1
masthead
18. října 1908. Císlo 287.
4
article
Výtvarně uměni.
Výtvarně uměni.
Richard Lauda.
»Radosti malých«, jež vydala před pět
lety »Unie«, jsou, tuším, vedle Preissigova
»Malého domečku« naší nejlepší obrázkovou
knížkou pro děti. Ton, kterým se nese slovo,
vybrané z lidových písní a řikadel, nachází ne-
seslabený ohlas v kresbách, lehce kolorovaných,
k nimž je připojeno. Srdečnost, ne hledaná
ne umělá prostomyslnost činí je neméně milýmí
jako umělecko-grafické vyjádření, z něhož vše-
liká zběžnost nebo povrchnost jsou vyloučeny.
a vůně venkova v nich je zřejmě zachycen
umělcem, který ji nevyhledává na výletu a vy-
cházce z velkého města, nýbrž v ní žije od
malička. Na zvláštní výstavě v Salonu Topičově
pokračuje R. Lauda v této tonině a práci v de-
setimedsilonovém cyklu »Rodiče a děti« ve
formě stejně milé, jenom uzrálejší, mládeži či-
telné a oku příjemné. U B. Kočího počsly vy-
cházeli jiné obrazy venkovského života, jež
měly jej celý a široce obsáhnout, v jasnéa
sporé stylisaci, určeně k ověšení stěn školnfeh
místností. Komitét pro uměleckou výchovu, který
před časem zahájil výstavy v Topičově Salonu,
nyní vystupuje zde opětně jako pořadatel se
štěstím nepoměrně větším, třeba že zminěné
cykly a dvě drobnosti rázu jim podobného jsou
jen zlomkem celku, v němž tichý pracovníka
očividně skromný umělec vykládá souhru svého
dosavadního díla. W. Ritter nedal se zmýliti
nehlučností a jakousi zastrčeností tohoto uměle-
ckého zjevu a vyzvedl jej, poněvadž v něm
správně vycítil dech umělcovy domoviny a zřejmě
naň, po všech nervosnostech a rafinovanostech.
jeho prostá mluva působila jako doušek čisté
vody z pramene venku na cestě objeveného.
Lauda
Preissigův
Topičův
R Lauda
W Ritter
5
article
Souborné výstavy bývají také ošidnou věcí.
Co někde sporadicky na chvíli překvapí a oslní,
to snadno, ukáže-li své pravé okolí a kořeny,
v souhrnu četnějším, seslabí, ano podlomí dojem
bezmocným opakováním, a místo zamýslené po-
lyfonní symfonie zní nudně jeden prázdný ton.
Co v ojedinělém díle zdálo se slibným, v stej-
noměrném souboru prozradí až nemilým způso-
bem neuzrálost i chabost. Byli jsme toho ne-
jednou svědky. U Rich. Laudy je jinak; právě
naopak. Jeho souborná výstava shrnuje roztrou-
šené a jenom jako náhodou vídané tak, že
mlhavý dosud profil nabývá určitých linuí a silné
výraznosti.
Rich
Lauda
6
article
R. Lauda žije venku, v malěm městysi
jihočeském, kde je člověk s hroudou své půdy
za jedno, kde městečko je vlastně vsí a mě-
šťané jsou sedláky, zemědělci. Vrátil se tam záhy.
jakmile si opatřil výzbroj ku práci na Akademii
Tak se vlastně nikdy neodtrhl od okolí, z ně-
hož byl vyšel. Jeho umění, třeba že se ne
vždycky ubránilo vlivným dojmům silných zjevů
cizích, ukazuje tvářnost domácí, ano domáckou,
rysy přímo rustikálné. Jeho vzezření jako jeho
motivy: je vážně mysli, velmi vážné. Skoro
trudné. I když v něm svítí bílé kostely a kvěly
na stromech, svěží tráva a žluté blatouchy na
lukách, je daleké vší břeskné jásavosti a zpí-
vají-li pasačky na pastvě, uhodnete, že mají
»notu« dlouhou, táhlou, jako ty pláně na Tá-
borsku. I SLetní večery« v městečku i červnové
na lukách, stohy poselých, zapadají do šedavých
šerů a rozplývají se v nich; ba ani odehod
zimy neohlašuje u Laudy plesnost jara. Rmutný
tající snih a led na ladech špinavě hnědých
na smutných rybnících, pod pošmourným, málo
svítivým nebem, dává trudný akord. Aspoň ten
se zřejmě umělcovy mysli nejvíce dotýká. Je-
diné sídlo radostí je v jeho očích rodina: děd,
otec, matka a děti, a tyto radosti jsou vlastně
jen výronem a vlělením jejich přirozeně srdeč
ného vzájemného poměru, radosti lidí prostých
a beznárokých, naivní v očích kultivovaného
měšťáka. Ostatek je práce venku na poli v chu
dém kraji, práce, která je »prostou lidskou po-
vinnosti«, jak Lauda sám praví.
R Lauda
Lauda
7
article
V Laudových obrazech nejsou pracujíe
lidé ani venkovským genrem ani živou stafaží
v kraji. Kraj a lid jsou u něho dvě veličiny
v jedno srostlé. Jejich zjevy dostupují k jeho
umělecké vnímavosti a sensitivnosti jedním, spo-
lečným krokem. Třeba se zastaviti před »Jitrem
zimní neděle«, kde se venkované, do kostel
jdoucí, brodí sněhem svahu nahoře se matně za-
rdívajícím, před »Sbíráním kamene« na poli se
siluetami lidí shybnutých, postávajících a krá-
čejíeích na hřebenu půdy tak, že se krásnou,
ornamentálně dekorativní linií rýsují na
světlé půdě nebe; před obrazem »Po práci«,
několika o nízkou zeď opřených a do temna za-
padajících mužů, nebo před »Letním večerem«.
venkovským párkem u řídkého plotu, moti
Bastiena Lepage, ale mnohem prostší, upřím-
nější a jednodušší, nehledě ani k starším ba
revným kresbám, akvarelům a litografilm.
