17. července 1903.

Císlo 193

NÁRODNÍ LISTY

Strana 5

u papeže jen krátká. Lapponi oznámil Mazzo- novi, že papež ztrávil noc velmi špatně a občas upadal v rozčilení. Neměl téměř pražádný opravdu posilujíeí spánek. Ze slabosti spís jen dřímal. Za návštěvy lékařů byl úplně svěžího ducha. Vyměnil s Mazzoním několik slov a žádal, by byl přenesen s lože do lenošky. Lé- kaři svolili s podmínkou, že pobude tam jen chvíli. Nemocný opustil potom lůžko pomoeí komorníka Centry. Lékaři konstatovali, že vy- puštění pleuritické tekutiny bylo nedostatečné. neboť ji stále přibývá, proto také slabost je větší. Nebezpeči, že nastane náhle katastrofa, vzrostlo. Když státní tajemník kardinál Rampolla meškal u papeže, čekali tři jiní kardinálové v předsíni. Papež obcoval ve svém pokojí mši již sloužil msgr. Mazzolini. a. Z Říma, 16. července. Za dnešní konsul tace pravil papež několikráte k lékařům: Bu deme míti štěstí? a když mu byla dána potěši telná odpověď, pravil papož: Vyváznu tedy. a. Z Říma, 16. července. Poslední verše papežovy jsou věnovány sv. Anselmu, mnichu benediktinskému. Dne 6. července korrigoval papež ještě otisky své básně. a. Z Říma, 16. července. Dnešní zprávy ranní jsou velice nepřízpivy. Též osoby ve Vatikáně, které dosud optimisticky smýšlely prohlašují, že stav papežův se v posledn noci rychle zhoršil. Nemoený nepřija dnes žádné potravy a stále byl v bezvě- domi. Ve Vatikáně všecko bdělo a téměř vše chna okna byla po celou noc osvětlena. a. Z Řima, 16. července. (10 hod. 24 mi. dopol.) Zhoršení v dnešní poslední noci bylo způsobeno tim, že utvořilo se značné množstv tekutiny v dutině prsní, čímž velice stíženo bylo dýchání. Celkový stav papežův sotva připoušt naději, že by bylo možno vykonati třetí ope raci dnes večer. Rozhodne o tom dr. Rossoni Síl stále ubýv á.

Z Paříže, 16. července. Baltimorský ka dinál Gibbons do Říma ještě nepřibyl. Svého římského pobytu použije k tomu, aby dosáhl o příštího papeže slibu, že Spojené státy severo americké budou příště míti 10 kardinálů. Gibbons odevzdá hlas jen pro pokrokového papeže a Američané budou míti důvěru jen v papeže, kte rému jejich zástupce dá svůj hlas. a. Z Řima, 16. července. „Popolo Ro- mano“ vyzývá italskou vládu, by prohlásila, že prováděmí práva veta bylo by dle jejího náhledu pokusem obmezení svobody konklave odporu jícím zásadám kanonickým a že podobného po- kusu nesmí připustiti, protože jest přirozenou strážkyní práv a neodvislosti katolické církve. a. Z Říma, 16. července. „Corriere della Sera“ míní, že jedinými vážnými kandidáty na papežský stolec jsou Rampolla a Gotti Gotti nemá žádné vlastní strany, ale sbor ka dinálů je mu velice nakloněn. Rampolla ne bude se ucházeti o kandidaturu a voliti bude Gottia, proti němuž agitují Vanutellia

Agliardi. Cizí kardinálové hlasovati budou bezpochyby pro Vanutellia. Do konklave nedostavi se Lecot, Langenicux, Mo- ran z Australie a bezpochyby ani V a sz a r y. n. Z Berlína, 16. července. Z Říma se sdé luje: Kardinál Gennari, který byl přítomen když se udílelo papeži posl. pomazání a spatřil jei opět teprv včera, divil se, jak se nemocný hrozně změnil. Gennari se obává, že Lev XIII. bude se smrtí tak dlouho zápasiti, jako Bene- dikt XIV i. Z Petrohradu, 16. července. Zdejší polská společnost si přeje, by nástupcem Lva XIII. stal se Rampolla, pro kterého není sice nadehnu- ta, ale raději chce jej míti papežem, nežli Va- nutella, který jest stranníkem německým. n. Z Berlina, 16. července. Z Říma se sdo- luje: Koluje zde pověst, že kardinál Oregl ia záhy po převzetí úřadu camerlenga rozpust švýcarskou gardu, která jest ve Vatikánu a zejmena u ostatních ozbrojených sborů velice neoblíbena. Každé chvíle dochází ke třenicím, jimž chce Oreglia rázem na vždy učiniti konee a Z Říma, 16. července. Při včerejším vy věšení zprávy lékařů o stavu papeže, došlo k bouřlivým výstupům. Vše hrnulo se do sálu, kde se zprávy vyvěšují, takovým chvatem, že ve Skala Papale rozbity byly četné velké tabule.

