Načítám náhled…
Chunky — 30 celkem
· entity: place 42, person 96, org 4, work 2
1
masthead
Ročník XXXXV,
2
masthead
V Praze, v pátek dne 16. června 1905.
Praha
3
masthead
Číslo 163.
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí nen
v Praze v administrai
aa pěsl
n čtrrt leta . . . . 6 K —
s drojí donáškou
nětvit lots . . . . 7 K B0k
va fllslkich: 2 K 30 h
ta měsle . .
Poštou:
za nněsíe
nrr lea . . . . 9 K 6on
s drojí zárilkou
na sečsá
nant lta : . . I k eo
Praha
5
article
Znamení doby.
Znamení doby.
Nejen politická situace jest pro Německoa
jeno mocenské snahy velmi přízniva: hospodář-
ský rozvoj přítomna jest jeho průmyslu a ob-
chodu nemálo výhodným a výhledy do budoucna
nejsou chmurny. Stopy krise z počátku tohoto
století jsou zúplna téměř zahlazeny a jako vždy
po periodě přehlížení sil a ohromení všeho, co
bylo slábo, rozvijí se mohoucnost národa dvoj-
násobně. Po chvíli zastavení se, nastává nový
pestup. Je přímo štěstím pro Německo, že toto
vzpružení a oživení spadá v dobu, kdy konají se
připravy ke vstupu do období nových obchod-
ních smluv, že raší to podnikavostí ve chvíli,
kdy jednak Německo stojí před novými domá-
cími úkoly hospodářskými a kdy otevírá se jeho
kapitálu silnější než kdy jindy poslání v cizině,
speciálně tam, kde tovarům německým stížena
soutěžnost zvýšenými sly. Při úspěchu Německ
při sjednání nových obchodních smluv padá mo
ment tento tím více na váhu.
Domácí úkoly, hospodářské sjednocení ná-
roda, jak c něm snil Fr. List a jak je budoval
Německoa
Německo
6
article
Bismark, jsou z valné části skončeny. Dílo ho-
spodářského slití národa dokonáno a netušený
rozmach berlínských velkobank ukazuje nej-
lépe, jak finanční síly národa sbíhají se čím
čále v Berlíně. Velikolepými fusemi bank,
jiehž byly poslední lva roky svědky, soustře-
děno do Berlína finanění a podnikatelské těžisko
říše německé. Spletí filiálek a podřízených bank,
silnými posicemi v průmyslech celé říše, v že-
lezářském a uhlářském v prvé řadě, zabezpečily
si berlínské peněžní ústavy mocné slovo v roz-
voji národa. Nejde jen o finanční nadvládu si-
delního města říše německé: jeho banky pra-
cují vědomě na národních úkolech, vytčených
jim dobou, jich politika nese se vědomě za po-
silením významu německého průmyslu a ob-
chodu. Německo podává najlépe důkaz, s jakým
významem jest povstávání velikých společen-
ských ústavů bankovních, nespjatých s jediným
rodem finančníků, ale odpovídajících i svým
složením duchu a potřebám národa. A jako
všudy, i v Německu jsou peněžní podníky nej-
lepším ukazovatelem, až kam pokročily snahy
a síly národa. Hospodářské a sociální zákono-
důrství jest stále víe a více výrazem jednoty ná-
roda a společenství drab německých co de pro-
středků provozovacích jest pouhou předehrou
slití jich pod jednou správou. A zatím co hospo-
dářské a obchodní vzdělání národa činí značné
pokroky, postupuje soustředění na Berlín, který
vál vždy v popředí tam, kde šlo o zdůraznění
mocenského postavení německého národa.
Berlín
Německo
7
article
Konjunktura jest při tom nyní velmi pří-
zniva. Němocký průmysl textilní má jeden z nej-
lepších roků a jeho postavení na trhu světovém
sílí každým dnem. Jest přece výmluvným fak-
tem, že i na poli, kde zdál se primát Anglie býti
nejvíce pojištěn, na poli průmyslu vlnařského,
dohání rychle Německo království britské. Roku
1897 vyvezla Veliká Britanie tovarů vlněných
za 368.5 mill. mk., a Německo jen za 198.2
mill. mk. — roku 1903 činí ale vývoz Anglie
394.7 mill. marek a Německo 334.1 mill. mk.
Anglie
Německo
8
article
Za málo let odehraje se i zde proces tak vý-
značný pro rozvoj moderního průmyslu železář-
ského. Zde Německo přes menší jakost svých
ruad a přes obtíže dopravní, předstihlo so do vý-
vezu Anglii a zaujímá druhé místo po Spojených
sitech na trhu světovém. Význačná jakost uhlí
ubezpečuje sice Anglii primát vývozní v tomto
oboru, nicméně dostupuje i zde německá těžba
pezoruhodné výše. Lelošní rok přes stávky v ob-
vedu rurském, jest i pro železářství i pro uhelný
průmysl přízniv, zatím co průmysl chemický
má období rušného rozmachu. Znamenité smlou-
vy dodávací a prodejové s Ruskem umožnily
hlavním německým společnostem námořní do-
pravy výměnu starého obchodního loďstvav
nové a jako vždy rozumná dopravní politika ra-
kouská drovnala jim cestu ku pevnému stanutí
a zakotvení v Terstu. Spořivost národa osvěd-
čuje se v sousední říši stále (vklady u různých
peněžních ústavů činily v Německu počátkem
stoleti 11 milliard korun) a silná pohotovost pe-
něžní, která je signem dneška, zračí se ve zvý-
šené chuti a ochotě podnikatelské. Své veřejné
půjčky umístilo Německe vesměs doma a po-
měry činí je značným věřitelem států cizích.
