1
masthead
6. prosince 1903.
5
article
pro služebné opatřena byla 511 chovanka se 462
dny pobytu a z těch umíslěno bylo 37. Opětně činí
se veřejnost pozornu, že ústav, denní shromaždiště 300
sž40Oosob zaměstnání hledajících zpravidla neprodleně
prostředkuje každou práci i službu a všeliké učení.
Oddělení mužské nachází se na Linhartském nám.
č. 131—I. a filiálky oddělení ženského v Rylířské
ulici č. 404—1, v Náplavní ulici č. 256——II., na
Malostranském náměstí č. 518 —III., v Biskupské ul
č. 1065—II. a ve Veverkově ul. č. 688—VII.
* Knihařské a kartonážní dělnicivo svolává na
neděli dne 6. prosince o půl 10. hod. dopol. veřej-
nou schůzi l du do restaurace »Typografické besedy«.
Na programu se nacházeti bude: Zubožené poměry
dělnictva knihařského a kartonážního v Praze
mzdový spor kollegů a kollegyň u firmy R. Popper.
* Zpráva časopisecká. Příští 17. císlo odborného
časopisu »Dřevo«, vyjde teprve dne 20. prosince ve
dvousešitovém vydání (číslo 17. a 18.) Od 1. ledna 1904
bude vycházeti pravidelně vždy 5. a 20. v měsíci.
R Popper
Rylířský ulice
malostranský náměstí
Veverkův
Praha
Oosob
6
article
*O škůdcích femesla jednáno bylo ve čtvrteční
schůzi v Řemeslnicko-živnostenské besedě. Přítomni
byli kromě pražských i předměstští řemeslníci a debata
byla místy dosti pohnutá. Není pochyby, že slav ře-
meslný následkem velkovýroby rok za rokem upadá
Příčiny toho hledati v nynější hospodářské krisi, nad-
bytku pracovních sil a nedostatku práce. Nemalou
vinu nese ovšem také velkokapitál, jenž zaplavuje
tovary svými veškery trhy a města. Proti tomu čeliti
usnesla se Řemeslnicko-živnostenská beseda pořádá-
ním periodických schůzí, na nichž pronášeny býti
mají všechny stesky a stížnosti, aby beseda na pa-
třičných místech rázně zakročiti mohla. První řečník.
7
article
pan Šafr, praví, že největšího nepřítele živnostnictv
má v úřadech, které stížnosti, podané na neoprávněné
provozování živností zbytečně protahují aneb vůbec
nevyřizují. Proto nutno bude provésti novou re-
organisaci úřadů živnostenských, jimž
přiděleny byly by 2—3 síly ze řad živnostnictva, po-
něvadž dnes úřady jsou prací přetíženy a okresní
hejtmani namnoze česky neznají! Řečník
byl by pro kollektivismus, a to tím spíše, poněvadz
staré cechy byly již kollektivistické: obmezovaly nad-
výrobu a zabraňovaly konkurenci, jež dnes tak zhoub-
ně v řadách živnostenských řádí. Pan Dědic prohla-
šuje, že živnostnictvu pomoci může pouze sdružován
tak, jak zavedenosjest to v Belgii. Tam sloučí se ně-
kolik společenstev v jakousi akciovou společnost a
vyrábí po továrnicku. A produkty jdou velmi dobře
na odbyt. Ovšem v Belgii jest těmto sdružením na
ruku ministerstvo práce, které opatřuje jim
potřebného úvěru. Podobně ministerstv
práce bude nutno zříditi i u nás, nemá-l
stav živnostenský úplně poklesnouti. Ovšem potřebí
bude vypracovat také zvláštní program, z něhož by
se na to hledělo. U řemeslnictva musí to jít jako na
vojně — buď v částech, anebo v řadách postupovati
proti nepříteli. Za tou příčinou nutno je zbudování
odborných organisací, které by stejně si počínaly, jako
velkoprůmysl a velkokapitál. Trusty a kartely ovšem
taková sdružení nebudou moci uzavírati, avšak: velko-
kapitál v těchto věcech dospěje ke konci, neboť velko-
výroba dostoupiti může pouze do jisté výše — jak-
mile tuto překročí, jest bankrol vždy neodvratný. Pan
Šafr
Dědice
Belgie
8
article
Jindrák pravi, že § 14. ž. ř. přinesl maloživnost-
níkům místo žádoucí spásy — jen zklamání. Je sdělán
pro chudě a je bičem na ně. Bohatí zaříditi se mohou
po továrnicku a žádný jim v tom zabrániti nemůže.
Pan Šafr praví, že náš stát měl by následovati
v této věci — jako v mnohých jiných učinil — svého
souseda Pruska, kde ministerstvo při akci své-
pomocné upsalo pro maloživnostnictvo hned čtyř
milliony marek, aby jen se mohla družstva s pa-
třičným kapitálem ustavit. U nás, praví řečník, věnoval
stát na akci maloživnostenskou pouhých — 600.000.
kdežto agrárníkům dal dva milliony! Tu nejlépe jese
viděti, jak stát na stav maloživnostenský pohlížílA
v Rakousku přece maloprůmysl a maloobchod činí
jádro všeho poplatnictva! Velikou vadou je u náso také
že je nadpočet učňů. V jediné Plzni jsou živnostníci,
kteři si drží 15—25 učňů! Z těchto pak ovšem — jak
ani jinak býti nemůže — vychovávají se ne řádní
řemeslníci, nýbrž řemeslničtí mrzáci, kteř
jsou tomu neb onomu odboru jen na závadu a na
škodu! Další debaty zúčastnili se ještě pp.: Vocel,
Chadíma, Beneš, Trunec, Jelinek, Ma-
cháček, Staněk, Bejlek, Dědic a Jindrák,
načež schůze po 14 1. hod. v noci skončena
Jindrák
Bohatý
Šafr
Vocel
Chadím
Beneš
Trunec
Jelinek
ma
Staněk
Bejlek
Prusko
Rakousko
Plzeň
9
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Schůze vzdělávacího odboru České obce sokol
ské koná se ve středu dne 9. prosince o 1/27.
več. v tajemnickém úřadě České obce sokolské.
