1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Přítoha „Národních Listů“ k číslu 287. ze dne 18. října 1908.
7
title
To jest úkol, to jest vovinnost, důstojná každého
8
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 17. října.
Vzrušení, které lomeuje balkánským polo-
pstrovem, není dosud utišeno a vášně bouří
dále; nebezpečí válečné však není - již tak
hrozivým, jak bylo tomu ještě před několika
dny. Až příliš velikou jest zodpovědnost z
podnícení války a příliš veliké byly by dů-
sledky její, než, aby i ve chvíli tak prudkého
citového vzrušení, jakým zachvíváno bylo
Srbsko, střízlivá logika rozumu se neuplatňovala.
Psychologie smíšlení Srbů jest velmi jedno-
duchá a přirozená. Staré tradice carsiví srb-
ského jsou hluboce zakotveny v srdcích a ve
chvili, kdy tvoří se nové konstelace na balkán-
ském poloostrově, kdy oživuje po řadě staletí
carství bulharské, s vehemencí nezadržilelnou
hlásí se přirozeně myšlénka, aby také srbský
národ spojil se v jediné vlasti a aby o svých
osudech rozhodoval ve všech krajích Srby
obydlených sám a sám. To jest nárok, který
plyne přímo ze srdce každého národa a který
jest spravedlivějším, nežli začastá celá řada
faktických poměrů právních. Když vypuklo
v letech sedmdesátých povstání v Hercegovině
a Bosně proti tureckému režimu a když vojsko
knížete černohorského přestoupilo hranice, byl
prohlášen bezprostředně po tomto vpádu kníže
černohorský za knižete Hercegoviny. Válečná
proklamace Srbska proti Turecku výslovně mlu-
vila o připojení Bosny k tehdejšímu knižectví
srbskému. V těchto faktech zračí se onen
srbský program a ono smýšlení srbského ná
roda, které nyní tak intensivně dere se v před
a které bouří vlastenecké cítění každého Srba.
Srba
Praha
Srbsko
Hercegovina
Boseň
Turecko
Bosna
9
article
Berlínský kongres, který zmařil naděje kla-
dené do míru svatoštěpánského, sjednaného
mozi Tureckem a Ruskem pod branami Caři-
hradu, rozbil a rozmetal také politické snahy a
cíle národa srbského. Berlinský kongres měl
vysloveně protislovanskou tendenci a snažil se
roztrhováním slovanských národů oslabiti jejich
mocenskou posici. Evropa Bismarkova a Evropa
Beaconsfleldova v této příčiné neznala ani práv,
ani nároků, ani citů, ani ohledů. Tato Evropa
nemohla potřebovati silné Slovanstvo balkánské,
poněvadž pracovalo k nezávislosti poloostrov
balkánského na Rakousku, Německu a Anglii.
Proto nebyla východní Rumelie připojena k no-
vému knížectví bulharskému, proto nedostalo se
Černé Hoře volného přístupu k moři, nýbrž
služba námořní nového pobřeží přenes ena na
Rakousko a proto také vydána Bosna a Herce-
govina okupaci rakouské. Bulharsko, jehožto
národ jest klidnější a houževnatější a dovede
lépe tvořiti politické situace, probojovalo se k
své samostatnosti dvěma fakty, z nichž osazení
východní Rumelie knížetem Alexandrem Batten-
bergským bylo prvým a proklamace carství
bulharského za Ferdinanda Koburgského druhým
krokem. V tomto případě národ, který nárok
na samostatnost činí, po této samostatnosti vol-
ným svým rozhodováním sahá. Ovšem : posice
Bulharska v tomto směru jest daleko výhod-
nější nežli posice Srbska. Jeho hranice nesahají
až k hraoicím rakouským a jeho politika do-
vedla v pravý čas sjednati si sympatie tam,
odkud potřebovalo pomoci. Srbsko, jehožto ne-
štéstí zahájeno bylo vládou Milanovou, bylo
příliš zmitáno spory domácími a bylo příliš ne-
klidno ve svém vývoji hospodářském a politi-
ckém, než aby mohlo tvořiti nějaká fakta.
Bismarkův
Beaconsfleldův
Batten
Koburgský
Milanová
Turecko
Rusko
Evropa
Rakousko
Německo
Anglie
Rumelie
Bosna
Bulharsko
Srbsko
carhrad
10
article
Mimo to byl srbský národ roztržen do
4 držav, nebylo sjednocení a staré spory mezi
Chorvaty s srbskými příslušníky jednoho a téhož
národa mařily jakoukoliv akci politickou, ke
které srbsko-chorvatský národ právě svým po-
ložením a svou početní silou na balkánském
poloostrové povolán jest. Málé zájmy v tomto
případě podlamovaly vyšší eile a těžké důsledky
tohoto fakta nese srbský národ ve svém dnešním
neblahém položení. Že Rakousko, vstupujíc na
půdu bosenskou, odtamtud více vypuditi se nedá,
bylo zřejmo každému, kdo politicky myslí.
