Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 6.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

16. června 1905. Číslo 163.

4 article

lurtské firmě Holzmann a spol. — ježto bul- harské firmy dohodly se, že nezúčastní se veřejně dražby. Následkem toho bude mimo- řádné zasedání sobráni odročeno na počátek měsíce srpna, kdy se bude nová dražba konati. Ústřední dobylčí trh ve Sv. Marxu. Týdenní zpráva od 13. do 15. června 1905. Na trh hovězí dopraveno proti minulému týdnu o 1324 kusů méně, naproti tomu přímé dodávky či- nily více o 297 kusů. Na menší přívoz měl vliv především slabší odbyt do ostatních zemí (do Čech o 200 kusů méně) a potřeba pouze na 6 dní. Ceny barevných krmných volů nejlepší jakosti z českých, moravských a uherských továren nezměněny, voli první jakosti barevní a uberští doznali jen chab poptávky. Proti minulému týdnu placeno namnoze o 1 méně. Ceny haličských volů prostřední jakosti po- sléze klesly o 1 K, ceny volů horši jakosti při slabe poptávce se udržely. Býků dopraveno o 267 kusů méně. Za smýšlení pevného stouply ceny o 1 až 2 koruny Pokud se týče cen krmných krav a bůvolů, ne- zaznameno podstalných cen. Trh drobného dobytka pevný a ceny za čilého odbytu o 2 K na 100 vyšší proti minulému týdnu. Z příhonu, mezi níma nalézalo 7 kusů z Čech a 128 kusů z Moravy, pro- dáno do Vídně 311, do Dol. Rakous 1080, do Čeci 66, na Moravu 117, do Styrska 17, do Horních Ra- kous 28, neprodáno 81 kusů. Trh dobytka vepřového vykazoval příhon menš o 1019 kusů tučných a 765 masných. Za slabé po- plavky tuční vepři první jakosti udrželi ceny pře- dešté, horší jakosti však klesly o 2—3 h na 1 kg. Neprodáno 382 lučných vepřů a 830 podsvinčat. Z Italie dopraveno asi 100 vepřů. Na trhu ovčím bylo o 600 kusů méně než předešle a odbyt za cen minulých čilý. Do Čech prodáno bylo na 200 kusů.

Čechy Morava Vídeň Dolo Rakousy Horní Ra Holzmann Čece 66 kg

5 article

Telat přihnáno o 1171 méně než minule za cen v podslatě nezměněných. Zabilých vepřů dopraveno o 581 méně než minule a docílilo toto zboží vyšších cen. Zabitých ovcí a jehňat bylo na trhu málo při méně dobré jakosti a proto také nevalným jich odbyt. Z Paříže (la Vilette), 12. června. Pav. zpráv „Nár. Listů«. (Ovčí trh.) Příhon 16.181 kusd. Smýšlení bylo klidně, ceny zůstaly nezměněny. Neprodáno asi 2000 kusů. Znamenaly : francouzské ovce od 78 až do 108, africké od 80 do 96 cimů. za půl kg masné váhy. Přímý dovoz do jatek činil do 12 l. m. 7499 kusů a zůstalo v nich 11. t. m. 1180 kusů. st. Z Pešli, 15. června. (Zvl. teegr. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 10000 metr. etů. o 10 haléřů levněji. Platila za 100 kg. pšenice tisská 81.5 kg K 18.—, 80 kgk 17 80, pešťská 80.5 kg K 17.75, 78 5 kgK 17.05, 78 kg K 17.—, horňácká 80 kg K 17.50, bačská 76 kg K 16 95, bečkerecká 78 k K 1710; žito (— 10 až 20 h); oves (— 10 h) K 13.— až 13.30; ječme K 13 30, nový na srpen K 10.80; kuku- řice (+ 5 b) K 15 75. Terminový obchod byl sestupný na úsilné prodeje. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 15 74, žito na říjen K 12 80, o ve s na říjen K 11.04, kukuřice na červenee K 15 02, na květen 1906 K 11.02, řepka na srpen K 24.50. Plodinový trh byl bez odbytu a změny Deštivo. Z Liverpoolu, 15. června. (Telegr.) Ve 4 hod 10 minut. Obraty činily 7000 žoků. Z toho na spekuiace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —— žoků. Americké dodávky na měsíc červen 4 70, 0.—, na červenčervenec 4.70), 0.—, na červenen- srpen 4.70, 0.—, na srpen-září 4.69. 0.—, na záři- řijen 4.69, 0.—, na říjen listopad 4.69, 0.—, na listopad-prosinec 4.69, 0.—, na prosinec- leden 4.70, 0.—, na leden únor 471, 0.—, na únor- březen 4. 72, 0.—, Smýšlení pevné.

Zabilý Platil Paříž Liverpool kg

6 article

Z Nového Yorku, 15. června. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá- znam poslední.] Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo pevné. — Znamenala: pše- nice na červenec 921/2 (911/s), na září 873/4 (861/2), kukuřice na červene 583/s (571/s), cukr (Fair Muscovados) 358 (3/s), bavlua 9.10 (8 95). — Z- věrečné smýšlení na peněžním trhu mdlé. Zemědělská závazná zpolečenstva na Moravě. Jak jsme již uvedli, provedla zemědělská rada mo- ravská k popudu schůze delegátů, které předložena osnova zákona o společenstvech uvedených, nové še- tření, týkající se zvláště hranice členství a o po- měrech minorit národních. Výsledky šetření tohoto, zajímavého i pro nás a zajímavého i proto, že jím myšlenka společenstev těchto jest po- silena, vydány nyní českým odborem moravské rady zemědělské tiskem a uvádíme některé z vý- sledků přejíce si jen, aby moravské snahy oživilyi u nás úsilí o zařízení společenstev těchto ku pro- spěchu rolnictva v prvé řadě. I. Členství závazných společenstev zemědělských při 4 K pozemkové daně. V celku má Morava poplatníků pozemkové daně ve všech okresích moravských 553.523, kteří platí 10,101.463 K pozemkové daně i s velkostatkem. Ve smyslu osnovy zemského zákona, jakž byla shro- máždění delegátů předložena, zůstalo by při pozem- kové daní 8 K ve společenstvech 149.723 poplatníků s daní 8,.870.337 K jako členů a mimo společenstv bylo by poplatníků 403.800 s daní 1,231.126.