Prostřed výstavy vísí podobizna matky
umělcovy v černém, svátečním šatu, který tvoři
jemnou a úzkou harmonii se šedou zdí pozadí
a ratolestí šedězeleného břečťanu. Zde máte oba
základní rysy Laudovy umělecké povahy: objí-
mavou lásku k předmětu a prostotnost uměle-
eko-obrazové úpravy. Jednoduchost linie pěkné
cítěné, a barvy jednoduše, ale v tonové obsaž-
nosti podané. Umění ve tváři je nad to zvláštní
jemnosti, kterou v synovské ruce chápete. Je
to týž rys, který, v jiné ohdobě a na jinakém
předmětu, vycitite a postřehnete na příklad na
obrazu »Lesa«. Stručnou mluvou grafiekou,
sporou stylisací forem a velkých hmot, suge-
stivním tonem zredukovaných barev a zvláště
šťastným výbérem a trefnou koncepcí motiv
je zde vlídný karskter českého boru vyjádřen
v dekorativním obraze, vzdor vší prostotě, velké
umělecké účinnosti. Tyto vlastnosti zhušťují se
a sesilují v pracích Laudových poslední doby.
Bastien Lepage
Laudův
8
article
Před chvílí jsem je byl jmenoval. Jsou tíživého
zrna arci; nemají lichotné zámluvnosti uhlaze-
ného povrehu a nemohou jich mít. Nepřipouští
je ani lidský ani umělecký karakter maliřův,
také ovšem ani přírodní organismus zjevů, jež
má před očima a jež si podle vnitřního pudu
uměleckého z neurovnaného sběhu životních
obrzzů vybírá. Z vnitřního přesvědčení zajisté
víc nežli po rozumové úvaze vyvažuje ne hoř-
kost, nýbrž trpkost tvářnosti svého umění z je-
jich přirozené povahy fysické i morální. Toto
umění má styl. Neminím v té chvíli Laudovu
stylisovanou linii v obrázkových cyklech urče-
ných nebo míněných pro knihovou nebo ná-
sténnou reprodukci, nýbrž styl shodnosti karak-
teru látky, umělecko-malebného zření a výraz-
nosti technických prostředků. Není pochyby, že
jeho barva je mnohdy také těžká, zemitá a málo
tekutá, že jeho kresba bývá drsná a jako
nepodajná, v detailu ne vždycky tak pečlivá
jako je v »Radostech« nebo v tváři »Matky«
ale to vše se snáší mnohem lépe a připadněji
s city srdce a přiměřenou vybíravostí oka Lau
dova, nežli by to snad čínila jaká vláčnost
opatrná úhlednost.
Laudův
Radosta
Matek
9
article
Postrádáte-li u Laudy zanicenost tempera
mentu a svodnou horkost, přichází tu v ná
hradu vážná uzavřenost, a místo vzněthivosti
stejnoměrná opravdovost eítění, spolucitění s tím
co jednoduchého a prostého umělec v obrazy
klidně vyvážené přenáší a vtěluje. V dobách
sociálních otázek a revolt je skoro na podiv,
že u R. Laudy neobjevite ani zrnka Laerman-
sovy žíravosti, to proto, že žije a tvoří v mí-
stech, kde nevzrostly ještě socialistické příkrosti,
kde vskutku se citi práce jako povinnost, a tak
vchází do jeho umění jen ton trpnosti, pasivnosti,
nepobouřené odevzdanosti. Lnie je drsná, ale
ne ostrá; je těžká, ale ne nevlídná a tou právě
vycítil W. Rilter, jako cizinec snáze a rychlej
nepochybně nežli my, v díle Laudově vůni do-
movosti.
Čistě umělecky, výtvarně vzato, sousedí
v ní idylismus naivního a soběstačného dětství
s vážnou tihou dekorativnosti, kterou umělee
vyvozuje z podstatné přiznačnosti kraje, lidí
jejich elementárně primitivného konaní. »Sbí-
rání kamene« je na výstavé jistě nejšťastněja
syntesou této druhé stránky, a hned vedle n
stoji »Po práci« a párek milenců, ukazujíeí.
kam nyní R. Lauda pili.
Jeho dojista ve vývoji ne skončené uměn
dlužno uvítati už i v této fasi, poněvadž zavíra
v sobě vskutku dll našeho života a karakteru.
Je slušno mu s povdékem říci, že dobre učinl,
drže se své hroudy, vyvozuje a vyluhuje zn
ráz a osobitost svého uméní, uchrániv se silným
citem domovským před záchvaty tak zvané m
ternacionální umělecké kultury a spokojuje se
s tím, že povahu a míru svého nadaní, probu-
zovaného prostřed rodného kraje a lidu k tvo-
ření, snaživé hledí přivest k plnosti jemu při-
rodou souzené.
Lauda
R Lauda
W Rilter
Laudův
10
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Výchovná práce ruční.
Není možno případněji charakterisovat
nynější školu, pěstující jednostranně výlučný
intelektualismus a ovládanou ustrnulou metho-
dou pasivní reciptivity, jako učinil řed. Kon. Po
spíšil pří nedávné zemské poradě učitelů ske
měšťanských, když označil školu naši jako in-
stituci papírovou, která nemá tří rozměrů
a skutečného života, ale pohybuje se jen v ne-
životné plošině dvou rozměrů papíru . .. Ano.
papírová je naše škola, t. j. tuze theoretisujíeí.
málo k součinnosti, samočinnosti, produktivnost
probouzející, nedostatečně vůli pěstující, více
slovní než aktivní a praktická. Vycházeje do ne-
dávna z Herbareova principu výchovnéh
vyučování, chtěl panující system školský
všeho u ýchově dosíci theoretickým poučová-
ním a domníval se, že svými, zajisté umělým
a důmyslnými methodami výchovného vyučování
vzdělá mysl, zušlechtí city, upevní vůli a zaloz
pevný, ušlechtilý charakter!
