Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIII

2

V Praze, v neděli dne 6. prosince 1903.

Praha

3

Číslo 333.

4 article

Na ranní a odpol. Histy přod,láeí set v Praze v sčministraci sa měsíc . . . . . na čtrrt leta . . . . 6 K —h s dvojí denáškeu na měsí ndtnt kta . . . . 7 K 60 ve filíalkáchi za měsíe . . . . . . Feštent

Praha

6 article

ss řivrt leta . . . . s dvojí zásilko na něsk

8 article

zs činrt lela

9 article Onešní čísle pro Prahu le o 24 stranách.

Onešní čísle pro Prahu le o 24 stranách. K doplňovací volbě poslance říšské rady za král. město Plzeňí doporučuje se po úradě a návrhu pp. důvěrníků za kandidáta pan

Praha Plzeňí

10 article Josef Cipera,

Josef Cipera, professor reálné školy v Plzni Volba koná se dne 14. prosince t. V Praze, dne 6. prosince 1903. Výkonný výbor národní strany svobodomyslná.

Ciper Plzeň Praha národní strana

11 article Konec obstrukce v Uhrách!

Konec obstrukce v Uhrách! Velikou událostí dne jest — konec ob strukční éry v Uhrách, způsobený do hodou strany Košutovy s vládo Tiszovou v příčině zásadné ústavoprávní olázky o právu sněmu uherského co do sla- novení velící řeči pro armádn sbory uherské! Epochální ten obrat nedokázal pak nikdo jiný, než — vlastní syn nesmířitelného protiv- níka dynastie habsburské, Lájoše Košuta, vy učený politice maďarské, jak včera sám se ho nosil, »ve slavné škole« mistra otce svého. Nuž pak ale v té slavné škole emigrantské byl as dle všeho hlavním a utorem — Macchia- velli. Aspoň zchytralá ona rozvaha, znající střídati zbraň i taktiku bojovnou s úhoři těměř pružností dle měnícíchs okolností, jakouž od roka a zvláště v době poslední provozoval vůdce strany neodvislosti maďarské Košut Ferenez, připomíná mnohem více Macchiavella, než vulkanicky ohnivého řečníka a hazardního revolucionáře ve chrámu debrecínském ze dne 14. dubna 1849. Od- ložme pro dnes stranou otázku, který z obou asi jest — nobezpečnějším a zachyťme raději vysoce poučné a historicky důležité ty scény včerejší z dohraného právě dramatu maďarského, které znamená nepopíratelně hlubokou trhlinu středem dualismu a nový, všech předešlých znamenitější pokrok Maďarův na dráze k úplné státní neodvislosti jejich od Vídně. — Jak známo, dosáhli do 10. listopadu t.r.

Košutův Lájoš Košut Maďarův Uhry Vídeň maďarský Košut Ferenez

12 article

Maďaři vděk nepodajné vytrvalosti své opposice a vděk šikovnosti svých vyjednavačů: ministra Lukácse a Kolomana Tiszy na rozhodují- cích kruzích téměř všech svých postulátů ná- rodněvojenských až na tu maďarskou řeč velicí pro uherské sbory armádoí a na to, že koruna nechtěla naprosto sleviti se svého absolutního výsostního práva, uznaného Deáko- vou smlouvou vyrovnací ze dne 31. srpna 1867 a sice článkem 11., v němž se doslovně sta- novilo: »Podle ústavních práv panovničíeh Jeho Veličenstva, týkajících se vojenst ví uznáváme, že v příčině všeho toho, co vzlahuje se k jednotnému řízení, ku vedení a vnitřní zřízenosti společné armády a tedy též vojska uherského, jakožlo doplňující části veškeré armády, nál eží nařizovati Jeho Veličenstvu.« Vládní strana maďarská k naléhání Tiszovu přijala za vděk dosaženými a velmi cennými vymoženostmi, myslie si, že ostatní časem už také samo sebou se poddá a bude národu přidáno — leč oppo- sici to vše bylo málo. Bez vydobylí maďarské řeči velící nechtěla upustit od obstrukce proti rekrutnímu zákonu děj se co děj. Většina její domnívala se, že vytrvalým odporem musí nad houževnatostí vojenské správy zvitězit, poněvadž tato bez rekrutů z Uher na dlouho se nemůže obejíti. Vláda uherská nemá proti obstrukci žád- ného návrhu na konec debatty v parlamentě žádného § 14. nad parlamentem.

