ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 801a2340-70f4-11dc-abc1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 14 celkem · entity: person 48, place 37, org 4, work 4
1 article
Younga, město pro svoje přívržence, jichž práci hodlal vykořistit. Město nazváno Zion Čity, bylov nejkratší době hotovo a stalo se sídlem prů- myslu v Americe zcela nového, krajkářství, k je- hož založení povolal si Dowic velký počet děl- níků z Nottinghamu. Během dvou let měla Zion City obyvatelstva více než 10.000 duší všech národnosti, od Irčanů až po Číňany, na čemž si Dowic nemálo zakládal. Nad tímto obyvatelstvem, jež se do nynějška alespoň zdvojnásobilo, vládl Do- wic neobmezeně. Zdá se však, že krajkářství v Zion City se v poslední době nedařilo. Jinak by nebyl Do- wic podnikl svoji »křižáckou výpravu« do Nového Yorku, jejíž úplný nezdar připravil jej u jeho přívr ženců o úvěr. Vskutku z stalo provolání jeho časo- pisu »Leaves of Healing« (Listy spásy), v němž vy- zýval svoje věřící, aby upsali dva a půl millionu dol- larů na urovnání poměrů jeho podniků bez úspěchu načež následovala exekuce nemovitostí Dowicových oceněných na 25 millionů dollarů. Manželka Dowi cova a jeho syn meškají nyní v Paříži a tvrdí se, že mají s sebou značné jmění. Dowic má prý v úmyslu opustiti Ameriku navždy a odebrati se do Australie, kde měl první svoje úspěchy.
Young Irčan Číňan Dowicový Zion Amerika Nottingham Zion Cita Nový York Paříž Austrálie Zion Cita Leave of Healing
2 article
= Vylákaný postup panství. Z Pešti se ozna- muje následující sensační podvodná afféra: Hraběnka Augusta Stommová oznámila těchto dnů u tamějšího policejního ředitelství, že byl učiněn pokus, dáti pro- střednictvím smlouvy o prodeji, jež na ní byla Istivým způsobem vylákána, připsati její panstv Danabogdany na jméno její švekruše Irmy Wallen- feldovy. Panství toto bylo dříve majetkem souro- zenců Wallenfeldových, od nichž je hr. Stommova před několika měsíci za 80.000 korun koupila. K to- muto panství náleží též velký žulový lom, jenž opatřuje většinu uherských měst dlažebním kame- nem. Ve smlouvě o prodeji žjeho bylo ustanovení. aby sourozencům Wallenfeldovým ponechána byla čásť výtěžku z tohoto lomu. Poněvadž hraběnka ne- chtěla se zabývat účtováním s dělníky a dozorci. pověřila touto prací dra. Jana Erdělye. Před něko- lika dny měl dr. Erdélyi řízení u pozemkových knih a úřadník konající službu uvítal jej, řka: »Budete bezpochyby brzy sproštěn úřadu důvěrníka hraběnky Stommové, neboť nás došly listiny ve příčině pře- psání panství na jméno sl. Irmy Wallenfeldovy.« — Dr. Erdélvi, jsa touto zprávou nemile překvapen, oznámil to ihned hraběnce a zvěděl od ní, že panství ani neprodala, aniž pomýšlela na to, dát je přepsat. Poněvadž pak tu mohlo jít jen o podvod, podniknuto ihned potřebné pátrání, jímž zjištěno, že bez vě- domí hraběnčina podána u jedné banky žádost na povolení půjčky dvě stě tisíc korun. Banka ihned byla upozorněna, aby žádanou půjčku nepovo- lovala, poněvadž majitelka panství o ni nežádala.