Andrássy to cítil a chtěl, žádná lest nebyla mu
dosti velikou a proto také dal ubezpečení, že
okupace má býti přechodnou. Andrássy věděl,
že svému slovu dostojí, poněvadž v době, kdy
okupace se změní v annexi, nebude již vlce
ministrem a za své nástupce se nezavázal. Byi
to jeden z kousků důstojných tohoto politika,
který snažil se napodobovati Blsmarka — ovšem
jen co do jeho špatných vlastností. Rakousko
počalo se také ihned v Bosně zařizovati na
trvale. Rakousko nemělo práva přenášeti svoje
vojenské zřízení na Bosnu. Zřízení vojenského
pluku odporuje vlastně ujednání berlinské smlouvy
a ustanovení okupace. Rakousko vstoupilo za
obě země do závazku, který právně měl býti
sjednán jen témito zeměmi samotnými, Rakousko
do Bosny a Hercegoviny investovalo ohrovské
miliony, které musili zaplatiti ostatní národové
této říše. Bylo jasno, že přijde chvíle, kdy Ra-
kousko vynasnaží se změniti provisorní poměry
Bosny v poměry definitivní.
Chorvat
Andrássy
Rakousko
Boseň
Bosna
Hercegovina
11
article
Tohoto faktu a tohoto momentu mělo si
býti Slovanstvo této říše vědomo a mělo také
dle toho zatíditi svůj politický postup. Bylo
chybou neodpustitelnou, že s výmiakou někte-
rých členů české delegace věnovala se bosen-
ským poměrům pozornost malá a že se nekřížily
plány rakouských byrokratů, které nenesly se
pouze ke germanisaci a centralisaci, ale které
vybíhaly jako v závěrečný cíl v myšlenku
anekční. A tak se stalo, že byla politika slovan-
ská této říše postavena před fakt anexe, posta
vena před botový fakt, proti kterému ovšem
každý protest byl by býval slabým a bezpřed-
mětným. A tak jest zřejmo i z celébo řešení bo
penské politiky, z celého kvasu bouřících vášn
pa balkánském poloostrově, že jest nejvyšší čas
aby Slované jižní konečně se sjednotili a doho-
vořili na pevném programu politickém, aby
Chorvaté a Srbové, poučeni zkušenostmi posled-
pích let, nenechali se znesvářovati těmi, tterým
sáleží na porážce Slovanstva, aby odložili malé
něci a nesli se za velikými cíli politickými, které
ne nesou k velikosti a síle jižního Slovanstva.
obohod
Slovan
Chorvat
Srba
12
article
národa a pod heslem této politiky jest možno
dosíci také nějakých úspěchů. Pouliční demon-
strace, jichž jest svědkem této chvíle Bělehrad.
nespokojenost, která se zračí po městech srb-
ských, malé pikle, ze kterých dělá se obrovské
spiknutí srbské, v této chvíli neplatí ničeho, po-
něvadž mocenské poměry jsou proti Srbsku.
Účel politiky slovanské jest vytvořiti poměry
takové, aby za nějakou dobu poměry byly ve
prospěch Srbska a ve prospěch jižního Slovan-
stva. To jest úkol nejbližší budoucnosti, kterému
se dostáti musí.
Nebezpečí válečné v této chvíli jest ovšem
značně oslabeno. Bylo také zřejmo, že Turecko
války nepovede k vůli prohlášení neodvislosti
Bulharska: byloť přece Bulharsko státem sku-
tečně neodvislým a na faktických poměrech ne-
změnilo se praničeho. K vůli titulu nepovede
Turecko, které má nyní své poslání v dosa-
žení ústavnosti, válku. Také Srbsko stíží asi
odhodlá se k válečnému zápasu s Rakouskem.
který by oslabil jeho posici, který by však ne-
zničil jeho samostatnost, poněvadž by Evropa
za žádných okolností nepřipustila, aby Rakou-
sko ještě zabralo Srbsko.
Ale -veliký zápas jeden nastává přoce: zá-
pas hospodářský. Turecko vstupuje pod prapor
jeho docela zřejmě. Zboží rakouské jest boyko-
váno, lodi Lloydu nejsou připuštěny k vy-
kládání — i Turecko, hospodářsky tak opozdě-
né, chápe dosah hospodářského boykotu. Stejně
má se to se Srbskem, které k této zbrani bylo
ostatně již donucováno stálým odkládáním r-
kousko-srbské obchodní smlouvy. Rakousko
anektuje sice Bosnu, ale ztrácí i své slabé po-
sice hospodářské a obchodní, které mělo na bal-
kánském poloostrově. Zdálo by se po vyklizení
sandžaku Novopazarského, že Rakousko vzdává
se svých velikých plánů politiky balkánské. Kdo
by však takto chtěl souditi, nepočítal by s fakty.
Lloyd
Bělehrad
Srbsko
Turecko
Bulharsko
Rakousko
Evropa
Raka
Bosna
Slovan
13
article
Rakouský průmysl roste, jeho výroba v celé řadě
odvětví jest vyšší, než spotřeba domáci, tento
průmysl potřebuje také sdbytišť, která by za-
bezpečovalu další rozvoj našeho podnikání.
