ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 fb093f60-762f-11dc-af1f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 49 celkem · entity: person 148, org 34, place 153, work 28
1 masthead
18. října 1908. Císlo 287.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 13
4 article Výtvarně uměni.
Výtvarně uměni. Richard Lauda. »Radosti malých«, jež vydala před pět lety »Unie«, jsou, tuším, vedle Preissigova »Malého domečku« naší nejlepší obrázkovou knížkou pro děti. Ton, kterým se nese slovo, vybrané z lidových písní a řikadel, nachází ne- seslabený ohlas v kresbách, lehce kolorovaných, k nimž je připojeno. Srdečnost, ne hledaná ne umělá prostomyslnost činí je neméně milýmí jako umělecko-grafické vyjádření, z něhož vše- liká zběžnost nebo povrchnost jsou vyloučeny. a vůně venkova v nich je zřejmě zachycen umělcem, který ji nevyhledává na výletu a vy- cházce z velkého města, nýbrž v ní žije od malička. Na zvláštní výstavě v Salonu Topičově pokračuje R. Lauda v této tonině a práci v de- setimedsilonovém cyklu »Rodiče a děti« ve formě stejně milé, jenom uzrálejší, mládeži či- telné a oku příjemné. U B. Kočího počsly vy- cházeli jiné obrazy venkovského života, jež měly jej celý a široce obsáhnout, v jasnéa sporé stylisaci, určeně k ověšení stěn školnfeh místností. Komitét pro uměleckou výchovu, který před časem zahájil výstavy v Topičově Salonu, nyní vystupuje zde opětně jako pořadatel se štěstím nepoměrně větším, třeba že zminěné cykly a dvě drobnosti rázu jim podobného jsou jen zlomkem celku, v němž tichý pracovníka očividně skromný umělec vykládá souhru svého dosavadního díla. W. Ritter nedal se zmýliti nehlučností a jakousi zastrčeností tohoto uměle- ckého zjevu a vyzvedl jej, poněvadž v něm správně vycítil dech umělcovy domoviny a zřejmě naň, po všech nervosnostech a rafinovanostech. jeho prostá mluva působila jako doušek čisté vody z pramene venku na cestě objeveného.
Lauda Preissigův Topičův R Lauda W Ritter
5 article
Souborné výstavy bývají také ošidnou věcí. Co někde sporadicky na chvíli překvapí a oslní, to snadno, ukáže-li své pravé okolí a kořeny, v souhrnu četnějším, seslabí, ano podlomí dojem bezmocným opakováním, a místo zamýslené po- lyfonní symfonie zní nudně jeden prázdný ton. Co v ojedinělém díle zdálo se slibným, v stej- noměrném souboru prozradí až nemilým způso- bem neuzrálost i chabost. Byli jsme toho ne- jednou svědky. U Rich. Laudy je jinak; právě naopak. Jeho souborná výstava shrnuje roztrou- šené a jenom jako náhodou vídané tak, že mlhavý dosud profil nabývá určitých linuí a silné výraznosti.
Rich Lauda
6 article
R. Lauda žije venku, v malěm městysi jihočeském, kde je člověk s hroudou své půdy za jedno, kde městečko je vlastně vsí a mě- šťané jsou sedláky, zemědělci. Vrátil se tam záhy. jakmile si opatřil výzbroj ku práci na Akademii Tak se vlastně nikdy neodtrhl od okolí, z ně- hož byl vyšel. Jeho umění, třeba že se ne vždycky ubránilo vlivným dojmům silných zjevů cizích, ukazuje tvářnost domácí, ano domáckou, rysy přímo rustikálné. Jeho vzezření jako jeho motivy: je vážně mysli, velmi vážné. Skoro trudné. I když v něm svítí bílé kostely a kvěly na stromech, svěží tráva a žluté blatouchy na lukách, je daleké vší břeskné jásavosti a zpí- vají-li pasačky na pastvě, uhodnete, že mají »notu« dlouhou, táhlou, jako ty pláně na Tá- borsku. I SLetní večery« v městečku i červnové na lukách, stohy poselých, zapadají do šedavých šerů a rozplývají se v nich; ba ani odehod zimy neohlašuje u Laudy plesnost jara. Rmutný tající snih a led na ladech špinavě hnědých na smutných rybnících, pod pošmourným, málo svítivým nebem, dává trudný akord. Aspoň ten se zřejmě umělcovy mysli nejvíce dotýká. Je- diné sídlo radostí je v jeho očích rodina: děd, otec, matka a děti, a tyto radosti jsou vlastně jen výronem a vlělením jejich přirozeně srdeč ného vzájemného poměru, radosti lidí prostých a beznárokých, naivní v očích kultivovaného měšťáka. Ostatek je práce venku na poli v chu dém kraji, práce, která je »prostou lidskou po- vinnosti«, jak Lauda sám praví.