10
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Z Národní jednoty severočeské. Na
XXXII. schůzi ústředního výboru povoleno odboru
v Lánech předplácet některé časopisy. Vzat na vě
domí výkaz příjmů a vydání za listopad. Klubu
přátel dra. Paříka povoleno 100 K na vánoční na-
dílku pro Třebenice. Odboru dam. v Hronově povo-
leno, by věnoval 50 K na pokračovací školu dívčí.
Dam. odboru v Třebenicích povoleno věnovati na
vánoční stromek pro děti z matiční opatrovny 40 K.
Odboru v Dřemčicích povoleno převziti od ochotn.
spolku jeviště. Okr. soud lovosický oznámil N J. S.
že jí v poslední vůli odkázal 200 K pan Antonín
Hanka, soukromník v Lovosicích, zemřevší dne 23.
listopadu 1903. Týž vlastenec odkázal české škole
v Lovosicích 200 K. Tyto legáty vyplatí se po roce.
Na vánoční stromek pro chudé české dítky v po-
němčeném území odevzdali pokladně N. J. S. pan
Josef Nový, hostinský v Praze, sbírku denních hostů
17 K 30 h. sl. Zemská jednota soukr. úřadníků 10 k,-
cti stolová společnost »Plenta« v rest. p. Vostrov-
ského 30 K, ct. kužel. spol. »Cumel« 10 K, p. Kare
Prášek, říšský a zem. posl., předs. českého odboru
zeměd. rady 12 K 40 h, paní R. Skromná v Praze
100 K, paní A Stadlmanová v Praze prostřednictvím
Ústřední Matice školské 60 K. Obnosy tyto s díky
kvitujeme.
Pařík
Hronův
Dam
Hank
Nová
Vostrov
Kare Prášek
Lány
Třebenice
Dřemčice
Lovosice
Praha
paní A Stadlmanová
11
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze.
Dne 9. prosincre. Spolek ku podpoře chudé
školní mládeže »Třebízský« v Bubnech koná
valnou hromadu o 8. hod. večerní v hostinci pana
Vaňka, Vinařská ulice čís. 402. — »Detvan« má
dnes schodzku týždňovu v 7 hodin večer v kaviarni
Hlavovej na Král. Vinohradoch. Zároveň zve svojích
členov na valné shromaždenie 9. decembra t. r.to
půl 8. hod. večerní »u Choděrů«, kam mají len po-
zvaní hostia pristup.
Zábavy.
místnostech klabových restaurace plodinové bursy.
Začátek o 8. bodině. Program bohatý. Vštupné 30 h. —
Zábavní odbor spolku Českoslov. knihkupe-
ckých účetních v Praze pořádá šeslý mikuláš-
ský humoristický večer s rozdáváním dárků v pon-
dělí 7. prosince 1903 ve dvoraně Česko slovanské ob-
chodnické besedy v Praze, Jeruzalemská ul. č. 7. n.
ve prospěch fondu podpůrného, za laskavého spolu-
účinkování sl. Růženy Kučerovy, pánů manželů Ma
J. Novoveských, p. Jar. Čiháka, operního pěvce, akad.
malířů pánů E. Čiháka a J. Flanderky, p. V. Fišera
a kollegůChaury, Mikouska a Zachovala. Záčátek po
8. hod. več. Po vyčerpání programu taneční vínek.
— Čtenářský a zábavní spolek »Hálek« v Roky-
canech pořádá dne 6. prosince t. r. ve pro-
spěch spolkové knihovny »Erbenův večer« v Sokolovně
Začátek přesně o půl 8. hod. več.
Vycházky.
Vycházku do staroměstské radni c
pořádá v úterý dne 8. prosince t. r. o 2. hod. odpol
místní odbor Národní jednoty pošumavské na Smí-
chově. Výklad pamálných místností radnice uvolil
se podati pan Phdr. Karel Křemen, professor gymna-
sia na Malé straně. Schůzka u radnice, kde odbo-
rem vydávány budou vstupenky po 20 h za osobu.
Vaněk
Král
Choděra
Kučerův
Čihák
E Čihák
J Flanderka
V Fišer
Mikouska
Zachoval
Hálek
Erbenův
Phdr
Křemen
Bubno
Praha
Česko
Detvan
Českoslov
Ma J
12
article
Ochotnická divadla.
Ochotnická divadla.
V městskémdivadle v Poličce správou
spolku divadelních ochotníků »Tyl« hraje se v neděli
dne 6. prosince ve prospěch ústavu chudinského
»Spekulanti«, veselohra o třech jednáních od Jana
Vávry. Začátek o 1/28. hod. več. — Ochotnický spole
»Tyl« v Kostelci nad Orl. »Na Rabštejně-
sehraje v úlerý dne 8. prosince- »Vřele milovaný
Célimare«, komedie o třech jednáních od Labiche
Delcoura, přeložil Bedřich Frida. Začátek o 1/28. hod.
večer.
Bezplatná porada na českých klinikách.
(Denně mimo neděle a svátky, na průkaz nemajetnosti)
Ve všeobecné nemocnici u Karlova
nám. ordinuje se: na klinice prof. Maiznera pro
nemoci vnitřní od 9—11. — na klinice prof. Tho-
mayera pro nemoci vnitřní od 9—10. hod. — na
klinice prof. Maydla pro choroby ranlékařské
od 9—11 hod. — na klinice prof. Janovského pro ne-
moci kožní a příjičné od 9—10 a odpol. o
3—4 hod. — na klinice prof. Deyla pro nemoci oční
od 8—10 hod. — na klinice prof. Pavlíka pro nemoci
ženské od 9—10 hod. — na klinice prof. Kaul-
manna pro nemoci ušní, nosní a hrtanové od
8—10 hod. — V jiných ústavech: na klinice
prof. Schwinga pro nemoci novorozenců a ko-
jenců od 2—3 hod. v českém oddělení zemského na-
lezince u Karlova č. 8; — na klinice prof. Kuffnera pro
choroby duševní a nervové od. 9—11. hod.v
zemském ústavu pro choromyslné.
