Periodikum ALTO Viewer

1

Strana4.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

17. července 1903. Císlo 193

4 article

zápasití v samém životě za nejvyšší lidské blaho Kultsíly stává se heslem současné literatury a na jeho základě zvážila vše předcházejíci a učinil znamenitý krok ku předu. Dřívější literatura ruská vyjasnila všeobecné idešly, sočasná snaží se uká- zati, kterak třeba uskutečníti je v samém životě Jedná-li se o tuto otázku, Čechov tvoří svá nejlepší díla a od měkkého lyrismu, tak přiléhajícího k jeho spisovatelskému temperamentu, přechází ke vznešené a palčivé satyře. Slavjanin. Z cizich revus. * »La Revuer po několikaleté přestávce při náší laké zase výňatky z českých časopisů. O míst ních polemikách (»Rozhledy«-»Máj«) nebylo však lřeba referovati. Nemají ani interesu pro cizího čtenáře a patří vůbec jen před domácí forum. * O turistice, jako novém prameni příjmů roze- pisuje se Louis Forges v »Revue des deux Mon- des«. Je zjištěno, že Švýcarsko navštěvuje průměrně 2.500.000 cestovalelů. Na jednobo připadá průměrně 80 fr. k dobru místních obchodníků, hoteliérů atd. V celku tedy 200,.000.000 fr. Průměrný majetek ob čana švýcarského je ročních 721/2 fr.; přírostek 200 mill. zvětšuje průměrný majetek švýcarského ob čana na ročních 1521/2 fr. *Emil Faguet pojednává v »La Revue« o že nách spisovafelkách. Ve Francii vždy byla a jest i po dnes účast žen v literatuře nejčetnější. V témže čísle studi« Yergatova o novodobé poesii řecké. Mnoho za- jímavého v článku »Poslední dny Alexandra Dumasa« Těsně před smrtí odevzdal duchaplný romancier svému synovi louisdor se slovy: »Schovej ho, s ním přiše jsem před padesáti léty do Paříže. Byl můj jediný ale nevydal jsem ho, ale schovával jako drahou pa- mátku.« Několik dní na to v bezvědomí zemřel ve stáří 68 let.

Čechov Forges Faguet Dumasa Švýcarsko Francie Paříž Le Revuer Le revue

5 article

* V »Die Neue Zeit« článek H. Thurow »O počátcích socialistické belletristiky«. Socialistická literatura a umění jsou nemožny, pokud není všechen svět socialistický. Počátky tendence dají se již v běhu XIX. století stopovati. Z anglické literatury uvád autor Churchilla, Southeye, Burnsa, Colesidge, Worts- wortha, Hooda a Elliota; Shelley a Byrona. Ve Fran- cii Lamartine, Sandová a Lecomte de Lisle. * »Tribune libre« přimlouvá se, aby roč- ních podpor 100.0CO fr., jež svýcarská vláda povoluje umělcům, byla obrácena nejen ve prospěch malířů, sochařů a hudebníků, ale i ve prospěch spisovatelo a to podporou k vydání vynikajících děl. * Londýnské »Athenaeum« referuje o belgi- cké literatuře r. 1902. Maeterlinck dosáhnuv velkého zevního úspěchu »Monnou Vannou«, zklama! docela se svým novým dílem »Yoyzelle«. Jinak přihlásili se r. 1902 francouzky píšící spisovatelé v Belgií s ob vyklou (asi vnitřně nad průměr nevynikající) knihou. Vědecká literalura vykazuje mnohá cenná díla. Flám ská literatura ztratila letos tři básníky vynikajfcí Vuylstéka, Beetsa a Schaepmana. Pole novely, románu a dramatu bylo hojně pěstěno. Mnoho cenných děl vzniklo r. 1902. Co do vnitřní hodnoty má flamská literatura dnes nad francouzskou v Belgii rozhodn převahu. Nejsilnější hrou divadelní r. 1902 bylo socia listické drama M. Buyssa »Het Geziu van Paemel- sehrané s bouřlivým úspěchem v Ghentu. Mr. Penn.

H Thurow Churchill Southey Burnsa Colesidge Worts Hood Elliot Shelley Byron Lamartine Sandová Lecomte jít Lisla Maeterlinck Schaepman M Buyssa Fran Belgie Monný Vanna Heta Gezio van Paemel Athenaeum

7 article

* Dnchu Husovu. Cyklus básní Aug. Eug. Mu- žíka. Cena 40 h. Nakladatel J. Otlo v Praze. * Dvě básuě výpravné. (Mahomed. Píseň o bilvě na Moravském poli.) Napsal Adolf Hejduk. Druh vydání. (Spisů básnických sv. XXXIII.) Cena 90h Nakladatel J. Otto v Praze. *Opuštěný důl. Básně (1896—1902). Napsa Karel Scheinpílug. Cena 1 K 20 h. Nákladem vlaslním, v komisi u J. Pelcla v Praze. * Anděl míru. Román o čtyřech dílech. Napsa JakubArbes. Díl I. a II. (Sebraných spisů dil VIIl. Cena 3 K 20 h. Nakladatel J. Otto v Praze. * Stará báje. Pověst z IX. stolelí. Napsal J o se Ig. Kraszewski. Z polštiny přeložil Josef Ko něrza. S 24 obrazy E. Andriolla na kartonech. Cena 5 K 60 h, skv. váz. 7 K 80 h. Nakladatel F. Ši- máček v Praze. * Valdátýnovi vrazl. Román I. Herloše. Nový překlad, třetí vydání s vyobrazeními J. F. Hetteše (Herlošových románů historických sv. VI.) Cena 2 20 h. Nakladatel I. L. Kober v Praze

Husův Aug Hejduk svatý . XXXIII Otta Scheinpílug J Pelcl Kraszewský ko E Andrioll F ša Valdátýn Herloš Hetteš Herlošův Praha historický svatý . VI

