16. června 1905. Číslo 163.

NÁRODNY LISTÝ

Strana5.

Athletika a sportovní hry. ** hlelický klub »Bivoj« v Žižkově pořádá „Nandt závody o mistrovství Čech« pod vlajkou leskéhu atilet ckého svazu. Program: 1. Vzpírání kemen pro všechny o mistrovství Čech. Základní pokus tahem obouruč 70 kg, nadhozem 90 kg. 2. Zá- p8s řecko-řimský o mistrovství Čech. Pro mužstv do 80 kg tělesné váhy. 3. Zápas řecko-šímský o mi- strovstvi Čech. Pro mužstvo přes 80 kg télesné váhy. Kromě toho přidáno bylo ještě jedno vzpírání na vřdrž o I., II. a III. cenu mimo mistrovství, 1.j. 20 ky jednoruč tahem výdrž, 50 kg obouruč tahem výltž pro sthlety do 80 kg tělesné váby. Vklad 2 K. Podmínky: 1. Závody konají se dle závodního řádu řeského athlelického svazu za přítomnosti pp soudeů Č. A S. a přípustny jsou jen amalěrám. 2. Vklady na číslo 1., 2. a 3. po 5 K a musí býti předem za- práveny. 3. Závody o mistrovství jsou závody vy týtaci a konají se i při nejmenším počtu závod! cích. 4. Proti rozbodnutí pp. soudců není odvolání. Nahodilé protesty přípustuy jsou proti vkladu 5 k. hterý při odmitnutí propadá. 5. Závodí-ii 3 závod- nici o jedno mistrovství jsou 2 ceny, závodí- li 5 tivodníků, jsou 3 ceny. Přihlášky písemné, opatřené vklady, tízeny beďtež na adresu: Joseí Řezníček v Žižkové, Chelčického ul. č. 882, nejdéle do 18 června t. r. do 8. hod. več. ** O svátcích svatodušuích konán v Kolíně n R. sjezd německého svazu footballového (D. F. K.) na kterém na vždy zrušen zákaz hry proti českým klubům. Zákaz po návrhu beriínského odbor jednohlasně zrušen.

9 Mistrem německého svazu zůstal berlínský Hub »Union«, který v neděli porazil v Kolíně n. P v poměra 2: 0 Karisruhor F. K. se S. K. Slavia nám sděluje: Proč athle- tické matche? Před několika dny přinesli jste zprivu o zajímavé novince, kterou spottovní klub Slavia do české alhletiky zavésti hodlá. Jsou to isterklubové matche dle způsobu matchů anglických či amerických universit. Matche takové mají v přední řade za účel vzbuditi větší interes v Praze pro leh- kou athletiku, která stále ještě netěší se přízní podpoře obecenstva takové, jak by zasluhovala. Po- fadalelé matche athletického S. K. Slavia versus re- presenlační team města Vídně 18.-VI. vycházejí z t domněnky, že interes, který jeví pražské obecenstv při footballových zápasech, kde zápasí klub proli klubu a obecenstvo favorisující klub domácí jest do posledního okamžiku udržováno v napjetí, které z mužstev vyjde vítězně z boje, jest příčinou roz- krětu českého footballu. A podobné napjetí budei tři matchi athletickém, kde o vílězství toho kterého lamu rozhoduje součet všech vítězství v jednolli- vých čislech. Každým odbytým číslem tedy naděje le vítězství domácích budou se měniti a tato neji- nola zaručuje obecenstvu dobrou zábavu až do konc tivodů i v pausách, kdy každý jistě počítati bude. jžé chance má Slavia a jaké Vídeň. Vídeň che nalch stůj co stůj vybráti a sebrala ze všech klubo nideňských kde kterého lepšího athleta. Jména jako Sax. Krojer, Plaile, Spiegier, Proks, Schönecher.

Labowiecki, Wachuda, Leuthe a last not least mistr Londýna na 1/4 míle M. Stainsfield zaručují kvalitu leamu i napínavost boje s lidmi třídy :. Polenského, Karlínského, Kohouta, Semanského, Šustery, Neje- dlého, Kottinga, bří. Hegerů atd. Co se týče zpráv některých listů, že Mr. Stainfield 8. června startuje v Pešti, oznamujeme, že závazná přihláška jeho odevzdána byla pouze pro Prahu, nikoli pro Pešt Ceny k matchi tomuto, jenž jest prvou attrakcí toho druhu v Rakousku pořádanou, stanoveny velmi levné a zejmena sedadla v ložích, odkud je pře- krásný přehled na hřišti, budou jistě už v předpro- dejích rozebrána.