Německo
Anglie
Rusko
Terst
9
article
Te vše děje se ve chvíli, kdy Ruske ochromeno
zápasem na dálném Východě a kdy porážky
tamní ukazují čím dále tím jasněji nutnost ob-
rodu Ruska v moderní stát, se svobodnými za-
řízeními a silnou kontrolou lidovou nad zkorum-
povaným byrokratismem, to děje se v době, kdy
Anglie nucena appellovati na cizí kapitál, a kdy
dle svědectví nepředpojatých znalců domácích
nerozmnožuje se anglický obchod a průmysl tou
měrou jako dříve a kdy vklady anglického kapi-
tálu v cizině spíše klosají, to děje se ve chvíli
kdy francouzský kapitál svým malým engage-
mentem v akciových podnicích (v rukou fran-
couzských jest za 871/2 milliard fr. rent a obli.
gací a jen za 171/2 mill. fr. akcií), opětně doka
zuje, že ani v nejmenším neopuštěny staré ukla
datelské tradice francouzské.
Ruske
Rusko
Anglie
10
article
Dojde-li k míru na bojištích mandžurských
bude posice Německa opět posílena. Ruske čeká
dlouhé období reorganisace správy a armády.
období zvýšené péče o kulturu národní, doba no-
vých a velikých investicí. Při tom všem bude
nutno silně počítati s dovozem. Prospěje tomu.
kdo dovedl si zavčas zabezpečiti podmínky jeho.
Obnovení míru přinese veliké zakázky německé
mu průmyslu, kterému přes četné ústupky přece
jen zaručuje nová obchodní smlouva německo-
ruská plně jeho postavení dosavadní na ruských
trzích. Rakouský průmysl nebezpečným sokem
tu není. Postupující rozklad říše habsbursk
ochromuje rozmach hospodářských sil národů
její a příznivé podmínky všeobecné pro navázání
styků s Ruskem zúplna vyváženy výsledky ne-
šťastné politiky obchodní tohoto státu.
Ale ani zvýšené ochrany cizí se Německo.
jak se zdá, valně neleká. Bude jen podnětem
německému kapitálu ku proniknutí do ciziny,
do Rakouska v prvé řadě. Výborná konjunktura
současná toto vystěhovávání jen posílí a vznik-
neu-li následkem nových obchodních smluv
u nás a hlavně v království českém četné nové
závody, bude z nich, k nevalné cti naší hospo-
dářské politiky, ovšem značná čásť zařízena ka-
pitálem z německé říše. A tak prospěje smlouva.
která měla býti ochranou domácímu podnikání
následkem zápasů v této říši, expansivním sna-
hám Německa. A jest příliš známým historický
fakt, že Němci dovedli vždy plně chápati sou-
vislost otázek hospodářských a politických a že
dovedli z poznatku tohoto činiti pevné a logické
závěry. A tak jeví se situace i hospodářský plá-
nům Německa velmi přížniva.
Němec
Německo
Rusko
Rakousko
11
article
V ní zostřuje se rakouská krise. Ministerstv
Fojérvárovo je sice zřetelnou hrozbou do Pešti
ale vídeňských hrozeb přestali se tam báti
Proto, poněvadž pešťský parlament má pevnou
oporu nejen v ústavnosti vlasti své, ale i v sou
stavě předlitavské. Vyrovnáním z r. 1867 ne-
uznán uherský, nýbrž maďarský stát, za důkazy
oddanosti zaplatila Vídeň jako vždy národům ne
maďarským vydáním jich v šane národnostní po-
litice maďarské, zatím co v Předlitavsku úsilí
udržení hegemonie německé zadržuje každý po
krok a znemožňuje jakékoli upevnění. Ano: je
prudká krise u nás, ale známek snah pronika-
vého řešení a postavení základů říše na přiro-
zené základy spravedlnosti ke všem národům
zatím není. A právě to, že na jedné straně se
planě hrozí Maďarům a na druhé vším úsilím
se udržuje systém, který jim jen prospívá, jest
jednou z hlavních příčin, proč Rakousko asi ani
tentokráte nepochopí významu doby. Zatím ale
sílí Německo a jeho posice mohutní na všech
stranách. Není právě tato chvíle jednou z těch.
které nám přímo přikazují, abychom nejen uva-
žovali o svém postavení, ale hledali i cestu,
kudy národ svou vlastní silou zabezpečí se pro
budoucno pro všechny případy, svojí vlastní
prací, v oboru hospodářském pak na jednom
z předních míst?
