1
masthead
agentem a generálním konsulem na dvoře Me
2
article
nelikově.
Z Washingtonu, 8. prosince. (C.-B.) Dnes
byla podána kongresu zpráva tajemníka pokladu
Shawa. Úhrnné příjmy za finanční rok
1903 činí dle ní 694,621.117 dollarů, úhrnná
vydání 640.323.450 doll. i zbývá tedy pře-
bytek 54,297.667 doll. Tajemník pokladu po-
jednává ve své zprávě o stavu státní pokladny
a národních bank, o celnictví a mincovnictví.
o otázce přistěhovalecké, o poměrech plavebních
o dovozu zboží a o otázce stříbrné.
Ze Santiaga de Chile, 8. prosince. (C. -B.)
Časopis „Mindrite“ přinesl zurávu, že vláda
chilská pomýšlí na annexi Tacny Ariky. Zpráva
ta není úplnou. Jedná se pouze o reformu vnitřn
správy, která dává chilským úřadům v tomto
území větší právomoc.
Shaw
Washington
Santiago jít Chile
Arica
3
article
Japonsko a Rusko.
Z Londýna, 8. prosince. (C.-B.) »Reute
rova kancelář« oznamuje z Nového Yorku
»Associated Presse« uveřejňuje tuto depeš
z Petrohradu: Zde soudí se, že je mí
mezi Japonskem a Ruskem zabez
pečen a to zakročením císaře Mikuláše, který
v Carském Selu s ministrem zahraničních zále-
žitostí hrahětem Lamzdorfem o japonských ná-
vrzích rokoval. V konferenci té, která 1 a půt
hodiny trvala, bylo prý usneseno, učinitiv
návrzích japonské vlády za pří
činou Koreje jakési změny, jež ba-
ronu Rosenovi ihned telegraficky sděleny byly,
aby je vyjednavatelům v Tokiu předložil. Tvrd
se, že jsou tyto změny podřízené důležitostia
přijme-li je Japosko, že úplné shodě
nic už překážeti nebude.
Venezuela zbrojí proti Kolumbii.
Z Nového Yorku, 8. prosince. (C.-B.) Dl
depeše z Wilemstadu obdržela Venezuela z ci-
ziny 15.000 pušek a 10 millionů nábojů. Tvrdí
se, že chyštá Venezuela vpád svého voj-
ska do Kolumbie pro případ, že by mezi
Kolumbií a Spojenými státy Severní Ameriky
pro panamskou záležitost propukla válka.
Civilní jednatelé pro Makedonii.
Z Cařihradu, 9. prosince. (C.-B.) Odpoledne
odevzdali velevyslancové spolčených mocí Portě
prohlášení, v němž sdělení Porty ze dne 24.
prosince na vědomí berou, oznamujíce zároven
jména obou ustanovených civilních jednatelů.
Jsou to: c. a k. generální konsul dvorní rada
rytíř šl. Müller a ruský generální konsul
Demerik.
Mikuláš
Rosen
Müller
Demerik
Japonsko
Rusko
Londýn
Reut
Nový York
Petrohrad
Korea
Tokio
Venezuela
Kolumbie
spojený stát
severní Amerika
Makedonie
Cařihrad
Associated Presse
4
article
Přijetí muerzstegské úmluvy
V „zásadě“.
(Pův. dopis »Nár. Listů «.)
V Petrohradě, 30. listopadu.
Telegraf přinesl z Cařihradu zprávu,že
turecká vláda konečně přijala v »zásadě«
Slabě jen vykřikl a skácel se k zemi...
V kavárně ovšem nastal rozruch.
Obklopili mne a poslali pro stráž.
Klidně — jakoby se pranic nebylo stalo
— usedl jsem a než stráž přišla, div že jsem
neusnul ..
Tak mne zmáhala únava a vysílenost.
(Podotknouti musím, že jsem po tři před-
cházející dni a noci pojedl pouze párek uzenáčů
a housku!)
Nechal jsem se klidně odvést.
Hned při výslechu jsem usnul a musili mn
budit, což se opakovalo.
Odložili tedy výslech a odvedli mne do cely
Tam usnul jsem, sotva na lůžko dopadnuv
spánkem tak tvrdým, že dle tvrzení dozorcova
nemohli mne vzbudit ani těmi nejradikálnějším
prostředky ..
Spal jsem tehdy plné dva dni a dvě noci..
Jak věc dopadla — nemusím Vám ani v
pravovat.
Byl jsem úplně osvobozen.
