Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNK LISTY

3

17. července 1903.

4

Císlo 193.

5 article

moci a proto nezbude mu nic jiného, nežli aby za obrněných papírových a ústních protestů a řinčení zbraněmi přihliželo i příště k tomu, jak Rusko před jeho tváří hospodaří na dálném vý- chodě. Japonsko nemůže spoléhati ani na pomoe Činy, ač jeho agenti štvou v ní proti Rusku vše- možným způsobem. Z Číny docházejí též zprávy o chystan nové vzpouře proti cizincům. V pařížských, o čínských poměrech dobře zpravených kruzíeh se tomuto nebezpečí nevěří; praví se v nich. že jest vyloučeno, aby cizincům nepřátelské hnuti dostoupilo takově míry, že by se opako- valy události z r. 1900. Zárukou, že se tak ne- stane, jest smýšlení císařovny vladařky, u které zanechaly následky předešlé vzpoury hluboký dojem. Císařovna vladařka není prý nikterak ochotna, ztrpěti nové vzpružení a rozmach hnuti boxerského, nebo je snad ještě podporovati. Další zárukou, že v Číně nedojde k roz- sáhlejšímu pronásledování cizinců, zejmenav provincii Čili, pro Evropu nejdůležitější, jest okolnost, že správu její řídí generální guvernér Yuan-šik-kai, který v době, kdy boxerové nabyli v Číně převahy, potíral v provincii šantunské, jejímž byl tehdy guvernérem, hnutí proti cizin- cům s veškerou přísností a hnutí boxerské v ní v krátké době vyhladil.

Rusko Japonsko Čína Evropa Yuan

6 article

Ve příčině Ruska a Japonska sděluje „Allg- Corresp.“, že také ve vídeňských diplomatických kruzích se praví, že četným zprávám o napjetí poměrů mezi Ruskem a Japonskem netřeba při- kládati žádné váhy a ani otázka mandžurská. která dle opětovného ujišťování ruské vlády smírně se vyřídí, že nebude míti za následek žádných válečných zápletek. Zpráva londýnského „Standardu“ o roz- sáhlém zbrojení Japonska se dosud nepotvrdila a ani vídeňskému vyslanectví japonskému není o zbrojení tomto ničeho známo. Mysli se, dodává zmíněná korrespondence, že otázka mandžurská přetřásána byla v Londýně také za návštěv Loubetovy; mluví-li se nyní také o brzké ná- vštěvě cara Mikuláše u anglického dvora, možno s bezpečností počitati, že v nynějším okamžiku mezi Ruskem a Anglií a mezi Japonskem není žádného pozoruhodnějšího rozporu. Nebezpečí, jež by v Číně mohlo povstatia ohroziti v ní veřejný pořádek a zejmena i životy Evropanů, hrozí však s jiné příčiny. Počátkem nepokojů v čínské říši bývá z velké části nouze a hlad, které řádí nyní hrozným způsobem v pro- vincii Kvansi. Komisař, vyslaný tam guverné- rem z Honkonu, sděluje, že obyvatelstvu zmí- něné provincie, chce-li si zachrániti život, ne- zbývá, nežli aby samo se prodávalo. V přístavu Vučanu, přístupného Evropanům, který je jaksi branou provincie, již po několik neděl koná se u přístaviště denně trh na otroky. Správa města jej sice zakázala, ale bída jest mocnější, nežli všechny její předpisy; na trhu prodávají se ze- jmena děti obého pohlaví do otroetvi.

Mikuláš Evropan Rusko Japonsko Londýn Anglie Čína Honkon Vučan

7 article

Ve Kvansi dějí se však ještě horší věci. Ve věznicích nemají, čím by trestance vyživovalia proto zbavují se jich příšerným a hrozným způ- sobem. Jak zmíněný komisař sdělil svému guver- nérovi, jsou trestanci v provincii Kvansi pro ne- dostatek potravy hromadně popravo- váni. Ve městě Svaipinu popraveno dle této úřadní zprávy v krátké době neméně než 1500 trestanců; denně stínány tam hlavy až 100 uvězněným osobám. A co dělo se pak, poskytovalo obraz ještě příšernější: sotva že popravenému ulítla hlava od těla, sbíhuli se lidé, řezali si s těla jeho kusy masa, které doma vařili a pojídali. K těmto po- pravám dostavovali se i řezníci, zakoupili celá těla lidská a pak je po čýstech rozpro- dávali. Za těchto poměrů nebylo by divu, kdyby na některých místech čínské říše vznikly nové vzpoury, z počátku z hladu, které přičiněním vlivem cizím obracejí se pak z pravidla proti cizincům, na něž domácí obyvatelstvo — a snad nikoli úplně neprávem — pohlíží jako na vyko- řisťovatele a původce veškeré bídy.