Nový York Morava odbor moravský rada

7 article

Vezmieme-li za základ daň pozemkovou 4 K, jak žá- dáno, pak vidíme, že by počet poplatníků-členů v společenstvech obnášel 221.471 s daní 9,317.411 K, mimo společenstvo by zůstalo poplatníků 332.052 s daní 784.052 K čili, že počet členů při dani 4 K vzrostl by o 71.748, kteří by platili daní 447.074 K Kdežto počet členů by vrostl o 47.92%, daň vzroste jen o 5.04%%. Počítáme-li přirážku 5% na náklady společenstevní, získala by společenstva v celé zemi celkem 22.358 K na příjmech, za to by však přibyla jim 71.748 členů, čili společenstva by získala na příjmech na jednom členu 0.30 K. Finanční efekt. jaký by měla společenstva, když by členství v nich počínalo při dani 4 K, nelze nijak podceňovati, uváží-li se, jak veliký počet členů by společenstvům přibyl a pochopitelno, jak mnoho vydáni a práce by společenstvům přinesl. Režijní náklady společenstva při přírostku 71.748 členů jistě velmi značně vzrostou Počítáme-li na přijmy společenstva 5% přirážku, měla by společenstva při censu 46 příjmů 465.870 K, či průměrně na člena 2.10 K. A po stránce jině jest jistě nesporným, že při snížení censu členského do společenstev zemědělských přibude na členech, jichž zájem není čistě zemědělský, kteří nebudou posílením zájmové organisace zemědělské, naopak její sesla- bením. Dlužno opětně vytknouti stanovisko, z jakéhož nová organisace zemědělská má býti budována. Nejde tu o soustředění všech, kdož jakoukoliv sehe ne- patrnější daň pozemkovou platí, nejsouce při tom nijak zemědělci, nýbrž jde tu o organisaci země- dělců, o zájmovou organisaci zemědělců. Jaký zá jem má lovární dělník, jenž má kus pole, v okrest brněnském na vybudování na př. školství zeměděl ského, jaký na obilních skladištích, jaký na lihovar ských družstvech, jaký na různých pokusech atd.

8 article

A budiž tu znovu připomenuto, že takových ne- zájemníků je třeba jen v okrese brněnském, jenž čítá poplatníků daně pozemkové 21.203, vezme-li se za základ dan 8 K, neméně než 16.190, kteří by se jistě o rozkvět zájmů zemědělských nepřičiňovalí, V této příčině možno plně souhlasiti s názorem, jaký panuje v Čechách, kde stojí v příčině takových ne- patrných poplatníků pozemkové daně na stanovisku že zemědělci v plném slova smyslu nejsou. Podle návrhu, aby členem společenstva se státi mohl jen ten, kdo platí nejméně 8 K daně pozemkově, budou míti společenstva členů 149.723, kteří zaplati daně 8,870.337 K. Počíláme-li na příjmy společenstva 59 přirážku, měla by společenstva za tohoto censu příjmů 443.516 K čili průměrně na člena 2.96 K. Když by členem společenstva stal se poplatník, jenž plat 4 K daně pozemkové, měla by společenstva členů 221.471, kteří zaplatí daně 9,317.411 K. Když by členem společenstva stal se každý poplatník po- zemkové daně, budou míti společenstva 553.523 členů. kteří zaplatili daně 10,101.463 K. Počítáme-li na příjmy společenstva 5% přirážku, mělo by společen- stvo v tomto případě příjmů 505.073 K. čili průměrně na člena 0.91 K. Stupnice: 8 K 2.96 K; 4 K 2.10 každý 0.91 K jest výmluvným dokladem, že spole- čenstva při rozšíření censu členského materiálně se značně zhorší, že tedy i po stránce finančního zá- kladu společenstva nelzo přistoupiti na to, aby každý pozemkář byl členem závazného společenstva země- dělského jakožto stavovské, zájmové organisace země- dělské. Census 8 korun, jenž vzat byl do csnovy zákona, jest jistě za poměrů jaké na Moravě jsou nejvhodnější. II. Příslušnost obcí v okresích národnostně smíšených na základě většiny zemědělců členstvím ke společenstvu po slušných.

Počílat Čechy Morava zájmový organizace země

9 article

Druhá okolnost, kterouž předsednictvo českého o boru zemědělské rady moravské na základě příkazu shromáždění delegátů vyšetřovalo, je příslušnost obc v okresích národnostně smíšených na základě většíny zemědělců členstvím ke společenstvu příslušných př 8 K daně. Dle prvotní osnovy měly obce s většino obyvatelstva českého připadnouti i s veškerým ně meckým obyvatelstvem společenstvu českému, obce s většinou obyvatelstva německého i s obyvatelstvem českým ke společenstvu německému. Ve shromáždění delegátů bylo nařízeno konati šetření, jak by věc vy- padala, kdyby se v úvahu vzala národnost většiny členů společenstva v té které obci. A šetření velmi podrobná v tom směru konána byla. Celkem je na Moravě smíšených národnostně okresů ve smysl této 27, jež mají, pokud by náležely ke společen stvům českým, dle majority obyvatelstva 761 obe s 530.143 Čechů a 16.883 Němců, čili s 96.92% Če chů a 3.08% Němců, a pokud by náležely ke spole čenstvům německým, 427 obcí s 346.727 Němců 35.471 Čechů, číli 90.72% Němců a 9.28%% Čechů úhrnem 929.403 obyvatel. Aby se mohlo posouditi jak poměr nastane, když kriteriem přidělení obce ke společenstvu bude národnost většiny členů, nutno jest v každém jednotlivém okresu srovnati výsledky dřívějšího a nynějšího šetření. Když vezmeme za zásadu, že obce zařaděny mají býti ke společenstvu oné národnosti, ke kteréž patří na základě přísluš- nosti národnostní většina členů, vidíme: a) že okre Hodonín přestává býti národnostně smíšeným a stává se okresem českým; b) že připadnou k českým spo- lečenstvům obce: Horní Radíkov v okresu dačickém

