Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

6. prosince 1903.

4

Císlo 33

5 article

vážné pochyhnosti, že by běželo o chorobu lehčího rázu, neboť již z prrních offieialních zpráv a bulletinů léksřských dalo se přes jieh zapírání dosti jasně čísti dle toho, co v nleh se zamlčovalol Ještě ke trůnní řeči německé. Trůnní řeč, jejíž podstatu jsme včera již otiskli a o níž uvažujeme dnes na místě jiném. ujišťuje tam, kde se mluví o dalším vývoji sociálním, že díti se bude tak »bez ohledu na politické proudy«. V politických kruzích berlín- ských soudí se z obsahu toho, že na místech rozhodujících upustili od úmyslu, čeliti vzrůstu sociální demokracie výminečnými opatřeními Dreyfusovina a nacionalistě. Nacionalistické jednota francouzské vlast konala ve čivrtek, jak jsme již stručně sdělili, sehůzi, v níž všichni řečníci zabývali se afférou Dreyfusovou. Cavaignac zvláště pravil: Tajný výbor hýbe politickým strojem; sestává ze svobodných zednářů a veden jest kosmopo- lity. Ruku židovské úplatnosti jest sice tu vi- děti. Proti vůli sněmovny, nezákonně obnovena dreyfusovina. Zejtra budeme svědky i soudního přechmatu. S těmito lidmi nelze diskutovati — žádné tedy interpellace! Naši nepřátelé chtějí utkati se s námi, nuž počkejme. Boje vyhle dávati nemusíme: víme, že by většina vládní hlasovala, jak jest uvyklá! Generál Mercien dodal: Nechme vládu, by si zlomila vaz, od- važuje-li se použiti prostředkův nezákonných. Znám dobře záležitost Dreyfusovu — vše, c noviny píši. Až nadejde pravý okamžik promlu- víme! Své slovo dávám vám! — Generá Mereier byl oním ministrem vojenství, jenž odhalil zemězrádu Dreyfusovu a jenž ho dal zatknouti.

Dreyfusův Mercien Generý

6 article

Povážlivé poměry v jižní Africe. Generál Ben Viljoen, jeden z nejanglofil- štějších Burů — připomínáme toto výslovně — potvrzuje pessimistické názory o poměrech v jižní Africe. Děl zpravodaji »Daily Newa«, že národu jeho kyne dlouhá doba útrap a nouze. Repatriace postupuje zdlouhavě a neuspokojivě. Všeobecná správa jest naprosto nedostatečná. Náklad na ni jest stále větší. Z Anglie importovaní úřadníci nerozumějí ni duchu obyvatelstva ni potřebám země. Arrogance jich působí mez Brity africkými ještě více nevole nežli mezi Bury. Milnerův plán na osazení země anglickými kolonisty žalostně pohořel. V celé zem volá se stále hlasitěji po samo- správě a to dokonce rozhodněji ještě mezi Brity nežli mezi Bury. Sami ovladatelé země uznávají tudíž, že samospráva jest jediným zá- kladem zdravé budoucnosti. Anglická výprava do Tibelu. V přípravách pro výpravu tu zimničně se pokračuje. Vůdcem jejím má býti plukovník Macdonald, jenž účastnil se nedávné výpravy spojenecké proti Pekinu. Maedonald má se spojiti v Khomba-Youngu, druhém to městě Tibetu, s plukovníkem Younghusbandem, jenž již od několika měsíců nalezá se v opevněné posici na území tibetském. Tento plukovník má ostatně zatím s Tibeťany nové vyjednávání za- hájiti a v Londýně doufají, že Tibeťané vzhledem na hrozicí vpád budou ochotni ke koncessím.

ben Viljoen Brito Milnerův Macdonald Young Younghusband Tibeťan jižní Afrika Anglie Bura Peking Londýn Daily New

7 article

Oddávajíť se Angličané vůbec naději, že Tibeťané nebyli by sehopni dlouhého odporu proti anglické výpravě, 3000 mužů čítající a dobře vyzbrojené. V Anglii mohou se tu ale dožiti zklamání stej ného, jakého dožili se za války burské, zvláště když těžko dostupný terrén a dlouhá operační čára výpravě bude značně na závadu. Na trvalé obsazení čelnějších míst tibetských ni na útočný postup až i proti hlavnímu městu Lhasse vláda britská prý nepomýšli. Kolik platí ujišťování takové i po skutku dokonaném, jest známo ovšem z anglické politiky v Egyptě i jinde. Ostatně také sám jeden list anglický odsu- zuje útočný postup proti Tibefanům. Liberální »Daily News« píší: »V pravdě nemůže tu běžeti o zájmy ob- chodní, jedná se zřejmě o to, okupovati prostě území tohoto národa neútočného, aby se tak zjednala pevná posice proti Rusku. K tomuto kroku dal nepochybně podnět lord Curzon, jenž hraje nebezpečnou roli pro Anglii i pro Indii, přesunuje severní hranici indickou na sever až za stát předsunutý, jenž dosud byl Indii ochra- nou před útokem od severu. Anglie měla by celou mocí zvednouti se před touto nedozírnou provokací, již se místokrál indický chcev střední Asii dopustiti. Loubet v Belgii. Podle brusselského »Soiru« přibude Loube počátkem dubna do Brusselu a sídliti bude královském paláci. Španělská krise minislerská. Republikáni španělští jásají, že obstrukce jejich porazila vládu. Ovšem není pochyby, že přispěla k tomu značně také rozháranost mez konservativci. Tito ale přes to zůstanou nyn ještě u vesla, ač sotva na dlouho. Úkolem nové vlády, již utvořiti má Maura, nedávno stranou zu vůdee designovaný, bude umožniti projed nání rozpočtu. Co přijde potom, neví nikdo. Rozklad všech skupin konservativních pokračuje dále.