Maďar Lukács Koloman Tisza Uhry

13 article

Avšak řízný Tisza věděl o jiných kleštich »Nepovolíte-li mi do konce tohoto roku rekrutů. budou na místě nich povoláni n áhra dn í zá- ložníci k mimořádné službě činné« — hrozil — »já pak rozpustím sněm a odvolám se k ná- rodu proti vaší zbytečné svévoli obstrukční«. Zároveň dovedl si sháněti po městech, liberálům oddaných, zejmena v Pešti, osvědčení měsťanstva pro sebe a proti obstrukci a ve sněmovně pro saditi návrh na dvojité denní schůze, jimiž doufal za nedlouho obstrukční menšinuaž k vysílení unaviti. Však nedosti na tom; dů- věrně ustrašoval Košuta, setrvá-li strana neod- vislosti ve svém houževnatém vzdoru obstruk- čním, že hrozí Uhrám katastrofa podobná jako po Világoši: zrůšení ústavy a cizovlád vojenského absolutismu.

Košut Pešť Uhry

14 article

To účinkovalo na rozvážného syna Košu- tova. Strach před hrůzovládou nových Haynau sevřel mu duši tak, že měl za nejvyšší vlaste- neckou povinnost svou, domlouvati své straně aby nehnala věci do krajnosti, ale raději spo- kojila se zatím s dobytými úspěchy, než aby dále hrála hazard a přivodila na národ svů neštěstí poroby bez míry a konce. Však ústup nesměl být pokořením a ztrátou cti, nýbrž musil být zaonačen tak důstojně tak obratně, aby byl zaplacen novou, aspoň mravní a zásadní vymožeností věci maďarské.

Koša

15 article

Dal se do vyjednávání s Tiszou. Žádal, aby Tisza slíbil, že do sedmi neb osmi let dostane se Maďarům velení maďarského při armádních sborech uherských. Když však toho slibu na Tiszovi dosíci nemohl, byl pro svou osobu ochoten upustiti od obstrukce za cenu liběrální reformy volebního řádu, pomaďarštění veškerého školství uherského a některých sociálních oprav. K tomu ovšem Tisza radostně přivoloval, než ve vlastní straně Košutově zvedl se proti také povolnosti repot a odpor tak silný, že Košut se poděkoval z vůdcovství a celé Uhry byly po týden rozčileny roztržkou v lůně opposice. A zatím dle všeho nebylo to vše než virtuosně sehraná komedie, než rafflnovaná macchiavelliáda, z níž vyklubal se konečný vtip a postulát: aby sněm uher ský zvláštním slavným usnesením vy- hradil si právo zákonodárné na uherskou částí společné armá dy soustátí habsburského tak, aby mohl se usněsti případně téžo řeči velicí armádních sborů uher- ských, kteréžto usnesení by se po sank i korunovaného krále uherského stalo zákonem Tak zněla podmínka, za kterou konečně strana Košutova odhodlala se poslechnuuti svého roz- vážného vůdce a upustiti od obstrukce. Po celý pátek vyjednával o to Košut s Tiszou, ústně i po telefonu, až konečně T isza moh košutoveům — povolit! Pro ten čas tedy oželi Maďaři vytoužené své velicí řeči maďarské, poněvadž zdráhá se král uherský —. jak Košut žaluje »k radě svých cii z ích rádců« — tomuto požadavku jejich vyhovět.