Čecho Němec Morava Hodonín Horní Radíkov

10 article

Hodonín v okresu hodoňském, Mor. Krumlov v okresu krumlovském, Sikovice v okresu příborském, Kolo redov v okresu zábřežském; c) že připadne k ně meckému společenstvu obec: Handlovy Dvory v okre su jihlavském; d) že počet českého obyvatelstva, je zařaděno bude do obvodu společenstev německých obnášeli bude 30.367, kdežto při dřívějším návrhu osnovy obnášeti měl 35.471, čili, že se počet ter zmenšil o 5104; e) že počet německého obyvatelstva jež zařaděno bude do obvodu společenstev českých obnášeti bude 23.513, kdežlo při dřívějším návrhu osnovy obnášeti měl 16.883, čili, že se počel te zvětšil o 6630. V procentech vyjádřeno: dle osnovy příslušnost dle národnosti většiny obyvatelstva ztr címe 9.279% Čechů a Němci pouze 3.09%%, dle osnový příslušnost dle národnosti většiny členů ztrácím 8.19%, kdežlo Němci 4.2%. Jelikož však nové še tření mělo za základ vyšelření národnosti jednoli vých členů, jest zajisté žádoucno vyšelřiti, kolik členo českých propadne německým společenstvům a na opak, a dále není nezajímavo konstatovati, jaký f nanční efekt tohoto propadnutí bude, totiž, kolik čeští členové, propadlí do společenstev německých, zaplatí daně a naopak. A tu zřejmo: a) ze všech členů ve společenstvech v okresích národnostně smíšených bude z toho českých 38.044, německých 24.298;b českých členů připadne společenstvům německým 933. čili 1.49%; c) německých členů připadne společen- stvům českým 759, čili 1.21%; d) na dani českých členů připadne společenstvům německým 33.592, čili 1.12%%; e) na dani německých členů připadne spo- lečenstvům českým 36.199, čili 1.21%. Z uvedeného viděti, že jest spravedlivější a výhodnější, budou-li obce přidělovány společenstvům ne dle národ- nosti většiny obyvatelstva, nýbrž dle národnosti většiny členů.

Mor Handlův Čecho Němec Hodonín Krumlov

11 article

Filiálka pražské banky v Pešti. Jak se dovidáme jest zpráva listu „Magyar Hirlap“, že kterási pražská banka zakoupila v Pešti dům, ve kterém má býti za- řízena filiálka její, úplně nesprávná. Ani Živnostenská banka ani Česká banka Union nezamýšlejí zříditiv Pešti filiákku. Textilní anketa. Stručnou naši zprávu telegra- fickou o platebních poměrech hedvábnického průmyslu nutno doplniti některými podrobnostmi. V průmyslu hedvábnickém nezhoršily se poměry platební ještě do té míry jako u průmyslů jiných, byť i zde pronikalo čím dále tím více prodlužování lhůty platební při pla- cení hotovými. Obtíže dohody spočívají zde zvláště v lom, že čásť továrníků jest ve spojení pouze s velko- obchodníky, čásť ale obrací se již přímo na spotřebu. Stav průmyslu tohoto, který jest úplně odvislým na modě, jež jej často nutí k podstatným obmezením vý- robním, a který jest vysazen prudké soutěží zahra- niční, by úpravou podmínek platebních velmi získal.

Magyar Hirlap Pešť živnostenský banka Český banka Union

12 article

Pouze v průmyslu nákrčníků došlo k dohodě, kterou upraveny podmínky platebni a ke které přistoupil nejen rakouští, ale i značná čásť německých průmy- slníků. Ve skupině průmyslu látek hedvábných dohody ovšem docíleno nebylo. Usneseno učiniti pokus v tomto směru. Přeložený výroční trh v Novém Strašecí. Výroční trh na hovězi dobytek v Novém Strašeci, připadající na čtvrtek dne 29. června, přeložen jest na středu dne 28. června. Německo a mír rusko-japonský. Jak snaží se Ně- mecko všemi prostředky strhnouti ovoce eventuálního míru na dálném Východě, toho přinesl „B. T.“ zají- mavý a charakteristický doklad. „Ve chvíli, kdy se činí prvé vážnější kroky k sjednání míru, hýbe se to v národech, válkou nedotčených. Každý z nich chce se zůčastniti na výhodách, které přináší dle všeho zdání vyhlídka na mír. Dle všeho budou v nejbližší době Rusko a Japonsko nejhledanějšími státy. Ví- tězné Japonsko bude — tak uvažuje — posíleno ico

Nový Strašecí Německo dálný východ Rusko Japonsko

13 article

do významu i co do moci hráti také po hospodářské stránce význačnější roli než dosud. Rusko bude svou úlchu zřiti v tom, aby znovu vybudovalo svou bran- nou moc, válkou zmenšenou nebo oslabenou. S obou stran dostane se asi cizině hojně objednávek; prů- mysiníci všech národů chystají se k soulěži. Za další důsledek míru se pokládá, že budou ruské a japonské finance úplně uzdraveny. Názor tento dochází výrazu v lom, že papíry obou států byly v posledních dnech papíry nejvíce hledanými. Abychom se vystříhali okla- nání, nutno uvésti i momenty pro Německo měně přiznivě. Nejdříve tedy o Japonsku. Národ budoucna, lze-hi tak říci, bude především o to dbáli, aby se osvobodil od průmyslu ciziny. Pokud bude s tento úkol, bude závislo na výši válečné náhrady. Pokud ale budou při skončení války učiněny nové objed- návky, připadnou v prvé řadě spojencům Japonska, tedy Anglii. Anglie a v druhé řadě Spojené státy to