Věstník spolkový. Česká obec střelecká zúčastní se v ne- děli pohřbu zasloužilého bývalého náčelníka, br Václava Juditky, hromadně v kroji a s prapory za- sřenými. Sraz br. jednot přesně o 3. hod. odpol. úresní nemocnice vinohradské.

Události ruské. Katolická propaganda v Rusku. Ruští Poláci od počátku války až dotud cho rali se k Rusku bezvadně, jako národ politicky zralý a cíle svého vědomý. V posledních měsí- cích kazi jim tuto dobrou politiku katolická pro- paganda, na jejíž rejdy jsme již upozornili. Slo- vané nedojdou nikam, budou-li jední mezi dru- hými dělatí náboženské propagandy. Umělá pro- paganda je právě takovým pochybením jako ne svoboda voliti si víru podle svého přesvědčení Ale náboženská propaganda a náboženské pře- sědčení nejsou jedno a totéž. Katolickou pro- pgandu v Rusku dlužno tím přísněji odsouditi. kevystupuje s obnovenou činností po vydání tole- maěního patentu. Propaganda vrhla se nejprve na anintyv lublinské a sedlecké gubernii království polského, jimž dokazuje, že nyní nadešel okamžik, aby o mznání papeže za hlavu církve, přešli k zavrže- ni slovanského obřadu a k přijmutí latiny. Jak se to díti může v stejnou dobu, co Chorvatští b- skupové zasazují se v Římě o povolení slovan- ského obřadu? Propagatoři uči uniaty, že právě nyní nadešel vhodný okamžik k polatinění, proto že Rusko, válkou oslabené, nebude tomu moci brániti. Teď budou moci spasiti své hříšné duše, a věčnému zatracení propadne, kdo neuzná latinu.

Propagátorský spolek, jenž se nazývá „Towarzystwo opieki nad unitami“, praví ve sé proklamaci: „Car dovolil přestupovati na kato- lickou víru, ale neučinil toho dobrovolně, nýbrž z přinucení. Ne carovi jsme zavázáni za vydání ilerančního patentu, nýbrž především milesti boží, která na Rusko dopustila takovou tíseň, potom modlitbám sv. otce a na konec Japonsku, jež bůh si vyvolil, aby potrestal Rusko a všechno pravoslavné panstvo za vše, čím ublí- žili Polákům. Bůh je spravedliv a každému od- pláci podle zásluhy: proto posílá na „schis- maticke“ Rusko vojnu, domácí vzpoury a roz- broje, a brzy přijde také hlad a mor a všecky rány egypíské. Katolíci musejí se nyní chopiti díla a na pravou víru obraceti nejen aniaty. nýbrž i „schismatiky“ (pravoslavně), kteří svou duši dáblu zaprodali.

Snad se horlivosti katolické přece podař sem tam některého vytrhnouti z jíenu pekelného Tito hříšní kaciři musejí se bíti v prsa, museji prokleti svou kaciřskou eírkev pravoslavnou její popy a přidati k jedině pravé a spasitelní cirkvi katolické. Z toho pak bude veliká radost mezi bratry rodnými () a nebude více mezi nimi věřících a nevěřielch (!), nýbrž bude jeden ovčinec a jeden pastýř — Kristus Pán na nebi a na zemi papež římský, otec svatý, jenž nás všecky miluje a oleovsky nám žehná. Fanatické štvaní už jeví účinky. V osade Geradle nedávno pravoslávní, jdouce procesím, byli přepadeni od katoliků, kteří jim roztloukli lampy, okna chrámová a práh chrámu znečistili. Ano, dle nejnovějších zpráv chrám goradelský srovnali se zemí. Ve vsi Studénce katolický dav srovnal se zemí školu pravoslavně církve, když byl zní vytrhal a odnesl dvére, okna, nábylek, ano kamna. Ve vsi Kodně zfanatisovaný katolický duv zpomněl si i na pravoslavně nebožtiky, že klidně odpočívají na hrbitově, a polámal na něm všechny lepší pomníky a kříže, pokusil se roz- rýti některé hroby a vyházeti z nich kosti pra- voslavných nebožtíků. V tomtéž Kodně r. 1863 katolíci úkladně porubali setninu ruského vojska a tim zahájili povstání.

