ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 fdbda180-70bf-11dc-b0e4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 38 celkem · entity: person 187, place 65, org 13, work 10
1 masthead
17. července 1903. Číslo 193.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
Strana 3.
4 article
řed. A Havlíka pracuje p. prof. dr. Pastrnek a vydati hodlá v době nejkratší obsáhlé vědecké pojednání na základě bohatého materiálu jím sebraného, který svěd- čiti bude proti tvrzení Czambolevu, že slovenštinaje jazykem samostatným. Vzhledem k tomu zvolen z stárostu dosavadní náměstek starosty p. JUDr. J. Lo- šťák. Do výboru zvoleni pp.: dr. J. Fuhrich, A. Havlík dr. O. Herold ml., dr. L. Jeřábek, J. Kamper, A. Klá- šlerský, J. Otto, prof. dr. Pastrnek, A. Rambousek dr. V. Šedláček, L. Srb, T. Stypa, F. Táborský, J. To- na, M. Wanklová; za náhradníky pp.: J. Nováček F. Pavlík a C. Ursin, za revisory pp.: F. Kavka aJ Maglěn — Nadace v chudobinci. Při nadání Karla Singra jsou uprázdněna čtyři místa, se kterými spojeno jest úplně zaopatření v městské chudobinci u sv. Bartolo- měje. Nárok na toto nadání mají v první řadě chudí potomci následujících osob, v poslední vůli zakladatel zvlášť vytknutých, totiž: Josefy Schiffnerové, Fran- tiška Černého, Josefa Ilotla, manželů Josefa a Mari Čadkových a Josefy Holečkové; v druhé řadě pak mě- šťeně pražští, kteří byli dříve obchodníky. Žádosti z toto místo nadační buďtež podány do 31. červenc 1903 v podacím protokole rady městské na radnici Slaroměstské a buďtež doloženy: řádným vysvěd- čením chudoby, průkazem o pražském měšťanstvía o stavu obchodnickém. Pokud jde o uchazeče z při- buzenstva osob v prvé řadě uvedených, buďlež žádosti doloženy dále rodokmenem. Při tom výslovně se po- dolýká, že k žádostem nedoloženým a po lhůtě po- daným přihlíženo nebude.
Havlík profesor doktor Pastrnek JUDr Lo J Fuhrich A Havlík Herold ml L Jeřábek J Kamper Otta A Rambousek V Šedláček T Stypa F Táborský M Wanklová J Nováček F Pavlík F Kavka Maglit Singr svatý . Bartolo Schiffner Fran Černý Ilotl Josef Čadkův Holeček
5 article
— Zpráva časopisecká. Následkem nepředvída- ných překážek časopis „Vůle Lidu“ zejtra v sobolu nevyjde. Příští číslo vyjde ve dvojitém vydání (čís. 9. a 10.) v sobotu dne 1. srpna. — Osobní daň z přijmů. Ministr financí odvolal vrchního finančního radu Josefa Cančíka na Král. Vi- nohradech a finančního radu p. Václava Červenku v Praze z funkce a zástupce člena odvolací komise pro osobní daň z příjmu v Praze a jmenoval na jejich místě finančního sekretáře p. JUDra. Vilěma Kwěta v Praze jejím členem a finančního radu a zemského berního inspektora p. Jana Knappa v Praze záslupcem člena. Na místě sekretáře p. dra. Viléma Kwěta byl fianční sekretář p. Frant. Doležal v Praze jmenován zástupcem člena této komise.
Cančík Král Červenka Vilěma Kwět Knapp Kwět František Doležal Praha
6 article
— První dni prázdnin... Teprve, jak se patřía do opravdy, podle starého a dobrého počítání, začína i prázdniny od 15. července, ačkoliv ve všech školách skončily již minulé soboty. Obyčejně ten capart dvou neb tří dnů, když je mezi tím neděle, do konce roku se odpustí. Tedy prázdniny! Považte, plně dva měsíce „dolce lar niente“ — sladké nic nedělání! Kdy pak již v životě se vám stane, abyste mohli plně dva mě- síce ztráviti na venkově! Nejste-li professorem nebo učitelem anebo bohatým soukromníkem, musí vám postačiti čtrnáctidenní, nejvýše měsíční dovolená. A to již musí být hodně zlata na límci a vlasy pěkně meli- rovány. Proto dopřejme mládeži ty šťastné dva měsíce po dvaceti létech většina z nich již tolik prázdně nikdy míti nebude. Naše „jeunesse dorrée“ jest si toho vě- doma a užívá prázdně plnými doušky. Slabé pro- cento jich zůstane jen v Praze; veliká většina hned po vysvědčení dá paní kvartýrské vale a chvátá n dráhu. V těchto dnech patří železnice studentům. Máte jich plno na nádražích, v čekárnách, na perronech. ve viacích. A té radosti a zářících oči! Je-li mezi nimi některý reparátem, ti ostatní již ho utěší, aby alespoř cestou k domovu nebyl smuten. Dost toho smutku bude doma, až spustí rodiče nezbytné kázání. Za lýden mají studentů doma až po krk! Každou chvíli slyšíte- „Už aby zas byla škola. S těmi čerty není k vydržení.
Praha
7 article
Jak pak by také bylo. Deset měsíců jste je tísnili ve škamnách, cpali je učenostmi, drželi je v městě, kde si nemohou ani jak se patří zavýsknout a zaskotačit, aby jich nesebral policajt. Toť se ví, že všechna rlut se jim rozběhla tělem. Nepomůže napomínání mamin- čino, že ten „kluk saframentský nevezme celý ča knihy do ruky.“ Co by ji bral, když ji měl deset mě- siců, každý den kolikráte. Ostatně těžko vzít knihu do ruky, když ji už týden před vysvědčením obrálil v několk niklů a tyto opět v dým... Arci tu mluvíme již za ty dospělejší, od kvarty nahoru, kteří za větrem vypálí občas nějaké to cigárko nebo mihnou se v za- padlé ulicí se slečinkou... Na příchod jejich těší se „domácí“ mládež, zejmena divčí, s jistou netrpělivosli a louhou. Trochu se rozhýbá život, začnou výlety, věnečky, besedy, divadla a teď poslední dobou i silně se rozmáhající sport. Lawntenisové hřiště neslojí tak velikou práci, ale jest nejvděčnějším místem pro ren- dez-vous a pro zapřádání milostných pletek a pavu- činní touhy. Věřte tomu! Má již mnoho sňatků n svědomí. Proto naše dámy jsou tak hortivými sportov- nicemi.