Tisza Maďar Košutův Košut Uher Tisza

16 article

Avšak spokojují se tím, že byl zodpo- vědný náčelník vlády králem z mo- cněn k prohlášení zásadnému, ja- kéž učinil včera dne 5. prosince ministerský předseda Štěpán Tisza ve sněmovně uherské, řka: »Vzhledem ke třetí podmince opposice mohu prohlásit, že v Uhrách každéko- liv právo a tudíž i každé právo, tý- kající se organisace a správy voj- ska, jakož i řeči velicí má svůj pů- vod ve vůli národa vyjádřené jeho zákonodárným sněmem.« To jest doslovné přijet! pod- mínky opposice Košutovy, za kterou ona navzájem jest ochotna povoliti vládě re- kruty a daně. Tento smír byl včera slavně zpečetěn z jásotu strany vládní i Košutovy ve sněmovně uherské. Jest patrno, že tu mezi stranami ma- darskými nelze mluvit o vítězech, ani pora- žených. Madarstvo tu vyhrálo celé. Z nepatrnou cenu obvyklé rekrutýrky dosáhlo úspěchů znamenitých v praxi i theorii na poli armádním, a na bojišti leží — pan Körben opuštěn a — nikým neželen. Košut a Tisza smírem svým mu dodali.

Štěpán Tisza Košutův Körben Košut Tisza Uhry

17 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 4. prosince. (O mluva rytíře Jaworského.) Včerejší nemístná řeč před sedy polského kola ryt. Jaworského nedošla patrně všeobecného souhlasu ani v kruzích po slanců polských, neboť officiální hlasatelé smý šlení v polském kole obdrželi ihned pokyn, aby svými novinářskými zprávami o řeči p. Jawor ského a jejím „smyslu“ omyli mouřenína aspoř v očích polského čtenářstva. Známý dopisovate „—r“ zaslal Ivovskému „D zien. Polske mu“ následující zprávu: „V kruzích mlado českých poslanců bylo již několik dní pozorovat nespokojenost s vůdci polského kola, na nichž se pozorovalo, že jsou ochotni zaujati spolu s vůdci německých stran stanovisko proti české obstrukci. Tato nespokojenost projevila se i v če ském tisku. Dnešní, ve své podstatě zcela ne- vinné (!) vyjádření ryt. Jaworského o včerejš- Baxově řeči nalilo oleje do ohně. Dr. Baxa svou řeč skutečně nemluvil dosti hlasitě, spíše šepla a sice střídavě jednu větu česky, druhou ně- mecky, tak že tato řeč měla zjevný ráz řeči ob- strukční. Dr. Baxa měl původně v úmyslu mlu- viti jen půl hodiny; teprve když byl prof. Stein- wendrem přinucen, aby mluvil ještě téhož dne. oznámil svým soudruhům, že hodlá mluviti déle.

Jaworský Jawor Baxův doktor Baxa profesor Stein Praha

18 article

Toto a jen toto měl na mysli ryt. Jaworski — tvrdí dopisovatel — když mluvil o „neslyšitelné a nesrozumitelné řeči“. Původně proti tomuto výroku protestoval jen posl. Choc. Ale několik málo členů polského kola, kteří užívají každé příležitosti, aby opponovali předsedovi, líčili (e) v kuloárech své rozhořčení tak dlouho, až se k nim připojili též někteří Mladočeši, kteří, jak praveno, byli už dříve roztrpčeni na vedení pol- ského kola a počali také protestovati. Předseda českého klubu dr. Pacák obrátil se konečně k několika členům parlamentní komise polského kola, žádaje za vysvětlení. Bylo mu prohlášeno, že výrazy „neslyšitelný a nesrozumitelný“, jichž užil ryt. Jaworski, netýkaly se českých řeči vů- bec, nýbrž jedině řeči posl. dra. Baxy, která byla šeptána střídavě ve dvou jazycích, slova „stano- visko parlamentu“ týkají pak se stejně Němeů jako Čechů, neboť jak jedni, tak druzí se vzpi- rají kompromisu. Dr. Pacák — prý — se tímlo výkladem spokojil a upustil od officiálního pro- testu . ..“