Na české universitní poliklinice ve
Vodičkově ulici v domě „u Hopfenštoků“ v č. 6 no-
vém ordinují: prof. dr. J. Hnátek: pro nemoci všeho
druhu ve všední dny od 1—3 hod odpol. — prof. dr
O. Kukula pro nemoci chirurgické ve všední dny o
8—10 hodin dopol. — doc. dr. K. Švehla pro nemoci
dětské ve všední dny od 1—2 hod. odpol. — doc. dr.
Tyl
Vávra
Labiche Delcoura
Bedřich Frida
Karlův
profesor
Maizner
Maydl
Janovský
Deyl
Pavlík
Kaul
Schwing
Kuffner
doktor
J Hnátek
O Kukula
docent
K Švehla
Kostelec nad Orlický
Karlov č
Vodičkův ulice
ochotnický divadlo
13
article
J. Chalupecký pro nemoci oční ve všední dny od 11
do 12 hod. dopol. — doc. dr. V. Pilha pro nemoci
ženské ve všední dny od 8—93/4 hodin dopoledne —
docent dr. Heveroch pro choroby duševní v pondělí,
ve středu a v pátek od 1/42. do 1/23. hod. odpol. — doc
dr. J. Bukovský: Ordinace pro nemoci kožní, vene-
rické v úterý, čtvrtek, v sobotu od 11/2 do 21/2 hod
odpoledne.
Případné operace vykonávají se zdárma. Praž-
ští chudí obdrží na stvrzenku od otce chudých
z příslušné čtvrti a studující na lístek z Krombhol-
zova nadání léky zdarma.
J Chalupecký
docent
doktor
V Pilh
Heveroch
J Bukovský
Krombhol
14
article
Balkán.
Balkán.
Řecká politika v otázce makedonské.
Dop. „N. I.
Z Athén, 24. listopadu. Pobytu řeckého
krále ve Vídni užily některé zdejší a zahraničné
noviny k vynálezu nových politických kombi-
nací, jež jsou vesměs fantastické. Nejsměšnější
z nich je zpráva o spojení Rakouska s Reckem
k řešení otázky makedonské. Řecku by se to
ovšem hodilo, neboť by se pak mohlo činně mí-
siti do záležitostí makedonských, když by si tam
pomocí Rakousko-Uherska dobylo jakési váž-
nosti a významu; ale každý nahlédne, že by se
tím spletky a zmatky balkánské jen zveličily.
Recko může jen tím k pořádku v Makedonii při-
spěti, zůstane-li úplně nečinným a vzdá-li se
štvaní národností a pochopských služeb ve pro-
spěch Turků. V tom směru byly řeckému kál
uděleny ve Vídni rady, jichž on slibil upo-
slechnouti. O nějaké vojenské smlouvě mezi Ře-
ekem a Rakouskem nemůže býti řeči, nehoť by
byla pouhým nesmyslem. Bylo by věru dětinské,
kdyby Rakousko přijalo vojenskou pomoc Řecka,
kterou Turecko odmítlo, vidoue, že celé řecké
vojsko není s to, udržeti pořádek domar a že
řecké námořnictvo nemá ani jediné k bitvě způ-
sobilé lodi. Konečně nelze ani pochopiti, proti
komu by ten spolek směřoval. Proti Rusku zajisté
ne, neboť to pracuje s Rakouskem za jedno a
oba státy sledují prozatím v otázce makedonské
týž eíl, jenž jest jiný, než jaký má řecká v láda.
Dop
Turek
Balkán
Atény
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Makedonie
Řecko
Turecko
Rusko
15
article
Politika dynastická jest ovšem jiná.
Řekové jsou totiž nejrozhod-
nější nepřátelé autonomie Make-
donie a prostořeký ministerský předseda Rally
vyslovil se před několika dni neopatrně, jak již
několikráte udělal, že by zavedení auto-
nomie v Makedonii poškodilo ci-
tlivě řecké zájmy a snahy. Naproti
tomu král, jenž vidí, že na přivtělení Makedonie
k Řecku není nejmenší naděje a rád by zaopatři
svého syna jako tamějšího místodržitele, pod-
poruje snahy k dosažení autonomie, podrobuje
se současně prozatím vůli Ruska a Rakouska.
Tyto dva různé proudy v řecké zahraničné poli-
tice vycházejí často na jevo a vyvolávají absurdné
jevy a jednání. Zároveň dávají podnět ke tře-
nicím mezi korunou a ministerstvem. Nemo.
hod
Řek
Nemo
Makedonie
Řecko
Rusko
Rakousko
16
article
Ostatně Turecko bude i nyní provedení r
forem protahovati.
Zajímavo je chování Anglie, jež prohlásila
že zůstavuje sobě právo podati vlastní návrh
reforem, anebo podporovati návrh jiný, kdybyse
přesvědčila, že projekt rusko-rakouský nepřispě
k zavedení míru a pořádku na Balkánu. Tato
anglická reserva je pravým Damoklovým mečen
nad rusko-rakouskou reformovou akcí, a ještě
více strachují se jí Turci.
O zpustošení Makedonie a Starého Srbsk
samy úřadní prameny turecké podávají úžasné
podrobnosti. V ochridském okrese bylo vy-
páleno 1421 domů, v kosturském 1322, v gori-
ckém sandžaku 384. Náklad na nové zbudování
jich Turci vypočetli na 515.436 grošů =
103.081 K. Podle tureckého počtu tedy selské
stavení nestojí vic, než 164 grošů číli 31 K.
