1
article
Alberta Berzevicze se uprázdnila. Zvoleni za
místopředsedy jednohlasně Gabriel Daniela
baron Štěpán Vojnich.
Z Pešti, 10. prosince. (C.-B.) »Uherská
telegr. a korresp. kancel.« oznamuje: Chor
vatská kralevinská deputace, jejímž
úkolem jest průprava finančního vy-
rovnání s Uherskem, měla dnes schůzi.
Předseda sdělil, že uherská kralevinská
deputace žádá, aby se další vyjednávání dělo
ústně užším výborem a navrhuje, aby
užší výbor ten ihned byl zvolen. Posl. dr.
Frank navrhl oproti tomu, aby se dříve konala
společná plná schůze obou kralevinských depu-
tací a pak teprv aby zvolen byl užší výbor.
Dále navrhl dr. Frank, aby ministr financí
vyzván byl, aby do plné schůze chorvatské de-
putace se dostavil a tam koncesse oznámil,
jejichž přijetí už uherské deputaci doporučil.
O tomto návrhu rozpředlo se živé rokování,
avšak návrh byl zamítnut. Na to učinil dr.
Frank protokolární prohlášení, kterýmž pro-
testuje proti přijatému postupu, jenž prý paritě
Chorvatska odporuje a důstojnosti, jakož i su-
verenitě chorvatského národa se příčí. Potom
byla volba užšího výboru vykonána. Oba užší
výbory zahájí zejtra své společné porady.
Berzevicz
Gabriel
Daniel
Vojnich
Posl
doktor
Frank
Zvolen
Pešť
Uhersko
Chorvatsko
2
article
Z Mnichova, 10. prosince. (C.-B.) V dnešní
schůzi sněmovní hájil hr. Crailsheim př
rokování o rozpočtu ministerstva zahraničních
záležitostí svou politiku. Považoval se prý vždy
za zástupce koruny a nechtěl se proto vrhnouti
do náručí některé strany. Za jeho úřadování byly
prý styky s papežskou stolicí velice přátelské.
Pokud se týče poměru Bavor k říši, jest prý
vždy přívržencem říšské myšlénky, ale při tom
věrným přítelem své užší vlasti.
Po řeči Crailsheimově byl rozpočet povolen
a schválen návrh na zřízení nového mini-
sterstva dopřavy.
Z Paříže, 10. prosince. (C.-B.) S dobře
zpravené strany se oznamuje, že car ruský
schválil návrhy admirála Alexějeva, od
nichž se očekává smírné vyřízení sporu
rusko-japonského.
Z Londýna, 10. prosince. (C.-B.) „Reute-
rova kancelář“ oznamuje z Tokia z dneška
Sněmovna poslanecká přijala v odpověď na
trůnní řeč jednohlasně adresu, v níž se
vláda obviňuje, že zahájila otálivou poli-
tiku vnitřní a propásla příležitosti, naskytnuvš
se na poli politiky zahraniční. Odhlasování to
považuje se za tím významnější, že odpověď n
trůnní řeč obsahovala dosud vždy jen díky za to,
že císař říšský sněm osobně zahájil.
Z Adenu, 10. prosince. (C.-B.) Proslýchá
se, že Somalci, sloužící ve vojsku anglickém, se
vzbouřili a připojili se k armádě Mullaha.
Ze San Dominga, 10. prosince. (C.-B.) Volby
do předsednictva byly ustanoveny na 17. leden
Somalec
Mnichov
Paříž
Londýn
Reut
Tokio
Aden
San Domingo
3
article
Karlík si spokojeně oddechl, tedy přece
kotě. Pak se dívá na děťátko ve vyšívané pe
řince a již se valí nové otázky
»To máte malou holčičtu? My máme taty
doma Pepíta. A proč má peřintu?«
»Aby jí nebylo zima, Karlíčku, je ještě
malinká.«
Karlík si prohlíží pozorně maličkou, dívá
se na ručky s korálky a v tom vyhrkne ra
dostně;
»Hm, a náš Pepít má taty nožičty !«
Když jej paní lesní ujistila, že i jejich dě-
ťátko má nožičky, stál chvíli zamyšlen, pak při-
padl na novou otázku:
»A jatá vrána pjinesla vaši holčičtu ?«
»Jaká? Černá!«
»Hm, a mně pjinesla bílá a našeho Pepíta
taty!« zvolá Karlík vítězně. Konečně mohl se
pochlubiti něčím lepším, než mají v myslivně.