Stráž s lidem ničeho nesvedla. x Z Vídně, 16. července. Z diplomatickýcl kruhů sděluje »Allg. Corresp.«, že sice státy nesoublasí se stanoviskem papežské kurie, jakoby právo veta při papežově volbě koncem světské moci papožské bylo pominulo. Praví se, že ne- jedná se tu o kodifikované, nýbrž o t adicio- nální právo, jehož provádění nemůže se zabrá- niti žádnému státu. Může se ovšem předvídati. že při budoucí papežské volbě nebude zapotřebí použíli práva veta, ale právo toto zůstane ne dotkuutelno. a. Z Říma, 16. července. Senátor Clar- darelli odůvodní své obžaloby na lékiaře ošetřující papeže v odborném časopise lékař ském. Odhodlání jeho způsobuje pochopitelný rozruch, uvážili se, že Cardarelli pova- žován je prvým klinikem italským. Lékaři pa- pežovi odvolají prý se k juře učenců. Z Říma, 16. července. (C. B.) O 5. hodin odpoledne měl prof. Mazzoni poradu s prof. Ros- sonem a o půl 6. hodině odebral se s drem. Lapponem do Vatikánu. Vyšetřováním zjistí se bude-li třeba nové operace. Z Říma, 16. července. (Stefani.) Lékaři za- stali při své návštěvě papeže spícího a proto ho nerušili. Večer navštíví ho zase, načež bude vy dána zpráva. Dr Lapponi řekl prof. Mazzonovi, že celkový stav papežův je beze změny. Z Říma, 16. července v 7 hodin 40 minu večer. (C-B.) V 7 hodin vydána tato zpráva Stav papeže se od dnešního rána nezmě nil Za dne měl několik hodin odpočinek. Tepů 88. dechů 30, teplota 36 6°. Podepsali: Mazzoni Lapponi. a. Z Říma, 16. července. Známý mecenáš a millionář Mons. Maparrento rozdáva dnes plnými hrstmi peníze lidu a volal: »Mo- dlete se za papeže!« Povstala tak velká tlače nice, že musila policie zakročiti.

Telefonické zprávy„Nár.Listů. Situace v Uhrách. Z Pešti, 16. července. V parlament ních kruzich se proslýchá, že nastane změ n v ministerstvu, a praví se, že v nej bližší době podá demissi ministr spravedl- nosti Plosz. Tento přijal ostatně porte feuille jen provisorně. Z Vídně, 16. července. Jak z Pešt sdělují, odjede m. p. hr. Khuen Heder- váry v sobotu do Išlu, podat císaři zprávu o parlamentní situaci. Cesta rakouského císase do Drážďan. d. Z Drážďan, 16. července. V kru zích dvoru saskému blízkých se proslýchá. že rakouský císař navštiví dne 8. srpna krále Jiřího za příčinou jeho 71 na rozenin. Ze Srbska. ša. Z Bělehradu, 16. července Rakousko uherský vyslanec dr. Dumba předloží v sobotu o 11. hodině dopolední králi ve slavnostním slyšení své nové pově řovací listiny ša. Z Bělehradu, 16. července. Do savadní vyslanci v Londýně, Paříži a Athe nách Z Mijatovič, Stojan Boškovič a Svet. Nřkolajevič požádali za přesa zení do výslužby, která jim bude popřána. Vyslanectva v Londýně a Athénách se zruší. Návštěva italského krále v Paříži. R. Z Paříže, 16. července. Příjezd italského krále určen jest nyní na říjen. Chamberlainova politika. w. Z Londýna, 16. července. »Mor ning Post« potvrzuje pověsti, že Balfo u jen stěží udržuje svůj kabineť pohromadě - schůze jeho mívají průběh bouřlivý. Cham berlain pokračuje ve svém boji v kabi netě, ale mimo něj nesmí na veřejné schůzi promluviti. Byla by prý propukla již krise, která se však musila zažehnati k vůli cest krále do Irska.

Telegramy korresp. kanceláře Z Černoveů, 10. července. (C.- B. Ministr orby bar. Giovanelli přijel sem s odb. chefem bar. Sackenem na prohlídku statku náboženského fondu řecko východníh a státního závodu pro chov koní. Na ná draží uvítal ho zemský president kníže Hohenlohe. Vykoupený Vavel. Ze Lvova, 16 července. (C. B.) Zemsky maršálek hr. Badeni, dva členové zem- ského výboru a místopředseda zemskéh finančního řiditelství jako zástupce vlády po depsali včera smlouvu o krakovském králov ském zámku na Vavelu a jeho upravení na císařské sídlo. Halič zaplatí vojenskému fisku 32 mill. K náhrady za vojenské ubi kace a nemocnici, které byly ze zámku od straněny. Zamek bude vyklizen do r. 1909 Uherská sněmovna. Z Pešti, 16. července. (C.-B.) Předseda hr. Apponyi zahájil schůzi o 10. hod. 30 min. a oznámil, že někteří poslanci krajní levice, také Košut, vzdali se členství ve výborech.