Choc doktor Pacák Jaworský Baxa Čecho Jaworský

19 article

Z této dýchavičné omluvy p. Jaworského vytištěné současně také v krakovském „Czase“ vysvítá jen a jedině naučení pro polské kolo, aby budoucně, až bude chtít zase dát ve sněmovně prohlásiti své stanovisko, zvolilo k tomu obrat nějšího řečníka, než je starý regimentář Ja worski. V Praze, 5. prosince, (Polské listy o řeči ryt. Jaworského.) Hlavní orgán polského kola, krakovský „Czas“, schvaluje jak pochopitelno, řeč klubovního předsedy v ce- lém rozsahu, tedy i poznámku o politice justa- mentu. Politování hodným zdá se mu jedině to že někteří členové polského kola nesouhlasil s útoky Jaworského na českou delegaci a sve nespokojenosti dali výraz v kuloúrech sněmov- ních. Nic podobného prý se v polské delegae- dosud nepřihodilo. Projevovaly se sice různé názory v lůně kola, ale ve sněmovně Poláci vy- stupovali dosud vždycky solidárně. Svou oppo- sicí proti vedení polského kola prokazují prý on jednotlivci špatnou službu polské věci, poně- vadž snižují vážnost kola (patrně v očích vlády a německých stran. Pozn. red.) a tím seslabuj také podmínky, v kterých polské kolo může po- čitati na úspěch svých praci a úkolů. Od polského kola neodvislý „Glo s Na- rodu“ potvrzuje, že z návodu dra. Pacáka posl. dr. Lad. Dvořák odpověděl ryt. Jaworskému mí

Jaworský Pacák doktor Lada Dvořák Praha

20 article

nými sice slovy, ale co do obsahu ostře, ježto Poláci nemají zapominati, že Čechové se jen brání, ale neútočí. Pak dodává: „V polských kruzích převládá mínění, že řeč p. Jaworského nebyla zručná. Hřešilať jednostranností. Kdyby byl Jaworski vytknul Němcům nedostatek ochoty k jakýmkoli ústupkům, byli by Čechové snáze spolkli pilulku o bezplodnosti zasedání. Ale před- seda polského kola opominul zachovati rovno- váhu, čímž se dopustil příkrosti a polskému kolu znesnadnil stanovisko na říšské radě.“ Demokratická „Nová Ref.“, zmiňujíc se o nepříznivém soudu českého tisku o řeči ryt. Jaworského, píše: „I my pokládáme prohlášení předsedy polského kola za nenáležité. Mohl mlu- viti svým vlastním jménem, ale neměl práva po- rušiti zásadu polské politiky. Porada polského kola o návrhu Dvořákově byla sice důvěrná, ale pochybujeme, že výsledek oné porady oprávnil předsedu, aby zaujal takové stanovisko, třebas jen pro svou osobu. Kolo dosud nepodporovalo obstrukční akce české delegace, pokládalo však za potřebno, aby se udržoval dobrý poměr k Če chům. Tak soudí také o poměru k Čechům naše veřejné mínění. Nyní však vystoupení předsedovo snaží se patrně dáti politice polského kola směr- který jím nebyl, nakolik známo, dosud schví- len.

Polák Čecho Jaworský Němec Dvořákův Nová Ref

21 article

Z Pešti, 4. prosince. (Honoráře sně- movních mistopředsedů.) Pověsť, že místopředsedové uherské sněmovny budou míti nyní roční plat 16.000 korun, nesrovnává se s pravdou. V opraveném rozpočtu na rok 1903 nachází se v druhém půlletí nová položka 2400 korun pro každého místopředsedu, na r. 1904 pak celoroční položka 4800 korun. Honorář pro místopředsedy ospravedlňuje se tím, že místo- předsedové v poslední době obstrukční byli po- vinni velmi často zastupovati předsedu, ale ne měli za to nijaké náhrady. Z Pešti, 4. prosince. (Nový guverné Rěky.) Zpráva, že guvernérem Rěky bude jme- nován bývalý ministr obchodu baron Daniel, ne- zakládá se na pravdě. Pro úřad ten vyhlédnu prý baron Arnošt Ros ner.