Angličan Tibeťan Curzon Maur Anglie Egypt Rusko Indie Asie Belgie Brusel

8 article

Slavnostní valné shromáždění České akademie, Každoroční valné shromáždění české akadenie z pravidla na sklonku roku v údobí vá nočním konané. jest událostí slavnostní a okázalou. Musejní budova tone ve skvělém osvětlení; z pantheonu line sez obrovských oken pod zlacenou kopuli široko daleko světelná záře. K 5. hodině sejdou a sjedou se čle- nové a hosté, aby vyslechli obvyklé proslovy zemského maršálka, přehlédli činnost akademie v uplynulém roce, vzdali akt piety mrtvým členům a zasloužilým osobnostem vůbec a konečně vyslechli odbornou před- nášku, ve které postupem doby vystřídají se členov všech tříd akademie. Obdobně létům předešlým včera peskytoval pantheon známý a ladný obraz; bol- kony kolem pyšné dvorany obsazeny byly damamá v bohatých toilettách, dole pak stavěli se ve skupi- nách, neb aujali místa na křeslech účastníci slav nosti, členově akademie, učenci, literáti a umělci zvučných, proslulých jmén, zástupcové nejvyšších úřadů v zemi a nositelé předních společenských hodností. Po obvyklém způsobu proslovil zástupce protek- tora; zemský maršálek kníže Jiří Lobkovic úvodní řeč asi takto: „Zahajuji slavnostní veřejnou schůzi České Aka- demie cís. Fr. Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Slavné shromá ždění! Bývá obyčejem při výročních schůzích uváděti na paměť nejčelnější události, jež během uplynulého roku měly zvláštní vliv na život sboru neb společnosti, schůzi svou konající, naznačiti s pochvalou jména členů, kteří sobě při těchto událostech získali mimořádných zásluh..

Lobkovic František Josef Český akademie členův akademie Český Aka

9 article

Tento chvalitebný zvyk platí též při slavnostníel shromážděních naší akademie, a bývá to úlohou jej generálního sekretáře, by přednášeje zprávu o činnost akademie za minulý rok, připomenul váženým ho- stům, kteří poctívají svou přítomností tyto schůze jakož i samým členům akademie, veškeré události jal radostně tak i truchlivé, přihodivší se v lůně našeho ústavu. Nemíním však nikterak porušiti tím obvyklý po- řad, mám-li za svou povinnost, bych dnešního dne již při zahájení slavnostního zasedá ní upozornil n dva případy, rázu ovšem rozdílného, které letošníh reku hluboce zasáhly do dějin české akademie. Prvý z nich se týká více vnitřního ústrojí našeho ústavu druhý pak rozrušil celý národ lakovou měrou, že by nebylo lze, obejíli jej mlčením ani tenkráte, kdyby se nejednalo o osobnost, které sama akademie na- vždy zústane povinna hlubokým díkem. Na prvém místě jest mi dáti výraz nejúpřím- nějšímu politování nad tím, že velezasloužilý, dlouho- letý předseda druhé třídy naší akademie, dvorní rada pan Kerel rytiř Kořistka z ohledu na své stát a churavost byl nucen vzdáti se funkce, kterou tak zdárně vykonával po drahnou dobu. Lituje toho za- jisté vřele netoliko celá třída druhá, ale i všichni členové akademie, ctící v jeho osobě jednoho ze svých nejstarších a nejzasloužilejších soudruhů.

Kerel Kořistka

10 article

Přistupuji nyní k události druhé. Kdožkoliv z nás dnešního dne vstoupil do této slavnostní síně, ne- mohl zajisté potlačili vzpomínku na bolestný, zároveř však svou velkolepostí mocně uchvacující smu- tečný obřad, který v březnu tohoto roku byl vykonán v téže místnosti, a jehož další postup pak sledovaly nesčíslné davy truchlicího lidu po celé Praze, o náměstí Václavského až k staroslavnému Vyšchradu. smutečními pochodněmi ozářenému. Byl to Riegrův pohřebl Jméno Františka Ladislava svobodného pána dra. Riegra nebylo sice zaneseno do seznamu členů české akademie, byl jí však od jejího založení až do svého úmrtí zvláštním přiznivcem a podporovatelem, čeho skvěle již dokazují odkazy, jí poslední jeho vůlí po- skytnuté.

Riegrův František Ladislav Riegr Praha český akademie

11 article

Chceme-li však oceniti správně skutečný poměr mezi tímto mužem a Českou akademií, nesmíme ovšem přihlížeti k tomuto zjevu toliko se stanoviska hmot- ného, nýbrž bude nám dříve uvážiti onen bezpříklad- ný, ohromný vliv, kterým opanoval po dlouhá léta celou českou veřejnost. Vzpomeňme si, kterak stá v jedné době v čele celého národního hnutí a to ne- toliko snad jedině co do stránky politické, nýbrž vůbec ve všech oborech duševního i hmolného národního života. Pamatujme na to, že neobyčejný vzrůst národ- ního sebevědomí a duševního pokroku, kterým v druho polovici minulého století bylo Čechům konečně umož- něno vřaditi se opět mezi kulturní národy jako národ rovnocenný, byl z veliké části právě výsledkem působení dra. Riegra. A uznáme, že výborná činnost, kterou on sobě položil za cil celého svého živola, musila předcházeti, aby pak v pravém okamžiku, v době tomu příhodné, mohla býti uskutečněna tvůrčí myšlénka založení ústavu určeného za střediště nej- vyšším snahám vědeckým a uměleckým. Můžeme proto směle tvrditi, že v oboru duševního povznesení národa jest akademie jedním z nejušlechtilejších vý- květů životních směrů zesnulého vlastence.