Svaipin

8 article

Demonstrace v Irsku. Ke zmínce v ranním čísle o demonstracíel třeba dodati došlé další podrobnosti: Angličtí královští manželé vydají se v ně kolika dnech do Irska k návštěvě, jakou učinili před několika nedělemi Škotsku. Ve městech, obou národů jest možna toliko na pevných zá- klade slovansko-demokratických. Protož nechat Rus dbá o to, k čemu ho vede slovanské sebe- vědomi, Poláci pak nechať přistoupí k důkladné práci obrozovací ve smyslu slovanském. Sblí- žení se Slovany jest pro Poláky důležitostí prvého řádu a vyžaduje všestranné práce. Nebezpečí rozpínavosti německé ohrožuje stejně všechny Slovany a jest nutno spojených sil všech, má-li býti odraženo. Bohatá minulost polská stačila dosud a stačí i na dále poskytovati nevyčerpatelnou látku tvůrčí práci, literatuře a umění. Nesmíme však vybírat ze své minulosti jen stránky světlé ale i trpné: čerpáme-li z duchovního i hmotného dědictv svých otců, jsme povinni trpět i za jejich hříchy Pohlížíme-li však na majestátní rozvaliny rytíř ského zámku říše polské, neoddávejme se my šlénkám výlučně jen smutným o pozbytí mocí panství, nýbrž nechať nynější smutný pohled po- skytne nám náležitého poučení pro budoucnost! Před našimi zraky odehrává se proces de- mokratisace polské intelligence, jež se jeví nejen v přeměně názorů, ale též v jejím složení. Ny nější intelligence polská skládá se z části ze zehudlé šlechty, z části pak z měšťanův a rol- níků, kteří cestou vzdělání vstoupili do její řad. Nelze věřiti, že by osvěžená tímto způsobem vrstva společenská, jež národu dnes stojí v čele, dala se příště zapřáhnouti do starého šlechtického povozu přežilých ideálů.

Rus Polák Slovan Irsko Skotsko Slovan

9 article

Rolník zase stavem svým připomíná ono zrno pšeničné, jež po tisíce let zazděno v temnu egypt- ských pyramid osvědčilo schopnost klíčení stejnou jako zrno čerstvé. Třeba pečlivě opatrovati t dobře zachovalá slovanská zrna polského národa, aby svěže vyklíčila a zazelenala se vedle ostat- ního slovanského osení! Nespravedlivá a neslo- vanská myšlenka o domnělých „právech“ na li- tevskou a západoruskou posloupnost nesmí kaliti jasné svítání idey u našeho rolníka. Nikoliv šlechtická říše polská, nýbrž Polska Piastovce, panovníka rolníka nechť vtiskne svoji pečeť ve příští osudy vlasti a pak zajisté stanou se Poláci řádnými dětmi velkého Slovanstva. —8e—, která navštíví, mají starostové podati králi adresy oddanosti. Když se o návrhu na podání adresy králi jednati mělo také v obecním zastupitelstvu dublínském, způsobilo to ve městě všeobecný rozruch a všude ozývaly se protestní hlasy. Ná- vrh na podání adresy králi byl, jak již sděleno, zastupitelstvem zamítnut, ale nežli došlo ke hla- sování, stala se zasedací síň jevištěm bouřlivých výstupů. Radnici obléhal velký dav lidu a když do ni nebyl vpuštěn, proklestil si přístup ke schůzi násilím. Za debaty prohlásil nacionalisti- cký městský radní Kelly, že proti katolíkům čelící přísaha, která se skládá při nastoupení trůnu na ústavu, jest infámní. Starosta města, byv vyzván několika členy zastupitelstva, aby příměl řečníka, by slova tato odvolal, prohlásil že nemůže tak učiniti, protože se slovy Kel- lyovými nesouhlasí. V zasedací síni povstala pak velká vřava. Členové zastupitelstva, kteří hlaso- vali pro návrh na podání adresy, byli obecen- stvem tak napadáni, že dostali se z radnice domů teprve za assistence policie.

Piastovec Polák Kell Polsko

10 article

Volby do říšského sněmu německého. Berlínský úřadní „Reichsanzeiger“ uveřej- ňuje konečně úřadní zprávu o výsledku voleb do říšského sněmu německého. Dle ni bylo při nich v německé říši k volbě oprávněno 12,490.660 voličů (r. 1898 11,441.094). Ode- vzdány byly v celku 9,495.952 platné hlaso- vací lístky (r. 1898 7,752.693). Počet k volbě oprávněných zvětšil se od r. 1898 tudížo 1,049.566 osob a r. 1903 bylo platných hlaso- vacích lístků odevzdáno o 1,743.259 více, nežli r. 1898. Účastenství při volbě převyšuje tedy letos přírostek k volbě oprávněných osob téměř o 700.000. Nejvíce hlasů obdrželi v celku kandi- dáti sociálně-demokratičtí, a sice 3,025.103, po nich centrum 1,858.707, národní liberálové 1,243.393, konservativci 909.714, svobodo- myslná strana lidová 532.505, Polá ci 340.480, říšská strana 282.454, antisemiti 244.587, svobodomyslné sdružení 241.116, rol- nický svaz 117.327, sdruž. zeměděleů 114.350 a německá strana lidová 93.804. Ostatní hlasy roztříštily se na drobné frakce. Zajímavo jest, že v Badensku a Hessensku, Oldenbursku, Elsas-Lotrinsku a ve městech hau- sovních neodevzdán ani jeden hlas pro kandidáty konservativní. Jediným německým státem spol- kovým, ve kterém neobdrželo centrum ani jedi- ného hlasu, jest Meklenburg. V hausovních městech odevzdány pro ná- rodní liberály pouze 3362 hlasy. Poměrně nej- větší počet hlasů antisemitských vykazuje Sasko socialistických Hoochburg (77.963). V Prusku odevzdány 125.103 hlasovací lístky se jménem antisemitského kandidáta, v Bavorsku 3594.

Badensko Hessensko Oldenbursko Lotrinsko Sasko Prusko Bavorsko 241.116

11 article Denni zprávy.