8 article

* Amerika v pravém světle. Tři přednášky Jo sefy Humpal-Žemanové. (I. Amerika v pra- vém světle. — II. Žena v Americe. — III. Americké školství.) Cena 1 K. Nakladatel F. Šimáček v Praze. * Domácí advokát. Praktická kniha právnick pro každého občana vůbec, zvláště ale pro obchod- níky, průmyslníky, živnostníky, hospodáře, samo správné úřady a kanceláře, zpracovaná na základě nejnovějšího zákonodárství. Zároveň spolehlivýa úplný rádce ve veškerých soukromých i veřejných záležitostech právních, jakož i návod k samostatnému provádění jich v praxi. Doplněn četnými formuláři a vzorci. Díl I., cena 12 K. Nakladatelé Höfer a Klou ček v Praze. Geolopické studie z jižních Čech. Sv. II. Údol Volyňky na Šumavě. Napsali J. N. Woldřich a Jos. Woldřich. S1 mapou a 31 vyobrazeními v textu. (Archivu pro přírodovědecký výzkum Čech dílu XII. čís. 4.) Cena 4 K, v komisi u Fr. Řivnáče v Praze. Jan Hus. K 6. červenci 1903 napsal JUDr. vá clav Hrbek. Cena 20 h. Nakladatelé Grosman Svoboda v Praze. *Kompendium geodésie a stárické astronomie. Geodésie nižšt. II. díl. Měřictví výkonně, plochomě- řictví, dělení pozemků, upravení hranic. Druhé opra vené a rozmnožené vydání upravil F. Novotný Sv. 251 obrazy v textu. Cena 15 K 60 h. V komisiu Fr. Řtivnáče v Praze Nauka o zakláďání a pěstování lesů. Pro po- sluchače ústavů lesnických a praktické lesníky se- psal F. Sekyrka. Druhé vydání se 119 vyobraze ními. Cena 5 K. Nakladatel J. Burian v Písku.

Jo Humpal F Šimáček Höfer Kla Woldřich Čo Řivnáč Hus Hrbek Grosman Novotná J Burian Amerika Praha Čechy Volyňka Šumava Jos Francie Písek I . amerika

9 article

Řád zoudu trestníhe (zákon ze dne 23. květn 1873, č. 119 ř. z.) se všemi k němu se vztahujícími zákony a nařízeními, doplněný nejnovějšími rozhod- nutími c. k. nejvyššího jako zrušovacího soudu,S přispěním Václava Strouhala uspořádal Mí. Brandey s. (Burianovy sbírky zákonů sv. IV.) Cena 6 K. váz. 7 K. Nakladatel J. Burian v Písku. * Stručná obchodní arithmetika. Sestavil V. L a n- da. Cena 2 K 60 h. Nakladatelé Hejda a Tučekv Praze. * Dr. Jiří Pražák, Rakouské právo ústavni. Díl čtvrtý, vydání druhé. Nákladem Právnické jednoly v Praze. V komisi knihkupectví Fr. Řtivnáče. Otázk obnovení svazku obchodního a celního mezi oběma polovinami říše naší, v příčině kterého od r. 1897 sobě vypomáháme provisoriem posléze vtěleným v klausuii Széllovu, probírá spisovatel po stránce právnické, přihlížeje k celkovému obsahu návrhu nové smlouvy Cena 4 K. * Český Lid. Shorník věnovaný studiu českého lidu v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Sloven sku. Rediguje prof. dr. Čeněk Zibrt. Ročník XIl S hojnými vyobrazeními. Cena 9 K 60 h, skv. váz. 11 K 20 h. Nakladatel F. Šimáček v Praze. Slovanský Přehled. Sborník statí, dopisův zpráv ze živola slovanského. Vydavatel a redaktor Adolf Černý. Ročník V. S 27 vyobrazeními 2 mapami. Cena 8 K, skv, váz. 10 K. Nakladatel p. Šimáček v Praze. Věda a práce. Volné rozhledy na poli průmyslu. obchodu a řemesel. Redigují Jan Kurz a inž. Artur Kurz. Ročník XI. S 234 vyobrazeními. Cena 6 skv. váz. 7 K 20 h. Nakladatel P. Šimáček v Praze.

Strouhal Burianův J Burian Hejda doktor Jiří Pražák Řtivnáč Széllův profesor Zibrt F Šimáček Černá Kurz Ing P Šimáček Písek Tučekv Praha Praha Francie Čechy Morava Slezsko Brandey s zákon svatý . Iva

10 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Gymnasium v Benešově, dosud ve správě obecní a řádu piaristského, přejde dnem 1. září letošního roku do správy státní. Příslušná listina jest již rukou obce a ústavu, jimž aktem tímlo po právu uči něno. V generaci nynější, ve praktickém životě půso- bící, zvláště bývalým studujícím z Benešovska, Vo- ticka, Vožjcka, Sedlčanska tane na mysli staré nižší piaristské gymnasium, které dodávelo četné žactv pro vyšší piaristské gymnasium novoměslské v Praze. Piaristům vystavěl Karei Přehořovský z Kvasejovie r. 1704 v Benešově kollej a uložil jim vynčování na školách nižších a grammatikálních. Velikou přístavhu koleje provedli Plaristé z nadace hraběte Jana Josefa Vríby, ale již roku 1727 bylo gymnasium henešovské zavřeno za příčinou nové organisace škol středních, která měla nastoupiti po zrušení řádu jesnitského.

Karei Benešův Jan Josef Benešov Benešovsko Sedlčansko Praha

11 article

Zároveň s benešovským zrušena byla toho roku gymnasia v Krumlově, Březnici, Jičíně, Kutné Hoře, Slaném, v Ostrově, v Boru, Rychnově, Teplé. Žatei, Domažlicích, České Lípě, Bělé, v Německém Brodě a v Pardubicích. Téhož roku stala se gymnasia v Čechách pětitřídními o třech třídách grammatikál- ních a dvou humanitních (rhetorika a poesie). Roku 1819 dekretem císaře Franliška I. gymnasíum bene- šovské obnoveno a trvalo jako šestitřídní do rolu 1832, kdy s několika ještě gymnasii pro nedostatek žactva a fondu guberniálním nařízením ze dne7. července opět bylo zavřeno. Po letech vzmohl se fond ústavu, načež 21. srpna 1857 ministerstvo svo- lilo, aby ústav 1. října t. r. byl otevřen. Od té doby bylo v Benešově piaristské gymnasium nižší, až škol- ním rokem 1897/98 otevřena třída pátá a postupně třídy ostatní, až roku 1900—1901 ústav doplněn na vyšší. Původně učilo se na ústavě starém latinsky a česky, od roku 1819 až do r. 1866 německy, o školního roku 1867 po česku. Gymnasijní budovu kostel přičísti dlužno ke starožitným, ale prostorným budovám; nyní vystavěna bude budova nová, na niž udělena státní subvence. Do této doby přispívala obec benešovská řádu Piaristů obnosem 2815 zl., na pomůcky učebné 200 zl. a platila učitele hudby tělocviku. Řediteli byli piaristé: P. Robert Hudee (1825—1832), jenž později spravoval státní gymna- sium v Jindřichově Hradci; P. Ježovský (1858), Alexandr Nilz (1859—1867), Ambrož Malý (1862 až 1876), Norbert Diviš (1876—1890).