R Lauda Lauda
7 article
V Laudových obrazech nejsou pracujíe lidé ani venkovským genrem ani živou stafaží v kraji. Kraj a lid jsou u něho dvě veličiny v jedno srostlé. Jejich zjevy dostupují k jeho umělecké vnímavosti a sensitivnosti jedním, spo- lečným krokem. Třeba se zastaviti před »Jitrem zimní neděle«, kde se venkované, do kostel jdoucí, brodí sněhem svahu nahoře se matně za- rdívajícím, před »Sbíráním kamene« na poli se siluetami lidí shybnutých, postávajících a krá- čejíeích na hřebenu půdy tak, že se krásnou, ornamentálně dekorativní linií rýsují na světlé půdě nebe; před obrazem »Po práci«, několika o nízkou zeď opřených a do temna za- padajících mužů, nebo před »Letním večerem«. venkovským párkem u řídkého plotu, moti Bastiena Lepage, ale mnohem prostší, upřím- nější a jednodušší, nehledě ani k starším ba revným kresbám, akvarelům a litografilm. Prostřed výstavy vísí podobizna matky umělcovy v černém, svátečním šatu, který tvoři jemnou a úzkou harmonii se šedou zdí pozadí a ratolestí šedězeleného břečťanu. Zde máte oba základní rysy Laudovy umělecké povahy: objí- mavou lásku k předmětu a prostotnost uměle- eko-obrazové úpravy. Jednoduchost linie pěkné cítěné, a barvy jednoduše, ale v tonové obsaž- nosti podané. Umění ve tváři je nad to zvláštní jemnosti, kterou v synovské ruce chápete. Je to týž rys, který, v jiné ohdobě a na jinakém předmětu, vycitite a postřehnete na příklad na obrazu »Lesa«. Stručnou mluvou grafiekou, sporou stylisací forem a velkých hmot, suge- stivním tonem zredukovaných barev a zvláště šťastným výbérem a trefnou koncepcí motiv je zde vlídný karskter českého boru vyjádřen v dekorativním obraze, vzdor vší prostotě, velké umělecké účinnosti. Tyto vlastnosti zhušťují se a sesilují v pracích Laudových poslední doby.
Bastien Lepage Laudův
8 article
Před chvílí jsem je byl jmenoval. Jsou tíživého zrna arci; nemají lichotné zámluvnosti uhlaze- ného povrehu a nemohou jich mít. Nepřipouští je ani lidský ani umělecký karakter maliřův, také ovšem ani přírodní organismus zjevů, jež má před očima a jež si podle vnitřního pudu uměleckého z neurovnaného sběhu životních obrzzů vybírá. Z vnitřního přesvědčení zajisté víc nežli po rozumové úvaze vyvažuje ne hoř- kost, nýbrž trpkost tvářnosti svého umění z je- jich přirozené povahy fysické i morální. Toto umění má styl. Neminím v té chvíli Laudovu stylisovanou linii v obrázkových cyklech urče- ných nebo míněných pro knihovou nebo ná- sténnou reprodukci, nýbrž styl shodnosti karak- teru látky, umělecko-malebného zření a výraz- nosti technických prostředků. Není pochyby, že jeho barva je mnohdy také těžká, zemitá a málo tekutá, že jeho kresba bývá drsná a jako nepodajná, v detailu ne vždycky tak pečlivá jako je v »Radostech« nebo v tváři »Matky« ale to vše se snáší mnohem lépe a připadněji s city srdce a přiměřenou vybíravostí oka Lau dova, nežli by to snad čínila jaká vláčnost opatrná úhlednost.
Laudův Radosta Matek
9 article
Postrádáte-li u Laudy zanicenost tempera mentu a svodnou horkost, přichází tu v ná hradu vážná uzavřenost, a místo vzněthivosti stejnoměrná opravdovost eítění, spolucitění s tím co jednoduchého a prostého umělec v obrazy klidně vyvážené přenáší a vtěluje. V dobách sociálních otázek a revolt je skoro na podiv, že u R. Laudy neobjevite ani zrnka Laerman- sovy žíravosti, to proto, že žije a tvoří v mí- stech, kde nevzrostly ještě socialistické příkrosti, kde vskutku se citi práce jako povinnost, a tak vchází do jeho umění jen ton trpnosti, pasivnosti, nepobouřené odevzdanosti. Lnie je drsná, ale ne ostrá; je těžká, ale ne nevlídná a tou právě vycítil W. Rilter, jako cizinec snáze a rychlej nepochybně nežli my, v díle Laudově vůni do- movosti. Čistě umělecky, výtvarně vzato, sousedí v ní idylismus naivního a soběstačného dětství s vážnou tihou dekorativnosti, kterou umělee vyvozuje z podstatné přiznačnosti kraje, lidí jejich elementárně primitivného konaní. »Sbí- rání kamene« je na výstavé jistě nejšťastněja syntesou této druhé stránky, a hned vedle n stoji »Po práci« a párek milenců, ukazujíeí. kam nyní R. Lauda pili. Jeho dojista ve vývoji ne skončené uměn dlužno uvítati už i v této fasi, poněvadž zavíra v sobě vskutku dll našeho života a karakteru. Je slušno mu s povdékem říci, že dobre učinl, drže se své hroudy, vyvozuje a vyluhuje zn ráz a osobitost svého uméní, uchrániv se silným citem domovským před záchvaty tak zvané m ternacionální umělecké kultury a spokojuje se s tím, že povahu a míru svého nadaní, probu- zovaného prostřed rodného kraje a lidu k tvo- ření, snaživé hledí přivest k plnosti jemu při- rodou souzené.