8 article
— Zvláštní vlaky na trati Volice— Sedlčany. Z příčinou vojenských cvičení v okolí sedlča nském v srpnu a začátkem září budou ve dnech 2., 9., 15. 16., 23. a 30. srpna jakož i 6. a 8. září na místní dráze Sedlčany—Votice k umožnění výhodnějšího spojení na vlaky c. k. státní dráhy Františka Josefa a opačně zavedeny následující zvláštní vlaky: Vlal č. 3512 odjezd z Votic Ves. v 5 hod. 28 min., příjez do Sedlčan v 6 hod. 19 min. ráno; vlak č. 3511 odjezd ze Sedlčan v 7 hod. 26 min. ráno, příjezd do Votie Ves. v 8 hod. 20 min, ráno; vlak č. 3513 odjezd ze Sedičan v 8 hod. 11 min. večer, příjezd do Votic Ves v 9 hod. 6 min. večer; vlak č. 3514 odjezd z Votic Ves v 9 hod. 30 min. večer, příjezd do Sedlčan v 10 hod 20 min. več. Při vlacích těchto dopravují se cestu- jící jakož i zavazadla jen za nosmální ceny. Bližšt oznámení obsahují zvláštní plakáty, které ve stani- cích jsou vyvěšeny.
František Josef Sedlčany Votice
9 article
— Defraudace ve svato-václavské záložně. osobách zatčených po pádu svato-václavské záložny poslední dobou nedostalo se mnoho nového do ve řejnosti. Teprve včera roznesla se pověsť, která iv záložně samotné houževnatě se udržovala, že bývalý dozorce pokladny, zatčený a po delší vazbě pro cho robu opětně prozatím na svobodě ponechaný kožel ník František Zbíral leží na smrtelné posteli. Vy právělo se, že prý stižen byl nějakým exsudátem který možno odstraniti jen operativní cestou; př 75 létech a okolnosti, že raněn jest na pravé straně těla mrtvicí, se soudilo, že operaci nepřestojí. Ně- kteři dokonce už věděli, že jest mrtev. Na celé této pověsti pravdou bylo následující: František Zbíra po propuštění zatímním z vyšetřovací vazby dopra- ven byl svými příbuznými do svého bytu v Karlově ul. č. 9 na Starém městě, kde upoután byl na lože a ležel skutečně doma až po včerejší den, kdy do- praven byl na kliniku professora dra. V. Janovského. protože onemocněl chorobou kožní. Bezprostřední nebezpečí úmrtí však není. Že zdravotní jeho stav jest zubožený, není žádným tajems vím. Jak dojista v dobré paměti, čítal při svém zatčení dne 8. listo- padu minulého roku František Zbíral 74 léta. Zatčení jeho vzbudilo tehdy v Praze a zejmena na Starém městě a v Karlově ulici, kde byl kožešníkem, znač- nou sensaci Nikdo nechtěl zvěsti té uvěřiti. Byltě
Zbíral Zbír V Janovský Karlov ulice Praha
10 article
Zbíral znám jako pobožný člověk, nikdy nic špatného se na něho neslyšelo a požíval značné úety ve vrst- vách, v nichž se pohyboval. Býv l svého času čle- nem sboru obecních starších, v lélech osmdesátýcl byl otcem chudých v okresu u sv. Jilji a byl praž ským měšťanem a majitelem domu. Po dvacet le nepřetržitě byl členem správní rady sv.sváclavské záložny a po plných posledních deset let kontrolorem a dozorcem pokladny. Vědělo se o něm, že byl dů- věrným přilelem mons. Drozda, s nímž často vydáva se na ohledávání realit, na něž měly býti poskytnuty zápůjčky. Znám byl také jako člen mnoha klerikál- ních korporací a spolků. Zatčení jeho stalo se tehdy na základě celé řady velmi kompromitujících důkazů.
Zbíral Drozda
11 article
Hned po odhalení kolosální defraudace v záložně vy- sloveno proti němu podezření, ale brán před oka- mžitým zatčením zřetel na chorobný jeho stav. Zbí- ral byl totiž krátce po smrti vrchního účetního Ort raněn mrtvicí na pravé straně těla a po delší čas ležel jako Lazar. Když se po několika nedělích po- někud probíral z této rány, přišla nová pohroma: starý, věrný a osvědčený jeho přítel, nábožný a vše- mi mastmi malversačních partyk mazaný monsignore Drozd byl zatčen. Pátráním zjištilo se, že Zbíral byl do všech odvětví »hospodářství« svatováclavské zá- ložny náležitě zasvěcen, ba že byl pravou rukou monsignora. Zbíral byl sekvestorem celé řady domů. na nichž vázly velké pohledávky záložny, přijímal splátky a úroky z hypotekárních dluhů a měl vrchní dohled na pokladny záložny. Zjistilo se, že pan Zbí- ral peníze sbíral, ale neodváděl do pokladny a také nezapisoval do knih. Odváděl je prý monsignorovi co ten s nimi dělal, ví se příliš dobře. Po zatčení jeho, které za odchrála za skolností velica trapných. udával Zbíral při výslechu na policii, že o nepoctivém bospodářství v záložně neměl ani potuchy. Důvěřo- val prý ve všem všudy úplně monsignoru Drozdov a spíše by se byl prý smrti nadál, než nepoctivosti t hoto člověka. Po ukončení výslechu prohlášen byí za zatčeného a dodán do vyšetřovací vazby trestního soudu, odkud před velikonocemi, po předchozím pro- puštění Hnebra, Pekeländra a Hercíka z důvodů vážné choroby dovoleno mu ležeti doma. Od té dob nebylo o něm slyšeti, až za včerejší famy, kterou arci bylo dlužno uvésti na pravou míru. Jinak v záložně není nic nového. — Za poslední dva dny bylo vy- placeno na první kvotu na 12 knížek K 10.588 Úbrnem bylo až dosud vyplaceno 2223 knížek na 1,337.027 K 98 h znějících. — Dnes se ve vyplácení bude pokračovati.
