Strana 2.

NÁRODNÍ LISTY.

16. června 1905.

Čísto 163.

Z parlamentních výborů. Z Vídně, 15. června. (C.-B.) V národohospodářském výboru před šeda Skene doporučoval rychlé vyřízení usnešen panské sněmovny o zákoně stran che ku. Po krátké debatě posl. Ploj byl ustanoven za referenta o tomto zákoně. Prohlásil, že předloží svou zprávu v úterý 27. června. Výbor vyslechl potom odborovou zprávu o před běžných pracích pro anketu o vystěhovalectví. Posl. Pfaffinger plal se předsedy, proč vláda nepředložila to Velikonoc slíbený materiál stran vy- loučení hornictví z oboru ministerstva orby a je- pravdiva novinová zpráva, že vláda jest ochotna hor nictví vyloučiti. Předseda Skene odpověděl, že — pokud ví — ministerstva sestavila žádaný maleriši, jenž v nej- bližší době bude odevzdán výboru. Vláda je prý zá- ležitosti té přízniva. O věci vyslovili se ještě poslanci P Iaffin g er Mettal a Kink. Post. Mettal učinil podnět, aby železniční ta rifnictví přikázalo se ministerstvu obchodu.

Moravské smiřovačky. III. Jedinou světlou čásll z celých smiřovačel bylo jednání v subkomitétu školské m. které také jedině vedlo k určitým praktickým výsledk ům. V měsíci červnu r. 1898 podal zpravodaj subkomitétu toho dr. bar. Pražák obširnou a zevrubnou zprávu svoji, v níž precisoval přesně požadavky naše ve směru školském. Sněm dle jeho návrhu měl se usnésti: I. Vyzvati vládu k bezodkladnému zřízení řeské university a české tech n i ky v Brně, k povýšení e. k. českého nižšího stát- ního gymnasia v Brně, ke zřízení české státní vyšší reálky v Olomouci, českého vyššího gym- nasia státního v Prostějově, Boskovicích, Vy- skově a Příboře, českého vyššího gymnasiaa české vyšší reálky státní v Jihlavě, českého vyššího gymnasia ve Znojmě a druhé české státní reálky v Brně. II. Přijati soukromé české vyšši reálkyv Hodoníně a Lipníku do správy zemské a zříditi postupné české vyšší rešlky zemské v Kromě- říži přeměnou z německé reálky, v Bučovicích, v Mor. Budějovicích, v Holešově, v Mor. Kru- mlově, Litovli, Velkém Meziřičí a v Židlocho- viclch. III. Přijati do zemské nebo státní správy soukromé české vyšší gymnasium v Zábřehu, české reálné gymnasium v Místku a v Mor. Ostravě a obecné české gymnasium v Kyjově. Rozděliti reálné gymnasium v Mor. Ostravěv samostatné gymnasium a reálku.

IV. Vyzvati vládu: a) by bezodkladně po- výšila českou státní průmyslovou školu v Brně a takovou novou zřídila z odborné školy rol- nické v Přerově; b) aby bezodkladně zřídila české všeobecné školy řemeslnické v Brně, Olo- mouci, Břeclavi, Dačicích, Ivančicích, Moravské Ostravě, Prostějově, Tišnově, Třebiči a Vsetíně; c) aby zřídila české odborné školy kamen nické v Telči a Tišnově a české keramické školy v Uh. Hradišti, Lilovli a Vyškově a roz- šířila tkalcovskou školu v Prostějově, zřídila českou tkalcovskou školu ve Vyškově, dále aby převzala do státní správy košikářské školy ve Vel. Meziříčí, Příboře, Novém Městě, Rožnově. Vyzovicích a Vselině d) aby převzala do státní správy soukro- mou českou vyšší obchodní školu v Brně městskou českou vyšší obehodní školu v Pro- stějově, aby zřídila ústav učitelský pro morav- ský jih v Telči.