Denni zprávy. — Brutus jest hodný muž! Včerejší číslo realistického denníku naznačuje sensační obrat, který nastává v obhajobě jeho chefredaktoraa jeho návštěvy v německém kasině. Až dosud byla tato okolnost realisticko-všeněmecké afféry stydkým jejím místem, přikrývaným nejrůzněj- šími stylistickými obraty, okolnost jen nepřímo doznávaná a za nevinný, všech vedlejších úmyslů prostý oběd ve společnosti pruských pastorů »za bílého dne v jídelně velmi živé restaurace« prohlašovaná. Včera poprvé řekl »Čase vý- slovně: »Ano, je to pravda, že byl dr. Herben dne 8. t. m. v německém kasině.« Ale dr. Herben nebyl tam kouti vlastizrádné pikle, do- dává »Čas«, nýbrž proto, aby — vyvrátil zlomyslné štvaní a pomluvy proti Čechům, které pocházely od pana R., jenž tvrdil, že dobře zná pana dra. Podlipného, což prý může »Čas« prokázati svědky ! . . . Jaký to obdivuhodný muž, tenhle realistický »chef- redaktor«, jaký champion na politické šachov- nici, jaký to geniálně ohromující protitah tento nápad. Vezme li se to všechno všudy kolem, jest jeho oběd v německém kasině vlastně hrdinským činem české neohroženosti a oběta- vosti. Slyšme! Jakýsi pan R. prohlásil, že zná pana dra. Podlipného, a to dojme pana dra- Herbena tak, že se vzchopí a jde hájiti zná- mosti dra. Podlipného do samé lví jámy do německého kasina! P. R. tato neznámá, tak pohodlná veličina zlomyslně štve a pomlouvá

Brutus doktor Herben Čecho Podlipný

12 article

Čechy, a nadšenec pro dobré jméno a pověst českou, jakým dr. Jan Herben už jednou je (neboť známo, co skvělých replik proti štvaní na český národ oliskly z jeho listu oba praž- ské německé listy), nemůže si pomoci a přes všechna nebezpečí v německém kasině, hrozící kohoutu českému, národně tak bojovnému, spěchá — rek každým coulem — obhájit Čechy do samého tohoto střediska protičeského štvaní a pomluv! Jedině jeho zázračné vyváz- nutí zamezilo, že se nestal prvomučedníkem sekty masarykiánů, která se bude musit spokojit nepochybně jenom s obyčejnými, jednoduchými světci. Tak ledy z politické oběda s vyslanei evangeliekých bundů pruských, při němž jako za celého jich pobytu v Praze umlouvány po drobnosti organisace »Los von Rom« pro český — překlad vyklubává se vůčihledě — záslužný heroický čin pro čest národa českého! Hotový Štylfrýd! Nyní ovšem nepřekáží nic, aby slavný výkonný výbor projevil také o návštěvě dra.

doktor Herben Čecho Čechy Praha Los on Rom

13 article

Herbena v německém kasině své mínění, od- kládané až do jeho příjezdu do Prahy. V zájmu cti a dobré pověsti národa českého jest, aby panu dru. Herbenovi byly obědy německém kasině — aspoň na letní dobu — předplaceny — V rýžování pravdy ode lži, ve vče- rejším čísle realistického denníku prováděném, dochází »Č.« k úsudku, že to s naší pravdo- mluvností »dopadá bledě«. Nebudeme se o t hádati, kdo v této afféře bledne a přihlédneme raději k jednotlivým dokladům naší domněle bledé pravdomluvnosti: Předně jsme tvrdili, že na Husově slavnosti pražské byli přítomni čle- nové evangelického bundu, kdežlo prý s a my listy německé prohlásily, že t není pravďa. Co všechno lze prohlásiti, o tom poskytuje svědectví předvčerejší manifest realistické exekutivy, v němž stojí, že prof. Masaryk nenabízel přednášky bundu a spolk »Giordano Bruno« a přece je to pravda. Leč klade-li »Č.« tolik váhy na prohlášení něme- ckých listů, milerádi mu přiznáme, že redaktor »Deutsch-evang. Correspondenze« Schindowski n proslulé zlostné lermo »Berl. N. N. « o zklamán pruských pastorč, prohlásil, že přítomnost tčchto pastorů byla — zcela nahodilou, že byli v lázních, že šli jako privátníci, jako zvědavci a za stu- diemi do Prahy, nikdo z nich, ani jediná duše neměla poslání officiální, a nepřijela ke zvlášt- nímu pozvání atd. Nehledíme k tomu, že sám