Lauda R Lauda W Rilter Laudův
10 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Výchovná práce ruční. Není možno případněji charakterisovat nynější školu, pěstující jednostranně výlučný intelektualismus a ovládanou ustrnulou metho- dou pasivní reciptivity, jako učinil řed. Kon. Po spíšil pří nedávné zemské poradě učitelů ske měšťanských, když označil školu naši jako in- stituci papírovou, která nemá tří rozměrů a skutečného života, ale pohybuje se jen v ne- životné plošině dvou rozměrů papíru . .. Ano. papírová je naše škola, t. j. tuze theoretisujíeí. málo k součinnosti, samočinnosti, produktivnost probouzející, nedostatečně vůli pěstující, více slovní než aktivní a praktická. Vycházeje do ne- dávna z Herbareova principu výchovnéh vyučování, chtěl panující system školský všeho u ýchově dosíci theoretickým poučová- ním a domníval se, že svými, zajisté umělým a důmyslnými methodami výchovného vyučování vzdělá mysl, zušlechtí city, upevní vůli a zaloz pevný, ušlechtilý charakter! Ale tuhá praxe života nedává dosavadnímu vykonstrnovanému systemu tuze za pravdu- mladí lidé ocitají se v ruchu praktického života jako bezradní, nevědouce si rady se svými mno- hými vědomostmi knižními, jichž ostatně konec brzy zapominají. Na práci hmotnou, již nerozumí a jíž se nenaučili, dívají se z patra, jako . a něco ponižujícího a celou svou náklon- ností tíhnou zase l. takovým životním oborům steré ce nejvíce se podobají opět abstraktní, pa- pírové, pasivní škole, tedy zvláště do kancelárů. Že takový směr výchovy zvláště pro náš národ zvláště vzhledem k národohospodářským potře bám není nejzdravější, o tom není pochybnosti.
Kon
11 article
Práce manuální tak se na našich školách zanedbává, že mladi lidé i při vědeckém studiu svém doznávají škod z nedostatku příslušné zručnosti, jak toho smutným dokladem je „ne- šikovnost“ přemnohých mladých lidí, o níž mohli by vypravovati úžusné případy z labora- toří profesoři chemie, lékařství a pod. Podobá se však, že konečně dosavadní knižní, theoretický, výlučně intelektuální a pa- sivní system školské výchovy počíná se kus pe kuse bortiti. Tak ve vyučování přírodovědě pro- niká již přesvědčení, že nesmí žák jen trpné přijímati učitelem zpracovanou látku, ale že má býti spolupracovníkom, samostatným pozoro- vatelem. Na místě popisného přírodopisu nastu puje přírodopis biologický. V jazyku vyučova- cím zamitá se memorování pravidel a mechuni- cké, přesně vymezené slobové práce a zavád se reforma, založená na hojném, praktickém nehlédaném a volném vyjadřování sebe sama V kreslení zamítá se již napořád kopírování ho- tových předloh a zavádí se kreslení dle přírody. A tak, doufejme, že tento směr, který dá se označiti úsilím po prebuzení a uvol- něví všech smyslů a sil žákorých k samočinnosti a tvořivosti, nedá ustrnouti také nejdůležitějšímu orgánu vůle, ja- kým jest bez odporu ruka, která dosud byla ve škole skoro napořád zanedbávána.
12 article
Má-li býti škola skutečnou přípravou pr život praktický, není na dále myslitelno, aby ustávala jen na cvičení paměti, rozumu, citu, vůbec ducha, ale je nezbytno, aby stala se odleskem skutečného živola praktického, v němž práce hmotná, výkonná, manuální jes vysoce důležitou složkou. O vysoké paedagogieké ceně práce manuál- ní netřeba mnoho slov šířiti. Komenský v Infor- matoriu školy mateřské byl první, který výchov- ný význam ruční práce zdůraznil a nejlépe po- chopil a takořka všichni velicí pedagogové mu- nuální práci doporučují jako mocný prostředek ku pěstování vůle. Také Pestalozzi, který pů- vodně pěstoval se svými chudými žáky ruční práci jako prostředek k zapuzení sociální bídy. vystihl paedagogickou cenu práce, pravě, že práce se sebevědomím podnikaná umožňuje, aby myšlení vyjadřovalo se skutkem a překlenulo mezeru mezi rozumem a vůlí, mez theorií a piaxí. A snad zvláště pod vlivem Pestalozzího nauky o vyučování „bez mezer a později pod dojmem Rousseauova Emila pri
Komenský Pestalozzi Rousseauův pri Infor
13 article
šla ruční práce ve výchově osmnáctého věku ke cti. Zřizovány tehdáž industriální třídy při ele- mentárních školách, ba v nejedné vrchnostensko a panovnické rodině princové vyučili se někte rému řemeslu. Avšak tenic směr, (sledující zvláště cíle utilitaristické, pěstující technickou routinu jed noho jen oboru a projevující se v praxi jen sp radieky, nemůže býti moderní paedagogikou ná sledován. Škole a výchově elementární neběz a řemeslné vyučení jednomu odvětví ruční prá ce, ale jde o to, aby manuální práce vůbec d školstvívnikla a jako vysocecenná paedagogická složka, pronikla ce lým úhrnným vnitřním živote školským. Příkladů, jichž s obměnou, našimi domá- eími a individuálními poměry podmíněnou. možno s úspěchem následovati, najdeme v prak- tieké pasdagogice cizinecké hojnost. Uvidíme na př., že Francie, Švýcary, Švédsko, Norsko.
Francie Švédsko Norsko
14 article
Finsko, Anglie, Amerika a Japan připojily ke svým obecným a středním školám dílny a labo- ratoře, kde žácí ručně pracují a kde tedy ne- jenom ruku vzdělávají, ale i nabývají mnoho- násobných experimentálních zkušeností a po- znatků, jež snad volnějším tempem, ale za to trvaleji obohacují jejich ducha, způsobujíce. že žák učí se od maličkan nejen samočinnosti, vnikání do jádra a podstaty věci, ale i poznání vlastních schopností a vloh. Mladý člověk učí se tak získávati vědomosti vlastní prací, manu- ální prací veden jest ku práci vůbec a poznává, že ruční práce je krásná, že poskytuje mnohu radosti a zajimavosti, a na konec si práci výkon- nou tak oblíbí, že mu ani na mysl vůbec při padnouti nemůže, že by hmotná práce byla něee sprostého, nižšího, zač třeba se styděti.