V. Vyzvati zemský výbor, aby zřídil zem- skou vinařskou školu českou ve Bzenci a aby postaral se o patřičné doplnění hospodářskýeh škol s českou vyučovací řečí na Moravě. VI. Doporučiti vládě, by převzala ve správu státní varhanickou školu v Brně, jako odbornou školu hudební, aneb aby jí povolila přiměřenou subvenci. VII. Schváliti osnovu zákona stran změny 8 5. zákona ze dne 24. ledna 1870, č. 17 z.z. o měšťanských školách, kterýžto para- graf dle návrhu dra. bar. Pražáka měl znii takto- »Školy měšťanské, chlapecké i dívčí mu sí pro každou z obou národností země zřízeny býti všude tam, kde jest dostatečný počet žákův té které národnosti, kteří nemíní po vychozen škol obecných navštěvovati střední školu a je- jichž rodiče chtějí míti pro ně zjednanou mož- nost vzdělání nad učební osnovu národních škol. hlavně se zřetelem na potřeby živnostenstvaa rolnictva, pak na návštěvu učitelských a tako- vých odborných škol, jež nevyžadují návštěvy škol středních.«

Dosud platný zákon totiž v § 5. stanoví, že v každém okresu školním, kde není žádné školy reálné, má býti zřízena aspoň jedna škola měšťanská. Dik tomuto znění a jeho výkladu úředy správními v ten smysl, že škola měšťanská v onom škol- ním okresu, kde nalézá se škola rešlná, ne- musí býti zřízena, dospěli jsme k oněm křiklavým poměrům, že ani v Brné, ani v Olomouci pro odpor obecního zastupitelstva nebyla dosud zřl- zena jediná česká měšťanská škola a že zřízení jich také jinde potkává se s překážkami, tak že pro čtvrtinu ně- meckého obyvatelstva bylo vroce početl smiřovaček 62, pro tří čtvr- tiny českého obyvatelstva jen 56 měšťanských školl Ve schůzi školského subkomitéťu dne 15. února 1899 podal dr. Perek návrh, aby ve smyslu návrhu dra. Žáčka vydán byl zemský zákon, jímž zásadně se má stanovili, že do škol obecných a měšťanských smějí se přijímat jen ony dílky, které jsou úplně mocny vyučovacího jazyka té kterě školy — známá lex Kvlčala v království.

Posl. dr. Fux jako zpravodaj pro návrhy v příčině národnostního rozděle n školních úřadů a vydržování ško menšinových podal dne 26. dubna 1901 svoji zprávu s příslušnou osnovou zákona o rozdělení školních úřadů, která po zevrubné poradě v subkomitétu a ve schůzi vyrovnávacího výboru byla dne 16. května téhož roku s ně- kolika změnami schválena, tak že v této otázce doeíleno bylo úplného do- hodnutí zástupců obou národních stran. Osnova zákona dra. Fuxa o rozdělení školských úřadů dle národností, v hlavních bo- dech srovnává se se zákonem o rozdělení zem- ské školní rady v Čechách ve dvě sekce, lišíc se od něho jen některými ustanoveními, z nichž nejdůležitějším jest, že místo vyslání do zem- ské školní rady zástupců zemského výboru sta- noví vyslání zástupců národnostní ch kurií. Dr. Fux ve zprávě své nikterak nelaji se tím, že chtěl tím docíliti juncíím mezi kuriát- ním vetem a toufo osnovou zákona.

Otázka spravování školství, dle národností rozděleného a vydržováni škol menši- nových pojata do osnovy zákona o kuriátním vetu. Přijeti zásady rozdělení školství dle národ- ností vedlo logicky k návrhu bar. Chl u me- ckého na rozdělení zemského vý- boru nadva odbory. O všecb zde uvedených návrzích jednán bylo na sehůzích školského subkomitétu. Značno části návrhů dra. Pražáka bylo vyhověno dí lem nařízením vlády, dílem zemským sněmem. Státem zřízeny byly: česká technika v Brně česká gymnasia v Prostějově a v Boskovicích. české nižší gymnasium v Brně bylo povýšeno. česká státní průmyslová škola v Brně byla rov- něž povýšena, rozšířena a pro ni vystavěna nová budova. Zemí převzaty byly české soukromé vyšší reálky v Lipníku a Hodoníně (usnesením ze dne 15. února 1898), zřízeny byly čtyři zem- ské vyšší reálky české v Holešově a Velkém Meziříčí (usnesením ze dne 27. března 1899). v Bučovicích a Příboře (usnesením ze dne 10 července 1901), zřízena česká vinařská školn v Bzenci (usnesením ze dne 18. února 1898), české zimní hospodářské školy v Jihlavě, Dači- eích, Litovli, Slapanicích, Holešově, Náměštl, Rožnově, Podivíně, Jaroměřicích, Napajedlech a Lošticích, převzata hospodářská divčí škola ve správu zemskou, zřízena tamtéž zemská mlé- kařská škola, rolnická škola na Klášteře-IIra- disku přeměněna ve školu chmelařskou a čet- ným školám povoleny subvence.

