V Praze, ve středu dne 9. prosince.

K číslu 336.

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko na měsíc 3 K 80 h

NARUDNÍ

Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3

LSII Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici. číslo 3. Tam je též redakc a expedice

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Před zahájením delegací. Z Vídně, 9. prosince. Císař po dlou hém pobytu mimo Vídeň, tráveném hlavně ve Štyrsku, dnes večer se vrátí do Vídně Jest pravděpodobno, že zejtra přijme jak dra. Körbra tak i hrab. Goluchow ského v záležitostech, které souvisí s na- stávající kampaní delegační. Také hr. Štěpán Tisza sem v nej bližších dnech přibude, aby zde byl, pokud zasedati budou delegace. Také on bude pa- novníkovi referovati. Obchodní smlouvy s Italií. Z Vídně, 9. prosince. Zprávy, dochá- zející z Říma vlády uherské i cislajtanské stavu vyjednávání ve příčině obchodních smluv rakousko italských jsou dosud ne- přízni vy. Záležitost auskultantů. Z Vídně, 9. prosince. Auskultanti všech zem í, zvláště pak z Prahy, Mariboru, Celovce, Inšpruku, Olomouce, Uherského Hradiště, Lvova, Štyrského Hradce a Rove- reda přišli se zde poradit o společné petici, kterou podati hodlají po- slanecké sněmovně. Žádá se adjutum 1200 K každému akademicky vzdělanému čekateli státní služby hned po jmenování auskultantem, po případě definitivním prakti kantem. Po složení zkoušky praktické a trojleté službě adjutum 1600 K. Po dosažen 5 roků služebních adjutum 2000 K. Zástupcové mimovídeňští byli předsedou. delegátem vídeňským, srdečně uvítáni. Po- tom referent ukazoval na důvody, které při- měly auskultanty postaviti se proti návrhu rozpočtové komise z r 1896. Stanovisko panské sněmovny, že ad jutum se má považovati za podporu, jest ne- správné a nedá se udržeti. Trpěti se může podpora na 2—3 roky, ni- koli však na 10 let.

Auskultanti nežádají žádných výhod oproti jiným, akademicky vzdělaným čekate- lům státní služby. Musí se však přiznati, že služba justiční je nejtěžší a nejobtížnější. Nynější adjutum, spočívající na zákoně zr 1873, ab solutně nestačí pro dnešní poměry, jednak vzhledem na podstatné zdra- žení veškerých potřeb životních, jinak vzhle- dem na vydaje spojené s representací. Se skrovným adjutem stává se auskultant soud- cem, jsa již zadlužen. Od takového nelze se pak nadíti ne strannosti, neodvislosti a neporušitelnosti vlastností to, které jsou podmínkou zdárné justice. Řečník odůvodňuje potom návrhy shora uvedené, zejmena pak adjutum 2000 korun po pětileté službě, které by represen- tovaly v rozpočtu nynějším vydaj nejvýše 160.000 korun. Na konec prohlásil řečník, že lépe jest dosíci něčeho než ničeho a žá- dal zástupce českých obvodů, aby působili na poslance české, by vypustili zákon o platech auskultantských ze své obstruk ce. (Hlučná pochvala.) Zástupce inšprucky dr. Knapp přimlouval se, by auskultanti neuskrovňovali se ve svých požadavcích, po- něvadž i tak parlament z nich něco u trhne.

Strach, že nebude povoleno nic, žádá-li se mnoho, není důvodný. Proto navrhuje řeč- ník, aby místo 1200 K pro začátek bylo na- vrženo 1400 K, místo navrhovaných (po tří- leté službě) 1600 K 1800 K a posléz aby se přijal dodatek, že pětina právních prakti- kantů, stejně jako pětina auskultantů, syste- misovaných při obvodu vrchního zemského soudu, dostávati má ročně adjutum 1000 K. Předseda sdělil, že akce zahájená v této záležitosti měla úspěch potud, že poslanei Spinčič, Ferjančič a Schücker promluvili s ministrem financí, který ochotně slíbil, že bude tužby praktikantů a auskul- tantů do jisté míry podporova ti. Zamýšlený zákon měl by nabýti platnosti 1. ledna 1904. Hlasovalo se dle ob- vodů. Konečně přijat byl návrh zástupce inš- pruckého obvodu dra. Knappa s dodatkemo platnosti zákona ode dne výše uvedenéhoa zvolena ihned deputace, která se dnes ode- béře k ministerskému předsedovi jako správci justice a předloží zástupcům stran ve sně- movně učiněná usnesení.

Herbert Spencer-

Z Londýna, 9. prosince. Všechny no- viny bez rozdílu vyhlašují smrt Herberta Spencera za národní událost. Nekro- logy velebí nebožtíka jako ne jvětšího Angličana všech věků. Spencer ne- přál si, aby zprávy o jeho stavu zdravotním předkládaly se veřejnosti a tak se vy- světluje, že o posledních dnech jeho života nebylo nic povědomo. Teprve stručný tele- gram jeho tajemníka oznámil včera, že Spencer skonal ve 35. hod. odpol. pozbyv již předevčírem úplně vědomí.