Daniel Arnošt Pešť uherský sněmovna Rěky

22 article Politické zprávy zahraničné

Politické zprávy zahraničné V Praze, 5. prosince. Myšlenka porsonalné unie mezi Srbskema

Praha

24 article

Dopisovatel „Petrohradských Vědomosti z Balkánu píše, že přes nynější stambulovský režim v Bulharsku pracuje se tam i v Srbsku horlivě ke zblížení. Do Bělehradu stále častěji dojíždějí bulharští vlastenci, publicisté, vůdcové makedonského hnutí, a všichni docházejí tam ra- destného přijmutí. Srbové z řečí svých hostů nabývají přesvědčení, že stambulovština v Bul harsku brzo dokoná, načež bude možno spojit obě země nejtěsnějšími politickými úvazky. To- mu arci překáží cizí původ bulharského kní žete. Kdyby -však došlo na volbu nového kní- žete bulharského, zajisté by Bulhaři nezvolili ni- koho jiného, leč srbského krále Petra. V Bul- harsku dělá výborný dojem, že král Petr vládne přísně ústavně. Bulhaři i Srbové cítí, že státy jejich, nesjednoceny, jsou příliš malé a slabé ale sjednotí-li se pod jedním panovníkem a pod ochranou Ruska, stanou se úcty hodnou politi- ckou silou. Makedonie by tu nebyla překážkou. V Makedonii kromě čistě bulharského a čiste srbského živlu jest ještě směs obou. Kdyby zří zena byla personalná unie, nevadilo by ani Srbům, kdyby čásť této směsi odešla k Bulhar- sku, ani Bulharům, kdyby se dostala Srbsku. Že myšlenka personalné unie vážně se pře- třepává a není bez vyhlídek na uskutečnění, sou- díme z toho, že z Vídně soustavně podrývaj položení krále Petra

Srba Bulhar Petro Petr Balkán Bulharsko Srbsko Bělehrad Rusko Makedonie Vídeň

25 article

V drobném prodejin ranní číslo o sobě . . . za 8 ndpolední . . . . . n2k Ve fillalkách na venkorě: zanní čpsle. . . . . . odpolední . . . . . . . . Bh Inserát plaší se hotově napřed. Předplacení a Inserty přljímá zdminl- strace v Marianské ulici č. 3 Tam nacházejí se též redake tiskárna a ezpedice , Národnich Listů- Bukopisy se novraosjí.

26 article

Z dálného Východu. Japanský list „Xopi“ oznamuje, že japan- ská vláda podala ruskému místodržiteli následu- jicí podmínky, na kterémžto základě jest ochotna vyjednávati o dohodu: 1. Celá Mandžurie musí být otevřena ci- zineům. 2. Jednotlivé státy dohodnou se samy s Čí- nou o hranicích jednotlivých údělů, které jim budou otevřeny. 3. Rusku musejí být odňaty všechny privi- leje v Mandžurii bez ohledu na to, čeho se týkají. 4. Počet ochranného ruského vojska podé železné dráhy musí býti zmenšen. 5. Rusko musí uznati práva, kterých Japan- sko si dobylo v Koreji. 6. Rusko nikterak se nesmí vměšovati do záležitostí japanských železničných koncessí v Koreji. 7. Rusko musí přiznati Japansku právo chovati v Koreji vojska k ochraně japanských železnic a japanských poddaných. 8. Rusko nesmí na Koreji předsebráti ni- čeho, co by mohlo vésti k diplomatickým zá- pletkám mezi oběma státy. Rozumí se, že Rusko o těchto podmínkách ani jednati nemůže, neboť by znamenaly úplnou jeho kapitulaci a ústup. Zatím, co Japanci kladou Rusku tak smělé požadavky, neméně směle zachvacují Koreu. V Seulu mají právo míti 300 m. vojska. Oni však od války čínské dovedli jich tam vpašovati mnoho tisíc. Dělají to tak, že japanští vojáci vystupují na korejský břeh v převlečení za plavce nebo kupce. V zavazadlech mají ukryté zbraně. Jak- mile jest jich na umluveném místě dostatečný počet, vystaví si tam kasárnu a již se nehnou.