V otázce zřizení české univei- sity v Brně nebylo ve starých smiřovačkách projednáno nic. Němci otázka tuto pod- řídili pravomoci kuriátního veta a v zasedání sněmovním r. 1903 příkře posta- vili se proti tomuto našemu požadavku. Čeští po- slanci pak otázku tuto do nových smiřovaček ne- pejali, prohlásivše, že zřízení české university jest věcí vlády, její povinností a že tedy ni- kterak ve věci této nepřísluší Němeům právr. zřízení to povoliti, či zamítnouti. V tom tedy dohedy nedosaženo. Stejně stalo se s návrhem dra, bar. Pražáka na opravu § 5. zemského zákona o zřizování měšťanských škol a r ná- vrhem dra. Perka (lex Kvíčala), které oba na razily na odpor německých členů školského sub komitétu. Osnova zákona o zřizování menšino- vých škol nákladem země nebyla ve starých smiřovačkách vůbec vypracována a proto nebyl o ní vůbec také jednáno. Celkem vzalo, nebylo jednání ve školském subkomitétu nadarmo. Vyneslo nám řadu ško nových a subvencí pre školy již trvající. Ale to jest také z celých smiřovaček jediné plus o kterém dá se mluviti. Jinak zůstávají nesplně- nými naše oprávněné požadavky: zřízení české university, pro něž ostatně čeští poslanci stálý smiřovaci výbor ani jeho školský subkomitét za kompetentní neuznávají, středních českých ško v Jihlavě a Znojmě, nutně změna § 5. zemského zákona o školách měšťanských a návrh dra. Perka (lex Kvíčala). Ani schůze školského subkomitétu nových smiřovaček, která se konala dne 6. března t. r. v Brně za předsednictví ryt. Dauera, nepře- svědčila nás o opaku. Němci setrvali v odporu proti návrhu Perkovu a prote také tato schůze nemohla usnésti nic definitivního a odložiti po- kračování v poradách do té doby, až dr. Perek podá svůj korreferát. Otázka škol menši- nových nadále podřízena jhu kuriátního vela.

Politické zprávy domácí. V Praze, 15. června. (Z parlament- nlch klubů.) Čtyřčlenný výkonný výbor spojených německých stran měl dnes schůzi v niž projeveno minění, že vyřízení obehodn smlouvy s Německem jest věe nalehavá a prolo prý třeba se snažiti, aby se předloha dostala co nejdřive do výboru bez prvého člení. Pokud se týče kvotové deputace, jež má býti v poslanecké sněmovně zvolena v pon dělí, soudí se, že se má sice ustaviti, ale do porad se nepouštěti dřive, dokud také uherská sněmovna nezvoli své depulace. Ve schůzi německé strany lidové podal dr. Dersehatta obraz nynější polilické si- tuace, načež jednáno o předloze kongruové, proti níž činěny některé námitky. Do kvotové depulace lidová strana vyšle posl. Kaisra. Poslanci ze zemí alpských přimlouvali se za te, aby výbor pro věci živnostenské byl prohlášen za permanentní a aby za letních prázdnin skon- coval jednání o živnostenském zákoně. Mimo to usneseno, že strana se má domáhati schvá- lení zvýšeného rozpočtu na alpskě dráhy ještě za letního zasedání říšské rady V Praze, 15 června. (Uherská kri se.) Úmrlím arciknižele Josefa protáhne se skončení rozřešení ministerské krise uherské o několik dní. Noví ministři budou panovníkem vzati do přisahy prý v neděli na hradě budinském, kdež panovník bude dlíti za příčinou pohřbu arci- knížete. Úřadní vyhláška o sestavení nové vlády bude vydána dle dosavadních disposic v pon- dělí a kabinet Fejérvárův předslaví se sněmovně teprve ve středu. Bar Fejérváry byl dnes odpoledne panovníkem přijat ve slyšení, aby si vyžádal schválení prohlášení, jež kabinet učiní příští středu ve sněmovně.