Z Kratova nedocházejí zprávy lepší. Tam
z bázně od Arnautů lidé již dva měsíce nevy-
cházejí z domů. I zde je zpustošení velíké.
Jedno z největších sel na Kratovsku, Lukovo,
obrátilo se přímo na sultana s prosbou, aby dal
peníze na obnovení domů, vojskem vypálených.
Sultan poslal 160 zlatých liber = 3800 K. Po-
měr této náltrady k učiněné škodě rovná se
asi 7012. Sedlák, kterému vojsko učinilo 700
škody, dostal od sultana 20 K náhrady!
Turecká vláda vydala směšné nařízení Ar-
nautům: poroučí jim, aby „daurům“ vrátili, co
jim uloupili, aby se dauři upokojili a nežádali
reforem. Debarští Arnauté na to odpověděli, že
ani ničeho nevrátí, ani nedopustí, aby daurům
byly nějaké reformy dány.
Dojčin.
Damoklův
Turek
Kratův
Lukův
Sedlák
Turecko
Anglie
Balkán
Makedonie
Srbsko
Turec
Sultan
Ara
17
article
Sláva Rusům na Vysokých Dečanech!
Starožitný srbský monastýr v Starém Srb-
sku, Vysoké Dečany, mnoho strádal od divokých
Arnautů, kteří by jej málem byli rozvalili a
z rozvalin si učinili peleš lotrovskou. Aby tuto
vzáenou a posvátnou památku národu srbskému
zachránili, několik ruských mnichů ze Svaté
Hory Athosské přišlo a ve Vysokých Dečanech
se usadilo. Od té doby Vysoké Dečany mají
pokoj od Arnautův, ale tím divočeji na ně útočí
jezovité a vídeňský tisk, což znamenitě charakte-
risuje skutečný poměr Ruska a Rakouska. Ru-
skými mnichy tyto útoky nehýbají. Vídeňské listy
chápou se tedy staré osvědčené praktiky a snaží
se proti Rusům poštvati samé Srby, líčíce jim
věe tak, jakoby Rusové Vysoké Dečany zachva-
covali pro sebe a nikoli, aby je zachránili
Srbům. Tyto praktiky dobře se osvědčovaly za
Milána, ale nyní, bohudíky, selhávají, jakž vidno
ze slov bělehradské „Samoupravy“, jež píše:
O zachvácení mohou tu mluviti pouze
hlupei. Ale kdyby již došlo do toho, abychom
Vysoké Dečany ztratili, bylo by lépe, kdyby
padly do rukou Rusům než vídeňským jezovitům.
Ruská politika byla pro Srby vždycky spáso-
nesná. Proto voláme: Sláva Rusům na Vysokýe
Dečanechl
Rus
Srb
Dečan
Srba
Sláva
Svatá Hora Athosský
Rusko
Rakousko
Milán
18
article
Tahanice o reformy.
Porta oznámila sice vyslancům ruskémua
rakouskému, že projekt reforem v zásadě
v plném znění přijímá, ale při tom přece ještě
smlouvá a pokouší se vymoci aspoň tu slevu,
aby křesťanské pomoeníky tureckého vykona-
vatele reforem nejmenovaly spolčené vel-
moci, nýbrž aby pouze navrhly sultanovi ka-
didáty toho úřadu.
Zástupci spolčených velmocí odpověděli, že
o tom nemůže být ani řeči.
Telegramy.
w. Z Londýna, 5. prosince. Dle »Timesůe
dokončil rakouský vojenský zástupce v Cařihiradě
Giesl nový organisační statut pro makedonské
četnictvo. Porta navrhne změny jeho a žádá
zvláště, aby cizí důstojníci musili se vyznat
v turečtině.
Port
Londýn
19
article
Poměry v Uhrách.
Poměry v Uhrách.
Poslanecká sněmovna.
Z Pešti, 5. prosince. (C.-B.) Schůze byla zahá
jena teprve o 10. hod.
Za dlouhého předčítání protokolu vstoupil posl
Košut do zasedací síně a byl uvítán svými stou-
pynci demonstrativním voláním »eljen«. Tato demon-
strace byla uvílána několika členy strany lidové
zejmena posl Rakovským a Ernsztem po-
směchem. Členové strany Košutovy protestují proti
tomu a volaji na Rakovszkého: Podejte mu vody
Jest příliš rozčilen! Posl. Endrey volá: Rozpro-
střete nad ním kutnu!
Protokol schválen bez poznámky. Mezi poda-
nými novými dotazy nalezá se interpellace posl.
Okoliczknya o vyjednávání s Italií.
Předseda oznamuje, že posl. Košut, Barabaš
Kubik žádali o slovo před jednacím pořadem.
Posl. Košut chce jmenem své strany vyložiti
podmínky, za nichž hodlá oproti vládě . . . (Strana
lidová pokřikuje: Odzbrojit !)
Post. Košut: . . . nikoliv odzbrojiti, nýbrž
vstoupiti na normální území parlamentních bojů.
Řečník zamýšlí vysvětliti před sněmovnou usnesení
své strany, aby jednak usnesení toto samo ve svém
doslovném znění bylo zapsáno do protokolu sněmu.
jednak aby byla pojata do něho také odpověď před-
sedy ministerstva na toto usnesení. Předčítá známou
resoluci KošutThalyovu a pokračuje: Nepřišel jsem
sem s olivovou ratolestí míru. Naopak moje strana
bude bojovati také dále v budoucnosti proti všem
vládám, které stojí na základě r. 1867 a pokračovati
v zápasu za uskutečnění svých zásad. (Posl. Ra
kovszky: A to s úspěchem !) Boj strany neodvi-
slých jest boj věčný. Potrvá tak dleuho, až neod-
vislost Uher ve všech oborech státního života bud
uskutečněna.