Ort Zbíral Zbit Hercík Úbrn Drozdov
12 article
— Pravda o Píšťanech. Píše se nám z Píštan Nemáme sice úmyslu škoditi lázním zdejším, ač správa lázní nikterak nevyhovuje požadavkům hostů, zvláště ne Čechů, ale chceme tu opraviti nepravdy, šířené lázeňským ředitelstvím. Minulý lýden bude černě za- psán ve vzpomínkách hostů zde dlících; pršelo celý týden a voda ve Váhu stoupala ode čtvrtka, až v ne děli ráno dosáhla výše 31/2 m nad normální hladinu a zatopila větší díl Pišťan. Ušetřeny zůstaly jen dva ostrovy, hořejší díl města s částí parku a vojenský lázeňský ústav. Spojení mezi oběma ostrovy zjednáne vojenskými čluny na rychlo sem v sobotu z Prešpur- ku povolaných zákopníků. Most k lázním na ostrově byl v noci na pondělek dravými proudy řeky odnesen. Zákopnickým oddělením podniknutě práce ke zřízení provisorního mostu jsou výškou vody a dravostí prou- du značně ztěžovány a v nejlepším případě teprv za tři dny bude návštěva lázní umožněna jednotlivým osobám. 1 to především jen těm, které dobu léčení mín ukončiti, anebo se při povodni znovu nachladily. Ško- da povodní způsobena je veliká, neboť mimo okoln zahrady a pole i většina hostinských bytů byla až po okna zaplavena. Mnoho viny na zátopě spočívá na bedrách lázeňské správy, která, ač Píšťany každěho roku jsou povodní ohrožovány, směšnými pouze pro- středky hledí tomu zabrániti a ani o řádný most, ani o ochranné hráze ne nestará. Normální frekvence lázní bude teprve ve 3—4 nedělích.
Čecho Píšťany Most Ško
13 article
— Cikáni-kotláři zase plišli. Loňského roku asi touže dobou jako letos překvapily pražské obyvatelstvo v ulicích zjevy osmahlých synů pusty, pěkně oddě- ných, obyčejně v sametových kabátcích, poselých stří- brnými a zlatými penězi. Tedy lepší sorta cikánů — známí kotláři. Patrně dobře se dařilo loňského roku potulným kotlářům u nás, protože těchto dnů opělně se vrátili. Nikoli však sami. Přivedli s sebou ještě několik rodin a utábořili se u Vysočan. V pondělí při- hlásili se pohlaváři jednollivých rodin na obecnín úřadě vysočanském, předložili tam cestovní legitimace. vystavené míslodržitelstvím ve Lvově, jakož i prů- kazy, že živí se kotlářstvím a žádali, aby vykázáno jim bylo místo, kde by mohli rozbíti své stany. Dáno jim k tomu povolení za chemickou továrnou firmy Košek a Beeker. kde záhy zdomácněli. Den na to tábor jejich rozmnožen byl novou tlupou, mezi kterou byl kotláři z Polska. Uher a dva francouzští cikáni. Ma í s sebou 24 koní a deset vozů, ve kterých přijela ci- kánská, velmi početná omladina. Celý tábor, čílajíeí na padesáte hlav, rozložil se v osmi stanech a mužove rozešli se hledati po Praze práci, totiž správky kollů. Je zajímavo, že skutečně dostalo se jim velmi mnoh oprav na kotlech, z kuchyní, prádelen a četných ústa- vů, kde v kollech se vaří. Cikánům, respektive starším jich, dostalo se náležitého poučení, jak se mají cho- vati; zdá se však, že jsou si toho vědomi a počínají si docela slušně. Pohled do jejich tábora a seznání života jest rozhodně zajímavý. Také již celé proces Pražanů k tábořišti se odebralo, spatřiti život těcht nomadů.
Cikán Vysočany Lvov Polsko Uhry Ma Praha Košek Beeker
14 article
— Ovoce a houby na pražských trzích. Pražské trhy stojí v zenitu své slávy. Měsíc červenec, v něm měkké ovoce nejvíce dozrává, zaplavil v pravém slova smyslu vděku plným bohatstvím svým ošatky a nůše bodrých našich prodavaček, na jejichž výkladech pot širokými deštníky a ve stáncích hraje to všemi bor- vami. Červení třešní, zlatožlutavými merunkami a bro- skvemi, žlutavými špendlíky, zelenavými ringlemi tu tam již modravými švestkami. Oheň rybízu a začer- venalá srstka, kterou zná mládež pomalu již jen dlo nechutného jména angrešt — nebude už dlouho da minovati. Letos nemožno naříkati na nedostatek neb drahotu ovoce. Kdo v časných hodinách ranních za- toulá se na kterýkoliv trh pražský nebo předměstský.
Červený
15 article
úžasne nad množstvím dopravovaného ovoce. Uvidi jak sadaři a zahradníci na celých fůrách dovážejí nůše a koše, obalené slamou, lupeny a révovím, tající všechny druhy třešní. Sladké i kyselé, tvrdé chrupavky i měkké. Třešně dnes opanovaly úplně trhy. Při bližšk prohlídce jednotlivých stánků arci vedle třešní vždy najdeme několik ošatek s ovocem jiným. Z lesníhe ovoce primát mají jahody červené, vedle kterých jsou tu větší druhy: jahody travní a veliké obrovské jahoy zahradní; sladkou vůni šíři kolem už vzácnější oša- tinky s malinami. Čelněji počínají se objevovati černě jahody-borůvky. Velice delikátním a na pražských trzích četně zastoupeným ovocem jsou merunky, ktere nyní jsou nejsladší. Co nevidět je vystřídají broskve- Po několika deštivých dnech a nastalém teplém, slun- ném počasí, patrným jest příliv jedlých hub na trhy a tržnice. Ošatky prodavaček a jmenovitě na Uhelnén trhu, který jest hlavním houbovým trhem, přeplněny jsou krásnými, jadrnými a zdravými hříbky, klouzky špičníky, křemenáky, holuběnkami, žlutými liškan a černými kominíčky; drobounké ryzečky jen v mál exemplářích se ukázaly. Hlavní kadr přijde koncem srpna a počátkem září — A ještě něco zahlédne ná- vštěvník trhů. — Prodavačky květin, s ošatkami bo- hatých růží bílých, žlulých, červených až brunálných.
16 article
Je právě hlavní sézona růží, či lépe řečeno, blíží s ke konci. Vedle růží jsou to vonné resedky, nočni violy, karaliáty, bílé, rudé a pestrobarevné, hvozdíky. slzičky a kopretiny, jež zvláště nyní vešly do zvyku. zastrčiti je za knoflíkovou dirku. Maně nám napadá, jak dlouho půvabný ten obrázek potrvá! Po měkkém ovoci, přijde tvrdé hruše a jabika, ohnivé růže všechnu tu květenu vystřídají jiřiny, slaměnkya chrysantémy, a nepotrvá dlouho, zachytí se nám na kabětě babí léto. Raději nemyslet na to a řídit se Horácovým: Carpe diem, quam minimum credula postero — užij dne, co nejméně věř příštímu.