Teplá P Hudee Nilz Malá Norbert Diviš Krumlov Březnice Jičín Kutná hoře Slaný Ostrov Rychnov Domažlice Bělá německý Brod Pardubice Čechy Benešov Jindřichov Hradec Český lípa Franliška I

12 article

Absolventi učitelského ústavu v Hradci Králové z r. 1878. Sjezd ucitelstva českého severovýchodu koná se dne 10. srpna t. r. na výstavě v Hořicích. Výstavní výbor s občanstvem zve učitelstvo k hojné návštěvě a vyjde všem účastníkům s největší mož nou ochotou vstříc. O řádné ubytování atdd. je nále- žitě postaráno. Přihlášky do 5. srpna přijímá p. E Erben, ředilel měšť. školy v Třebechovicích.

E Erben Hradec Králové Hořice Třebechovice učitelský ústav

13 article

Kol. absolventům ústavu učitelského v Hradni Králové r. 1893. V čísle 37. »Čes. Učitele« uveřejněno provolání ke sjezdu našemu ve dnech 14., 15. a 16. srpna t. r. ve Hradci Králové. Následek toho byl, že ze mnohých stran došla tada přání a návrhů. Dle toho upraven program takto: V pátek (14. srpna) večer schůzka v hostinci »u Javůrků«. V sobotu (15. srpna): prohlídka nového ústavu učitelského pak fotografování a společný oběd. Při tom projed- nají se výpravy na výstavu buď do Hořic nebo do Pardubic. Kol. J. Strégl v Hradci Král. a Al. Hanuš ve Smiřicích obstarají potřebné. Každý přihlas se jednomu z nich, zvláště o ubytování. C. k. státní průmyslová škola v Praze dle dva- cáté výroční zprávy měla ve školním roce 19 9 488 žáků (vesměs Češi), z nichž bylo katolfků 450. 21 evangelíků a 11 jiného vyznání. Vyšší průmyslo vou školu navštěvovalo 349 žáků a školu mistrov skou 139 žáků. Koncem škol. roku zůstalo na vyšší průmysl. skole 340 žáků, na škole mistrovské 12 žáků. Vysvědčení s vyznamenáním na konci letního semestru obdrželo 60 žáků, vysvědčení I. třídy 334 žádi; 31 žák neprospěl; 37 žákům povolena opravná zkouška, 6 žáků nedozkoušeno. Zkoušce maturitní podrobilo se letos 60 žáků (21 ze IV. ročníku str nického, 25 ze IV. ročn. stavitelského, 14 ze IV. řoč. odděl. chemického. Vysvědčení dospělosti obdržel 5i žák, z nichž 7 žáků s. vyznamenáním Umělecká výstava v Kutné Hoře. Ústřední výbos jednoty učitelek žádá kollegyně, aby pokud chtějí navštívili tuto výstavu, sešly se tam ve dnech 26. 27. července. Dne 27. t. m. budou se konati dvo přednášky prof. dra. Fr. Čády »O umělecké tvořivost dítěte«, první o 8. hod. ranní, druhá o 6. hod. odp Kollegyně napřed (u sl. K. Svobodovy) přihilášene obdrží slušný nocleh zdarma.

Javůrek J Strégl Hanuš Čech profesor doktor František Čáda K Svobodův Hradeň Králové Hradec Králové Hořice Pardubice Hradec Královský Smiřice Kutná hoře státní průmyslový škola v Praga

14 article

Při české zemské vyšší zeálce v Lipníku ohsadí se počátkem školního roku 1903/4 místo skutečného učitele frančiny a němčiny, po případě češtiny. Ža- desti buďlež podány do 8. srpna t. r. u c. k. zemské školní rady pro Moravu v Brně. Zápis žáků do obchodní školy v Přerově, která se skládá z přípravky, dvoutřídní školy obchodní a j dnoročního dívčího kursu obchodního, koná se o 16.—19. července a od 15.—17. září t. r. V prázdni- nách možno se přihlásiti písemně. Bližší zprávy podá ředitelství. Nižší státní gymnasium v Třeboni rozšířeno bylo výnosem ministerstva duchovních záležitostí a vy- učování ze dne 22 června r. 1903 č. 17.941 od po- čátku školního roku 1903/4 na vyšší gymnasium. Bude tudíž pálá třída jeho otevřena již duem 16. září t. r. a počátkem každého příštího školního roku otevře se další vyšší třída až do konečného doplnění ústavu na úplné osmitřídní gymnasium. Zápis žáků bude se konati v ředitelně ústavu dne 16. a 17. září t. r., do I. třídy od 8—10 hod. dop. a do tříd ostat- ních i do třídy páté od 9—11 hod. dopol.

Lipník Morava Brno Přerov Třeboň

15 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Má syna. Fraška o třech dějstvích. Napsali Grenet Dancourt a Maurice Vaucaire. Přeložil J.J. Benešovský Veselý. Režisér Alois Sedláček. Kus by se mehl jmenovat také »Běda lháří«. M lakový metivek. Jednou selži a ze lží se nevymoláš A v tom je silná stránka autorů, jak dovedou mo- tivek rozvinout a vyčerpat. Nebývá to přednost všech fraškářů. Mnozí si úkol velmi usn dňují. Lepí scény na scény, čím nesmyslnější — domnívají sel — tím lépe a osobám jen hodně »vlipů« do úst nacpat, čím hrubších, tím lépe. Sněz, Kubo, nebo pukni! Do hromady dá to pak »írašku«. Zalím, arci, napsaí dobrou frašku, je také umění, které každý nedovede kdo si »jen tak řekl.« Osnova naší hry není, pra vda, živolu zrovna odkoukána ale jednou přijataj důsledně provedena a má svoji nepopíratelnou lo giku. A logika je »přírozenost« dramatismu. Hra není také zrovna určena za povzbuzující četbu pro vyšší dívěí školy, ale při vši nezbedností není nikde sprostá.

Fraško Grenet Mauric Vaucaire Benešovský Veselá Sedláček Kuba

16 article

Však už k té veselé historiil Pan Montarbourg si rád občas zajede do Paříže aby vyhodil si z kopejtka. Aby neměl zapotřebí te prv vymáhat k tomu zvláštníbo svolení své paničky připadl na znamenitý prostředeček. »Přiznal« se skrou šeně své milované Justině k jistému hříchu z mládl j-hož následkem se praví býti — otcem neman želského syna. Je to výborný nápad. Pomáhá panu Montarbourgovi dvěma směry: předně kdykoli chce pláchnout z domova, předestře péči o ubohého »ne- vianého sirutka« a za druhé často polřeba bývá omluviti nějaké větší vydáníčko, co takový pařížský výlet stojí. »Vychování syna« dá už hezkou po ložku. »Nemanželským« dětem řká Francouz »při- rozené děti«. Autoři frašky nazvali svůj kus po fran- couzsku »nadpřrozený syn« a to je od nich hned na několik stran vtipné. Syn, který vlastně »není- je rozhodně nadpřirozený a za druhé název vtipně kontrastuje s Dumasovou seusační kdysi hrou »Př rozený syne.

