Periodikum ALTO Viewer

1

Strana .

2

NAEOINÍ LITY

3

16. června 1905. Číslo 163.

4 article

vůle v německých časopisech, proteže prý Němci v N. Jičíně na Moravě dopustili, aly sirnaté lázně u N. Ji- čína, dosud vždy v německých rukou, přešly do rukou českých a tím opěť vypadl jeden článek z něměckého řetězu, který vleče se úplně českým Valašskem o N. Jičína k Mor. Ostravě. Německý kapitůl krok za krokem podmaňuje sobě náš lid a jak dušcvně lak i tělesně vrhá jej v otroctví horší staré poddanosti. Málo kdo stará se o boj, který prudce veden jest proti poněmčení Valašska, málo kdo ví, jakého úsilí za- potřebí k uhájení úplně českých obcí na př. Kopřiv- nice proti německému kapitálu! Naši lidé, slova ně- meckého neznající, hnáni jsou k volbám a voliti nu- ceni jsou proti vlastní krvi. Jest proto uhájení po pří- padě dobytí každého kousku půdy událostí. Sirnaté lázně u N. Jičína byly do poslední doby centrem přední německé společnosti a proto bylo velikým pře- kvapením pro Němce, když je koupil Čech! Za lo ovšem byla vynesena nad lázněmi klatba, novojičín- ský všeněmecký plátek zuří v každém čísle proti láz- ním i proli Němeům, již by se opovážili do lázní vkro- čili. Lázně jsou majetkem přičinlivého a podnikavého MUDra. Stavěla Joseía, který je moderně zřídil a při nich ústav pro léčen. fysikálními methodami založil. Poloha lázní jest krásná, široké lesy brání přístupu větrům, sirnaté jich prameny co do účinků vyrovnají se píšťanským. Léčivé účinky pramená Wchto ode dávna oyly už známy a od rheumatiků. ischiatiků nebo nemocných dnou s prospěchem uží- vány. Fysikální methody léčebné hodí se zvláště pro choroby vleklé, jako při chabosti ústrojí zažívacích. chudokrevnosti, vysíchání míchy, nervosách, při re- konvalescenci po těžkých chorobách vůbec všude lam. kde jedná se o vzpružení činnosti celého organismu.

Němec Mor Čo Jičín Morava Ostrava Valašsko Něme

5 article

Výsledky, jichž docíleno bylo v sirnatých lázních a ústavu léčebném byly opravdu skvělé! Byli zde vyléčeni chorobní, kteří po léta hledalí úlevy v Píšťa- nech nebo v Trenčin-Teplicích atd. Jednou z hlavních příčin lěchto výsledků jest, že pan dr. Stavěl pro- vádí veškeré methody jako massage, švédský těle- cvik, elektrisování atd. sám, což možno jen tam, kde počel hostů není veliký. Další přednosti lázní jest, že ceny jsou velmi mírně, a kuchyně, již řídí choť lé- kařova, výtečná! Kunerol nebo podobné náhražky ne- jsou známy. Okolí lázní jest i historicky zajímavé! Jednu hodinu východně od lázní leží město Štram- beri s rozhlednou — t. zv. štramberskou trubou — a vrchem Kotoučem, poněkud ceverněji starobylý Příbor a východně od tohoto ohromně zhytky hradu Hukvaldu. Povozem za tři hodiny stihneš posvátný Radhošť, a jedeš-li drahou, jsi za dvě hodiny na sv.

doktor Stavěl Kotouč Trenčin Teplice Štram Příbor

6 article

Hostýně. Půldruhé hodiny cesty na západ nalézají se dosti zachovalé trosky staro-čínského hradu. Nový Jičín jest město průmyslové a kromě toho, že se stalo ohniskem, z něhož se komandují štvanice proli Če- chům a šíří se hesto „Los von Rom“, ničím zvláštním nevyniká. V blízké obci Kunevakdu, nyní zcela ně- mecké, bývalo hlavní sídlo Českých bratří a proslulé bylo svým školstvím! Zde i Jan Amos Komenský po- čálky svého vzdělání čerpal. Rok za rokem sta našich nemocných a turistů navštěvují a útěchu hledají v láz- ních nám cizích, kde jsou milými jen naše peníze. Bylo by jednou už na čase, abychom v cizině neviděli vždy lepší, když doma máme totéž, a kde jsme rádi víděni. Kdo potřebuješ řádného ošetření, obrať se na Správu siratých lázní, pošta Štramberk na Moravě, jež ráda veškeré dolazy zodpoví. Rodiny, jimž by milým pyl pobyt na Valašsku, naleznou tam světlé, suché a zařízeně pokoje i s kuchyněmi — Z lanové dráhy na Petřín. Vozy lanové dráhy jezdí dnes za příčinou vojenského koncertu v restau- raci na Nebozízku do 11 hod. večer.

Jan Amos Komenský Nová Jičín Los on Rom Kunevakd Štramberk Morava Valašsko Petřín

7 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Arcikníže Josef j. Mrfvola arciknížete bude převežena do Pešti v sobotu večer o 8 hod. 30 min. zvláštním vlakem a dopravena do štěpánského ko- stela v budinském zámku, kde bude vystavena. Po- hřeb bude v pondělí o 4. hod. odp. Akademie věd uspořádala včera smuteční projev svému čestnému členu, jenž zapsán do protokolu. Na rakev položí se věnec. Deputace zúčastní se pohřbu a rodině vysloví se soustrast. Poslanecká sněmovna usnese se na smutečním projevu v sobotní sehůzi; bursovní ko- mora učinila tak včera a rozhodla, že bursa v den pohřbu bude zavřena. Pešťské municipium učinil svůj projev včera; podá císaří adresu soustrasti. Pohřbu arciknížete zúčastní se rakouští ministři bar Byland Rheidt (za m. p. dra. Gautsche), dr. Pielak pzm. Schönaich. Také deputace důstojnictva 2. hano- verského pluku hulánského. = 5lavný francouzský maliř Jean Jacques Hennen jest, jak se z Paříže sděluje, na smrtelném loži. Hen- ner byl žákem Drollinga a Picota, věnovav se noriivě sludiu děl Tizzianových a Coreggiových. V portro- tování ženských postav byl mistrem nepřekonatel- ným, získav si tímto oborem zvučného jména. Nej- znamenitější jeho díla jsou: „Zuzana v koupeli“ zakoupená lucemburskou galerií, „Idylla“, „Najada“ „Kající Magdalena“ atd. Také z biblických dějin ol iral si častěji látku ke tvorbě a jeho obraz „Mrtvý Kristua“, patří k nejkrásnějším dílům tohoto druhu. Henner čítá za dnešních dob 76 roků a od roku 1884 jest členem „Institutu““ = Vévoda z Parmy otcem požehnané rodiny. Na zámku Pianore v Italli stala se 12. t. m. vévodkyně Marie Antonie z Parmy, manželka prince bourbon- ského, matkou synka, který jest 21. dítětem vévodo- vým. Z tohoto počtu dělí jest jich 20 na živu. Jedna z dcer, princezna Marie Louisa, manželka knížete Ferdinanda bulharského, zemřela 19. ledna 1899.