Mezitím paní lesní dokrmila holčičku; na
talířku zbylo ještě trochu kaše, na kterou Karlík
toužebně hleděl.
»Chtěl bys kaši, vezmi si ji. Umíš lízat?«
»Umím, tatle!« zatne ručku v pěsť a vjede
s chutí celou ručkou do kaše. Takovou kaši
jakživ nejedl !
V tom vběhne Boučková všecka ustrašena
»Millionskej kluk, ten mne polekal, já myslila,
že zaběhl někam do lesa. Pojď, darebo a ne-
zlob tu paní lesní!«
Karlík se klidně zvedne a cape za matkou,
při tom ukusuje z makové buchty, kterou dostal
od paní lesní na cestu. Jest spokojen. První vý
prava do myslivny se znamenitě zdařila.
O. K.
Karlík
Boučková
ten paní lesní
4
article
„Žádná řišská rada, žádný sněm?
Vášně prostá vytrvalost dra. Körbra
urodila zase včerejším ukončením zasedání říš-
ské rady vavříny, z nichž věnec na hlavu sází
»Prager Tagblatt« německému souručenství. Jak
se listu tomuto z Vídně telefonuje, usnesly se
německé strany českého zem. sněmu v ob-
strukci na českém sněmu bezpodmínečně a vše-
mi prostředky tak dlouho pokračovati, dokud
budou Češi obstruovati říšskou radu. Násled-
kem toho jest vláda odhodlána,
zemský sněm nesvolati. Kdyby vláda
pod nátlakem Čechů měla od tohoto usnesení
nstoupiti, svolal by dr. Pergelt, předseda ně-
meckého obstrukčního výboru výbor tento, aby
rozvržen byl »výkonný plán.« Také »Bo-
hemia« přináší v jiné formě týž rozum. Její
zpravodaj »ve stísněném pocitu z toho, že ztra-
ceny drahocenné čtyři neděle a 300.000 korun
z veřejných peněz poplatnictva promarněno«,
sdělují jí, že bylo s německé strany všeobecně
včera poukazováno na nesmyslnost opětného
svolání českého sněmu zemského, jemuž nelze
důsledně prorokovati jiný osud, než jakého se
dožil v posledním zasedání před říšskou radou.
Prager
Čech
Čecho
doktor
Pergelt
Vídeň
5
article
Kdyby prý však vláda vzdor tomu se do-
mnívala, že se bez svolení zemského sněmu
obejíti s to není, budiž působeno na dra.
Körbera v ten smysl, aby neopatřoval další vy-
bírání berní a dávek zemským sněmem nepo-
volených císařským nařízením, tak aby nebylo
žádného zákonného závazku k placení zemských
přirážek. Jiní poslanci doporučovali prý podle
»Bohemie« proti Čechům »jakýsi způsob
odvetné politiky«, totiž škrtnuti
všech položek z rozpočtového provisoria, jež
bude § 14. dekretováno, na nichž Čechůmv
první řadě musí býti záleženo. Ještě jiná přání
byla prý pronesena, než dr. Körber nezdá prý
se býti »aspoň prozatím« tomu nakloněn, pod-
niknouti něco, co by se státnímu převratu i jen
z daleka podobalo, tolik prý lze však vyroz-
uměti z hovorů předsedy ministerstva, že hodlá
nastoupiti ještě před svoláním říšské rady cestu
vyjednávání.