Rakovský
Ernszt
Košutův
Posl
Košut
Barabaš Kubik
Uher
Uhry
Pešť
poslanecký sněmovna
KošutThalyovo
20
article
Pro boj v parlámentě jsou dva druhy. Jeden
vede se výminečnými prostředky, druhý jesti nor-
mální, ústavní. (Opětné posměšné pokřiky se strany
lidové.) Prohlašuje, obrácen ke straně lidové: Strana
neodvislých neodzbrojila po 35 let. (Bar. B aa s
Jen kompromisy uzavírala.) Neuzavírala nikdy kom-
promisy. (Pokřiky se strany lidové.) Dovolte, pánové.
nejsme tlumočníky vašich zásad a nečinili jsme ni-
kdy nároku hájiti zde vaše názory. Prohlašuje, že
nepochybuje o vlastenectví strany lidové a prosí ji,
aby věřila také v jeho vlastenectví
Posl. O llay: O vlastenectví posl. Rakovszkého
mohlo by se ovšem pochybovati.
Posl. Košut: Výminečné prostředky boje ne-
jsou již svou podstatou takové, aby mohly býti za-
chovány na věčné časy. Obstrukce jest parlamentní
revoluce. Každá strana jest k tomu oprávněna, ale
jen jakožto k poslednímu prostředku v nejkrajnějším
případě. Taková revoluce jest spojena s nebezpečen-
stvím. Chová v sobě tolik útrap pro národ, že jest
potřebí svolení národa, přeje-li si vzíti na sebe tylo
útrapy nebo nepřeje. Osobní přesvědčení všech ne
může tedy odůvodniti stálou obstrukci. Řečník táže
se pak, je-li naděje vybojovati velikou a svatou věe
za niž strana neodvislých se zasadila. To musí
každý vyříditi jen se svým svědomím.
Poukazuje k dvěma okolnostem, jež staví s
proti uskutečnění naděje, kterou strana neodvislých
si dělala: předně, že většina způsobem, který nelze
dosti zatratiti, zaujala stanovisko, z něhož vysvítá.
že nepřeje si uplatnění maďarské armádní řeči. Toto
stanovisko shoduje se se stanoviskem uberského
Posl
21
article
krále, jenž poslouchaje rad cizích rádců, vyslovil se
že určité usnesení nikdy neschválí. Za příčinou obou
těchto okolností přestala možnost, že by menšina
mohla uplatniti svou vůli cestou ústavní proti vůli
většiny. Násilností byla by to snad mohla. Al
uváží li se, že strana neodvislých má proti sob
tak velikou stranu vládní, která mohla odpovědět
rovněž násilnostmi a zjednati tak precedenční případ,
jenž by znamenal zkázu země, strana neodvislých
musila upustiti od této myšlenky. Řečník vypočítává
pak veliké úspěchy, jichž obstrukce dosud dosáhla,
a děkuje obrácen ke straně lidové a frakci Szeder
kenyiově, oběma těmto frakcím a pak členům své
vlastní strany, kteří až do posledního okamžiku
nasadili své síly za uskutečnění národních poža-
davků.
Líčí vymoženosti obstrukce, především zmat
většího braneckého kontingentu. Koruna odhodlal
se k ústupkům, jež nelze podceňovati, zejmena v zá-
ležitosti vzdělávacích ústavů vojenských. Národ musí
sbírati sily, aby poslanecká sněmovna byla posílen
volební opravou, jež pojata proto do programu strany
neodvislosti. Polom záleželo na úpravě jednacího
řádu. Dále pojednával řečník o resolučním odstavci
že všecko právo pochází z národa, také právo na
vojsko. Strana neodvislosti chce samostatnou armádu
neboť potom byla by maďarská armádní řeč i velení.
Al
Polom
poslanecký sněmovna
22
article
Předseda ministerstva hrabě Tisza nemá c
namítati, aby odvolalo se usnesení o schůzích odpo-
ledních. (Souhlas na krajní levici.) Příslušný návrh
učiní ještě dnes. Co řekl o volební opravě, při tom
trvá a bude hledět, aby provedla se co možná záhy.
(Hlučný souhlas na krajní levici.) Přiznával se vždy
k zásadě, že v Uhrách pochází všeliké právo, tak
právo na organisaci, řízení a vedení vojska, z lidu.
(Hlučná pochvala v celé sněmovně.) Dle státního
práva uherského koruna i národ jsou v organickém
spojení a nelze je stavěli proti sobě. Troufá, že
všichni sněmovní činitelé vynasnaží se nyní, aby
ústavní boj vedl se v mezích normálních. (Souhlas
v celé sněmovně.) Tlm nechce říci, že by byl boj
ukončen. (Poslanec Košut: Naopak!) Ted poved
se tak, jak toho vyžaduje prospěch národa. (Hlučný
souhlas na všech stranách sněmovny.) Budeme bo-
jovati zbraní, jež neničí, ale buduje (Souhlas
pravo.), nepřekáží úkolům národa, ale jim prospíva
a rozmnožuje politickou vážnost a moc národa. Byl
odhodlán k nejtužšímu boji, ale považoval jej za
ultima ratio, dovolený jen v krajním případě. (Jeden
levičák volá: Nikdy!) Rád bych, aby slova má při
spěla k obnovení parlamentního pořádku a práci v
prospěch země.
