Předs.: Ale v přípravnem vyserrovaní jste se přiznal úplně. Čte se pak písemný posudek znalcův o postupných zpronevěrách v zastavárně za dobu pěti let. Znalec pan Hladík uvádí na dotaz předsedův že knihy zastavárenské vedl Ort a že revisi provádě od r. 1888 do 1. dubna 1902 obžal. Bílý, jak na- svědčují jeho virgulky. Předs.: Mohli jste zjistit, zda a jak lateroval? Znalec: Špatně. Knihy neporovnával. Předs.: Tedy velice nedbale to bylo vedeno. Obžal. Bílý: Jak mně to bylo ukázáno, tak jsem to dělal. Měl jsem plnou důvěru k Ortovi. Já mu důvěřoval a to byla má vina. To přiznávám. Ale jinak jednal jsem slušně jako státní úřadník a poctivě. Měl jsem za to, že Ort jako zá- možný člověk nemá příčiny, aby defraudoval. To byla moje jediná vina, ta má velká důvěři- vost. (Pohnutým hlasem.) Vždyť jsem tím byl připra- ven o čest. Předseda: Páni znalcové, kdy byla vámi nalezena první Ortova detraudace. Znalec p. Hladík: Na první defraudaci Ortem spáchanou jsme přišli v roce 1888 dne 1. července Až do té doby vedl Ort své věci správně. Malversace páchal vždy až koncem roku, kdy teprve zanášel po- ložky, neboť nikdy nepracoval a jour. Obhájce dr. Klumpar (ke znalci): Kdyby by v tu dobu Bílý revidoval správně, byl by musil na ony defraudace přijíti? Znalec: V té době nikoliv, poněvadž teprve později byly knihy uzavřeny. Veř. žal. dr. Berg: Při účtu zastavárním za- psány jsou vymyšlené splátky v částce 40.000 zl. i tvrdíte, že revisor musil na ně přijíti. Setrváváte na tom? Znalec: Ano. Se vší určitostí. Obžal, Bílý: Nepopírám to. Já to nevěděl .. uznávám to, ale já dělal jsem to, co mi Ort nařídil. Před 11. hodinou dopolední přerušuje předseda líčení na deset minut. (Pokračování.)

Theatralia. + Švandovo divadlo pravidelně každý týden předvádí svému obecenstvu novinku — někdy i jich více. Posléz byla vypravena Costova satyra »Syčáci«, jež v Raimundově divadle ve Vídni opakována více než stokráte. Autor nešetřil vtipy a komickými, pů- sobivě vystiženými situacemi, čímž dovedl scénu náležitě oživiti. Obsah je celkem prostý. Mladý. nudící se baron chce poznati svět jako neznámý chuďas a vyměňuje si tedy oblek i stav s truhlář- ským tovaryšem Peznorou a prodělává takto řadu dobrodružství ve vesnici, kdež setkává se s druhým »syčákem« hercem Zimostrazem, jehož uvedení na scénu spolu s ředitelem působí neodolatelně a pře- kvapuje mile celým arsenálem trefně odkoukaných momentů ze života kočujících herců. Hra baví znamenitě a poutala by ještě více, kdyby nebyla lokaliso- vaná. Venkovský jarmark, slavnost ostrostřelců, pří- pravy ke hraní divadla a zejmena velice dobrá zpěvní část hry doznala největšího úspěchu. Pre- miéra i první tři reprisy sehrány živě a pěkně před vyprodanými domy. Herecky vynikli pp. Charvát.

Kubík ml. a st. Veverka, Kaňkovský, Zdrůbeckýa Edl. Z dam výtečně se uplatnila slč. Lierova v ne- patrné uložce Manče, slč. Hallova a pěkným zjevem upoutala slč. Kandlerova. Upravě scény byla věno- vána patrná péče, správou pak pořízeny vesměs nové dekorace. I orchestr, řízený kapelníkem p. Souku- pem, přispěl zdatně ke zdaru novinky, jež asi delší řady repris docílí. Jak z buletinu kancelářského se dovídáme, uvedena bude ještě tento týden na scénu původní novinka, fraška »Dobráček« od Malocha Davida — jež prý se stane silnou kasovní atrakcí. —ic—,

Školská hlídka. Schůze učitelstva měšťanských škol. Královéhra- decký krajin. spolek při »J. Ú. M. Š.« pořádá v sobotu dne 12. t. m. občasnou schůzi svoji v kreslírně měšť školy dívčí v Hradci Králové. Pořad: 1. Zpráva sta- rostova. 2. Přednáška p. uč. Boh. Ryby: »O reformě vyučování krasopisu na školách měšťanských. 3. Roz prava p. učitele Martina Hoška: »O nejnovějších pro- blémech národohospodářských. 4. Volné návrhy Schůze počne přesně o 2. h. odpol.