Finsko Anglie Amerika
15 article
Vilém Polenz, důkladný znalec ameri- ckých poměrů, piše: „Američtí jinoši a dívky neznají jedu, Herý se ve staré Evropě ve vzdě- laných kruzích do světového názoru mládeže zahlodal: přesycení. Ani společenská, a vědní hlaseovanost nemůže napadnouti těch, kteří se nikdy neučili, že se mají za práci sty děti. Jest nám starati se o to, aby mladý člo- věk, do života vstupující, nebyl přesycer pa- mětními zbytečnostmi a abstrakcemi, ale aby učil se otevřiti oči, aby něco viděl, ale přede- vším, aoy dovedl sám do něčeho s dátil V tom smyslu asi pojednáváno bylo na letošní zemské poradě o výchovné ceně práce manuální jež uznána jednomyslně nutnou pro harmoni- ckou výchovu celých lidí. Příslušná reforma ve škerého školství prohlášena jako nejnaléhavějš požadavek moderního školství nejen obecnébo ale středního. V resoluci o výkonné práe přijaté praví se, že zvláště „měšťanská škola je svým posláním a zřízením v první řadě povo- lána, aby byla předvojem a nositelem této re- formy, neboť ona má býti školou v pravdě obec- nou, t. j. školou všech vrstev národa, jakož i aby byla základém pro všecko vzdělání další ať již životem nebo školámi dalšími.
Polenz Evropa
16 article
Praktické řešení otázky mannální práce v školách jeví se dle návrhu řed. Pospíšila nikoliv jako zavedení nového předmětu vyučovacího, ale jako nový výchovný princip, čili jak Mauer ve svém výborném přehledu celo ptázky manuální práce v Paed. Rozhledech uva- dí, jako „střed vyučování, východisko každého nabývání poznatků a jako nejvydatnější k tomu prostředek“. Jde o to, aby, jak referoval řed. Pospíšil, docíleno bylo školou harmonického vý- voje celého člověka, totiž hlavy, srdce i ruky. Zpraktikování principu řečeného státi se m v rámei všech předmětů učebných při různých příležitostech. Bude ovšem třeba příslušné re- formy učebných method v tom směru, aby do- cilováno bylo samočinnosti a tvoření, což se díti může tenkráte, bude-li manuální práce pod- kladem výkladu nebo zužitkováním jeho a cvr- čivem. Bude to zvláště při fysice, přírodopisu, zeměpisu, kreslení, rýsování, počtech, měřictvi, ba i při dějepisu a jazyku vyučovacím. Záleží ovšem zvláště ma učiteli, aby princi výkonné práce školou proniknouti mohl. Bude tedy třeba, aby učitelstvo potřebné techniky již na průpravných učilištích si osvojilo a vůbee poznalo, kterým způsobem a do jaké míry dá se principu manuální práce paedagogicky využiti.
Mauer Pospíšil Paed
17 article
Konference zemská zcela správnou cestu nazna- čila, kterak brzy vniknouti do podstaty věci. když označila, že bez dlouh, ch okolko jest třeba, aby prostě učitelé i hned ručn práce jako výchovného prineipu užívali, čímž se nejbezpečněji zkušenosti praktické poznatky zaručí. Rozumí e, že třeba, aby i školní úřadové reformu účinně podporovali. Doporučeno bylo. aby zemská školní rada svolila, by v zimních měsících a za příznivého počasí v letních mě- sícih, zvláště tam, kde žádné tělocvičny nent. použito býti mohlo hodin tělocvičných ku práci výkonné, jež je nejrozumnějším tělocvikem. Dále vysloveno přání, aby místní školní rady hradily věcné potřeby k výkonné práci nutné, celkem s nepatrnými výlohami spojené, jakož aby škol- ní budova i školní zahrada postaveny byly do služeb principu ruční práce. Nedá se upříti, že zemská porada řešila du- ležitou otázku zavedení ručních prací do škol s plným zřetelem ke konkretním poměrům a že naznačila modus, který je nejen paedagogicky oprávněný, ale i snadno dostupný a uskutečni- telný. A v tom zvláště spatřujeme záruku, že idea výkonné práce vítězně vyjde z nynějšího úsllí po odstranění přemrštěného verbalismu intellektualismu našich škol a že konečně také škola olementární v duchu moderním vzdá svým způsobem a svou působností: Práe
18 article
Karel B. Mádl.