Ale tuhá praxe života nedává dosavadnímu
vykonstrnovanému systemu tuze za pravdu-
mladí lidé ocitají se v ruchu praktického života
jako bezradní, nevědouce si rady se svými mno-
hými vědomostmi knižními, jichž ostatně
konec brzy zapominají. Na práci hmotnou, již
nerozumí a jíž se nenaučili, dívají se z patra,
jako . a něco ponižujícího a celou svou náklon-
ností tíhnou zase l. takovým životním oborům
steré ce nejvíce se podobají opět abstraktní, pa-
pírové, pasivní škole, tedy zvláště do kancelárů.
Že takový směr výchovy zvláště pro náš národ
zvláště vzhledem k národohospodářským potře
bám není nejzdravější, o tom není pochybnosti.
Kon
11
article
Práce manuální tak se na našich školách
zanedbává, že mladi lidé i při vědeckém studiu
svém doznávají škod z nedostatku příslušné
zručnosti, jak toho smutným dokladem je „ne-
šikovnost“ přemnohých mladých lidí, o níž
mohli by vypravovati úžusné případy z labora-
toří profesoři chemie, lékařství a pod.
Podobá se však, že konečně dosavadní
knižní, theoretický, výlučně intelektuální a pa-
sivní system školské výchovy počíná se kus pe
kuse bortiti. Tak ve vyučování přírodovědě pro-
niká již přesvědčení, že nesmí žák jen trpné
přijímati učitelem zpracovanou látku, ale že
má býti spolupracovníkom, samostatným pozoro-
vatelem. Na místě popisného přírodopisu nastu
puje přírodopis biologický. V jazyku vyučova-
cím zamitá se memorování pravidel a mechuni-
cké, přesně vymezené slobové práce a zavád
se reforma, založená na hojném, praktickém
nehlédaném a volném vyjadřování sebe sama
V kreslení zamítá se již napořád kopírování ho-
tových předloh a zavádí se kreslení dle přírody.
A tak, doufejme, že tento směr, který dá se
označiti úsilím po prebuzení a uvol-
něví všech smyslů a sil žákorých
k samočinnosti a tvořivosti, nedá
ustrnouti také nejdůležitějšímu orgánu vůle, ja-
kým jest bez odporu ruka, která dosud byla
ve škole skoro napořád zanedbávána.
12
article
Má-li býti škola skutečnou přípravou pr
život praktický, není na dále myslitelno,
aby ustávala jen na cvičení paměti, rozumu,
citu, vůbec ducha, ale je nezbytno, aby stala
se odleskem skutečného živola praktického,
v němž práce hmotná, výkonná, manuální jes
vysoce důležitou složkou.
O vysoké paedagogieké ceně práce manuál-
ní netřeba mnoho slov šířiti. Komenský v Infor-
matoriu školy mateřské byl první, který výchov-
ný význam ruční práce zdůraznil a nejlépe po-
chopil a takořka všichni velicí pedagogové mu-
nuální práci doporučují jako mocný prostředek
ku pěstování vůle. Také Pestalozzi, který pů-
vodně pěstoval se svými chudými žáky ruční
práci jako prostředek k zapuzení sociální bídy.
vystihl paedagogickou cenu práce, pravě, že
práce se sebevědomím podnikaná umožňuje, aby
myšlení vyjadřovalo se skutkem a překlenulo
mezeru mezi rozumem a vůlí, mez
theorií a piaxí. A snad zvláště pod vlivem
Pestalozzího nauky o vyučování „bez mezer
a později pod dojmem Rousseauova Emila pri
Komenský
Pestalozzi
Rousseauův
pri
Infor
13
article
šla ruční práce ve výchově osmnáctého věku
ke cti.
Zřizovány tehdáž industriální třídy při ele-
mentárních školách, ba v nejedné vrchnostensko
a panovnické rodině princové vyučili se někte
rému řemeslu.
Avšak tenic směr, (sledující zvláště cíle
utilitaristické, pěstující technickou routinu jed
noho jen oboru a projevující se v praxi jen sp
radieky, nemůže býti moderní paedagogikou ná
sledován. Škole a výchově elementární neběz
a řemeslné vyučení jednomu odvětví ruční prá
ce, ale jde o to, aby manuální práce vůbec d
školstvívnikla a jako vysocecenná
paedagogická složka, pronikla ce
lým úhrnným vnitřním živote
školským.
Příkladů, jichž s obměnou, našimi domá-
eími a individuálními poměry podmíněnou.
možno s úspěchem následovati, najdeme v prak-
tieké pasdagogice cizinecké hojnost. Uvidíme
na př., že Francie, Švýcary, Švédsko, Norsko.
Francie
Švédsko
Norsko
14
article
Finsko, Anglie, Amerika a Japan připojily ke
svým obecným a středním školám dílny a labo-
ratoře, kde žácí ručně pracují a kde tedy ne-
jenom ruku vzdělávají, ale i nabývají mnoho-
násobných experimentálních zkušeností a po-
znatků, jež snad volnějším tempem, ale za to
trvaleji obohacují jejich ducha, způsobujíce.
že žák učí se od maličkan nejen samočinnosti,
vnikání do jádra a podstaty věci, ale i poznání
vlastních schopností a vloh. Mladý člověk učí
se tak získávati vědomosti vlastní prací, manu-
ální prací veden jest ku práci vůbec a poznává,
že ruční práce je krásná, že poskytuje mnohu
radosti a zajimavosti, a na konec si práci výkon-
nou tak oblíbí, že mu ani na mysl vůbec při
padnouti nemůže, že by hmotná práce byla něee
sprostého, nižšího, zač třeba se styděti.