Montarbourg Francouz Dumasův Paříž

17 article

Však dále! Po dvacet let vtipný výmysl páně Montarbourgův konal znamenilé službg. Však ko- nečně došlo na pověstné kzátké botky všeho lhaní. Jednoho dne, ve slavnostní chvíli, paní Montarbour gová v záchvatu šlechetnosti sama se obruci k panu manželi s návrhem. — Poslechni, bylo by na čase, postarati se ně- jak o to ubohé dítě! Pošli pro ně, přiveď je! Pan Montarbourg je u strašných rozpacích. Však ne na dlouho. Pro podobné případy koví zásadě »žádných dlouhých caviků.« Zbavi se vymyšleného syna zcela krátce — odpraví ho. — Syn? Chudínka! Není ho už! Zemřeli ! . . A paní Mentarbourgová, dobrá dušinka, se roz- pláče. — Ale, jak pak se vlastně jmenoval? Nikdy s mi lo neřek l Pan Montarbourg hmate honem po nějakém jměnu. Jak se jmenuval! Jak honem i Po chvíli vyrazí. — Marceh! . . . se jmenoval. Marcel Dupar- vis . . Jméno tak slina přinesla na jazyk. Někde mu to jméno na posled zazvonilo do ueba. Slečna Zozez pařížského chantaulu je onehdy pšed nim několikrát vyslovila. A tu čert, který nikdy nespé nastrčil zlo- myslnou náhodu! Marcel Duparvis, je, právé jméno mladého pána, který na posledním plese padl náramně do oka slečně Germaince, rozkošné zákonité dcerušee manželstva Montarbourgových. Jak se shečna Zozo ke známosti s p. Marcelem dostala, je její věc. Jisto je, oba mladí lidé už se spolu dohodli, pan Marcel právě přijel představili se rodičům své milované, nemaje ani tušení, že papá jeho Germainy byl jeho před chůdcem u slečny Zozo. Nelřeba teprv podškrtávati sensaci, jaká ná sleduje.

Montarbour Montarbourg Chudínka Mentarbourgová Dupar Zozez Duparvis Germaince Marcel Zozo

18 article

— Mé jméno je — Marcsl Duparvisl — Hožínku! utírá si pan Mantarbourg studene pot s čela. Jak je ten život dlouhý ! .. Nemanželský syn nemůže si bráti manželskou dceru páně Montarbourgovou, to je zřejmo. Dlvka je nešťastna. Jak vše vysvětliti? A zamotaná jednou bi- storie se čím dále více zamotává. Paní Montarbour- gové padla do ruky fotografie slečny Zozo. — Kdo je to? — I to je —. nemanželská dcera přítele Cha- mouseta! Prosil mne, abych mu od ní přijímal listyl »Příte!« Chamouset má zase paničku, která co do smířlivosti a ušlechtilého smýšlení je pravým opakem paní Montarbourgové. Rozumí se, že se paní Chamousetová ještě za tepla a v pravý čas o po- stranním tom sotcovství« svého manžela dozví. Ke všemu na konec druhého aktu dostaví se také na scénu slečna Zozo z Paříže, provázena svým ctite lem, panem Duparvisem — otcem. Zmatek nad zma- tek ! Jeden má druhého za třetího a nikdo neví, kdo je kdo, čtyři muží dávají se na útěk, čtyří ženy pa- dají zároveň do mdlob, ale poněvadž zápletka je tak připravena, že jediný, který se v té drchničce vyzná, je právě dobře informovaný divák, má opona plné právo padat za veliké veselosti. Autoři jsou mistři v přípravě komických effektů. Každý obrat dialogu je promyšlen, má namířeno rovnou k osnově, která se vtipně zatáčí, ani slovo není mluveno zbylečně. Divák směje se už napřed v ústrety situacím, které předvídá a jež dle zákona přirozené souvislosti věeí musí nastati. V tom směru může fraška pařížských autorů platiti za vzorek.

Marcsl Duparvisl Mantarbourg Montarbourgová Montarbour Zozo Chamouset Chamousetová Duparvis Přit Paříž

19 article

Třetí akt, rozumí se, vše vysvětlí, panu Montar- bourgovi dána je možnost slušně se přiznati a věe ku spokojenosti pravdy a morálky zakončiti. Zde leda přímé srážky mezí kokotou a zákonnými manželkami vypadávají poněkud ze stylu neškodné zábavy. Souhře by přišlo vhod ještě trochýtek švihu. Kus nese na svých bedrách »suchý patron« páně Želenského Montarbourg. Zůstává věren povaze, ne- přemršťuje, nepachtí se po lichém účinku a tím je působivější. Velmí komický ve své nenucené bez- významností je Chamouset pana Steinsberga. Také pan Inneman nevtíravou komikou uplatňuje šťastně směšné situace kapitána Duparvise, který je stále na útěku před svou drahou polovicí. Za to pan Wiesner v úloze Duparvise syna cítí se více jako šaržista nežli jako pravý milovník v nesnázi. Milov- níčka, pátou nohu u židle, dává s úspěchem pan Kafka. Také dámy mají v kuse řadu vděčných rolí. Pan Danzerová-Montarbourgová je velmi pravdivé domác dobrotisko. Paní Ryšavá nezůstala madame Chamou- setové nic dlužna, ačkoliv ta moderní Xantippa by spadala snad ještě v obor podnikavějších. Slečna Do stalova je velmi způsobná Germaina. Zozo paní Če vené je rovnou vystřížena z la Vie Parisienne. V men ších úložkách trefně se otáčejí pí. Pštrossová a pí. Kolárová. Zařízení, letohrádku Monlarbourgovýchje exkvísitní.

Montar Želenský Steinsberg Inneman Duparvis Wiesner Kafka Danzerová Montarbourgová Ryšavá Chama Kolárová Monlarbourgovýchj exkvísitní Milovy le Vie Parisienne

20 article

+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se naposledy před prázdninami a to nová francouzská veselohra »Má syna« od Dancourla a Vaucaira (I. čtvrtka předpl.), kterážto novinka měla o před včerejší premiéře hlučný a neobyčejně veselý úspěch Od zejtřka do 13 srpna včetně nebude se v Národ- ním divadle hráti; představení počnou opět v pátek dne 14. srpna. V srpnu a září uspořádá Národní di- vadlo zvláštní evklus českých oper, na nějž budou zvláštním způsobem upozorněna i česká města lázeňská, hostící lou dobou množství cizinců, jakož i všechna zahraniční střediska cestovatelského ruchu. O zajímavém podniku tomto bude podána v brzku zpráva podrobntější.