Slatkáři začínají propagandě pomáhat, od- nímajíce pravoslavným výdělek. Ze všeho vzni- kají strašné zmatky a rozbroje. Jsou rodiny. jejichž někteři členové jsou katolíci, někteři pravoslavní, někteří unisté. Tu povstává otee proti synu, syn proti otci, muž proti ženě, žena proti muži. Kteři nechtějí odpadnouti od pravo- slaví, nad těmi katoličti kněží dokonce vynášeji v kostelích klstbu a tím je vydávají v šane všemožnému pronásledování a týrání fanatiků. Katoličtí kněží tak se zapomínají, že v ko- stelích kážou, aby ti členové rodin, kteří jsou tak šťastni, že jim svitlo světlo pravé víry v římského papeže, druhé členy třeba bítím nu- tili, aby je následovali tam, kde jim kyne spása. A děje se tak. Jeden otec, katolik, utrhnul 18letému synu, pravoslavnému, obě uši, že se nechtěl pokatoličit. Jinde děti katolíci, vrátivše se zfanatisované z kostela, zbily matku pravoslavnou. Úřady jsou proti tomu slabé. Místy pravo- slavní berou útočiště k sebeobraně a brání se proti fanatickým davům klacky a sekerami.

Naděje v zemský sobor a přípravy k němu. V »Ruském Dile« Sergěje Šarapova (Moskva) čteme: Katastrofa v Korejském průlivu po prvém ohromujícím dojmu vyvolala v ruské společnosti nejrozmanitější ohlasy, jež vyznivají k družnému volání: »Zemský sobor!« Za tím tají se nej- různější naděje. Radikálná strana sní o tom, že zemský sobor, ať je sestaven z kohokoli, ne- vyhnutelně povleče k odpovědnosti vládu a za- kopá semodržaví. Umírněné živly jsou pře- svědčeny, že zemský sobor v těžké pro stát chvíli projeví vysoké vlastenectví a nejen ne- způsobí nových zmatků, nýbrž vzkřísí spolek cara se zemí, uspokojí mysli a dá jasnou kladnou odpověď, má-li se vésti válka dál aneb uhodit o mír. Konečně jsou živly i konserva- tivné, které jsou pro Zemský sobor a očekávají od něho spásy třeba jen proto, že současný nás vládní apparát pozbyl hlavy a nemá se jaksi k samostatnému rozřešení otázky, ačkoli zahra- niční zpravodajové již telegrafují svým listům o pevném rozhodnutí naší vlády pokračovati ve válce.

Podle posledních pověstí i v Petrohradě v vládních kruzích myšlenka o Zemském soboru nušla si již příznivou půdu. Říkají, že se již připravuje manfest o svolání soboru podl jedněch na den 6. (19.) srpna, podle druhých na den 1. (14) října. Sobor se musí sejíti v Moskvě, ve staré historické formě a museji na něm býti zastoupení lidé »každého činua povolání«, t. j. z kmenových ruských stavů: šlechty, měšťanů a obchoduíků, sedláků a kozáků. Duchovenstvo, jako bývalo za starodávna, dostaví se jako » posvě- cený sobor«, t. j. v osobách biskupů ruské eírkve spolu se senátem, státní radou a komi- tétem ministrů, kteříž dohromady tvoří nynějš »hosudárovu dumu«. Podle těch pověstí carská moe předloží Zemskému soboru řadu otázek, týkajících se prodloužení války, uzavření míru, vyhledání pro- středků na další vedení války ald. Prozatím to vše jsou pověsti, ale tolik jes jisto už nyní: bude-li Zemský sobor svolán do Moskvy, že k němu všichni ruští lidě pohli- žeti budou s důvěrou. Z Varšavy, 15. června. V Oděsse stávkují lelefonislky, v Kovně personál tramwaye,v Miňsku došlo k vážným pouličním nepokojům při nichž dva dělníci byli usmrcen a dvacet zraněno.