Než přešlo se k jednacímu pořadu posl Aladar Reich (košutovec) stěžoval si, ž hudební správa 70 pěšího pluku petrovarad ského, jehož kapelu ostrostřelecký spole bajský pozval účinkovati o svém 100letém jubileu, vymiňovala si, že o slavnostní ho- stině po přípitcích nebude se hráti maďarská hymna. (Volání v levo: Hanba l) Poslanec Polonyi: Tupí maďarskou hymnu! Teď tleskejte předsedovi ministerstva Na ta slova povstala ve sněmovně velká vřava. Poslanci krajní levice vyskočili se svých míst, zatínali pěstě, slyšeny hrozby. jež zanikaly ve vřavě a opět slyšeny jedno llivé hlasy: Vždyť jsme v Asii! Na pravici ptali se: Kdo vlastně podepsal onen přípis Posl. Reich: Podpis je nečitelný, ale razítko je hudební správy. Tato snaží se způsobiti mezi národem a vojskem konflikt a proto vyzývá předsedu ministerstva, aby uklidnil pohoršené národní vědomí a zjednal satisfakci. Min předseda hr. Khuen odpovídá, že souhlasí úplně s posl. Reichem, pokud jde o ráz maďarské národní hymny, avšak ohledně důvodů onoho rozhodnutí nesouhlasí s páně poslancovým výkladem, dokud nepřesvědčí, jaké důvody to jsou. Považuje tuto enun ciaci za dotaz, na nějž je povinen odpově- děti, pročež vyžádá si informace, oč se vlastně jedná. (Hlučná pochvala v pravo i v levo.) Posl. Polonyi (německy, táhle): Ude láme to! (Veselost v celé sněmovně) Posl. Ratkay (v osobní věci) vyčítá předsedovi ministerstva, že špatné vyložíl jeho včerejší vývody o absolutismu M. p. hr Khuen prohlásil nejednou, že rozpustí sně- movnu v mimozákonném stavu. (Hlasy v pravo: To neřekh.) Neřekl vůbec nikdy nic určitého, upřímného a jasného. (Odpor v pravo) Mluvě o absolutismu myslil řečník tím rozpuštění sněmovny v mimozákonném stavu.

M. p. hr. Khuen lituje, že Ratkay ne slyšel ani nečetl jeho včerejší řeč. Důminku, již mu připisuje, neučinil. Posl. Polonyi (v osobní záležitosti) vyčítá též předsedovi ministerstva, že ne- rozuměl jeho včerejší řeči. Chtěl se ho pouze tázati, jak staví se k věci, pro niž již tolik měsíců se bojuje, ale hr. Khuen se vyhnu oné otázce, nebo dal neurčité objasnění. Pravil, že se nedá nutit. Odepřená odpověd nesrovnává se s povinnostmi ústavního mi nistra presidenta. Mluví-li se s námi takým způsobem, většina a hr. Khuen musí se při praviti, že donutíme je jinými prostředky ke konání ústavních povinností. (Hluk v celé sněmovně.) Vždyť není možná vyzvěděti po stavení předsedy ministerstva. Ociťuje se v samých odporech, jeho řeči jsou rabuli stické a diplomatické. (Hlučný odpor v pravo.) Vyzývá m. p. hr. Khuena, aby vydal pro hlášení na základě autorisace koruny. Ministr president odpověděl na to, že bude jednati na svůj vrub, ale — musí se držeti zákona. V uherské sněmovně sedí ministr-president, jenž mluvil o absolutismu a revoluci, ale slova ta nejsou nebezpečna nikomu na této straně sněmovny. (Hlučný