Augusta Stommová Danabogdana Wallen Wallenfeldový Stommův Wallenfeldův Erděly Erdélyi Stommová doktor Erdélvi Pešť
3 article
Teď vzpomenula si také hr. Stommová, že notář Ed- mund Kormos z Danabogdany, k němuž měla neob- mezenou důvěru, před několika dny předložil ji ku podpisu listinu, kterou jí označil jako nedůležitou a kterou tudíž podepsala, aniž ji čtla. Jak nyní vyšlo na jevo, byla to listina o postupu panství. Ted také shledáno, že notář Kormos měl důvěrnou známost s Irmou Wallenfeldovou, jež patrně se při pokusu o podvod zúčastnila. Domněnka ta byla po- tvrzena tím, že Kormos i Irma Wallenfeldova odce stovali před několika dny neznámo kam. Předpokládá se, že oba, shledavše, že podvod jejich byl objeven, uprchli do Ameriky = Dezet poddůstojníků přepadlo kavárnu. Přítel našeho listu píše nám z Pirea: Jen holou pravdu řekl dřivější vojenský ministr, prohlásiv ve sněmovně, že Řecko nemá dnes vůbec žádného vojska. Jaká kázeň a vojenská morálnost panuje v řeckém vojsku, do- svědčuje následující případ: Před pěti dny pustil se jakýs poddůstojník pěchoty v kavárně do rvačky se sklepníkem, při čemž pes poddůstojníkův se ujal svého pána a kousi sklepníka do nohy. Sklepník za to zabil ubohého čtvernohého ochránce a přítomní hosté zamezili další rvačce. Poddůstojník tím rozzu- řen odebral se do Athén, kde získav ještě devět pod důstojníků, vrátii se s nimi minulý pátek v noci do
Kormos Wallenfeldová Wallenfeldův Danabogdany Amerika Pireus Řecko Atény
4 article
Pirca. Ozbrojeni revolvery vnikli do kavárny a po- čali stříleti a rozbíjeti veškeré nářadí. Sklepníci a sluhové postavili se jim na odpor a povstala hotová bitva, v níž byli dva sklepníci a dva poddůstojníci raněni. Z těchto jeden byl dvakráte bodnut nožem, takže se o jeho uzdravení pochybuje a druhému sluha tak narazii hlavu do zdi, že omdlel. Konečně musili však sklepníci spasiti se útěkem a poddůstojníci, když skončili rozbíjení nářadí a lahví, odebrali se v prů- vodu policie na policejní stanici. Zajímavo při tom bylo, že policisté přihlíželi tomu řádění z ulice, aniž se osmělili zakročiti proti slavné branné moci a že z oněch poddůstojníků několik jest přiděleno policii v Athénách jako policejní podkomisaři. Jaké služby tam konají, vídime z každodenního seznamu zločinu spáchaných v Athénách. Nesmějí nás překvapiti ani ty nesčetné vraždy a přepady na venkově, kde poddů stojníci takého druhu jsou samostatní policejní náčel níci, bez vyššího dozoru, podřízeni toliko poslancům okrsku a přátelům jejich, když si i před očima mini sterstva a královského dvora dovolují vražedné pře- pady a výlety do okolí královské residence. Prozatím sedí v policejním vězení, ale veřejná bezpečnost tím neutrpí, oč se nedostává vojska pro běžnou službu policejní náčelníci na venkově žádají každodenně mini- sterstvo o vojenskou pomoc, by udrželi pořádek neb mohli se brániti proti útokům zločinců !