Josef Byland Rheidt Gautsch doktor Pielak Jean Jacques Hennen Drolling Picot Tizzianový Coreggiový Zuzana Najada Magdaléna Marie Antonia Louisa Ferdinand bulharský Pešť Paříž Parma akademie věda Pianore Italli

8 article

Prvá choť vévodova, princezna Marie Pia Bourbon- ská, byla matkou deviti dětí. Z druhého manželství které uzavřel vévoda s infantkou Marií Antonií Portu- galskou bylo 12 dětí. Z 20 dosud žšjících dělí jest synů a 11 dcer. Sjezd zeměpisců v Gdánsku zakončen byí včera doslovem professora Oberhummera z Vídně Příští »jezd, jenž chystán je za dva roky, konati s bude v Norrmherce. — Dar zullánův. Z Cařihradu se telegrafuje: Sultán věnoval 1000 liber na prospěch oběti nedáv- ného orkánu. = Tippo-Tipp, bývalý obchodník s otroky v Zan- zibaru, jenž svého času všem větším cestovatelům Afrikou prokázal dobré služby, včera zemřel. Byl 68 roků stár. = Úraz učencův. Z Halle n. S. se telegrafuje Přednosta královské kliniky pro choroby psychiatri cké a nervové, tajný rada Wernicke při jizdě n kole údolím řeky Gery narazil na nákladní povor. jehož kola mu přejela hlavu. Nebezpečně zraněný učenec dopraven do hlízkého hotelu. = Výbuch na lodi. Z Gibraltaru se lelegrafuje Výbuchem na palubě lodi „Magnificent“ byli 1 dů- stojník a 3 muži usmrceni. Neštěslí bylo způsopeno tím, že selhal náboj v dělové rouře a když byla zá- věrka otevřena, vybuchl. = Přaz sto osuh otráveno. Dle zpráv z Detmoldu došlých onemocnělo tam za příznaků otravy přes 100 lidi, kteří se zúčastnili slavnostní hostiny při za- hájení hospodářské výstavy. Tři z nich již zemřeli, značný počet umírá. Nastala-li otrava požitím kon- serv, či jiného pokrmu, nebylo možno dosud zjistiti.

Pius Bourbon Marie Antonia Oberhummer Vídeň Cařihrad Tipp Zan Afrika Halle Gera Gibraltar Detmold

9 article

= Zemětřesení ve Skadru neustává. Od 1 června pociťuje se denně 10—12 otřesů. V žádném domě ve městě nelze bydleti. V křesťanské čtvrti, která po- měrně nejméně utrpěla, bylo usmrceno 19 osoh. V blízkém předměstí usmrceno 54 osob, počet zraněných však je mno- hem větší = Živelní pohromy. Z Cařihradu, 14. června. (C.-B) Uhrnný počet lidských obětí za vichřice po slední neděle činí 12 zabitých neb utopených a asi 190 raněných. 30 domů se sřítilo, asi 100 bylo po- škozeno víc, několik set budov méně. Hmotná škoda je dosti značná, ale zatím není ještě přesně stano- vena. Kroupy o svatodušní pondělí poškodily jen zahrady a pole. Mimo to bylo rozbito tisíce oken. Několikadenní déšť, zde neobvyklý, dnes ustal. = Vyproštěná loď. Die zprávy přístavního kapi- tána v Novém Kastelu parník »Medea«, který 12. t. m. uvízl v San Nicolu na mělčině, vyjel opět na moře. Pavel Kedid, rodem z Chorvatska, usedlý v Clevelandě (Amerika), byl zalčen včera ve Vídni pro podezření, že padělá bankovky. = Zatčsný úiočník. Z Barcelony oznamuje tisk. kancelář: Anarchista Jaime San Roman, který byl zde včera zatčen, jest původcem attentátu, apáchaného v r. 1903 proti policejnímu řediteli . Barceloně. = „Ochranný rám“ elektriky zavinil už zase lid- skou smrt. Tentokráte ve vídeňském předměstí Her- nalsu, kde předevětrem o půl 9. hodině večerní by! davítiletý hošík vozem zachycen a pověstným údo- lamem »zpracován« tak děsně, že v několika minu- lách zemřel, Na odstranění vražedného přístroje »ochranného« n vozů elektrických, naléhá se už n kolik lel, ale kdy konečně hlasy tyto dojdou v mini sterských kancelářích slechu, vědí bozí . ..

Medea Pavel Kedid Jaime San blízký předměstí Cařihrad San Nicola Chorvatsko Cleveland Amerika Vídeň Barcelona předměstí Hera

10 article Z literatury.

Z literatury. Fondy. Co chvili čtete v novinách, u příležifost oslavy nějakého výročí, úmrlí nebo narození. že někde v království nebo v markrabství usne- seno zříditi pomník, nadaci, nebo sbírku zaji ným titulem založiti. A v sobotu polom od- poledník vašich novin vám vykáže počet korun a haléřů, věnovaných korporucemi, při svatbách vybraných, často i hlučnými hesly ozdobených. Skoro se však zdá, jakoby ne vždy takové sblrky docházely svého konce. Sebere se ně- kolik stovek, zařizovací výbor neumi s nim podle staré řráze »ani žítí, ani umřiti« : a summou leží přece jen veliké tisíce národního jmění ladem. Nikdo se o ně nestará, nikdo je k dobru neobrací. A měl by přece jmění národa mít někdo jménem národa v evidencí, nějský opráv- nénec, plnomocník, nějaký činitel k tomu ustanovený. Není však dosud, jak víte, podob- ného činitele, povulaného v pravé chvíli rozhodovali, uslanovovati, jednati jménem v zájmu národa. A proto to s národními zájmy všude tak — vázne.