východ Rusko Korea Seul

27 article

Korejské vládě udají, že staví sklady na rýži, hrách a pod., ale v pravdě v nich ukládají své vojenské zásoby. Evropané do těchto místností nesmějí. Japanci, muži i ženy, najímají se u Rusů do služby, ale vlastním účelem jejich jsou výzvědy. Vyslechnou-li něco, co má politi- cký význam, donášejí to japanským konsulům. U nich tedy mluviti možno o zachvacování, oni musejí se vzdáti všeho, čeho nabyli neprá- vem a lstí. V „Novém Vremeni“ viceadmirál Veselý, jenž mnohá léta sloužil při tichomořském lod- stvu a dokonale zná poměry na dálném Východě, radí, aby Rusko nespokojilo se jen ochranou své dráhy v Mandžurii, protože železničná trať je špatnou hranicí, nýbrž aby neváhalo a připojilo si celou Mandžurii, severní i jižní, čímž nabude pevného ohraničení. V tom smyslu bezpochyby Rusko odpoví. neboť neomalenosti japanské jiné odpovědi ne- zasluhují.

Evropan Rus Veselá Nový Vremit Rusko

28 article

Doznání o vážném stavu Viléma II. »Preussische Korrespondenz« doka zuje ze včerejší trůnní řeči německé, že lze sice »oče- kávati« uzdravení Viléma II., ale že bohužei nelze tvrditi, že by hojení bylo již nastalo. Ještě tyto dny zúčastnil se Vilém II. hovorů jen pomoci psaných lístků, mluviti jest mu přísně zakázáno, a když přes rozkaz skutečně se o to pokusí, budí tím veliké obavy v okolí svém. Jest také jisto — praví zmíněná korrespondence — že za uzdravena bude lze císaře poklád ti teprve po dlouhé rekonvalescenci. Onemoe nění bylo, dokládá korrespon- dence, tedy mnohem těžší, nežli se dle zpráv dosavadních souditi mohlo. Pacient jest velmi sklíčen a návštěv- níci shledali, že za choroby své velice sestárnul. V Postupimi i v ostatních místech residenčních doufali prý, že Vilém II. účastí svou při zahá- jení říšského sněmu trůnní řečí rozptýlí různé pověsti znépokojivé, a pociťují prý nyní tím více úzkosti v příčině dalšího rozvoje císařovy choroby. My jsme projevili hned na první zvěsui

Vilém II Postupim Preussische Korrespondenz

29 title

FEUILLETON.

30 article Literární soutěž.

Literární soutěž. Za účelem povzbuzení literární tvorby daným směrem vypisuje redakce »Národních Listů« tři ceny za nejlepší nové, původní práce z oboru feilletonního a sice 1. cenu . . . . 200K 2. . . . . . 100K 3. . . . . . 50 Jenom práce zaslané k rukoum redakce do 15. ledna 1904 a zvlášť za konkurenčno označené mají právo k soutěži. Thěma praci je úplně volné s podmínkou látky vzalě z domácího, českého života, myšlení a c- tění. Vyloučeny jsou jen cestopis a po- vídka, Látky společenské, literární, umělecke nebo ze kteréhokoliv oboru vědění a poznání jsou vítány. Podmínkou je pouze: snadná přístup- nost obsahu i formy širšímu čtenáři. Objem práce budiž pěl, nejvýš deset průměr- ných sloupečků feuilletonních ranního čísla »N. L. Rukopisy zaslaných prací se nevracejí. Zá- silky buďtež zřetelně a čistě přepsány. Do obálky vedle rukopisu buď vložen menší kuvert, obsahu- jíci jméno pisatele, opatřený heslem dotyčné konkurenční práce a uzavřený vlastní pečetí Cenou poctěné práce budou po ohlášení vý- sledku soutěže postupně ve feuilletonu »Národníc Listů« uvežejněny. Ostatní došlé práce, pokud v rá- cení zapečetěných kuvertů s hesly nebylo př ních pisatelem zvlášť vyžádáno a pokud bys hodily, ponechává si redakce právo příležilostně za obvyklý honorář uveřejniti. Zásilky neodpovídající naznačeným formál nostem budou považovány za neúča s tn soutěže,

Látka

31 article

Redakce »Národních Listů«.