Atény
5 article
= Maffie v Americe. »Daily Mail« oznamuje, že v Americe bylo zatčeno několik členů Maffie. Za- tčení rozesílali italským bankéřům a obchodníkům výhrůžné dopisy, v nichž jim vyhrožovali smrtí, ne- pošlou-li jim žádané sumy peněz. Věc oznámena policii v Nov. Yorku, načež zatčeno v italské čtv ti tamější 15 Italů. Každý ze zatčených měl při sobě dva revolvery a dýku a v místnosti, kde byli dopa- deni, nalezeno úplné skladiště zbraní. Před policej ním soudem prohlásil jeden ze zatčených, že všichn jsou členy Maffie, jejíž hlavní sídlo jest ve Filadelfi s nímž jsou ve spojení kluby v Nov. Yorku, Balti moru a Pittsburgu. Zalčení obžalováni byli pro vra- žadná sniknnte
Italos Amerika York Pittsburg Maffie spojený klub Daily Maila
6 article
= Měření zeměpisných šířek na Špicberkách. Z Petrohradu se oznamuje: Těchto dnů měli členové švédské a ruské výpravy k měření zeměpisné šířky zde společnou schůzi, ve které pojednáváno o otázkách zeměpisného měření na Špicberkách. Měřické práce byly sice dokončeny posledními výpravami, jež v létě 1902 vyslány byly z Ruska a ze Švédska, ale zbývá ještě část mechanických výpočtův a zpracování mate- riálu, jakož i vydání map a pojednání o výsledku, k němuž jest nutna další společná práce Švédův a Rusů. Na Špicberkách zpracovaly ruské výpravy jižní část, švédské pak severní část až k „Sedmi ostrovům a jak se nyní ukázalo, byly práce Rusů nejúspěšnější pokud se týče výsledkův astronomických a geodeti- ckých, práce Švédů pak, co se týče bádání meteorolo- gického a fysikálního. Při měřeních geodetických ob- jevilo se při porovnámí prací překvapující faktum, že společná trať Černyšev-Thumbpoint v délce 60 kilo- metrů byla ruskou i švédskou výpravou změřena tak přesně, že rozdíl se páčil toliko na 8 centimetrů. Dále bylo při této schůzi usneseno, vydati mapu Špicberk v měřítku 1: 1,000.000.
Švédův Rus Švéda Černyšev Špicberky Petrohrad Rusko Švédsko centimetr
7 article
= Sněhové vánice v Italii. Z Milána se ozna- muje: Skorem do konce minulého měsíce panovalo zde nejkrásnější jarní počasí a hory pokryté sněhem, jež ohraničují obzor veliké lombardské roviny, každo- denně jevily se v nádherné záři sluneční. Tu však při- hnala se pojednou na konci měsíce zima, a sice s ne- obyčejně prudkými sněhovými vánicemi. Sníh padal tak výdatně, že vzezření města se rázem změnilo a na- bylo rázu zcela severního. Také z ostatní severní Italie oznamují se silné sněhové vánice, jež namnoze způ- sobily též závady železničné dopravy. Od Simplonu se oznamuje, že na trati dráhy simplonské a spojova- cích tratích Arona—Domodossola a Santhia —Arona byly práce úplně zastaveny. Poštovní silnice přes sedlo simplonské jest na některých místech pokryta vrstvou sněhu z výší dvou metrů a naprostc neschůdná.
Aron Domodossola Santhia Milán
8 article Politické zprávy.
Politické zprávy. Ze Záhřeba, 7. prosince. (Velko-ch or- vatské snahy Frankovy.) Nynějšího tá- borového ruchu v Chorvatsku použil vůdce »čisté strany práva« dr. Frank, aby si od svých přívrženců dal opět jednou odhlasovati resoluci, ohřívající myšlenku velko-chorvatskou a tím- též štvoucí proti smíru srbsko-chorvatskému. Svolal totiž schůzi do Kutiny, a tam přijata resoluce, vyzývající poslance, aby působili k tomu, aby chorvatský národ, obývající Chor- vatsko, Slavonii, Dalmacii, Rěku, Mezimuří, Bosnu, Hercegovinu a Istrii, spojen byl v jedno státní těleso v rámci habsburské monarchie, k tomu tělesu aby se připojily i země slovin- ské a aby ve státě tom panoval jedině jazyk chorvatský. Frank, jenž svou neústupností zma- řil letos sloučení všech opposičních stran chor- vatských, mrzí se asi, že přestaly nechutné spory srbsko-chorvatské, že se připravuje po- ctivý smír mezi oběma těmito bratrskými kmeny a snaží se nasíti mezi ně opět símě sváru. Doufejme, že jeho snaha zůstane marnou.