11 article

Takové fondy mají také literaturaa věda. Ná vydání spisů slavných mužů, na ceny literární o jejich působení, na publikaci rozlič- ných pramenů uloženy před léty desíti- tislce národního jmění. A — nevydává se nic. Aspoň ne tolik, kolik by fondy dovo- lovaly. Ne léta, ale desítiletí trvá, nežli ně- která fondová publikace spatří světlo světa A zdá se, jakoby si mnohé braly přímo za vzor Pelelovy Seriptores, jichž prvý díl vyšel 1783 a třell po 46 lélech. Vypadá vše, jakoby někteři správcové fondů chtěli raději majetek fondu pomalým vzrůstem rozmnožovati, nežli ve smyslu založení k účelnému vydání jej — zmenšovati. Počínání v ústavech peněžníeh zajisté vši chvály hodně. Leč fondy literárnía vědecké nemají za účel, aby hromaděny byly kapitály, nýbrž aby z nich vydávány byly určité publikace. Hromadi-li místo vydávání jen peníze na peníze, poškozuji se vlastně fondy samy. Kdo přispěje k fondu, vidí-li, že roste? Kdo se ucíti povzbuzena vydati néco, neuznává-li potřebu vydávání ani fond ustanovený výhradně k tomu účelu? Fondů pomníkových, deskových atd. měl by si snad povšimnouti nějaká »Národní rada«. účelně zorganisovaná a fondů edičnleh. aspoň pro okamžik, dokud jiné povolanější in- stance národní není, měly by si povšímnouti snad naše literární organisace, naše Akademie, Matice, Svatobor .. Shledal by se snad, vedle chronického de- řicitu, jímž tyto organisace trpi, velmi slušný přebytek, jenž sám volá, aby byl zužitko- ván a nezůstával mrtvě ležeti. Dixi.

Dix Pelelův Seriptore národní rada Matica Svatobor

12 article

Z českých listů.

13 article

* V »Rozhledech« sympatický posudek o novém katalogu rukopisů knihovny klementinské, pořízeném J. Truhlářem. Oceněn význam práce, již počíná sou- stavný popis rukopisů v Čechách chovaných, po němž důrazně volal již v roce 1886 v Athenaeu professon J. Goll. * V »Paedagogických Rozhledech« píše J. Mauen Dojmy z Jeny. Pisatel sděluje svá pozorování z kruhů studentských, na universitě, ve vědeckých seminá řích, v přednáškách prefessorů. Lze z nich posouditi, jak čilý je universitní život — jinde. *V »Životě« článek ldy Köpplové o krásea jejím vlivu při umělecké výchově, nejen dětské, ale každého jednotlivce a celébo národa. * V »Živě« velice zajímavý článek o moderní alchimii a astrologi. Ukazuje, jak málo máme práva smáti se starým alchimistům a astrologům a jak dnes ječtě stále znovu a znovu se vynořují nové alchimistické a astrologické pověry těch, kteří bud z nedočkavosti neb z nepřesného myšlení, neb i z jiných nevědeckých cílů, chtějí rychle dojíti tam, kam nedostihuje ještě naše znalost vnějšího světa. * »Zvon« registruje zprávu, že ve Lvově byla otevřena nová budova universitní knihovny, »již možno městu záviděti«. Z dat uvedených patrno, že knihovna nikterak nepředčí pražskou, jež kromě uni- versitě slouží i veřejným zájmům, ač je stále ještě stísněna v nepraktických místnostech starého Kle- mentina. Členát.

J Truhlář J Goll J Mauen Köppl Čechy Lvov

14 article

Odborné spisy. Lev Tichomirov: O principu panovninké (Moae TocyapeeOer Cs. Iesör, 1905 Velmi časovný spis, rozsáhlý, na důkladném studiu bistoricko-filosofickém založený. Zjev i potřebů vlády v životě národa jako organického tělesa hromadného, vykládá přesvědčivě z příčin psycholegiekých. Ve spo- lečnosti všelijak se stýkají, protínají, mizí a shrnují zájmy jedinců, vstupujíce v poměr k zájmům celku. Každá součinnost živlů různotvárných namnoze i na vzájem sobě protipoložených nezbytně vyvolává určitou výslednici směru, a směr už předpokládá řidící sílu — vládce. Tak je vláda zároveň vý- slednicí i podmínkou společenského procesu. Dva základné živty bytosti lidské zde spolupůsobí snaha po svobodě i potřeba podříditi se. Tuto potřebu, vlastní všemu pokolení lidskému, možno na- zvati ženským živlem naší podstaty. Ta stále nás nutí, hledati někoho důvěryhodného, jemuž by bylo možno odevzdati se, jeho vedeni se svěřiti. Ta tužba po nějské vládě nad sebou, to svobodné přání podříditi se, není výrazem slabosti, nýbrž vyja- dřuje naši touhu po nččem svrchovaném, po ideálu.

Tichomirov

15 article

Pojmy svobody a podřízenosti nelze od sebe od- loučiti. Rovnováha obou pudů vyvolává v životě spo- lečenském siav, jenž sluje pořádkem. V pojm pořádku není původně nic násilného. Jistý pořádek je první podmínka společenského života. Aby pořá- dek byl zjednán, je nezbytna moc, která jej dovede vynutiti, která dovede přiměti odbočivě zájmy choutky jedinecké, aby se potřebám obecnosti pod- činily. Tím způsobem v každém tělese hromadném vláda sama se rodí. Člověk cíli na sebe působiti »vliv a moc« potřeb všech ostatních svého okolí, cílí vládu společnosti. Snad nemá dosud ur- čitého výrazu pro poměr svého podřízení, ale cítí jej. A pocit polřeby rodí znenáhla své životní formy. Vznikají druhy vlád. Podle okolností, která síla nabude vzchu, zda síla množství, nebo síla vlastnosti nebo síla mravní, vznikají vláda lidová, nebo šlechticzá, nebo osobní. Buď jednoviáda, nebo vláda mocné menšiny, nebo všenárodní vláda jsou základně formy vládní moci. Všechny tři vyskytují se současně v ději- nách. Nelze tvrdit, že jedna z druhé teprv vývojem vznikaly. Mnozí národové prošli plným kruhem svého vývoje od vzestupu až do úpadku nezaměnivše vůbec formu vládní moci. Byzantská říše po celou dobu svého trvání byla monarchil. Benátky od počálku do konce měli vládu aristokratickou. Švýcarské kmeny teprv záborem podrobili se monar- chistické vládě, po všechen čas své samostatnosti za- chovávavše svoji lidovládu. Jsou národové,u kterých rozvoj vládní formny začínal principem mo- narchistickým, ale jakoby z demokracie projeveným..