Telegrafické zprávy. Z Paříže, 8. prosince. (C.-B.) Senát při- jal sněmovnou schválenou osnovu zákona ve příčině udělení amnestie na přestupky stávkové a zamítl dodatek, aby zákona toho bylo použitc pro osoby, odsouzené státním soudem. Z Karači, 8. prosince. (C.-B.) Lord Courzon přibyl sem včera na parníku „Hardinge“, skončiv svou cestu do Perského zálivu. Prohlašuje, že cesta jeho měla velký výsledek. Z Madridu, 8. prosince. (C.-B.) Nynější mi- nistr spravedlnosti a bývalý ministr námořnictví v ministerstvu Silvelově Toca prohlásil v roz- mluvě, že považuje za nezbytnou silnou moc vojenskou na moři a že názor ten také vláda Z Londýna, 8. prosince. (C.-B.) Úřadní lis! oznamuje, že býl podplukovník Harrington jmenován zplnomocněným vyslancem u císaře Menelika. Harrington byl dříve britským sdílí.

FEUILLETON Ve snách...

Byl sychravý, nepříjemný podzimní den. Seděl jsem ve vytopeném svém pokojíčku a úsilovně pracoval na delší práci, již vyžáda si redaktor jistého měsíčníku. V tom někdo prudce zaklepe. „Vejděte!“ A do pokoje vřítí se člověk vysoké postavy — pravý Herkules. „Co si přejete, prosím?“ pravím, prohlí žeje si jemně oholenou, oválnou jeho tvář. „Což pak mne už nepoznáváte?“ zaharaš to náhle vzduchem — „jsem Váš starý známý přec!“ „A vždyť to je pan N...! Ani jsem Vás po znat nemohl! Nu a co mně přinášíte?“ Pan N... přistoupil blíže ke mně. „Poslyšte, jste také trochu psychologem?“ „Nu tak trochu ano — ale moc ne! A zkoumavě zabodávám oči ve tvář nenadá lého hosta . Ten klidně usedl na pohovku a odkládaj klobouk, hovoří: „Tak, poslyšte! Vy jste přece spisovatel — může se Vám to hodit. Zpracujte si to, jak chcete — já Vám povím jen to nejnutnější: Je tomu právě půl roku, co ocitl jsem se bez zaměstnání. Továrna neměla práce a s děl- nictvem propustila i mne. Měsíc žil jsem z úspor — pak najednouto na mne ale trhlo. Neměl jsem na byt a musil se vystěhovat. Bloudil jsem ulicemi a hledal byt nový Než nikde nechtěli mne bez zálohy přijati A tak nezbylo mi, než bloudit ulicemi.

Zkusil jsem vypůjčit si od přátel, než žádný nemohl mně větší obnos zapůjčit — všichni stě- žovali si na zlé časy. Zlatku, dvě mně ještě půjčili, více však nikde jsem nesehnal. A ten pakatel ovšem na byt nestačil. A tak bloudil jsem ulicemi, opatřuje si aspoň nejnutnější potravu. Noci probděl jsem z počátku chodě — pak za pěkných nocí prospal jsem se venku v přírodě a když přituhlo, uchýlil jsem se do nočních ka- váren. Tam vzal jsem obyčejně noviny do rukoua dalo-li se, při panujícím hluku, dřímal jsem. Za týden byl jsem jako vyměněn. Ne na zevnějšku — o ten jsem odjakživa nedbal — ale uvnitř — na duchu! Stával jsem se jaksi otupělým a vše vidě jsem jako v mlze. Přirozený cit i citlivost ztratil jsem. Pamatuji se na to živě: Jdu po ulici, po tkávám přátele a známé — leč v nějakém div ném světle — jako ve snu ... Když některý zapředl se mnou rozhovo odpovídám — odpovídám — — leč slova splý vají mně se rtů jako voda z vodovodu. Příte otevřel kohoutek a voda teče, poněvadž musí — a teče tak dlouho, pokud přítel neumlkne a ko houtek vodovodu nezavře .. A slova — ta jsou taková matná — nepřiro zená — — neživotná, řekl bych — taková má tožná fata morgana .. V hostinci neb v kavárně pak sotva usednu už spím a kolikrát tak tvrdá, že nemůže mne nikdo probudit! Spím hodinu, dvě — pak najednou se pro- budím, ohlédnu a pozoruje-li mne někdo, i se zastydím .. Obyčejně vícekrát pak do takového lokálu jsem nešel . ..

Podivuhodno při tom je, že při tom náhlém, trhavém spánku praničeho se mně nezdálo . .. Žádné sny — jen nepříjemné rozčarování. Stalo se mi také, že usnul jsem při chůzi a jdu — jdu, aniž by mi vadily zvýšené chod- níky na rozcestích ... Někdy probudil jsem se u známých lokálů, kam ve spánku jsem došel . . Někdy stalo se mi také, že zůstal jsem ve spánku stát na ulici — leč podobný spánek nikdy dlouho netrval .. Stav tento trval plné čtyři měsíce. Spánek můj nikdy netrval déle dvou, tří hodin denně. A co všechno za tu dobu jsem provedl! Vzpomenu-li na to dnes, tu uznat musím, že vše to dělo se nepřirozeně — skoro jako ve snách ... Stalo se mi totiž několikrát, že přes nej- větší úsilí nemohl jsem sehnat ani na to nej- nutnější. A tu zašel jsem i k takovým lidem, ke kte- rým bych nikdy za normálního stavu nebyl zašel! To však jsou všechno jen maličkosti proti tomu, co stalo se mi později. Po předchozích třech úplně probdělých nocích, setkal jsem se jedné noci v kavárně s jedním svým zrádným přítelem. Zrádným proto, poněvadž prokázal jsem mu svého času velkou službu a on velkým nevděkem mi odplatil. Přisedl jsem maně k němu, puzen nezná- mou silou. Oslovil jsem ho. Odvětil mi vyhýbavě a jaksi nerad. To mne rozčililo. Vstal jsem, sáhl do kapsy a než se nadál — vrazil jsem mu nůž do prsou.