Válka rusko-japonská. Demise velkoknížete Alexeje Z Petrokradu, 15. června. (C. B. Velkokníže Alexčj zadal jnko velko- admirál ruského loďstva za propu- štěnou. Příčiny porážky admirála Rožest- vesského. Olginský, jeden z válečných zpravo dajů »Nového Vremene«, pobýval poslední dobou ve Vladivostoce, kde zjistil, že tyto byly přičlny porážky ruského loďstva v korejském průlivu 1. Ode dne 12. (25. května) na rozkaz Rožestvenského nepřekáženo Japoncům dorozu mivati se mezi sebou bezdrátovým telegrafem

Japonci následkem toho mohli si oznámiti všecko o síle a pohybech ruského loďstva, jež plulo v slepoti; 2. úžina průlivu spolu s rychlochodnost japonských lodí dovolila rozděliti ruské loďstvo na části a blli do něho ze tří frontů; 3. ruské loďstvo od 12. (25. kv.) mezi plavbou konalo neustále evičení, jako by se učilo, v okamžiku pak nebezpečí nemělo času sšikovati se proto, že nemohlo použiti ve škeré sily svého dělostřelectva. Ba co víe, v prvý moment bitvy, kdy oddil Felkerzamův byl na levém traverse Rožestvenského, všechny dělové střely, které se přenesly přes Felkerzama, trefo- valy lodi Rožestvenského; 4. nikdo neznal plánů Rožestvenského, ani velitelé. Nebogstov byl Rožestvenským přijat jedinékrát na 15 minut, a to bylo po spojení jejich loďstev. To byl jejich prvý a poslední rozhovor. Následkem toho po zranění Rožestven- ského naslal nepořádek; 6. střelba ruská byla nepoměrně nižší horšt, než japonská; loďstvo, aby ušetřilo ná bojů, po celých sedm měsíců plavby nestřílelo jedině krátké cvičení bylo u Madagaskaru; 7. mužstvo bylo strašně unaveno. Osmi- měsíčná plavba za neustálého napjetí nervů z tradných atmosferických, morálných i fysických podmínek nemohla míti jiného následku. 8. ohromný počet minonoseů dovolil Ja- ponnům, kromě běsných minových útoků, pustiti mořem mnoho plovoucích min, jimiž zahynuly

»Borodino«, Admirál Nachimov« a »Navarin«; 9. Japonci uměle korrigovati střelbu, ne- střílejíce bez určitého plánu a soustřeďujíce oleň všeho svého loďstva na jedně z lodí teprve, když jednu rozbili, přenesli oheň na druhou. Tak zahynuly nejprve »Osljabja«, potom »Alexandr«, konečně »Suvorov«; 10. Japonci, jdouce v prvém stadiu bitvy v šiku frontu, měli převahu v síle ohně. U nich se zúčastnily bitvy všechny lodi a skoro všechno dělostřelectvo, ano i kulomety; my pak jsme v prvý moment pálili pouze z čelných lodl potom pak čásť děl mnohých lodí zahálela, pro- tože překážely transporty; 11. různorodost a zdlouhavost našeho loďstva, jež byly přímou příčinou záhuby »Mo- nomacha«, »Ušakova« a kapitulace »Siňavina«, jež se za loďstvem pozdržely a byly obklopeny; 12. konečně druhý den bitvy byl pociťován silný nedostatek střeliva. Tyto příčiny porážky udávají ti, kteří se po bitvě šťastně dostali do Vladivostoku. Vypra- vují, že mezi ruskými námořníky byli tací hrdi- nové, jako kap. Bereh, jenž si dal z revolver ránu do spánku, jakmile uviděl, že jeho pan- cérník je ztracen. Takových junáků bylo více ale jmena jich dosud nezjištěna.