Věstník spolkový.

Věstník živnostenský a dělnický. Výstraha horníkům. Dle vyhlášky okresního hejtmanství v Chebu varuje rakouský generální kon- sulát v Kolíně n. R. před stěhováním cizích horníků do rýnsko-vestfalské uhelné pánve, protože jest v ní dostatek pracovních sil. Kromě toho jsou tam ceny potravin a nájemné z bytů tak vysoké, že mzda není nikterak výhodna.

Schůze. Dne 9. prosince. Akademický kraj. spolek »Zličan« má o půl 8. hod. večerní Kupců« ve Štěpánské ulici měsíční schůzi s před- náškou p. Jos. Janků: »Darwinova theorie v palaeon- tologii«. Dne 10. prosince. Zpěvácký spolek »Boleslav« v Dejvicích zúčastní se pohřbu svého milého předsedy p. Fr. Rennera, ob. tajem- níka o 2. hod. odpol. z kostela sv. Gotharda v Bu- benči. Schůzka činných členů o 1 hod. odpol.v hostinci p. Bambaska v Bubenči, kdež společná zkouška s pp. členy vůkolních jednot pěveckých, jež žádáme, by se zúčastnily pohřbu našeho předsedy. Dne 12. prosince. Literární zábavní spolek »Kroužek Klicperův« na Král. Vino- hradech má výroční valnou hromadu o 8. hod. več. v hostinci p. Havrdy na Purkyňové náměstí.

Poslední zprávy. Porušená pocta Košutovy památky. Z Pešti, 9. prosince. Ze Stolič ného Bělehradu se oznamuje: Čestný soud zdejší před několika dny zbavil poru- číka 12. pluku honvédů Forbergra »pro neslušné chování v kavárně«, kde cikánská hudba hrála Košutovu hymnu, hod nosti důstojnické. Poručík se odvolal k čest nému soudu pešťskému, ten ale potvrdi nález čestného soudu ve St. Bělehradě.

Tržní a hospodářské zprávy. Vývoz masného zboží do Německa. Dodatečně sděluje se k publikovaným již ustanovením o úřadním postupu při prohlídce zásilek masných do Německa, že jest účelno, také při poštovních zásilkách přes Brod n. L., Cheb a Vojtersreuth do Německa vypra- vených, vyžádati prohlídku masa v těchto stanicích a označiti proto příslušné zásilky i průvodní listy potřebnou poznámkou na příklad »Prohlídka masa v Brodě n. L.« Co se týče Varnsdorfu a Liberce, jichž se ostatně vývoz masa méně týče, nedoporu- čuje se analogický postup, protože jest místnost ku prohlídce příliš od nádraží vzdálena, což působí značně obtíží. Mimořádná valná schůze hospod. spolku smíchov- ského koná se 13. prosince o 1/22. hod. odpol. v hostinci p. Jurise v Ruzýni. Pořad: Pan dr. Jos. Munzar, ředitel hosp. školy zimní, bude přednášeti: »O našem hospodářském poměru k Uhrám a dů- sledcích zavedení surtaxy na cukr.« Rozhovor o společném zakupování pokrutin uvede jednatel p. K. Franc. Pan dr. J. Munzar: »O chovu bravu vepřového a ochranném očkování proti července.« Cukrovar v Králové Městci skončil ve středu letošní svou kampaň. Pracováno bylo 741/4 dne proti 521/2 dne v roce loňském. Kurs o zužitkování ovoce v Třebenicích pořádán bude Hospodářským spolkem pro okresy: Pardubice, Holice a Přelouč ve dnech 6., 7. a 8. prosince t.r. Cuk r. (Poslední zpráva. —n— V Praze, 9. prosince. (10 h. 45 min.) Obchod se surovinou klidný. Po- hotové franko Ústí kor. 19.40 peníze. Raffinada pohotová kor. 63.75 franko Praha.

