1
article
Younga, město pro svoje přívržence, jichž práci
hodlal vykořistit. Město nazváno Zion Čity, bylov
nejkratší době hotovo a stalo se sídlem prů-
myslu v Americe zcela nového, krajkářství, k je-
hož založení povolal si Dowic velký počet děl-
níků z Nottinghamu. Během dvou let měla
Zion City obyvatelstva více než 10.000 duší
všech národnosti, od Irčanů až po Číňany, na čemž
si Dowic nemálo zakládal. Nad tímto obyvatelstvem,
jež se do nynějška alespoň zdvojnásobilo, vládl Do-
wic neobmezeně. Zdá se však, že krajkářství v Zion
City se v poslední době nedařilo. Jinak by nebyl Do-
wic podnikl svoji »křižáckou výpravu« do Nového
Yorku, jejíž úplný nezdar připravil jej u jeho přívr
ženců o úvěr. Vskutku z stalo provolání jeho časo-
pisu »Leaves of Healing« (Listy spásy), v němž vy-
zýval svoje věřící, aby upsali dva a půl millionu dol-
larů na urovnání poměrů jeho podniků bez úspěchu
načež následovala exekuce nemovitostí Dowicových
oceněných na 25 millionů dollarů. Manželka Dowi
cova a jeho syn meškají nyní v Paříži a tvrdí se, že
mají s sebou značné jmění. Dowic má prý v úmyslu
opustiti Ameriku navždy a odebrati se do Australie,
kde měl první svoje úspěchy.
Young
Irčan
Číňan
Dowicový
Zion
Amerika
Nottingham
Zion Cita
Nový York
Paříž
Austrálie
Zion Cita
Leave of Healing
2
article
= Vylákaný postup panství. Z Pešti se ozna-
muje následující sensační podvodná afféra: Hraběnka
Augusta Stommová oznámila těchto dnů u tamějšího
policejního ředitelství, že byl učiněn pokus, dáti pro-
střednictvím smlouvy o prodeji, jež na ní byla
Istivým způsobem vylákána, připsati její panstv
Danabogdany na jméno její švekruše Irmy Wallen-
feldovy. Panství toto bylo dříve majetkem souro-
zenců Wallenfeldových, od nichž je hr. Stommova
před několika měsíci za 80.000 korun koupila. K to-
muto panství náleží též velký žulový lom, jenž
opatřuje většinu uherských měst dlažebním kame-
nem. Ve smlouvě o prodeji žjeho bylo ustanovení.
aby sourozencům Wallenfeldovým ponechána byla
čásť výtěžku z tohoto lomu. Poněvadž hraběnka ne-
chtěla se zabývat účtováním s dělníky a dozorci.
pověřila touto prací dra. Jana Erdělye. Před něko-
lika dny měl dr. Erdélyi řízení u pozemkových knih
a úřadník konající službu uvítal jej, řka: »Budete
bezpochyby brzy sproštěn úřadu důvěrníka hraběnky
Stommové, neboť nás došly listiny ve příčině pře-
psání panství na jméno sl. Irmy Wallenfeldovy.« —
Dr. Erdélvi, jsa touto zprávou nemile překvapen,
oznámil to ihned hraběnce a zvěděl od ní, že panství
ani neprodala, aniž pomýšlela na to, dát je přepsat.
Poněvadž pak tu mohlo jít jen o podvod, podniknuto
ihned potřebné pátrání, jímž zjištěno, že bez vě-
domí hraběnčina podána u jedné banky žádost
na povolení půjčky dvě stě tisíc korun. Banka
ihned byla upozorněna, aby žádanou půjčku nepovo-
lovala, poněvadž majitelka panství o ni nežádala.