Maďar
Pešť
Vídeň
Předlitavsko
Rakousko
Německo
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna
334. schůze.
Z Vídně, 15. června.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů «.)
Událostmi, které sběhly se mimo zasedae
slň, stalo se, že první čtení předlohy kongrunvé
nebylo skoncováno. Zůstal na zejtřek ještě jen
řečník professor dr. Žitnik, po němž promlu
někteří poslanci ještě věcné poznámky, o kte-
rých lze se nadlti, že budou stejně nevěcné
bouřlivé jako včerejší.
O zákonu, jimž upravuje se plat nižšíh
duchovenstva, mnoho dnes mluveno nebylo
Baron Pražák vytkl jen některé nedostatky
Diskuse vybočila do polemiky nikoli mezi jed-
notlivými stranami, nýbrž mezi příslušníky
jedné a téže národnosti: jednak mezi Slovinci.
jednak mezi Němci.
Litujeme opravdu, že onino před cizín
forem konají domácí zápasy a podávají takto na
venek obraz rozervanosti v době, ve které třeba
jest sjednoliti všechny sily ke společnému po-
stupu. Jsou-li pravdivy stesky, které pronesl dr
Tavčar do terrorismu, provozovaného klerikály
krajinskými, jde opravdu o zjevy odsouzen
hodně, které sympatie pro duchovenstvo buko-
vinské dusí také u lidí nepředpojatých. Na druhé
straně nemůžeme zamlčeui, že bolestně se nát
dotklo, když muž tak osvícený a vzdělaný.
muž s minulosti nejen svobodomyslnou, ale ra-
dikální, muž, který dlouhá léta snášel persekuci
na něm provozovanou německou vládou, dvor.
rada Šuklje schvaloval kletbu proti lublan-
skému »Slovinskému Narodu« klerikály
vydanou. K tomuto konfliktu přibude nepochybně
ještě zejtra replika dr. Žitni ka.
doktor
Žitnik
Baron
Němec
Tavčar
Žitni
Vídeň
13
article
Také Němci měli svůj den. Sehö nere
vyjel si na předsedu německé strany lidové dr
Derschattu, proč nesvolává výbor k vlast-
nímu návrhu jeho zvolený, k vyšetření poměru
mezi oběma polovinami říše. Dr. Derschatta
bránil se jak mohl, mlníme jak mohl duševně
i fysicky. Neboť po každém téměř slově přeru-
šoval ho »vůdce Němců ve východní marce«
došlo k tahanici, do kleré se svou troškou při-
šel také pan K. H. Wolf. Naposledy svedena
bitva o jednací pořad příští schůze. Na jeho
druhém místě jest volba do kvotové de-
putace. Pánově Wolf a Sehönerer b
se sice navzájem utopili na lžíci vody, ale
v tom byli za jedno, aby se formálně tento nk
odročil, dokud neblde hospodářský pomer obou
polovin říše jasný. Sněmovna zamitia všechny
návrhy po lélo stránce. Volba vykoná se zejíra
Kvotová deputace sejde se k formální schůzi
do které poprvé přijde ministerský předseda bar-
Gautsch a nový ministr financi dr. Kose
a ve které se nestane meritorního nic. Kvot
bude prodloužena panovníkem na dobu jednoh
roku. Prodloužení to bude publikováno v úřad-
ním listě vídeňském a pešťském dne 31. června
nebo 1. července.
Němec
Derschatt
Wolf
putace
Gautsch
doktor
Kos
strana lidový doktor Derschatta
14
article
Z Vídně, 15. června. (C. -B)
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11.10 hod
dopoledne.
Mezi došlými spisy jsou návíhy poslane
Steina a sp. na pořízení reformních zákonů soci
álních ve prospěch dělnictva dle programu německo
lidového dělnictva; — dolazy posl. Bergera
sp. po zkracování techniků v patentním úřadě a po
vlivu klerikalismu na svědecké výpovědi v Horních
Rakousích; — Schönerera a sp. po opatřeníci
k zacbování brannosti a spolčivosti říše vzhledem
k maďarskému úsilí o rozdělení armády a po obsa-
zování míst úřadnických příslušníky českého národa
dv. r. Tučkem, plzeňským ředitelem st. dráh.
Správce ministerstva spravedlnosti dr. Klein o
povídá na dotazy po starobním a invalidním poji-
sťování soukromého úřadnictva a zavedení zákou
ného nedělního odpočinku v advokátských a notář-
ských kancelářích, že pojišťovní záležitosť položen
vládní předlohou do rukou sněmovny. O nedělní
klid ministerstvo stará se a byl již zaveden v čel-
ných kancelářích. Nuceně omezení kancelářských
hodin bez současného zavedení nedělního klidu ve
Vetter
Stein
Berger
Tuček
Klein
Vídeň
Horní Rakousy
český národ
15
article
spořitelnách, záložnách a j. úvěrních ústavech mohlo
by býti na újmu výdělku advokátů a notářů. Takov
opatření nelze provésti vzhledem k návyku venkov-
ského obyvatelstva a proto bohužel vláda nemůže
slíbiti žádanou předlohu v době nejbližší. Avšak ju-
stiční správa nespusti věc se zřetele a vynasnaží se
o zákonné řešení této otázky dle oprávněných potřek
zřízencův i tam, kde tak dosud není.