Čecho Riegr Český akademie

12 article

Není pochyby, že i sám dr. Rieger s tohoto sta- noviska přihlížel k utvoření a vývinu české akademie. Mohl bych toho mnoho důkazů uvěsti, že od prvého jejího počátku a po celé její trvání věnoval akademii zvláštní pozornost a přiznával jí v duševním rozvoji národa mocný význam. Nejpádněji pak vysvítá správ- nost tohoto tvrzení z doslovného znění příslušné části obdivuhodného spisu, známého v celé české veřej- nosti pod jménem závěti dra. Frant. Lad. Riegra, ve kterém ukládá akademii celou řadu nových a důleži- tých úkolů, doprovázeje je velkomyslným poskytnu- tím prostředků hmotných. V závěti té zrcadlí se jasně ušlechtilost zásad, jimiž zvěčnělý řídil se sám po celý svůj život. Kromě toho v tomto spisu poskytuje též vážnými slovy svému národu radu, jakým způsobem má na dále kráčeti po započaté dráze, a varuje s hlubokým zápalem před směry, z kterých, kdyby nabyly vrchu, předvídá následky nebezpečné, ano zhoubné. Poku by pak podobné směry hrozily ve vývoji umění nebo věd, připisuje právě akademii úkol, tvořili proti nim pevnou hradbu. Nebudiž mi proto vykládáno ve zlé, zmíním-li se dnes ještě několika málo slovy o jistém zjevu zvláště neblahém, proli němuž bude náležeti našemu ústavu by se opíral všude tam, kde jest povolán vykonávat svůj vliv.

doktor Rieger František Riegr Pok

13 article

Každá nová doba má svůj zvláštní ráz a každé nevé pokolení utvořuje sobě nové cíle, lišicí se od ideálů jeho předchůdců. Toť výjevem dokonce přiro- zeným a kdyby tomu tak nebylo, zarazil by se ve- škerý pokrok lidský, ano člověčenstvo by brzo zka- menělo v myšlénkách zastaralých, živola více ne- schopných. Vytknouti sobě též v oboru uměleckém neh vědeckém ideály nové, jest proto do jisté míry právem každého snaživého jednollivce a každého sdružení k takovému účelu se utvořivšího. Za to však jesl nám stejným právem žádati od každého, kdo zavrhuje myšlénky, dle jeho náhledu zastaralé, aby cíl, za kterým chce kráčeti, sám považoval za ideální a ne- provozoval hru s útvary novými jedině za účelem zvýšení zdánlivého významu své vlastní osobnosti. V případu prvém zasluhuje uznání, ano často i obdivu; v případě druhém nezdá se mi býti ani hoden, by jeho snahy kýmkoliv byly brány do opravdy. Nelze arei upříti, že stálá horečná soutěž, ve které nyní stoí stát proti státu, národ proti národu, ano mezi pří- slušníky téhož národa druh proti druhu, někdy zdán- livě nutí k takovému, samo o sobě nezdravěmu po- čínání. Dá se snad částečně omluvili, když soutěžný boj, který za našich dob neodolatelně vládne v životě hmotném, rozprostírá se do jisté míry též ve sna- hách duševních, ve výrobě umělecké i v pracích vě- deckých. Bylo by to však záhubou skutečného po- kroku kulturního, kdyby takový hoj všech proti všem stal se všeohecným heslem v kruzích, kterým náleži státi v čele duševního vývoje našeho národa. Zvěč- nělý vlastenec ve své závěti navazuje zbytečně před

14 article

tím, čemu dává jměno „hříchu závisti“; niebol uznáva správně, že úmysiným snižováním zásluh cizích může sice býti ohrožen soupeř, že se jím však ni- kterak nezvyšují ani dost málo zásluhy vlastní; ano že konečným výsledkem takového jednání nemůže býti než poškozování kulturních zájmů celého ná- roda. Naše národní obrození bylo dílem mužů, kteř sobě vytkli vznešený úkol, sledovali jej svorně s nadšením přinášeti svému ideálu v oběť svůj vlastní prospěch. Za našich dob není snad třeba požadovati od těch, kteří jsou povoláni bojovati za další duševní vývin celého národa, by projevovali tutéž míru obě- tavosti a sebezapření, jaká vyznamenávala jejich před chůdce; český národ však i na dále očekává od kaž dého svého syna, by sebe sama podřídil spoleš nému cili a svorně vsloupil v pevný šik se všemi jimž na srdci leží zvelebení celku. (Výborně! Po- chvala) Slova ujal se pak generální sekretář akademie prof. dr. Boh. Rnýman a přednesl výroční zprávu o činnosti akademie. V úvodu řeči své zmínil seo ztrátách, jež akademie utrpěla úmrtím pěťi svých členů a to: Emanuela Cr. Lišky, dra. Františkay Studničky, Bedřicha V. Spiessa, dv. r. proí Edvarda Wey ra a prof. MUDra. Karla M a y dla.