národní divadlo

21 article

+ Opera Národního divadla r. 1902—1903 s svými podřadnými genry s operettou, melodra matem a balelem, byla zaměstnána celkem o 204 večerech a 31 odpoledních představeních, celkem tedy 235krát, v kterýžto počet zahrnuto jest však i 12 činoherních představení Zeyerovy legendy »Pod jabloní« s hudbou Sukovou, jakož i ta představení, jejichž ráz po výtce operní nebo baletní doplněn byl nějakou aktovkou činoherní. Provedeno bylo 55 různých oper a operet 1 melodram, 4 balety a 1 koncert; mimo to věno váno jedno odpolední představení produkci operní školy Šmahovy. Na jeviště uvedeny jakožto novinky 4 opery (Rimského Korsakova »Carská nevěsla Charpentierova »Louisa«. Sukův »Lesův páne a Moorův »Vřje). 1 balet (HIellmesbergerova »Perla iberská«) a spolu s činohrou 1 melodram (Sukova hudba k Zeyerově legendě »Pod jabloní«). Nově nastudováno bylo 6 českých oper, 11 cizích oper cizí balety. Z českých oper byli zcela nově vypra vení Smetanovy »Braniboři v Čech á che (v nové úoravě textové) a »Libuše«, z cizích Halévyova »Židovka« a Mayerbeerovi »Hugenoti«, obě s librefy nově přeloženými. Z původní produkce pro vedeny práce 12 skladatelů, z nichž byli zastoupeni dle počtu představení Smetana (34). Josef Suk (12).

Zeyerův Sukův Šmahův Rimskij Korsakův Charpentierův Louisa Moorův Smetanův Libuše Smetan Suk Čechy + opera národní divadlo HIellmesbergerov Lesův pán Vřj Perla

22 article

Dvořák (10) Nedbal (10). Rozkošný (9). Kovařovie (9), Fibich (4), Suda (3). Bendl (2), Blodek (2), Váša Suk (2) a Mloor (2). Ceíkem provedeny fyto původní práce 39krát. Z cizích děl hrálo se 17 francouzských prací 76krát. 9 italských B6krát, 11 německých 40král, 2 ruské 10krát. Nejčastěji hrály se »Louisa« (15král) a »Perla iberská« (I3krát). Nejvýznačnějšt událostí operní saisony byl v květnu Smelanů týden, v němž provedeno poprvé bezprostředně za sebou 7 oper a zákončeno koncertem Smetanových děl. Během uplynulého roku vystoupili ze svazku Národního divadla Bož. Kacerovská, Růž. Bradáčová, V. Radkiewiczova, St. Orzelský a Kar. Veselý; nov angažovány byly Gahr. Horvatova, H. Feldenova a Ol. Mařák. Z cizích umělců pohostinsku vystoupil v Národním divadle Alice Cucini, Emma Destinnova, Fran Naval, Vemner Alberti a Em. Kroupa. + Lidové divadlo »Urania« v VII. části Prahy Jelikož při včerejším představení »Jana Husa«, jež mělo býti pro tuto dobu posledním, bylo divadlo opětně vyprodáno, opakuje se »Jan Huse ještě dne po 15. Po divadle dostatečný počet vozů elektrické dráhy. — Zejíra jest představení ve prospěch vdov a sirotků po členech Podpůrného spolku zřízenců dráhy buštěhradské, Praha VII. Hraje se poprvé Pserloferova výborná fraška »V líbánkách“. Zaěátek o 348. hod. Ceny míst poloviční. + Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes jesl česká reprisa Suppáovy operetty »Donna Juanita« pí. Zieglerovou v titulní úloze. Operetta jest skvěle vypravena a nově scénována. + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční ceny »Zelené mládí«. Zejtra je lidové předslavení po 17. »Zelené mládte.

Dvořák Nedbal Rozkošná Fibich Sud Bendl Blodek Váša Suk Ceík Louisa Perl Smetanův Kacerovská Růža Bradáčová V Radkiewiczův Orzelský Veselá Gahr Horvatův H Feldenův Mařák Destinnův Fran Hus Pserloferův Suppáův Donn Zieglerův Král Kara Ola Praha národní divadlo Bož národní divadlo Alika Cucini Vemner Albert lidový divadlo smíchovský divadlo Pištěkův lidový divadlo Kovařovia Mloor

23 article Hudba.

Hudba. + O úspeších pí. Růženy Maturové v Americ docházeji nás četné lichotivé zprávy. Při pivém je- jím vystoupení v chicagském Auditoriu dne 26. června v divadle lo, jež má přes pět tisíc sedadel, byle nadšení ohromné. Lidové Noviny chicagské neseuel v záhlaví podtitul: »Jediný denní český ča sopis v Chicagu, jenž se nebojí psáti pravdu a há- jiti zájmy uniového dělnictva«, píší velice vřele o pl Maturové. Citujeme zprávu úplně, již pro zajímavost. jakým způsobem se v Americe referuje: Koncert Děl. Pěveckého sboru. Velk účastenství. Paní Růžena Maturová miláčkem obe censtva. Četnou návštěvu hostilo včera večer Audi- torium při prvním českém kencertu v této sini Vzhiedem k účeln, za jakým koncert byl pořádán. očekávala se návštéva ještě větší, zejmena zpěváei a čienové dělnického sboru předslavovali si Audito- rium nabité, protn byli trochu zklamáni, když opona zdvihnuta. Ale vzdor všemu návštěva byla četná — povážímesli, že jest to Auditorium, obrovská ta b- dova, můžeme říci, že návštěva byla veliká. Naše dámy předatihovaly se v úborech. Samý hedváb jen kde oko spačinalo. Lože byly až na něko ik za- plněny a sice v ložlch nalozali se, pokud jsme mohl zjistiti: právník Jandus, p. Pavlíček, ředitel Audi- toria, p. Bemard, p. Pitler, velkovýbor J. Č. D., d F. J. Novál, hostažel pí. Maturové, p. Fouček, léká ník, p. Matas, p. Fiala, p. Cita, p. Fučik, p. Macko dr. Semerák, p. Kvasnička, p. K. Vopička, dr. Ann

Matura Maturová Audito Jandus Pavlíček Pitler Novát Fouček Matas Fiala Cita Fučik Macka doktor Semerák Kvasnička K Vopička Ann Chicago Amerika Audi