Lékař uznal nepřirozený a chorobný stav
můj — advokát toho využitkoval a výsledek
toho byl — propuštění na svobodu!
Štěstí ovšem, že jak lékař tak i advoká-
byli psychology ..
Nazvali můj duševní i fysický stav jakýms
učeným jménem a vůbec užívali oba odborných
jakýchsi výrazů.
Zeptejte se jich konečně na to — ti tomu
lépe rozumějí než já — nevzdělanec!“
A jak přišel, tak zase odešel...
Ani jsem se ho neměl čas zeptat, co ted
Bělá a zamýšlí . ..
Petrohrad
Cařihrad
5
article
Michal Srubjan
úmluvu mnerzstegskou a zároveň oznamuje, že
si turecká vláda ponechává námitky ve příčině
článku 1. a 2. těchto úmluv, z nichž první
týká se zřízení kontrolorů, přidělených Hilmy
pašovi, vzhledem ku provádění oprav, druhý
pak reorganisace makedonského četnictva evrop
skými důstojníky.
Není určitě známo, jakého druhu jsou ná-
mitky, jež turecká vláda hodlá podat proti oněm
dvěma článkům, ale jest pravdě podobno, že to
budou pouze opatření, mající za účel zajistiti
práv suverenity Turecka v Makedonii. Turei
vskutku jsou velmi nedůtklivi a nedůvěřiviv
tomto ohledu a domnívají se, že v tom ohledu
není nikdy nazbyt opatrnosti. Roku 1876 po
poradách diplomatické konference v Cařihradě
žádaly evropské velmoci, aby byl zřízen smí-
sený sbor evropského četnictva o 4000 mužích,
přidělený evropské komisi pro reformy, aby
prováděl reformy a prováděl dozor. Turci, kteří
až do té chvile povolovali evropské komisi pro
reformy pravomoc tak rozsáhlou, nechtěli ani
slyšet o evropském sboru vojenském a toto
odmítnutí mělo v zápětí válku rusko-tu-
reckou. Na podzim letošního roku, když
instrukce, dané pánům Zinověru a baronu
Srubjan
Turek
Zinověra
Turecko
Makedonie
Cařihrad
6
article
Caliceovi, vešly ve známost v Makedonii,
pravil vysoký hodnosta tnrecký k jednomuz
konsulů: »Co znamená kontrola rozsáhlejšía
opatření energičtější? To není dobré nás, ale
není to rovněž dobré pro vás. Evropa chystá
se vztáhnout ruku na Makedonii.«
Ostatně praví se v notě, ve které turecká
vláda přijímá v zásadě úmluvu muerzstegskou,
zřejmě, že Porta podá podrobné námitky proti
1. a 2. odstavci, aby je uvedla v souhlas se
zásadami svrchovanosti Turecka v Makedonii,
kterou velmoci hodlají šetřit.
Co se týče reorganisace makedonského čet-
nictva evropskými důstojníky, nedotýká se tato
otázka nutně zásady svrchovanosti turecké, ne-
boť Turecko samo nejednou povolalo cizí dů-
stojníky, aby reorganisovali jeho armádu a svo-
lilo beze všech námitek počátkem roku, pověřit
cizí důstojníky reorganisaci četnictva v Make-
donii. Ba dokonce i vyzvala důstojníky švedské
a belgické, aby jim uložila tuto práci. Jestliže
nepřibralo také z vlastního popudu důstojníky
velmocí, jakož z počátku chtělo, stalo se tak
proto, že vyslanci v Cařihradě z vlastní inicia-
tivy vyloučili velmoci z této kombinace. Ošem
že úmluvy muerzstegské pohlížejí na tuto otázku
jinak. Jdeť tu právě o to, svěřiti tuto reoganisaci dů-
stojníkům velmocí, Avšak tato okolnostsama sebou,
z důvodů, jež vyložím, nemusila znepokojovati ture-
ckou vládu. Myslím, že její obavy mají původ v před-
pokladu, že tito důstojníci budou působit v Ma-
kedonii, nikoliv jako vysocí hodnostové sultana
tureckého, nýbrž jako spolumocněnci a před-
stavitelé evropských velmocí a byli by takto
prvním krokem, jenž by mohl vést k evropské
okupaci Makedonie.
Calice
Port
Makedonie
Evropa
Turecko
Cařihrad
Oš
Ma
7
article
Avšak tato domněnka po všem to, co vel-
moci prohlásily v té věci, není odůvodněnaa
bude snadno nalézti vnější formu, jež by těmto
důstojníkům dodala rázu hodnostů, působících
jmenem svrchovanosti sultanovy.