Herben Husův profesor Masaryk Giordano Bruna Deutsch Berl N N Praha

14 article

»Č.« prohlásil, že tito pruští hosté byli pozvání evangelickou besedou, jsme s to posloužiti ve lice závažným prohlášením rovněž říšsko něme- ekého listu, kterýmž »prohlášení« p. Sehindow ského několikrálnásob příkryto jest. Pán tenlo nebere to s evangelickou pravdou tak na vlas píšeť berlínská »Germania« o jeho tvrzení jal následuje: »Nepravdivost těchto tvrzení vysvítá z následu- jících sdělení, došiých nás z pramene naprosto hodnověruého a dobře zpraveného: Dne 21. 22. dubna t. r. konal výbor ustavený v «Evang Bundua za účelem rozšiřování evangelické cirkv mezi Čechy (unter den Čechen«) ve Frankfurt důvěrnou schůzi, již obcovali: Farář Dušek z K- lina (v »Č.«), farář Kossuth z Ellernu, fara Krämers z Bonnu, farář Molnár z Krahčicu Roudnice, farář Quast z Ulrechtu, farář Z im- mermann z Münsteru, farář Fliedner z Kaisersbergu, farář Fritsch z Ruppertsbergu. Generální konsul bar. Münchhausen z Berlína byl omluven. Předsedal universitní prof. Clemen z Halle. V protokolu o schůzi této, kteráž se obírala agitací v Čechách a na Moravě. stojí psáno: K založení Husova domu v Praze ma býti později vydáno provolání. O poměru k národ- nostním sporům obšírně se pojednává. Reso- luce prof. Clemenem navržená zní následovně (Navrhuje se resoluce, kterouž se doporučuje, aby hnutí »Los von Rom« byl vzat německonacionální karakter za účelem jeho proniknutí do lidu če- ského.) Na to následuje: k Husově slavnosti dne 5. července t. r. v Praze (položení základního kamene k Husovu pomníku) přijdou farář Bourrier z Paříže, prof. Clemen z Halle, pastor Kossuthz Ellernu a zástupcové všech evangelických associací.

Dušek Kossuth Krämers Molnár Quast Fliedner Fritsch Clemen Husův Los Rom Bourrier profesor Kossuthz Čechy Frankfurt Bonn Krahčic Roudnice Münster Kaisersberg Ruppertsberg Berlín Halle Morava Praha Reso Paříž Čechen

15 article

»Evangelický Bund« ponkazuje určitý obnos k tištění, rozšiření slavnostních spisů, letáků, básní a obrazů Husových.« Potud protokol. A tu se ještě tvrdí, že členové »Evang. Bundu« dostavili se do Prany a tu se blamovali jako jako soukromé 5soby. Objevili se tu jako zástupcové, jmenovaní od výboru úřadně protokolem o zastoupení na Hu- sově slavnosti v Praze. Co řekne česká veřejnost o výboru pro šíření hnutí »Los von Rom« mezi Čechy v »Evangel Bundu« všeněmeckém s velkoprušžekým před- sedou gen. konsulem bar. Münehhausenem v čele? Může být ještě nějaké pochybnosti o pravé podstatě styků pruských pastorů s realistickými vůdci za Husových slavností Podotýkajíce jenom letem, že sdělení o pru- šáckém výboru pro šíření »Los von Rom« mezi Čechy není daleko vše, co se v té příčině dálo a děje za srozumění českých stranníků této propagandy, připomínáme, že z »Brüdergemeindy« byli v Praze v ofieiálním poslání faráři Schmidi, Betha, Sequens, mimo oficiální vyslance pak ještě Seherr z Brandeburgu, Fickei sen z Pruského Porýní a Schindowski z Berlína. Tito pánové počinali si v Praze jako oficiální zástupcové »Evang. Bundu« a Evangel. Beseda všemožně podporovala tento jich karakter. Tak zejmena snažila se dostati je všemožně k »vin d'honneur« po slavnosti na radnici. Když pruští pánové byli vráceni portýrem, poněvadž neměli vstupenek, vydal se zástupee »Evangel. Besedy« nahoru, dal si vyvolati pořadatele posl. Břez- novského a žádal na něm, aby pruské pastory vpustil. Po delší rozčilené rozmluvé odepřel posl. Březnovský velice energieky a zabránil tím velikému škandálu dalekosáhlých následků, jaké mlti mohla německá řeč pruského pastora! Toto odmítnuti částečně vysvětluje strašnou kletbu odmítnutých v »Berl. N. N.«

Husův Schmid Beth Sequens Fickei Březnovská Berl N N Prany Praha Los on Rom Čechy Porýní Berlín Evang

16 article

Tito pánové, jak jsme je vyjmenovali, tedy výbor pro šíření hnutí Los von Rom, mezi Uechy dosazený říšsko-německým evangelickým Bundem, byli na schůzi v Centralhotelu, již zůčastnili se redaktoři realističtí pp. dr. Herben a Jung. Jedinému Bourrierovi podařilo se dostati se do českých slavnostních schůzí na radnici a na Žofíně, cež děkuje ovšem svému francouzskému původu a neznalosti jeho vlast- nosti jako losvonromistického agenta. O lomto čistém panáku píše »Kirchl. Corresp. für die Mitglieder des evangel. Bundes« ve svém refe- rátu o loňské valné schůzi Bundu v Ha- genu a své v odstavci o vítání hosti: »Druhá část večera postavila v střed zájmu osobnost, kteráž kdysi příšla k nám jakožto cizinec při- spění hledajicí, ode dávna Evang. Bundu koná nejdrahocennější služby a dá bůh, že ještě začasté vykoná, André Bourrier.« Že právě tohoto drahocenného svého služebníka vyslal Bund do Prahy, je zvýšeným dokladem skuteč- ných úmyslů Bundu s propagandou losvonromi- stickou mezi Čechy. Hrozná blamáž, s jakou se tu setkali, vystřízlivění, jehož se jim dostalo z klamu následkem informací realisticko-evangeli- ckých, byla tak zdreující, že zalhávání jest jedinou jejich zbraní a jediným útočištěm jich pražských kompaňonů. Takovým způsobem vzato i všeně- mecké »Ostd. Rundschau« včerejší její potěšení, že prý prohlášením Schindowského při nej- menším tolik zjištěno, že nebylo kromě několika zvědavců žádných oficiálních zástupeů v Praze o Husových slavnostech. Pisatel článku v »Ostd. Rundsehau« píše dále, že prý výklady Sehindowského podporují přece jenom »ošklivé podezření, že říšsko-němečtí protestanti přes hlavy evangelických vikář v Čech ách úřadujíeích a jich obe ,

doktor Herben Jung Bourrier Bunda Husův Čo Los on Rom Centralhotel Žofín Praha Čechy bund