Rusko Německo Japonsko Anglie

14 article

byly, jež Japonsko ve válce podporovaly, a sice v do- bě, kdy ostatní svět měl ještě za to, že konečný úspěch přece jen připadne Rusku. Japonci srovnáváni se sta- tečnými Bury, kteří přese své úspěchy konec konců přece jen zdoláni mocnějším odpůrcem. Že Ang le a Spojené státy důvěřovaly Japonsku ještě v době, kdy výsledek války byl velmi pochybný, toho- Japon- sko asi sotva zapomene. Stejnou službu jako Ang lie a Spojené státy Japonsku, prokázaly Německo a Fran- cie Rusku. Německý finanční svět nechoval se ovšem během války odmítavě k Japonsku. Leč ujav se mě- rou tak značnou Ruska, nemohl vystupovati tak sjed- noceně, jak by bylo bývalo nutno, aby mohl soutěžiti s anglickým a americkým bankovním světem co do japonských půjček. Dle výsledku války, jak nyní zřejmý, nemůže býti pochybnosti o tom, co by bylo bývalo pro nás prospěšnější, zda účasť na ruských nebo japonských půjčkách. Jak bude moci Rusko za- platiti válečnou náhradu? Jen emissí nových půjček.

Japonec Japonsko Rusko spojený stát Německo Fran

15 article

Jak bude moci Rusko jinak uhraditi svou potřebu prů- myslových tovarů než novými půjčkami? Ani peníze. které si opatří Rusko pro náhradu válečnou, ani pe- níze, kterých se mu dostane, aby obnovilo svou oslabenou moc brannou, nevytvoří nových hodnot. Především ukazuje se, že sjednání míru přinese Rusku jen nové dluhy. Nepochybujeme ovšem, že možno v Rusku s německými kapitály ještě dobývati pokladů. Jakmile ale Rusko vnitřně se ozdravi, bude dle do- savadních zkušenosti pochybno, bude-li německý ka- pitál bez obtíží do Ruska připuštěn. S tohoto hlediska je doporučilelno, aby se německý kapitál obracel i na Japonsko. Německé banky, které organisovaly pro asijské obchody německo-asijskou banku, nesmí pro- pásti okamžiku, ve kterém slibuje hospodářský roz- mach japonský cizímu kapitálu zisk. Projevený již úmysl německo-asijské banky zříditi jednotlivých městech japonských podružné ústavy, bude jen počátkem tohoto vývoje. Lze si jen přáti, aby Německo zúčastnilo se výhod na trhu světovém stejně jako jeho soutěžuíci.

Rusko Japonsko Německo

16 article

Leč nutno důkladně rozvážiti, ve kterém směru má se německý kapitál obrátiti a pokud může projeviti ochotu té či oně straně. Oba státy, Japonsko i Rusko, uvědomi si záhy soutěž o svou přízeň a proto zvýší své požadavky, pokud to jen bude lze.“ Citovaný po- sudek jest zvláště po jedně stránce zajímavý: svou otevřeností. A právě ona může nejlépe »svititi danou situaci a německé snahy v ní.

Japonsko Rusko

17 article

K otázce losové půjčky. Jak známo, domáhá se komise pro udržení veřejných památek povolení k emissi losové půjčky. O vhodnosti její rozvinula se velmi zajímavá debata, ve které strany, chovající se odmítavě nebo příznivě k projektu tomuto, zevrubně precisovaly svá stanoviska. Některé momenty debaty této jsme na tomto místě uvedli. Zvláštním podáním obrací se nyní vídeňský směnárenský spolek na říš- skou radu v příčině této a doporučuje velmí důrazně povolení emisse půjčky této. Dle vývodu spisu spolku tohoto byly losy potud dobrým úsporným prostředkem, pokud nebyla emisse jich obmezena. Obmezením uve- deným dostalo se však losům ceny zvláštnoslnía kursy jich hnány do výše. Spekulaci haussovní do- stalo se takto zvláštní prémie. Jest emisse losů zna- kem zpátečnické politiky finanční? Ve Francii a Bel- gii vydávají se losy, pokud toho potřeba žádá, v úva ze, že losy těmito spekulace není podněcována, nýbrž faktická poptávka po nich uhražena. Jediné Německé obmezilo emissi losů, aby tam nabývala vrchu- hra třídními losy. Spis končí: Máme za to, že nebude emissní kurs v žádném případu vyšší než menší vý- hra, stanovená 26 K, a jest patrno, že při tomto kursu ztratí majitel nejvýše úroky, ročně asi dle úroku spořitelního 78 hal. Na druhé straně ale má naději výhry a jest otázkou, je-li větším podnělem k úspor- němu ukládání úrok 78 h nebo naděje výhry. Mimo to nutno míti na mysli, že široké vrstvy obecenstva losy se značnou zálibou vyhledávají. Zaznamenávám k vůli úplnosti. K zrušení zákazu vývozu pícnin z Rumunska.