Nový kabinet je si ovšem vědom, za jakých poměrů se ujímá otéží vlády a proto ani neoče- kává podpory na žádné straně sněmovny. Levice chystá se nové ministry boykotovati. Sněmovn předseda Justh vyjádřil se v té věci násle- dovně: »Jest mně líto, že mé úřadní postavení mne přinutí, býti ve styku s novou vládou, neboí schvalují úplně, že se novým ministrům chystá společenský boykot. Jsem přesvědčen, že lidé kteří se odhodlali spravovati nyní ministerské úřady, budou překážkou rozvoje naší národní věcí a zdrži jej aspoň o celý rok. Tim se do- pouštějí nevlasleneckého skutku a proto musím schváliti, když se jim způsobem společenským dá na srozuměnou, že vstoupili na nepravou cestu a staví se nepřátelsky proti národu. Jest mně proto líto, že já se výminečně toho boykotu účastniti nemohu.« Nyní teprve vychází na jevo, že bar. Fejér- váry při shledávání členů svého kabinetu obdrže

neméně než 42 koše. Všichni známější politikové. kterým nabízel portefeuilly, odmitli a proto dávno ohlašované bezbarevné úřadnické mi- nisterstvo vůbec nebylo možno sestaviti a na jeho místo vstoupí kabinet, sestavený z od- ložených členů strany liberální. Jsouť všichní příští ministři, vyjma oba generály: Fejérvára a Bihara, kteří budou míti dohromady čtyři porle- feuilly, vesměs členové liberální sírany, nebo i příští ministr pro Chorvatsko, Kovačevič, byl až do porážky Tiszovy členem liberálního klubu. Tvrzení, že přiští ministři, pokud jsou členy libe- rálního klubu, vystoupí z této strany, aby kabi- net byl »nestranným«, jest ovšem příliš dětinské, neboť každý z ministrů bude míli i na dále sv přátele mezi liberály a bude s nimi udržovat styky. Proto jest tím pochopitelnější, že koalice, která se spolčila proti režimu Tiszovu, vystoupí ještě příkřeji proti kabinetu Fejérvárovu, který bude jen zhoršeným vydáním vlády dosavádní. Z Krakova, 14. června. (Obnoven Vavelu.) Mistodržitel hrabě Potocki zaslal zemskému výboru haličskému opis panovníkova listu stran Vavelu, aby jeho obsah sdělil zem- skému sněmu. Zemský výbor se usnesl, požádat mistodržitele ještě dříve, než se sejde sněm, aby vyslovil panovníku díky za milostivý dopis. Dne 6. srpna přibude do Krakova zvláštní ko- mise ministerstva vojenství, která převezme nové kasárny a jiné budovy, vystavěné náhradou za mísinosti, jichž vojsko uživalo dosud na Vavelu, a téhož dne Vavel bude částečně již vyklizen. Do konee roku 1908 musí vojenská správa ode- vzdati zemskému výboru poslední budovy na Vavelu.

Ze Záhřeba, 13. června. (Ministr Ko- vačevič.) Zpráva, že do kabinetu Fejérvárova vstoupí také člen chorvatské delegace na sněmě uherském, Štépán Kovačevič, překvapila zde všeobecně. Po projevech některých chorvatských delegátů na nynějším sněmě uherském chor vatský národ počinal se aspoň z části zpřálelo- vati s chorvatskou delegaci, která se po dlou- bých letech odvážila hájiti práv jazyka chorvat- ského také v Pešti. Ale sympatie chorvatského lidu k pešíské delegaci docela zmizí nyní, když za ministra chorvatského doporučen právě Kova- čevič, který jest nejhoriivějším zastancem snah maďaronských a proto v Chorvatsku osobou nejvíce nenáviděnou. Zdá se, že byli na omylu, kdož tvrdili, že baron Fejérváry nebude míi v poslanecké sněmovně za sebou ani jedinou stranu. Bude asi míti na své straně jeden klub a bude to delegace chorvatská. Stane-li se to, horšího vysvědčení si chorvatská delegace dáti nemůže. Z Pešti, 14. června. (Maďarské ve- leni?) »Budap. Hirlap« má zprávu z nejme- novaného města, že tam přibyl vyšší důstojník generálního štábu, jenž prý prohlásil, že v roz- hodujících místech se pomýšlí zavésti maďar- ské velení na zkoušku v husar- ských plucích, jež se doplňují výhradně z Uher. Aby se pokus mohl rychleji prověsti, mají prý býti k husarům přeloženi oni maďaršl důstojníci, kteři slouží nyní u hulánů a dra- gounů a mimo to má se ke každé škadroně husarů přiděliti jeden důstojnik a jeden stráž- mistr od honvédů, u kterých, jak známo, jes maďarské velení již dávno zavedeno.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 15. června. Rouvier v ministerstvu zahraničních záležitostí V parlamentních kruzích se tvrdí, že mi- nisterský předseda Rouvier hodlá podržeti vedení ministerstva zahraničních záležilostí. »Fi garoe píše při této příležitosti: »Rozmluva Rouvierov s německým vyslancem knižetem Radolinem uči nila v Paříži nejlepší dojem a též v Berlíně jsou spokojeni s vysvětlením, podaným Rouvierem. Tento průběh vyjednávání bude míti patrný vliv na Rouvierovo podržení si portefeuillu vnějších záležitosti. »L'Eelair« oznamuje, že Německo žádá, aby mu především dána byla záruka o mírumilovném rázu francouzsko-anglické dohody. »Berliner Tagblattu« oznamuje se z Pařížet »Není ještě známo, zda se Rouvier rozhodne pro ministerstvo finanei nebo zahraničních zále- žitostí. Pověst o vstoupení stařičkého senátora Freycineta do ministerstva se potvrzuje. Opětovně se mluví též o Léonu Bourgeoi- sovi jako nástupci Delcasséově. Je velice ne- jisto, zda Bourgeois půjde do Berlína jako vy- slanec. Snad bude tam poslán Jules Camb on z Madridu. Je též možné, že pan B - hourd zůstane. Tento nejistý a přechodní vliv činí jisté kruhy parlamentní nervósnímia někteří radikálové, jako Sarrieu chystají inter- pellace.