profesor doktor Boh Emanuel Cr Františkay Studnička V Spiessa Wey Mudra

15 article

Ve valném shromáždění dne 4. prosince 1903 vy- konány volby nových členů. Zvoleni byli do třídy I. za členy řádné: dr. Albín Brál, univ. prof.; za členy mimořádně: dr. František Fiedler, prof. české vys. školy technické, dr. Jindřich Metelka, prof. č. reálky za členy dopisující: dr. Antonín Podlaha, kanovnik metrop. kapitoly, dr. Karel Kadlec, univ. docent, dr. Frant. Krejčí, univ. docent. Do třídy II. za členy řádné: dr. Bohuslav Brauner, univ. prof., dr. Joseí Velenovský, univ. prof., dr. Jan Woldřich, univ proí. za členy mimořádné: dr. Jan Deyl, univ, prof., Jan Sobotka, prof. č. techniky v Brně, dr. Karel Petr, univ. prof.; za členy dopisující: dr. Bohumil Kučera, univ docent, dr. Jaroslav Berner, adjunkt Musea král. če- ského, dr. Frant. Slavík, gymn. prof. Do třídy IV.z členy dopisující: Karel Klostermann, prof. v Plzni, Jaroslav Kvapil, dramaturg Národního divadla. V dalším vypočetl pan referující publikační čin- nost akademie v uplynulém období, načež sděli komu a jaké ceny byly uděleny. Ceny akademii uděleně přisouzeny byly ve IV. třídě, jak následuje: a) V odboru literárním: první cena (2000 korun) panu Aloisu Jiráskovi za třelí samostatný díl románu „U nás“; třetí ceny (500 korun) p. Jakubu Arbesovi za romanetto „Vymírající hřbitov“, (400 korun) p. Janu Lierovi za novellu „Pokuta“ a (400 korun) paní Růženě Svobodové za román „Milenky“ b) V odboru hudebním: první a druhá cena nebyly uděleny; třetí cenu (500 korun) obdržel p. Eduar

Brál profesor Fiedler doktor Metelka Podlaha Kadlec František Krejčí Brauner Joseum Woldřich Deyl Sobotka Karel Petr Kučera Berner Karel Klostermann Kvapil Jirásek Arbes Lier Svoboda Zvolen Brno Plzeň muzeum král národní divadlo

16 article

Tregler za skladby: „Missa brevis“, op. 9., „64 krát- kých předeher a meziher pro varhany“, op. 10., „Čtyti ženské sbory“, op. 14. c) V odboru výtvarných umění: první cena nebyl udělena; druhá cena 800 kor.) připadla p. Aug. Ně- mejcovi za oponu městského divadla v Plzni; třei cena (500 kor.) p. Ludvíku Vacátkovi za obraz „Ego Z fondu dvor. rady Matěje ryt. Havelky, choti jeho Růženy a vnuka Karla ryt. Pippicha Havelky (1600 K) p. Jaroslavu Kvapilovi za drama „Oblaka“ Z fondu JUDra. Jana Kanky ku podpoře umělců a spisovatelů české národnosti, za příčinou 50letého panovnického jubilea zřízeného, uděleny letošním ro- kem poprvé dva podíly po 2000 kor.: prol. Františku Ženiškovi k provedení obrazu „Záhuba Adamitů“a prof. dru. Jaroslavu Vrchlickému za knihu básní „Vo- tivní desky“ Z fondu Klementy Kalašově pro mladě hudebn skladatele propůjčen roční požilek (200 kor.) p. Vojt Mádloví na základě předložená „Dramatické ouver- tury“. Na práce vědecké, literární a umělecké uděleny Byly r. 1903 následující podpory: Po návrzích I. třídy: prof. dru. Jos. L. Píčoví na vydání IV. svazku „Starožitností země české“ 800 K redakci „Sborníku věd právních a státních“ k vydávání „Knihovny Sborníku“ na rok 1903 700 K; redakci „Českého Časopisu Historického“ na vydávání téhož časopisu r. 1903 450 K; „Obzoru Národohospodářské- mu“ (roč. 1903) 200 K: „Věstníku slovanské filologie a starožitností“ 200 K; redakci „Českého Lidu“ na vydávání ročníku 1903 350 K; „Národopisnému Sbor- níku Českoslovanskému“ na roč. 1903 100 K; redakei „Slovanského Přehledu“ na vydávání tohoto sborníku r. 1903 100 K; Právnické jednotě moravské na vydá- vání „Zpráv“ 100 K.

Tregler Aug Vacátko Matěj Havelka Růžena Karel Pippich Havelka Kvapil Kanka Ženišk profesor doktor Vrchlický Kalašův Plzeň

17 article

Po návrzích II. třídy: p. Karlu Absolonovi geografická studia jeskyň moravských 200 K: p. K. Dominovi na bolanická studia v českém Středohoří 200 K; PhDru. Frant. Rybovi, docentu báňské akade- mie v Příbrami, na studia montangeologická 100 K prol. Ant. Noskovi v Čáslavi na studia arachnologická 200 K; pp. Janu Bezděkovi a V. Luňáčkovi v Polici n. M. na vydání díla „Houby jedlé a jim podobné je- dovaté“ 200 K: PhDru. Jos. Woldřichovi na studium žilných hornin na Šumavě 200 K; prof. Gothardu Smo- lařoví v Jičíně na pokračování studií o srostlicích ne- rostných 200 K; p. J. V. Želízkovi, assist. musea říš. geolog. ústavu ve Vídni, na geologické práce v okolí Rožmitálu 300 K; prof. dru. Emilu Sekerovi v Tábole na dokončení díla o českých turbellaniích 200 K Jednotě českých mathematiků na vydání III. dílu Er- perimentálné fysiky dra. Strouhala 600 K; prof. Frant Nušlovi ke studiu druhého hranolového stroje, urče ného ku pozorování průchodu hvězd libovolným verti- kalem 300 K; p. Jar. Milbauerovi, assist. chemie, na dokončení práce „O účinku kysličníků na sulfokyanid draselnatý“ 200 K; doc. dru. Lad. Syllabovi na po- kusnou práci o haematoporfyrinu a toxickém působen sulfonalu na system nervový 400 K; doc. dru. Em Formánkovi na studium o účinku hydrazinu na oběb krevní 300 K: MUDru. V. Matysovi, assist. oční kli- niky, na sbírání materiálu ku práci o vývinu sítnice 300 K.