Z Handžurie. »Rus« sděluje ze dne 11. června z Gun- džulina: Chunchuzi a japonsko-chunchuzské tlupy projevují činnost v týlu armády za jejím levým křídlem: dne 4. června odstoupil oddí podesaula Averičeva chránící intendantské skla- dišté v osadě Omose, k severovýchodu od Gi- rina, pod nátlakem tlupy japonsko-chunchuzské na sever, při čemž byl několik verst stlhán. Nevelké skladiště zásob v Omose bylo od Ja- poneů-Chunchuzů zapáleno. Řada potyček na krajním našem křidle ukazuje na zaěmnající po- stup japonské armády. Soudím, že srážka bude na počátku června (dle ruského kalendáře)a pravdě podobně přejde v hlavní srážku. Celkové japonské ztráty na moři. K depeši londýnské o celkových ztrátáeh japonských na moři za války sdělené ve vče- rejším čísle, dodatečně se z téhož pramene opra- vuje, že raněných jest 170 důstojníků a 1497 mužů. Do Sibiře? Nejednou se vyskyti hlas, že Rusové v nej- horším připadě po nových porážkách mohou ustoupití do — Sibiře a zde vyčkati, Japonei prý za nimi nepůjdou a nad to by se finančně zničili. Proto nestojí prý Rusové o mír, zejmen když generál Liněvič s o statní m vojevůdei důvěřují nyní v ůspěch ruský a důstojnicivo nechce bez vitězství zpět do Ruska, rovněž mužstvo nadšeně přijalo projev v duchu tom caru zaslaný a odmitajíeí mír za nepříznivých podmínek pro Rusko. Z téže příčiny nechce Rusko slyšeti o válečné náhradě Japonsku. »Kreuz-Zeitung« v souhlase s »Hamburger Nachrichten« soudi, že názor hořejší jest po- vrchní. Kdyby Rusové opustili Mandžurii, zmoc- nili by se Japonci sibiřské dráhy, spojujíeí Vladivostok, a zároveň obchodní cesty po Amuru, hlavní žily Východu, brzy by padl pak Vladivostok a Sachalin a Japonci by klidně mohli v opevněném Charbinu vyčkati, až by Rusové území ta opět dobyli.

Stavba ruských lodí. Dle pověstí petrohradských odvolalo mini- sterstvo námořní objednávky u mnohých závodů a zabývá se otázkou o vhodných typech lodi pro loďstvo ruské. Nyní staví se jen dva obrněnci, »Andrej Pervozvannyj« v Nové Admiralitě »Pavel I.« v baltickém závodě. Dostavuje se minová dopravní loď »Volga«, téměř ukončenáa dělová lodice »Chivinec«. Dále objednány v Putilovském závodě v Nové Admiralitě tři dělové loďky druhu »Gil- jak«, ale projekty dosud nejsou hotovy, takže ke stavbě samé ještě nedošlo; jinak v Nové Ad- miralitě hotoví se pro dvě lodice kostra a v něv- ském závodě mechanická část; v témž závode staví se 8 minonosek, každá o 350 tunách vod- ního obszhu. Z malých objednávek zhotovují se v balti- ckém závodě kotle Bellevilleovy pro lodici »Grozjaščij«, mechanická čásť pro dopravní lod »Jenisej«, ve franko-ruském závodě mechanická čásť pro obrněnce »Andrej Pervozvannyj«, kolle pro carskou jachtu »Standart«, mechanická část pro dva projektované křižáky druhu »Bajany 22 kotlů Bellevilleových pro černomořského obrněnce »Joann Zlatoust«; v něvském závodě parní kotle pro minonosky čís. 138 a 141; v závodě Krejtona výpomocná mechanická část pro tři minonosky druhu »Sokol«, v petruhrad- ském mechanickém závodě kotle pro křižák »Kňaz Požarskij« a paroloď »Iljmen« v ochten- ské lodéníci mechanická čásť pro závo Krejtona.

Lelegran Postup Japonců. M. Z Kolína nad R., 15. června. (Původní.) »Kölnische Zeitung« sděluje z Hajlunčenu, že skutečně jsou menší boje v Mandzurii neustále. Při předvčerejším boji zmocnil se nepřítel výšin severně od Kaoha až Nančenci na silnici z Muk- denu do Kirinu. Vyhlídky po míra. —ch. Z Nového Yorku, 15. června. Soudí se zde, že po válce dojde na japonsko-ruskou allianci a také se mluví o rozdělení Asie po uzavření míru. Opevnění Kiaočau pohne prý americkou vládu ke stavbě pevností na Filipinách. Z Washingtonu, 15. června. (C. B.) Úřadně oznamují, že Washington ustanovenza místo schůzky plnomocníků pro vyjednávání o mír. Togo o cnšimské bitvě. Z Tokia, 15. června. (C. B.) Ve sdělení admirála Toga, dnes od námořního departementu uveřejněném o námořní bilvě u Cušimského ostrova, praví se: Japonský rozkaz k bitvě dán 27. května o 1 hod. 55 min. odpoledne. Když japonské divise zahájily své postupy, započal Rusové o 2. hod. 8 min. palbu. Japonci odpo- věděli teprve, když se přibližili na 6000 vard k ruskému loďstvu. Pak soustředili oheň na obě vůdčí nepřátelské lodi s takovým úspěchem, že bitva byla o 2. hodině 55 min. rozhodnuta. — V líčení událostí ze dne 28. května praví Togo, že jeho bitevní lodi, Kamimurovy pancéřové křižáky a Uriova divise lodí, jakož i mladého Toga úplně obklíčily Něbogatovu eskadru n každý odpor učinily zbytečným. Když se Něbogato vzdal, dovolil (Togo) jemu a jeho důstojníkům podržeti šavle.