Augusta Stommová
Danabogdana
Wallen
Wallenfeldový
Stommův
Wallenfeldův
Erděly
Erdélyi
Stommová
doktor
Erdélvi
Pešť
3
article
Teď vzpomenula si také hr. Stommová, že notář Ed-
mund Kormos z Danabogdany, k němuž měla neob-
mezenou důvěru, před několika dny předložil ji ku
podpisu listinu, kterou jí označil jako nedůležitou a
kterou tudíž podepsala, aniž ji čtla. Jak nyní vyšlo
na jevo, byla to listina o postupu panství. Ted
také shledáno, že notář Kormos měl důvěrnou
známost s Irmou Wallenfeldovou, jež patrně se při
pokusu o podvod zúčastnila. Domněnka ta byla po-
tvrzena tím, že Kormos i Irma Wallenfeldova odce
stovali před několika dny neznámo kam. Předpokládá
se, že oba, shledavše, že podvod jejich byl objeven,
uprchli do Ameriky
= Dezet poddůstojníků přepadlo kavárnu. Přítel
našeho listu píše nám z Pirea: Jen holou pravdu řekl
dřivější vojenský ministr, prohlásiv ve sněmovně, že
Řecko nemá dnes vůbec žádného vojska. Jaká kázeň
a vojenská morálnost panuje v řeckém vojsku, do-
svědčuje následující případ: Před pěti dny pustil se
jakýs poddůstojník pěchoty v kavárně do rvačky se
sklepníkem, při čemž pes poddůstojníkův se ujal
svého pána a kousi sklepníka do nohy. Sklepník za
to zabil ubohého čtvernohého ochránce a přítomní
hosté zamezili další rvačce. Poddůstojník tím rozzu-
řen odebral se do Athén, kde získav ještě devět pod
důstojníků, vrátii se s nimi minulý pátek v noci do
Kormos
Wallenfeldová
Wallenfeldův
Danabogdany
Amerika
Pireus
Řecko
Atény
4
article
Pirca. Ozbrojeni revolvery vnikli do kavárny a po-
čali stříleti a rozbíjeti veškeré nářadí. Sklepníci a
sluhové postavili se jim na odpor a povstala hotová
bitva, v níž byli dva sklepníci a dva poddůstojníci
raněni. Z těchto jeden byl dvakráte bodnut nožem,
takže se o jeho uzdravení pochybuje a druhému sluha
tak narazii hlavu do zdi, že omdlel. Konečně musili
však sklepníci spasiti se útěkem a poddůstojníci, když
skončili rozbíjení nářadí a lahví, odebrali se v prů-
vodu policie na policejní stanici. Zajímavo při tom
bylo, že policisté přihlíželi tomu řádění z ulice, aniž
se osmělili zakročiti proti slavné branné moci a že
z oněch poddůstojníků několik jest přiděleno policii
v Athénách jako policejní podkomisaři. Jaké služby
tam konají, vídime z každodenního seznamu zločinu
spáchaných v Athénách. Nesmějí nás překvapiti ani ty
nesčetné vraždy a přepady na venkově, kde poddů
stojníci takého druhu jsou samostatní policejní náčel
níci, bez vyššího dozoru, podřízeni toliko poslancům
okrsku a přátelům jejich, když si i před očima mini
sterstva a královského dvora dovolují vražedné pře-
pady a výlety do okolí královské residence. Prozatím
sedí v policejním vězení, ale veřejná bezpečnost tím
neutrpí, oč se nedostává vojska pro běžnou službu
policejní náčelníci na venkově žádají každodenně mini-
sterstvo o vojenskou pomoc, by udrželi pořádek neb
mohli se brániti proti útokům zločinců !
Atény
5
article
= Maffie v Americe. »Daily Mail« oznamuje, že
v Americe bylo zatčeno několik členů Maffie. Za-
tčení rozesílali italským bankéřům a obchodníkům
výhrůžné dopisy, v nichž jim vyhrožovali smrtí, ne-
pošlou-li jim žádané sumy peněz. Věc oznámena
policii v Nov. Yorku, načež zatčeno v italské čtv ti
tamější 15 Italů. Každý ze zatčených měl při sobě
dva revolvery a dýku a v místnosti, kde byli dopa-
deni, nalezeno úplné skladiště zbraní. Před policej
ním soudem prohlásil jeden ze zatčených, že všichn
jsou členy Maffie, jejíž hlavní sídlo jest ve Filadelfi
s nímž jsou ve spojení kluby v Nov. Yorku, Balti
moru a Pittsburgu. Zalčení obžalováni byli pro vra-
žadná sniknnte
Italos
Amerika
York
Pittsburg
Maffie
spojený klub
Daily Maila
6
article
= Měření zeměpisných šířek na Špicberkách.