Tímto přirozeným odbytištém jest pouze Balkán
a přilehlé země asijské a ruské. Počítá-li rakou-
ská politika obchodní s expansí svého průmytslu,
může počítati s vývozem pouze do zemí, které
mají sympatie jednak k slovanské práci v habs-
burské říši a jednak, které svou geografickou
polohou jsou k tomu nejvhodnější. Kdyby Ra-
kousko dělalo hospodářskou politiku, která od-
povídá jeho základu a faktickým poměrům da-
ným, musilo by nutně činiti vše, aby vstoupile
do nejpřátelštějších styků se zeměmi slovan-
skými, poněvadž v prvé řadě veliké Rusko po
svém hospodářském obrození, kterým bezespor-
ně prochází, bude jednou a může býti jednou
jeho hlavním odběratelem. Posuzováno se sta
noviska hospodářské politiky rakouské, jest an-
nexe Bosny největší chybou, která se mohla
státi, poněvadž odradila nám všechny ony ná-
rody a všechny ony státy, které jsou povolány
státi se našimi bezprostředními odběrately. S to-
hoto hlediska i s hledíska spravedlnosti s tím,
co stalo se v posledních dnech, nelze souhlasiti
tak bezpodminečně, jak se tu a tam děje.
Balkán
Rusko
14
article
Moderm stát, který chce dělati skutečně
politiku velmocenskou, nesmí se omezovati
pouze na poukaz své moci vojenské, která jest
větší, nežli moc vojonská těch, jichž práva,
anebo jichž citů se bylo dotknuto. O tom neni
sporu, že rakouská armáda přemůže srbskou ar
mádu, o tom není sporu, že povstání v Bosně —
kdyby vypuklo — bude potlačeno, o tom není
sporu, že by Turecko podlehlo našemu vojsku,
ale jisto jest, že organisovaný boykot hospodář-
ský zasadí nám hluboké rány a může přinésti
nám újmy tam, odkud- se rodí prostředky k udr-
žování vojenské moci. A na te se nesmí zapo-
mínati. Rusko projevovalo v posledních dobách
hojně ochoty vstoupiti do čilejších styků s Ra-
kouskem, ne proto, že by se Moskva obdivovala
Vádni, ale proto, že sílí pásky, vížící národy
slovanské této říše s velikým národem ruským.
Vídeňská politika balkánská žene Rusko přimo
a logicky de nového trojspolku rusko-anglicko-
francouzského. Tento trojspolek, jehožto členové
měli původně snahy neutralisovati Rakousko a
učiniti je silným, jakožto středoevropskou moe-
nost, musí po tom, co se stalo, přirozeně obrá-
titi své snahy a své cíle co do Rakouska. Pr
tom není nejmenšího sporu, že politikou rakou
skou bude trpěti rakouský vývoz obchodní.
Boseň
Turecko
Rusko
Moskva
Rakousko
15
article
A právě proto, že tomu tak jest, jest povinnost
nás Slovanů rakouských zdůrazniti oproti cizíně.
že my nejsme oficiálním Rakouskem a že no-
lze činiti zodpovědny nás Slovany za všechno
to, co se děje ve Vídni. Právě nyní rysují se
úkoly hospodářské politiky slovanské v nových
liniích a právě v této chvíli nutno přistoupiti
k vytčení nové dráhy. My Slované rakouští, kteř
věrně vždy stáli v této říši, kteří vždy bojoval
jsme za ideu velikého a spravedlivého ke všem
národům rakouským, stojíme před situací, ve
které bude zozhodnuto o tom, jaké budou zá-
klady tohoto Rakouska. Ale nejen toto: oproti
cizině budeme také zodpovědni za tento vývoj
poněvadž naše síla jest tukovou, že se přes n
prostě k jednacímu pořadu jiti nemůže. A tak
stojíme i zde politicky před novými úkoly, před
kterými nesmíme zavírati oči, ale do jichž ře-
šení musíme vstoupiti v celou svojí energií, chce-
me-li před cizinou uhájiti nárok národů vliv-
ných a národů, zasluhujících úctu a sympatii.
Na pražské burse nejeví se žádný účinek
politických událostí posledních dní, zdá se spíše.
že vzbuzením silnějšího zájmu pro události po-
litiky vnější utuchá zájem pro denní vývoj ho
spodářských poměrů na naší burse. Většin
dnů tohoto týdne minula úplně boz obchodu.
K uzávěrce došlo pouze v akcifch strojírny Dan-
kovy za K 425.—. Jinak podáváno za akcie
První české továrny orient, cukrovinek K 250.—
»Merkuru«, směn. akc. společnosti K 596.—.
Slovan
dan
Rakousko
Vídeň
16
article
První pražské zastavárny K 465.—, První české
akc. pojišťovny na život K 272.—, Kolinské to-
várny kávových náhražků K 660.—, pivovaru
v Českých Budějovieích K 860.—, Živnostenské
banky K 237 75, České banky »Union« K
245 50, České společnosti pro průmysl cukern
K 168.—, strojírny Daňkovy K 420 50, Škodo-
vých závodů K 286.—, Hospodářské úvěrní
banky K 388.25, České prům. banky K 415.—
Podolské cementárny K 205.—, Zajišťovací banky
K 200.—, Akc. továrny na vyrábění uměl. hnojiv
v Kolině K 400.—, První česko-moravské stro-
jírny K 850.—, Králové-hradeckého úvěrního
ústavu K 444.—, Pražské paroplavební společ-
nosti po Vltavě a Labi K 600.—, První české
rafinerie v Modřanech K 360.—
Kolinský
Daňkův
Králové
Vltava
Modřany
první český akciový
živnostenský banka
Český banka
Český společnost
hospodářský úvěrní banka
Český průmyslový . banka
úvěrní ústav
K 420 50
17
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Z Vídně, 17. října.