Mádl
19 article
č estl
20 title
F. V. Morave.
F V Moravus
21 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry- Dnošní zápasy. S. K. Slavia' — S. K. Smíchov, s. Podhorný S. K. Slavia Res. — S. S. K. Olympia, s. Cejnar S. K. Slavia Juniors — S. K. Břevnov, s. Faltýn. Praha VII. Res. — Bubeneč II., s. Hereyk. Spart Favorit — Novoměstský S. K. v Holešovicích, z. Še- besta. Sport Favorit II. — Novoměstský S. K Res. v Holešovicích, s. Šebesta. Letná — S. S. K. Metsor (Vinoh.ady), s. Černý. Vinohradský S. K II. — S. S. K. Olympia II., s. Pešta. Čechie (Karlín) Res. — Kladdno Res., s. Slanička. Čechie Karlín) Juniors — Studentský Team, Král. Vinohrady, s. Votý pka. Hel- s — Albertov na invalidovně, s. Hypša. Hlubočepy Old Bovs Slavle, s. Kratina Sparta I. — Č. A. e
S K Cejnar Juniors Faltýn Šebesta S S K Metsor Černá Pešta Slanička Král Hypša Kratina Břevnov Praha Reso Bubeneč Holešovice Letná Karlín Kladdno Reso Albertov Hlubočepy Č . A . e Slavia Podhorná Olympia Sparta Favorit Čechie Čechie Karlín Helas Old Bovs Slavle , s Sparta Olympia II
22 article F. K., s. Šmucr. Č. A. 4 E. K. Res. — Bivo, (Nusle
F. K., s. Šmucr. Č. A. 4 E. K. Res. — Bivo, (Nusle I., s. Košerák. Č. A. F. K. Jun. — Bivoj Nusla] II. s. Košerák. Vinohradský S. K. — Olymp (Zižkov). s. Markalous. Slavoj (Vršovice) — Slavoj (Žižkov) s. Kadlíček. A. F. K. Kolín — Praha VII., s. Hrade- cký. Hradec Králové — Pardubice, s. Charles. Kladno — Vršovice, s. Kratochvíl. Plzeň — Viktoria (Žižkov), s. Kostinec. Moravská Slavia — Čechie (Karlín) v Brně, s. IngC. Říhošek. Ostravský Team — Přerov, s. Kornia. ununum
Šmucr E K F K Jun Bivoj Nusl S K Markalous Kadlíček A F K Charles Kratochvíl Kostinec Říhošek Č . A Nusle Olymp Vršovice Žižkov Kolín Praha Hradec Králové Pardubice Kladno Plzeň Karlín Brno Přerov II . s Slavoj Viktoria Slavia Čechie Bivo
23 title
MODNÍ ZÁVOD PRO DÁMY
24 article NOLP SCHLE
NOLP SCHLE ** Athlatický meeling A. C. Spart začíná dnes o 10. hod. dopol. Přebornictví klubové. jehož pořad jsme uveřejnili, sestáva ze zajímavých oborů. Borci klubu mají pevnou naději, že překonaj několik rekordů, jak slibují výkony jejich v trai ningu docílené. Mezi startujícími jsou zejména Dvorák, Souček, Vondráček, Titi, Bischitzky, Čen vinka, jenž drží rekord v kopu míče footba llovéhe do dálky. Mimochodem tečeno, rekord ohroženy Singrem, brankařem druhého mužstva Sparty. Vstupni 20 baléřo. A. C. Sparla nastoupí odpůldne proti Č. A F. C. (Kral. Vinohrady) v této sestavě: Lew rence, Červinka, Kohout, Fallada, Rezek, Trapek, Be ránek, Vlk, Culík, Káča, Špindler. Sparta I. B se utká s Vinohradským Teamem. všecbocná ake společnost pro pojišťování naproti „Národnímu divadlu“ v Praze.
A C Dvorák Souček Vondráček Titi Bischitzky Čen Singr Sparla F C Kral Lew Červinka Fallada Rezek Trapek Vlk Culík Špindler Praha Sparta Sparta I národní divadlo Be ránek
25 article CEo
CEo Pojlšťuje ve všech možných kombinacích za pevnou premil Žádejte prospekt. = le.e V Brně hraje dnes s moravskou »Slaviíe S. K. Čechie z Karlina. Kariínští hrají v tomte sestavení: Pláčník. Zlobil, Huida, Horáček, Bulina Pospíchal, Malý, Kopec, Hladík, Josef, Pan. *S. K. Kladno Reserves hraje dnes o 1/24. hod. s Res. Čechie na břišti v. Kaizlových sadech. Druhé mužstvo Čecbie hraje s vinohradským Studentským Teamem o 2. hod. odpol. a dopoledn o 10. hodině s S. K. Hellas. Při veškerém respektn před obětavostí mladých Čechistů, kterou projevoj hrajíce dva zápasy v jednom dni, musime varovat před takovýmto přepínáním sil mladých hráčů!
Karlin Huid Horáček Pospíchal Hladík Josef Reserves Kaizlův le . e V Brno Reso Slavií S . K . Čechie Čechie
26 article NÁBYTEK
NÁBYTEK nejlepší jakosti doporučuje firma Praha-II., Štěpánská ul. č. 629. Založeno 1847. Středoškolský pohár. Soutěž, jejíž pokračování jest dnes o 10. hod dopol. na hřišti Slavie, zasluhuje nejživější pozornosti nejen naší sportovní veřejnosti, nýbrž i kruhů, jim uložena péče o zdatnost naší mládeže. Přesvědčí se zajistě, že duševní prospěch a tělesný rozvoj mládeže jsou velmi dobře slučitelny. Národ a zvláště národ malý, musí bezpodmínečně žádati, aby jeho doros opouštěl školu všestranně vyzbrojen pro těžký existenční zápas nové doby, jenž u nás jest kompli- kován ještě bojem celého národa, tudíž všech jeho jedinců, za práva národní. Reforma středoškol- ského studia jest na pořadu dne. Dnes více než kdy- kuli jindy třeba pamatovati (a zejména zastancům klassicismu), že řecký duch měl schránkou řecké krásné, silné tělo, vypěstěné v gymnasiích a pa- laestrách. Recká kultura byla nejen kulturou ducha, nýbrž i těla. Jí nebylo dosahováno jen v učebních siních nýbrž i na břištích a cvičištích. Toť význam zásluž- ného počinu Slavie, kterému upřímně přejeme, aby byl zárodkem oné podivuhodné organisace tělesné vý- chovy mládeže, jakou má Anglie, Francie, Belgie a po nich i Německo. Včera zahájená soutěž přinesla tyto zápasy: Vinohradské gymnasium v vinohradská reálka nehráno, poněvadž gymnasisté nenastoupili. Staroměstská reálka v. Truhlářské gymnasium 1:1. Zápas, hraný v ostrém tempu. Obchodní akademie v. akademické gymnasium
Praha štěpánský ulice Anglie Francie Belgie Německo Slavia
27 article
Karlínská reálka v. Ječná reálka: 4:0. O tom, jak vyváznouti ze slepě uličky neroz hodných zápasů, rozhodne schůze zúčastněných která se koná v pondělí o 8. hodině več. v kancelát. Slavie, Myslikova ulice 10. Na dnešek o 10. hod. dopol. stanoveny tyto z- pasy Ilavní hříště S. K. Slavia: o 10. hod. dopol. Ví- těz zápasu Vinohr, gymnasia—Vinchr. reálky s vítě- zem zápasu Obch. akuemie— Akad. gymnasia Training. hřiště: o 10. hod. dopol. Poraženíz zápasu jmenovaných mužstev. Hřiště novoměst. S. K. na Letně: o 10. hod dopol. Průmysl. škola, Smichov—Reálka VII.