Z Petrohradu se oznamuje: Těchto dnů měli členové
švédské a ruské výpravy k měření zeměpisné šířky
zde společnou schůzi, ve které pojednáváno o otázkách
zeměpisného měření na Špicberkách. Měřické práce
byly sice dokončeny posledními výpravami, jež v létě
1902 vyslány byly z Ruska a ze Švédska, ale zbývá
ještě část mechanických výpočtův a zpracování mate-
riálu, jakož i vydání map a pojednání o výsledku,
k němuž jest nutna další společná práce Švédův a
Rusů. Na Špicberkách zpracovaly ruské výpravy jižní
část, švédské pak severní část až k „Sedmi ostrovům
a jak se nyní ukázalo, byly práce Rusů nejúspěšnější
pokud se týče výsledkův astronomických a geodeti-
ckých, práce Švédů pak, co se týče bádání meteorolo-
gického a fysikálního. Při měřeních geodetických ob-
jevilo se při porovnámí prací překvapující faktum, že
společná trať Černyšev-Thumbpoint v délce 60 kilo-
metrů byla ruskou i švédskou výpravou změřena tak
přesně, že rozdíl se páčil toliko na 8 centimetrů. Dále
bylo při této schůzi usneseno, vydati mapu Špicberk
v měřítku 1: 1,000.000.
Švédův
Rus
Švéda
Černyšev
Špicberky
Petrohrad
Rusko
Švédsko
centimetr
7
article
= Sněhové vánice v Italii. Z Milána se ozna-
muje: Skorem do konce minulého měsíce panovalo
zde nejkrásnější jarní počasí a hory pokryté sněhem,
jež ohraničují obzor veliké lombardské roviny, každo-
denně jevily se v nádherné záři sluneční. Tu však při-
hnala se pojednou na konci měsíce zima, a sice s ne-
obyčejně prudkými sněhovými vánicemi. Sníh padal
tak výdatně, že vzezření města se rázem změnilo a na-
bylo rázu zcela severního. Také z ostatní severní Italie
oznamují se silné sněhové vánice, jež namnoze způ-
sobily též závady železničné dopravy. Od Simplonu
se oznamuje, že na trati dráhy simplonské a spojova-
cích tratích Arona—Domodossola a Santhia —Arona
byly práce úplně zastaveny. Poštovní silnice přes sedlo
simplonské jest na některých místech pokryta vrstvou
sněhu z výší dvou metrů a naprostc neschůdná.
Aron
Domodossola
Santhia
Milán
8
article
Politické zprávy.
Politické zprávy.
Ze Záhřeba, 7. prosince. (Velko-ch or-
vatské snahy Frankovy.) Nynějšího tá-
borového ruchu v Chorvatsku použil vůdce
»čisté strany práva« dr. Frank, aby si od svých
přívrženců dal opět jednou odhlasovati resoluci,
ohřívající myšlenku velko-chorvatskou a tím-
též štvoucí proti smíru srbsko-chorvatskému.
Svolal totiž schůzi do Kutiny, a tam přijata
resoluce, vyzývající poslance, aby působili
k tomu, aby chorvatský národ, obývající Chor-
vatsko, Slavonii, Dalmacii, Rěku, Mezimuří,
Bosnu, Hercegovinu a Istrii, spojen byl v jedno
státní těleso v rámci habsburské monarchie,
k tomu tělesu aby se připojily i země slovin-
ské a aby ve státě tom panoval jedině jazyk
chorvatský. Frank, jenž svou neústupností zma-
řil letos sloučení všech opposičních stran chor-
vatských, mrzí se asi, že přestaly nechutné
spory srbsko-chorvatské, že se připravuje po-
ctivý smír mezi oběma těmito bratrskými kmeny
a snaží se nasíti mezi ně opět símě sváru.
Doufejme, že jeho snaha zůstane marnou.