Marocká otázka. Jak se sděluje »Ag. Slefani« z úřadních kruhů v Tangeru, přijaly prý Rakousko, Spojeno státy a Italie návrh sullánův na svolání mezi národní konference s výhradou, že tento návrh bude též konvenovati mocnostem, záležitosti ma- rocké nejblíže stojícím. Z Fezu se oznamuje ze dne 15. t. m. Britský vyslanec Lowiher navštivil ve čtvrtel ministra zahraničních záležitosti a odevzdal mu odpověď britské vlády na pozvání ke konferenci Odpověď je zamítavá. Hr. Tatlenbach odevzdal souhlas vlády německé. 15. t. m. byla konána přehlidka vojska na počest důstojníků něme ckého poselství, jíž se však hr. Tattenbach ne mohl zúčastniti. Vyjednávání mezi Německem a Franci o marocké otázce pokračuje velmi pomalu. Ně- mecko trvá pevně na prineipu konference. Sou- hlas svůj již oznámilo. Ministerský předseda Rouvier, který zprvu stál rozhodně proti konfe- renci, dle posledních známek počíná se viklat ve svém odporu, ale odročil své rozhodnutí. Na obou stranách jeví se snaha dorozuměti se a tak lze očekávati, že tato otázka, jež má spíše význam formální nežli materiální, bude příznivě vyřízena. Paul Deschanel. Bývalý president sněmovny Paul Descha nel byl zvolen na mistě Etiennově za před- sedu komise pro zahraniční záleži- tosti 15 hlasy. Jeho konkurentem byl Lozé. bývalý vyslanec ve Vídni, jemuž připadlo devě hlasů.

Splavnění Středního Labe v trat Mělník-Neratovice. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Dne 14. t. m. dokončena byla politická ob- chůzka a řízení vyvlastňovací na středním Lahi v trati Mělník-Neratovice. Provedení tohoto ří zení o dávno hotových projektech splavňovacíeh a upravovacích prací na středním Labi bylo, jak známo, dlouho svévolně oddalováno. Právní zá- stěrou byla nesprávná fikce, že politická ob- chůzka a řízení vyvlastňovací jsou skutečným pečetím prací splavňovacích, ke kterým dle zá- kona z 11. června 1901 přikročiti lze teprve tehdá, až sněm království českého schváli zem- ský příspěvek ke stavbě lrah vodních. Skuteč- ným důvodem tohoto odkladu byla však ne- mravná politická msta. Teprve po změně v osobě premiéra podařilo se naléhání poslanců če- ských a Středolabského komitětu docíliti pro- vedení politických obchůzek, čímž početí prae na středním Labi posunute značně ku předu, ze- jmena když po úmorných, téměř celou mimople- nární zákulisní činnost minulého sněmovního za- sedání ovládajících zápasech sněm král. českéh příspěvek zemský ke splavnění Labe a Vllavy povolil. Širší veřejnost nebude tudíž nyní nikterak nezajímati stručný přehled podstaty chystaného Projekt v trati Mělník-Neratovice sestává jednak z prací úpravných, jednak z prací splav- ňevacích a konečně prací, které je třeba pro- vésti k odvodnění oněch pozemků, které vzdu- tím hladiny vodní v jednotlivých zdržích i zpět- ným vzdutím Vltavy jsou dotčeny.