Körber
Čecho
Bohemia
6
article
Dokud strany vládě nevloží do rukou pro-
středky, jichž neomylnost do očí bije, bude prý
předseda ministerstva zachovávati trpnou stálost
jako dosud, aby českou obstrukci přesvědčil, že
stát a vláda nic na sobě vynutiti nedá. Vzdor
všem těmto námitkám nehodlá prý umlknouti
pověsť, podle kteréž - dr. šl. Körber přinucen
bude v době dohledné, sáhnouti i k jiné taktice.
Podle toho škubal by »Pr. Tagblatt« kachnu
ještě nezabitou, ale ať má pravdu svatoanenský
anebo rajtknechtský list, v obou versích vy-
stupuje šl. Körber, předseda ministerstva ve
funkci vykonavatele usnešení německých
stran, jako »magister obstructionis«, jakožto po-
řadatel německé obstrukce na sněmu zem-
ském, jejímž nejpřednějším požadavkem jest
»žádná říšská rada, žádný sněm.«
Splnil-li, aneb splní-li dr. Körber usnesení
německých stran v této jedné, aneb v některé
z dalších příčin předpisy, udělené mu něme-
ckými konferencemi, a dnešními zprávami na-
značené, učiněna bude obstrukce vlád-
ním axiomem, a předseda ministerstva
stane se jejím náčelníkem a poměry, dávno
tušené a zřetelně naznačované, nepopíratelnoua
zjevnou skutečností. Pak bychom se octli teprve
v začátcích věcí, jichž konce německé listy
signalisují, a pak by nastala nutnost, sáhnouti
k reservám české vytrvalosti ve vzdoru, dosud
takřka netknutým.
Körber
doktor
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Muž se vzdorovitým žaludkem. Z Montrealu
se oznamuje: Těchto dnů zemřel zde 22letý Kanaďan
Emil Braseau, jenž od svého narození až do své
smrti zvláštním způsobem se postil. Od svého pátého
roku nepožíval ničeho jiného, než denně pět sklenic
mléka, v nichž byla rozpuštěna libra cukru. Nesčíslně-
kráte byly činěny pokusy, tuto stravu vystřídat, avšak
vzdorovitý žaludek Braseaua vždycky odmítal každou
jinou potravu. Braseau, jenž byl svým zaměstnáním
dělníkem v tiskárně, byl zdejší lékařské fakultě, jakož
i fakuitě v Bostonu, kam se byl odebral, aby jej ohle-
dali, hádankou tím spíše, jelikož jinak byl úplně zdráv.
Ještě před několika dny na plese čiperně tančil. Př
tom však utržil si nastuzení a zemřel. Když zemřel.
vážil Emil Braseau 152 libry, výška jeho těla byla
9 stop 2 palce.
= Krvavé demonstrace studeňtů v Athénách. Př-
tel našeho listu píše nám z Athén: Již delší dobu pro-
testují studenti university proti představám Aeschy-
lovy tragédie Orestes v královském divadle, poněvadž
je přeložena do řeči obecného lidu, oplývající ture-
ckými, bulharskými, italskými a albanskými slovy.
Vidí v tom ohrožení národního jazyka, který se pone-
náhlu starořeckému přizpůsobuje. Nejsměšnější při
tom jest, že fantastické to ohrožení připisují zase jako
přede dvěma léty překlad svangelii Rusku, jako b
nemělo nic jiného na práci, než starati se o tak směšné
a dětinské záležitosti a o bláznovské kousky Řeků.
Kanaďan
Braseau
Orestes
Řek
Montreal
Boston
Atény
Rusko
zdejší lékařský fakulta
královský divadlo
8
article
Jelikož ředitel divadla protestu onoho nedbal a chtěl
minulou neděli u přítomnosti krále a korunního prince
hráti Oresta, sebralo se několik set studentů, by za-
bránili představení, u divadla. Když však viděli, že
sami cíle toho nedosáhnou, odtáhli zpěl k universitě
a odtud v průvodu hlavními ulicemi, by získali ze
všech tříd obyvatelstva spojence, provolávajíce slávu
národu a hellenismu a zkázu Slovanům a zrádcům.