Tisza
Košut
Ted
Uhry
23
article
Poslanec Szederkenyi prohlašuje jménem
svých přátel, že budou bojovati dále v mezích jed-
nacího řádu a zákona za dosažení maďarského ve-
lení. Nechce-li Košut pokračovati v obstrukci, je zby-
tečno to prohlašovati, neboť jeho strana neužívaln
nikdy neobyčejných a nezákonných prostředků, avšal
řečník nevzdává se naděje tak jako Košut, jenž od
volával se na domnělý výrok králův. Je důminkou-
tvrdí-li se o uherském králi, že nebude mu vhod ná
ležitě formulovaný výraz národní vůle. Proto jeho
strana nemůže upustit od boje, nýbrž musí jej vésli
se zmnoženou silou. (Posl. Řakovszky: Zvláště
teď, kdy jsou protivníci v nejkriličtější situaci.) Ohra
žujeme se proti Košutovu vyjádření, že nynější bo
vznikl z názoru menšiny.
Posl. Kaa š soudí, že porušení práva nezma
se zastavením parallelních schůzí. Lidová strana ne-
bude kompromisovati s ministerským předsedou, jenž
připovídá nejhrubší násilí. Diví se, že podporují
Tiszu lidé, již prohlašovali volbu v mimořádněn
stavu za nezákonnost. Lidová strana, kontrolujíc vládní
činnost, při tom bude bojovati proti Tiszovu kabi
netu. Tiszova a Košutova deklarace jsou nejele
mentárnější pravdy ze školských kněh. (Hlučná po
chvala mezi lidovou stranou.)
Posl. Barabaš zmlnil se o zabavení a pro
deji majetku železničního hlídače pro nezapra
vené daně.
Szederkenyi
Košut
Posl
Košutův
Tiszův
Barabaš
Tisza
24
article
Min. předseda hr. Tisza prohlašuje, že vláda
bude si počínati při vymáhání nedoplatků daní
slušně a ochotně. Naproti Kaašovi praví, že není
žádného sněmovního ani mimosněmovního ani stran
nického paktu. Někteří vynikající členové strany ne
odvislosti nejprv soukromě, potom ve veřejné sně
movní schůzi počali s ním (Tiszou) vyměňovati ná
hledy, aby strana neodvislosti ve svém, jen pro seb
závazném usnešení mohla zaujmouti postavení, jet
umožňuje zdárné vyřízení veřejných záležitostí. Marně
tvrdí bar. Kaaš, že poslanci chtějí pokračovati v boji
do krajnosti. Nevěří tomu. Smýšlí o nich lépe
doufá, že vlastenecká rozvaha zvítězí nad vášní
další boj nenabude již takových rozměrů, abys
mařilo vyřizování věcných záležitostí, nebo zne
možňovalo provedení nezbytností.
Posl. Kubik uvedl několik případů předvolán
branců.
Tisza
Posl
Kubik
Tisza
25
article
Honvedský ministr Nyiri prohlašuje, že nena
řídil odvod, neboť není zákona odvodního. Učini
pouze přípravy
Posl. Rakovszky praví, že neúčastnil se ob-
strukce a bojoval loyálně. S Tiszovým prohlášením
není spokojen. Vzhledem k nebezpečnému praejudie
třeba, aby ministerský předseda výslovně uznal, ž
jednací řád byl porušen. Věděl napřed, že maďarsk
velení neuskuteční se a proto byl proti obstrukci
proti mimozákonnému stavu. Doposud neví, jakému
názoru o oprávněnosti mimozákonného stavu a pa
rallelních schůzi holduje
Min. předseda hr. Tisza odpovídá, že vlasln
neví, zda Rakovszký obstruoval nebo ne, ale teď želí
že Košut podvolil se a byl nadšen Szederkenyovým
slovy, že ještě v hrobě bude bojovati proti braneck
předloze
Po odpovědi posl. Rakovszkého sněmovna přešl
k jednacímu pořadu: další debatě o br-
necké předloze, jíž posl. Udvary (lid. str.
odporoval.
Po této řeči a osobních poznámkách členů lidov
strany a košutovců odročena debata na pondělí
Z přihlášených dotazů nepodán ani jediný.
Z Pešti, 5. prosince. (C.- B. uh.) Z Košutovy
strany vystoupili pouze 2 členové Mukics a Fay
Posl
Tiszův
Min
Rakovszký
Košut
Szederkenyův
Košutův
Pešť
Tisza
Rakovszký sněmovna
Mukics
26
article
»Romae omnia venalia«.
ch. Z Pešti, 5. prosince. Orgán katolické
strany lidoré »Alkotmany« tvrdí, že smír košu
tovců s vládou jest zradou a bojí se, že bu-
doucně zavládne takový systém, že by nový
Ingurtha mohl říci: »Romae omnia venalia«
(V Římě lze všechno koupiti.)
»P'esti Hirlap« vykládá, jak obstrukce
málo hoví povaze uherské, práce milovné,
přeje si upřímně míru. Míni však, že mo
rální základ pro mír právě uzavřený jes
velmi slabý.
na které vzata na přetřes otázka, zdali by se ne-
doporučovalo pro případ, že jednání moravské
vyrovnací komise bude úspěšným, zvoliti také
na sněmě království českého vyrovnaci výbor,
jenž by se prohlásil permanentním, aby v jeho
sekcích projednán byl celý soubor česko-něme-
cké otázky. Proslýchá se — dle téhož pramene
— že v době zcela blízké nejvyšší maršálek
zemský a místodržitel království českého jakož
i zúčastněné strany budou tázány na své dobré
zdání.
Patrně tedy jedná se o tykadla, vystrčená
z určité strany. Podotýkáme, že na poslední vy-
rovnací konferenci vídeňské, konané za dra.
Körbra, byl učiněn návrh, aby rozstoupila s
konference ta v ten způsob, že by o věcech, tý-
kajících se království českého, jednalo se dále
v Praze: Ale návrh ten byl zamitnut Němci
tím celá vyrovnací akce byla zastavena. Zazna-
menáváme prostě zprávu „Konservativní korre-
spondence“, trvajíce vůči nově ohlašovaným
smiřovačkám na stanovisku, jež jsme opětně vy
tkli a zdůvodnili.