odpor v pravo.) Na této straně sněmovny nesedí ani jediný poslanec, jenž by chtě! strhnouti zemi do takých poměrů. (Hlučný odpor v pravo. Vy jste to tak daleko do- vedli. — Velká vřava v celé sněmovně.) Teď chtějí poříditi zákon, jímž se němčina uznává v Uhrách za úřadní řeč Poslanec Hieronymi: Jaký zákon (Hlasy na krajní levici: Nový trestní řád vo- jenský! — Velká vřava v celé sněmovně Členové strany neodvislosti vyskakují ze svých míst a volají do sálu nesrozumitelná slova.) Předseda bez ustání zvoní. Posl. Polonyi: Ministr- president řekl že spolehá na podporu těch, kdo za přítom- nosti Košutovy s ním vyjednávali a slibovali. Vím, že je na omylu. Posl. Košut dal mu již včera koš a nebude ani člověka, jenž by onu důmínků strpěl. (Hlučná pochvala na krajní levici. Velká vřava v celé sněmovně.) M.-p. hr. Khuen prohlašuje, že nere- flektoval včera ani slovem na Polonyovu řeč a nemohl jeho slova nesprávně vykládati (Hlučná pochvala v pravo.) Pravil během konference, přejímaje sestavení kabinetu, že jest ochoten zodpověděti všecky otázky. Ty- kalo se to arci věcí, o nichž se tehdy jed- nalo. Mluvili jsme o suspendování branné předlohy a podání předlchy bez zvětšeného branného kontingentu. Tehdy jsam řekl ote- vřeně, co udělám. Odvolávám se dnes na posl. Polonya, neboť on pravil na kone konference: »Dobrá, ale řekněte králi, že budeme obstruovati dále, bude-li podána nová branná předloha.« (Pochvala v pravo- Hlasy na krajní levici: A řekl jste to králi?

Posl. Polonyi povstává a volá do sálu: Ptám se vás, co řekl král? M p. hr. Khuen: Co jsem zde řekl za to jsem zodpovědným jen já; dělám vše na svou zodpovědnost. Posl. Rutkay vyjádřií se včera, že poslanci krajní levice málo na to dbají, přijde li absolutismus. (Výkřiky na krajní levici: »To je pozdrav do Vídně My nechceme absolutismus, ale také se h nebojíme!« — Hluk v celé sněmovně.) Posl. Polonyi: Kdybychom si přál absolutismus, byli bychom na vaší straně (Velký hluk. Předseda stále zvoní.) Posl. Vazsonyi: Poslyšme denu ciaci dále M. p. hr. Khuen: Pravím .., Posl. Ratkay: Nesluší se, aby před seda ministerstva řeči tak zkrucoval. (Vřava. Zde vládne teď politická slušnost. (Odpo v pravo; pochvala v levo) M p. hr. Khuen: K tomu vztahovala se má odpověď na Ratkayovo vyjádření ve včerejší řeči. Troufám, že většina sněmovny chce obnoviti ústavní pořádek a já mohl se proto právem odvolávati na národ. (Hlučne eljenování v pravo; odpor na krajní levici Ministerskému předsedovi četní poslanci gra tulují. — Velka vřava v celé sněmovně) Posl. Veszi: Volbou za mimozáko ného stavu se pořádek neobnoví. Posl. Vazsonyi: To je Ungaro Kroata. (Velký hluk ) Rokuje se dale o vládním pro gramu.

Posl. Marjai (košutovec) mu odporuje Posl. bar. Arnošt Daniel odsuzuje ostř jednání opposice a dovozuje, že každý bude schvalovati snahy po dosažení národních vymožeností, jež budou zárukou, že usku- teční se uherské vojsko, o němž je zmínk ve vyrovnacím zákoně. Národ přijal tyto snahy sympaticky. Je třeba, aby pluky v Uhrách rozložené pěstovaly muďarského ducha, avšak způsob, jakým opposice usiluje o vítězství těchto idejí, škodí zemi. (Hluk v levo.) Liberální strana odrazí útok opposice co nejrázněji. (Hlučná pochvala v pravo.) Po řeči posl. Vesze byla odročena další debata na zejtřek. Z Temešvaru, 16 července. (C. B O dnešní říšské volbě zvolen poslancem m. p. hr. Khuen- Hedervary 84 z 867 hlasů; jeho protikandidát Bokany dostal jich 20. Hr. Apponyi nad Kallayovým hrobem. Z Pešti, 16. července. (C. B.) O dneš ním pohřbu ministra Kallaye předseda po slanecké sněmovny hr. Apponyí měl nad hrobem řeč, pravě mezi jiným: Slyšel jsem často Kallaye toužiti na naše veřejné nedo- statky, jež zdržují rychlé tempo našeho ná rodního vývoje, tak že nedožil se více vzniku národního charakteru k rozšíření moci, k ní jsme povolání dle svědectví dějine a dle zá kona státoprávní kontinuity. Řečník konči slovy. Národ zachová jako tvé dědictví, čeho se doba a okolnosti nedotýkají, totiž vě- domí, že maďarský národ musí vždy míti ve své moci vnější činitele moci, chce li žít a prospívati tak, jak žít a prospívati musí. Z Balkánu.