— na Tschanův po jazykové způsobilosti sou
ního adjunkta, jmenovaného u okres. soudu cvikov
ského, že úřadnik ten je němčiny mocen slovem
písmem, mluví plynně německy a obeznámi
se za své dřívější činnosti se zvláštnostmi cvi
kovského dialektu, takže ve styku se stra
nami nemá žádných nesnází. Jmenovaný úřadník
vyniká klidností a ochotným chováním a v ne-
ůřadním ohledu je zdrželivý m.
Správce ministerstva železnic Wrba odpověděl
na Ellenbogenův dotaz po výbuchu v bosruckém tu
nelu ze dne 22. května, že po celý čas stavby pro-
váděla se náležitá opatření k ochraně a bezpečnost
dělnictva. Katastrofa udála se mimo nadáni, nebo
dle dobrozdání znalců nebylo obav, že by se v tu-
nelu nashromáždily třaskavé plyny. Nyní arci stala
se opatření také v tomto směru, aby odvrátily se
možné výbuchy. Až bude provedeno trestní řízení.
podají se sněmovně bližší informace.
Sněmovna přechází k jednacímu pořadu a po-
kračuje v 1. člení předlohy
o upravení kongruy.
Wrba
Ellenbogenův
16
article
Tosl. bar. Pražák dovozuje, že po upravení platů
stálních úřadníkův a učitelů je zlepšení platů farářů
a výpomoených kněží, jejichž plat byl dosud přímo
zahanbujícím, požadavkem spravedlnosti. Vedle zlep-
šení platů katolických duchovních musí býti upraven
zároveň plat nižšího duchovenstva evangelického.
Kritisuje důkladně předlohu a žádá zavedeni místního
kvartelu. Kárá sazby pro duchovenstvo v Čechách
a na Moravě, které jsou u porovnání s poměry v Dol-
ních Rakousích příliš malé. Poslěze projevuje oče-
kávání, že katolická národní strana na Moravě ne-
využije jako svého času zvýšení remunerace ducho-
venstvu za vyučování ve škole upravení kongruy ke
svým strannickým účelům, poněvadž jinak ostatní
strany zachovaly by se k příštímu zvýšení kongruy
méně sympaticky
Posl. Baumgartner brojí proti zásadě desebilelých
přirážek, proti odkládání, kdy zákon má nabýti plat-
nosti, a žádě za změnu nedůstojných ustanovení dis-
ciplinárních. Polemisuje s posl. Schuhmeierem, pro-
testuje rozhodně proti jeho předčítání pastýřského
listu solnohradského arcibiskupa, jež jeví se přímo
jako posmívání se svalosti. (Hlučná pochvala v
středu.)
Posl. Schachinger diví se, že předloha nestará se
o případ onemocnění duchovního a nepomýšlí ani
na jeho starobní zaopatření. Náboženský fond je tai
špatně spravován, že ho již skoro není. V jednání
liberální strany naproti předloze jeví se staré nepřá-
telstv proti katolické církvi, které bylo vždy a jakse
zdá, zůstane hlavní příčinou rozkolu mezi Němci
Baumgartner
Schuhmeier
Posl
Němec
Čechy
Morava
Dolo
katolický národní strana na Morava
17
article
Souhlas ve středu.) Chce-li se užiti zákona k vyko
návání nátlaku ve prospěch zostření konfessionálních
zákonů nebo zrušení katolického manželství, (řečník)
zřiká se raději zákona a má-li duchovenstvo zatu
trochu, co má dostati, býti oloupeno o důvěru lidu.
nechce raději ani krejcaru. (Souhlas ve středu.) Doulá.
že nedostalky zákona büdou opraveny, neboť v ny-
nějšm způsobu jej nemůže přijmouti. (Souhlas ve
středu.)
Posl. dr. Tavčar polemisoval s hr. Sternbergem
a vytýkal předsedovi, že nezakročil proti němu. Před
sedovou vinou hr Sternberg stal se v této sněmovně
čím je nezpůsobné dítě v rodině. Rychlost, jakou
předloha byla podána, svědčí, jak mocný jest u ná
klerikalismus. Mariunské kongregace to dookazují.
Pouti do Lourdů česká olázka řešena nebude. Má-l
duchovenstvo dosti času organisovati pouti a cel
Čechy přivěsti do Lourdů, musí míti velmi mnoh
zbytečných peněz.