24 article

F. Novák s manželem, p. Sabath, soudce a w Loeffler a více jiných. Malebný pohled byl na jeviště, když opona vy hrnula se vzhůru. V předu nalezalo se 50 členů Tnomasova orkestru, za nimi damský sbor a ažv zadu mužský sbor. Všichní byli dobře sesazeni; na vyvýšených stupních nalezaly se židle pro každého zpěváka. Dámy byly oděny v šat bilý, pánil měli obleky černé. Skupina lato skvěle osvětlená, pozdra vena byla potleskem. Program započal ouverturou z Fibichovy oper »Noc na Karštejně«, která řízením p. Kalaše sehrána byla velice lehce, dík snad též í našim umělcům če- ským, kteří zastoupeni byli v orkestru, totiž pp. Čapek a Alois Novák. »Slovanské tanca« od Dvořáka a síce dvě čísla přijaty byly obecenstvem s obrov- ským potleskem. Rázovitost Dvořákovy hudby, ze- jmena jeho »Slovanské tance« lIbí se vždy. Mužský sbor zapěl Smetanův sbor »Věno«. Jest. to skvost. rázný, pevný, ale i jemný v některých částach. Za- pěn byl dobře až na jedinou vadu, kterou nemů- žeme zamlčetí. V prvním tenoru kdosi vyniká až přilišně, což kazí celý dobrý dojem. Ve sboru tomtn není žádné solo a proto překvapilo nás, kdyži v nej- větším pianu, »My ji v oběť kladem« solový onen tenor zazníval nad celým sborem.

F Novák Sabath Loeffler Tnomasův Fibichův Kalaš Čapek Novák Dvořák Dvořákův Smetanův

25 article

Žactvo pěvecké školy zapělo Pauknerovy skladb »Chaloupku« a »Dobrou noc« a sice s průvodem orkestru. Malé jejich hlásky závodily zde s orkestrem a obstály. Dodělaly se úspěchu a vezme-li se za mě řílko tato škola a z této školy povstalý sbor »Maj- který v tomto koncertu platné služby proká al, může se Dělnickému sboru gratulovati k tak nadějným ško- lákům. Práce jejich nebude nadarmo. Bandlovy »Ru- salky na zvědách« s průvodem orkestru zapěny byly damským sborem skvostně. Fibichova »Jarní romance pro smíšený sbor se sopránovým a basovým solem, kteréž úchvatně zapěli paní Maturová a p. Vyskočil byla perlou večera. Pan Vyskočil uplatnil zde svo talent a podal sólo své krásně.

Pauknerův Chaloupek Bandlův Fibichův Maturová Vyskočil

26 article

A teď paní Maturová. Jsme v koncích s kritizo- váním. Paní Maturová vybrala si ke včerejšímu ve- čeru skladby, v kterých ukázala více sobě si růz ných povah. Nejen že zpěv byl jistý, ale deklamace textu jest plynná, pak příjemné akcentování písmeny sr« dodává celému zpěvu oné libosti, kde zřeteln slyšíme, co zpívá. Sílu a výšku tónu na odiv vysta vila pí. Maturová v solu v »Jarní romanci«. Přes celý sbor a ten byl kolem 150 osob silný, bylo ji zřetelně slyšeti, jak v závratné výšce uplatňovala přes sbor, který zpíval v síle, své solo. Paní Matu- rová zapěla arii Milady z opery »Dalibor« a arni Ma- řenky z »Prodané nevěsty«, obé od Smetany a s prů vodem orkestru, pak Kovařovicovu skladbu »V ob- jetí lásky« s orkestrem, do které vložila veškoren he recký svůj něžný cit. Neméně přijaty byly Dvořákovy komposice »Měsíčku na nebi hlubokém« z opery »Rusalka« a »Ach, není tu není«, národní tu píseň, ku které nucena byla paní Maturová přidati verš »Ja nechci žádného, jenom Honzu mého«. » Národní pisně«, které potom následovaly, unesly obecenstvo, jež pro- puklo v obrovský potlesk, kterýž paní Maturov ukrotiti musila písní »Už mou milou ku oltaří ve- dou«. Doprovod obstaral pan Pavel Vyskočil a sice velice přesně.

Maturová Mat Milada Dalibor Smetan Kovařovicův Měsíček Honza Maturov Pavel Vyskočil Ma

27 article

Paní Maturová ohdržela množstvíi skvostnýchu ky tic a sice obrovskou kytici od Českého dělnického pěveckého sboru, dra. F. J. Nováka, M. Rabinoffa, o České besedy a damského odboru České hesedy a o J. Č. D. Ludvíkova divadelní společnost věnovala pe Maturové skvostně vázaný památník 10letého půso bení českého divadla v Chicagu. Skvostný dar obdr žela pí. Maturová od velko-výboru Jednuty českých dam a sice skvostný vějíř, na němž zlalými písme- nami vyšita byla všechna čísla J. Č. D., jméno velko- výboru s monogramem Růženy Maturové. Vějíř zdo bily stuhy s věnováním »Naší primadoně věnuje J Č. Dam v Chicagu«. Skvostná talo práce pocházíz rukou dovedné krajanky, pí. Šmahově.

Maturová F J Novák M Rabinoff Matura J Č Dam Šmahův Chicago Český beseda český divadlo

28 article

Koncertu přítomen byl též ruský professor z P- trohradu Milukov s p. J. J. Králem a navštivili i pí. Maturovou na jevišti. S professorem bavila se pan Maturová delší chvíli a velmi srdečně. Dále příto men byl p A. Vorel, který hleděl získati paní Matu- rovou na »český den« v sti-louiské výstavé na příští rok. Jak nám později sdělil, přislibila pí. Maturová účinkovati. Pan J. A. Hospodský, novinář Wilber Neb. přítomen byl též a sice za tímtéž účelem. Máme to za sebou. Rozbouřená hladina českéh života v Chicagu se uklidní, zpěváci si oddechnou vše půjde opět svým krokem. Dělnický pěvecký sbor mnoho koncerlem tímto asi nevyziská, ale vystou- pením tímto dokázal svou sílu a s touto když pokra- čovati bude na dále, uskuteční přece to, co si za cll svůj obrnl. + Václav Kliment, výborný basista našeho Na- rodního divadia, zpíval tyto dny česky ve Wah friedu na zkoušku pí. Cosimě Wagnerové a Siegfriedu Wagnerovi a příjat byl do obce umělecké pro přišti slavnostní hry bayreutské. Studuje nyní Hagena ze »Soumraku bohů« a prof. Kniese pod dohtedem Co simy Wagnerové + Česká Filharmonie pořádá každou středu sobotu od 1/25, do 9. hod. lidový koncert, v neděli od 10—12 hod. dopol. promenádní koncert v »Riegro- vých sadech« na Kr. Vinohradech. Vstupné 10 hal Dirigent Frant. Spilka, hudební skladatel.

Král Maturová A Vorel Mat hospodský Wilber Václav Kliment Wagner Siegfried Wagner Hagen profesor Knies František Spilka Chicago Český filharmonie

29 article Ze soudní síně.