Z Cařihradu, 15. července. (C.- B. Makedonský výbor, jenž je nespokojen s zlepšením poměrů mezi Tureckem a Bulhar skem, koná prý znova přípravy k ráznějšímu pokračování ve výpravě povstalec ých če až bude skončena sklizcň a pominou veliká vedra. Z Cařihradu, 16. července. (C.-B Údaj jistého hulharského státníka v karlo varském »Tagblattu«, že nedávno byly vy měněny delší depeše mezí sultánem a kní žetem Ferdinandem, popírá se se strany tu- recké i bulharské. Všechny kroky v poslední době, které přispěly k zlepšení poměrů, byly učiněny diplomatickými zástupci obou statů Ze Sofie, 16. července. (»Ag. Tel. Bulg«) Porta oznámila zdejší vládě, že pro lepší poměry mezi Tureckem a Bulharskem ustanovila si zrušiti ně- která opatření proti četám a propustiti na svobodu zatčené podezřelé Bulhary, odvolati část vojska rozloženého po bulharských hra- nicích, rozpustiti náhradnické prapory, ote- vříti pozavírané chrámy a školy. Za to žádá turecká vlada na bulharské, by ubezpečila pokojnými záměry a osvědčila svá slova skutky. Ustanovení toto bylo přijato bulhar- skou vládou velmi příznivě a prohlásila, že přála si vždy žíti v přátelství s tureckou

vládou. Vojenská opatření bulharské vlady budou odvolána Ze Sofle, 16. července. (C.-B.) Ture cká vláda popírá — jak známo — bulharské tvrzení o velkém počtu — asi 3034 — vy stěhovalců z kraje drinopo ského. Věc ta vyšetří se za účastenstv dragomanů cizích konsulátů v Drinopoli. Z Cetyně, 16. července. (C.-B.) Porta ustanovila v sousedních albánských městec smíšené komise k řešení otázek vzniklých z krviny mezi křesťany a mohamedány Tyto snahy o smír učinily výborný dojem Cesty jsou zase otevřeny, obchod svobodný a bezpečnost je větší. Z Cařihradu, 16. července. (C.- B) Caparu, nedaleko Monastýra, byla včer opět větší srážka s 30člennou četou Tato ztratila 10 mrtvých; vojsko mělo čtyř mrtvé a raněné.

Cesty italského krále. Z Říma, 16. července. (C.-B.) Dle »Tribuny« italská vláda dohodla se s fran- couzskou, že král navštíví Paříž počátkem října. Cesta do Paříže nebude tedy ve spo- jení s návštěvou Londýna, jež usta novena na listopad. Liché zprávy. Z Berlína, 16. července. (C.- B.) D »Nat. Zigu« jsou jalovými kombinacemi no vinové zprávy o kandidátech na hodnos vrchního presidenta slezského též o jmenování kn. Lichnowského. Z asijského Východa. Z Port Arturu (přes Čífu), 14. čer vence. (Reuter.) Porady ruských diplomatův a j. úřadníků byly ukončeny předevčírem Poslední zvláštní vlak s účastníky porady odjel včera do Moskvy. Připouští se, že uva žovalo se o možné vojně, prohlašuje se však, že o této věci nejednalo se. Je zjevno, že od příjezdu ministra vojenství Kuropatkina válečné přípravy Ruska množí se a jest úmyslem dopraviti do Mandžurska více vojska. Port Arturští podnikatelé dostali mi nulý týden zakázky, aby opatřili hned sta- vivo na baráky pro 20.000 m, již příbudou z Charbina. Úřadníci, již zúčastnili se porad prohlásili prý, že ruský odpor proti otevření mandžurských měst cizímu obchodu neza kládá se v nepřátelství proti cizincům, nýbrz na tom, že čínská vláda pověřuje cízí kon suly v městech pod ruskou kontrolou kupci, jež mají zastupovati, mají požívat ex territoriálních práv. Takový stav by způsobi veliké třenice jako v Njučvanu. Venezuela. Z Karakasu, 15. července. (Wolff Včera vyplacena poslední směnka na něme cké reklamace. Německé pohledávky I. tř 1,718 815 bolivarů jsou nyní hotově za placeny.

Telegrafické zprávy hospodářské. Ze Sv. Marxu, 16. července. (Ústředn dobytčí trh od 13.—16. červencc.) N trh dobytka hovězího bylo přihnáno o 54 kust více než předešlého týdne. Obchod byl chabějš následkem slabého odbytu. Moravští voli nej lepší jakosti prodáváni v cenách předešlých, ple menní podražili o 1—2 K. Také voli prostřední jakosti placeni dráž o 1—2 K za 100 kg. Cenám zcela lehkého krmného dobytka trochu přisko- čílo. Na trhu býků smýšlení chabé a prodáváno zboží lehčí o 1.34 při 100 kg levněji, zboží těžší zachovalo ceny z minulého týdne. Krmné krávy dráž, buvoli zlaciněli o 2 K. Drobný dobytel udržel ceny předešlé. Prodáno do Vídně 3958 do Dolních Rakous 1067, do Čech 54, do Mo ravy 99 kusů, neprodáno 19 kusů. Vepřový dobytek placen na kg o 1 h dráž pouze při dru- zích I. jakosti, ostatní druhy stěží zachovaly ceny předešlé. Podsvinčata placena dráž o 2—4 h.