32 article

š.— (Kronika.) Cyklus české činohry poskytl svého druhu retrospektivu. Pohled na zad má vždy svůj orientační význam. Od her Tylo- vých a Klieperových už polovina století utekla. Za tu dobu možno snad už na bylině formy umělecké stopovati známky vývoje? Na dramatikovi, vůbec na umělci žádáme. aby měl především co povědět a pak, aby mě svůj způsob, ja k to povědět. Stará otázka idey a formy v umění. Jak to stálo s ideou i formou českého dra- matu před půl stoletím a jak to stojí dnes Jaký byl průběh vývoje? Které jsou jeho mez níky a úhelné kameny ? Jak se proplétaly proudy vlivů a řetězy souvislostí? . . . Otázky pro mi lovníka přírodozpytce literárních druhů. Vynikající současný dramatik vymezil takto pojímání svého úkolu: — Dramatický autor má býti jaksi pro středníkem mezi duchem velikých myslitelů, ne- dostupným davu a mezi obecenstvem. Má formou zajímavou a přístupnou vnukati obecenstvu my šlenky krásné a velkodušné. Zcela případná definice!

33 article

Život je celek. Kultura má smysl jen jako celek. Jedinec sebe nadanější o sobě není ničím. Významu nabývá teprve způsobem, jakým zasáhne v život celku. Miti ideu není ještě mnoho. Třeb ideu svoji sděliti druhým, aby se stala majet- kem jiných sehopnosti a nabyla způsobilost života. Je rozdíl, pochopi-li ideu jen něco málo lidí nejblíže stojících, anebo stane-li se srozumi- telnou množství, snad velikému a mocnému tě- lesu, celé veřejnosti, všemu národu ! Na způsobu výrazu záleží. A způsob je otázka umění. Jeden má schopnost získati jen malý kruh stejně na- laděných, stejně připravených, stejně smýšlejících. Jiný způsob jako kouzlem otvírá všecka srdee Mezi oběma krajnostmi je celá stupniee schopností a způsobů. Vyšvihnouti se na podium a »vyslovovat- zde myšlenky není ještě umění ani řečnické tím méně dramatické. Třeba právě kouzla formy, jejíž prostředkem by idea neodolatelně pronikla k duši nejširšía stala se její majelkem. Umění divadlal

34 article

V Praze, 5. prosince.

Praha

35 article

První povinnost umělce: ovládnouti formu A tajemství dramatické formy je působivost na scéně! Podat dobrý divadelní kus, něco, co by působilo s jeviště, taká tu jest otázka ! Všickn mladí autoři, všecky mladé literatury zde začí nají. Idea je prozatím vedlejší věc. Idea, »látkae se najde. Náhoda ji přinese, život, zkušenost. četba, výmysl. Sla »kusů« zdařilejších nebo méně zdařilých tím způsobem vzniklo. Látka je tu, všelijak se kroutí, převrací, opravuje, dopl ňuje, aby to dalo akt, scénu, effekt, působi vou hru. Kliepera je takový dramatik prvního stadia. Není muž idey, který přichází, aby mocí diva- delního účinku vnukl svým vrstevníkům svoj myšlenku. Je předborník formy. Hněte látku upravuje formu, robí divadelnost za každou cenu. V jedně předmluvě podává zajímavý do kument ku psychologii svého tvoření. Odpovídá na olázku, proč píše kusy, ačkoliv nemá divadla, kde by mu je hráli, »ačkoliv« mnoh by ani nebylo možno hráti? — Proto se dát od Musy odpoutati ? píše Tisíckrát více žádále, než jsem s to připově- děti. Mně jest celý svět dramatickou básní, ze všeho,co čtu, co vidím, bezvolně s cé ny spřádám a osnuju .. I »Pláčník« je tak »bezvolně« — be idev zosnován. Autor z literatury věděl, že nejkomičtějších motivů na scéně je situace roz paků. Ze zkušenosti bylo mu známo, jaké ne snáze vášnivému ptáčníku způsobí, přijde-li jeh někdo na čihadlo vyrušovat. Umínil si, tuto či hařskou nesnáz vyscénovat. Tímže »bezvolnýme způsobem, z pouhého pudu formovacího scéno val jiné látky, jaké zrovna pod ruku přišly,ze zkušenosti, z historie, z bájí a pověstí, ze čte- ných i slyšených anekdot. Tak se stal autorem padesáti her, stvořil celou literaturu prvních če ských pokusů o dramatickou formu.