Myslikov ulice Slavia
28 article
Jizda. ** Ze závodního trhu. (Zpráva firmy J Dobrin a spol.) Cena Kahlenbergu. Vídeň, 18. října. 3200 m. 11/2 na Nogommorv 71. 64. 2 Miutan 4l. 62. 5 Floridsdorf 31. 53. 3 Harsas 6l. 64 8 Napsugar 4l 62. 10 Gavotte bl. 64. 20 Sarga csiko 4l. 62. 20 Capt Jack 41. 62. 20 Koryphae 4l. 62. Cena Austrie. Víden. 25. října. 1300 m. 2 Faust II. 31. 61. 21/2 Fantöme 31. 621/2. 6 Hadnagy 21. 51. 6 Hasznos 21. 541/2. Töf 21. 53. 8 Stixenstein 21. 51. 8 Regina 21. 49 19. 6 R. P. 21. 491/240 Kahlenberg 21. 51. 12 Miracle 31. 621/2. 16 Vansittart 31. 61. 16 Dinas 31. 591/2. 20 Nigbtlight 21. 51 25 Herr Göd 21. 51. 25 Fellah 2l. 51. 33 Matabur 21. 51. 33 Bellac 21. 51. Cambrid- geshire. Newmarket, 14. října. 3600 m. 21/2 Cocksure II 31. 53. 6 Rhodora 31. b3. 8 Sir Archibald 51 3/4. 10 Pure Gem 41. 47. 12 Bracelet 31. 4634. 14 Lan League 5l. 521/a. 16 Poor Boy 31. 475/4. 16 Cargiil 41. 5054. 16 Procope 5l. 55. 16 Soccour 51 53. 16 Flying Ilma 3l. 401/4. 16 Galvani 4l. 571/2. 16 Monte Rosa 41. 391/. 16 Chandon 3l. 441/2. 16 Simonson 5l. 411/4. 20 Angelus 3l. 491/x. 20 Santeve 3l. 48 Vs.
Kahlenberg Víden Faust Regina Galvani Simonson Vídeň Capt Jack 41 Monte J Dobrin a společenský Austria Matabur 21 Bellac 21 Lana League Miutan 4 Sarg Koryphae Vansittart Flying Ilma
29 article
20 Arclaím 41. 501/4. 20 The Riaito 41. 47. 20 Bushranger 4l. 41. 25 Melayr 71. 49. 33 Jubilee 4 441/2. Velká Pardubická steeple chase v Pardobicích 8. listopadu. 6400 m. 3 Nugommory st. 821/2. 5 Seotch Moor st. 76. 6 Royal Bow II. st. 74. 5 Nordpol st. 721/2. 4 Kourgan st. 721/2. Frohahoí st. 71. Park Minstrel 61, 69. Thu mir nix st. 69. Magyarad st. 69 Conte de Fée st. 671/2. Topsy Turry 6l. 671/2. Fair- fax 6l. 672. Gitana II. 6l. 671/2. Tinsiste st. 671 6 Of 51. 66. Argyll st. 64. 5 Ealswith st. 61 12 Münsteriänder 61. 61 1/2. Palermo st. 611/2. Principessa st. 60. Sodar 41. 60. Hanna st. 60. Felemas st. 60. Cordon st. 60. Timbal 5l. 60. Fairhair 5l. 60. Hora 61. 60. Virago 5l. 60. Ignorpnt 51. 60. Rakouské Derby 1909. 7 Hasznos. 12 Stossgel. 12 Fervor. 12 Mor timer. 12 Töf. 14 Stixenstela. 14 Bruhus. 20 Fran- cesco. 20 Bacsi. 20 Grand Seigneur. 25 Dama. 25 Juvenal. 25 Inamor. 33 Pityi Palko.