Neprodáno 247 těžkých a 417 krmníků. N trhu ovčím zůstaly celkem z platnosti cen předešlé. Do Čeen vyvezeno 300 kusů. Na trl telecím klesly ceny o 4—8 h na kg a chabý by odbyt zejmena telnt poražených. Ceny poraže ných vepřů těžkých nezměněny, selata trochu podražily. Ceny poražených ovci a jehňat tytéž et. Z Pešti, 16. července. (Zvl. tigr. » Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 19.000 metr. cente beze změny. Platila: pšenice tisská 8 kg K 785, 80.5 kg K 7.70, stolno-bělehradská 795 kg K 7 62, 77 kg K 7.50, peštsk 79 5 kg K 7 65, 77.5 kg K 7..50, temerinská 77.5 kg K 7.75, palenocká 78 kg K 7.60 banátská 78 kg K 7 5719. bačská 77 kg K 7. 65. horňácká 78.5 kg K 7.4219. 77.8 kg K 7. 40. 76 kg 7.30; nová tísská na srpen 80 kgk 7.60; žito K 6 20, nové na srpen- břozen k 6.15: oves K 5.50 až K 5.55; kukuřice K 6.30 až K 6.40; ječmen K 5 75. Terminový obchod byl pevný na zkrovný dovoz. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 7.22, žito na říjen K 6.22, oves na říjen K 5.31, kukuřice na červenec K 6. 31. na srpen K 6.25, na květen 1904 K 5 . 06. řepka na srpen K 11. 45. Plodinový trh byl bez odbytu změny.. Z Essenu, 16. července. (C.-B.) ve schůzi dne 15. září t. r. bude usnešeno, z koksový syndikát a spolek pro prodej briket přejde 1. října t, r. na syndikát uhelný

Národní hospodář. Budoucnost společného celního území. V zá- věrku své knihy o „Rakousko-uherských vyrovnáních po roce 1878,“ ve které sneseno mnoho zajímavého materiálu a ke které se ještě vrálíme, rozhovořuje s proí. dr. Fiedler o snahách o celní rozluku a o ná- zerech, že nynější vyrovnání bude posledním vyrov- náním. Pokračuje pak: „Splní-li se tato věštba ? Těžko býti věřícím Ne snad jedině proto, že věštby proná- šené v rozechvěném ovzduší parlamenlním ztráceí o tolik na pravděpodobnosti, o kolik k vůli zevnějšímu effektu řečnickému se tak rádo přestřeluje. Chladně úvahy nasvědčují spíše tomu, že — ač-li nenastanou kromobyčejné, snad katastrofální peměry — pospolitý svazek mezi Rakouskem a Uherskem bude i na dále zachován. Nejčastěji ukazuje se na vzrů stající passivnost obchodních styků rakouskýchs Uherskem, následkem které pomíjí pro tuto polovici zájem na další pospotitosti hospodářského svazku. Ne právem příkládá se při tem rozhodující význam č- slům o vzájemných stycích obchodních. Na čísla tato nelza pohlížeti jen tak po kupecku: tolik příjmů na jedné, tolik vydání na druhé straně; vychází-li z toh ztráta, nutno plerušiti další obehod. Čislům těm do- dává pravého významu teprvc le, co se v nich skrývá

A lo jest práce věnovaná tu i tam na výrobu vyměňo vuných statků, sumy mzdy, kapitálového a padnikatel- ského zisku z výroby té vyplývajícího, množství pra- covníků a jich rodin z toho se vyživujících a celá t dlouhá řada vrstev, majících v různých formách, jak dodavatelé surovin, potravin atd., atd. nepřimou účasi na výrobě statků vyměňovaných vzájemnými styky obchodními. Pro všechny tyto vrstvy znamenala by rozluka zmenšení neb ztrátu pracovní příležitosti, zmenšení neb ztrátu důchodů, jež nebylo by lze nahra- diti jen tak hravě, jak vzdálený, nezúčastněný poze- rovalel by se domýšlel. Kdo měl by dost odvahy. aby vzal na sebe zodpovědnost za všechny důsledky takových opatření, jimiž hrazila by značnému množ- ství výrobků rakouských a uherských zirála tržišt, jimiž stala by se bozcennou práce na výrobky ty vě- novaná? Nikoliv, s tak lehkou myslí nebude se ani tu ani tam o nejdůležitějších problémech hospodář- ských v tomto mocnálství uvažovati. Ostatně doka- zuje statisticky vykázaná passivnosi této polovice ve vzájemných obchodních stycích mezi oběma polovi- cemi skutečně, že v poslední době trpí tato polovice ztrát? Statistika zjisťuje toliko ceny výrobků na- vzájem obchodovaných, nikterak ale zisk, kterýz těchto obchodů pro tu neb onu stranu vyplývá. V tomto