Ze soudní síně. Ze soudu sborového. Následky neopatrnosti. Před čtyřčlenným treslním senátem projednáván včera případ, jenž mnolým, přislovečně až nedbalým, lhostejným a neopatrným vozkům a kočím měl by býti vážnou a důlklivou výstrahou. 30. května t r. o 1/22. hod. odpoli odehrál se na silnici před hostincem »U labutě« v Harní Krči vzrušující výjev. 90letá stařena Marie Jiráčková bylu v okamžiku, kdy belhala přes silnici směremi k traficei zasažena vojí košatinové bryčky, stržena k zemia koly povozu tak těžce pohmožděna, že krátce potom skonala. Jak soudní lékaři prohlásili, zemřela Jirá- sková následkem výronu krve do levého a pravého vaku pohrudního — důsledku to mnohonásobného zlomení žeber na obou stranách, jímž dolní laloky pliení byly roztrhány a pravá srdeční komora i se srdečníkem několikrát proražena. Noštěstí zavi- nila — dle souhlasné výpovědi dvou svědků — indolence 19řetého kočího Josefa Kotnauera, který nehleděl do předu, jak mu kázala povinnost nýbrž zevloval po okoli. Lehkomyslný vozka byl na vzdor všem svým výmluvám a vytáčkám uznán vinným přečinem proti bezpečnosti života a odsouzen na šesť neděl do tuhého vězení, zostřeného týdně postem. Předsedal rada z. s. p. Kasalický, obža- lovaného bájil p. dr. Pevný.

Jiráčková Kotnauer doktor Pevná Harní Krč

30 article Sokolský věstník.

Sokolský věstník. Ze Sokola pražského. Ve dnech 25. a 26. t. m. pořádá jednota výlet na bojiště u Králové Hradce na výstavu v Hořicích s límto pořadem: Oujezd dne 25. t. m. (v sobotu) z nádraží sev.zán. dráhy v 6 hod 6 min. večer, příjezd do Králové Hradce v 8. hod. 35 min., zde přátelský večer a nocleh. Dne 26. pro- hlídka města, v 7 hod. 56 min. ráno odjezd do Dlouhodvorů, odlud pochodem na Chlum, kde oh- čerstvení a pohov. Z Chlumu přes bojiště svibským lesem do Benálek a přes. Cerekvici do Jeříc, kam příchod v poledne. V Jeřících návštěva a pohostění u náměstka starosty br. dra. Novotného. Z Jeřic v 4 hod. odpol. romantickým Bystřickým údolím pře Chloumek do Hořic na výstavu, která téhož dne bude otevřena. Z Hořic vlakem o 12. hod, příjezd po 5. hod. ráno dne 27. do Prahy. Jlzdné 8 K, pocho mírný. Vzhledem k nulnosti oznámení určítého počt účastníků za příčinou objednání večeči a nuciehů v Králové Hradci, jakož i z toho důvodu, že budame návštěvou u bra. náměstka na vesnici v soukromém pahostění, vyzývají se bralří, aby se určitě co nej dříve (nejdéle do 21. t. m.) přihlasili k účasti výfetu podpisem na arehu vyložaném v šalně. Pěvecký kroužsk Sokola pražského má dlie večer důležitou zkoušku. Účast všech hratří nubna. Ze župy Jnngmannovy. Jednoty znovu se up- zorňují na blížíci se župní slet v Přlbrami 26. čer- vence. Zvláštní vlak vypraven bude ze Smíeliuva v 5 hod. 35 min ráno, odjezd z Příbrami v 10 hod večer. Hzdné 2 K. 80 h. Dotazníky budtež řádně vy plněny a věas zaslány. Povinnosti každlé jediaaly jest, výslati co nejvíce členů, zvlašlě cvičenvá. Sokol smíchovský zúčastní se dhe 19. t. m. v řejného vystoupení a cvíčení IV. okrsku v Hlubo- čepích v kroji. Schůze o 3/4 na 1 hod. odpol. v tělo- cvičně. Odchod o 1 hod.

Novotný Jnngmannův Sokol Králové Hradec Hořice Oujezd Hradec Dlouhodvor Chlum Cerekvice Jeříc Jeřice Praha Příbram Hlubo Sokol pražský Sokol

31 article Věstník živnostanský a dělnický.

Věstník živnostanský a dělnický. * Sjezd obchodnictva z Čech, Moravy a Slazska, pořádaný u příležitosti výstavy východočeské dne 2. srpna t r. v Pardubicích, bude dle dosavadních disposie okázalou manifestací českoslovanského ku- pectva, jež mohutným hlasem dožadovati se bude spinění svých spravedlivýchi požadavků. Sjezdový výbor gremia pardubichého pozvali k sjezdu veškeré pp. poslance. K.této manifestaci obchodnického stavu, pořádané za součinnosti jednoty obchudníchr gremi a všech gremifl vůkolních,, ofilásila svoje účn- stenství gremía již takořka z celé koruny svato- václavské. — zbývající gremia, která dosud) tak neučinila, žádá sjezdový výbor, aby přihlášky v brzkuí jemu a jednoté učinila a své tečníky jme- novala. Zástupci okolních gremií ve společné sebůzi se sjezdnvým výborem konnné dne 12. července v Pardubicích vypracovali podrohiný program sjezdový aučinili v zájmu účastníků různá opatření, jež budau v brzku s veškerými gremif sdělenu. Program usta- novenítak, že selrůzi předeházeti bude prohlídka vyni- kajfcích závodů a následující den prohlídkalokolí, jako návštěva historicky významné Kunětické Hory atd.

Čechy Morava Pardubice

32 article

Příšti týden bude účasť gremií hromadně oznámena a bude tedy záhodno, aby přiblášky z Čech staly s v čas a návštěva sjezdu i kromě gremiálních zá- stupců byla co nejčetnější, neboť značné účastenství z Moravy a Slezska podává výhodnou příležitost k společné práci všeho českostovanského obchod- nictva. * Společenstvo knihařů atd. v Praze pořádá první samostatnou výstavu prací učednických místnostech technologickos průmyslového musea, Eliš- čina tř. č. 6 n. ve diech 19.—28. t. m. Slavnostní zaliájení výstavy bude v sobotu večer o 1/28. hod. Výstava otevřena jest od 10. hod. dopol. do 6. hod. večer. * Jednotu samostatných mistrů krejňovských zů- častní se krejčovskélio sjezdu dne 15 srpna, pořáda- ného v Pardubicfeh, a vyzývá veškeré příslušníky stavu krejčovského, by ke sjezdu v počtu nejhojnějším se dostavili. Přhlašky přijímá p. V. Kareš, Rytířská ul. č. 410 ve dvoře a Frant. Kohn, Väclavská ulic čísi 327.