17 article

pokoušeli se s českými evange- liky zahájiti styky souvěrecké, kteréž by podle celého dnešního stavu věeí musely se svým eílem úplně minouti, ba nanejvýš ohro- ziti dosavadní klidný vývoj ně- meckého Los von Rom! Že by tyto styky byly vyhledávány přes hlavy německých evangelických vikářů, není pravda. To doka- zuje pondělní »internacionální« schůze če- ských i německých farářů evangelických v Litoměřicích »U labutě« konaná, jejímiž svolavateli jsou právě němečtí a mts- brudři, dva nejhorlivější losvonromisté ně- mečtí. Článek »Ostd. Rundschau« nesleduje jiného účele než zachrániti tyto pány před po praskem v jich vlastním německém stádci nyní, když výprava takovou blamáží skončila. Ano. všechny hlavy byly pohromadě, říšsko-německé. německé z Čech, realistické a českoevangelické. Nyní trčí v nevídaném útěku do všech úhlů světa; krásná skupina se horempádem roz- utekla, jako když v hluboké noci sloup světln elektrického reflektoru z čista jasna sekne po lidech tropících tu věci v nočním temnu, kteréž nesnesou denního aneb elektrického osvětlení Potřebné paprsky nutné jasnosti dodali jsme my. Proto každodenní ranní výlet »Času« z kůze — Útok brněnské radnice na české škol ství. Z Brna, 16. července. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Brněnská radniční klika aranžo vala nestydatý útok na české školství v Brně Obeení zastupitelstvo usneslo se zároveň s okr školní radou, že všechny české školy obeené v Brně mají býti přestěho- vány do jiných budov. Čeho tím chce brněnská radnice dociliti, seznáme snadno z ná- sledujícího: Jediná česká sedmitřídní škola chla pecká má býti z Winterhollerova náměstí přelo- žena do Giskrovy ul., ze čtvrti převážné české, má býti zastrčena skoro až na periferii města, mezi školy německé.

Rom Litoměřice Čechy Brno Winterhollerův náměstí Giskrův ulice U labuť

18 article

První divčí škola z Hntterovy ulice má se pře- ložiti rovněž na ulici Giskrovu. Obé proto, že valná část žactva těchto škol bude míti do nich daleko, téměř půl hodiny cesty. Mimo to jedná se ještě o jiný úskok. Chlapecká škola na Winterhollerově náměstí má již plné čtyři roky paralelky v prvních pěti třídách. Kdyby i v při- štím roce musily se na ní paralelky zřiditi, pak by dle zákona škola musila býti rozdělena na dvě, totiž mu- sila by obec zříditi novou českou školu chlapeckou ve vnitřním městě či v Zábrdovicfch. A t se má stěhováním našich škol z mařiti. Ale páni z brněnské radnice ve svém zášti vůči českému školství jdou ještě dále. Druhá dívčí škola z Huterovy ulice má se přestěhovati do staré budovy po tkalcovské škole, o které se vyjádřilo obeení zastupitelstvo brněnské, že jest nezpůsobilou — pro školu né- meckou. Pro českou jest budova ona patrně způsobilou. Již z tohoto jest patrno, že brněnské radniční klice nejeďná se o nie jiného, nežli o násilné poškozování če- ského školství v Brně, které k nynějšímu stavu dospělo křížovou cestou houževnatého boje českého tábora. Tento surový výpad zdejší radniee způsobil mezi českými rodiči veliké roze- chvění a byl příčinou důvěrné porady zástupců rodičů, zástupců všech politických stran českých a po slaneů, jež uvažovala o tom, jak ubránit české školství proti radničnímu násilí. Poslanei zemští a říšští byli požádáni o energickou inter- venci na místech rozhodujících a bylo právem vytknuto, že při takovém stavu věci nel ze na obnovení česko-německých smi- řovacích konferenci ani pomý- šleti, ježto čeští poslanei na zemském sněmu moravském budou nucení co nejostřeji vystou- piti proti požadavkům města Brna. Zároven bylo usneseno, že v ponděl dne 20. t. m.

Hntterův ulice Giskrovo Winterhollerův náměstí Huterův ulice Brno

19 article

o 7. hod. večerní konána bude ve velké dvo- raně Besedního domu protestní schůze českých rodičů, na níž promluví zástupei všech českých stran. Proti usnesení obecního zastupitelstva brněnského podána bude stiž- nost k místodržitelství a zemskému výboru, proti usnesení okresní školní rady stěžovati si budou čeští rodičové u zemské školní rady. K místodržitelství vyšle se deputace rodičů brněnské Matice. Konečně bylo usneseno, aby v případě provedení násilnického plánu vyzvána byla česká města na Moravě a v Čechách, by stejně jednala proti německým školám. — Manifestační sjezd, na němž protestovati budou čeští mlynáři, zemědělci a pekaři proti ne- zřízené soutěži uherské pšenice a mouky a kde ujednán býti má jednotný postup všech tří stavů, aby doeíleno bylo zvýšení hodnoty i roz- množení výroby domácích chlebovin a jich zpra- cování, konán bude dne 19. července t. r.o 1411. hod. dopol. ve velkém sále žofinskémv Praze. Jednání sjezdu toho bude tak důležitéa lze od něho očekávati tak mnoho pro naše hospo- dářské osamostatnění, že je velice žádoucno, aby účastenství bylo co největší.