směru dlužno míti na mysli, že z Uherska vyvážej se do Rakouska hlavně výrobky zemědělské a země- dělského průmyslu (mlynářství, lihovarnictví, dřevař- ství), kdežto naopak vyvážejí se z Rakouska do Uher zvláště průmyslové výrobky. Jdou tedy k nám vý- robky vyžadující jednoduché, skrovněji odměňované práce, kdežto od nás do Uher zasílá se zboží, jež vy- žadovalo kvalifikované, lépe placené práce. Kdyby bylo lze vypočísti, v které z obou polovicí přicházei větší sumy do rukou pracovníků zúčastněných pi výrobě výrobků navzájem vyměňovaných, rakouská polovice sotva by byla účastnou v sumě té menší kvo- tou. Na vzrůstající vývoz uherský do Rakouska hledei dlužno jako na zjev přirozený. Soutěží-li na poli ho- spodářském mezi sebou na jedné straně národ na- cházející se již na jistém stupní hospodářské vyspě- losti, na druhé straně národ počínající teprve budovati hospodářskou svoji stavbu, musí pokrok zřetelněj jeviti se u národa poslednějšího. Tento přirozený zje nezastaví žádná rozluka. 1 kdyby bylo na obou stra- nách pevného odhodlání k rozluce — kterého dnes přese všechno vzájemné škorpení není — tlak mezi- národních poměrů hospodářských nutí obě polovice k další pospolitosti, nebude-li směr zahraniční politiky obchodní v kontinentálních stálech evropských du- kladně změněn. Evropské státy provozují sice smaluvni

zahraniční politiku obchodní, ale s tendencí přísně ochranářskou. Tato tendence se dosud stupňuje. Úspěš- ně lze takovouto politiku provozovati jen na velkých hospodářských územích. Obepinají-li se jednotlivé státy vysokými celními sazbami, mají obchodní smlouvy s nimi pro sousedy jen tehdy význam, jestliže nevýhody vysokých celních sazeb vyrovnati mohou zvýšeným odbytem na rozsáhlém území. Malé státy jsou při takovéto tendenci obchodní politiky v nevý- hedě. V době takové politiky, v době, ve které i tradicionální země svobodné tržby, Anglie, zvětšili chce své hospodářské území, připoutávajíc k sobě pev- něji své kolonie, jediné mocnářství Rakousko-Uherské mělo by seslabovati svůj vliv na vývoj meziná rodní obchodní politiky, tříštíc své území? Jak mocně pů- sobí tlak poměrů, toho dokladem jest ponenáhlý obrai ve smýšlení zemědělských kruhů rakouských. Roz- luka od Uher byla dříve důležitým článkem země- dělských programů. Dnes toto heslo pomalu uluchává; poznávajií rakouské kruhy zemědělské, jak v pospo- litém svazku vliv zemědělských Uher prospívá i jim (viz návrh nového celního tarifu, výpověď obchodní smlou vy s Italil a j.). Nynější úprava poměrů mezi Rakou- skem a Uherskem není nikterak ideální. Má mnohých,

těžkých nedostatků. Ale nebylo by případně, kdyby z nedostatků těch dovozována byla nezbytnost roz- luky. Snad lze — aspoň s touže pravděpodobností — dovozovati možnost jakési nápravy. Náprava ta byla by možnou jen za jediné podmínky; kdyby totiž vy- rovnání mezi Rakouskem a Uherskem považováne bylo před i za Litavou za otázku ryze hospodářskou a kdyby politické poměry v obou polovicích uspo- řádány byly takovým způsobem, aby vyrovnání také jako výlučně hospodářská záležitost mohlo býti pro- jednáváno. To právě jest nejnebezpečnější pro pomě mezi Rakouskem a Uherskem, že spory politických stran v obou polovicích nemohou se zastaviti pře síněmi, ve kterých konají se porady o úpravé tohota pro význam mocnářství nad jiné důležitého poměru.“ Otázka cukerní. Dnes koná se ve Vídni pora surováren, ve které má býti dána odpověď na dopia rafinerií, včera námi zaznamenaný. Stanovisko suro- váren není jednotno. Obrovská většina jest pro záměna dosavadní kontingentace zákonné, po případě dnešní kartelní v novou smlouvu kartelní, ovšem s přísluš- nými a již sdělenými modifikacemi, naproti čemu ale žádá známých šest závodů i podíl na bílém zboží Surovárny vyslovily se původně ve většíně shodně s rafineriemi proli tomulo požadavku. Na váhu pa- daly zkušenosti učiněné ve příčině zakupování řeny E. zv. smíšenými továrnami, ale po delším jednání docíleno alespoň jakés takés dohody, ovšem za před pokladu, že okruh továren, nerellektujících na kontia- gent bílého zboží z řady surováren nebude se šířiki