Na bojišti prší. Z Londýna, 15. června. »Daily Mail« sdě- luje z Moji: Doba dešťů začalav Mandžurii. Kromě několika hodin nočních neustále se lije a ulice jsou po kolena blátem pokryty. To prý nijak (7) nebude vaditi váleč- ným operacím. Za několik dní očekává se ve- liká bitva. Armáda Liněvičova páčí se na 300.000 mužů se 400 děly. K nové bitvě. Z Londýna, 15. června. Dle zpráv ze Seulu a z Petrohradu jeví se na japonské. stejně jako na ruské straně zostřené přípravy k nové bitvě v Mandžursku. Potopený parník. Z Flensburku, 15. června. (C.-B.) Dle de- peše, došlé zdejší paroplavební společnosti, že- lezný šroubový parník »Rotartose o 1812 registr. tunách byl potopen pomocným křížákem ruským »Donem« na cestě z Japonsk do Tjeneina v severo-čínském moři. Posádka byla zachráněna a přibyla včera do Batavie. Společnost tvrdí, že parník nevezl žádný kontra- band, nýbrž pouze dříví a pražce do neutrálního přístavu čínského.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Z klubu svobodomyslných lidových poslanců českých. Z Vídně, 15. června. (Zpráva před- sednictva.) Klub konal dnes před plenárn schůzí poradu za předsednictví předsedy dra. Pacáka. Tento sdělil návrh poslanců českých na sněmu království českého ve příčině no- vého sčítání lidu. Klub přijal návrl tento za svůj a jmenoval zpravodajem o něm poslance professora Čiperu. Tento referoval o výsledku porad s deputací horníků libu- čínských. Klub se usnesl v téte záležitosti učiniti, čeho třeba. Schválen nouzový návrh posl. Hovor ky ve příčině okresu vysokomýtského. Do kvotové doputace vyšlou se dosavadn zástupci klubu, dr. Fořt a prof. dr. Fiedler. Poslanec Březnovský uvedl na přetřes ně- mecké nápisy na královském hradě pražském. Usneseno po té stránce se přičiniti o nápravu. Nově rozděleny referáty v ten způsob, že posl. dr. Lad. Dvořák zvolen referentem pro záležitosti finančních a politických úřadů, posl. dr. Kiumpar pro záležitosti poštovníeh úřadů. Do výboru ústavního vyšle se poslanec dr. Pantůček. Z Vídně, 15. června. Český klub koná schůzi zejtra dopoledne o 9. hodině.

Situace. Z Vídně, 15. června. Parlamentní situnce dnes rázem se zkalila. Disposice, činěné pro dnešek a zejtřek, nejen že byly odvolány, nýbrž staly se úplně nejistými. Ministerský předseda měl v poledne se zástupci klubu poslanců če- ských, drem. Pacákem, drem. Strán- ským, drem. Kramářem, drem. Herol- dem a drem. Žáčkem dvouhodinnou poradu, která však nevedla k žádnému hotovému vý- sledku. Bude v ní ještě pokračováno. Kdy, není však povědomo, ani stanoveno. Odpoledne měl chef vlády celohodinnou poradu s vůdci spoje- ných klubů německých, která rovněž nebyla zkoncována. Na dnešek svolaná schůze před- sedů klubů byla odložena na zejtřek. Je však velmi pochybno, bude-li se moci konati. Je spiše pravděpodobno, že bude teprve v úterý. Následkem toho nedodělalo se dnes první čtení předlohy kongruové a nebyl učiněn chystaný ná- vrh, aby hned po ni odbylo se první čtení zatím- ního rozpočtu. Vypravovalo se ve sněmovně s celou urči- testí, že baron Gautsch o 3. bod. odpol. od- jel ku panovníkovi k audienci a že stav věcí par lamentních je ve stadiu kritickém, ve kterém nynější vláda bude musit rozhodnout, chce-li býti míčem mezi stranami zmítaným, anebo má-li morální sílu vlastní vůle. Společná porada poslanců moravských. Z Vídně, 15. června. Posl. dr. Stránský svolává odtud všechny české poslance sněmu markrabství moravského a moravské poslance na říšské radě ke společné poradě do Brna, která se budo konati v sobotu 24. t. m.