Frankův
doktor
Frank
Záhřeb
Chorvatsko
Kutina
Slavonie
Dalmacie
Rěko
Mezimuří
Bosna
Hercegovina
Istria
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Závidění hodný muž«. Ode tří dnů
vycházejí orgány pražského kasina tak říkajíc
jenom o bílé vestě a bílém nákrčníku a v »ka-
bátě pro pečeně«, jak se dobře po německu
fraku říká. Překypují slavnostním nadšením
největšímu pražskému, respektive smíchovskému
Němci p. Alexandru Richtrovi přihodilo se, že
dožil se šestého křížku, věc celkem nemilá,
není-li provázena takovými tělesnými okolnostmi,
kteréž oprávňují naději aspoň ještě na dvě sta-
tečné desítky života, což lze se u p. Alexandra
Němec
Richter
Alexandr
10
article
Richtra loyálně nadíti. Nebyli bychom se ucho-
pili slavnostní příležitosti, abychom mu to vý-
slovně přáli, kdyby nebylo výslovného podnětu se
strany vždy roztomilého »Pr. Tagbl.« Smíchovský
šedesátník p. Al. Richter jest tak slavný muž,
že mu »Pr. Tagblatt« věnoval v neděli, v před-
večer šedesátin, proložený úvodní článek plný
veleby, v němž projevena originální myšlenka,
že radost a jásot naplňující německá srdce ze
šedesáti let pana Richtra by byly jenom tenkrát
úplné, kdyby se mohlo říci: »To jest muž, kte-
rého nám protivníci závidí.« Přičinili jsme se
sice všemožně, abychom tomuto zbožnému přání
vyhověli, ale to co jsme se z »Jubilate« Tagblattova
dověděli, k tomu naprosto nestačí. Pan Richter
býval poslancem obch. komory pražské tak dlouho,
dokud byla německá, pak se stal poslancem
komory chebské, jako obchodník byl nucen
jednou vyrovnati se svými věřiteli soudně, ale
v deseti ietech byl s to zaplatiti své dluhy úplně,
ccž ovšem povznáší jej vysoko nad ovzduší,
z něhož vyšlo a do něhož se vrací tak mnoho
hvězd německého bohatství v Praze a v Čechách
vůbec. Za to však je pan Alex. Richter prvním
ředitelským radou — České spořitelny, což samo
sebou stačí vyvážiti všechny jeho poctivé činy
kupecké a obchodní. Nikoli však na to, abychom
jej Němcům záviděli, neboť ináme-li již záviděti
na tomto poli, musili bychom jim záviděti dvacet
jich kollegů Richtrových v naznačené spořitelně,
Richter
Alex
Němec
Richtrův
Praha
Čechy
Český spořitelna
obchodní
11
article
na kteréž máme nejspravedlivější nároky. Jinak
narodiv se, Richter žil, zbohatl, byl členem okr.
zastupitelstva, okr. školní rady smíchovské, za-
kladatelem Theatervereinu, otcem, dědem, žád-
ným prý řečníkem (ale v každém ohledu lepším
než sám německý nadřečník dr. Eppinger, což
vyšlo na jevo při slavnostní hostině) a za ob-
zvláštní zásluhu se mu počítá, že při velkém pře-
hodnocování hodnot v německém táboře neutekl
z německo-liberální strany, nýbrž zůstal a platil
na pražské němectví tak, až se ohýbal. Neboť tu
leží pochovaný pes, jak říkají feuilletonisté ně-
mečtí; není to muž, jenž jest veleben, nýbrž jeho
— veliký měšec. „Počítá se s ním při
každé slavnosti, jejíž výnos němectví podporovati
anebo jemu prospěti má — přijde-li on, nebývá
žádného deficitu,“ praví s ušlechtilou prostotou
„P. T.“ Jestiť tedy A. Richter genius, jehož
„dobročinnosti se meze nekladou,“ a byla tudíž
gratulační dvořanka všech německých, nota bene
výhradně německo-liberálních spolků a notabilit
u příležitosti šedesáti let Richtrových jaksi tancem
kolem zlatého telete, kterážto okolnost jediná
opravňovala by smělou jinak přípitkovou figuru
Richter
doktor
Eppinger
Jestiť
A Richter
Richtrův
12
article
Eppingrovu „o vivisekci“. Pohlédneme-li však
my na skvělou galerii oněch českých mecenášů,
kteří vyhnuli se díkům národa tím, že odebrali
se na tři metry pod olšanskou půdu, a kteří pro-
kázali-li témuž svému národu ohromná dobro-
diní šestimistnými sumami, dovedli s opravdo-
vou anonymní noblessou, jaké sluší pohledati,
ohraditi se proti slavnostem předvčerejšího
druhu, necítíme se věru zavázanými k závisti,
„Tagblattem“ na nás požadované. Nikoliv, v tom
ohledu se němečtí mužové českým nevyrovnají,
k tomu jim schází—fasona! Pražskému němectví
nebylo ostatně oslavou Richtrovou vydáno nej-
lepší svědectví, z řečí, o banketu v německém
demě pronesených, vysvítá, že od 40 let toto
němectví závisí na těchto jediných očích či
vlastně na více méně utaženém uzlíku pytle pe-
něz, jehož majitelem jest pan jubilant!