Francie Rumunsko

18 article

Jak jsme již uvedli, nebyl v Rumunsku při zrušení zákazu vývozu pícnin zrušen i zákaz vyvážeti kuku- řici. Dle prohlášení ministerského presidenta rumun- ského Cantacuzena nutno především zjistiti zásoby kukuřice v Rumunsku. I když toto šetření dopadne příznivě, nebude zákaz vyvážeti kukuřici z Rumunska zrušen před měsícem záři Různé zprávy. Schůze správní rady alpske báňské společnosti, ve které bude předložen výsledek prvého čtvrtletí t. r. koná se 23. t. m. — Pěstitelé chmelu ve státu Oregonu (ve Spoje- ných státech) usnesli se až na nepatrné výjimky ulvo- řiti společenstvo, jehož účelem jest dosíci vy- sokých cen chmele. — „Ironage“ oznamuje z ame- rického trhu železářského: V obchodu s železem nezměnilo se chování ani kupcův ani pro- davačův, ač jsou ceny železa surového pro kupce příznivy. Ceny zvolna klesají. Obchod s potřebami stavebními je stále živý. Válcovny plechu jsou silně zaměstnány. Vývozné obchody jsou rušnější, zvláště co do drátu. Dopravní společností. Dopravní příjmy s po- lečnosti státních dráh činily od 1. do 10 června t. r. 1,537.954 (— 28.909) K a jižní dráhy v tomže období 3,233.476 (+ 180.359) K. — D pravní příjmy zaručených tratí severozápa dn dráhy činily od 1. do 10. t. m. 664.724 (+ 39. 937 K a od 1. ledna 9,984090 (— 189.826) K; polab ské dráhy v tomže období 380.058 (+ 20. 555) k resp. 6,327.976 (+ 120.335) K a jihosevero- německé dráhy spojovací218 229 (+ 13.3146 K resp. 3,450.991 (+ 12.278) K, — Dopravní příjmiy rakouskébo Lloydu činily v dubnu 2,435. 399 (+ 37.189)k a od počátku roku 10,017.352 (+ 41 395) K. — Dopravní příjmy dunajské paropla vební společnosti v květnu činily 1.459 837 (— 117527) K a od zahájení plavby 4.180.68 — 517 817) k.

Cantacuzen Lloyd Rumunsko Oregon

19 article

Dodávky uhlí pro stální dráhy. Včerejším dnem končí ihůta k podání nabídek pro úhradu uhelnou státních dráh předlitavských v r. 1906. Dle zprávy »Eisenbahnbl.« žádají prý veškeří domácí offerenti vyšší ceny, než za jaké loni dodávky zadány. Insolvence. Z Vídně, 15. červn (Zvl. tel. »Nár Listů«). Z Bělehradu dochází telegrafická zpráva úpadku tamějšího rukodělného závodu »Kara vy lanovič Gaboj«. Dluhy činí 400.000 franků, súčastněno Rakousko a Uhry. Úpadek dále ohlásila rukodělná firma Abrahama Chaima Dankowitze v Tarnově. Passiva 140.000 korun. Banky, záložny a spořitelny Živnostenská banka. U pokladen banky a její směnárny v Praze, jakož i její filálek ve Vídni, Brně, Plzni, Jihlavě, Čes. Budějovicích, Pardubicích, Táboře a Mor. Ostravě, vyplácejí se dnem 25. t. m. počínaje 30. června t. r. splatné kupony a tažené kusy jak 41/2 tak i 4% zástavních listů Zemské banky království haličského a vladiměřského s velkovévodstvím kra- kovským, bez jakékoliv úrokové srážky a bez provise. Oběh 41/4% zástavních listů obnáší 21,222.800 K. k výplatě kuponů k 30. červnu t. r. zapotřebí jest 477.405 K a splaceno bude 30. června t. r. 1,400.000 K. Oběh 4% zástavních listů v korunách obnáši 87,309.400 K, k výplatě kuponů k 30. červnu t. r. za- potřebí jest 1,746.188 K a splaceno bude 30. června t r. 888.800 K. Tyto zástavní listy, jakož i ostatní ukládací papíry koupiti lze při denním kursu u po- kladen banky a její směnárny v Praze, jakož i u výše uvedených filiálek

Eisenbahnbl Abraham Chaim Dankowitz Mor Vídeň Bělehrad Kara Rakousko Uhry Tarnov Praha Brno Plzeň Jihlava Čes . Budějovice Pardubice Tábor Ostrava živnostenský banka zemský banka

20 article Trhy peněžní.

Trhy peněžní. Pražská bursa. V Praze, 15. června. (Pův. zpráva » Nár. Listů«.) Při slabším sice smýšlení došlo přece k četnějším obratům a jednána zlatá rakouská renta za K 119.75 rakouská investiční renta za K 93.174/2, dále placeny 3% obligace společnosti rakouských místních drah za K 84.65, 31/2% zástavní listy bypoteční banky král. českého za K 95.25, 4% komunální dluž. úpisy baličské zemské banky za K 100.071/2 a akcie stro jírny dříve Daňkovy za K 459.50. Dále podáváno za akcie živnostenské banky K 246.—, akcie české banky Union K 247.—, akcie české spol. pro průmysl eu kerní K 170.—, akcie hospodářské úvěrní bankyk 412.—, akcie první českomoravské strojírny K 590.— peníze. Orfieiální záznamy zněi Zástavní listy české hyp. banky 5 % Základní úpisy české zem, banky 49% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49% „ „ » (v K) 4 % Mel. úpisy . » » (ve zl.) 4 % » » » (v K) Žel. . „ ., Dlužní úpisy České prům. banky 41/2 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 4% Želez. ůpisy » „ Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1, „ , hal, zem. banky 41/, Kom. dl. úpisy . , „ 4 % Železnič. , , , , 490 Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2 „ » Rak.uherské banky 4 % „ „ Dolnorak. byp. ústavu 49 % Kom. dl. úp. . . „ 49% „ „ 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4% Prior. obl. spol. rak. mist. dráh 390 Únorová spol. renta (v pap.) 4.290 Dubnová »» (ve stř.) 4.2 0

Daňkův Dubnová Praha bypoteční banka živnostenský banka Český průmyslový Hal 4 1 Zást