Finsko
Anglie
Amerika
15
article
Vilém Polenz, důkladný znalec ameri-
ckých poměrů, piše: „Američtí jinoši a dívky
neznají jedu, Herý se ve staré Evropě ve vzdě-
laných kruzích do světového názoru mládeže
zahlodal: přesycení. Ani společenská, a
vědní hlaseovanost nemůže napadnouti těch,
kteří se nikdy neučili, že se mají za práci sty
děti. Jest nám starati se o to, aby mladý člo-
věk, do života vstupující, nebyl přesycer pa-
mětními zbytečnostmi a abstrakcemi, ale aby
učil se otevřiti oči, aby něco viděl, ale přede-
vším, aoy dovedl sám do něčeho s
dátil
V tom smyslu asi pojednáváno bylo na letošní
zemské poradě o výchovné ceně práce manuální
jež uznána jednomyslně nutnou pro harmoni-
ckou výchovu celých lidí. Příslušná reforma ve
škerého školství prohlášena jako nejnaléhavějš
požadavek moderního školství nejen obecnébo
ale středního. V resoluci o výkonné práe
přijaté praví se, že zvláště „měšťanská škola je
svým posláním a zřízením v první řadě povo-
lána, aby byla předvojem a nositelem této re-
formy, neboť ona má býti školou v pravdě obec-
nou, t. j. školou všech vrstev národa, jakož
i aby byla základém pro všecko vzdělání další
ať již životem nebo školámi dalšími.
Polenz
Evropa
16
article
Praktické řešení otázky mannální práce v
školách jeví se dle návrhu řed. Pospíšila nikoliv
jako zavedení nového předmětu vyučovacího,
ale jako nový výchovný princip, čili
jak Mauer ve svém výborném přehledu celo
ptázky manuální práce v Paed. Rozhledech uva-
dí, jako „střed vyučování, východisko každého
nabývání poznatků a jako nejvydatnější k tomu
prostředek“. Jde o to, aby, jak referoval řed.
Pospíšil, docíleno bylo školou harmonického vý-
voje celého člověka, totiž hlavy, srdce i ruky.
Zpraktikování principu řečeného státi se m
v rámei všech předmětů učebných při různých
příležitostech. Bude ovšem třeba příslušné re-
formy učebných method v tom směru, aby do-
cilováno bylo samočinnosti a tvoření, což se
díti může tenkráte, bude-li manuální práce pod-
kladem výkladu nebo zužitkováním jeho a cvr-
čivem. Bude to zvláště při fysice, přírodopisu,
zeměpisu, kreslení, rýsování, počtech, měřictvi,
ba i při dějepisu a jazyku vyučovacím.
Záleží ovšem zvláště ma učiteli, aby princi
výkonné práce školou proniknouti mohl. Bude
tedy třeba, aby učitelstvo potřebné techniky již
na průpravných učilištích si osvojilo a vůbee
poznalo, kterým způsobem a do jaké míry dá se
principu manuální práce paedagogicky využiti.
Mauer
Pospíšil
Paed
17
article
Konference zemská zcela správnou cestu nazna-
čila, kterak brzy vniknouti do podstaty věci.
když označila, že bez dlouh, ch okolko
jest třeba, aby prostě učitelé i hned ručn
práce jako výchovného prineipu
užívali, čímž se nejbezpečněji zkušenosti
praktické poznatky zaručí.
Rozumí e, že třeba, aby i školní úřadové
reformu účinně podporovali. Doporučeno bylo.
aby zemská školní rada svolila, by v zimních
měsících a za příznivého počasí v letních mě-
sícih, zvláště tam, kde žádné tělocvičny nent.
použito býti mohlo hodin tělocvičných ku práci
výkonné, jež je nejrozumnějším tělocvikem. Dále
vysloveno přání, aby místní školní rady hradily
věcné potřeby k výkonné práci nutné, celkem
s nepatrnými výlohami spojené, jakož aby škol-
ní budova i školní zahrada postaveny byly do
služeb principu ruční práce.
Nedá se upříti, že zemská porada řešila du-
ležitou otázku zavedení ručních prací do škol
s plným zřetelem ke konkretním poměrům a že
naznačila modus, který je nejen paedagogicky
oprávněný, ale i snadno dostupný a uskutečni-
telný. A v tom zvláště spatřujeme záruku, že
idea výkonné práce vítězně vyjde z nynějšího
úsllí po odstranění přemrštěného verbalismu
intellektualismu našich škol a že konečně také
škola olementární v duchu moderním vzdá
svým způsobem a svou působností: Práe
18
article
Karel B. Mádl.
Mádl
20
title
F. V. Morave.
F V Moravus
21
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
Dnošní zápasy.
S. K. Slavia' — S. K. Smíchov, s. Podhorný
S. K. Slavia Res. — S. S. K. Olympia, s. Cejnar
S. K. Slavia Juniors — S. K. Břevnov, s. Faltýn.
Praha VII. Res. — Bubeneč II., s. Hereyk. Spart
Favorit — Novoměstský S. K. v Holešovicích, z. Še-
besta. Sport Favorit II. — Novoměstský S. K Res.
v Holešovicích, s. Šebesta. Letná — S. S. K. Metsor
(Vinoh.ady), s. Černý. Vinohradský S. K II. — S. S.
K. Olympia II., s. Pešta. Čechie (Karlín) Res. —
Kladdno Res., s. Slanička. Čechie Karlín) Juniors —
Studentský Team, Král. Vinohrady, s. Votý pka. Hel-
s — Albertov na invalidovně, s. Hypša. Hlubočepy
Old Bovs Slavle, s. Kratina Sparta I. — Č. A. e
S K
Cejnar
Juniors
Faltýn
Šebesta
S S K Metsor
Černá
Pešta
Slanička
Král
Hypša
Kratina
Břevnov
Praha
Reso
Bubeneč
Holešovice
Letná
Karlín
Kladdno Reso
Albertov
Hlubočepy
Č . A . e
Slavia
Podhorná
Olympia
Sparta Favorit
Čechie
Čechie Karlín
Helas
Old Bovs Slavle , s
Sparta
Olympia II
22
article
F. K., s. Šmucr. Č. A. 4 E. K. Res. — Bivo, (Nusle
F. K., s. Šmucr. Č. A. 4 E. K. Res. — Bivo, (Nusle
I., s. Košerák. Č. A. F. K. Jun. — Bivoj Nusla] II.
s. Košerák. Vinohradský S. K. — Olymp (Zižkov).
s. Markalous. Slavoj (Vršovice) — Slavoj (Žižkov)
s. Kadlíček. A. F. K. Kolín — Praha VII., s. Hrade-
cký. Hradec Králové — Pardubice, s. Charles.