Účelem prací úpravných jest řečiště tak upraviti a zabezpečiti, aby v celé trati byla do- cílena stejnoměrná hloubka, aby nyní klikaté ztrhané břehy nebyly nadále podemílány a po- škozovány, aby letní velké vody nemohly vystou- piti ze břehů a nepoškodily úrodu, i aby odstra- něny byly zhoubné zácpy ledové při odchodu ledů. Za tím účelem upraví se dosavadní směr toku buď v přímce neb v táhlém oblouku pomoei tří průkopů u obce Vrbna, čtyř v obci Klech jednoho v Libiši; řečiště obdrži k vůli odváděn malé, střední a obyčejné letní velké vody troj- dílný, průtočný profil; břehy zabezpečí se ban- kety, záhozem kamenným a nad ním dlažbou; dno řečiště se sníží a obdrží v trati mezi ústím Vltavy až k jezu nad přívozem u Hadíku spád 0.15, v ostatní trati pak spád 0.28% a za- bezpečí se práby z lomového kamene. Nový průtočný normální profil řeky bude tak vytvořen, aby nejhlubší jeho čásť odváděla normální vodu o 53 kub. metry za vteřinu čásť dolní a střední, vodu střední o 112 kub metr. za vteřinu; celým profilem mají se od- váděti letní velké zhoubné vody o 600 kub. metrech. Účelem splavňovacích prací jest, aby všude i při největším suchu bylo docíleno nejmenš hloubky 2.10 m.; k tomu cíli budou zřízeny dva pohyblivé jezy: jeden v průkopu nad přívozem na Hadíku u Mělníka a druhý ve velkém prů- kopu pod nynějším jezem v Obříství, jenž bude zrušen. Těmito dvěma novými jezy, jakož i ve stavbě se nacházejícím jezem u Beřkovic vy- tvoří se v regulované řece tři zdrže, ve kterých bude hladina vodní dosahovati výšky 155.3 až 157.1 a 159.3 m. nad mořem.

Bude tudíž výškový rozdíl hladin a jezů nad Mělníkem obnášeti 1.8 m. a jezu u Obřístvi 2.2 m. Aby lodi tyto rozdíly mohly překonatia z jedné strže do druhé přejížděti, budou ve zvláštních průplavech, které nad jezem vybočuji a pod jezem do řeky ústí, zřízena komorová pla- vidla v délce 73 m., v šířee 11 m. a v hlouhee 2.50 m. Doba plnění těchto plavidel je vypo- čtěna na 3 minuty 5 vteřin. Při vyšších vodních stavech ovšem bude plavba volná, t. j. lodi ne budou se proplavovati plavidly, nýbrž otevřenou lodní propustí v jezu. Aby stavbami splavňovacími nenastalo v za plavovaném území nikde poškození zeměděl- ských zájmů, budou zároveň se splavněním pro- vedeny práce na odvodnění oněch nizko polože- ných pozemků, které by vzdutou vodou zdý- madla mělnického a obřístevského mohly býti podmočeny aneb vůbec zatopeny v době, kdy jezy sklopeny nebudou; při jezech sklopených teto nebezpečí ovšem vůbec odpadá. Projektované práce odvodňovací umožní vydatnou melioraci oněch pozemků, které již dnes trpí podmáčením a zbahněním. V tomto směru jest o zájmy zemědělské bohatě posta- ráno tím, že jest v kanalisované trati Mělník- Neratovice 11.280 km. dlouhé projektováno cel- kem 28 km. odvodňovacích příkopů ve čtyřech partiích: od zdýmadla mělnického až k třeboš- nickému dvoru, dále v t. zv. Zámeckém lese. dále mezi Tuhání a Štěpánským přívozem a ko- nečně v území od tohoto přívozu přes Libiš k Neratovicům se táhnoucím.