21 article

Květnová . , (v pap.) 4% Červencová spol. renta (ve stř.) 40 Rakouská zlata renta . . . . 4 % korunová renta . . 4% » investiční . . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akci Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . . , Haličská akc. hypoteční banka .» Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . . Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojirna . . .. Česká báňská společnost . . . Česká společnost cukerní . . Český pivovar v Č. Budéjovicích Kolinská továrna chemická . . Podolská cementárna . . .. Poldina huť . . . . . . . Pražská železářská společnost První česká raff. v Mtodřanech „ tov. orient. cukrov. Z Vidně, 15. června. kursy.) Ivovskočernovická Unorova renta spol. st. dr. rak ub. rrnoe jižní dráha . štyrsko hr.-köfl.. říjnová , severní dráha rakouská . zlatá rak. severozáp. dr. » kor. pardubická dráha uherská » zlatá polabská dráha „ kor. česká sev. dráha rak. invest. renla buštěhradská A uher. 4% zást. listy IIyp. pražsko - duchcov- banky král. č. duchcov.« podmok 31/29% zást. 1. Hyp. ústecko-tepl. dr. banky král č. . dunaj. paroplaveb 4% kom. dluhop. rakouský Lloyd Zem. banky kr. č. turecká tabák. rež. 4% žel. dl. úpisy rak. zbrojovka Zem. banky kr.č.

Daňkův Rustonův Kolinská doktor Lloyd Rakousko Zala Hradec Králové Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost Poldin huť železářský společnost duchcovbanka

22 article

Rudolfova hut státní losy 1860 528 25 alpská montan. sp. po 500 zl. 550.75 rým.-muráň. spol. po 100 zl. 530 — Poldina huť . státní losy 186 2678 — praž, želez. sp. losy úvěrního úsl 1552.— 539.50 česká montan. sp. vídeň. l. komun. 458.— 168 60 Daněk . . . lisské losy . .. 262.— západočeská ubl. 142 75 turecké losy . severočeska ubl. 1646.— rak.-uh. banka . 650.— mostecká uhl, sp. 662 75 rak. úvěrní ústav vídeň. stavenní sp. 309 25 161.50 b. anglo-rakouská 981.— 541 .50 birtenberské . . vídeňská unionka 625. — 453 75 Schodnica. b. pro země rak.

Rudolfov Poldin huť

23 article

975. — haličsko-karpatské 778.50 uh. úvěrní banka pesťika vagonka 552.— bank. jednota. devisa německa . 117.37 1017.— r. úst. pro úv. por pařlžská . 95.40 Česká průmyslová 95.30 „ curyšská 416— banka . . . . „ londýnská 240.2 roln. úvěr. banka 410 — 19 11 dvacetifrank česká b. Union . —.— —.— marka papirová . 117. 3 Živnost. banka 253 — králodvor. cement. 949.— rubl Eskontní sazby 21/4—31/2 procenta. Po skrovném kolísání bylo smýšlení slabéa kursy klosaly. Také železniční papiry po začátečním zlepšeni nižší. x. Z Vídno, 15. června. (relefgr. »Nár. Listů«. Denni bursa. Dnešní bursa stála úplně pod dojmem nepříznivé situace v Uhrách. Následkem toho ve všech oborech jevila se potřeba realisace, která způsobila seslabení kursů. V obou kreditkách jakož i alpinkách došlo ke prodejům. Také jednotlivé hodnoty ve šraňku byly značně tísněny, zejmena akcie hirtenberské a zbrojovky. Dunajské paropla- vební akcie byly rovněž slabší. Během poledního obchodu slabší smýšlení se ještě zostřilo, protože z Londýna došly zprávy o klesnuti uhelnodolných akcií. Výminečné postavení zaujaly pouze hodnoty transporlní a akcie státní dráhy, jakož i obě severo- západní, které získaly pověstmi o sestátnění a uspo- kojivými zprávami o stavu oseni. Nechuť na celko- vém trhu přenesla se konečně také na trh s trans- portními hodnotami, kde rovněž nastalo klesnutí kursů. Trh k ukládání byl slabý. Uherské a společne renty byly lacinější. Losový trh byl mdlý. Devisy a valuty se nezměnily. Na eskomptním trhu stav peněz nesnadnější. 27/4—235/1, proc. x. Z Vídně, 15. června. (Telfgr. »Nár. Listů«.

Uhry Londýn Vídeň úvěrní banka Český průmyslový 95.30

24 article

Večerní bursa. Kredilky 662.75, po —.—, —- uherské kreditky 779—, anglobanka 309.75, bankovn jednota 552.50, unionka 542.—, länderbanka 454.25 státní dr. 665.—, —.—-, jižní dráha 87.—, polab. dr 447.—, severozápadní dráha 434.—, turecké tabákové 365.50, rýmavsko muráňské 551.75, alpinky 529.—. květnová renia 100.50, uherská korunová 97.65, turecké losy 143 25, marky za hotové 117.37. ultimo 117 40, na duben —.—. Smýšlení bez koupěchtivosti x. Z Vídně, 15 června. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Devisy. (První čísto značí penize, druhé zboží. Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 128.92 2 19915. Amsterodam na delší ihůty —.—, Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., — —, Brussel na delší lh. —.—. —.—, Německo šeka kr. lb. za 100 mk. 117.30, 117.50, Německo n delší lhůty 117.35, 117.65. Londýn šek a kr. ih. za 10 lib. st. 240.20, 240.40, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. — - —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.55, 95.65, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad a ruska města šek a kr. lh. za 100 rublů —— .— —, Paříž šek —.—, Petrohrad delší lh. a krátké lh. za 100 tr. 95.45, 95.571/2, Paříž delší lh.