Němec
Pešť
Alkotmany
Řím
Praha
P ' est Hirlap
27
article
Polsko-český spor v kole polském.
Z Vídně, 5. prosince. O 11. hodině dopol
sešel se klub polský ku poradě. V té uvedl hned
na přetřes prof. Glabinski konflikt, který
způsobil mezi Čechy a Poláky svou řečí před-
seda Jaworski. Jmenovaný poslanec pravil: Je-
diným svazem, který zachoval svou rovnováhu
politickou, který zůstal věren parlamentním zá-
sadám svým, jest klub polský. Těmito moment
zachoval si klub svůj vliv, Každý písemný nebo
ústní projev klubu jest podroben různým komen-
tářům. Také poslední řeč p. Jaworského v de-
batě o pilném návrhu na zrušení § 14. jest jim
podrobena. Nemůže býti pochyby, že předseda
vyslovil se proti obstrukci jak české, tak ně-
mecké, jakkoliv Čechové postupem obstrukčním
domáhají se jen nápravy křivdy na ních
spáchané. Vzhledem na faktum, že řeč p.
Jaworského doznala různého výkladu, jak listr
českými, tak i německými, žádám p. předsedu,
by nám podal autentické vysvětlení.
profesor
Glabinski
Polák
Jaworský
Čecho
Vídeň
Čechy
28
article
Předseda Jaworski odvětil: Má řeč
byla doslovným opakováním dekla-
race, na které se usnesla parla-
mentní komise naše. K tomu připojil
jsem za svoji osobu všecbeenné poznámky
taktice obstrukční, k čemuž přiměly mne udá-
losti středové schůze. Tato schůze trvala devět
hodin, 4 hodiny minuly četbou došlých zpráv, v
kterých nalézaly se také knihy, urážející nábo-
ženský cit každého člověka. Po krátké řeči posl.
dra. Dvořáka ve schůzi oné měl posl. dr. Bax
několikahodinnou řeč, ve které nemluvil, nýbrž
šepotal a kterou pronesl částečně německy, čá-
stečně česky, nebyl však nikomu srozumitel-
ným. Taková řeč rovná se přímému potupenl
parlamentu. Já neměl jsem na mysli jen ob-
strukci českou, když jsem mluvil, nýbrž měli jsem
na mysli systém obstrukční vůbec, ať provádí
se s prava či s leva. Myslím, že jsem svojí minu-
losti jako předseda pravice, tolikéž pak ny
svým návrhem na zjednání normálních poměrů
v parlamentě podal důkaz (?), že jsem přitelem
českého národa. Upozorňuji při této příležitosti,
že právo mluviti jazykem mateřským v parla-
mentě jest tak drahocenným, že by se ho ne-
mělo zneužívati (!) k účelům obstrukčním.
Posl. dr. Grek: Činím proti poslední řeč
p. Jaworského výtky dvě: odstavec o „stano-
visku justamentním“ byl namířen jen proti Če
chům a též odstavec o „neslyšitel
ných a nesrozumitelných řečech“
Posl. David Abrahamowicz: Pa
posl. dr. Pacák jest úplně spokojen vyjádře-
ním, které jsme mu dali. (Býv. předseda sně-
movny naráží tu na nějakou rozmluvu, kterou
měli Poláci s drem. Pacákem patrně v kuloáru.
Jaworský
Dvořák
doktor
Bax
Posl
Grek
Abrahamowicz
Pacák
Polák
29
article
Prohlašujeme, že pro nás takové rozmluvy ne-
existují a nemohou existovati, protože řeč posl.
Jaworského byla mluvena v plenu a nikoli
v kuloárech. Pozn. zpravodaje.) Nepochopuji, jak
někteří členové klubu polského mohli v těto věci
jíti dále, nežli poslanci čeští, jedině rozhodující.
Posl. hr. Dzieduszycki: Nemůže být
žádné pochyby, že Poláci vystoupí proti zavedení
němčiny jako výhradního jednacího jazyka v
sněmovně. Vytknouti však musím, že něktel
členové klubu místo, aby v klubu samém podro-
bili řeči Poláků, v plenu promluvené, kritice, ra-
ději v kuloárech pronášeli kritiku svou a to z
přítomnosti také jiných stran. Kritika v klubu
jest žádoucí, kritiky cizích listů však nemohou
míti žádného účinku na postup polského klubu
Nesmí býti slovům předsedy Jaworského přiklá-
dán smysl, kterého neměl. Pan Jaworski odsuzo
val justament jako zásadní, nechať zaujímají jej
Čechové či Němci. (Zajisté v tom právě jest nej-
větší křívda pro nás, že polské kolo porovnává
náš boj proti nadvládě německé — justamenteml
Pozn. red.)
Navrhují proto tuto resoluci:
„Polský klub, jsa za jedno se svým
předsedou (1) v odsuzování obstrukce, bes
ohledu na to (!), s které strany se koná, ber
vyjádření svého předsedy, ryt. Jaworského, n
vědomost.“
Tento návrh přijat jednohlasně
Jaworský
Posl
Polák
Čecho
Němec
31
article
Řemeslnicko-živnostenská beseda
v Praze pořádá dnes v neděli mikulášskou zábavu
s pestrým programem ve svých místnostech. Začátek
o 7. hod. več. — České leriální osady. Zá-
bavní výbor pořádá v pondělí dne 7. prosince t. r.
o půl 8. hod. več. v sále konviktském ve prospěch
stavebního fondu vlastní budovy v Luži mikulášskou
zábavu s bohatým programem za účinkování sl. Lo-
skotových, pp. Maršíka, Švába-Mal stranského, stu-
dentského orkestru, řízením p. K. Václavka a dra-
matického kroužku spolku. Mikulášskou scénu k ve-
čírku sepsal pan učitel K. O. Štálek. Po vyčerpání
programu taneční vínek. Vstupenky v předprodeji po
50 h dostati lze u p. Ant. Vody, předs. zábav. výboru
v Praze, Spálená ul. č. 31 n. a v knihskupectvích. —
»Sokol« smíchovský pořádá dnes v nedělio
6. hod. večerní ve vlastní sokolovně koncert Herol-
dova pražského kvartetta za spoluúčinkování sl. B.