Nastávající úprava Labe a prohloubení dna podmáňuje též úpravu četných, do Labe ústících potoků a přítoků; bude dále velice na pro- spěch zemědělství, že se užije zemních hmot. úpravou toků získaných k zasypání odříznutých a opuštěných řečišť; oněch částí pak starého ře- čiště, které nebude možno zasypati, použije se za útulky rybí. Projekt došel při komisi jednomyslného uznání a podpory zástupců zájmů veřejných, zejmena komise pro kanalisaci Vltavy a Labe, poříční správy řeky Vltavy, ministerstva orby, železnie, obchodu a války, zemského výboru i státní správy silnic. Zvláště pak obavy, že splavnění středního Labe bude na újmu zájmům veroplavby, vyvráceny zástupcem ministerstva obehodu, jenž kladl důraz na fakt, že množství dříví, jež se na středním Labi každoročně do- pravuje, dle úřadní statistiky u porovnání s dří- vím, na Vltavě plaveným, jest nepatrné a že ho rok za rokem. ubývá; stavba 21 vorových ná- kladných plavidel na 21 jezech v trati Mělník- Hradee Králové, byla by proto neracionální. Ostatně neutrpí voroplavba žádné újmy tím, že vory po provedení kanalisace budou musiti plouti komorovými plavidly; jejich, dodnes nej- větší dovolená délka 115 m. se jednoduše na 65 m. zkrátí; za to bude lze jejich dosavadní šířku z 6 na 10 m. zvýšiti, tak že nikterak ne- nastane redukce dříví, v jeden vor svázaného. Splavnění řeky naopak voroplavbě značně pro- spěje, poněvadž bude se moci provozovati po celou saisonu, což dnes následkem častých níz- kých stavů vody nebylo možno. Rovněž učiněna celá řada vhodných pod- nětů, aby při splavnění trati Mělník-Neratovice umožněn byl rybám tažným tah proti vod

v každé době, zejmena v době tření, i aby zejmena vzácným rybám vyhraženy byly vhodne útulky, obzvláště v opuštěném řečišti, jich mají zapotřebí při odchodu ledů, v době třenl i při přezimování. Konečně dlužne konstatovati, že zájny zemědělské kromě velkých zúsadních linil,. svrchu zmíněných, též i v jednotlivostech, po- kud šlo o zřízení kolmačních propůstků v hrá- zích břehových, hospodářských přejezdů, můst ků a lávek přes vdvodňovací příkopy, jakož i chledně melioračních stavidel v těchto př- kopoch, došly při komisi nejvydatnější podpory. Projekt došel při komisi též se strany všech soukromých interessentů jednomyslného souhlasu: pouze jen zástupcové pana Adolfa br. Trauttmannsdorffa, maj. panství Obříství, po- dali jak proti projektu, tak i proti navrženéma vyvlastnění prolest, který — ježto ovládá témě celou trať Mělník-Neratovice — ovšem jest s t. v případě differencí, brzké počeli praci v tét trati vážně ohroziti.

Dvanáetidenní komise, kterou v každém směru vzorným způsobem řídil pan okresní hej- man Jan Sírek, zúčastnili se za c. k. místedri- telství pánové: Vilém Ritter z Ritfersheinu, s- bení rada, Rudolf Brechler rytíř z Troskovi, vládní rada a inspektor zemědělství, Jiří Web. inž. hydr. zemského oddělen“ a při schůzi v Mě- níce též pan vrchní stavební rada Ant. Rytiř. Za ministerstve obchodu pp.: vrehní okresní ko- misař Josef Kleppik, vrehní stavební rada ko- mísař Václav Roubík, Antonín Schromm, dvorni rada a inspektor pro vnitrozemní plavbu, Za ex- posituru ředitelství pro stavbu vodních ces v Praze autoři projektu pp.: František Schuk, stavební rada, zemský vrchní inženýr Rudolí Heindel a stavební komisaři inž, pp. Rober Plischke, Josef Čeřovský, Emanuel Thoma a A Jeřábek, mimo to pak právní expert téže exposi- tury pan poštovní koncipista dr. Václav Battista.