Peněžní trhy stojí stále ješíž ve znamení bal-
kánských události. Jest to samozlejmo při značném
zájmu, jaký evropské trhy mají na financích balkán-
ských států. Převzetí Východorumelských trati Bul-
harskem, prohlášení bulharské samostatnosti, annexe
Bosny a Hercegoviny, to vše znamená nutnost znač-
ných změn a přesunů ve finaněních poměrech zů-
častněných států. Pro turecké dluhy, spravované Det-
te publique, netřeba se ovšem obávati žádného ohro-
žení zájmů věřitelů. Ale již odpověď na otázku chy-
stané nové turecké půjčky ve výši 4.71 mil. tur. liber
se novými poměry mění. Všeobecně se má za to, ve
Vídeň
Bosna a Hercegovina
18
article
Turecku se musí dostati odškodnění za utrpěné ztrá-
ty, jež sveu pravděpodobnou výší by ovšem zalím
činilo půjťku zbytečnou. Jedná se zde předně o ná-
hracu za převzaté trati Východních drah. Stavebni
náklady těchto tratí obnášely okrouhle 80 mil. Iman-
ků. Z výtěžku měla Dette publique roční podíl 465.000
íranků pto sluzbu pařížské půjčky, mimo to volný
podi! Turecka obnášel v posledním roce na 416.000
franků, Otázku podilu Dette publique nutno fešiti
samostatně, takže Turecko za svůj kapilalisovaný po-
díl i se stavebními náklady by obdrželo asi 88 mil.
franků. Druhá otázka jest vykoupení východorumel-
ského tributu, jenž obnášel právně 265.000 tur. liher,
de fakto ovšem jen 114.000 liber, takže by zde bylo
třeba výkupné sumy asi 100 mil. franků. Jest ovšem
otázkou, bude-li Bulharsko ochotno k výkupu tohoto
tilulu a nebude-li se odvolávati na analogii bulhar-
ského tributu, jenž nikdy placen nebyl a za nějž
Dette pub que obdržela podíl na výtěžku tabákové
režie. — Tímto novým obtížením vzrostly by dluhy
Bulbarska ze 470 asi na 700 mil. franků, takže roč.ií
potřeba by vzrostla ze 34 na 51 milionů, proti níž
by stál jen nepatrný prospěch násleďkem odpadnutí
tributu a příjmů nových drah.
Turecko
Bulharsko
19
article
Annexe Bosny a Hercegoviny ovšem lakticky ni-
čeho nemění na dosavadních poměrech. Rakouské
správě lze dosti vad vytýkati, přes to však nutne
uznati velkou práci k hospodářskému povznesení
Bosny vykonanou; stačí, vzpomeneme-li na povzne-
sení zemědělství, vybudování úvěru, stvoření prů-
myslu spolu se vzbuzením zájmu nejen rakouského.
ale i německého kapitálu pro vykořistění bohatých
pokladů těchto zemí, vzrůstu zahraničního obchodu
atd. Finance okupačního území požívaly prospěchu
řádné správy a pro dluh, obnášející asi 122 mil. K.
byly poskytnuty věřitelům dokonalé jistoty. Následky
annexe v hospodářském směru — nebudou-li ovšem
paralysovány politickými zmatky — projeví se za-
jisté dalším ustálením a větší jistotou poměrů, jež
přece vždy trpěly nejasnosti státoprávního poměru
obou zemí.
Pro náladu na bursách nerozhoňovaly ovšem je-
nom hospodářské úvahy, nýbrž v prvé řadě také
obavy před politickými záplelkami, před vznícením
jískry, jež by snadno mohla rozpoutati těžko zkro-
titelný c ár.
Bosna
Hercegovina
20
article
Počátkem týdne stoupala příznivá tendence ná-
sledkem uklidňujících zpráv i lepší nálady na cize-
zemských bursách. Že však situace není ještě vyjas-
něna a úplně prosta nebezpečí, jevilo se při vší pev-
nosti v malém rozsahu obchodů. Zprávy o možnostl
mezinárodní konference velmocí a o jednání ruského
ministra Izvolského v Londýně působily sice dojmam
uklidňujícím, vzbuzovaly však zároveň obavy přen
možnými, s konferenci souvisejícími novými kon-
flikty Koncem týdne pak opět konflikt Číny s Japon
skem i stoupající zase válečná nálada v Srbsku zhor-
šily náladu. Vedle mezinárodní situace nepříznivě
působila na bursu i rozháranost domácích politických
poměrů. Špatné zprávy z německého montanního
trhu působily ovšem devressi i u nás, jich vliv byl
však kližován zprávou o velice dobrém odbytu do
mácích železáren v měsíci září a dřívějšími zprávami
z amerického trhu.
Na trhu bankovním jevil se zájem zvláště
pro kreditky, jež značně stouply, aby ovšem ke konci
týdnu podobně jako jiné akcie bankovní doznaly ji-
stého seslabení.
Londýn
Čína
Srbsko
21
article
Mezi dopravnímí hodnotami v popře
stála státní dráha, jež koncem týdne poněkud trpěla
obavami, že doide k odkladu na sestátňovací akc
následkem neutěšené situace politické. Pro jižní drá-
hu význemny byly výsledky schůze francouzských
prioritářů, jež schválila všechny návrhy správy
Na trhu průmyslovém se železářské hod-
nely přes nepříznivé zprávy z Německa dobře uplat
nily. Pražská železárská společnost byla dokonce
velmi pevná. Vliv příznivého výkazu kartelovaných
závodů a zmenšení obavy před soutěží německého
surového železa nedovediy však přece koncem týdne
úplně paralysovati celkovou slabší tendenci. Živý zá-
jem se jevil pro akcie Škodevky, zbrojovky a hir-
tenberských závodů; zde měla vliv část trůnní řeči
delogační, týkající se nedostatků vojenské správy.
jež nutno odstraniti.