Horácův Carpe die
17 article
— Z další blahodárné činnosti pana professor Josefa Opolského. Málokdy utkvělo v paměti jméno »lepšího« podvodníka tak, jako zvučné nomen vý- tečníka, známého z rubriky denních zpráv a soudní síně — pana professora Josefa Opolského. Zdálo se že na nějaký čas zastínil jej poelickým jménem svým chrudimský ženích dr. Jaroslav Květenský; ale Opolský se zastinili nedal. Že neuhaslo jeho lumen na černém obzoru taškářů, pracujících v rukavičkácl elegance, ale při tom s velkolepou nestydatosti, loho dokázal nový podvodný, ale nezdařený kousek. Opol ský dobře hádal, že v Praze není půda, kde by mol zapustiti chytlavé svoje kořínky. Odbyv si kriminá na Pankráci, kde svatosvatě slibil presidentovi zem- ského trestního soudu dru. Wokaunovi, že už bude dělat dobrotu, zmizel na nějaký čas z Prahy, jakob zapadl do moře. Ale nikoliv na dlouho ... Ž někde »působí«, nebylo pochyby. Aspoň v různých listech objevily se pojednou výstrahy před jakýmsi Opolským, ve kterém tušili zkušení dobře známého pana professora. Dost bylo s podivením, že pod- vodník tak raffinovaný, neuzná za hodné dáti si ně- jaký pseudonym. Opolský neuznal toho potřebu. Pra- coval totiž v krajích, kam noviny příjdou jednou za uherský čas a kde mohl s matematickou přesností hádati, že bude zcela neznámým. Skutečně se ve své kalkulaci nemýlil. Oblékl na sebe nějaký lepší kabát, nasadil skřipec, načechral vlasy, aby udělal dojem a vydal se do obce Damice u Jáchymova.
Josef opolský doktor Květenská Praha Pankrác Damice Jáchymov
18 article
Není to rozsáhlá obec: podle posledního sčítání lidu měla 190 obyvatel národnosti německé a 10 národ- nosti české. Kromě mlýna a závodu na dělání nebo- zezů živí se obyvatelé děláním krajek. Ale Opolský věděl, proč tam zapadl. V německých plzeňských listech četl, že jeden rolník rád by prodal svoji used- lost. Na tohoto občana, ryzího Němce, se Opolský. který mluví česky jako německy, obrátil. Představii se mu jako MUDr. Opolský, tajemník professora ně- mecké pražské university dra. Bohumila Pickaa sdělil mu, že přijíždí přímo s posláním pana pro- fessora, aby v krajině neobyčejně zdravé vyhledal vhodné místo pro sanatorium, které pan professor v krátké době hodlá postaviti. Rolník potěšen nad možným prodejem, udal panu sekretáři cenu 21.000 korun. Shodli se bez smlouvání. Kdyby byl řekl 30.000, byl by je kavalírský tajemník přijal také bez řečí. Opolský projevil na to přání, aby se odebrali spolu k noláři do Jáchymova sepsat smlouvu. Sku- tečně se tak stalo, ale když pan tajemník naléhal na rolníka, aby mu smlouvu dal do rukou, žeji musí předložit ještě panu prolessoru k podpisu, nebyo
Němec Pickaa 30.000 Jáchymov univerzita doktor
19 article
tento tak hloupý a řekl, že raději pana professora navštíví sám. Opolský patrně se smlouvou chtěl spá chati další podvody. Když se mu tedy vylákání listiny nepodařilo, přijal návrh rolníkův, chtěje patrně ce stou smlouvu mu odciziti. Rolník vzal s sebou ženu a jeli do Prahy. Cestu za Opolského rolník zaplatil protože měl tento u sebe jen stovku, na kterou u po- kladny neradi dávají nazpět. Jak pak ne, stojí tam přece, že obecenstvo se žádá, aby jíedné si připra- vilo v drobných. Stovku nerozměnil Opolský ani v Praze, kde zavedi rolníka i se ženou do vinárny protože pan professor měl právě přednášku. Z vi nárny vedl pak oba manžely do hostince »U marián- ského obrazu«, kde se jim však po důkladném na jedení ztratil. Rolník se ženou trpčlivě čekal dělo než odinu na pana sekretáře, ale nadarmo. Ne- zbylo než vydat se k panu professoru Pickovi bet tajemníka. Plal se sklepníka, kde pan prof. Pick zu stává; sklepník přinesl adresář, ale žádného Bohu mila Pieka, professora německé university, nenašli.
profesor Picek Pick Praha
20 article
Sklepník jim pravil, aby se odebrali na policejní ředitelství. Okamžitě tak učinili a ve chvili se jim rozbřesklo. Strážníci, jakmile slyšeli vysloviti jméno Opolský, zbystřili sluch a už posílali oba venkovany do bezpečnostního oddělení, naplnění správnou před tuchou, že učiní o Opolském ještě nějaká zajímavá sdělení. Rolník užasl, když mu tam vyprávěli, co o Opolském věděli. Děkoval všem svatým, že ho ta exkurse do Prahy stála asi 50 korun a radostně roz- trhal smlouvu na kousky, aby mu jí snad ještě ten zpropadený Opolský někde nevyeskamotoval z kapsy Kam se pan protessor a nově diplomovaný doktora sekretář Opolský ztratil, naní prozatím známo. Dle vypravování rolníka má prý ssebou dvě alba podo- bizen. Chce snad opakovati své sbírky na vydání slavných mužů a žen současné doby, jak byl již učinil před zavřením svým kdesi na Pardubicku. Po nebezpočném podvodníku zahájeno úsilovné pátrání.
protessor Praha Pardubicko
21 article
— Účstní zmízel. Předvčírem odpoledne uveřej- nily některé pražské listy zprávu o zmizení pana Otakara Machatého, účetního v Praze, na dol. Novém městě a jeho domnělém útěku do Ameriky. Zpráva tato byla mystifikací nastrojenou buď ze zlomyslnosti nebo ze zášti osobní. Pan O. Machatý meškal totiž na do- volené, ale vrálil se do Prahy a službu svou, již řádně zastával, opětně nastoupil. Také tvrzení o jeho dřívější činnosti, když byl důstojníkem, pak ve službě železniční, nespočívají — jak se nám oznamuje — na pravdě a mají jen za účel jeho pověst poškoditi — Pan revisor vlaku a pes. Žertovná historka vy- práví se v kruzích železničních zřízenců státnien drah o revisoru vlaku, jistém panu B. V konání svých povinností příliš horlivý zpozoroval těchto dnů, ž ve vlaku z Prahy vyjíždějícím sedí u okénka jakásí dáma, která přikrývá pečlivě šátkem menšího psa. Do- jista, aby nemusila z něho platiti. Aniž by věnoval psíku větší pozornost, obrátil se na dotyčnou dámu s dotazem, má-li na psa listek. Učinil tak strašlivě lá- manou češtinou, prolože jest Polákem a jeho doroz- umívací řečí jest němčina. Když dáma otázce jeho ne- rozuměla a on opět nepostihl výklad její slov, za- volán do kupé konduktor, který rovněž marně snaži se panu revisoru vyložiti česky, že pes jest z porcu- lánu. „Sie muss zahlen, Hund wie Hund,“ rozhodi pan revisor, který stále neměl tušení, že pes. jest z porculánu. Na nejbližší stanici zavolal si na pomoc pana přednostu, jenž osobně se přesvědčil, že psíkje porculánovou figurkou a pana revisora poučil, že na takové psy není žádného tarifu. Za velkého smíchu opustil pan revisor kupé, přesvědčiv se dříve na vlastní oči a hmatem, že skutečně psík ani neštěká ani nekouše.