Moor Turry Hanna st Timbal Fairhair Hora Dam Juvenal Pityi Palko Palermo the Riaito 41 . 47 Bushranger Jubilee 4 441 / 2 Nugommor Kourgan Conte jít Fée st Grand Seigneur
30 article
Střelectví- ** Slavnostní večer českého svazu střeleckého k poctě vítězů mezinarodních i ná- rodních závodů koná se již dnes o 7. hodině večerní v hořejším sále restaurantu Choděrova. Na večírku prohlášeni budou vítězové matičního závodu, které- muž aktu přitomen bude zástupce Ústřední Matic školské řídícíučitel pan J. V Šťastný, jenž bude před- nášeti o různých zajímavých událostech z utrpaní menšinových našich škol. K nastávajícímu pak ode- vzdání cen vítézům jsou žádáni o dostavení se pp. M. Walió, R. Jelen, J. Matoušek, V. Vošta, J. Smíšek. Fr. Kří2, J. Přistoupil. J. Martinek, J. Pazdera, V. Při- stoupil. K. Hokr, H. Schönpflog. A. Hora, K. Wallo A. Ugge, R. Ernst, J. Knop, J. Šdma, Tichý (Kral Vinohrady), Fr. Vondra, Fr. Ježdík Fr. Chýtráček. V. Parůžek, A. Hrouda, Fr. Kraft, J. Vunk. Po od“ vzdání cen umělecký pořad za spoluúčinkování sboru tamburašů pražských a uměleckých sil. Vstup na prů- kaz pozvánky volný LANKASTERKY, světoznámé výrobky prv. řádn, dalekostřelné, na léta trvanlivé, ladného ze- vnějšku, v mir. cenách doporučuje puškařská firma
Choděrův M Walió R Jelen J Matoušek V Vošta J Smíšek František J Martinek J Pazdera K Hokr H Schönpflog A Hora A Ugge R Ernst J Knop J Šdma Tichá Vondra Ježdík Chýtráček A Hrouda Kraft J Vunk český svaz Francie Kral Vinohrady
31 article Ladislav Švestka a spsl., Praha, Václav. nám. 53.
Ladislav Švestka a spsl., Praha, Václav. nám. 53. Vlastní výroba. Úvěruhodným osobám mirne pla- tebni podminky. — Illustrovaný cenník za 80 hal Automobilism * Soutěž nákladních automobil pořádá Rakouský automob. klub ve dnech 20.—29. října. To, že soutěž vede kopcovitým terrainem, sil- nicemi, které nikdy a tím méně ovšem nyní na pod- zím nevyníkají zvlášiní jakostí, činí ze soutěže velmi cennou zkoušku zdatnosti vozidel. V poslední den jest na trati Brno—Videň soutěž spotřební. Vozidla jsou rozvržena ve skupiny podle nosnosti: každá z skupin těch má předepsánu určitou trat, přiměřenou ovšem výkonnosti vozidel té které třídy. Když svého času Rakouský automobilový klul ohlásil úmysl, pořádati tuto soutěž a odůvodň- val volbu její trati, dal svými orgány výslov- ně oznámiti, že trať povede průmyslovými kraji, kde o vozídla tohoto druhu možno očekávati největší zá- jem a edbyt. Zvolená trať jde valnou většinou Če chami a Moravou. Tím Rakouský automobilový klub přiznává, že v těchto zemích jest těžiště automobilo- vého odbytu. Okolnost tuto dlužno si zapamatovati, poněvadž jest nejúčinnější propagandou pro pražský nalon automobilní, v němž už letos nákladní auto- mobily byly zastoupeny velmi čestně. K soutěži jsou přihlášeny tyto vozy: 1. Orion A G. 18/20 ks nákladní vůz 3000 kg nosnosti. 2. 30 k rakouský Saurer omnibus, 16 osob a 500 kg zava- zadel. 3. 30 ks rakouský Saurer náklad. vůz 3000 kg nosnosti. 4. 30 ks rak. Saurer nákladní vůz 3000 kg nosnosti. 5. Pollenz Schreiber (Arbenz nákladní vůz). 6. Pollenz 4 Schreibar (Arbenr nákl. vůz). 7.
Švestka Václav Pollenz Schreiber Arbenz Praha Brno Morava Orion Pollenz 4 Schreibar kg
32 article
Škudova spol. v Plzni 35/40 ks nákladní vůz se zá- věsem (zvláštnosli jeho jest, že pohon se převádí na všechna 4 kola) 3500—4000 kg. 8. A Fross 30 ks. Bůssing nákl. vůz na 3000 kg. 9. 24 ks Büssing 3000 kg. 10. 30 ks Büssing, nákladní vůz se závěsem 5000 a 2000 kg 11. 30 ks Bůssing, někl vůz na 5000 kg. 12. Laurin Klement 30/32 ks omnibus pro 20 osob. 13. Laurin Klement 14/16 ks omnibus pro 10 osob, 14. Laurin Klement 30/32 ks nákl. vůz nia 3000 kg- 15. Laurin 4 Klement 14/16 ks omnibus pro 10 6sob. 16. Laurin Klement 14/16 ks dodávkový vůz na 600 kg. 17. Fiat 14/16 dodávkový vůz na 500 kg. 18. Fiat 28/40 nákladní vůz na 2000 kg. 19. RAK umnibus. 20. RAF nákladní vůz. 21. Rakouská Daimlerka 20 ks nákladní vůz na 1500 kg. 22. Rae kouský Daimler, 80koňový šestiválcový molor train se třemi závěsnými vozy nosnosti 10.000 kg. 23. Rak. Daimler 25 ks omnibus nosnosti 1600 kg. 24. Oester. Neue Autom. Ges. 30 ks nákladní vůz se závěsem 5000 kg nosnosti. 25. Téže firmy 32 ks rychlý omni- bus pro 11 osob. 26. Caggennu. 27. Gaggenau. 28. Gaggenau. 29. Wyner, Huber Reich, nákladní vůz nosnosti 2000 kg- Řekli jsme už, že trať soutěže většinou vede če- skými kraji. Nevíme, jaká opatření učinil Řak. aut klub a zda zpravil o svém podniku města, jimiž sou- běž vede. Pokládáme za svou povinnost, upozorniti tuto obyvatelstvo vůbec a zájemce zvláště na pří- ležitosl, která se jim naskytuje ke shlédnutí vozi- del, která už dnes a ještě více v nedaleké budoucnosti budou hráti velmi důležitou úlohu v dopravě. 17st
Škudův Laurin 30 Klement Rak Rae Neue Autom Wyner Huber Reich Plzeň Büssing Daimler kg Klement Laurin Klement 14 / 16 fiat 14 / 16 fiat 28 Daimler 25 Ges Caggenna
33 article NAL
NAL 17808
35 article
Naší známky používají
36 title
Excellence:
37 article
Ministr z Bienerthů, místodrž. ze Spiegelfeldů, hrabě Vetter z Lilie, hraběnka Waldsteinorá-Schwar- zenbergová, kníže Chilkow, hrabé Josef Wa. dstein atd.