Kladno — Vršovice, s. Kratochvíl. Plzeň — Viktoria
(Žižkov), s. Kostinec. Moravská Slavia — Čechie
(Karlín) v Brně, s. IngC. Říhošek. Ostravský Team —
Přerov, s. Kornia.
ununum
Šmucr
E K
F K Jun
Bivoj Nusl
S K
Markalous
Kadlíček
A F K
Charles
Kratochvíl
Kostinec
Říhošek
Č . A
Nusle
Olymp
Vršovice
Žižkov
Kolín
Praha
Hradec Králové
Pardubice
Kladno
Plzeň
Karlín
Brno
Přerov
II . s
Slavoj
Viktoria
Slavia
Čechie
Bivo
23
title
MODNÍ ZÁVOD PRO DÁMY
24
article
NOLP SCHLE
NOLP SCHLE
** Athlatický meeling A. C. Spart
začíná dnes o 10. hod. dopol. Přebornictví klubové.
jehož pořad jsme uveřejnili, sestáva ze zajímavých
oborů. Borci klubu mají pevnou naději, že překonaj
několik rekordů, jak slibují výkony jejich v trai
ningu docílené. Mezi startujícími jsou zejména
Dvorák, Souček, Vondráček, Titi, Bischitzky, Čen
vinka, jenž drží rekord v kopu míče footba llovéhe
do dálky. Mimochodem tečeno, rekord ohroženy
Singrem, brankařem druhého mužstva Sparty. Vstupni
20 baléřo.
A. C. Sparla nastoupí odpůldne proti
Č. A F. C. (Kral. Vinohrady) v této sestavě: Lew
rence, Červinka, Kohout, Fallada, Rezek, Trapek, Be
ránek, Vlk, Culík, Káča, Špindler. Sparta I. B se
utká s Vinohradským Teamem.
všecbocná ake
společnost pro
pojišťování
naproti „Národnímu divadlu“ v Praze.
A C
Dvorák
Souček
Vondráček
Titi
Bischitzky
Čen
Singr
Sparla
F C
Kral
Lew
Červinka
Fallada
Rezek
Trapek
Vlk
Culík
Špindler
Praha
Sparta
Sparta I
národní divadlo
Be ránek
25
article
CEo
CEo
Pojlšťuje ve všech možných kombinacích za pevnou premil
Žádejte prospekt. =
le.e V Brně hraje dnes s moravskou »Slaviíe
S. K. Čechie z Karlina. Kariínští hrají v tomte
sestavení: Pláčník. Zlobil, Huida, Horáček, Bulina
Pospíchal, Malý, Kopec, Hladík, Josef, Pan.
*S. K. Kladno Reserves hraje dnes
o 1/24. hod. s Res. Čechie na břišti v. Kaizlových
sadech. Druhé mužstvo Čecbie hraje s vinohradským
Studentským Teamem o 2. hod. odpol. a dopoledn
o 10. hodině s S. K. Hellas. Při veškerém respektn
před obětavostí mladých Čechistů, kterou projevoj
hrajíce dva zápasy v jednom dni, musime varovat
před takovýmto přepínáním sil mladých hráčů!
Karlin
Huid
Horáček
Pospíchal
Hladík
Josef
Reserves
Kaizlův
le . e V Brno
Reso
Slavií S . K . Čechie
Čechie
26
article
NÁBYTEK
NÁBYTEK
nejlepší jakosti doporučuje firma
Praha-II., Štěpánská ul. č. 629. Založeno 1847.
Středoškolský pohár.
Soutěž, jejíž pokračování jest dnes o 10. hod
dopol. na hřišti Slavie, zasluhuje nejživější pozornosti
nejen naší sportovní veřejnosti, nýbrž i kruhů, jim
uložena péče o zdatnost naší mládeže. Přesvědčí se
zajistě, že duševní prospěch a tělesný rozvoj mládeže
jsou velmi dobře slučitelny. Národ a zvláště národ
malý, musí bezpodmínečně žádati, aby jeho doros
opouštěl školu všestranně vyzbrojen pro těžký
existenční zápas nové doby, jenž u nás jest kompli-
kován ještě bojem celého národa, tudíž všech jeho
jedinců, za práva národní. Reforma středoškol-
ského studia jest na pořadu dne. Dnes více než kdy-
kuli jindy třeba pamatovati (a zejména zastancům
klassicismu), že řecký duch měl schránkou řecké
krásné, silné tělo, vypěstěné v gymnasiích a pa-
laestrách.
Recká kultura byla nejen kulturou ducha, nýbrž
i těla. Jí nebylo dosahováno jen v učebních siních
nýbrž i na břištích a cvičištích. Toť význam zásluž-
ného počinu Slavie, kterému upřímně přejeme, aby
byl zárodkem oné podivuhodné organisace tělesné vý-
chovy mládeže, jakou má Anglie, Francie, Belgie a
po nich i Německo.
Včera zahájená soutěž přinesla tyto zápasy:
Vinohradské gymnasium v vinohradská reálka
nehráno, poněvadž gymnasisté nenastoupili.
Staroměstská reálka v. Truhlářské gymnasium
1:1. Zápas, hraný v ostrém tempu.