Petrolejový trh byl slabý.
Trh ukládacích hodnot zachoval svou pe-
vnější tendenci.
Německo
Škodevka
22
article
Daležitější kursové variace v minulém týdau se
znati lze z tohoto sestavení:
17. října 10. října
95 90
96.65
114.90 114.40
109.75 109.—
91.75
91.6
176.25
176 50
626 25
624.50
430.5
Rak. korunová renta . .
Rak. zlatá renta . . . .
Uherská zlatá renta
Uherská korunová renta
Turecké losy
Rak. kreditky
Banka pro země rakouské
Uherské kreditky . . . ..
Bankovní jednota . . ..
Pozemkový úvěrní ústav . .
Živnostenská banka . . .
Společnost státní dráhy . .
Jižní dráha . . . . . . .
Polabská dráha . . . . .
Buštěhradská dráha lit. B..
Dunajská paroplavební spol.
Rakouská továrna na zbroj .
Alpinky . . . . . . . .
Rým.-muráňská společnosť .
Pražská železářská společnost
Mostecká uhlářská společnost
Schodnica . . . .. . . .
Londýnská devisa . . . .
Říšské mavky . . . . . .
živnostenský banka
státní dráha
mostecký uhlářský společnost
Schodnica
23
article
Z trhu hnědouhelného.
Z trhu hnědouhelného.
(Pav. zpráva »Nár. Listů«.)
V druhé polovici měsíce září těžilo toliko 30
dolů plně, tedy 13 dní, 6 dolů těžilo tolíko 11 dnl,
3 doly 10 dní, 2 doly tolíko 9 dní a ostatní doly tě-
žily 12 dnů. Počasí, jež zejména ke konci měsíce do-
stoupilo nezvyklé teploty, oslabovalo poplávku po
palivu v dcmácnosti a labský odbyt utrpěl velice
nizkou splavností vody. Různá odvětví průmyslová,
zcjména v Nčmecku, měla rovněž menší spotřebu
426. 75
734.—
734. 50
510.50
511.25
1047.
237.50 238.—
679 50 677.75
118.10 120 25
444.50 446.50
1050.— 1045.—
974.— 985.—
563.— 550.—
651.75 644.25
552 25 549.60
2630.— 2617.—
712.— 708.—
450.— 465.—
239.70
239.85
117.47 117.53
549.60
den
24
article
uhelnou a tak letošní podzim čekančho oživení ob
chodu neplinesl. V měsíci říjnu za trvalé vysoké te-
ploty poměry odbytné ještě se zhoršily; cukrovary
jen nepatrně doplňují své značné zásoby uhelné, což
při zdlouhavém dobývání řepy jest pochopitelné.
Noční mrazy urychlily konec kampaně v cihelnách
I váponkách, čímž odbyt uhelný zase utrpěl. Veliká
většina dolů nucena proto omezovati i dále produkci.
nebot i dráhy při značných svých zásobách ode-
bírku uhli všeobecně omezují. Občasná nouze o vo-
zy, zejména v posledních dnech každého týdne, ne-
má tedy letes daleko takového vlivu na doprav
uhelnou, jako jiná leta. Toliko změna povětrnosti
deště a zvýšená splavnost labská může přinésti osvě-
žení odbytu.
V měsíci září dostoupila doprava hnčdouheln
v pánvi severozá pední 123.711 proti 122.021 vago-
nům v záři 1907, stoupla tedy o 1690 vagonů, c
souvisí s lonskou nouzí o vozy. V období od ledna
do září jeví se odbyt hnědouhelný v poměru k roku
lorskému takto: 1908: od ledna do září v celku
1,099.331 vagenů, 1907: 1,094.476 (+ 4855) vagonů.
V celku tudíž jeví se ještě přírostek o 4855 vagonů.
zbylý ze značného plus prvých měsíců letošních.
V dopravě labské bylo odbyto letos do
září 123. 259 proti 129.603 vozům v roce loňiském
takže letošní odbyt labský na neprospěch celé vý-
roby jest do konce září o 6344 vagonů menší.