Benátky

16 article

Vůbec souvisí zjev vládní formy nikoliv s stupněm vývoje národního, nýbrž jaksi se zvláštními podmínkami okolností, má původ v psychologickém rozpoložení mysll. Monarchistická vláda je mravního základu. Statisíce, milliony lidí podrobují se moci jediného člověka, protože v něm zosobněna jakási nadlidská síla, již národ buď se podrobiti chce anebo nepodro- biti se nedovede. V představě vyšší moci, proti níž bezmocny jsou milliony lidských bytostí, spoluhraje živel náboženský. Je zde tak podstatný, že jedinovláda ihned se zvrhá v pouhou diktaturu, jak- mile náboženský moment byl utracen. Tichomirov dovozuje tvrzení na příkladě Islamu v historii. — Proto monarchli především náleží pečovati aby byla vývojem vyššího ideálu, aby zacho- vány a pěsiěny byly v národě vyšší ideátné směry, jež i monarchovi usnadňují povinnost, vyciťovat a nazírat duši náro da a trvatí s ní ve stálém sjednocení. Monarchie náboženská spatřuje vrchní moc na národem i panovníkem v bobu. Víra v moc vyšší ukazuje oběma stranám cíle živola. V těch podmín- kách monarcha není despotou, není samovládcem, ale sluhou božím. V monarchii despolické i absolutné (diktatuřeh odpadá ten vyšší smysl samovládné funkce. Despol nemá mimo sebe žádného návodu a řidítka, jeho vláda zvrhá se v pouhou zvůli, nevázanou, nepode- přenou nijak mravně. Své svrchovanosti nad samým sebou národ ne může se vzdáti. Může svěřiti vládu nad sebou urči- tému člověku. Ať na čas nebo na vždy, na tom. nesejde! Však vláda náleží vždycky jedině jemu ldykoliv se jenu, národu, zachce, může ji odníti »tak chci a moje vůle je zákon !« Každý národ má v dějinách svých zanešeno, ke kterého druhu vládní správý osobitost jeho se kloní.

Tichomirov

17 article

Který princip na konec nabude vrchu? Zvítězí-li důvěra v mohotnou sílu většiny občanstva, nazíra ného jako pouhé číslo vší osobitosti zbavené, nebo důvěra v autoritu »inteligentní« menšiny anebo ko- nečné historicky posvěcený monarchism jako výraz náboženský mravního původu všeho žitl? Ve starém Římě moc vládní nikdy nenáležela císaří, ani šlechtě, ale vždy jen »samovládnému římskému lidu«. Vláda byla demokratická, jen že demokracie užívala své moci jen tam, kde projev její moci vládní byl nevyhnutelný: v zákonodárství, ve vrchní instanci soudní, v dosazování osob do vyšších úřadů a v udílení milosti. Když Řim dospěl světovlády, důstojnost občan- ská velmi se povznesla. Praxi přivedeno umění vý- konné vlády na značný stupeň. Národ měl všecka práva: volil i kontroloval všecky vládní hodnosti. Však právo jeho už bylo holým zvukem. Hojné osady římských občanů roztroušené po vší Italii i za hranicemi země, znemožňovaly, aby se náro d kdy mohl sebrati v jedinou hromadu a na jediném místě a vykonati právo své moci. Byl vladyka slepý, hluchý i — němý. Všichní jeho zvolenci dělali, co se jim libilo, šidilí svého pána a on jim — nemohl bránit. Takový je osud vší demokracie, která samé sobě ponechala vrchmoc velikého státu. Není schopna vládu vykonávati. V důsledku této nemožnosti objevila se v Římě potřeba, obrátiti se — k jedinovládě. První, v kom a pinou jasností, vlivem politických nálad, probudil se cit monarchický, byl geniální zakladatel římské Imperie Julins Caesar. Proniknutý vírou v boží své poslání, hledal božského posvěcení své mocnářské autority. Republika přenášela svoje práva na Cacsara.

Ři Řím

18 article

Však svoji vrchmoc nad sebou může národ odevzdati jen za sebe, za svoji dobu, nikoli za všecky časy Tím způsobem moc imperatorská v Římě zůstávala vždy jen moci — administrativnou. Osudy Řlma jsou známy. Absolutický cesarism podryl vnitřní ústrojí národní bytosti. Byr- kratický systém strojil se strhnouti na sebe všecku správní moc, ničeho z ní neponechav národu. V tom směru nebylo možno jiti dále. Tak shledal věci Konstantin Veliký a rozhodl se přervati s minuiostí a vdechnouti živému oslablému tělu novou duši. Pochopil, že moe světská i moc duchovní, v zájmu obecného blaha mají splynouti v jedno. Za tím účelem pře- nesi svoji stolici. Tak moc samovladná nabyla opět svoji vrchní v ůdčí iden, svoje řídidlo, svoji pod statu mravní. Imperátor netázal se Církve co dělat, ale tázal se jí co je právo a pravda, ce má věřit. Hlasu Církve v těch věcech naslouchal Veliký Kon- stantin daleko horlivěji, než kdy který konsul nebo tribun naslouchal hlasu — senátů nebo komisí. Tu již nesešlo na většině neb menšině nebo na přání sněmu, nýbrž na tom sešlo, co a kde je — pravda. Chtěje býti sluhou božím, imperátor viděl se nucena, poznávati hlavní záměr vůle božské. Podobný poměr vlády světské a církevní po vzoru byzantském vznikl v moskevské Rusi. Na západě typ pravdivé samovlády od dob Karla Velikého, dle výkladu Tichomirova, čím dále mizel. Buď dostávala vrch vláda církevní nad světskou (pa- pocesarism), nebo světská nad cíikevní (cesaropa pism). Prvý v zemích katolických zavládl, druhý —ov— v protestantských.

Veliká Veliký Tichomirov Řím Rus Kon

19 article Ze slovanských listů.