Kacerovské, býv. člena Nár. divadla, virtuosa pana
Treglera, pana Bodila a br. pěveckého kroužku.
Vstupné: v předprodeji pro osobu 80 h., u pokladny
1 K, rodina pouze v předprodeji 3 K. — Klub
cileristů a tamburašů v Praze pořádá
za protektorátu Ústřední jednoty českých citeristů
koncert v neděli dne 13. prosince t. r. v sále kon-
viktském. Spoluúčinkují: hudební skladatel Jos For-
mánek, řídící učitel, starosta pěvecké župy pošn-
mavské ve Strakonicích, »České pěvecké kvartetto
(pp. Mikoláš, Černý. Novák a Svojsík a pan HI. Ku-
čera, posluchačiassistent »Českoslovanské klavírní
akademie«. Předprodej lístků ve všech obchodech s hu
debními nástroji a hudebninami. — Zábavní klul
»Soteke a »Filkáři« pořádají společně mikuláš-
skou zábavu ve prospěch Ústřední Matice školské
Luža
Maršík
ŠvábMala
K Václavek
K O
Štálek
B Kacerovská
Tregler
Bodil
Mikoláš
Černá
Novák
Svojsík
HI
Praha
Strakonice
živnostenský beseda
Sokol
národní . divadlo
Český pěvecký kvartetto
Ku
Jos fórum
32
article
Vyjednávání o reformy.
Dop. „N. L.
Z Cařihradu, 23. listopadu. Turci se náhle
rozhodli zaujmouti jinou posici naproti rusko-
rakouskému projektu reförem. Zmínil jsem se
již několikrát, že Vysoká Porta zároveň jednala
s bulharským poslem Načevičem o přímou do-
hodu. Touto dohodou chtěla ukázati Rusku
Rakousku, že se zbytečně namahají a že dovede
své záležitosti uspořádati bez nich, jen chce-li.
Avšak Bulharsko nedovedlo ve svýchi požadav-
cích zachovati jistou míru, aby Turecko při-
mělo ku povolnosti. Pan Načevič hrozil, že v
únoru 1904 vypukne ještě mnohem větší po-
vstání, než bylo dosavadní. O to prý se postará
Boris Sarafov. V rozhodném okamžiku Turei
dali přednosť přijmuti rusko-rakouského pro-
jektu a zamítnuti požadavků bulharských. Zvftě-
zily důvody zahraničného ministra Tevfika paše
a velikého vezíra Ferida paše, kteří před sultanem
hájili, že je důstojnosti Turecka jako velmoei
přiměřenější vzíti si za rádce a pomocníky také
velmoci, činitele sobě rovné, nežli povolovat
vasalovi.
Dop
Turek
Načevič
Sarafov
Tevfik
Cařihrad
Rusko
Rakousko
Bulharsko
Turecko
33
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Porady.
Z Vídně, 5. prosince. Odpoledne konal
se ministerská rada, která trvala 114 hodiny.
Zprávy některých listů, že prine Aloie
Liechtenstein měl včera poradu s poslanci pra-
vice, a také s posl. drem. Pacákem, dlužno
uvésti na pravou míru dodatkem, že nejednalo
se mezi jmenovaným křesťanským sociálem
slovanskými poslanci pravice nikterak o změnu
jednacího řádu, nýbrž o záleži to st
immumitní, ve příčině kterých se klub
poslanců českých včera usnesl, že jest pro je-
jich propuštění.
Liechtenstein
Pacák
Vídeň
34
article
Moravské smiřovačky.
Z Vídně, 5. prosince. „Konservative Kor
resp.“ sděluje, že co nevidět potvrzeno bude
císařem usnesení sněmu markrabství mora-
ského, kterým se prohlašuje tak zvaný vyrov
nací výhor stálým. Komise ta zaháji činnos
v lednu.
Podle téhož pramene několik poslanců
poslední době sešlo se k „nezávazné rozpravě
Vídeň
35
article
Z Vídně, 5. prosince. Delegace, které se-
jdou se dne 15. t. m., zasedati budou před Váno-
cemi toliko do 22. t. m. Sejdou se však opětně
8. ledna. Členové panské sněmovny, kteři nále
žejí delegacím — jest jich 20 — sejdou se k
zvláštní poradě v pondělí dne 14. t. m., kter
věnována bude jednak otázce, kdo má býti
tentokráte předsedou delegací, jinak záležitostem
vojenským. Předsedou delegaci jest jeden rok
člen sněmovny poslanecké, druhý rok člen sně-
movny panské. V této pak střídají se ve vykoná-
vání této funkce tři strany, pravice, levicea
strana středu. Tato jest letos na řadě. Ustano-
vila kandidátem svým býv. ministerského před
sedu bar. Gautsche.
Gautsch
Vídeň
panská sněmovna
36
article
Společný rozpočet.
37
article
Z Vídně, 5. prosince. »Deutseh- Nat.- Korr.«
oznamuje: »Jak se dovídáme, nebude rozpočet
ministerstva zahraničních záležitostí, jenž bude
předložen delegacím, obsahovatí žádné »pod-
statné« zvýšení proti roku loňskému a rovněi
nebude potřeba jednotlivých ressortů proti loňsku
mnoho změněna. Tím polvrzuje se úmysl několi-
kráte vládou projevený, ponechati událostem na
Balkáně takovou svobodu rozvoje, jak jest míněna
v rakousko-ruské kooperaci diplomatické. Tate
taktika změnila by se jen v tom případě, kdyby
Tate
Vídeň
Balkán
DeutsehNat .Korr