Uherská krise. Z Vídně, 15. června. Baron Fejérváry. který dnes o 12. hod. polední přijel do Vídně, dostavil se o 1. hod. odpolední do dvorního hradu a odebral se nejprve do kabinetní kance- láře. Teprve o půl 2. hod. byl přijat císařem v audienci, která potrvala do 3. hod. Z dvor- ního hradu odejel ke svému zeti, společnému ministru finanef bar. Burianovi. Z Pešti, 15. června. (C.-B. uh.) Baron Fejérváry měl ráno před odjezdem do Vídně krátkou rozmluvu s m.-p. hr. Tiszou. V dnešní audienci podal císaři zprávu sestavení ministerstva a předložil návrh jmeno- vacích dekretů nových ministrů, načež cís a svěřil mu správu kubinetu. Zároven předložil bar. Fejérváry deklaraci, již učiní nová vláda v poslanecké sněmovně. Z Vídlně, 15. června. Hr. Tisza před deí- nitivním sprošténím úřadu nepřijede již do Vídně. Dle disposic, nyní již určitě stanovených, ode- běře se císař v neděli ráno do Pešti a několik hodin po přijezdu přijme kabinet Tiszůvv audienci na rozloučenou. Potom bude přijat v slyšení kabinet Fejérvárův v budínském hradě.

Ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 15. června. (Zvl. teleg. „Nár. Listů“.) V dopolední slavné audienci ode- vzdal králi pověřovací listy nový rumunský vyslanec. Slyšení bylo srdečné a více než obvyklo. Vyslanec a král mluvili o tradičním upřímném přátelství a sousedství Srbska a Ru- munska. V Bělehradě je obecné přání, by se přátelské poměry a styky mezi Srbskem a Ru- munskem rozvinuly v dorozumění o svornou práci na Balkáně. Z Peči docházejí zprávy, že v okolí zor- ganisovaly se arnautské čety s úkolem ubíjení Srbů. V jedné vsi zabiti jednoho dne čtyři Srbové. Ministerská krisa v Belgii? Z Brusellu, 15. června. Vláda hodlá od s toupiti, vysloví-li se páteční schůze pravice proti návrhu, by povoleno bylo 300 millionů n opevňovací stavby v přístavě antwerp- ském. Převážná většína katolických ugrárníků návrh ten již z amítla a také socialisté jsou proti němu. Hrozí tudíž ministerská krise.

Telegramy korresp. kanceláře.) Delyannisova smrt. Z Athén, 15. června. (C.-B) Pohřeb Dely- annisův bude vypraven dle královského dekretu na státní útraty a zesnulému budou prokázány největší vojenské pocty. V politických kruzích způsobila smrt Delyannisa veliký zmatek. Není ještě jisto, kdo převezme vedení jeho strany. Král by nerad rozpustil sněmovnu. Chce, aby projednala hospodářská opatření, navržená De- lyannisem. ch. Z Athén, 15. června. Vrahem Delyan- nisovým byl sluha z herny nedávno úřadně za- vřené a spáchal čin svůj bezpochyby z pomsty za ztrátu výdělku. Spoluvinnicí jeho dosud ne- byli vypátráni. Rouvier. Z Paříže, 14. června. (C.-B.) M. p. Rou- vier hodlá říditi ministerstvo zahraničních záls- žilostí a ministerstvo financí do toho dne, kdy se za daných okolnosti rozhodne buď pro ten či onen odbor. Státní převrat v Norsku. Z Kristianie, 15. června. (C.-B.) Král Oskar obdržel tento telegram: „Nerský národ zasílá V. V. nejsrdečnější blahopřání u příleži- tosti významného a pro V. V. tak potěšitelného sňatku, který se dnes koná. Karel Berner, před- seda storthingu, Kristian Michelsen, státní mi- nistr.? Podobný blahopřejný telegram zaslán byl předsedou storthingu i prinei Gustavovi a prin- cezně Markétě. Z Kristianie, 15. června. (C.-B.) Vojenské ministerstvo vyvrací úřadně pověsti o chystané mobilisaci vojska a loďstva norského. Sňatek švédského prince. Z Windsoru, 15. června. (C.-B.) Odpoledn odbyl se v bohatě zdobeně svatojirské kapli sňatek prince Gustava Adolfa švédského a nor- ského s princeznou Marketou Connaughtskou. Ze Štokholmu, 15. června. (C.-B.) Král Oskar jmenoval anglického krále čestným admi- rálem švédského loďstva a prince Walesskéhoa Arthura Connaugltského rytíři serafinského řádu.

