu Drozdovu také tím, že prý v roce 1898 fingoval v kontě Živno- stenské banky domnělý vklad 59.000 zl. Obnos ten však byl pouze převeden z účtu záloh na účet vkladů u peněžních ústavů jiných, protože by bývala výše vybraných záloh nápadnou. Účetnicky bylo to ne- správné, ale zde se nám nejedná o posuzová ní správnosti či nesprávnosti účetni- ckých položek, nýbrž o rozhodnutí otázky, je-li možno v jednání žalova- ného spatřovati kriteria zločinu pod- vodu. Bylo-li v hotovosti 59.000 zl. složeno, nebyl tím nikdo uveden ve škodu a nemůže býti řeči o zlém úmyslu, jenž jest podmínkou zločinu dle definice na- šeho zákonníka.

Další důvod, dle něhož se tvrdí, že Drozd jest vinen, spatřuje žalobce v tom, že dal přenésti ob- nos 5000 zl., jež záložna vytěžila prodejem jednoho ze svých domů na dům druhý. I to jest snad účet- nicky nesprávné, ale hmotné škody a zlého úmyslu zde opět není. A třetím důvodem veřejné žaloby, vyznívajícím na domnělou vinu Drozdovu jest prý okolnost, že se P. Drozd po smrti Ortově vzpíral provedení re- vise. Svědectví však v tom směru podaná dlužno posuzovati s reservou, neboť celá řada svědků opět tvrdí, že se Drozd revisi nevzpíral, nýbrž že se to- liko vzpouzel revisi násilné, aby se tím nepobou- řili vkladatelé. Pánové, kteří v tom směru svědčili proti Drozdovi a bez přísahy, nemohou se považovati za svědky bezvadné a hodnověrné. Bůh mne uchovej, abych chtěl je snad podezřívati; naopak, všichni ti pánové vypovídali v dobrém a pevném domnění, že mluví pravdu. Neračte však zapomenouti na jeden závažný, spíše bych řekl psychologický moment, jenž nesmí se tu přehlížeti. Všichni ti vedení páni svědci jsou ve vyšetřovnání pro zločin podvodu nebo úpadku. Není tudíž přirozené, když takový svědek, mimoděk, aniž by o tom nejmenšího věděl, vypovídá tak pod dojmem obavy o svou vlastní kůži, ze strachu před žalářem, že hledí se sebe co možná vinu svaliti. Pokud se zpečování revise týče, myslí obhájce, že P. Drozd jednal zcela správně jen v zájmu ústavu, když se jí vzpíral. Nesmí se zapomenouti, že ten- kráte, když revise navrhována, nevědělo se ještěo výši schodku, a P. Drozd měl jen na mysli obav