Morava Čechy Praha obecní zastupitelstvo Matica

20 article

— Z Hranic na Moravě, 16. července. (Zvl. telegr. „Nár. Iistů“.) Volby do zastupitelstva našeho města započaly dnes ve III. sboru. Němci dnes nevolili. Odevzdáno celkem 220 hlasů, vesměs jednomyslně dle české kandidátn listiny. Zejtra pokračuje se ve volbě III. sboru. Poslanec dr. Šílený je přítomen. Nadšení je veliké. — Kluby občanské. Z usnesení schůze správního výboru Novoměstského ob čanského klubu v Praze naštívila dvou- členná deputace, sestávající z pp. Hamáčka a Lanče, předsedu klubu, pana dra. Ed. Grégra na letním jeho bytě ve Lštění, aby mu projevila blahopřání ke skyčlé jeho řeči, kterou jako slavnostní řečník proslovil u příležitosti slavnosti položení základního kamene ku po- mníku Mistra Jana Husa a která v srdeích v pravdě svobodomyslného, demokratického lidu přijata byla s velikým nadšením. Pan dr. Ed. Grégr přijal deputaci co nejvlídněji a vysloviv potěšení nad touto pozorností, ujistil deputaci svojí přízní, ktorou ko klubu chová a dal ji ujištění, že jako doposud, tak i nadále program jeho pevně a vytrvale hájiti bude.

Němec doktor Hamáček Grégr Hus Ed Hranice Morava Praha Lštění

21 article

— Osobní. Pan MUDr. Franlišek Černý, poklad- niční lékař v Praze VII., dlí od 20. července do 19. srpna t. r. mimo Prahu. Zastupovati jej bude pan MUDr. Zd. Koubek v čís. 689—VII. — Pan MUDr. Ant. Koutník v Praze bude meškati od 21. čer vence mimo Prahu. — Policejní lékař v Žižkově pan dr. Pilař ordinuje opět v obvyklých hodinách. — Promoce. Pan PhC. Boh. Hušek z Ostrova u Hořic bude v sobotu dne 18. července o 12. hod. pol. na české universitě Karlo Ferdinandově v Praze na doktora filosofie veřejně povýšen. — Pan JUDr. Rudolí Winternic rodem z Kladna, povýšen byl včera na universitě Karlo-Ferdinandově na doktora veškerých práv. — Pan Antonín Kašík z Branek na Moravě, supplent na c. k. české reálce na Novém městě v Praze, bude v sobotu dne 18. července t. r o 12. hod. polední na české universitě Karlo- Ferdi- nandově v Praze na doktora filosefle veřejně po- výšen. — Rodinné zprávy. Slečna Juža Michlů z Zavadilky a pan JUDr. Jan Brodský, advokát, sla- viti budou sňatek svůj v sobotu dne 18. červenc 1903 o 11. hodině dopolední v chrámu ve Všejanech u Nymburka. — Slč. Mařenka Vitáčkova, dcora p. Ferd. Vitáčka, inženýra a velkostatkáře v Novém Čestíně, slaviti bude manželský sňatek s p. Josefen Miškovským, inženýrem strojírny Gretter a Kři- vánek v Kyjevě na Rusi 21. (8. července 1903 v kato lickém chrámu v Kyjevě.

MUDr Franlišek Černá Zdeněk Koubek Antonín doktor Pilař Phc Hušek JUDr Rudolit Kašík Juža Michl Brodská Vitáčkův Ferd Vitáček Josefen Miškovský Praha Žižkov Ostrov Hořice Kladno Ferdinandov Morava Zavadilka Všejany Nymburk Slč Nový Čestín Kyjev Rus univerzita Karla Ferdinandov univerzita Karla český univerzita KarlaFerdi Gretter Kř

22 article

— Z české techniky. Ve dnech 15. a 16. červenc t r. podrobili se s úspěchem II. slátní zkoušce odboru technické chemie pp.: Fot! Frant, z Vratkova, Cha- draba Rudolí z Drobovic, Jelínek Em. z Poličan. Kybal Václav z Černochova, Kunstacký Alois z Kostelce, Pajer Václav z Mirotic, Prokeš Kare z Prahy (s vyznam.), Růžička Václav z Cvrčovic (s vyznam.), Stašek Arnošt z Kolína, Šafránek Deno z Měšic, Šmahel Jos. z Prahy, Štastný Rudolí z Čech na Moravě, Stěpánek Oldřich z Prahy (s vyznam.), Taraba Alois z Borešnice, Va- něk Alexandr z Kounic a Zdvíha! Fr. z Vršovic = Zastůpitelstve města Nuslí koná svě řáídně se zení v pátek dne 17. t. m. o 3. hod. odpol. v zasedací síni městského úřadu. — Národ Moravě a sobě. Obec města Beroun věnovala na stavbu českého Národního divadla v Brně 500 K, obec města Počátek 250 K, obec města Miletín 50 K, Občanská záložna v Mnich. Hradišti 30 K, pan K. W. v Praze 500 K. —Návštěva Amneričanů v Praze. Včera přijel z Drážďan do Prahy 52 osob, dam i pánů z Pitts- bourgu v Americe, za vedení dra. J. B. Kelsona, aby prohlédli si památnosti Prahy. Ubytovali se větším dílem v hotelu arcívévody Štépána. Jsou to američíi soukromníci, duchovní, lékaři a studující, kteří vy- dali se z Ameriky na prohlídku hlavních měst evropských.