Absolón K Domin PhDr František Ryba Nosek Bezděk V Luňáček Houba profesor Smo Želízko doktor Sekera Nušl Milbauer Syllaba em Formánek Mudra V Matys Příbram Čáslav Šumava Jičín Vídeň Rožmitál Tábola geografický studio jeskyně

18 article

Z fondu MUDra. Josefa Šichy dostalo se r. 1903 MUDru. Otomaru Völkrovi na dokončení započatých prací ze srovnací anatomie 400 K; doc. dru. Stanislav Růžičkovi na další práce o relativní fotometrii 562 K doc. dru. Al. Velicha a p. Vlad. Staňkovi na dalš studia betainu po stránce fysiolog -chemické 400 K MUDru. Václavu Kafkovi na práce skiagrafické 500 K Po návrhu III. třídy: Národopisnému Shorníku českoslovanskému (na IX. roč.) 200 K; p. Jos. Pelciovi redaktoru, na vydávání druhého dílu Taine-ových „Dějin literalury anglické“ 160 K; „Věstníku slovan- ské filologie a starožitností“ (II. ročník) 400 K; I. třídě Č. Akademie na vydání druhého dílu Zibrtovy „Biblio- grafie české historie“ 1200 K; prof. dru. Čeňku Zibrtovi na vydání XIII. ročníku „Českého Lidu“ 400 K; p. Adolfu Černému na vydání VI. roč. „Slovanského Pře- hledu“ 300 K; spolku „Comenium“ v Praze na vydání II. dílu Postilly Petra Chelčického 600 K; dru. Frant. Dušánkovi na studia z oboru klassické filologie (ze- jmena z Livia a Ovidia) 300 K; J. L. Čapkovi na další studie z oboru klass. filologie, zejmena komedií Plauto- vých 300 K; příspěvek k fondu na vydávání Pramenů českého hnutí náboženského ve stol. XIV. a XV. 500 K. Po návrhu IV. třídy: prof. dru. Jaroslavu Vrchli- ckému na překlady dramat Calderonových 1000 K, p.

Šich Mudra Völkr doktor Růžička Velich Vlad Staněk Kafka Jos Zibrtův Biblio Zibrt Černý Petro Chelčický František Livius Ovidius Čapek Jaroslav Vrchnout Calderonův Tain Praha Mudra Plaoutvýchod 300

19 article

Jakubu Arbesovi na další práce literární 400 K, p. Jo- sefu Holečkovi na vydání překladu finské národní ly- riky („Kanteletar“) 300 K; redakci sborníku „Český Lid“ na vydání roč. 1903 300 K; redakci „Slovanského Přehledu“ na roč. 1903 300 K; prof. Karlu Steckrovi na vydání II. dílu „Všeobecného dějepisu hudby 600 K; prof. Ondřeji Horníkovi na sběratelské práce v oboru staré církevní hudby v Čechách a na Moravě 600 K; p. Karlu Moorovi, hudeb. skladateli, na další skladby 600 K; p. Ant. V. Horákovi na dokončení za- počaté nové zpěvohry 300 K; Jednotě výtvarných umělců v Praze na vydávání „Památníku Maroldova“ 1000 K; p. Rud. Běmovi, akad. malíři, k proveden obrazu „Návrat z práce“ 300 K; p. Karlu Raškovi akad. malíři, na dokončení obrazu „Paběrkování bram- Borů 300 K; p. Ferd. Engelmhllerovi, akad. malíři, na vydání vlastních jeho prací 200 K; p. Maxu Švabín- skému na dokončení obrazů k Máchovu „Máji“ 600 n K M Čankovi, spisovateli, na studia k II. dílu ro- mánu „Joseř Pajdar“ 200 K; p. Ant. Klášterskému na pomůcky k složení anthologie novější poesie americké v básnických překladech českých 200 K; Spolku česko- slovanských knihkupeckých účetních na vydání biblio- grafického katalogu 200 K; p. F. V. Krejčímu, spiso- vateli, k dalším literárním studiím 200 K: p. Bohu- milu Kašparovi, řediteli kůru v Dašicích, na další stu dia hudební 300 K; p. Ludvíku Kozlovi, učiteli v Ko- stelci nad Labem, na další jeho studie 300 K; p. Jos.

Arbes Jo Holeček profesor Steckr Horník Moor Antonín V Horák Maroldův Raška Ferd Maxa Máchův Joseř Pajdar Klášterský F V Krejčí bůh Kašpar Kozl Jos Čechy Morava Praha Švabín Dašice ko stelec nad Labe

20 article

Mařatkovi, akad. sochaři, na provedení většího díla plastického (z dotace r. 1903 400 K, r. 1904 400 K 800 K; Spolku výtvarných umělců „Manes“ na vy- dání VII. ročníku „Volných Směrů“ 200 K; Jednotč výtvarných umělců na vydávání uměleckého časo- pisu „Dílo“ (I. ročník) 200 K; Výboru výstavy pr uměleckou výchovu v Kutně Hoře r. 1903 na příprav- né práce 200 K.