Obchodní akademie v. akademické gymnasium
Praha
štěpánský ulice
Anglie
Francie
Belgie
Německo
Slavia
27
article
Karlínská reálka v. Ječná reálka: 4:0.
O tom, jak vyváznouti ze slepě uličky neroz
hodných zápasů, rozhodne schůze zúčastněných
která se koná v pondělí o 8. hodině več. v kancelát.
Slavie, Myslikova ulice 10.
Na dnešek o 10. hod. dopol. stanoveny tyto z-
pasy
Ilavní hříště S. K. Slavia: o 10. hod. dopol. Ví-
těz zápasu Vinohr, gymnasia—Vinchr. reálky s vítě-
zem zápasu Obch. akuemie— Akad. gymnasia
Training. hřiště: o 10. hod. dopol. Poraženíz
zápasu jmenovaných mužstev.
Hřiště novoměst. S. K. na Letně: o 10. hod
dopol. Průmysl. škola, Smichov—Reálka VII.
Myslikov ulice
Slavia
28
article
Jizda.
** Ze závodního trhu. (Zpráva firmy J
Dobrin a spol.) Cena Kahlenbergu. Vídeň, 18. října.
3200 m. 11/2 na Nogommorv 71. 64. 2 Miutan 4l. 62.
5 Floridsdorf 31. 53. 3 Harsas 6l. 64 8 Napsugar 4l
62. 10 Gavotte bl. 64. 20 Sarga csiko 4l. 62. 20 Capt
Jack 41. 62. 20 Koryphae 4l. 62. Cena Austrie. Víden.
25. října. 1300 m. 2 Faust II. 31. 61. 21/2 Fantöme
31. 621/2. 6 Hadnagy 21. 51. 6 Hasznos 21. 541/2.
Töf 21. 53. 8 Stixenstein 21. 51. 8 Regina 21. 49 19.
6 R. P. 21. 491/240 Kahlenberg 21. 51. 12 Miracle
31. 621/2. 16 Vansittart 31. 61. 16 Dinas 31. 591/2. 20
Nigbtlight 21. 51 25 Herr Göd 21. 51. 25 Fellah 2l.
51. 33 Matabur 21. 51. 33 Bellac 21. 51. Cambrid-
geshire. Newmarket, 14. října. 3600 m. 21/2 Cocksure
II 31. 53. 6 Rhodora 31. b3. 8 Sir Archibald 51 3/4. 10
Pure Gem 41. 47. 12 Bracelet 31. 4634. 14 Lan
League 5l. 521/a. 16 Poor Boy 31. 475/4. 16 Cargiil
41. 5054. 16 Procope 5l. 55. 16 Soccour 51 53. 16
Flying Ilma 3l. 401/4. 16 Galvani 4l. 571/2. 16 Monte
Rosa 41. 391/. 16 Chandon 3l. 441/2. 16 Simonson
5l. 411/4. 20 Angelus 3l. 491/x. 20 Santeve 3l. 48 Vs.
Kahlenberg
Víden
Faust
Regina
Galvani
Simonson
Vídeň
Capt Jack 41
Monte
J Dobrin a společenský
Austria
Matabur 21
Bellac 21
Lana League
Miutan 4
Sarg
Koryphae
Vansittart
Flying Ilma
29
article
20 Arclaím 41. 501/4. 20 The Riaito 41. 47. 20
Bushranger 4l. 41. 25 Melayr 71. 49. 33 Jubilee 4
441/2. Velká Pardubická steeple chase v Pardobicích
8. listopadu. 6400 m. 3 Nugommory st. 821/2. 5 Seotch
Moor st. 76. 6 Royal Bow II. st. 74. 5 Nordpol st.
721/2. 4 Kourgan st. 721/2. Frohahoí st. 71. Park
Minstrel 61, 69. Thu mir nix st. 69. Magyarad st. 69
Conte de Fée st. 671/2. Topsy Turry 6l. 671/2. Fair-
fax 6l. 672. Gitana II. 6l. 671/2. Tinsiste st. 671
6 Of 51. 66. Argyll st. 64. 5 Ealswith st. 61 12
Münsteriänder 61. 61 1/2. Palermo st. 611/2. Principessa
st. 60. Sodar 41. 60. Hanna st. 60. Felemas st. 60.
Cordon st. 60. Timbal 5l. 60. Fairhair 5l. 60. Hora
61. 60. Virago 5l. 60. Ignorpnt 51. 60. Rakouské Derby
1909. 7 Hasznos. 12 Stossgel. 12 Fervor. 12 Mor
timer. 12 Töf. 14 Stixenstela. 14 Bruhus. 20 Fran-
cesco. 20 Bacsi. 20 Grand Seigneur. 25 Dama. 25
Juvenal. 25 Inamor. 33 Pityi Palko.
Moor
Turry
Hanna
st
Timbal
Fairhair
Hora
Dam
Juvenal
Pityi Palko
Palermo
the Riaito 41 . 47
Bushranger
Jubilee 4 441 / 2
Nugommor
Kourgan
Conte jít Fée st
Grand Seigneur
30
article
Střelectví-
** Slavnostní večer českého svazu
střeleckého k poctě vítězů mezinarodních i ná-
rodních závodů koná se již dnes o 7. hodině večerní
v hořejším sále restaurantu Choděrova. Na večírku
prohlášeni budou vítězové matičního závodu, které-
muž aktu přitomen bude zástupce Ústřední Matic
školské řídícíučitel pan J. V Šťastný, jenž bude před-
nášeti o různých zajímavých událostech z utrpaní
menšinových našich škol. K nastávajícímu pak ode-
vzdání cen vítézům jsou žádáni o dostavení se pp.
M. Walió, R. Jelen, J. Matoušek, V. Vošta, J. Smíšek.
Fr. Kří2, J. Přistoupil. J. Martinek, J. Pazdera, V. Při-
stoupil. K. Hokr, H. Schönpflog. A. Hora, K. Wallo
A. Ugge, R. Ernst, J. Knop, J. Šdma, Tichý (Kral
Vinohrady), Fr. Vondra, Fr. Ježdík Fr. Chýtráček.