František Jelínek em Kybal Černochův Pajer Václav Prokeš Kare Stašek Arnošt Šafránek Dit Šmahel Jos Štastná Oldřich Taraba Alexandr Kounic K W Kelson Vratkov Drobovice Kostelec Mirotice Praha Kolín Měšice Čechy na Morava Virginie Vršovice Zastůpitelstve město Nusle Beroun Miletín Drážďany Pitts Amerika městský úřad . — národ Morava český národní divadlo v Brno 500 K Hradiště 30 K Kunstacký Alois Růžička Václav z Cvrčovice Borešnice

23 article

— Lékaři pro školy. Uběhlo již půldruhého rolu od té doby, ce v městském zastupitelstvu projedná- vána důležitá otázka školních lékařů a schválen návrh na jmenování pěti lékařů pro pražské školy. Městský fysik dr. Záhoř vypracoval pro ně instrukce, jež rovněž byly přijaty; ale po lékařích školních po dnešní dea není stopy. Proslýchá se, že zdržení celé této záleži- tosti mají na svědomí vyšší instance, jejichž schválen statutu lékařů dosud nedošlo. Že ale otálení takove není na prospěch zdravotnictví, jest očividno. Jedna ze soukromých pražských škol — jméno neuvádí se z důvodů, aby nevznikla domněnka reklamy — opa- třila pro své žactvo svého soukromého školního l- kaře. Ze zkušeností jeho, uvedených ve školní zprávě za minulý rok vysvílá, že nepřicházejí právě nejzdra- vější děti do prvního ročníku školy. Špatná výživa a chudokrevnost jsou většinou na nich patrny. Zřejmo dále z různých onemocnění ušních, očních a zubníci, že nevěnují rodiče dítkám před příchodem do školy péči právě největší. Při prohlídce před přijetím, tedy před školní assentýrkou shledány u mládeže mnohdy až překvapující nálezy. Hnisem proleptaný bubínek.

doktor Záhoř

24 article

deset zkažených a několik scházejících zubů v ústech, oční katarrh, plicní katarrh— nejsou žádnou zvlášt- ností. — Také nakažlivé nemoci kožní, nevyléčené choroby dětské se objevují. Mezi školním rokem vy- skytlo se přes 120 případů onemocnění, k nimž bylo třeba žádati lékaře o radu. Patrno, jak široký okruh působnosti byl by mu vykázán na několika školách veřejných, když škola soukromá a nepatrná tolik pří- padů vykazuje. Uvedené zde dokazuje poznovu nui- nost a včasnost zavedení školních lékařů. Státi se tak musí dříve nebo později; proto raději dříve! A ne- jen na obecných školách, nýbrž i na středních, kde také velmi mnoho působnosti vedle professora bude míti lékař.

25 article

— Valná hromada Českoslovanské jednoty. V úle- rý dne 14. t. m. konala se o 1/46. hodině večer v Mě- šťanské besedě v Praze osmá valná hromada Česko- slovanské jednoty. Již z hojné účasti, která rok od roku je stále větší, bylo lze poznati, že sympatic k této nejmladší z našich obranných jednot stále rostou a že tichou, úsilovnou prací v brzké době zmohutní v jednu z největších národních našich korporací. Po přečtení zápisu o minulé valné hromadě podány zprávy funkcionářů. Z těchto uvádíme: V roce 1902 konalo se 29 výborových schůzí. Výbor snažil se co možná přiblížiti se k prvotnému programu Česko- slovanské jednoty, která byla založena na pomoc Ostravsku, Dolním Rakousům a Uh Slovensku. Za tím účelem pokoušel se zříditi při ústředním výboru Če- skoslovanské jednoty odbor dolnorakouský a slezský.

Praha Dolní Rakousy Slovensko

26 article

Proto uspořádána při valné hromadě dne 14. července m. r. přednáška výtečného znalce poměrů dolno- rakouských pana JUDra. K. Čermáka, advokáta v Bře- clavi o thematu „Poměry v českých obcích dolno- rakouských v okolí Břeclavi.“ Pro nedostatek však pracovníků, jakož i přece ještě jen slabý finanční stav jednoty nemohla se tato činnest rozvinouti tak, jak by zasluhovala, a ústřední výbor veden byl opět k tomu soustřediti i v roce 1902 hlavně činnost jednoty na Uh. Slovensko. Činnost lato jevila se nejen v do- savadních akcích v podporování slovanských studu- jících, v zaopatřování míst učňům, jakož i pomocní- kům ze Slovenska u českých řemeslníků a obchod- níků a v knižní akci, ale vyhledávány byly také jiné směry, kterými by se přispěti mohlo ke kulturnímu povznesení Slovenska. V roce 1902 vydala celkem Česko-slovanská jednota na podpory studentům slo- venským K 2296. Podpory poskytovány byly studují- cím na redice hodonínské, na gymnasiu strážnickém, na českoslovanské obchodní akademii v Praze, na vy- sokých školách pražských (na technice, na filosolii, na medicíně), na malířské akademii pražské, krakovské mnichovské, na obchodní škole v Brně a Uh. Hra- dišti a na dívěím ústavu „Pöttingeu“ v Olomouci. N hodonínské reálce podporováno bylo 8 studentů. Ná- klad na tato stípendia činíl 974 K. Na gymnasiu stráž- nickém podporováni byli 4 studující nákladem 486 K.