Vídeň Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Ruska město šek Paříž Italia šek

25 article

Curych a Basilej šek a krátké lhěte 95.30. 95.45, na delší lhůty —.— —.—, Švýcary šek a kr ih. 95.30, 95.45, na delší lhůty —.— Z Petrohradu, 15. června. (Zpráva Živnost. banky.) Diskontní 393.—. Ruská banka pro vnější obchol 335.-. Mezinárodní banka 368.—. Ruská průmy- slová banka 253.—. Baku 417.—. Mantašev 193.— ex7. Caspienne 5025.—. Sormovo 234.—. Putilovské te- lezo 13150. Hartmannské lokomotivy 246 —. Pelro- bradské metallurgické 170.—. Ruská konstruke 237.—. Phönix 292.—. Z Berlina, 15. června. (Zvl. telegr. »Nár. Listůe) 41/2procentní ruská renta 1905 95 10 (—.—), 4pro- centní ruská renta 1902 89 70 (—.—), 4procentní ruski konsolidační renta 1889 89.40 (—.—), 31/2procentn ruská zlatá renta 81.40 (— —), petrohradská diskontn banka 161.50 (—.——), petrohradská mazinárodní bank 149 50 (—.—), ruská banka pro vnější obchod 13425 Z Borlina, 15. června. (O 1 hod. 15 m. odpol.) Kreditky 208 50, státní dráha 143.10, lombardy 18. 50, Smýšlení klidné.

Curych Basilej Petrohrad Bak Berlín mezinárodní banka 368 petrohradský diskontn banka Phönix 292

26 article

Z Borlina, 15. června. (C.-B.) Kreditky 208.— herl. obchodní 170 40, darmštadtská banka 141.30, německá banka 239 —, diskouto komand. 189 70 drážďanská banka 156 20, národní banka 131.70 státní dráha 142 90, lombardy 18.50, Kanada 149 9 Gotthard —.—, dráha Henri 117.50, bochumsk 250.—, dortmundské 89.50. Lauřina huť 266.— Consolidace 425.—, gelsenkirchenské 228.70, harpenst 213.70, Hibernia —.—, Packet 151 50, Lloyd 123 70, dynam. trust 183 90. Smýšlení slabší. Z Fraukíurtu, 15. června. (Telegr. závěr. kursyi Úvěrní akcie 209.—, akcie společnosti státní dráhy 143.30, lombardy 18.50, papirová renta ——.—, stř- brná ranta 101 20, zlatá renta 101.95, uherská zlali renta 99.55, uh. korunova renta 97.80, 4% rak korun. renta 10070. Smýšlení pevné. Z Frankřurtu, 15. června. (Dodat. bursa.) Úvěmnl akcie 208.80, stální dráha 143.20, lombardy 18.50. Z Pařiže, 15. června. (Počáteční bursa.) Bproe renta 99.65, 31/2% půjčka —.—. Smýšlení chabé. Z Paříže, 15. června. (Telegr. zavěrečné kursy Bproc. umořitelná renta —.—, Sproc. renta 99.37, 3 proc. renta —.—, italská renta 106.60, rakouský pozemkový úvěrní ústav 1380, státní dráha —.— lombardy 88 —, cheky na Londýn 25.161/2, rakou- ská zlatá renta 10085, uherská zlatá renta 100.50 otomanská banka 609 —, tabáková režie 392 —, tu recké losy —.—. Smýšlení slabé.

Henri 117.50 Kanada Paříž Londýn drážďanský banka národní banka Lauřin huť Hibernia Gotthard Consolidace 425 Packet 151 50 Lloyd 123 70

32 article

Trhy na zbokí. Pražská plodinová bursa, 15. června. Obili. Znamená se za 50 kg transito: p šenice česká 1904 78—81 kilogramů K 10 15, 10 35, uherski 00—00 kg —.—, —.—, moravská O—0 kg. —.— rak. jakosť 0—0 kg —.— až —.—, vadná —.— nová česká —.— kg —.—, —.—, cizozemski —.— kg —.—, —.—; žito české 1904 73—76 8.35—8.60; moravské 0 — až 0.—; uherské 0.— at —.—; ječmen výběr 0.—, 0.—, první jakosi 0.—, 0 —, střední 0.—, 0.—, merkantilní 0.—, 0.— ječmen k setí 0.—. 0.—, vadný 0.—, 0.—; oves chlik 1904 8.—, 8 05, prima 1904 8.—, 8.05, merkantilnl 7.90, 0—, k seti 0.—, 0.—, oves 1904 0 — 0.— kukuřice uherská 0 —, 0.—, cizozemská 7..90. 8.20 cinquant. 1905 K 9 50, 9.60 vikev česka —.—, — halčská —.—, —.—, uh. K —.—, —.—, pohanss 0.—, 0.—, proso 0.—. 0.— Mlýnská výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše- ničná monka č. 0 K 30 30, 31.—, č. 1 29 30, 30.— č. 2 28 30, 29 —, č. 3 27.25, 28 —, č. 4 26 50, 27.— č. 5 25.75, 26.—, č. 6 24.25, 25.—, č. 7 22 —, 23 — č. 8 16.50, 17.—. Žitná mouka č. I. 24 50, 25. —, č. ll. 23.—, 24.—, č. III. 19.—, 20.—, č. IV. 16 —, 17 — Pšeničné otruby jemné 13 80, 14.—, hruhé 13. 80 14.—. otruhy žitné 14.——, 14.20, krupice 30 30, 31.—, prach 14.—, 14.20. tluč —.—, —.—, kroupy: č. 4/U E 39.— 40.—, čis. 3/0 39.—, 40.—, čís. 2. 0 38.——, 39 — čís. 0 37.—, 38.—, čis. 1 35.—, 36.—, čis. 2 34.— 35.—, čís. 3 33.—, 34.—, čís. 4 31.—, 32.—. čís. 30.—, 31.—, čís. 6A 31.—31.50, čís. 7A 27.— 28.—, čís. 8A 26.—, 27.—, čís. BA 23.—. 24— zlom 22 50, 23 . 75.