25
article
Z Pražské bursovní komory. Ve schůzi, dne 17
t. m. konané za předsednictví presidenta Maxe Ka-
htera a za intervence bursovního komisaře, dvorního
rady Josefa Novotného, sdělil především předseda,
že k jubileu panovníka připravuje Pražská bursa spo-
lečně s vídeňskou a ostatními bursami rakouskými
holdovací adresu, již delegáti burs podati mají. Z to-
ho důvodu konati se bude dne 21. listopadu t. r. ve
Vídni též slavnostní schůze dolegátů bursovních, spo-
jená s banketem, ke kteréžto slavnosti Pražská bursa
své zástupce vyšle. V Praze svelá presidium bursy
bezprostředně před 2. prosincem bursovní komoru
ke zvláštn slavnostní schůzi. V dalším průběhu
schůze byla přednesena zpráva, kterou pánové ře-
ditelé cís. rada JUDr. Josef Lucek a Rudolf Mendl,
revisí pověření, podali, dle které stav jmění bursov-
ního i pensijního fondu, jakož i závěrky účtů zkou-
mali a za správné uznali. Žádosti o kotování akcií
Západočeských továren kaolínových a šamotových a
Prvního pražského měšťanského pivovaru v Praze
VII. budou finaněnímu ministerstvu předloženy s ná-
vrhem na povolení Na to byla podána zpráva o ne-
vých ustanoveních, týkajících se povinnosti a no-
vého přijetí cukerních chemiků. Chemik dr. Blumen-
feld byl za souhlasu odborných spolků a za přímluvy
obchodní a živnostenské komory v Brně do seznamu
chemiků departážních vřaděn
Z peněžních tzhů (17. října). Stav Německé
říšské banky dle výkazu za druhý týden splňuje
očekávání, že daňová povinnost buď úplně zmízí
neb se omezí na nepatrnou výši. Obnos daní povin
ných bankovek klesl totiž se 167.1 na 8.6 mil. mk
oproti 234.4 mil. před rokem. Portefeuille klesl
o 99.6 mil., lomhard o 19 6 mil. marek.
Max Ka
Novotný
JUDr
Lucek
Mendl
doktor
Blumen
Vídeň
Praha
živnostenský komora v Brno
26
article
V Praze, 17. října. Nové rozčeření vín politi-
ckých a opětné obavy o možnosti války, odvrac
vesměs pozornost od záležitostí hospodářských, pro
čež ani na naší burse nejeví se žádný zájem, takže
jeden den jest klídný jak druhý a k zavěrkám
žádném oboru nedochází. Dnešní bursa minula opěu
bez obchodu a podáváno pouze za akcie: První čes.
tov. orient, cukrov. K 250.—, »Merkuru«, směn. akc.
spol K 596.—, První pražské zastavárny K 465.—
První čes. akc. pojišť. na život K 272.—, Kolinské
tov. kávov. náhražků K 660.—, Pivovaru v Čes. Bu-
dějovicích K 860.—, Živnostenské banky K 237.75.
České banky »Union« K 245.50 Čes. spol: pro prů-
mysl cukerní K 168.—, Strojírny Daňkovy K 420.—
Škodových závodů K 284.—, Hospod. úvěrní banky
K 388.25, České prům. banky K 415.—, Podolské
cementárny K 205.—, Zajišťovací banky K 200.—
Akc. továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolíně
K 400.—, První českomoravské strojírny K 850.—
Králohradeckého úvěrního ústavu K 444.——, Pražské
paropl. spol. po Vltavě a Labi K 600.—, P'rvní čes
rafin. v Modřanech K 360. —.
Z Vídně, 17. října. Nejasná situace mezinárodní,
zostření boykotu rakouského zboží v Turecku
vnitropolitické nesnáze způsobily, že na začáteční
burse tendence byla stísněna a kursy znova klesly.
Také z Pešti došly poplašné zprávy vojenskéa
zprávy z berlínského trhu nezněly rovněž příznivě.
Kolinský
Daňkův
Škodův
Králohradecký
Praha
Čes
Kolín
Vltava
Modřany
Vídeň
Turecko
Pešť
živnostenský banka
Český banka
Český průmyslový . banka
27
article
Jmenovitě v kulise došlo k větším prodejům, kde
kreditky, akcie státních drah a alpinky větší měrou
byly prodávány. Ve šraňku akcie Východních drah,
Lloydu, železářské byly značně lacinější. Na polední
burse zpráva, že na bulharsko turecké hranici došlo
k vážným srážkám, vzbudila znepokojení. Teprv
oficiální dementi všech zpráv o mobilisaci uklidnilo
náladu a následkem úhradných nákupů kontreminy
nastala menši reprisa. Kreditky ztratily 4 K. uherské
kreditky 2 K, Länderbanky 3 K. Estomptní 3 K.
Uherské eskomptní banky 3 K, Bodenkreditky 6 k,
Unionbanky 3 K, akcie státní dráhy 4 K, Lloydu
6 K, paroplavební 5 K, Východních drah 6 K, praž-
ské železářské 10 K, huti Poldiny 6 K, mostecko-
uhelné 4 K, baličské karpátky 5 K. Králové dvorské
comentárny 13 K, Zbrojovky 3 K, akciu plzeúského
pivovaru stouply o 15 K. 6petní bulharské paplry
povolily, také ruské. Trh k ukládání se lehce seslabil.
Na eskomptním trhu peníze nezměněny 313/90.
Berlín. Na dnešní burse došlo opět k větším
prodejům. Zprávy, týkající se politiky zahraniční
rozladily. Jmenovitě však byl to vliv nižších záznamo
vídeňských, který dal podnět k realisacím. Akcie
domácích bank byly citelně dotčeny, v prvé řadě
akcie Německé banky, jichž kurs ustoupil o více než
2%. Na trhu hodnot báňských klesly kursy jak akcil
podniků železářských, tak i uhelnodolných o 2 až
3% a motivován tento prudký pokles špatnými zprá-
vami o obou těchto odvětvích průmyslových. Z ci-
zích titrů, mimo hodnoty rakouské, které podatatně
zlaciněly, trpěly prodeji akcie amerických drah.
Lloyd
Bodenkreditka
Poldin
Berlín
východní dráha
28
article
Ruské renty, najmě 4petní, až o 1% nižší. Akcie
ruských bank levnější. Soukromý dikont nezměněn:
21/20.