Machatý O Machatá Polák Hund revizor Praha Amerika
22 article
— Pokus otravy fosforam. Neznámo z jaké pří- činy sáhla 27letá posluhovačka Olilie Tančová z domu č. 286 na Malé straně k oblíbenému prostředku zou- fajících si divek — k fosforovým sirkám. V úterý večer vypila roztok z pěti baličků a trápila se až do vče- rejšího dne, kdy bolesti dosáhly takového stupně, že musila býu dopravena do všeobecné nemocnice. — Nehoda kočího. Včera odpoledne jel 52letý kočí Fr. Ioužvička z Libně č. 823 okolo usedlosti „Tru- hlářky“ s jednospřežním koněm. Ten ulekl se něčeho na silnici, splašil se a pádil tryskem po svahu. Koč byl shozen s kozlíku a pádem zlomil levou nohu. Lékař záchranné stanice dr. Koláb poskytl mu prvn pomoci, načež byl dopraven do všeobecně nemocnice- kůň byl okolojdoucími zadržen a majiteli odevzdán- — Těžce zraněn na novostavbě. Vážna nehoda přihodila se včera po 2. hod. odpol, na slaveništi p Jos. Bečky v Blehové ulici. Asi 23letý nádenník An tonín Zikula jel po lešení ve výši prvníro palr s kolečkem, na němž naloženo bylo zdivo. Přiblíži se nějak k okrají lešení, kde kolo narazilo na prkn a kolečko i s obsahem se sřitilo. Nešťastnou náho- dou spadlo na 22letého zednického pomocníka Fran- tiška Havla, který v přízemí byl zaměstnán. Nebožák těžce byl zraněn na hlavě a na ruce, takže musií býti na rychlo dopraven do všeobecné nemocnice. Případ tento měl v zápětí značný sběh lidu. Vyše- třování osudně nehody bylo zavedeno. — Ztrály a nálezy. V neděli dne 12. t. m. byly v Kinského třídě ztraceny střibrné remontérky s vi- sacím řetízkem. Poctivý nálezce necht je odevzdá p Nedvědovi, staviteli v Šokolské ul. č. 605 st. 11n.
Tančová Ioužviček Koč doktor Koláb Bečka Fran Havel Nedvěd Francie Libeň Jos Bleha ulice Šokolský ulice všeobecný nemocnice
23 article
— Za příčinou myli a čislění mistností berního úřadu I. a II. král, hlav. města Prahy v č. 404—1 „Stará rychta“ a v tržnici, nebudou „e v sobotu dne 18. července u nich peníze ani přijímati ani vydávati. — Z lázní ve Mšeném u Budyně. (Akademie) Ve čtvrtek dne 2. července poskytnut byl nám umě- lecký požitek, jakého venku zřídka kdy účastní bý- váme. Zmíněného dne přičiněním pana Vymetala. ředitele kůru a hudebního skladatele ze Slaného, po- řádána byla za jeho řízení ve velké dvoraně lázeňské restaurace akademie pány Angrem, Černým, Jandou. Kahlertem, Maušingrem a Scheinpilugem, vesměs ze Slaného, a zdejší filharmonif, která mezery mezi čísly hudbou vyplňovala. Výsledek akademie byl skvělý dvorana tonoucí v záři světel acetylenových, naplněna byla obecenstvem, z větší části lázeňskými hosty, kteř provázeli výkony účinkujících bouří pollesku. Všichni účinkující zhostili se úloh svých čestně. Zábava byla velmi animovaná; všecka čísla se libila, zvláště po- slední „To naše staré české kvaricito“ od řed. Vyme- lala. Také filharmonie, řízená panem J. Hanušem, velmi zdatně si vedla a byly jednotlivé výkony jeji bouřlivě applaudovány — Z Mostu. (Z Nerudovy veřej. knihov- nyv Mostě) půjčeno za květen a červen 403 kniha sice 219 knih belletrie, 39 knih illustrovaných, 63 knih obsahu dějepisného, 49 knih obsahu přírodověde- ckého, 57 obsahu odborného a 36 knih různých. Mno- ho knih musí však zůstati ladem, nepoť nedostává se správě knihovny peněz na vazbu, poněvadž příspěvek spolků je nepatrný a knihy zapůjčují se zdarma Sprá- va knihovny obrací se tudíž k české veřejnosti s pros- beu, aby bylo na Nerudovu veřejnou knihovnu lidu Mostě třeba sebe menším dárkem pamatováno. Dary přijímá a kvituje pan Bedřich Beneš v Mostě, státní nádraží.
Vymetal Angr Černá Janda Scheinpilug Hanuš Nerudův Beneš Praha Mšené Budyně Slaný Most
24 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Admirál Besnart, bývalý francouzský minist námořniciva, zemřel = Haličskému obyvatelstvu, stiženému povodní daroval císař 25.000 = Hraběnka osnovatelkou vraždy. Z Paříže se telsgrafuje: Hraběnka Gabriela Malherbova, 20letá kráska, prchla z bytu svých rodičů, jichž byla jedi- nou dcerou a žila měsíc se sluhou, zaměstnaným tržnici potravin. Když milenec ji konečně vypudila zapředl známost jinou, najala komtesa Malherbova tři pobudy, aby její sokyni zavraždii. Druhá slu- hova milenka byla při attentátu těžce zraněna. Hr. Malherbova byla zatčena. = První olektrická dráha v Německu a sicez Berlína do Velkého Lichtenfeldu zahájena byla dle zprávy z Berlína dne 15. t. m. Jest 9.5 km. dlouhá Pojížděti na ní budou vlaky o dvou vozích třetí a jeden vůz druhé třídy. Vozy III. třídy opatřeny jsou v předu motory. Ve vlaku může jeti 200 osob. Jízda trvá 17 minut, jezdí se rychlostí 32 km. za hodinu. = Nehody. Z Gibraltaru, 16. července. (Reuter.) Vojenská loď »Irresistible«, berouc do vleku druhou lod »Cesara«, přetrhla lano a strhla jinou část. Na »Cesaru« poraněno těžce 12 m. — »Stampa« ozna- muje z Turina, že krále s královnou stihla minulé pondělí v parku racconigského zámku při jízdě na automobilu nehoda. Král řídil sám na zkoušku stroj hnaný akumulatory. Automobil narazil na strom. Králi se nic nestalo, královna poranila se na noze musí se měsíc léčiti. — Dnes vyjel si král opět n automobilu.