Vetter Schwar Chilkow Josef Wa Bienerth Spiegelfeld
38 article Knížata:
Knížata: A. Thurn Taxis, T. Z. z Lob- koviců, kněžna Hohenlohová, prine A. Hohenlohe, Emil Fur- stenberg atd.
A Thurn Taxis T Z A Hohenlohe Fur
39 article LAURIN KLEMEN,
LAURIN KLEMEN, akc. spol., MI. Boleslav. Sklad z Praha, losefské nám A. Těžká vozidta (motorové trainy, vozy se železnými a pryžovými obručemi nad 3500 kg nosnosti) trat Vídeň—Šl okerava— Znojmo . . . . 21. Znojmo—Mor. Budějovice—Třebíč . . 22. Třebíč— Polná- Přibyslav—Něm. Brod 23. N. Brod—Chotěboř— Zdirec - Chrudim 24. Chrudim—Sezemice—Kral. Hradec— Jaro- měř—Josefov 25. Josefov — Kostelec n. O.— Choceň—Vysoké Mýto 26. Vys. Mýto— Litomyšl— Mor. Trebová . 27. Mor. Třebová Nový Turnov— Jaromě- řice—Olomouc . . . . . . . . 28. Olomouc - Prostějov—Brno . . . Brno—Mikulov— Gr. Jedlersdorf — Vídeň
Laurin Mor Kral Boleslav Praha Vídeň Znojmo Budějovice Třebíč Polná Německo . Brod N . Brod Chotěboř Zdirec Chrudim Sezemice Hradec Josefov Kostelec můj Choceň Vysoký Mýto Mýto Litomyšl Třebová Turnov Jaroma Olomouc Prostějov Brno Mikulov Gr kg Přibyslav Trebová
41 article
Vytrvalost. Ze starých českých obchodů se suknem fa. Čeněk Báštěcký v Praze- II., v Lazarské . získává osvědčeně dobrou jakostí svého zboží zdejit i cizozemské výroby při rozmanité soutěži stálou dn věru P. T. kupujících a získanou přízeň váženýe 19160 odběratelů, již po 18 let udržuje. B. Střadní motor. vozidla (vozy s pryžovými obručemi od 2000—3009 kilogramů nosnosti). trat října: 20. Vídeň—Štokerava—Znojmo . . . . . 21. ZnojmorČáslavice—Třebíč . . . .. 22. Třebíč-—Velké Meziříčí—Přibyslav — Něm. Brod. . . 23. Něm. Brod—Hlinsko—Skuč—Hrochův Tý- nec—Dašice—Chrudim . . 24. Chrudim— Bohdaneč — Chlumec — Nový Bydžov — Smidary— Hořice—Smiřice — Josefov 25. Josefov—Král. Hradec—Nové Holice— Vysoké Mýto. 26. Vysoké Mýto—Choceň—Brandýs n. O.— Lanškroun—Rychnov—Mor. Třebová 27. Mor. Třebová—Mor. Nové Mesto—Újezd —Olomouc . . . . . . . .. 28. Olomouc—Olšany—Prostějov—Slavkov— Brno . 29. Brno—Mikulov—Víden C. Lehká vozidla (dopravní tříkolky, dodávkové vozy do 2000 kg nosti a omnibusy) traf:
Báštěcký Přibyslav Hrochův Král Mor Praha Vídeň Znojmo Třebíč Velká Meziříčí Německo . Brod Německo Brod Hlinsko Dašice Chrudim Bohdaneč Chlumec Nová Bydžov Smidary Hořice Smiřice Josefov Hradec Holice Vysoký Mýto Choceň Brandýs Lanškroun Rychnov Třebová Nová Mesta Újezd Olomouc Olšany Prostějov Slavkov Brno Mikulov II kg
43 article
20. Vídeň — Gänserndorf — Místelbach- Znojmo .. 21. Znojmo- Brno—Náměšť—Třebič . . 22. Třebič—Jihlava—Pelhřemov— Červ. Ře- čice— Ledeč—Světlá—Něm. Brod . 23. Něm. Brod—Golč. Jeníkov — Čáslav— Kutná Hora—Kolín—Chlumec—Boh- daneč— Chrudím . 24. Chrudim — Bohdineč — Nový Bydžov— Smidary—JičinKrál. Dvůr—Josefov 25. Josefov—Skalice—Nové Město—-Rychnov — Vamberk—Litomyšl— Vys. Mýto Vysoké Mýto — Hlmsko— Polička— Mor. Třebová 27. Mor. Třebová—Sternberg— Olomouc . . 28. Olomouc—Přerov—Hulin--Slaykov— Brno 29. Brno—Vídeň . . . . . . . . . .
Bohdineč Mor Vídeň Gänserndorf Místelbach Znojmo Brno Náměšť Třebič Jihlava Pelhřemov Ledeč Německo . Brod Německo Brod Golč Jeníkov Čáslav Kutná Hora Kolín Chlumec Boh Chrudim Nová Bydžov Smidary Josefov Skalica Nová město Rychnov Vamberk Litomyšl Vysoký Mýto Třebová Sternberg Olomouc Přerov Hulin Slaykov — Brno
47 article
úhrnem kma
49 article
úhrnem 1288