Marocká otázka. Z Fezu, 15. června. (Reuter.) Jako angli- cký velevyslanec a zároveň dánský splnomoc- něnec učinil Lowther 12. t. m. ministru za- hraničních záležitostí rozklady, žádaje, by za- tčeni a potrestáni byli vrahové anglického, dán- ského a rakousko-uherského místokonsula v Maza- ganu, jakož aby zajištěna byla bezpečnosti tak ostatních cizích příslušníků v Mazaganu. O od- škodném má býti jednáno později. Lowiher před- nese věc ještě také sultánovi osobně. V Ma- rokku, jak nasvědčují tomu zřejmé známky, anarehie se vzmáhá. Zástupcové fran- couzských bank a průmyslových podnikův od- cestovali již k pobřeží, ježto se svým posláním nepořídili. Na rozkaz sultánův konána na počesť hra- běte Taltenbacha parádní přehlídka všeho maro- ckého vojska. Pocla tato pokládá se za význam- nou pro nynější poměr mezi sultánem a něme- ckým vyslanectvem. Z Berlína, 15. června. (C.-B.) »National Zeitung« prohlašuje zprávy o domnělých territo- riálních ústupcích pro Německo v Marokku za čirou fantasii, potvrzuje však že firma Reuter- mann a spol., obdržela koncessi na reparatury i novostavby v tangerském přistavě.

Národní hospodář. Výměna akcií. Z Vídně, 15. června. (N. Fr. Presse.) Dne minula lhůta pro výměnu akcií české báňské společnosti za akcie pražské železářské společ- nosti. Většina majitelů akcií české báňské spol. předložila své akcie k výměně. Dodávky uhlí pro státní dráhy. Z Vídně, 15. června. (Neue Freie Presse Kdežto v minulém roce objednaly státní dráhy 2.4 mill. tun uhlí, bude letos zadán toliko aai čtvrtý díl, to jest 600.000 tun. Z množství to- hoto připadá 100.000 tun na hnědé uhli, 100.000 tun na kamenné uhlí a asi 100.000 tun na haličské kamenné uhli. Sladové refakce. Z Vídně, 15. června. Koncem tohoto měsíc vyprší lhůta, do které byly poskytovány refakce pro vývoz sladu do eiziny jak státními drahami, tek i soukromými. Platnost sladové refakco do- posud prodloužena nebyla, ale očekává se v kru- zích interessentů příznivé vyří- zení prolongace, o niž usilují výrobci. Platnost prodloužena bude bezpochyby na tři měsíce. Refakce obnáší podle místa, kde se to- várna nalézá, 30—50 h. Tato výhoda, kterou byl vývoz sladu podporován, musí, jak známo, aktivováním obchodní smlouvy, uzavřené s Ně- meckem, padnouti, jelikož v této smlouvě od- stranění refakcí se strany rakousko-uherské bylo závazně příznáno. S druhé strany zavázalo se ovšem Německo, že žádné podobné refakce ne- udělí.

Úpadky. Z Vídně, 15. června. (Pův. tel. »N. L.«) Firma Jos. Luger (krejčovské potřeby a sukna) ve Vídni, Zieglergasse, jež 15. dubna zastavůla platy pro 120.000 K dluhu, je v konkursu. Majitelé peštské firmy Neumann Weiss, jež před několika dny dostala se da konkursu s dluhy 305.000 K, byli zatčení na udání peštského spolku k ochraně věřitelů pro podezření, že odstranili zboži asi za 20.000 K. Proti rozluce. Z Osěka, 15. června. (C.-B.) Valná hro- mada hospodářské společnosti sla vonské přijala dnes jednohlasné resoluci,. v níž prohlašuje se hospodářská rozluka Uhet od Rakouska za katastrofu pro chorvatsko- slavonské zemědělstvl. Odročená železniční stavba. Ze Sofije, 15. června. (C B.) Následken usnesení ministerské rady zdráhá se bulharskt vláda potvrditi zadání stavby dráhy spojujíe místa Tirnovo-Trevna-Boruštica až k tureckýu hranicím — kterážto stavba zadána byla frank