Ze slovanských listů. * S. T. Morozov, kupec ruský a velký me- cenáš umění, zemřel. Morozov byl finanční silou vzorné ruské scény »Uměleckého divadla« v Moskvě. Jeho dům i měšec byly vždy mladým spisovatelům a umělcům otevřeny. Pomohl kaucí Gorkému z vě- zení, podlehl však náhle melancholii ve věku 43 let. právě když chystat se do ciziny, aby tam studoval zřízení divadel: chtěl v Petrohradě budovati nové velké divadlo. * Polský tisk oslavuje 300letou památku úmrtí velkého politika Jana Žamoyského, slavného hetmana a kancléře, vítězného vůdce proti Turkům, Tatarům, Ko ákům i Švědům. * V Krakově pořádán sjezd protialkoho- liků za velké účasti nejširších vrstev. Přední učenci přednesli skvělé řeči o významu abstinentního ruchu v Polsku. * Kethnografickému sjezdu ve Lvov přihlášeno hojně přednášek. Mimo jiné dvě české- Ad. Černého a dra. V. Tilla. Slawianin.

Morozov Gorký Žamoyský Turek Tatar Černý V Till Moskva Petrohrad Krakov Polsko Lvov

20 article

Z cizich revuí- * V lékařských kruzích budí sensaci zpráva, že byl objeven mikrob lakoty. Mikrob způsobuje prý duševní chorobu lakoty. Objeviteli jsou doktoti Shaudun a Hoffmann v Berlíně. * Nedaleko Japanu objevil se nový ostrov vulkanického původu, dělky 900 metrů, šiřky 60 metrů. Je pokryt lavou; jezítko na něm je plno vřelé vody. Čestným doktorem university oxfordské jme- nován Gerhard Hauptmann. Básník dle sta nov byl nucen osobně přijati hodnost od akademi ckého senátu. *Knibovna učence Bernaysa zakou pena německým kupcem v Chicagu Rosenwaldem darována tamější universitě. * Ostře kreslený portrét básníka Giovann Pascola v »Das litt. Echo«. Nepráven bývá zván velkým pessimistou. Zvláštní zjev u lyrika: Pascol není pěvcem pohlavní lásky. Žena milenka nemá pro něj přítažlivosti. Mr. Penu. Bibliografie. * Z dějin moravského studentstva v Praze. Přednáška redaktora Rajmunda Cejnka. Otisk z »Moravské Orlice«. V Brně 1905. Nákladem »Ná- rodního klubu«. * Picane a básne. Dr. Josef Šimko. Modra. Tlačou knihtlačiarne Šimona Roháčka 1905.

Shaudun Hoffmann Hauptmann Pascol Pen Rajmund Cejnek doktor Šimka Roháček Berlín Chicago Rosenwald Praha moravský Orlice Brno Modra

21 article

Hovorna. * Máme již po výstavě v Rudolfině, ne bude však od místa posvítiti si opět na české vydání výstavního »Seznamu«. Stačí malé klasobran obsažených tu výkvětů mluvnických a jiných. Čís. 3. 743. a 793. místo Sichrov čtěme Sychrov. Čís. 45 »Kančí štvanicí« přezvána honba na divoké kance Čís. 58. »Zápasící« nazván býk z ápasní, jená právě — nezápasí. Čís. 96. k Novému Městu slušelo přidati, o které jde. Je jich tolik na světě! Čís. 131 Klášter pojmenován nesmyslně Santo fruttoosa ! Čís. 143. a 145. Maffersdorf sluje po česku Vrat- slavice. Čís. 151. a 154. Ringenbein (Ringelhain sluje po česku Rynoltice. Čís. 188.—199. »Ho- diny noce«, snad »Hodiny noci«, nebo noční Čís. 238. »Lektura« by zněla češtěji »Četbae Čís. 30s. pradědů místo dědů. Čís. 367. malovat vlažný večer! Čís. 396. místo »horním« patří sdol ním“, dle krajiny. Čís. 429. jde asi o bobyni Fricku? Ale uvedena Fricha. Čís. 514. »Mlost lesníe má jiný smysl, než »Most v lese«. Čís. 540. správně Kowalski nar. v Suwatkách. Čís. 516. a 718. Nimplseh po česku Němčí! Čís. 572. místo života ži votem. Čís. 609. místo polské nemožnosti Krsesz patří Krzeszl Čís. 698. místo Srezebrzeszyně patřilo Szezebrzeszyně. Čís. 733. není »Dřevor.«, ale dřevo- řezba, výtvor sochařský. Čís. 837. místo Komořani čti Komořanech. Čís. 853. místo Cotteb čti Cottet. Čís. 934. místo silnice čti ulice. Čís. 943. Porto Re sluje slovansky Kraljevica. Čís. 1011. místo de la Sninté čti della Salute. Čís. 1051. až 1054. místo Dalon čti Dalou. Čís. 1026. Rue de St. Faubourg je nesmysl; o jakou ulici tu běží, bůh ví. Jak vidět, nejdé o nahodilé chyby tisku, ale o zřejmě nedbalou redakci českého vydání »Se- znamu«, již nelze ani dost ostře odsouditi. Mirohorský.

Santa Ringelhain Fricek lesní Szezebrzeszyně Komořan Cotteb Cottet jít le Sninté Sychrov Rynoltice Most Němčí Komořany Rue jít St . Faubourg SF číst della salut

22 article Dramatické umění.

Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes vystoup naposledy host Národního divadla paní. Janina Koro- lewiczova-Waydová, která od partie k partii získává větších a větších sympatií našeho obecenstva, jež ji předevčírem po druhém aklu „Tosky“ zároveň s obě- ma hlavními představiteli pp. Mařákem a Benoním neustávalo vyvolávati: dnes zpívati bude Taťanu v Čajkovského opeře „Eugenij Oněgin“; titulní roli zpívá p. Benoni, Lenského p. Mařák, ostatní partte pp. Kliment, Krössing a sl. Horvátova; za pí. Kláno- vou, jež dosud churaví katarrhem průdušek, převzaia parlii Filipěvny opětně sl. Feldenova a za tuto partii Lariny člen sboru pí. Pokorná. Představení, připadající 2. čtvrtce předplatitelů, řídí chef opery p. Karel Ko- vařovic. Zejtra proveden bude Manzotliův velký balet „Excelsior“. V neděli odpoledne bude zvláštn představení pro dělnictvo sociálně-demokratické; hráli se bude pro ně Gorkého drama „Měšťáci“, kteréž představení počne již o půl třeti. Na neděli večer určena je Kovařovicova opera „Psohlavci“, do níž převzala sl. Feldenova za churavou pí. Klánovou partii Kozinovy matky. Na pondělí stanovena Nedba- lova baletní pantomima „Pohádka o Honzovi“ V pondělí počne čtvrté čtvrtletí nynějšího předplacení předplatné přijímá denní pokladna + Lidové divadlo „Uramia“ v Praze VII. Dne jest předposlední pohostinská hra mistra v proměnách A. Bernardiho. Představení nabude zvláštní zajíma- vosti tím, že umělec — aby tajnosti svého rychlého převlékání ukázal — sehraje komedii „Manželova pomsta“ při průsvitné dekorací, lakže obecen- stvo uvidí, i co se za scenou děje. Bernardi provede též komedii „Hloupý kousek pana Jeroma“, jejíž9 osob sám představuje. Program svůj ukončí imitová- ním slavných komponistů jako dirigentů orkestru.