Mařatka spolek výtvarný umělec Stones

21 article

Stipendia dle § 2. lit. c) stanov byla od valnéh shromáždění propůjčena, jak následuje: Po návrhu I. třídy: PhDru. Františku Krejčímu, docentu české university, badatelské stipendium na sludia psycho- logická 400 K; prof. dru. Jos. Pekařovi na cestu do Němec za výzkumem a pátráním po sv.-václavských legendách 200 K; PhDru. Frant. Kameničkovi na práce k III. svazku „Zemských sněmů moravských“ 200 K JUDru. Emilu Háchovi na studium o anglické ústavě 200 K; PhDru. Václ. Řezníčkovi na studia o králové- hradeckém biskupu Hayovi 200 K. Po návrhu II. třídy PhDru. Jiřímu Baborovskému na další pobyt v che- micko-fysikálních ústavech v Lipsku 400 K: PhDru Frant. Bubákovi, prof. hospodářské akademie v Táboře na botanickou cestu do Černé Hory 400 K. Po návrhu III. třídy: p. Jakubu Arbesovi, spisovateli, na pokra čování studií o K. H. Máchovi 400 K; PhDru. Jarosl Šťástnému, professoru české reálky v Žižkově, na studia literárně-historická, zejmena pokud jde o kor- respondenci českých spisovatelů od 1. 1750 počínajíc 400 K; p. Frant. Jezdinskému, prof. gymn. v Něme- ekém Brodě, na další studie v oboru klassické filologie 400 K. Po návrhu IV. třídy: p. Frant. Ad. Šubertovi na sepsání dějin prvního období Národního divadla v Praze od r. 1881—1888 400 K: p. Vitězslavu Nová- kovi, hudebnímu skladateli, na studia v oboru lidové hudby 400 K; p. Václavu Kejmarovi, akad. malíři, n studie v Chorvatsku 400 K.

Krejčí doktor Němec PhDr František JUDr Hácha Václ Řezníček Baborovský profesor Arbes Mácha Jezdinský gymn Kejmar Lipsko Tábor Žižkov Nout eký Brod Praha Chorvatsko hospodářský akademie Jarosl Šťástný národní divadlo Hay 200 K PhDr František

22 article

Dle výkazu král. české zemské pokladny měla Česká akademie koncem října 1903: jmění základního K 595.099.93, jmění reservního K 28.073.85, fond kní- žete z Liechtensteina K 38.096.05, fond Klementy Ka- lašové K 5327.10, fond MUDm. Josefa Šichy K 101.557.96, fond Josefy Čermákové K 10.887.45, fond Matěje ryt. Havelky K 77.632.87, fond JUDra. Jana Kanky K 41.775.70, fond JUDra. Gustava Sudy K 15.747.34, fond Julia Zeyera K 12.000.—. Úhrnem K 927.063.25. Pamětní řeči o zesnulých členech Akademie. Vřelého a vědeckého ocenění dostalo se zesnulým členům ústy tří řečníků. Dvorní rada prof. dr. Karel Vrba promluvil velice sympatickým a přesným způ- sobem o vědeckém trojhvězdí zvěčnělých učenců, Studničky, Weyra a Maydla. Nastínil jejich biografii, jejich vědeckou činnost, uznání doma iv cizině, konečně odchod. Podobně promluvil ředilei Ant. Truhlář o prof. Bedřichu V. Spien s ov i a Jaroslav Vrchlacký o zesnulém umělci Em. C. Liškovi. Slavnostní přednáška.

Klement Ka Šich Čermák Matěj Havelka Kanka Sud Zeyer profesor doktor Vrba Studnička Weyr Maydl Antonín Truhlář V Spien Vrchlacký em Liška Liechtenstein MUD Judra

23 article

Schůze zakončena byla slavnostní přednáškou professora dra. Bohumila Němce, jenž promluvilo »Úkolu rostlinné fysiologie«. Rostlinná fysiologie je mladá věda; ještě pře 50 léty řekl jeden professor zdejší university Purky- ňovu žáku a chráněnci Juliu Sachsovi, který se chtě habilitovat pro obor ten, že takové vědy vůbec není Od té doby však nabyla fysiologie rostlin velikého rozvoje a zvučné důležitosti theoretické i praklické Poněvadž životní zjevy u rostlin jsou poměrně jedno- dušší nežli u živočichů, lze od ní očekávati ve mno- hém větších úspěchů než ve fysiologii živočišné Úkoly rostlinné fysiologie třeba však tak formulovati aby vůbec byly řešitelny; třeba hledali nové cesty. aby nové otázky mohly býti kladeny. Na základě nových objevů o příčinách vytváření se těla rostlin- ného, o výměně látek, významu fermentů, o fysio- logii rozplozovaci, tvoření se druhů a bastardací na- skytuje se ohromná řada speciálních úkolů, jejichž rozřešení bude míti nejen theoretický, nýbrž i téz praktický význam. Neboť rostlinná fysiologie tvoří podklad racionální agrikultury, zemědělství; všeliký pokrok v ní dá se applikovati na zvýšení produktiv- nosti rostlinné. Ovšem že úkoly rostlinné fysiologie vyžadují veliké práce ; přednášející dává pak. fysio- logii rostlinné heslo umírajícího Seplimia Severa »Laboremus«. (Výborně))