Tak sesíleni a zaopatřivše si i prapor, táhli ulicí
Stadion zpět k divadlu. Mezi tím však obsadilo
vojsko a policie východy ulic na náměstí Omoniaa
když davy chtěly tam vniknouti, postavila se jim
branná moc vstříc. Velitel její pokoušel se studenty
přemluviti, by se vzdali útoku na divadlo a rozešli
se, ti však mu odpověděli nadávkami a rozčileni vo-
lali v před a přední davy s praporem v čele tlačeny
od zadních, srazily se s vojskem. Nastala bitva v pra-
vém slova smyslu a střelné rány hučely se všech
stran. Zmatek byl tím větší, poněvadž i elektrické
světlo zhaslo. »Zrádcové, vrahové!« volali studentia
měšťané, utíkajíce na všechny strany před bodáky
pěchoty a šavlemi jízdy, která bez ohledu kráčela
v před, kdežto policie zatýkala urputnější demon-
stranty. Asi o půl jedenácté v noci skončilo to řá-
dění, ale náměstí zůstalo do půlnoci obsazeno voj-
skem, tak že se podobalo vojenskému táboru. Na
štěstí střílely obě strany do větru, tak že toliko jeden
jinoch byl prostřelen a skonal na místě. Ubohý přijel
právě z Kaira do Athén, by se odtud odebral do
Ameriky a proti své vůli byl unesen proudem davu
do rvačky. Sedm více méně těžce raněných ručními
zbraněmi bylo dopraveno do nemocnice, kdežto jiní
ranění tají své rány, by neměli opletání se soudem.
Orestes
na náměstí
Kairo
Atény
Amerika
u divadlo
9
article
Zastřeleného doprovodilo ve středu přes pět set stu-
dentů bez výtržnosti ke hrobu. Ze zatknutých bylo
několik propuštěno na svobodu, ale jiných padesát
demonstrantů bude zatčeno na rozkaz státního zá-
stupce, který velmi ostře se vyslovil proti některým
novinám, jež rozčilené studenty jen štvou. Vláda
hodlá universitu zavříti, dopustí-li se studenti nových
výtržností. Studenti chovají se v tu chvíli tiše a zdá
se, že většina jich nahlíží hloupost, kterou udělali,
vyvolavše takové demonstrace pro nic a za nic, ne-
boť špatný nebo sprostý překlad jedné truchlohry ne-
může býti nebezpečný řeckému jazyku a řecké ná-
rodnosti. Není též pochybnosti, že některé osobnosti
použily tak směšného prostředku, by vyvolaly demon-
strace proti Rusku, pod kterým vyrozumívají Slo-
vanstvo, by připravily nepříjemnosti vládě a koruně.
Král zajímá se osobně o událost tu a dal
si podati zprávu o celém jejím průběhu nejen od
ministrů, ale i osobně od velitele posádky athénské
a policie. Vojsko, jak jsem sám viděl, stojíc několik
kroků za jeho řadami na náměstí, bilo do lidu ovšem
nešetrně, ale nevyvolalo srážku a jak viděti z počtu
obětí, nemělo úmyslu usmrtiti někoho; konalo jen kru-
tou svou povinnost, by zamezilo větší krveprolití, jež by
se bylo stalo, kdyby rozčilené davy byly vnikly do divadla.
Pozoruhodno jest, že čásť novin přikládá vinu těchto
výtržností korunnímu princi, tvrdíc, že odmítl žádost
ministerského předsedy, aby bylo představení odlo-
ženo, podotknuv, že se vláda nesmí dáti odstrašiti
výhrůžkami a připustiti tak vládu hrůzy v Řecku.
Rusko
Řecko
10
article
Názoru tomu podrobil prý se ministr, učiniv všemožná
opatření, by udržel pořádek.