Ještě podivnější jsou obavy Turecka, cose
týče prvního odstavce úmluv muerzstegských,
kde jde o jmenování dvou kontrolorů po boku
Hilmy paše. Jak známo, přijalo na jaře Tu-
recko beze všeho odporu kontrolu konsulů, ale
ovšem, v iradé, jímž opravy rusko-rakouské za-
vedeny v Makedonii, nemluví se o kontrofe kon-
sulů. Proto hodnostové turečtí oficiálně neuzná-
vají kontrolu konsulů a proto také vznikly ča-
sto srážky mezi úřady tureckými a konsuly.
Tentokráte Turecko, vzpírajíc se mocně
hned od počátku jmenování obou kontrolorů,
samo navrhlo a značně se zasazovala na pro-
spěch kontroly konsulů. Ovšem že doložilo: »Kon-
trola, jak jest doposud v platnosti.« Měli by-
chom z toho soudit, že Porta vůbec jest proti
veškeré normální a účinné kontrole? Toť pravdě
podobno, povážíme-li, že pokaždé, kdykoli šlo
o reformy, Turecko ochotně svolovalo, ale vzpí-
ralo se rozhodně veškerým návrhům na kon-
trolu nebo záruku některé evropské velmoci.
Ale jest rovněž možno, že Porta nedůvěřuje
kontrole, což ostatně veřejně doznává, poněvadž
se obává, že by přispěla k zabrání Makedonie.
V této věci jest zajímavo, porovnati ná-
zory Porty s názory některých velmocí západ-
ních, jež rovněž jsou proti rakousko-ruské oku-
paci Makedonie. Jeden z těchto konsulů mi
pravil, když zvěděl, že jest úmysl, sesíliti mo-
nopol kontroly konsulů ruských a rakousko-
uherských: »Ale to je šílenství! To je anarchie
v lidských právech ! Úkolem konsula jest, há
Port
Turecko
Makedonie
Kon
8
article
jiti hospodářské a právní zájmy svých krajanů,
ale nikterak mísiti se do politických záležitostí
státu, kde koná svůj úřad. Jinak to není již
konsul, nýbrž resident a v tomto případě nutno
míti odvahu, projevit svoje myšlenky a prohlásiti
veřejně protektorát rakousko-ruský nad Make-
donií. Celý svět bude pak vědět, na čem je.«
»Nechci tím říci, že kontrola není nutna.
Jest nezbytna, neboť neznáme nic zcela určitě
a zcela bezpečně o tom, co se děje. Ale kon-
trola musí být prováděna zvláštními kon-
trolory, jmenovanými — chcete-li Ruskem a Ra-
kouskem v tomto připadu — ale nikoliv kon-
suly. Kontrola byla by takto svěřena úřadníkům
pro reformy, což je správno, ale nikoliv úřad-
ním představitelům některých velmocí.«
Z toho tedy je patrno, že v tomto ohledu
obavy Turecka jsou rovněž bezdůvodné. Mají
svůj podklad v nevědomosti tureckých ministrů,
pokud se týče mezinárodního práva evropského,
neboť navrhovali právě rozluštění, jež by bylo
nejnebezpečnější svrchovanosti turecké a odmí-
tají prostředek nejméně nebezpečný.
Dověděl jsem se, že Turecko, než svolilo
»v zásadě« k úmluvám mürzstegským, uložilo
svým vyslancům ve Vídni a v Petrohradě, aby
učinili poslední důrazný krok, by dosáhli změny
téchto úmluv. Bylo jim v obou hlavních městech
praveno, že úmluvy mürzstegské byly vypraco-
vány po zralém uvážení a dlouhém
zkoumání otázky a že byly schvá-
leny oběma mocnáři, takže neob-
sahují názory obou ministrů za-
hraničných; mimo to byly potvr-
zeny souhlasem všech vlád evrop-
ských a proto nelze na nich měnit ani řádky.
L. V. P.
Rusko
Turecko
Vídeň
Petrohrad
9
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Usmrceni při vloupání. Z Aradu se ozna-
muje: Do obecního domu ve Vasku vloupali se
onehdy v noci dva zloději a odvlékli železnou po-
kladnu, jež obsahovala větší sumu. Jakmile byla
krádež objevena, podnikli četníci pátrání v okolí.