Peusijní ústav českoslovanského peněžuictvi
v Praze. Kvapem blíží se den, kdy vstoupí v platnost
zákon o pensijním pojištění soukromých úřadníků;
bohužel, zdá se, že vláda sama nepospíchá příliš
se včasným provedením toholo zákona, neboť dnes,
kdy sotva dva měsíce zbývají na nejnulnější připravy
a na zpracování obrovského materiálu, nejsou ještě
ani v činnost uvedeny zemské úřadovny, ba nelze
se pro prudké národnostní rozpory, které již nyní
ve Všeobecném pensijním úslavu nejvyšší měrou se
uplatňují, nadíli, že by úřadovny ty v krátké době
byly aktivovány. Politické vlivy a těžkopádná, ob-
chodním požadavkům naprosto nevyhovující správa,
budou pravděpodobně brzdou všech výkonů Všeob.
pensijního ústavu: zákon sám, ačkoli je sociální vy-
možeností prvního řádu, obsahuje nejen četné ne-
dostatky a drsnosti, ale, což povážlivějšího, poskytuje
pense naprosto nepřiměřené dnešním draholním po-
měrům, tak že zaměslnavatel, klerý má na mysli
zajistiti svým úřadnikům klidný a bezstarostný pod-
večer života, musí se chlédnouti po zařízení, kter
by jeho požadavkům dokonaleji vyhovovalo, Aby
našim zaměstnavatelům byla dána přiležitost hraditi
pensijní potřeby u české instituce, založen byl, jak
již z dřívějších zpráv známo, za patronance Jstřední
banky českých spořitelen „Pensijní ústav če-
skoslovanského peněžnictvr““; ústav opl-
rá se o pojistně dechnické základy nejuznaně jšiími
Praha
Peusijní ústav českoslovanský peněžuictvi
Jstřední banka
30
article
kapacifami vypracovaně a doslalo se mu již 14. zálí
vládní autorisace. Aby bylo polřebám obchodních
kruhů co nejpraktičtěji vyhověno, vykazuje ústev
dvě oddělení, z nichž první slouží k opatření pensí
v rozměrech zákonem vymezených, kdežto v druhém,
dobrovolném oddělení možno nabýti zvýšených ná-
roků (starobní pense až do 8000 K, vdovské až do
31
article
3200 K); příspěvek činí, když bylo pojištění uzat
vřeno v obou oddílech, 13% služného. Úslav vyzna-
čuje se i dalšími výhodami; Je svěřen rukám obchod-
nickým a veden duchem moderním, čímž zaručeno
jest nejen daleko výhodnější zůrokování fondů, ale
i rychlé vyřizevání všech záležitostí. Oproti pojištění
státnímu zasluhuje dále pozornosti, že výplata pensí
nezaslavuje se, požívá-li výslužník podpory nemo-
censké, nebo když přesídlí mimo Rakousko; prémie
vkupní mehou býti splaceny v pěti letech, u státní
pojišťot ny pouze v jednom roce; u pensijního ústavu
možno přihlásiti veškeré zřízence (tedy i sluhya
pod.). Na správu ústavu nůže každý člen přímou
účastí ve valných hromadách vliv vykonávati. V řadě
neposlední budiž na to poukázáno, že, jak statistika
dokazuje, obchodní stav význačůje se oproti jiným
zaměstnáním nepoměrně výhodnější (menší) úmrtno-
stí a pravděpodobností invalidity. Okolnost tato byla
pličinou, že obchodní úřadnictvo v Německu domáhá
se pro sebe zvláštního pojištění. Pensijní ústav česko-
slovanského peněžnictví poslouží milerád zaměstna-
vatelům, kteří by si toho přáli, nezávazným výpo-
čtem nákladů na pojištění jich úřadnictva; přihlásky,
jichž je dnes velmi značný počet, dokázejí stále čet-
něji a jest si jen přáti, aby mladý nadějný ústav;
jehož slanovy co nejdříve vyjdou ve všech slovan-
ských řečech, slal se tím, čím dle intencí zakladatelů
má býti, totiž skutečnou pensijní pojišťovnou česko-
slovanského obchodního svěla. Veškeré dotazy buďtež
řízeny na adresu: Pensijní ústav českoslovanského
peněžnictví v Praze I., Ovocná ulice č. 15
Úslava
Rakousko
Německo
Praha
penzijní ústav českoslovanský peněžnictví
32
article
Doprava po Labi. (Zpráva firmy Josef K osta
v Praze.) Následkem nynější jasné a trvalé povětr-
nosti klesá stav vody na Labi stále více, takže dnes
vykazuje — 179 cm. dle drážďanského vodoměru.
Následkem toho lodi mohou býti pouze na 1/4 své
nosnosti vyožitkovány. Nenastane-li v brzku obrat,
není vyloučéna možnost, že bude musiti celá do-
prava na Labi částečně býti zastavena. Sifnace tě-
mito poměry způšobehá jest velice vážná, nebot
spadá v dbu pro vývoz našého cukru vělice důle-
žitou. Avšak nejen vývoz, nýbrž i přívož zboží po
Labi jest okolností touto velice ohrožen, ježto vzhle-
dem k pokročilé době jest nával zboží v Hamburku
tak ohromný, že se již nyní úkazuje citelný nedd-
statek prosfery lodní. Jest samozřejmo, že poměry
tyto nezůstaly bez vlivu na dopravní sazby, nebot
paroplavebni společnosti požadují dnes sazby více
než o 100 proc. vyšší než před 3 nedělemi. Doprava
mezi Ústím n. L. a Prahou jest již úplně z a-
stave na.