Toska Mařák Benoní Eugenij Oněgin Benon Lenský Kliment Krössing Horvátův Filipěvna Feldenův Pokorná ko Manzotliův Excelsior Gorký Kovařovicův Psohlavec Klánův Kozinův Honz A Bernardi Bernardi Jerome Praha národní divadlo Čajkovský opera + lidový divadlo Uramia

23 article

K doplněm večera sehrány budou „Uhlíři“. Žert o l jedn. Napsal Fr. Gille. Přeložil B. Frída. K tomu „Následky prvního manželství“. Žert o 1 jedn. Napsali L. Labiche a M. Michel. Přeložil J. Kühnl. Ve hrách zaměstnáni jsou: pí. Košnerová, sl. Světlá, pí. Spurná, pí. Kovářová a pp. Čekanský, Hlavatý, Kovář, Praž- ský. Režiser B. Kovář. Začátek o 7. konec o 1/410. hod. večer. Po divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy. Zejtra jest představení I. vzáj. se podp. a vzděl. spolku zřízenců kr. hl. města Prahy. Bude se hráti kouzelná fraška se zpěvy: „Zlý duch Lumpacivaga- bundus“. Začátek o 1/48. hod. več. Ceny míst poloviční. V neděli posladní pohostinská hra A. Bernardiho. +Z kancelářa smíchovského divadla. Dne hraje se populární Suppěova opereta „Dona Juanitta“. V titulní úloze vystoupí j. h. sl. Emma Pilzova, sou- bretta Nár. divadla v Brně. Režiser Josef Kubík. Zejtra má svoj benefici režiser p. Alois Charvát. Hráti se bude Offenbachova burieskní operela „Princezna Tre- bizondská“. V úloze prince Rafaela vystoupí j. h. pí. Mař. Zöllnerová. Nejbližší novinka „Rodina Bobro“. + Pištěkovo lidové dlvadlo na Král. Vinohradech. Dnes hraje se při malých cenách „Pražské švadlenky“ Fraška se zpěvy o 5 jedn. Hudbu i slova napsal o Faster. Zejtra za spoluúčinkování spolku „Vavřín“ „Pod krovem olcovským“. Příští neděli bude premiéra Fastrovy čtyřakt. hry „Marietta“. Titulní úlohu hraje sl Archlebova, v ostatních rolích zaměstnán jest téměi veškerý personál.

Uhlíř Žert Gill B Frída L Labiche J Kühnl Košnerová Spurná Kovářová A Bernardi Suppěův Pilzův Kubík Charvát Offenbachův Rafael Zöllnerová Pištěkův Král Fraško Faster Vavřín Fastrův Marietta Francie Praha Archlebov Režiser B kancelářa smíchovský divadlo národní . divadlo v Brno Don Juanitta princezna tre

24 article Hudba.

Hudba. + Zpěvohra. Výkon pí. Janiny Korolewiczovy- Waydové v Pucciniově „Tosce“ měl opět ušlechtilé umělecké linie. Pěvkyně nenáleží k ohnivým drama- tickým temperamentům, které strhávají vervou nebo silou pathosu. Přes to neminulo se její pojelí Tosky s velikým účinem, poněvadž jednak byle v něm vše přirozené, třeba menšími, decentními prostředky jsoue dosaženo, jednak dýchalo vše zvláštní noblessou, kou- zlem osobnosti poelické a elegantní, nevybočující ni- kdy z míry, ale také nechybující se cíle. V podání pí. Waydové ulomen je mnohý hrot příšerným scenám krvavého, nehudebního dramatu, leccos zmírněno jest uhlazeností a umírněností její akce — ale za to může jí býti obecenstvo, na jehož nervy dějí se tu nejhrubší útoky, jen vděčno. Při tom vyspělé pěvecké umění hostovo snaží se rozkouskované a beztvárné, nevý- znamné hudbě Pucciniově, kde jen možno, vylouditi přece jen kus libé, souvislé melodické linie, uplatniti jasné výšky příjemného frasování, takže skýtá i zde požitek pravého „krásného zpěvu“. Těmi vlastnostmi všemi také upoutala na sebe nejvíce ve druhém aktu kde zvláště zaluplným zpěvem ve výjevu se Scarpiou uchvátila k dlouhému potlesku při oleviené sceně

Korolewiczův Tosca

25 article

Pěvkyně zpívala tentokrát polsky (právě v partii ital- ské!) a stala se nám tm bližší, neboť bylo jí dosti roz- uměti, což nelze říci o její nejasné výslovnosti vlašti- ny. Obecenstvo, v jehož sympatie se již umělkyně trvale zapsala, provázelo výkon její po celý večer se zájmem stále stoupajícím Z domácích představitelů vynikl p. Benoni (pol cejní ředitel Scarpia) ostrou dramatickou charakteri- stikou, p. Mařák (malíř Cavaradossí) liberností svého tenoru. Ač opera déle se již nehrála, nejevila pod pev- nou rukou chefovou trhliny. Prvé sólové violoncello, jakkoli uznávám choulostivost vysoké polohy tu žá- dané, mělo ve třetím aktu zníti čistějí. Na taková místa dlužno si dáti pozor.