V. Parůžek, A. Hrouda, Fr. Kraft, J. Vunk. Po od“
vzdání cen umělecký pořad za spoluúčinkování sboru
tamburašů pražských a uměleckých sil. Vstup na prů-
kaz pozvánky volný
LANKASTERKY, světoznámé výrobky prv. řádn,
dalekostřelné, na léta trvanlivé, ladného ze-
vnějšku, v mir. cenách doporučuje puškařská firma
Choděrův
M Walió
R Jelen
J Matoušek
V Vošta
J Smíšek
František
J Martinek
J Pazdera
K Hokr
H Schönpflog
A Hora
A Ugge
R Ernst
J Knop
J Šdma
Tichá
Vondra
Ježdík
Chýtráček
A Hrouda
Kraft
J Vunk
český svaz
Francie
Kral Vinohrady
31
article
Ladislav Švestka a spsl., Praha, Václav. nám. 53.
Ladislav Švestka a spsl., Praha, Václav. nám. 53.
Vlastní výroba. Úvěruhodným osobám mirne pla-
tebni podminky. — Illustrovaný cenník za 80 hal
Automobilism
* Soutěž nákladních automobil
pořádá Rakouský automob. klub ve dnech 20.—29.
října. To, že soutěž vede kopcovitým terrainem, sil-
nicemi, které nikdy a tím méně ovšem nyní na pod-
zím nevyníkají zvlášiní jakostí, činí ze soutěže velmi
cennou zkoušku zdatnosti vozidel. V poslední den jest
na trati Brno—Videň soutěž spotřební. Vozidla
jsou rozvržena ve skupiny podle nosnosti: každá z
skupin těch má předepsánu určitou trat, přiměřenou
ovšem výkonnosti vozidel té které třídy.
Když svého času Rakouský automobilový klul
ohlásil úmysl, pořádati tuto soutěž a odůvodň-
val volbu její trati, dal svými orgány výslov-
ně oznámiti, že trať povede průmyslovými kraji, kde
o vozídla tohoto druhu možno očekávati největší zá-
jem a edbyt. Zvolená trať jde valnou většinou Če
chami a Moravou. Tím Rakouský automobilový klub
přiznává, že v těchto zemích jest těžiště automobilo-
vého odbytu. Okolnost tuto dlužno si zapamatovati,
poněvadž jest nejúčinnější propagandou pro pražský
nalon automobilní, v němž už letos nákladní auto-
mobily byly zastoupeny velmi čestně.
K soutěži jsou přihlášeny tyto vozy: 1. Orion A
G. 18/20 ks nákladní vůz 3000 kg nosnosti. 2. 30 k
rakouský Saurer omnibus, 16 osob a 500 kg zava-
zadel. 3. 30 ks rakouský Saurer náklad. vůz 3000 kg
nosnosti. 4. 30 ks rak. Saurer nákladní vůz 3000 kg
nosnosti. 5. Pollenz Schreiber (Arbenz nákladní
vůz). 6. Pollenz 4 Schreibar (Arbenr nákl. vůz). 7.
Švestka
Václav
Pollenz Schreiber
Arbenz
Praha
Brno
Morava
Orion
Pollenz 4 Schreibar
kg
32
article
Škudova spol. v Plzni 35/40 ks nákladní vůz se zá-
věsem (zvláštnosli jeho jest, že pohon se převádí na
všechna 4 kola) 3500—4000 kg. 8. A Fross 30 ks.
Bůssing nákl. vůz na 3000 kg. 9. 24 ks Büssing 3000
kg. 10. 30 ks Büssing, nákladní vůz se závěsem 5000
a 2000 kg 11. 30 ks Bůssing, někl vůz na 5000 kg.
12. Laurin Klement 30/32 ks omnibus pro 20 osob.
13. Laurin Klement 14/16 ks omnibus pro 10 osob,
14. Laurin Klement 30/32 ks nákl. vůz nia 3000 kg-
15. Laurin 4 Klement 14/16 ks omnibus pro 10 6sob.
16. Laurin Klement 14/16 ks dodávkový vůz na
600 kg. 17. Fiat 14/16 dodávkový vůz na 500 kg.
18. Fiat 28/40 nákladní vůz na 2000 kg. 19. RAK
umnibus. 20. RAF nákladní vůz. 21. Rakouská
Daimlerka 20 ks nákladní vůz na 1500 kg. 22. Rae
kouský Daimler, 80koňový šestiválcový molor train
se třemi závěsnými vozy nosnosti 10.000 kg. 23. Rak.
Daimler 25 ks omnibus nosnosti 1600 kg. 24. Oester.
Neue Autom. Ges. 30 ks nákladní vůz se závěsem
5000 kg nosnosti. 25. Téže firmy 32 ks rychlý omni-
bus pro 11 osob. 26. Caggennu. 27. Gaggenau. 28.
Gaggenau. 29. Wyner, Huber Reich, nákladní vůz
nosnosti 2000 kg-
Řekli jsme už, že trať soutěže většinou vede če-
skými kraji. Nevíme, jaká opatření učinil Řak. aut
klub a zda zpravil o svém podniku města, jimiž sou-
běž vede. Pokládáme za svou povinnost, upozorniti
tuto obyvatelstvo vůbec a zájemce zvláště na pří-
ležitosl, která se jim naskytuje ke shlédnutí vozi-
del, která už dnes a ještě více v nedaleké budoucnosti
budou hráti velmi důležitou úlohu v dopravě.