moravský O — 0 kg cinquant

33 article

Lnštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k v ření K —.—, —.—, ke krmen! —.—, —.—, boby —.— —, hrách Viktoria 11.—, 12.50, k vaření žluty 0.—, —.—, k vaření zelený 10 25, 11.75, ke krmenl 0 —, 0.—, čočka 1904 17..75, 24..—. Semena. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 28 — 27.—, modrý ruský 25 —, 25.50, kmin český —.— —.—, holandský 32.—, 33.—, jetel bilý 47.—, 62. — červený 1904 61.—, 69 —, červený 1904 (prostý ko- kotice) 72.—, 79.—, švédský 55.—, 73.—, konopna semena uherska —.—, —.—, haličská —.—, — lněná semena haličská —.—, —.—, víčenec (ligrusj —.—. — —, řepka zimní 1904 13.90, 14.— Seno n sláma. Ceny za 5d kg transito: senoli- sované K 42C, 440, nelisované 4.20, 4.40, cizi 0— 0.—, sláma cepy mlácená 2.—, 220), ke krmení 1 80, 1.90, ke stlaní 1.80, 1.90, cizí 0.—, 0.— Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky české —.—,—.—, merkantil. 10.50, 10.75, bosenské 110/12 11.25, 11.75, 95/100 13.50, 14.—, 80/85 19.50, 205 70/75 —.—, —.—, srbské —.—, —.—, víšné —- —.—, třešně —.—, —.—, hrušky 15.—, 35.—, žaly —.—, — .— Zemčata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu 54—, 4.35, k jídlu cizí —.—, —.—, kpálení lihu 0.— 0—. Zviřeci tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo ne. —.—, —.—, 1ůj —.—, —.— 75.50, 76 50, sádlo amer. 247.—

kg kg : Švestka

43 article

ObIli. T. Z Vídně, 15. června. (Telef. zpr. »Nár. Listůe. Plodinová bursa. Také dnes kursy dále kle- saly. Podnětem k tomu bylo hlavně povolování zá- znamů v cizině, ale také seslabení kursů v Pešti. Nabídka pšenice a žita nebyla sice taková, aby odů- vodněno bylo snížení cen, avšak naléhavá chuť ku prodejům nutila přece majitele zboží k ústupkům. V obou druzích nieméně kupci z větší části chovali se zamítavě. Kukuřice byla chabá, zůstala však v ce- nách nezměněna. Oves byl ve větších partiích za ceny o 5 h lacinější dán do obchodu. Znamenaly: Pšenice tisská nová 9.25, 9. 65. stará —.—, —.—, slovácká nová 8.80, 9.15, star —.—, —.—, z Moravského pole nová 9.05, 9 25 rumunská 0 —, 0.—. Žito slovácké nové 7.40. 7.60, z okoli Pešti nově 7.30, 7.55, z jižní dráby nové 7.25, 7.45, dolno-rakouské 7.40, 7.55, česlí 0.—, 0.—. Ječmen moravský 0 —, 0.—, ze stani 0.—, 0.—, dolnorakouský 0.—, 0.—, ze stanic 0.— 0.—, slovácký 0.—, 0.—, z jižní dráhy 0.—, 0.— severo-uherský 0.—, 0.—, tisský 0.—, až 0.— pro pivovary 0.—, 0.—, ke krmení 0.—, 0.—. — Kukuříce uherská 8.—, 8.35, nová 0.—, 0.—, kuku- řice cinquantinská 8.55, 9.—, laplatská 0.—, 0— americká 7.80, 8.—. — Oves uherský špatnější 6 45 6.65, vybraný 6.80, 7.70, prima 0 —, 0.—, český moravský 0.—, 0.—. Repka pohotová —.—, — Z Vídně, 15. června. (Závěr.) Pšenice tisská 92 9.65, pšenice banátská 8.75, 9.20, slovácká 880 915, smýšlení mdlé. — Žito slovácké 7.40, 7.60 pešťské 7.30, 7.55, smýšlení mdlé. — Ječmen mo ravský 8.25, 8.75, smýšlení bez obchodu. Kukuřic uherská 8.—, 8.35, cinqnantinská 0.—, 0.—, smýšle chabě. — Oves uherský, 6.55, 6.90, prima 6.80, 7 15.

Repka Ječmen Vídeň Pešť slovácký Kukuřit uherský 8

44 article

Smýšlení mdlé. Počasí: krásné, ale zamračené. Z Pešti, 15. června. (Telegr.) Pšenice na říje 15 82, 15.84, žito na řijen 12.84, 12.86, oves na fíms 11.04, 11.06, kukuřice na červenec 14.98, 15.—, n květen 1906 1104. 11.06. — Nabídky pšenice mírn koupěchtivost mírná, smýšlení chabé. Obraly či- nily 15.000 q. Ceny pšenice klesly o 5 h, kukr- řice dodržela. Ostatní druhy obilí bez obchod Trh terminový byl zahájen na Ameriku smýšlenín ochotným. V dalším průběhu však ochablo na pro- deje, jakož i na příznivé zprávy o stavu osení. Po- časí zamračené. Z Pošti, 15. června. (C.- T.-B.) Závěrečné kur Pšenice chabá, na říjen 15.74, 15.76, žito chahe na říjen 12.80, 12.82, oves chabý, na říjen 11.04 11.06, kukuřice mdlá, na červenec 14.02, 14.04, ne květen 11.02, 11.04, řepka stálá, na srpen 24 40, 24 60. Počasí: lehký děšt. Z Hamburku, 15. června. (Telegr.) Pšenice lenivá holštýnská 177.—, 179.—, žito lenivé, meklenburské 153.—, 158.—, žito ruské lenivé, 116.—, 117— Počasí: krásné. Z Berlína, 15. června. (Telgr.) Pšenice stálá, n červenec 173.75, na září 171.—, na prosinec 17325

Pešť Hamburk Berlín