Benon Scarpio Mařák Cavaradossit

26 article

+Hlahol pražský koná zkoušku dnes v pátek v malém sále Měsťanské besedy a sice o 6. hod. se sborem damským a o 7. hod. s mužským sborem (spo- lečně). Cvičiti se budou sbory ku pohřbu dra. V. V. Tomka a k výletu na Budeč, na luto neděli stanove- nému, k němuž přihlášky se ještě přijímají. Podrob- nosti oznámí se při zkoušce. Účasť všeho členstva nutna. + Zpěvácký spolek „Lukes“ na Smíchově koná dnes v pátek 16. t. m. zkoušku na sbory, které v ne- děli dne 18. t. m. na výletě župy Drahorádovy do Zbraslavi samostatně předneseny býti mají. Dámy dostavtež se ke cvičení v 7 hod., pání přesně v 8 hod. večer do spolkové místnosti, kde přijímány budou ještě dodalečné přihlášky k výletu a vydávány legitimace a poukázky na objednané obědy + VI. výroční veřejná produkce žáků hudebního ústavu Růženy Žákové a Marie Neslerové (škola prof. Ševčíka) koná se již dne 17. června o pů 3. hod. odpol. v malém sále Měšťanské besedy Praze. Ku zdaru cenného programu přispějí: pěv- kyně slč. Vlasta Kreutzerova, žákyně pí. Petzoldové- Sittové p. Alberovic (tenor). Při klavírních piegáchi bude pozoruhodné vzorné používání pedálu, o kte- rém vydá ředitelka ústavu slč. Žákova v králké době malou brožurku. Vstup k této zajímavé pro- dukci jest každému volný.

V V Tomek Lukes Drahorádův Žák Neslerová profesor Ševčík Kreutzerův Petzold Sitta Alberův Žákův Budeč Smíchov Zbraslav Praha zpěvácký spolek + Hlahol

27 article

+ Kmochův pochod »Andulko šafářova«, jenž právě vydáu pro piano na 2 ruce (cena 1 K), dopl- ňuje trojici nejpopulárnějších a nejvíce hraných po- chodů »Muziky, muziky« (1 K) a »Hoj, Mařenkoe (K 150). Všechny skladby Kmochovy (nyní bude vydán kvapík »Na motoru«, mazurka »Po staro- dávnu«, polka »V květu mladosti« a třasák » V zátiší« vyznačují se rozkošnými melodiemi. Veškery skladby vydány též pro orchestr i hudbu dechovou a získalo je nakladatelství Mojmíra U bánka v Praze (Hlavkův palác) + Ve dvoraně lázeňského hotelu v lázních Bělo- hradských koná se dne 22. červua koncert na housle Jana L. Buchtele za spoluúčinkování virtuosa na klavír K. Leitnera. Začátek o 8. hod. Záznamy předprodej vstupenek obstara p. Ed. Rulí, knihak v Bělohradě. + Výreční zkonšky hudební školy J. Buška n Smichově konány byly o svatodušních svatelci s úplným zdarem. Pokročilí pianisté osvědcini aa překvapující zručnost, porozumění i dovednost. Hou slisté překvapili elegantním vedením smyčce, čistou intonací a mnozí značnou technikou.

Andulka šafářův Muzika Kmochův L Buchtel K Leitner J Bušek Smichův Praha Bělohrad Mojmír U bánka Hlavkův palác Kmochův pochod Mařenkoe

28 article Školská hlídka.

Školská hlídka. Učitelská jednota »Komenský« pro Prahu a okol pořádá v sobolu dne 17. června botanickou vycházku do údoll černošického a karlického (krajina též turi- sticky zajímavá), jíž řídí p. A. Kašpar, učitel měšt. školy na Smíchově. Drahou z Vyšehradu do Černo- šic. Schůzka o 11/2 hodině na vyšehradském ná- draží. Hostům volno.

Komenský A Kašpar Praha Smíchov Vyšehrad

29 article Sokolský věstník.

Sokolský věstník. Z České obce sokolské. Členové jednot sokol- ských v Praze zůčastní se pohřbu zemřelého historio- grafa král. hlav. města Prahy dra. V. V. Tomka v kroji sokolském, bez haveloků. Shromaždištěo půl 9. hod. ranní na nádvoří Šlikova paláce. Jedeoly zúčastní se pohřbu bez praporů, bez trubek. — Čes. obec sokolská zaslala blahopřejnou zdravici k 70. narozeninám pěvce lidu českého Adolfa Heyduka. — Sokolský den bude se pořádati ve prospéch českých menšin dne 16. července t. r. — Práce, došlé k vy- psanému souběhu »Proč cvičíme« předloženy zvláštní komisi k pročtení a posouzení. Schůze výborová Č. O. S. v této době konati se nebude. — Vzděla- vací odbor Č. O. S. vydal právě provolání k jedno- tám sokolským v příčině oslav Husových. — V řa- dách sokolských budiž co nejhojněji rozšiřován ná- rodní kolek. — Statistické dotazníky župní buďtež v čase nejkratším zaslány do Prahy pro předpis žup- ního příspěvku. Vzdělávací odbor Čes. obce sokolské má schůzi v úlerý, dne 20. června o půl 7. hod. večerní v taj. úřadě Č. O. S.

V V Tomek Šlikův Heyduk Husův Praha Č . O . S

30 article

Ze sokolské župy Barákovy. Župa naše záčastní se pohřbu dra. V. V. Tomka v sobotu 17. t. m. Shro- máždění o půl 9. hod. ranní na nádvoří Šlikova pa- láce ve Ferdinandově třídě, Účasť budiž četná, kroj sokolský, bez haveloku. »Sokol« v Žižkově. Jednota zú'astní se pohřbu historiografa. V. V. Tomka v sobotu dne 17. t. m. Schůzka v bezvadném kroji o půl 9. hod. ranní na nádvoří Šlikova paláce ve Ferdinandově třídě. Ze »Sokola« smíchovského. Jednota vybízí člen- stvo činné i přispívající k hojné účasti na pohřbu V. V. Tomka. Bratří v bezvadném kroji nechť do- stavi se v sobotu o 81/2 hod. dopol, přímo do ná- dvoří Šlisova paláce na Ferdinandově třídě a ohlásí se u bra, dra. Jindě. Vanička. »Sokol« na Menším městě pražském pořádá v ne- děli dne 18. cervna na svém letním cvičišti pod Nebo- zízkem veřejné cvičení. Po cvičení koncert kapely p. Čermákovy. Zavátek o 4. hod. odpol. Vstupné: sedadlo 60 hal., místo k slání 40 hal. V případě ne- příznivého počasí koná se cvičení v sokolovně.