Josef
Praha
Hamburk
centimetr
Sifnace tymita
33
article
Odbyt rýnskovestfálského syndikátu uhelného.
Účetní uhelný odbyt rýnskovestf, syndikátu činilv
září t. r. při 26 (loni 25) pracovních dnech 5,710. 977
(loni 5,679.333) tun čili za den pracovní průměrně
219.653 (loni 227.173) tun. Z celkového podílu činí-
cího v září 6,699.394 dloni 6,346.554), bylo tedy od-
byto 85.25% (loni 89.49%). Odbyt koksu a briket,
jenž se včílá do podílů, činil v září v koksu při 30
(loni 30) dnech 790.315 (1,103.711) tun čili průměrem
denně 26344 (loni 36.780) = 67.18% celkové těžby
(loni 98.14%); v briketách při 26 dnech (loni 25) cel-
kem 259.352 (235.319) tun čili denně 9975 79431) t. =
90.19% (loni 100.317%) celkové účasti. Z odbylu uhel-
ného celkem lze tedy souditi jen na letošní mírné
zhoršení všeobecné konjunktury. Naproti tomu ve
slabém odbytu koksu zjovně se obráží nepříznivá
situace něm. trhu železářského. — Uhelný syndikát
se usnesl navrhnouti na listopad a prosinec obmezení
těžby u koksu 40%ní, u uhlí 1214ní a u briket
102%ní.
Uvolnění oukru. Komitét sdružených rafineril
cukerních včera opětně uvolnil 1% kontingentu ku
prodeji v říjnu t. r. Ceny zůstaly beze změny. O
počátku kampaně liherováno tedy dosud 7 9%.
Z úslředních jaksk pražských. Na trh dobytčí
v pondělí dne 19. října 1908 přihlášeno jest 230 kusu
hovězího dobytka původu domácího, 220 kusů pů-
vodu haličského.
Ukončený konkurs. David Gut v Habrech (pro-
hlášen 29. března 1907).
Trhy. Výroční a spolu veliký trh dobytčí v Čer-
vené Rečici koná se ve středu dne 28. října.
Gut
Habr
Čer
34
article
Banky, záložny a spořitelny.
Stav rakousko-uherského banku 17. října
1908. (K. k.) Oběh bankovek 1965,379.000 K
(— 29 672.000), kovový poklad 1531,734.000
(+ 623 000 K), zásoba směnek 569,604.000 K
(— 29,546.000 K), lombardy 72.137.000 K
— 7,778000 K), oběh bankovek daní po-
vinných 33,645.000 K (— 30,294.000).
Česká banka v Praze. Upisování akcií druhé emi-
se České banky selkává se se zdarem takovýní, že
všech akcionářů České banky nyní již jest téměř 300,
V tomto poměrně značném počtu akcionářů jest za-
jisté nejlépe vyznačen zájem o akcie České banky,
jakož i sympatie, kterým se těší Česká banka v kru-
zích naši veřejnosti, o čemž současně podán jest dů-
kaz tim, že za krátkou poměrně dobu své působnosti
soustředila u sebe Česká banka vkladů za více než
9 milionů korun. Tyto pěkné výsledky vzbuzují za-
jisté i nejlepší naděje do budoucna. Akcie nové vy-
loženy jsou k subokripci při kursu K 405.— za jednu
akcii a třeha zaslali s přihláškou první splátku na
každou akcil po K 105.—. Potřebné tiskopisy a další
vysvětlení zašle Česká banka v Praze, Václavské
nám. 32, každému interesentu na požádání obratem,
Praha
Václavský já
Český banka
35
article
PPrny peněžní.
PPrny peněžní.
Vidoňská bursa.
36
article
Závěrečné kursy
Renty:
17. října 16, řijna
(procentní papírová květnová . . 35.75 95 85
42procentní . únorová . . 98.85 98.90
4procentní stříbrná červencová . 95.65 95.75
4.2procentní , říjnová . . . 98.85 98 90
4procentní zlatá rakouská. . . . 114.90 115.—
áprocentní korunová rakouská . . 95.90 96.—
Bl/zprocentní korunová (invest.) . 85.75 85. 75.
4procentní zlatá uherska . . . . 109.75 109 95.
kprocentní korunová uherská . . 91 75 92.15.
31/zprocentní kor. (invest.) uher. . 81.40 81.40
ruská půjčka . . . . . . . 95.25 95. 90.
procentní
37
article
Zástavní list.. 2 o
Zástavní list.. 2 o
šproc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
3/zproc. Hypot. banky kr. českého
412proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
4% zást. listy Měst. spoř. v Praze
Ústřední banka čes. spořitslen 40
see
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . ..
pětiny
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . ..
tinské. . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . .
Banky:
Česká průmyslová . . .. . ..
» »Union«.
Praha
ústřední banka
Český průmyslový
38
article
97 20
89.50
92 75
100.—
40
article
151.50
151.75
217.—
217.—
261 75
261.25
467.—
466.—
489 50 489.—
141.—
39 50
178 50
177 s0
415.—
388 . 25
41
article
Hospodářská úvěrní pro Čecby -