Richtrův
13
article
— Výtka, že Němci jako domnělý kulturní
národ vzpírají se zřízení české vysoké školy
v hlavním městě Moravy, jež ze tří čtvrtin je
česká a tím dokumentují svou kmenovou zášť
takovou, jaká je domovem jen mezí divochy,
dobře ťala. Vymlouvají se, že prý ústavu kul-
turního, vyučovacího by nám dopřáli, proti
tomu prý by ničeho neměli, však jde prý tul
o něco jiného, než o školu, než o učeliště
právníků, professorů a doktorů mediciny. Jde
prý tu o národní ráz hlavního města Moravy,
o národní ráz města Brna a ten byl prý ode
vždy německý. Nám Čechům ale prý jde o po-
češtění Brna, k němuž prý pracujeme se vším
úsilím. Brno je prý beztoho ze všech stran
obklíčeno češstvím, takže ljeho národní pád je
pouhou otázkou času. Ne k vůli kulturnímu
zájmu, ale k vůli interessu národnímu nesmí
býti česká universita zřízena v Brně. Děku-
jeme velmi pěkně za doznání. Na jakém
hadříčku visí tedy němectví v Brně,
když je dovede svalit vysoká
škola se čtyřiceti nebo padesáti
professory a asi s 500 studentyl
Že na tak slabých nohou spočívá brněnské
němectví, ani jsme netušili. Dokazují neustále,
že tam při posledním sčítání napočtěno bylo prý
asi 80.000 Němců a sotva 28.000 Čechů, že
tam tedy Němců žije víc než třikrát tolik!
Němec
Čecho
Morava
Brno
14
article
Mimo to se dokazuje, že Němectvo tamější má
hlavní oporu v zámožných kruzích obchodních
a továrních. Čechové jsou prý tam vesměs
v podřízeném postavení a v závislosti od Němců.
A tu se tážeme, co by se na poměru tom změ-
nilo, kdyby přistěhovalo se tam třeba tisíc lidí
národnosti české? Však čeho se bojí Němci?
Ne počtu českého, ale české intelligence, jež by
rázem povalila pohádku o germánskěm Brnu.
Město, kde v dozírné době působením školy
je možný takový obrat, není národnosti té,
kterouž dosud většina předstírá, třeba jen vzíti
ostřejší kartáč a za chvílenku objeví se pod
německou patinou starý, nezfalšovaný ráz slo-
vanský.
— Proti zřízení české uníversity na Mo-
ravě ozývají se nyní též německé studentské
korporace, spolky a společky. Božský to po-
hled na mladé zasvěcence vědy, otrávené zášt
národní, již prohlašují se proti zřízení ústavu
jehož posláním je šířiti světlo a osvobozovat
ty, již spjati duchovní porobou, žili jenom
z polovice. Co by tomu řekli oni němečtí
heroové, vyšinuvší se na vrchol duševní veli-
kosti, kteří vyvedli národ německý ze zajetí
tmy na výsluní vědění, kdyby nyní svědky byli,
jak učedníci jejich brání jinému národu, aby
vzděláním a prací v oboru vědv téhož cile se do-
Čecho
Němec
Heros
Brno