17st
Škudův
Laurin
30
Klement
Rak
Rae
Neue Autom
Wyner
Huber Reich
Plzeň
Büssing
Daimler
kg
Klement
Laurin Klement 14 / 16
fiat 14 / 16
fiat 28
Daimler 25
Ges
Caggenna
35
article
Naší známky
používají
37
article
Ministr z Bienerthů, místodrž. ze
Spiegelfeldů, hrabě Vetter z Lilie,
hraběnka Waldsteinorá-Schwar-
zenbergová, kníže Chilkow, hrabé
Josef Wa. dstein atd.
Vetter
Schwar
Chilkow
Josef Wa
Bienerth
Spiegelfeld
38
article
Knížata:
Knížata:
A. Thurn Taxis, T. Z. z Lob-
koviců, kněžna Hohenlohová,
prine A. Hohenlohe, Emil Fur-
stenberg atd.
A Thurn Taxis
T Z
A Hohenlohe
Fur
39
article
LAURIN KLEMEN,
LAURIN KLEMEN,
akc. spol.,
MI. Boleslav. Sklad z Praha, losefské nám
A. Těžká vozidta
(motorové trainy, vozy se železnými a pryžovými
obručemi nad 3500 kg nosnosti)
trat
Vídeň—Šl okerava— Znojmo . . . .
21. Znojmo—Mor. Budějovice—Třebíč . .
22. Třebíč— Polná- Přibyslav—Něm. Brod
23. N. Brod—Chotěboř— Zdirec - Chrudim
24. Chrudim—Sezemice—Kral. Hradec— Jaro-
měř—Josefov
25. Josefov — Kostelec n. O.— Choceň—Vysoké
Mýto
26. Vys. Mýto— Litomyšl— Mor. Trebová .
27. Mor. Třebová Nový Turnov— Jaromě-
řice—Olomouc . . . . . . . .
28. Olomouc - Prostějov—Brno . . .
Brno—Mikulov— Gr. Jedlersdorf — Vídeň
Laurin
Mor
Kral
Boleslav
Praha
Vídeň
Znojmo
Budějovice
Třebíč
Polná
Německo . Brod
N . Brod
Chotěboř
Zdirec
Chrudim
Sezemice
Hradec
Josefov
Kostelec můj
Choceň
Vysoký Mýto
Mýto
Litomyšl
Třebová
Turnov
Jaroma
Olomouc
Prostějov
Brno
Mikulov
Gr
kg
Přibyslav
Trebová
41
article
Vytrvalost. Ze starých českých obchodů se
suknem fa. Čeněk Báštěcký v Praze- II., v Lazarské .
získává osvědčeně dobrou jakostí svého zboží zdejit
i cizozemské výroby při rozmanité soutěži stálou dn
věru P. T. kupujících a získanou přízeň váženýe
19160
odběratelů, již po 18 let udržuje.
B. Střadní motor. vozidla
(vozy s pryžovými obručemi od 2000—3009 kilogramů
nosnosti).
trat
října:
20. Vídeň—Štokerava—Znojmo . . . . .
21. ZnojmorČáslavice—Třebíč . . . ..
22. Třebíč-—Velké Meziříčí—Přibyslav — Něm.
Brod. . .
23. Něm. Brod—Hlinsko—Skuč—Hrochův Tý-
nec—Dašice—Chrudim . .
24. Chrudim— Bohdaneč — Chlumec — Nový
Bydžov — Smidary— Hořice—Smiřice
— Josefov
25. Josefov—Král. Hradec—Nové Holice—
Vysoké Mýto.
26. Vysoké Mýto—Choceň—Brandýs n. O.—
Lanškroun—Rychnov—Mor. Třebová
27. Mor. Třebová—Mor. Nové Mesto—Újezd
—Olomouc . . . . . . . ..
28. Olomouc—Olšany—Prostějov—Slavkov—
Brno .
29. Brno—Mikulov—Víden
C. Lehká vozidla
(dopravní tříkolky, dodávkové vozy do 2000 kg
nosti a omnibusy)
traf:
Báštěcký
Přibyslav
Hrochův
Král
Mor
Praha
Vídeň
Znojmo
Třebíč
Velká Meziříčí
Německo . Brod
Německo
Brod
Hlinsko
Dašice
Chrudim
Bohdaneč
Chlumec
Nová Bydžov
Smidary
Hořice
Smiřice
Josefov
Hradec
Holice
Vysoký Mýto
Choceň
Brandýs
Lanškroun
Rychnov
Třebová
Nová Mesta
Újezd
Olomouc
Olšany
Prostějov
Slavkov
Brno
Mikulov
II
kg
43
article
20. Vídeň — Gänserndorf — Místelbach-
Znojmo ..
21. Znojmo- Brno—Náměšť—Třebič . .
22. Třebič—Jihlava—Pelhřemov— Červ. Ře-
čice— Ledeč—Světlá—Něm. Brod .
23. Něm. Brod—Golč. Jeníkov — Čáslav—
Kutná Hora—Kolín—Chlumec—Boh-
daneč— Chrudím .
24. Chrudim — Bohdineč — Nový Bydžov—
Smidary—JičinKrál. Dvůr—Josefov
25. Josefov—Skalice—Nové Město—-Rychnov
— Vamberk—Litomyšl— Vys. Mýto
Vysoké Mýto — Hlmsko— Polička— Mor.
Třebová
27. Mor. Třebová—Sternberg— Olomouc . .
28. Olomouc—Přerov—Hulin--Slaykov— Brno
29. Brno—Vídeň . . . . . . . . . .
Bohdineč
Mor
Vídeň
Gänserndorf
Místelbach
Znojmo
Brno
Náměšť
Třebič
Jihlava
Pelhřemov
Ledeč
Německo . Brod
Německo
Brod
Golč
Jeníkov
Čáslav
Kutná Hora
Kolín
Chlumec
Boh
Chrudim
Nová Bydžov
Smidary
Josefov
Skalica
Nová město
Rychnov
Vamberk
Litomyšl
Vysoký Mýto
Třebová
Sternberg
Olomouc
Přerov
Hulin
Slaykov — Brno