Bohumil Němec Sachs Seplimia Severa Laboremus univerzita Purka

24 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Vítr proti nám. Se všech stran dochá- zejí zprávy, jak všude v kruzích byrokratických obrací se vítr proti nám. Netoliko, že vnitřní čeština ve mnohých ressortech, kde dosud od stolu vypuzena krčila se v koutku, vystě- hovala se deflnitivně již ze všech kancelářů, sahají mnozi němečtí byrokratě, kterým vůbee jazyk náš je trnem v oku, na práva jazyka na- šeho, zaručená ministerským nařízením Stre- mayrovým a Pražákovým. Vynikají v tom ze- jmena úřadníci političu, kteří, kde mohou udat nějaký německý spis i u takových stran, o nichž známo, že jazyka německého úplně jsou ne- znalé, s radostí tak učiní. Žel, že mnohdy čeští úřadníci tak si počínají, aby na novo bylo doloženo, že Čech, jakmile jen chvilenku na něho působí byrokratický hašiš, upadá v úplnou národní otrlost. Činí tak zejmen též státní zastupitelstva, jak o tom nasvědčují četné interpellace na říšské rade podaně. Děje se tak i na poště, která pro svůj internacionální ráz a své široké meziná- rodní styky zvlášť se hodí k poněmčovacím ex- perimentům, právě tak jako ku pokusům, jazyk

Pražáková Čechy

25 article

náš co nejvíce ponižiti a není pochybnosti, že tohoto germanisačního směru zvlášť horlivým je protektorem nynější ředitel pan Pštros-Šafařika že u ministerstva obchodu, jehož chefem je pan Call, nemenší Němec než pan Körber, na- lezá jednání to plného souhlasu. Neboť u to- hoto ministerstva není té doby ani jediného če- ského úřadníka, počínaje šestou třídou dietní, na důkaz, co pravdy je na oné bídné německé agitaci, jež vyhání z Čech české úřadníky a lamentuje, že je jich všude plno, tak že pro německého kompetenta není nikde místa. Zdá se tedy, že vytrvalost páně Körbrova a jeho soudruhů není tak »vášně prostá«, za jakou ji týž pán prohlašuje. Aneb počíná pan Körber nás tím poučovati, jak nám to chutnati bude, až počnem »obstruovati své vlastní postuláty ?« Co se nyní děje v kancelářích, neděje se samo sebou, nýbrž je to následek povětří s hora. Na štěsti ztvrdla naše kůže v trpké škole rakou- ské tou měrou, že leccos vydržíme, pod čím by jiný klesl. »Avanti, avanti!« pane dre. Körbře, my coragio máme.

pštros Šafařik Call Němec Körber Körbrův Čechy

26 article

— „Němectví v Rakousku a jeho význam pro německou říši“. O tomto předmětu před- nášel pan Josef Hoyer z Olomouce, kočujíeí učitel „Bundu Němců pro severní Moravu“, míst- nímu odboru „Všeněmeckého Ver- bandu“ v Ratiboři ve Slezsku. Jak tamn „Obersehlesischer Anzeiger“ ujišťuje, trval přednáška váženého hosta z Olomouce přes d hodiny za nábožné pozornosti místních Vs němců, což lze pochopiti vzhledem k omrač jící velikosti bulíků, věšených všeněmeckía Ratibořanům na nos kočovným severomoravskjn Němcem. Pan Hoyer představen byl seht- vládnímradou pruským Schöhlem, jen poukázal na těžký boj Němců v Rakousku, zájem říše německé, aby Němci zůstali pár- v Rakousku, načež přednášející p. Hoyer přede vším „vrhl zpětný zřetel“ na minulost Něme v Rakousku, na dobu Marie Torezie, císal Josefa II., „jediného monarcha, který skutečn německy smýšlel“ a vypravoval o tom, ktera jazyk český byl opovrhován, až konečně se češ ství počalo „v prvním desítiletí XIX. věku bj- bati“. Po r. 1848 slavila německá práce triumí, avšak Němci zapomněli prý pracovati pro svo národnost. Za to však šli Češi „na venek“ (o kud?), aby tu budili české národní smýšlen Roku 1861 padla Praha (nepochybně proto, Češi šli na venek) Čechům do rukou, r. 1865 Přerov. R. 1866 vystoupilo Rakousko z Bundu nyní nastala mela. Od té doby prý v Rakousk panuje snaha, Rakousko poslovaniti a Uh pohunštiti a potlačením němectví utvořiti z Pa kouska slovanskou a maďarskou polovinu řiše

Hoyer Němec Obersehlesischer Anzeiger Marie Torezie Josef II Čech Čecho Rakousko Olomouc Morava Vera Ratiboř Slezsko Praha Přerov

27 article

Takovým tónem vykládal kočovný učitel olom u cký o politických dějinách také doby nejnověj i přistoupil konečně k vylíčení postupu českého »Česká kultura jeví se přepadáním Němců a roz- bíjením oken. Čeští četníci nevidí nic, češt soudcové osvobozují pachatele. Němci v č ském okolí jsou vydání Čechům ve psí, i nejso svým životem jisti. Mnoho Němců stává se Čech ze zbabělosti aneb ze ziskuchtivosti. Kvetouci měit ské obce staly se obětí Čechů. Tak na př. strh Češi moc na sebe v Hranicích na Moravě, kdež měl jenom třetí sbor. Aby získali i první sbor, ohlási velký počet velkých živností(l), za tyt- živnosti byly placeny daně, ve skutečnosti nebyl však provozovány. Tak se Čechům podařilo dobý prvního oddělení a »vrchní správní soud ve Vídmle dal jim za pravdu. Po volbě však chtěli Češi daně zpět, pod záminkou, že živ- nosti ty nebyly provozovány a sku- tečně byly jim daně nazpět vyp la- ceny(I1!). Tak se v Rakousku právo a zákun nohama šlapou, se strany české páše se násili avšak soudy nezakročují, anebo pachatele osvobo- zují. Ale když se německý učitel objeví s chr pee na kabátě, dostane důtku atd.« Nyní se však poměry zlepší, liboval si pa Hoyer, neboť Rakousko má nyní německéhe ministerského předsedu (Heil !) snad nyni nahoře uvědomili si v - likost bezpráví, němectví učině- ného, avšak nemohou se zbaviti přičarovanýei duchů. Podobným způsobem probrány a pro prány i záležitosti společné armády, dualismu německého, jako jedině stát zachovávajícího živlu, německé — prý internacionáln šlechty, kdežto šlechta česká a počeštěná (I! vystupuje jakožto ochránce češstvi (viz sně- movní kompromis!). Opakována lež o počeštěn státního úřadnictva v Čechách, blátem poházen české kněžstvo, o němž Hoyer praví, že na hřbitovech dávé německé nápisy ničit a českými nahražovati...