Frankův doktor Frank Záhřeb Chorvatsko Kutina Slavonie Dalmacie Rěko Mezimuří Bosna Hercegovina Istria
9 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — »Závidění hodný muž«. Ode tří dnů vycházejí orgány pražského kasina tak říkajíc jenom o bílé vestě a bílém nákrčníku a v »ka- bátě pro pečeně«, jak se dobře po německu fraku říká. Překypují slavnostním nadšením největšímu pražskému, respektive smíchovskému Němci p. Alexandru Richtrovi přihodilo se, že dožil se šestého křížku, věc celkem nemilá, není-li provázena takovými tělesnými okolnostmi, kteréž oprávňují naději aspoň ještě na dvě sta- tečné desítky života, což lze se u p. Alexandra
Němec Richter Alexandr
10 article
Richtra loyálně nadíti. Nebyli bychom se ucho- pili slavnostní příležitosti, abychom mu to vý- slovně přáli, kdyby nebylo výslovného podnětu se strany vždy roztomilého »Pr. Tagbl.« Smíchovský šedesátník p. Al. Richter jest tak slavný muž, že mu »Pr. Tagblatt« věnoval v neděli, v před- večer šedesátin, proložený úvodní článek plný veleby, v němž projevena originální myšlenka, že radost a jásot naplňující německá srdce ze šedesáti let pana Richtra by byly jenom tenkrát úplné, kdyby se mohlo říci: »To jest muž, kte- rého nám protivníci závidí.« Přičinili jsme se sice všemožně, abychom tomuto zbožnému přání vyhověli, ale to co jsme se z »Jubilate« Tagblattova dověděli, k tomu naprosto nestačí. Pan Richter býval poslancem obch. komory pražské tak dlouho, dokud byla německá, pak se stal poslancem komory chebské, jako obchodník byl nucen jednou vyrovnati se svými věřiteli soudně, ale v deseti ietech byl s to zaplatiti své dluhy úplně, ccž ovšem povznáší jej vysoko nad ovzduší, z něhož vyšlo a do něhož se vrací tak mnoho hvězd německého bohatství v Praze a v Čechách vůbec. Za to však je pan Alex. Richter prvním ředitelským radou — České spořitelny, což samo sebou stačí vyvážiti všechny jeho poctivé činy kupecké a obchodní. Nikoli však na to, abychom jej Němcům záviděli, neboť ináme-li již záviděti na tomto poli, musili bychom jim záviděti dvacet jich kollegů Richtrových v naznačené spořitelně,
Richter Alex Němec Richtrův Praha Čechy Český spořitelna obchodní
11 article
na kteréž máme nejspravedlivější nároky. Jinak narodiv se, Richter žil, zbohatl, byl členem okr. zastupitelstva, okr. školní rady smíchovské, za- kladatelem Theatervereinu, otcem, dědem, žád- ným prý řečníkem (ale v každém ohledu lepším než sám německý nadřečník dr. Eppinger, což vyšlo na jevo při slavnostní hostině) a za ob- zvláštní zásluhu se mu počítá, že při velkém pře- hodnocování hodnot v německém táboře neutekl z německo-liberální strany, nýbrž zůstal a platil na pražské němectví tak, až se ohýbal. Neboť tu leží pochovaný pes, jak říkají feuilletonisté ně- mečtí; není to muž, jenž jest veleben, nýbrž jeho — veliký měšec. „Počítá se s ním při každé slavnosti, jejíž výnos němectví podporovati anebo jemu prospěti má — přijde-li on, nebývá žádného deficitu,“ praví s ušlechtilou prostotou „P. T.“ Jestiť tedy A. Richter genius, jehož „dobročinnosti se meze nekladou,“ a byla tudíž gratulační dvořanka všech německých, nota bene výhradně německo-liberálních spolků a notabilit u příležitosti šedesáti let Richtrových jaksi tancem kolem zlatého telete, kterážto okolnost jediná opravňovala by smělou jinak přípitkovou figuru
Richter doktor Eppinger Jestiť A Richter Richtrův
12 article
Eppingrovu „o vivisekci“. Pohlédneme-li však my na skvělou galerii oněch českých mecenášů, kteří vyhnuli se díkům národa tím, že odebrali se na tři metry pod olšanskou půdu, a kteří pro- kázali-li témuž svému národu ohromná dobro- diní šestimistnými sumami, dovedli s opravdo- vou anonymní noblessou, jaké sluší pohledati, ohraditi se proti slavnostem předvčerejšího druhu, necítíme se věru zavázanými k závisti, „Tagblattem“ na nás požadované. Nikoliv, v tom ohledu se němečtí mužové českým nevyrovnají, k tomu jim schází—fasona! Pražskému němectví nebylo ostatně oslavou Richtrovou vydáno nej- lepší svědectví, z řečí, o banketu v německém demě pronesených, vysvítá, že od 40 let toto němectví závisí na těchto jediných očích či vlastně na více méně utaženém uzlíku pytle pe- něz, jehož majitelem jest pan jubilant!