Besnart Malherbův Nehoda Cesar Stamp Paříž Hradec Německo Berlín Gibraltar Reuter km
25 article
= Neštěstí na železnici. Z Liverpoolu, 15. čer- vence. (C. B.) Na wate loosaím nádraží dnes odpo ledne osobní vlak sjel s kolejí. Několik vozů byl roztříštěno. 5 osob bylo zabito, asi 30 raněno. = Zabil se pádem s vylahovadla. Ze Ševenink se sděluje, že 16lelý syn ředitele společnosti salgo tarjanské Lazar Reimann zabil se tam pádem s vy tahovadla. Mrtvola jeho převezena bude do Pešti. = Zaičení penězokazi. Z Pešti se tolegrafuje Vrchní městské hejtmanství bylo zpraveno, že v tl zv. Malé Pešti zabývá se několik osob výrobou zlatých 20korun. Detektiv, kterému uloženo, by penězokaze vypátral, seznámil se se členy jejich čety Josefem Zzabo-Pakosem a Martinem Simonem, jejichž důvěry si získal a nabídl se jim, že ujedná se zlatníkem, by dodal jejich výrobku potřebného lesku. Objednalsi oba do hostince, kam se dostavili a v němž vlezli do pasti policie. Počítá se, že mají ještě spolupracovníky V bytech zatčených nalezeny přesně zhotovené pří stroje k ražení dvacetikorun. = Povoduě Z Ostřihomu, 15. července. U Mo šoně voda protrhla hráze a zaplavila pole. Město Ostřihom nebezpečí minulo, neboť voda opadává.
Reimann Josef Zzabo Pakos Martino Simon Liverpool Pešť Ostřihom
26 article Z literatury.
Z literatury. Literární přehledy. 22 — Londýnské Athenaeum věnuje ročně jedno číslo přehledům literatur evropských za minulý rok. Je to pravidelně první číslo čer vencové, tedy z doby, kdy počíná mrtvá sai sona literární a skončen jarní trh. Tou dobou objeví se pravidelně očekávaný již titul »Conti nental Literature«, a po něm následují těsné sloupce »Belgium«, »Bohemia«, »Denmark«. obširné zprávy z Francie a Německa a zas drobně referáty »Holland«, »Hungary«, »Italy« »Poland« a obšírnější zase »Russia« a »Spain« Někdy náhodou scházi ta či ona rubrika, někdy se zkrátí některá z nejkratších, celkem však je vzhled čísla vždy týž. Celá úprava je praktická, obchodní — anglická. Redakci nejde o odborné, ani umělecké literární studie, jde jí o povšechný nezůčastněný referát, o výčet význačnějších jmen, pracl, jakkoli v literárním světě domácím diskutovaných, o několik informačních slov směrech rostoucích a chabnoucích, o událostech význačnějších za minulý rok — má to být kro- nika a zároveň bilance tvorby literární. Přehled Alhenaea není daleko tím, čím by dle základního principu býti měl, ani tím, co bychom od něho očekávali. Jeho praktičnost pro praktické čtenáře je hlavním vodítkem při sestavování a stává se, důsledně prováděna, pro literární informaci přímo nepraktickou. Přest však podnik Athenaea je pokus zajímavý, tlm zajímavější, že jej podniká národ, který vzhle- dem ke své produkci domácí má literaturci zích v belletrii pro své čtenářstvo málo z potřebí.
Denmark Holland Hungara Italos Francie Německo Bohemia Conti nental Literature
27 article
Očekávali bychom podobný přehled spíše u národů jiných, jichž literatury více přejímaji z literatur ostafních evropských národů. Pro náa zvláště by byl podobný literární přehled každo- ročně vydávaný, neocenitelný. Ovšem celá jeho úprava a směr, kterým by byl řízen, musil by býti jiný. Nám by nemohlo stačiti několik jmen, titulů a připojených poznámek, ani povšechné referáty o proudech myšlenkových, jež nestuduji tyto proudy a nepronikají k základům, k jejich pramenům a příčinám Potřebovali bychom roční přehledy vypracovanější i objemnější, které by naše obecenstvo jednak seznamovaly s moderním hnutím literárním, jednak informovaly čtenáře, vydavatele i překladatele, kde hledati látku k na- sycení té neskrotné čtenářské vášně, která vy- žaduje ročně taková sta překladů. Kladl bych na tento vliv podobného ročního přehledu z lite- ratury stejnou váhu, jako na prospěch vědecký. Byl by to první pokus, dáti poněkud do pořádku ten chaos vládnoucí v zuřivém překládání ze všech řečí světa a zkrotit trochu nezřízenou dychtivost našich nakladatelů po chytlavé stravě pro lid i společnost.
28 article
Naše časopisy učinily už první pokusy v tom směru — soustavného z větší části Evropy je však málo. Hlídka na přiklad mívá dobré takové informace, nezapominajie při tom na zanedbá- vané jinak literatury slovanské. »Slovanský pře- hled« pěstuje výhradně referáty z této literatury. To je právě prvý, značný nedostatek přehledu »Athenaea«. Praktická redakce spokojuje se s literalurami význačnějšími, rozděluje místo na příkad ne dle literárních hodnot, ale dle hod- noty, řekl bych přímo politické, toho kterého národa. Je přirozeno, že my, přes uznání, jež vydáváme literaturám velkým a přes poučení. které z nich čerpáme, sympatisujeme v mnohem značnější míře jednak s literaturami malými. po druhé pak, že věnujeme mnohem více lite- raturám slovanským. S tohoto stanoviska do padl by tedy český přehled v podstaté jinak než anglický. Máme dosti rovuí, které by mu mohly věnovati jedno číslo ročně, a nepochybuj též, že máme dosti schopných sil, které by zreferovaly z originálů roční materiál krásné literatury-
Evropa
29 article
České spisy-
30 article
Přehled. Literární žeň letošní nebyla celkem bohata. Původní produkce daleko pokulhává za vl- nami rozprouděného toku děl překládaných, kterými trh knihkupecký čím dále zuřivěji přímo je zavod- ňován. Dllo původní vždy tíže najde nakladatele než překlad. Už k vůli honoráři, kdyby jiných zřetelů ani nebylo. Na všechen způsob je při překladu měně práce a námahy i jiných starostí. Kniha vyjde prostřednictvím »zavedeného« už obchodního appa- rátu jde na odbyt. Knihy původní jsou Popelkami. Kolik hlasů již zaniklo beze sledu proti bezprogra movému překládání! Ovšem jsou důvody zjevu vniterné. Gorkij na ráz dobyl si jména nejen v Rusku. ale i v širším světě, ač předmětem znamenitého lí- čení jeho je ruský člověk nejnepatrnější. Český spi sovatel povělšině doufa se státi »hledaným«, na po dobováním způsobu tvorby cizé, »mo dernistické« ovšem.