V Kareš František Kohn Čechy Morava Slezsko Praha rytířský ulice Väclavský ulice Eliš

33 article

* Sjezd obchodnictva v Třebíči, jejž pořádá Ústřední jednota českých obchodníků pro Moravu v Přerově za součinnosti jiných korporací, koná s dne 9. srpna Žadají se tudíž veškeré obchodní živnostenské korporace, aby vyslaly ke sjezdu větši počet delegité a upozornily členstvo, aby se sjezdu v počtu nejhojijším zúčastnilo * Výlst moravského obchodnictva do Čech bud nepochybně velmi zajímavým a zúčastní se ho četní jednotlivci i korporace obchodní. Do programu při- dána byla též návštěva výstavy v Hořiefcň. Poně- vadě se očekává ke sjezdu obehodnictva v Pardubi- cích 2. srpna veliké účastenství, jest nutno předem obědy a noclehy zamluviti. Veškeré přihlášky řízeny buďle na Ústžední jednotu čes. obchodníků pro M- ravu v Přerově. * Z ústřední jeduoly českých obchodníků pr Morava v Přerově. (Zpráva o výborové schůzi, ko- nané 10. t. m) Schválena zpráva p. Poláka o jed- nání jeho o sjezdu obchodnictva v Třebíči. K suu- činuosti při tomto sjezdu vyzvána bude brněnská obchodnická jednola a ústřední spolek živnostnís v Brně. Nově přihlašených 33 členů přijato. K po- zvání výstamního výboru v Hočicích ustanoven pro- gram výlelu moravského obchodnictva do Čech ná- sledovné: Navštěva výstavy v Purdubicích a zúčaste nění se sjezdu obchodnictva tam pořádaného dne 2 srpna. Druhý den návštěva průmyslových závodů památnestí města, načež se odjede na výstavu do Hořie. Přihlášky zaslány buďte ústřední jednotě čes. obchudníků pro Moravu v Přerově. távkv. * Z Velkéha Varadu, 15. čezvence. (C. B.) N několika pansteích as 500 sekáčů přestalo pracovati. Pokoj nebyl dosud níkde porušen.

Čo Polák Třebíč Morava Přerov Pardubi Brno Čechy Purdubice Velkéh Varad

34 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Z cyklistského ruchu. ** Ve staré slávě představil se opět jednou Jae quelin, poraziv 14. t. m. na závodiští »Price parku- v matchi tři, Mayora Taglora a vítěze lotošní velké ceny pařížské, Maversa. V prvém běhu vítězil Tay- lor před Jacquelinem a Meyersem. Druhý běh: Jae quelin, Mayers, Taylor. Třeti běh: Jacquelim, Taylor, Meyers. Je tudíž klassifikace: Jacquclin, Taylor, Meyers. Vodní sporty- ** Další zápasy plovecké o cenu krále Eduarda přinesly úplné vítězství Angliranům.. V závodě n 220 yardů (plování v poloze na prsou) zvítězil An- glíčan Robiason v čase 3 m. 33 vt. Druhým Švě Norelius, třetím Švéd Critson, čtvrtým Ital Bisilici, pátým dr. Arpád Biegeibaur z Uher a. posledním Francouz Blachie. V závodě na 800 yardů prvním Jarvis v čase 13 m. 227/s vt. Druhým Angličan. Can- wen před Maďarem Halmayem. Celkový výsledek ceny královské jest: 1. Anglie (3 bedy). 2. Ubry (8 bodů) 3. Francie (12 bodů). 4. Svédsko (12. bodů). *Pevní klub českých velocipe di st »Nusle« má ve čtvrtek dne 23. t m. o 8. hodině večerní v klubevé místnosti u p. V. Svobody v Nu- slích mimořádnou valuou hromadu.

Meyers Mayers Taylor Jacquclin Eduard Ana Švéd Critson Ital Bisilica doktor Biegeibaur Francouz Blachie Jarvis Angličan Maďar Halmay V Svoboda Uhry Can Anglie Francie Nusle Price parka Mayor Taglor Šv Norelius Ubry Svédský

35 article Věstník spolkový.

Věstník spolkový. Sehůze. Dne 18. července: Beseda »Dobrovský má o 9. hod. večer v Konviktě seh ůzi dam a pánů, kteří slíbili spotupůsobiti při zábavě dne 26. t. m. »U bllé labutě“. Výlety a vycházky. Nár dělu. a živnost. beseda »Julius Grégre v Prnze I pořádá dne 19. července t. r. výlet s hudbou do Vysočan do restaurace »U ruského dvora«. Průvod vyidu o 2. hod odp. z hostince Fr. Šmejce v Dlouhé třídě. — První vzdělávaci a podpor. spolek. »Sama- ritán« v Prrsze pořádů výlet 19. července o 2. hod- odpol. do Šarky na »Kapianku«. — Beseda »Do- brovskýe pořádá v nedělí dne 19. července výlet do Hodkoviček (testaurace »U černého koně«.) Schůze o 3. hud. odpol. u přístaviště malých parníků. Měšťamská beseda v Praze žádá svá pány členy, by hujným počtem zúčstnili se pohřbu horlivého čiena p. E. Hutha, notáře a spisovatelu. Zesnulý jevil velký zájem pro zábavy spolkové a operelty jeho často pohavily členstvo besední. Zá- bavnímu výboru pak přicházel se zvláétní ochotnu vstříe a radem i skutkem ochotně pomáhali Pohřeb koná se dues v pátek o 2. hodině odpol. z kostela u Františkánů. Z pnažskéhe »Hllaholu«. Pání členové račtež se dnes 17. t. m. o 2. hod. odpuli zúčastnili v Hojném počtu pončhu přispívajícího člana p. E. M Rutta, hud. akladintsle ; pchish jent z kostula P. Marie Sněžné.

Výleta Julius Grégr Šmejc Sam E Huth E M Rutt Konvikt Vysočany Francie Šarek Hodkovičky Praha Měšťamský beseda

36 article Papež nemocen

Papež nemocen Z Ríma, 16. července. (Stefani.) Ujišťuje se, že papež citil se dnes růno volnějším, ač měl málo pokojnou noc. Dle » Massagiera« byl v noci velmi rozrušen, ale občas bylo mu snáz.. Ve Vatíkánu bdělo všeeko celou noc. Papež spal někulil hodim, ale polom upadl do. delšího rezčilení, zdválal se příjímatí potranu a poži něco málo červeného vína. Z Říma, 16. července. (C.-B.) Ve zprávě vydané o půl 10. hod. dop., pravá se: Papea strávil noe méně klidně a beze spánhu. Cal- kový stav nezměnil se, jen deci po vypuštění plouritícké tekutíny je rychlejší! Tepů 83, teploty 36.3 st., dechů 36. Z Řima, 16. července. O 11.15 hodi do- poledne. (C B.) Také dnes bylk návštěva lékana

Stefan Pape Cal Řím Tep 83