Jedna z hlídek prohledávala lesík blíže obce a již
za nedlouho nalezla úplně rozbitou pokladnu a vedle
ní dvě hrozně zohavené mrtvoly. V jedné z nich
poznán jakýs Štěpán Forszek. Četníci odebrali se
na to k manželce usmrceného a podrobili ji výsle-
chu. Po delším zapírání se přiznala, že její manžel
spácha! vloupání spolu s Ondřejem Csepelou, Janem
Forszekem a Ambrožem Barathem. Od Jana Forszeka
dověděla se, že dlouho namábali se otevřít po-
kladnu, až konečně se odhodlali, rozbít ji dynamitem.
Ale dynamitová patrona vybuchla dříve, než Csepela
a její muž mohli se uchýlit v bezpečí. Jan Forszek
a Barath ještě v čas uprchli. Následkem toho udání
byli oba zatčeni.
Forszek
Csepela
Barath
Arad
obecní dom
10
article
= Detektivové v lepší společnosti anglické. z
Londýna se oznamuje: Podle zprávy známého týden-
níku »Truth« jsou zde nyní velmi hledáni detekti:
vové, kteří střeží lidi z lepší společnosti. Vskutku se
tato třída v poslední době značně rozmnožila. Jeden
z nejznámějších londýnských detektivů, požívající ve
Scotiand Yardu, hlavním stanu detektivů, dobrého
jména, navštěvuje nyní ve svém povolání nejlepší spo-
lečnosti, kde se nalézají drahocenné skvosty, draho-
cenné náčiní a krásné rarity, jež následkem toho jsou
ohroženy. Maje značnou znalost lidí, vybrané, nenu-
cené chování a pěkně rýsovanou, ba krásnou tvář,
bývá u stolu vítaným hostem a zejmena je oblíben
v pokoji pro kuřáky, kde nejvznešenějšímu panstvu
vypravuje po obědě veselé historky. Takovýto detek-
tiv z lepší společnosti však nalézá svoje nejzajíma-
vější »loviště« ve velkých londýnských krámech.
Musí pozorovati elegantně oděné dámy z Westendu,
jež se mohou ocítit v pokušení, přistoupit ke stolkus
drahými drobotinami a uzmout odtud něco, po čem
touží. Mnohdy bývá takováto dáma dobrou zákaznicí
a nebylo by rozšafno, příkře proti ní zakročit. —
»Promiňte,« připomene detektiv v takovémto případu
uctivě, »zdá se mi, že tu je asi malá mýlka, že
jste si nehodlala tuto věc vybrat.« — »Ne, máte pravdu,
zmýlila jsem se, děkuji vám«, odpoví dáma a vrátí
kus, odkud jej vzala, »scéně« jest vyvarováno a zá-
kaznice odchází, aby se často vrátila a utratila mnoho
peněz. — Někdy také zákaznice, jsou-li známy, bý-
vají prostě střeženy, ukradené kusy zapíší prostě na
účet a bývají bez poznámek a bez výtek zaplaceny,«
pravil ředitel velkého jednoho závodu. Známá jedna
firma má »černou knihu«, do níž zapisují zlodějkyv
krámech; její uveřejnění způsobilo by značné zdě-
šení ve mnohých kruzích.
Londýn
Maja
Westend
11
article
= O »proroku« Johnu Alexandru Dowicovi, o
jehož výpravě do Nového Yorku tolik se mluvilo,
oznamují se následující podrobnosti: John Alexand
Dowic, zakladatel města Zion City blíže Chicagaa
náčelník církve obecně křesťanské, jest jedním z nej-
úspěšnějších zakladatelů sekt ve Spojených státech.
Dowic započal svoji americkou karieru v Chicaguv
době světové výstavy, v jejímž bezprostředním sou-
sedství si postavil chrám. Později, když se počet
jeho přívrženců zmáhal, koupil opuštěný chrám ne-
daleko obchodní čtvrti a založil banku, kde jeho pří-
vrženci ukládali svoje úspory, ale nad níž měl Do-
wic neobmezenou vládu. Marně veškeré časopisya
duchovní v Chicagu prohlašovali propagandu Do-
wicovu za hotové chytání hejlů, marně byl několi-
kráte pohnán před soud; Dowic stával se čím dál
tím podnikavějším a koupil dokonce velký hotel
»Imperial« na elegantní Michigan avenue, kde založil
svůj hlavní stan. Konečně připadl na myšlenku, zalo-
žit po příkladu zakladatele sekty Mlormonů, Brighama
John
Alexandr
Dowic
Imperial
Mlormon
Brigham
Nový York
Zion Cita
spojený stát
Chicago
Michigan
John Alexand Dowic