Richtrův
13 article
— Výtka, že Němci jako domnělý kulturní národ vzpírají se zřízení české vysoké školy v hlavním městě Moravy, jež ze tří čtvrtin je česká a tím dokumentují svou kmenovou zášť takovou, jaká je domovem jen mezí divochy, dobře ťala. Vymlouvají se, že prý ústavu kul- turního, vyučovacího by nám dopřáli, proti tomu prý by ničeho neměli, však jde prý tul o něco jiného, než o školu, než o učeliště právníků, professorů a doktorů mediciny. Jde prý tu o národní ráz hlavního města Moravy, o národní ráz města Brna a ten byl prý ode vždy německý. Nám Čechům ale prý jde o po- češtění Brna, k němuž prý pracujeme se vším úsilím. Brno je prý beztoho ze všech stran obklíčeno češstvím, takže ljeho národní pád je pouhou otázkou času. Ne k vůli kulturnímu zájmu, ale k vůli interessu národnímu nesmí býti česká universita zřízena v Brně. Děku- jeme velmi pěkně za doznání. Na jakém hadříčku visí tedy němectví v Brně, když je dovede svalit vysoká škola se čtyřiceti nebo padesáti professory a asi s 500 studentyl Že na tak slabých nohou spočívá brněnské němectví, ani jsme netušili. Dokazují neustále, že tam při posledním sčítání napočtěno bylo prý asi 80.000 Němců a sotva 28.000 Čechů, že tam tedy Němců žije víc než třikrát tolik!
Němec Čecho Morava Brno
14 article
Mimo to se dokazuje, že Němectvo tamější má hlavní oporu v zámožných kruzích obchodních a továrních. Čechové jsou prý tam vesměs v podřízeném postavení a v závislosti od Němců. A tu se tážeme, co by se na poměru tom změ- nilo, kdyby přistěhovalo se tam třeba tisíc lidí národnosti české? Však čeho se bojí Němci? Ne počtu českého, ale české intelligence, jež by rázem povalila pohádku o germánskěm Brnu. Město, kde v dozírné době působením školy je možný takový obrat, není národnosti té, kterouž dosud většina předstírá, třeba jen vzíti ostřejší kartáč a za chvílenku objeví se pod německou patinou starý, nezfalšovaný ráz slo- vanský. — Proti zřízení české uníversity na Mo- ravě ozývají se nyní též německé studentské korporace, spolky a společky. Božský to po- hled na mladé zasvěcence vědy, otrávené zášt národní, již prohlašují se proti zřízení ústavu jehož posláním je šířiti světlo a osvobozovat ty, již spjati duchovní porobou, žili jenom z polovice. Co by tomu řekli oni němečtí heroové, vyšinuvší se na vrchol duševní veli- kosti, kteří vyvedli národ německý ze zajetí tmy na výsluní vědění, kdyby nyní svědky byli, jak učedníci jejich brání jinému národu, aby vzděláním a prací v oboru vědv téhož cile se do-
Čecho Němec Heros Brno