Posl
doktor
Tavčar
Čecho
Sternberg
18
article
Kullurní požadavky zřízenť druhého gymnasi
v Lublani a slovinské právnické Iakulty ministerstv
vyučování nepovoluje. Poukazuje k smutnému stav
učitelů v Krajině. Tamní duchovenstvo nouzí netrpí
Má dostatečnou výživu. Mírumilovných kněží je bohu
žel tam málo. Strana svobodomyslná nemůže hlaso
vati pro tuto předlohu
Předseda hr. Velter kárá některé osobní útok-
Tavčarovy
Posl. Steiner polemisuje s poslanci Schuhmeieren
a Tavčarem a vyslovuje obavu, že nižší duchovenstv
počká ještě dlouho na výhody této předlohy. Konsta-
tuje, že ještě žádný odpůrce církve a nepřílel kler-
kalismu nepověděl, co kler kalismus jest. Jest to heslo
vrhané zednáři do lidu, aby odvrátil se od katolick
církve. My zástupci města Vídně z Dolních Rakou
jsme Němci a hájili jsme vždy německý ráz Vídné
Poslanec Schönerer: To jest příliš hloupě! Vše
němci se neustanovují a nepovyšují. To jest německý
ráz Vídně. Jest to příliš hloupé! (Stálý nepokoj.)
Místopředseda dr. Žáček volá Schönerera opětn
k pořádku.
Posl. Steiner (pokračuje): Oceňujeme vynikajíe
vliv církve na kulturní vývoj katolckých národů
Uznáváme, že náboženství nelze nahraditi ve výchov
mládeže a proto žádáme, by se mu vyhradilo slušné
místo ve vyučování. Žádáme dostatečné hmolné za-
v arobném prodejín
raaní čí-lo o sobě . . . na
odpolední
. . . za 2h
Ve hlialkéch na venkovět
ranní číelo. . . . . . . . 10h
oápolední . . . . . . . . Sb
Inserá t
plati se hotově napřed.
Fřečpiacení a inserty přijímá zdminl-
strace v Marinnské ullei č.z
Tame nacházejí aa též rrdakne
tiskárna a espedice , Národních Liata-
Bakoplsy ae nevzaosjí.
bůh
Tavčarův Posl
Steiner
Schuhmeieren
Tavčar
Němec
Schönerer
doktor
Žáček
Posl
Lublaň
Vídeň
Dolní Raka
národní Liata
19
article
před posvátným zlízením náboženství. Chceme si
však zachovati úplnou svobodu v projednávání otázek
hospodářských a politických a jako svobodní muži
v tomto státě rozhodovali dle svého uznání o svém
dobru. My, křesťanští sociálové, jako strana, zacho-
vávající stát, a jako křesťané a Němci dle toho se vždy
zachováme. (Hlučná pochvala křesťanských sociálů.)
Posl. Pastor protestoval proti včerejšímu čtení
pastýřského listu Kalschthalerova a stýskal
si, že předseda se proti tomu neozval. (Posl. Da-
szyňskia Schuhmeier pokřikují.) Přimlouvá
se vřele za zlepšení platů nižšího duchovenstva,
líče jeho žalostná poměry a konstatuje, že mezi
knězy není žádného postupu a starobního zaopatření.
Přimiouval se za lepší dotaci řecko katolického du-
chovenstva a zaopatření jeho vdov a sirotků. Při-
mlouvá se za změnu, aby zákon neplatil teprv o
r. 1912. (Pochvala mezi Poláky.)
Posl. Šuklje polemisuje s Tavčarovými vývody.
Co je sněmovna sněmovnou, nepronešena proli kato-
lickým kněžím tak jedovatá řeč. Zastává se slovin-
ského duchovenstva a přímlouvá se za zvýšení kněž-
ských platů.
Za řeěníkových vývodů došlo k o so bni
srážce s drem. Tavčarem
Konečně prohlásil poslanec Šuklje, že jeho strana
bude usilovat o modernisování disciplinárního článku
a zkrácení přechodné doby. (Pochvala mezi slovan-
skými klerikály.
Němec
Posl
Pastor
Polák
Tavčarův
Tavčar
Šuklj
Kalschthalerův
20
article
Debata uzavírá se a hlavními řečníky zvolení po-
slanci dr. Löcker (contra) a Zabusch (pro).
Poslanec Lčcker brojí proti předloze se stanovište
státoprávního, finančního a národního. Otázka vy-
držování duchovenstva je čistě vnitřní záležitostí ka-
tolické konfese. Zvláštní, že stát ujímá se cizích zří-
zenců. Přimlouvá se za samostatné vedení státních
matrik. Třeba opřiti se předloze také proto, že cír-
kevní hodnostové během času vzdálili se od svého
úkolu a podnikají výnosné živnosti, takže až s oby-
vatelstvem konkurují. Církev má starati se o své zři-
zence sama. Úhrada nesejde se tak, jak se mysli
Vyčitá, že duchovenstvo z části vůbec není německého
rodu a že v národních otázkách stavívá se přímo
proti Němcův. Řečníkova strana je proti státnímu
přispěvku k dotaci katolického duchovenstva. (P-
chvala na německé straně lidové.)
Rokování přerušuje se
Posl. Klofáč (v dotazu ku předsedovi) naléh
na bezodkladnou odpověď k dolazu ze zákazu sokol-
ské slavnosti ve Vídni.