JUDr K Čermák Bra Břeclav Slovensko Praha Olomouc obchodní škola v Brno

27 article

Podpory studujícím vysokých škol a malířských aka- demií obnášely 416 K. Stipendium 1 žáku na obch škole v Brně a 1 žáku na obch. škole v Uh. Hradišti uděleno bylo po 100 K. Když pak podporovaný žák na obch. škole v Hradišti již v prvém měsíci z ústavu odešel, bylo stipendium toto dáno chovance divčíh ústavu „Pöttingea“ v Olomouci. Kromě podpor, udělo- vaných na reálce hodonínské, pečoval i letos výbor Českoslovanské jednoty, aby vyučováni byli slovenšt studující z reálky v Hodoníně maďarštině, a za tím účelem platil tam i v roce 1902 učitele jazyka ma- darského. Akce k získání slovenského dorostu řeme- slnického a obchodního, prováděná zaopatřováním míst a podporováním učňů a mladších pomocník z Uherského Slovenska vyžadovala nákladu 463 K Knižná a novinářská akce Českoslovanskou jednotou prováděná, postoupena byla akademickému odboru Českoslovanské jednoty, který se ustavil 26. ledna 1902 a řídil tuto akci až na malou pausu, kdy agend knižní vedena byla opětně ústředním výborem. Vý- sledky činnosti této jsou: spolkům dáno 281 svazků knih, založeno 24 knihoven, 4 malé knihovny, 1 škol- ní knihovna, jednollivcům rozesláno 1487 knih (Ma- tice Lidu), 797 kalendářů a 112 brožur. Sprostřed- kováno 13 knižních zásilek a zasílání 12 exemplářů nevin. Novin zasíláno z odboru 42 adresátům 98 exemplářů. Vše většinou na Slovensko. Učiněny byly kroky k zřízení velké knihovny českoslovanské v T. sv. Martině. V akci této stále se pracuje. Kromě těchto akcí pracovalo se o podpoře slovenských časopisů.

svatý . Martina Olomouc Hodonín Slovensko Ma obchodní škola v Brno obchodní . škola v Uh . Hradiště obchodní . škola v Hradiště

28 article

Započato s vyhledáváním dopisovatelů do sloven. listů. zaopatřováním inserátů a předplácením jich pro ohro- žená místa na Slovensku. Českoslovanská jednot svolala za tím účelem schůzi přátel československé vzájemnosti, která konala se dne 26. prosince 1902 v Praze v Měšťanské besedě. Na této schůzi přednášel známý znalec slov. poměrů a zůčastnili se jí předáci všech stran a representanti nepřednějších korporací. Bylo tu jednohlasně uznáno, že československé věci může nejvíce prospěti slovenská žurnalistika a bylo proto usneseno všemožně ji podporovati. Od té doby akce ve prospěch slovenských listů stoupla do výše nelušené. Ústřední výbor k vyzvání komitétu pro obe- slání slovanské výstavy v Petrohradě učinil dále opa- tření, by výstava petrohradská obesjána byla pokud možno vybranými československými vyšívkami a z tím účelem pokouší se k vyzvání nahoře uvedeného komitétu uspořádati výstavu československých výšivek a krajek na podzim 1903 v Praze, která by k obeslání výstavy petrohradské platně přispěla. Na sklonku roku 1902 pracováno také k tomu by učitelstvu slovenské- mu přispělo se k jeho zdokonalení a prohloubenía prolo vyzvána řada učitelů, zúčastnili se kursu, který o prázdninách pořádá obchodní museum pražské pro učitelstvo pokračovacích škol a slíbena jim při ná- vštěvě všestranná podpora. Ve správním roce 1902 po- loženy byly i začátky ke kolonisaci Čechů na Slo- vensku. Sprostředkování prodeje hospodářství a j

Čecho Slovensko Praha Petrohrad

29 article

Akce tato ulěšeně se dnes vzmáhá a možno si od ni slibovati pěkné výsledky. Ústřední výbor jsa si vě- dom toho, že zájem pro československou věc velice poškozuje u nás malá znalost Slovenska a že odpo- moci tomu může valně cestování po Slovensku, zřídi zvláštní turistický odbor. Týž zprávami a články upo- zornil mnohé na cestování po Šlovensku a dal k čet- ným dotazům i žádaná vysvětlení. Turistickému od- boru podařilo se loni i to, že několik rodin vybralos k letnímu pobytu malebná místa slovenská. Tak je asi v hlavních rysech načrtnula činnost Českoslovan- ské jednoty v r. 1902. Tuto ještě doplňujeme ze zprávy přednesené tajemníkem p. JUC. V. Malýpetrem tím, že v roce 1902 bylo vypraveno čítaje v to agitační listy 9059 dopisů a že Českoslovanská jednota má dnes již 5 odborů (damský odbor a akademický odbor v Praze, místní odbor v Náchodě, v Prostějově a Heřm. Městci). Potom přikročeno bylo k volbě starosty, výboru, ná- hradníků a revisorů účtů. Dosavadní starosta p. prok dr. F. Pastrnek, který po 7 roků pilně zastával tenta úřad, nebyl k vlastní žádosti za starostu volen pru přílišně zaneprázdnění. Dle zprávy místopředsedy n

V Malýpetr doktor F Pastrnek Slovensko Praha Náchod Prostějov Městec