První číslice peníze a druhá zboží. Z Hamburku, 9. prosince v 10 h. dop. (Původní telegram.) Smýšlení klidné. Na prosinec 16.75 až 16.85, na leden 17.00 až 17.00, na únor 17.15—17.20, na březen 17.30 až 17.35, na duben 17.45 až 17.55, na květen 17.60 až 17.65, na červen 17.70—17.75, na čer- venec 17.85 až 17.90, na srpen 18.00 až 18.05, na září 18.10—18.15, na říjen 18.25 až 18.30, na listopad 18.20 až 18.30. Počasí: mírně. Z Nového Yorku, 8. prosince. (Tlgr. »Nár. Listů«.) Bavlna v Novém Yorku: na místě 12.50, na prosinec 12.05, na leden 12.19, na únor 12.26, na březen 12.36, na duben 12.36, na květen 12.38, na červen 12.36, na červenec 12.36, na srpen 12.08, na září —.—. Smýšlení stálé. Dovozy do všech přístavů 78.000, dovoz do vnitř země 38.000 žoků. Celkový vývoz 22.00 žoků. Ba- vlna v Novém Orleanu 121/4. Z Nového Yorku, 8. prosince. (Tigr. »N. L.«) Pšenice ustálená na místě 913/4, na prosinec 907/8, na květen 851/s, na červenec 823/4, kukuřice na květen 481/2, na červen —.—. Mouka 3.65. — Dovozné za obilí 11/2 Cukr 312. Káva 63/4. Směnky na Londýn 479.40. Stříbro 533/4. 210 —

»Já také ne v Packalově!« vzkřikl. »Ale poněvadž pán čítá tolik let života, jako já praxe — a — poněvadž nás na jedné lavici ne . . . tento ...« Tu provedl rukou několik významných posuňků s hůry dolů. »Tedy prosím pana dobroděje, aby mne nepoctíval titulem kollegy . ..« Domluviv, zanechal Dragonovicz vyjeveného doktora uprostřed pokoje a sám odešel, aby si oddechl. Hejsek nespal celou noc, ale za to mnoho přemýšle o tom: Zdali jednání kollegy Dragonowicze zasluhuje napo- menutí ústního či písemného, či podání stížnosti k nejbliž šímu sboru lékařskému? Či nevymahá snad hrubé jednání kollegy Dragono- wicze zadostiučinění zbraní v ruce? A v tomto případě: Zdali se v okolí nalezne dostatečný počet svědků Druhý den oba protivníci byli bledí a pojídali sní- dani bez chuti. Každý nalézal se pod vlivem velmi ráz- ných, nezvratně pojatých úmyslů, jež se soustřeďovalyv tom, že žádný nesměl s druhým rozmlouvat, co možná nejméně na protivníka pohlédnout — a — co nejspěšněji požádat o koně. Také oba tak učinili. Ale poněvadž paní baronka víc důvěřovala Varšavanu než Dragonowiczovi, tedy odjel toliko starý doktor, dostav hojný honorář. V předpokoji nalezl Dragonowicz komorníka Kryštofa a obvyklého lokaje. Pan Kryštof nařídil lokaji, aby při- pravil pana doktora na cestu a pan doktor prosil pana Kryštofa, aby pověděl lékaři z Varšavy, že je pobuda. Kryštof se zamyslil. »Dovolte, pane doktore, abych připomenul,« pravil, »že mám potěšení, toho pána znát, a že . ..«

»Jak to? byli jste v jedné restauraci?« tázal se Dragonowicz pln vzteku Zdálo se to do pranice, ale pan Kryštof nepozbyl chladné krve. »Já v restauracích nesedával«, odpověděl důstojně, »a s tam tím pánem setkával jsem se ve společnostech. v jakých pan doktor — nebývá !« Řka to, odešel bez rozloučení a později prohlásil paní baronce, že starý doktor jest špatně vychován a že on, pan Kryštof, již nikdy ho nebude pozdravovat, anebo by prosil o propuštění. Tímto způsobem mladý lékař opanoval místo a moh nemocnou léčit bez překážek. Ujal se Andělky rázně. Celé hodiny trávil při jejím lůžku, sám podával léky, víno, předpisoval polévky, pokle- pával, naslouchal, měřil teplotu. Avšak když se ho baronka ptala, co soudí o pacientce, potřásal hlavou a odpovída květnatým slohem: »Nemocná přechází přes úzkou lávku, s které možno snadno spadnout a která rovněž snadno se může zlomit Ale . ..« Na tomto místě nachýlil hlavu a rozložil ruce: »Příroda má svoje prostředky !« doložil. »Tedy jest stav její povážlivý?« tázala se znepoko- jena baronka. »Do poslední chvíle nesluší ztrácet naděje . . .« »Kdy očekává pan doktor obrat?« V malarii není obratu. Jest tu toliko postupné uvol- nění rozvoje choroby a úpadku sil, nu — a pak uzdravení.« »Bylo by třeba přispíšit návrat otce nemocné?« tá- zala se dáma.