= Trpasličí slon kyperský. Mr. Henry Wood-
ward oznamil královské učené společnosti britské,
že mrs. M. A. Bateova při prohlídce jeskyň, obsahují-
cích kosti předvěkých živočichů, v horách keriny-
ských v severní části ostrova Kypru mimo četné
zbytky zakrslého hrocha: hipopotamus mimutus, na-
lezla též kly trpasličího slona, jemuž dáno jméno
»Elephas cypryotes«. Před delší dobou nalezeny též
v diluviálních jeskyních na Maltě, Sicilii, Gibraltaru,
Sardinii a Řecku zbytky zakrslých slonů, jež ozna-
čeny jakožto degenerovaná »ostrovní plemena ponnyů«,
druhu elephas antiquus, největšího ze všech pozem-
ských ssavců, jenž v pliocénu rozšířen byl po střední
Evropě až do Anglie. Nejmenší z dosud známých
trpasličích tvarů elephas melitensis Falconer z Malty
má v plecích výšku toliko 3 stop. Avšak kly no-
vého trpasličího tvaru z Kypru jsou ještě menší, než
trpasličího slona z Malty, ale patrně tvoří tyto za-
krslé formy ostrovní toliko jedinou řadu, jež se při-
pojuje ke druhu elephas antiquus.
= Trestanec k doživotnímu žaláři spekulantem
na burse. Z Nového Yorku se oznamuje: Ve vězení
Dannemově nalézá se vrah Stephany, odsouzený k
doživotnímu žaláři. Stephany vymohi si dovolení, aby
směl studovat bursovní zprávy. Jest velmi dobře
znám různým bursovním agentům na zdejším Wall-
streetu. Vypravuje se o něm, že dovede spekulovati
tak dobře, že z pěti tisíc dollarů, jež mu zanechala
jeho nebožka matka, získal již značné jmění. Z to-
hoto jmění sám nemá nijakého zisku, neboť nesmíz
něho užít ani jediného centíku, aby si mohl polepšit
svoji vězeňskou stravu, anebo ulehčiti trest žaláře.
Wood
Bateův
Elephas
Stephan
Kypr
Malta
Sicílie
Gibraltar
Sardinie
Řecko
Evropa
Anglie
Nový York
Wall
11
article
= Zhatilo se. Z Londýna se oznamuje: Skvělý
úspěch ožebračeného britského baroneta, jenž, jak
jsme svého času oznámili, odveden byl z chudobince
ve Westhamu bohatou a vdavek chtivou starou pan-
nou ke sňatku před úřadem civilní matriky do Bri-
stolu, vnukl šedesátiletému irskému baronetu, siru
Th. O'Connor-Moorovi myšlenku, aby se rovněž po-
kusil o štěstí sňatkem. Sir Thomas jest dvanáctý
svého rodu a šlechtický jeho titul pochází ze XVII.
století. Avšak rodina jest nyní na mizině a nynější
baronet má v Corku hokynářský krámek, v němž
prodává zeleninu a uhlí. Cestou nikoliv již neob-
vyklou — insertem v novinách hledal urozený hoky-
nář bohatou družku života, jež by byla ochotna sdí-
leti s ním šlechtický titul a vysvoboditi jej z jeho
uhelného brlohu. Avšak sir Thomas neměl peněz,
aby si koupil svatební šat a hodinky, by se mohl
ukázati před vdavek chtivou vdovou, jež se chtěla
nad ním smilovat a schválně jela do Corku, aby se
podívala na potomka staré šlechtické rodiny. Vypůj-
čil si tudíž hodinky od známé ošetřovatelky nemoc-
ných, jež jemu či spíše jeho právnímu zástupci půj-
čila také svůj nábytek. Krámy tyto byly ihned dány
v zástavu a peníze poslány do hokynářského krámku
k baronetovi. Bohatá vdova přijela, podívala se a —
Moor
Thomas
Krám
Londýn
Bri
Cork