Posl. Schönerer, dorážeje na dra. Derschattu.
vyčítaje mu nedůslednost v řeči a jednání, slýská
na nečinnost Derschatfovského výboru, ptaje se jeh
předsedy, bude-li záhy pracovati, aby včas odmit
maďarské útoky. (Heil ! mezi Všeněmcl.)
Posl. Derschatta zastal se svého výboru,
praví, že nemá naspěch.
Posl. S chönerer volal opětně: Výbor nic ne-
dělá; předseda vyhybá se vážné věcí dobrými nebo
špatnými vlipy!
doktor
Löcker
Zabusch
Lčcker
Němcův
Posl
Klofáč
Všeněmcl
Vídeň
Schönerer
21
article
Posl. ABrecht: Bude-li zle, Schönerer půjde
Posl. ABrecht: Bude-li zle, Schönerer půjde
na dovolenou.
Posl. Wolf: Počíná si jako blázen v cirkusu.
Posl. Derschatta opakuje: Není na spěch.
Posl. Schönerer: Než bude schůze, v Uhrách
budou stříleli.
Posl. Derschatta: Schönererův návrh, aby
se kvolová depulace nevolila, je pouze formální. Bylo
by zbytečno proto výbor svolávati. Jednání o tomto
návrhu ve výboru bývalo by směšným. (Výkřiky
posl. Schönerera.) Posl. Schönerer nechtěl odročiii
volbu kvotové deputace, ale chtěl jen učiniti návrh
nepříjemný ostatním německým stranám. Mně a mým
kollegům nepříjemným není. Výbor bude konati svou
povinnost a sejde se až bude po ruce dostatek refe-
rátů. (Hlučná pochvala na lidové straně německé.
Posl. Stein stěžoval si na nečinnost ústavního
výboru vzhledem k nařízením dle § 144.
Posl. Stránský v dotazu k výborovému
předsedovi nalehal na svolání tiskového výboru, aby
vyřídil tiskový zákon.
Posl
Wolf
Schönererův
Stein
Stránský
Uhry
22
article
Místopředseda dr. Žáček ustanovuje příšt
schůzi na zejtřek o 11. hod. dopolední s jedna-
cím pořadem: 1. Další 1. čtení kongruové předlohy ; 2.
volba kvotové deputace (Oho! posl. Schönerer
Wolf ; 3. až 8. ostatní předměty pořadu dnešního.
Posl. Wolf soudí, že po vyrovnání je vela
proto je nesmyslem voliti krotovou deputaci. Vyko-
nání volby bude kapitulací před Uhrami a posilou
maďarských choutek. Navrhuje, aby se volba kvotové
deputace z pořadu odvolala a vykonala, až by se
poměr mezí Rakouskem a Uhrami vyjasnil. Žadáo
tom jmenovité hlasování.
Posl. Schönerer navrhuje pro případ zamít-
nutí Wolfova návrhu, aby volba kvotové deputac
podnikla se dle § 66. zem. ř. vyvoláváním jmen.
Posl. hr. Sternberg navrhuje, aby volb
kvotové depulace provedla se ještě dnes, ale není
podporován, takže s blasování sešlo.
Také Wolfův návth na jmenovitě hlasování ne-
byl dostatečně podporován a propadl.
O Schönererovu návrhu bude se hlasovati teprve
zejíra.
Konec schůze ve 4.10 hod. odpol.
doktor
Žáček
Schönerer Wolf
Posl
Wolf
Vyka
Wolfův
Uhry
Rakousko
Sternberg
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Úsadek bývalého a nynějšího českého pro-
fessora universitního o jazyku českém.
Jsme divný národ. Máme na př. reformá
tora — Husa, že se mu ryzostí povahy a činů
nevyrovná žádný reformátor cizí, ale naši ve-
lební Češi, vlastně Velební češi prohlásí spíše
angliekého Jindřicha VIII. za povolaného
oprávce cítkve, než jej; máme státní právo
tak jasné a pevné, že se i nejpovolanějšími oso-
bami „milerádo uznává“, avšak naši „věcní““
politikové, od terciána až do universitního pro-
fessora „důvodně o něm pochybují“, a ted
máme českou akademii a českou universitu
(chceme dokonce i druhou), a najednou se roz-
pakujeme, je-li dobře a vhodno, psáti vědecké
knihy po česku. Ne snad česky správně, to již
je rozhodnuto, že je zbytečno, a proto také naše
docentská, ani jiná „vysoká“ čeština nepotře-
buje namnoze žádné nluvnice, ale česky vůbec.