Němec Čecho Čo Čech Hoyer Hranice Morava Rakousko Čechy

28 article

»Ale jakkoli je boj těžký, Němci v Rakousku přece nezoufají. Německý duch vzplanul, staro- rakušanství odumírá, avšak M lado- německo povstává i rozumí nádher nému dílu Bismankovu. Němci rakoušti na učili se bíti, nouzí zocelení. Němci chlějí býti kladi vem, nikoli kovadlinou, bojujíť nejen za sebe nýbrž také za Němce vříši, nikoli za své jazykové hranice, nýbrž za jazykové hranice ně mecké vlasti. Proto jest nutno, aby Němo rakouští byli od Němců v říši podporování peněž ními prostředky na stavbu škol, na zakupo vání pozemků, stěhováním dělnlko a řemeslníků z německé říše. Boj, jaký Němci v Rakousku bojují, jest jen bojem přednie stráží prozatím, brzy stane se všeobecněj ším. Německá síla osvědčí se v boji proti Slovan stvu. Žádný skutečný Němec nesmí se v tomto boj opozdíti. Němci v před! Všegermánste vzbůru proti Všeslovanstvu.« Těmi slovy skončil olomoucký vyslanee m ravského všeněmectva své poslání v Ratiboři, pan vládní rada Schöhl byl tak nadšen, že lito val, že přednášku tu neposlouchaly tisice ati síce Němeů i bouřil proti filistrům a materiali stům německým, kteří pro boj Němců v R kousku nemají smyslu, a nadšeně vyzýval při- tomně, aby ze všech sil působili na podpor germánského boje v Ostmarce. Na počest pana Hoyera pozdvihlo se všechno shromáždění, pro- volávajíe mu „Heil!“ a na německou školu v Jindřichově u Hranic uspořádána sbírka tali- řem... Stalo se v prastarém sídle slovanského druhdy knížectví v Ratiboři, jehož král. pruský vládní okres skládá se třetinou z „Moravců“ a polovinou z Poláků.

Němec Slovan Všeslovanstv Hoyer Polák Rakousko Ratiboř Jindřichov Hranice M lada Schöhl

29 article

— Německý lokel v olomoucké obchodní komoře. V poslední schůzi stálého výboru ob- chodní komory olomoucké jednalo se také o roz- dělení obnosu 8000 K, vedených v rozpočtu na rok 1903 jakožto „jubilejní fond císaře Františka Josefa“. Češti členové komory stáli na tom, aby k rozvržení řečeného obnosu byl zvolen zvláštní komitét, avšak tento zajisté spravedlivý návrh byl Němci znásilněn a provedeno obvyklé „lvi dělení“, při němž Němci hráli úlohu lva, po- važujícího jubilejní fond za svou kořist, téměk výhradnou. Vzali si z fondu prostě 7600 K pro své nacionální účely a českým účelům ponechal celá 400 Kl Proti takovémuto znásilnění vět- šiny komorního poplafničtva, která jest, jak známo a dokázáno, česká, marný jest při ekla- tantním smyslu německém pro spravedlnost všechen protest. Jediné, co mohou čeští členové komory učiniti, jest, dobře si zapamatovati, jak býval německý loket dlouhý za slavného pano- vání Brandhubrů a Hönigů. Přijde jednou čas, a dle neomylných příznaků není ani tak daleke kdy budou moci Češi v obchodní komoře Něm cům se odvděčiti. Přes příliš dlouho se zaděláv na oplatky, jednou se budou přece péci. Ně- mecká zpupnost ovšem nemá dosud příčiny, aby se krotila, známé usnesení zástupců českýel komor obchodních, aby důsledků z německého jednání s Čechy v olomoucké komoře bylo po užito pro německé menšiny v komorách pražské a plzeňské, vyznělo na prázdno — jsmeť práve přílišní sankvinikové, a také tu skutek utek

František Josef Němec Klement Hönig Čech Německo ec Čechy važující jubilejní fond

30 article

— Něco ze školské statistiky Ústřední M- tice školské. Ústřední Matice školská vydržuje podporuje nebo spravuje nyni 4 školy středni (Vyškov, Olomoue, Zábřeh, Mistek), vesměs n Moravě, vydržuje 50 škol obecných, jež celkem mají 119 tříd, 45 opatroven a školek mateř- ských, jež mají 64 oddělení. Z tříd obeených škol jest 92 v Čechách, 10 na Moravě, 17 ve Slezsku, odděleni opatroven jest 40 v Čechách, 18 na Moravě, 5 ve Slezsku. Na školách těchto působí 5 ředitelů, 41 professor, 21 řídici učitel,

Morava Vyškov Olomoue Zábřeh Mistek Morava Čechy Slezsko