Za ministerstvo orby pan inž. Vojtěch Kovářík Za ministerstvem války zmocněné velitelství8. armádního sboru pan majer Josef rytíř Reyl Hanisch z Greiffenthalu. Za ministerstvo želez nic pan vrchní inženýr Ot. Trnka. Za zemský výbor království českého pan stavební rada Fr. Stupecký. V Mělníku byl komisi přítomen tél přednosta techn. vodního oddělení zem. výbaru pan vrchní stavební rada baron Spens-Booden Za zemědělskou radu pro království české pp. vrchní inženýr Richard Šantrůček a pedolog inž. Josef Kopecký. V Libiši byl komisi přitomon přednosta techn. oddělení zemědělské rady p. stav. rada A. Němec. Jakc znalec rybářský při- vzat pan Josef Bubeníček. Za okrcsní hejtman- ství v Mělníku pan Václav Brožka, okresní hejt- man. Za okresní hejtmanství v Karlíně pan vrch. komisař Adolf Kopp a za okresní výbor v Braa- dýse n. L. člen ekresního výboru pan J. Pl- singer. Za Středolabský komitét pp.: dr. Frant. Ulrich, Viktor Vávra, Vilém Jermář a Jindřich Čurda. Zapisovatelem byl pan Josef Řezníček, c. k. officiál expositury ředitelství pro stavbu vodních cest. Ke konci dlužno dokumentovati dvě, dojista potěšitelná fakta: skvělou technickou dokonalos projektu, která naveskrze umožnila hladký prt- běh komisionálního řízení a z níž na příště s. d věrou souditi lze na velikost projektovaného díla: ex unque leonem! jakož i — při vší ob- jektivnosti — přátelskou blahovůlí komise k všem nesčetným zájmům nedozírného dosahu, kterým toto dílo sloužiti má, zejmena k zájmům zemědělství, zástupci zemědělské rady s úcty- hodnou svědomitostí hájeným.

Václav Vladivoj Tomek. Včera před polednem bylo balsamované tělo V. V. Tomka převezeno z pathologického ústavu do domu smutku v Černé ulici na hoř. Novém městě a tam vystaveno na katafalku v háji květin. Zesnulý je oděn v černý šat a kolem krku m zavěšený komthurský řád. Ve zkřížených rukou má hnědý růženec. Obličej zesnulého nejeví ni jaké stopy smrtelného zápasu a kůže po bals mování zachovala původní barvu i vláčnost. Ke katafalku dámy položily četné kráce. Dnes bude zesnulý vystaven do 6 hodin odpol. načež dvojitá rakev bude zaletována a převezen do Týnského chrámu. Presidiu městské rady zaslali dále sou- strastné projevy: ministr m. sl. Rezek, biskup Říha, dr. K. Pippich, okresní výbor v Hlradci Králové, městská rada v Karlíně, Národní rad česká, dr. K. Mattuš jménem výkonného výboru strany staročeské, představenstvo české sekce lékařské, městská rada v Chrudimi, professorský sbor českého gymnasia na Malé straně a v Kla- tovech dále Jar. Vrchlický, president obch. soudu Šindelář, vicepresident zem. školní rady Zabuseh, dvorní rada a okresní finanění ředitel Novotný, ředitel Heinrich, člen zem. škol. rady, biblicte kář král. kanonie na Strahově dr. J. Zahradník, literární jednota v Klatovech, sbor professorský čes. gymnasia vinohradského, professorský sbor první české reálky pražské, tělocvičná jednol „Sokol“ v Hořovicích, Dělnická vzdělavací jed- nota „Budislav“ v Polici n. M., Malostransk beseda, Beseda „Jablonský“ na král. Hradča- nech, Zem. jednota řemeslných a živnostenských společenstev v král. českém, Řemeslnicko-živno stenská beseda v Praze, Českoslovanská obchod- nická beseda v Praze, Zemská jednota českéh katolického duchovenstva pro král. české, Zem ská politická rada katolického duchovenstva pr král. české, dvorní rada Herget, Právnická jel- nota v Praze.

Příbuzným projevili soustrast: hr. Lützo z Londýna, prof. dr. Winter, spisovatel Svato pluk Čech, doc. dr. Novotný, prof. Smolik, reklo prof. dr. Storch, pí. Kostlivá-Rezková, slč. L Rezkova, deputace Svazu českoslovanského stu dentstva, professorský sbor gymnasia v Žitné ulici, městská rada v Polici n. M., pí. Fr. Novi- ková z Č. Budějovic, místodržitel hr. Couden- hove, náměstek starosty stav. Seifert, vrchní ře. dr. Mattuš, ředitel Goller, dv. rada dr. Kořistk president obchodní komory cís. rada Řivnáč prof. dr. Novák, Jednota občanů pražských, posl. Krejčí, kom. rada Bromovský, konvent klášlen Voršilek v Praze, Jednota soukromých úřadaíki v král. českém, rada z. s. Keller z Čáslavi, sbor učitelský měšťanské školy ve Vysočanech, rodim dra. Mudry v Žebráku, král. věnné město Hrade Králové. Městská rada Hradce Králové zaslnl nádherný věnec se stuhami barev národních nápisem „Svému slavnému rodáku“.