Věe už pokročila! Dříve se tak říkalo jen sou-
kromě, nyní se to vykládá již posluchačům, jal
je pošetilé a nepraktické vydávati vědecké spisy
česky. Ex cathedra! Zatím pověděl jeden uni-
versitní professor, že již nevydá nie po česku;
dufejme, že se osmělí ještě někteří a řeknou
a vykonají to také. Každý začátek je těžký, ale
půjde to. P. prof. Chodounský chce sicé krásným
článkem, otištěným ve „Zvonu“, pány od tako-
vého úmyslu odvrátiti, uvádí proti nim naše
staré „blouznivé“ vlastence, jak oni smýšleli
o pěstování vědy jazykem národním, ale snad
se páni nenechají zastrašiti „planými“ jeho vý-
klady! Jen se přimknout k velikým literaturáma
slunit se ve světové slávě, k závisti těch méně
praktických! Ať vidí také Madaří, Hollanďané,
Hus
Čech
Jindřich
Chodounská
24
article
Dánové, Švédové, že ani jejich malé literatury
nejsou k ničemu. Arci někteří jsou mezi nimi
prazatvrzelí! Na př. takový Nordenskiöld! Na-
píše 178 rozprav a spisů; z nich sotva 5 ma-
lých jiným jazykem, než švédským. Však má za
to! Nikde ho neznají. A nie nedbat nějakých
potiží zponejprvka! Nechť cizí nakladatel vráti
rukopis, že je psán děsným jazykem (naši toho
nedělají, český čtenář snese všecko); však se
to časem vyhraní. —
Pan prof. Chodounský jmenuje mezi z-
stanci a pěstiteli české vědecké literatury tako
professora přirodopisu na pražské univer-
sitě Jana Svatopluka Presla. Mimo původní
díla Presl pořidil i překlady a mezi těmi také
spis, jehož název jest: Barona Jiřiho Cuviera
Rozprava o převratech kůry zomní. (V Praze,
1834, 318 stran). V knize této jest znamenitá
předmluva Preslova, která sice nepříléhá vo
všem k jádru sporu, o nějž nyní jde, ale přes to
zasluhuje pro svou význačnost, jak se časy
i universitní professoři mění, aby se uvedla
zase ve známost. J. S. Presl píše:
Dán
Švéda
profesor
Chodounská
Jan
Svatopluk
Presl
Baron
Cuvier
Preslův
Praha
25
article
Mnozí se budou diviti mé nesmyslnosti, že
jsem přeložil spis do národního jazyka, kterýž
pro sprostý lid a jmenovitě pro sedláka není
majíce za to, aby o takových a podobných vč-
cech ničeho nezvěděl, aby zůstal ve své neumě-
losti, ježto tak svou bídu méně pocítí. Nebudu
tady tento nelidský, našemu věku největší hanbu
dělající domysl vyvracovati, anobrž připomenu.
že takovéto řeči, třeba od lidí ušlechtilých a uro-
zených pronešené, každého Čocha, vlast svou
vroucně milujícího a o čest a dobro její bedli-
vého nejvýš urážeti musí; a sice proto, že
smysl jich tento jest: Čechu, odstraň se o
svého národa, odlož svou národnost, přestaň
býti Čechem, staň se Francouzem nebo lépe
Němcem, zapomeň dle našeho příkladu na svůj
přirozený jazyk, ktorýž beztoho jenom skrov-
nému počtu lidu nevzdělaného jest vlastnía
protož hrubý a nemotorný; buď jeho nenávist-
níkem, jeho zhoubcem. Slabý člověk snadno
takovým žvástáním dá se zaslepiti, lenoch na
lezna v tom podporu své pohodlnosti, a pochleb-
ník, po přízni stidící, všechno to co nálezek
protřelého rozumu, dlouhého přemítání a zra-
lého posuzování bude vychvalovati. Zdaliž ta-
kové počínání zasluhuje, by následováno bylo?
Čech
Čecho
Francouz
Němec
26
article
Jazyk jest jediné dědictví, kteréž od našich pra-
otců na nás přešlo. To zdělávati, to rozmnožo-
vati, to rozšiřovati jest povinnost svatá každého
dědice, chce-li předků svých hoden býti. Toho
hájiti, opatrovati, zastávati a obraňovati káže
uetivost, kterou praoteům jsme dlužni. Jazyk
jest veliký prostředek, kterým praotcové s námi
rezmlouvají, nám své veliké činy v celé kráse
a jasnosti objevují; on jest památník veliký a
všeobecný, z úst do úst celého národa přechá-
zející, stálejší nežli stavení, z mramoru a mědi
vyvedené. Jestliže rozkotání a zboření bezduš
ných památníků jmenujeme barbarstvím, jaké
jméno zasluhuje vypleňování jazyka národního
s duchem člověčím, nad který nic dražšího není
úzce spojeného?
Jazyk jest také prostředek, kterým s na-
šimi bratry mluvíme, kterým je vyučujeme, kte
rým v nich mravnost a náboženství štěpujeme
Kdo ke vzdělání lidskému eizího jazyka vyhle
dává, ten plýtvá lidským živobytím, mrhá sílu
mládeže, maři čas, umrtvuje chuť k dalšímu
cvičení, ruší jednotu duše, zničuje pocit mravný
a nábožný. Mluv k národu jazykem jemu sroz
umitelným; snadno a brzo vnikneš do nejvniíř
nější částky duše jeho. Národ německý tolik vý-
borného o národnosti a o ceně jazyka sepsav
nezdá se, že to opravdu myslí, aniž vynikl na
stupeň té vzdělanosti, aby cizí národnosti sobě
dle zásluh vážil. Ale co dim, německý národ?