Popelka Rusko
31 article
»Aby literatura pronikla, musí připomínati lite- raturu cizi!« To je prozatím axiom, nevyslovený snad, nepřiznaný, ale platný. A jim se vysvětluje ono dost primitivní stadiumi— čím prepotentnější tím naivnější — v jakém se veliká část současné pů- vodní tvorby dosud nachází. Malý interess obecen- stva i slabý ruch obchodní a nadvláda — překlada- telské literatury je pouhým důsledkem. Však již k našemu přehledu ! Vedle Sebraných spisů Vrchlického, Čecha, Hey- duka, Zeyera, Jiraska, Světlé, Třebízského, Vl kaa dvou antorů »cyrillomethodějských« (Brodského Kopala) vyšlo od starších literátů velice málo. Zvláště v poesii je žeň chuda, tu zastupují produkci autoři mladí a nejmladší. Z knih básnických po Nového Roku vyšlo: K. Babánek: Písně tuláka. — L. Doma- žlický: Noci. — V. Dyk: Buřiči. — R. Ha šek- Umírající království. — Jar. V. Janov ický Vlny. — Jos. Šimánek: Ve chvílích světlých temných. — J aromil Krecar: Předčasné vino- braní. (Za leden.
Vrchlický Čecho Hey Zeyer Jirasek Kopal K Babánek V Dyk Buřič J Krecar Janov Jos
32 article
Z uvedených jediní Buřiči Dykovi stojí z přeitení. Také některá čísla svazečku Babánkovs, Písní tuláka. V únoru vyrojilo se několik sbírek J. Petrbok: Co kvetlo v jaře. — Petr Ber- ruč: Básně. — A. Bláha: Ať je země písní. — X. Dvořák: Nový život. — Fr. Kyselý: Ak- kordy. — J. Psohlavý: Rodnému kraji. — St. K. Neumann: Sen o zástupu zoufajících a jině básně. — Fr. Lis: Můj dům je opuštěn. — Vreh lický: Duše — mimosa. Březen byl chudý, ale cenný. Vyšly svazky Sova: Zlomená duše. Vzbouřené smutky a Mom- senovi v jediné knize. Al. Škampy: Poslední květ a J. Müldnera: Stroskotání. Duben dal jedinou cennou sbírku básnickou: Za Kristem od Jana Rokyty vedle mělkých:J. Blanický: Ozvěna duše. — B. Maršík: Ři- nové růže. — Neklan: Jak vše citím. — E. Le- ský: Kopřivy. Květen, měsíc jara a lásky, přinesl svazky Jar. Želiva: Kde dohořely hvězdy. — Do- mažlický a Hašek: Májové výkřiky. — Fr. Gelner: Radosti života. — J. Holý: Satyrya Elegie. — T. Dubrovská: Písně. — R. Mayer: Básně. (Vydání starších veršů zemřelého poety.) Vše, nepočítaje Básně Mayerovy, málo pozoru- hodno. Leda některé číslo Pisni Dubrovské že ma po kousku duše Červen dal jedinou sbírku básnickou. Naděje resignace V ladimira Vrby, který by lépe byly zůstaly nevydány. V próse naproti poesii hlásí se jména méně ne- známá. Co do počtu je více knih poelických, mnobé arci toliko jedno. a dvojarchové. Prvni kniho prósy v roce byly »Rudé jeřabiny« Jana Václ.z Finberka. V lednu vyšly ještě: Ad. Brabec: Z víru velkoměsta. — K. Engelmüller: Černé lilie. — J. L. Hrdina: Vlastní silou a Humoresky a povídky. — J. S. Machar: Stará prósa. — V únoru vydáno: VI. Pittnerová: Kytice vřesu. — K. Jonáš: Hostinec u krásné paní. — G. Preissová: Máky v žilě. — Čeleda: Dilu- vialní člověk. — R. Těsnohlídek: Nenie. (Dla- logy).
Buřič Dykův J Petrbok ber A Bláha Dvořák Kyselá Sova J Müldner Stroskotání Rokyta Maršík Ře Neklan Kopřiva Hašek Gelner J Holá Satyrya R Mayer Mayerův Vrba Václ Brabec K Engelmüller Machar G Preissová Čeleda R Těsnohlídek Nenie Francie Březno Moma Dubno Želiv Škampa Máci Dila Akkord zlomený duše za Krist Černá lilie
33 article
Chuďoučký byl břazen. Vyšel I. díl hornického románu Fr. Sokola-Tůmy: Na šachtě a Schva- ba V. (P. Lista): Pestré listí. — V dubnu přihlásili se v roce po druhé: Prejs- sová G.: Zmílanými haluzemi. — Jan Václ av z Finberka: Lačnými rty. — V I. Pittnerovás Tichým životem. Vedle nich vydali v dubnu ještě Konrád: Bludná srdce. A. Tuček: Rok v sa- motách. Jiř! Sumin: Potomstvo. J. R. Neu- bauer: Ta první láska. V květnu vyštyt Jan Havlasa: Mimo lásku a nenávist. — K Klostermann: Bilý Samum. — Červin- ková Riegrová M.: Řiegrova matka. — F Klement: Messalina. — Šehwab (P. List): Stesky a úsměvy V červnu: Moje sny V. Mrštíka. Rok na v Al. Mrštíka (I. díl). Za plotem Kara Ben Je- hudy. V samotách duší J. Sumína. Rozházené kapitoly od B. Kaminského a Člověk, jenž ne- vydal básně od Z. Záhoře. Z přehiledu vysvítá, že štastnější žeň byla na —ka poli prósy. * Adolf Hejduk, Dvě básně výpravné. Druhé vydání. Sebr. spisy XXXIII. Nakl. J. Otto. „Ma- homed“ a „Píseň o bitvě u Kressenbrunnu“ náležejí k nejlepším epickým básním našeho poety. Jihoslovan- ský verš epický pěkně sluší oběma básním plným rvšného děje, sytých exolických barev. Líčí nádheru serailu, vypravuje o zavraždění sultána Mahomeda janičáry, a stejným poetickým vzletem předvádí ví- tězství Přemysla Otakara II., „krále železného a zla- tého“ nad Maďary a Tatary, vítězství, jež pověsť li- dová obestřela legendární září * Dr. Čeněk Zíbrt, Historie o životu doklora Jana Fausta. Podle originálu z r. 1611 chovaného v museu král. českého. Světová knihovna, red. Jar.