Pláčník Musa

36 article

Tu tam ovšem zamihne i u něho již stopa »idey«, potřeba, sděliti prostředkem jeviště idejný popud, diváku »něco pověděti«. Leč zcela jen nahodile, nevtělena dosud ve zvláštní osnovu, oděná leda slovem, obratem dialogu, zůstává idea mimo vlastní svou divadelní formu. Z nevitaných hosti na čihadle je také pan Kocourek von Kolzerini, nápadník dce- rušky pana pláčníka lékárníka, chlapík, láma- jící hanebnou česko - německou amfibštinu figurka karikující slabůstku soudobé společnosti Panáček se svými zálety, rozumí se, pohoři, ale ústy čihaře otce dostane se přes jeho kariko vaný fráček vlasteneckému obecenstvu na ko nec užitečná lekce — o povinnostech k ma teřštině. Pápěrka idey mimochodem na šaté za chycená Tyl, divadelní praktik, psal už tendenční tedy ideové hry. Také u něho však zůstává ten dence mimo vlastní dramatické těleso. Je pou hou výkrasou, vsuvkou, ať už mluvenou nebo s nápěvem přednesenou. Hlavním cílem i jemu je pořád působivé zpracování látky nahodilé. Autor »Strakonického dudáka«, »Paličovy dcerye i »Jana Husa« přivedl to už na jisté mistrovstv v tom prvotném druhu.

Kocourek Kolzerini Panáček Tyl Hus strakonický dudák

37 article

Vtělit ideu přímo v osnovu hry, formu úplně podřídit účelům myšlénky, je vyšší umění. A to má zapotřebí vývoje. V žádné litera- tuře nebylo ho na ráz dosaženo. Jaká řada mistrů scénického účinku musila předcházeli, nežli ve Francii mohl se objeviti veliký mravo- kárce seény, autor Misantropa a Tartuffa! Není zjev nenormální, jestli po půlstoletém skládání her naše domácí drama s vývojem své formy není ještě hotovo. Látka tu namnoze po- řád ještě nadvládá formě. Autor nepíše svůj kus proto, že má světu co povědět, nýbrž proto, že se domnívá míti šťastnou divadelní látku. Neskládá divadelní hru, aby uplatnil svoji ideu, nýbrž shání scény, akty, effekty, aby měl na konec co možná — působivý kus! Také poslední novinka Národního divadl dosvědčila, že jsme v těch věcech pořád ještě v plném zápase! Autor měl ideu, ale formy nebyl si jist. Jako pozorovatel života nesnáší se s některými ošklivými jeho zjevy, chtěl by je na scéně postaviti do pravého světla a ukázati cestu k lepšímu, dokonalejšímu životu. Krásná idea, hodná duševního vůdce lidu, jakým má býti básník! Ale forma — selhala ! Autor si na scéně pomrskal trochu satyrickým bičíkem, ale vlastní svůj úkol: scénicky mohutný výraz svého lepšího přesvědčení —— zůstal dlužen. Obme- zil se tu na pouhý výraz slova, o sobě s jevi- ště tak malomocný! Arci má náš domácí vývoj uměleckých fo- rem svoji potiž, která nemálo zdržuje postup neustálý prudký dopad vývojových živlů ceizícho idejí i forem, jaký nemálo ruší jednolitost po- chodu. V době páry, elektřiny a rychlotisku nemá mladá literatura už tolik klidu k nená hlému sílení forem, jaký měly starši literatury ve stoletích méně štvaných. Ale to už je — jiná kapitola

Tartuff Francie