Barákův V V Tomek Šlikův Šlisův Čermákův Shro Ferdinandov třída Žižkov Sokol

31 article Menšinový věstník.

Menšinový věstník. Místní odbor Národní jeduoty pošamavské pra Řepy a okoli koná v neděli 18. června odpoledne jubijejní valnou schůzi na památné Bílé Hoře u pana Jirasa. Slavnostní řeč prosloví pan František Titěra, jednatel ústředního výboru. Koncert pěveckého kroužku a kapely páně Rybářovy, večer věneček. Slavnost se koná za příznivého počasí v zahradě, za nepohody v sále.

Řepa Jirasa Titěra Rybářův

32 article Véstník živnostonský a dělnický.

Véstník živnostonský a dělnický. * Společenstvo různých živností ve Vysočanech konati bude v úlerý dne 20. června v 7 hod. u p. Vrat. Nováka ve Vysočanech valnou hromadu za každého počtu přítomných členů. * »Dělnická bnrsa« v Praze, spolek pro bez- platné zprostředkování služby a práce, žádá pány zaměstnavatele o lask. přízeň a důvěru, jelikož ob- sazuje veškerá místa silami osvědčenými. Kancelát nachází se v Havelské ulici č. 510 st. 5 n. I. p.a uřaduje se v ni od 8. hod. ráno do 6. hod. odpol. Představenstvo nemocenské pokladný obuvníků vinohradských bude míti výborovou schůzi v pondělí dne 19. června t. r. v osm hodin večer u »Žlatého litrus v Balbinově ulíci. * Möšť. společenstvo výčepníků v Praze koná dnes dne 16. t. m. o 3. hod. odpol. ve dvoraně ka- várny »Orient« v Hybernské ulici řádnou valnou hromadu.

Novák Vysočany Praha havelský hybernský ulice

33 article Ze soudní sině.

Ze soudní sině. Ze soudu sborového. Nepohodlný zřízenec. Neblahý doklad, čeho schopna bývá osobní nevraživosť, skytal případ, pro- jednávaný včera senátem zemského trestního soudu za předsednictví presidenta dv. rady dra. Wo- kauna. O místo strážníka v obci V., nedaleko Prahy zadal sobě v prosinci mimo jiné uchazeče také místní panský hlídač Václav Č, zřízenec to na- prosto poctivý a svědomitý, leč právě proto nepo- hodlný patrně jistým místním živlům, které také na- sadily veškeré páky, by kandidát samou většinou obecního zastupitelstva favorisovaný, zvolen nebyl

Praha

34 article

Proti zvolení Č—ově protestoval při rozhodujíc schůzi také občan X, namítaje, že Č. není místním příslušníkem a kdesi cosi, leč proti vůli většiny oppo- siční snahy nepořídily, neboť návrh její byl schválen všemi hlasy proti pouhým třem. Nový strážník pocíti však za nedlouho, co znamená nepřízeň uražené oppo- sice. Z čista jasna putovalo z obce V. k státnímu zastu- pitelství na strážníka trestní oznámení, dle něhož prý se vyjádřil krátce před volbou vůči příbuznému rolníka H, »aby tento dal si pozor, že mu to dáa bude zaplacený a žádný prý se nedoví, kdo mu to udělal.« Domnělý výrok tento vykládal si občan H. jako hrozbu zastřelením, ježto Č. druhdy jako hajný nosil ručníci a učinil proto oznámení na strážníka pro nebezpečné vyhrožování, jehož důsledků, jak laké při včerejším líčení dovozoval, vážně prý se obával. Mimo nadání protivníků Č ových však karta se obrátila a sporná věc ocitla se ve světle zcela jiném. Obžalovaný dovodil včera při výslechu, že udání bylo dilem mrzké zášti za to, že právě ženu a syna H—ovy přistihl při nedovoleném kutění na cizím majetku a poněvadž ve výpověděch hlavního svědka II. objevily se četné rozpory, kdežto stráž- níkovi vydala řada svědků vývodních vysvědčení klidného, pokojného člověka, prohlásil senát roz- sudek osvobozující, k nemalé mrzutosti pří- tomného pohlavára sopposice«. Žalobu vedl st. z. vrch. r. Morstadt, obžalovaného vřele se ujal p. dr. Jul. Neje d lý.

Morstadt doktor Jula Neja

35 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Šachy. ** Šachový turnaj v Ostende. Dne 14. června byly dohrány partie přerušeně z 1. a 2. utkání. Maroczy vyhrál s Janowskim, Marshail vy- hrál s Leonhardtem, Alapin vyhrál s Čigorinem, Blackburne vyhrál s Taubenhausem, Teichmann vy- hrál s Tarraschem, Tarrasch remisoval se Schlech- terem. Rutomobilisn. ** Dnes koná se na trati v Auvergne u Cler- mont-Ferrandu vylučovací závod o cenu Gordona Bennelta. Start i cil v Laschamps. Trať jest 137.444 km. dlouhá a bude čtyřikráte objeta. Mimo Morse startuje všecko, co francouzská industrie do pole po- staviti může. První od startu odjiždí loňský vítěz závodu tohoto, Tbery, na voze Richard Brasisr. Ostatní nástedují po čtyřech minutách. Tři vítězové závodu předběžného startují v rozhodném závodl dne 5. července. ** Vylučovací závod francouzský k závodu pohár motocykle klubu de France konán v neděl na trati dourdanské. Trať 54 km. objeta byla pět- kráte (270 km.). Startovalo 14 motocyklistů z 1l přihlášených. Vítězem zůstal Demester (Griffon) z 3 h. 25 m. 9 vl., druhým Giuppone (Pengeot) 3 h 27 m. 52 vt. a třelím Champoiseau (Pengeo!) za 3h 29 m. 51 vt. Nejrychlejší kolo ujel Cissac za 34 m 9 vt. (starý rekord Tomanův na Laurin- Klementovce 38: 26). Demester zvítězil loni v čase 3: 43: 437 před Tomanem 4:00: 547/4. Závod konán bud 25. t. m.

Marocza Janowskim Alapin Čigorin Blackburn Taubenhaus Teichmann Tarrasch Schlech Bennelt Brasisr Franc Tomanův Laurin Demester Toman Ostende Auvergne Cler Ferrand Klementovka Pengeo km m 9 vteřina