P List Václ A Tuček Jiř Neu Havlasa Klement Messalina Steska V Mrštík Mrštík J Sumín B Kaminskij Hejduk Otta Jihoslovan Přemysl Otakar Maďar Tatar doktor Čeněk Zíbrt Faust Francie Ma Kressenbrunn Sokol Tůma muzeum král Bilá Sam Řiegrův matka Šehwab
34 article
Kvapil, sv. 327—329. Nakl. J. Otto. Vydavatel podává čtenářstvu otisk knihy, dlouho pohřešovaně spis Martina Carchesia z r. 1611, jejž nalezl teprve při peřádání knihovny v nové budově musejní. Kniha vy- znamenává se pěknou mluvou staročeskou. Ač jsou tu některá místa přihrublá, ponechal je vydavatel, aby text jediného dosud známého původního českého díla o Faustovi nebyl zkomolen. * J. Humpal-Zemanová, Amerika v pravém světle. S podobiznou spisovatelky. Nakl. F. Šimá- ček. Autorka, jež od nejútlejšího mládí žila v Ame- rice, uspořádala po Čechách několik přednášek o po- měrech v Americe. Snažila se pojednat o svých zkuše- nostech pravdivě, upřímně a pokud možno nestranně. Nešlo jí o podrobnosti, nýbrž o celkový obraz jasný. Pojednavši o poměrech amerických, líčí autorka v dal- ších kapitolách ženu a americké školství bez velkého nákladu stalistiky * Jos. bar. Weyssenhoff, Pan Podlilipski Dle třetího vydání se svolením autora přel. Frant.
Kvapil svatý . 327 Otta Martino Carchesius Faust J Humpal Zemanová Šimat Weyssenhoff Podlilipski František Amerika ame Čechy Jos
35 article
Vondráček. Dil II. Nakl. Jos. R. Vilímek. Autor vypravuje dle skutečnosti, aniž by idealisoval nebo zastíral poklesky, s ušlechtiiým nadšením pro dobro a pravdu. Hrdina jest povaha ryzí a ideální, ale s chybami a nedostatky současného šlechtice, jež vysvětlují také osudy jeho života rovněž jako stav současné společnosti polské. * Lad. Ouis, Kozraspondeníce Karla Havlíčka Borovského. Nakl. Bursík Kohout. Kniha ob- sahuje v prvním svém oddílu dopisy rodinné až do r. 1842, pak soukromě, zejmena serii znamenitých do- pisů z Ruska K. V. Zapovi. „Jehelníček“, sbírku t epigramů, a jinou řadu časových epigramů. Dále kor- respondence Havlíčka s drem. Ad. M. Pinkasem a Fr. Palackým, plné zajímavých podrobností ze života li- terárního a politického. V dopisech těchto, z nichž většina nebyla dosud nikde otištěna, jeví se názorně ryzí povaha a zlaté srdce vlastence i pádný jeho sloh Kniha jest opatřena illustracemi, zejmena četnými za- jímravými faksimily
Vondráček R Vilímek Havlíček Bursík K V Zap M Pinkas Palacká Rusko Francie
36 article
Z českých listů.
37 article
»Slovanský Přehled« končí svůj pálý ročník číslem, které je vyplněno jednak pěknými ukázkami překladů J. Boreckého ze slovinské poesie, básní Simona Gre- gorčiče a pak z článků zajímavou slatí: Střední škola a slovanská vzájemnost. Neznámý autor stěžuje si, že system středoškolský národním účelům školy nevyhovuje, že však poměry mezi st denstvem ne- sou po té stránce tak zoufalé, jak by se mohlo sou- dili. Autor vyžaduje, aby ve škole byl položen větší důraz na poznání Slovanů a pak aby v žactvu šířena byla »znalost déjin slovanské vzájemnosti, jejího vývoje a její vnitřní souvislosti s ostatními ideami českými«. Přípravou k tomu má býti universita, roz- množení stolic slavistik y a rozsáhlá studia slavistická na budoucí universitě moravské. * Posladní číslo »Českého Lidu« má několik článků obsahujících přesné příspěvky k tradiční litera- tuře české. Verné zápisy podání o skřítcích, hejkalu. čarování atd, poskytují zcela jiný obraz o našem lidovém podání, než jaký vyplýval ze sbírek starších, nevěrných.
J Borecký Simon Gre Slovan
38 article
* »Máj« přináší v posledním čísle klasobraní z dopisů, kterými je zaplavován. Hemží se to v nich radami, výtkami i jiným smetím. Nevim, jakou mají zkušenost jiné listy české, ale dostávají li jen polovie podobné korrespondence, pak je úžasno, jaká spousta zahálčivých, školami vzdělávaných lidí má dlouhou chvili, kterou si kráti podobným zbytečným zaměst- Členář. náním- Ze slovanských listů. * Vrozboru děl A P. Čechova krilik »Hasu p. Sementkovskij ukazuje na zvláštní zjev ruského života: ve dvacátém roce Rus všechno může, ale ve třicálém jest již unaven a k ničemu se nehodí, jak vyjadřuje se jeden z brdinů povídek A. P. Čechova. Rusko nemá lidí, kteří byli by nejen nadšení vzne- šenými idejemi, ale měli by zároveň s dostatek síly mravní i duševní a znali by dokonale potřeby sku- tečného života. Ruský intelligent této síly nemá. Buď trpí, strádá a hořekuje, zoufá si nade vším a kritisuje, nebo se věnuje zcela praktickým cílám k zabezpečení svého hmotného štěstí. Lidí, kteří bez velkých řečí sloužili by ideálům a uskutečňovali je v životě, jest v Rusku velmi málo a proto nynější život ruský jest tak neutěšený. Krásná literatura snaží se nalézti léky proti tomuto neduhu a v tom ohledu předstihla ruskou vědu. Pilně hledá pro- středků, mohoucích učiniti lidi silnými, schopnými
P Čechův Hasa Sementkovský Rus Čechův Rusko