Což isou to opravdu Němci, kteří proti nám tak
Němec
27
article
bezpečení nižšího duchovenstva a požadujeme úelu
28
article
hrubě se prohřešují? Nikoli. Jméno jejich sobě
přiosobují někteří z našinců, jako vrány pav
peří, ale jejich přikladu nenásledují. Pravý Ně-
mec, národností nadšený, váží sobě i cizí.
Nedoněmec ale, nebo Nedočech jest jako ne-
topýr, tu se přidružuje ssaveům, vychloubaje s
býti čtvernožcem, tam zase oblibuje si jměno
ptačí, vypinaje se křídlama nemolornýma, jak
brzo tu nebe tam marnosti jeho se lichotí.
Politováníhodno, že vzácnější částka člo
věka, duše jeho, nezkrocenou přepjatostí pomi-
nulá, zdá se jeviti hned důstojnost boha, hned
panovníka, hned ušlechtilou, hned nejbídnějšía
nejopovrženější povahu skotskou; ano tělo pů
vod svůj neustavně (t. j. neustále. R.) pronáší
Tak mnohý Čech, a vůboc mnohý Slovan, po
zbyv rozumu svou vlastní vinou nebo příkladom
zlým, vydává se býti Němcem, Vlachem, Ma-
darem, Turkem; tělo ale věrnější svému p-
vodu, pořáde zachovává ráz svůj, ana mu pří
reda nevyhladitelné vyryla do obličeje znaky
které lháře a podvodníka ustavičně na odiv dá
vaji a trestají.
Němec
Vlach
ma
Turek
Čechy
29
article
Nedávej se, milý vlastenče, přemluviti, že
řeč cizí člověka dělá učeného, úhlednějšího-
důstojnějšího, ba i urozenějšího. Takovými dů-
vody chtějí svůdcové svou tupost a neumělos
jazyka sobě přirozeného zakrýti a okrášliti. Ja-
zyk ovšem jest prostředek k učenosti a vzděla-
nosti; že by ale pouhé a snad dosti darebné na-
učení se jazyku cizímu učenost přinášelo, ne-
bude nikdo se domnívati; an podle toho byl by
každý Němec již od přirození učeným a vzdé-
laným, Medle kolik mezí nimi hlupáků! Ja
tvrdím, že člověk přiučuje se jazyku cizímu a
zanedbávaje svůj vlastní, přirozený, nazpátek ve
vzdělanosti kráčí, protože by čas, jazykem ci-
zím zmařený, na vzdělání se v jazyku přiroze-
ném vynaložiti byl mohl. Ze člověk, u nás ně-
mecky mluvící, jest úhlednější a důstojnější,
mohou jen neumělí sprosťáci mysliti. V Ruska,
Rusko
30
article
Francii, Italii a j. všichni lidé, nejurozenější a
nejsprostější, jediným jazykem mluví a nic-
méně se dobře rozeznávají, třeba by šatstvem
postavou těla se nelišili. Jak brzo ústa otevrou,
hned se pozná jejich povaha. Vzdělaností tedy se
lidé rozeznávají. V měm živobytí naskytla se mi
často příležitosi, že Čechové, Moravané, Slováci
po německu dost bídně mluviti se naučili a to
s náramnou nesnází, s velikým namáháním;
mimo to ale zhola nic nouměli. Kdyby tu pilnost
byli vynaložili na čtení knih, v mateřštíně na-
psaných, jací by to byli mužově! Duch ale jejich
umořen byl nešťastným způsobem, k jich vzdě-
lání vyvoleným. Hrůza a strach před trestem ná-
ruživosti jejich krotily; z vlastního přesvědčení,
jakovéž ze vzdělanosti a z nábožnosti vyplývá,
ničeho nedělali, majíce se v živobytí svém
co mašiny, jež rozpuzeny jsouce, své práce
bezdušně konají dotud, pokud tělosností svou se
nezastaví.
Nebude, kdo by pochyboval, že uměni ně-
kolikera jazyků jest užitečno. Aby ale jazykové
cizí ke chloubě, marnosti sloužili, aby skrze ně
jazyk přirozený se zavrhoval, to jistě nižádný
rezumný schvalovati nebude a nemůže. Jazyk
cizí jest toliko pre tu osobu, která jej umí; ná-
rodu cizímu, týmž jazykem mluvícímu, ničím
neprospěje. Dokonalá známost jazyka mateř-
ského ale má dvojí cíl; první potahuje se na
osobu, druhý pak vztahuje se na naše krajany a
bratry, jimžto v jazyku srozumítelném všeliké
užitečné umění vštěpovati jsme povinnováni.
Protož milí Čechové, Moravané a Slováci
zůstaňte svým praoteům věrni; a budete jistě
mezi Slovany první; přidružíte-li se ale k jiným
národům, vždycky zůďlanete poslední.
L. K.
Čecho
Moravan
Slovák
Hrůza
L K
Francie
Italia