Proto není vyloučeno, že za této podmínky se nepo staví ostatní surovárny k požadavku t. zv. továren na písek, z nichž jen jediná zařizena je i na výrobu kostek, nepříznivě a odmílavě. Bude pak ovšem zále- žeti na tom, jaké k přání tomuto zaujmou stanovisko rafinerie, jež je dosud a limine zamítaly. Za to jsou veškery mimohaličské surovárny naprosto jednotny proti požadavkům haličským. Jest to nepěkná historie, jak haličské surovárny docílily zvýšeného kontingenr tu zákonného. Veškerý mimohaličský průmysl cukernl stál proti těmto výhodám a kdo užil všcho vlivu, aby docílil ústupku, byla vláda, která sledujíc své cíl politické, činila ochotně ústupky na účet ostatních cukrovarů. Tenkrále rozvinuly polský klub na radě říšské a vysoká aristokracie polská horečnou činnost, jejímž důsledkem byl — zvýšený kontingent. Nyní ovšem nátlak vládní na ostatní cukrovary odpadl a cu- kerní průmysl ostatních zemí odmítá uznati i na dále vynucené výsady hahičské. Ba, hrabivost przewor- ského cukrovaru, o jehož hospodářství a hlavních činitelích jsme přinesli své doby obšírný informační dopis, jle tak daleko, že nechce ani platiti náhradní kvoty za kontingent bílého zhoží surovárnám. Prota také neodpověděly ani rafinerie na tyto postuláty a při obnově prodejního sdružení se s touto rafinerii nepo- čítá. Že jest takovýto postup haličský možným, tohe vina ovšem spadá z valně části i na cukrovary samy.

Dosud bylo při sjednávání kartelních smluv pravidlem že se ochola jistých závodů v plném slova smyslu vykupovala. Tento korrupční sytém vrhá nyní sv stíny. A vrhá je v době, kdy není již fondů, z nich by bylo lze platiti. Jaký výsledek bude míti ted) schá- ze surováren, udati nelze; ji ovšem jednání kartelní ještě ukončena nebudou. Spíše nutno se připravit na delší ještě jednání. V kruzích interessovaných pro- náší se názor, že stěží asi zdaří se sjednati kartel a přesrok, nestane-li se tak nyní. Soudí tak ze smýšlení rafinerií. — O stanovisku uherských cukrova- rů oznamuje se z Pešti: Jak se „P. Kor.“ od zemského spolku uherských cukrovarů dovidá, nejednalo se ještě mezi rakouskými a uherskými cukrovary o mo dalitách kartelové úpravy, resp. o tom, že by se do stale rakouským cukrovarům podílu na výnosu kon- tingentního zvýšení uberského (300.000 q). Uheršt cukrovarnici považují vyhražení uherského spotře- biště uherské výrobě za právo jim příslušející, p měsíce zákonně uznané a nemohou o tomto bodu s rakouskými továrnami vůbec jednati. Není zbytečna připomenouti rakouským továrnám tento moment, aby se snad při kartelním, nejvýše obtížném vyjedná- vání nevyvinul ještě z tohoto bodu v pozdní hodině zároj nepřeklenutelných dlferencí názorových. —

Z cukerní stalistiky nutno uvésti: v měsíci červnu vyrobilo se v hodnotě surovinné 70.000 proti loňským 60.000 q. Čistá výroba činí od počátku kampaně 10,405.000 qv hodnotě cukru surového proli 12.809.000 q lomi, tedy o 2,404.000 q měně. K tomu nutno podotknouti, že v továrnách spotřebního cukru zpracováno bylo v srpnu-červnu této kampaně 6,307.000 q proti 7.899.000 q leni: vývoz posledního měsíce dosáht 689.000 q v hodnolě cukru surového proti 510.000 q ioní. Od počátku kampaně vyvezene 6,796.000 q proti 7.687.000 q loni; z toho bylo rafi- nády 5.266.000 q proti 6,643.000 q loni a surovin 944.000 q proti 306.000 q leni. Pro domácí spotřebu zdaněno v červnu 284.000 q proti 310.000 g loni. O počátku kampaně přešlo telos do konsumu 3,676.000 v hodnotě surovinné proti 3.527.000 q leni, tedy letea o 149.000 q více. Stav zásop se o něco zlepšil. Žásol