ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 fb0017a0-762f-11dc-a59c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 36 celkem · entity: person 73, place 28, org 7, work 9
1 masthead
Strana 10
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
18. října 1908
4 masthead
Císlo 287.
5 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. K navržené reformě zdravotního zákona pro král. české. Píše dr. Eliška Vozábová. Nejdůležitějším útvarem společenským je codina. V jejím správném založení a šťastném prospívání záleži udržení a rozkvět lidstva. Světlým bodem, který životu rodinnému l- skou, dobrotou a péčí svíti, je žena-matka, za- kladatelka rodiny. S ní rodina stoupá i upadá, ji prospívá nebo i hyne. S prvým záchvěvem vznikající bytosti vchá- zi v duši její láska k budoucímu člověku, která nemá sobě rovné. V radostném očekávání přináší mu vstřic eelou svou bytost, něhu a péči. Leč v pohár čisté radosti mateřské skane i mnohý vzdech a slza. Teskná obava, jak pře- stojí den příchodu svého děcka, tíží její duši, podlamuje její energii a zaplašuje radostný úsměv s jejich rtů. A ne neprávem. Skoro každý ze čtenářů může ze svého okolí vyprávěti, kterak tragicky zašla ta neb ona životem kypící žena, jen tím, že naplnila své přirozené poslání a stala se matkou. Z poslední „Zprávy o poměrech a zaříze- ních zdravotních pro král. české“ poznáváme. že, ač tisíce žen přechází šťastně nebezpečný ten břeh, přece také velmi mnoho jich hyne. Ze statistických dat, jež zpráva přináší, vi- díme, že v r. 1905 (poslední, jehož se statistik dotýká), stalo se v Čechách matkami 200.777 žen. Z nich zhynulo přhno porodem 203, hore- čkou cmladnic 301, následkem jiných onemoc- nění 345.
doktor Vozábová Čechy
6 article
Zašlo tedy ve jmenovaném roce (také v le tech předchozích se čísla příbližně málo mě nila) následkem přirozeného povolání mateřstv 849 žen, t. j. průměrně každá 236. rodička Samotnou horečkou omladnic onemocněla prů- měrně každá 426., zemřela každá 667 rodičko. Množství žen, jež následkem mateřství pozbyly svého zdraví, nelze vůbec odbadnouti. Strašlivá čísla úmrtnosti matek dokazují že vykupují ženy každý život dělský s nasaze- ním vlastního zdraví a života. A přece víme, že děj narození člověka není onemocněním nýbrž přirozeným, fysiologickým výkonem který přiroda ženě přiřkla a který bere na sebe v květu a síle svého života. Myslícímu člověku vnucuje se tu nezbytně otázka: Proč hyne tolik nadějných a cenných životů lidských právě mateřstvím? Jaká je při čina tohoto zla, jež nemá v přírodě analogie Jak je to možno při mobutném rozkvětu vědy lékařské? Ze zajímavých dat statistických, jež jme- novaná zpráva podrobně uvádí, vyplý vá: 1. že značná část matek (2%) zůstula bez odborné pomoci (krajiny chudé nebo osamělé, ze- jména v jižních Čechách); 2. že odborná pomoc byla téměř vždy po- skytnuta porodní bábou (lékařem přispěno, čí- taj v to i zákrsky operativní, 9463 matkám); 3. že šlo častěji o případy těžké a životu nebezpečně (2435), při nichž pomoc lékařská nebyla vždy dosti rychle po ruce.
Čechy
7 article
4. Že se často jednalo o nepravidelný prů- běh šestinedělí (9605), zejména o onemocnění horečkou omladnic, jež je výhradně nákazou podmíněna. Záznamy tyto ostře kontrastují s údaji o vý- sledcích porodů a šestinedělí na porodnickýeh klinikách. Zde shledáváme se s výsledky nejlep- šími, jakkoliv právě na kliniky odkazovány bý- vají často případy těžké i zanedbané, jež by přes všechna hygienická zařízení mohly miti nepříznivý vliv na statistiku klinických případů. Na základě takových zkušeností statisti- ckých docházíme k pozoruhodnému závěru, že o rodičky, nacházející se mimo klinické ústavy, není náležitě postaráno a že dlužno pravě v této nedostatečné pomoci spatřovati keřen zla. V ončeh zemích, kde zdravotní poměry ro- diček našim se podobají, došlo se již dávno k té nuž přesvědčení a usiluje e o reformu ba- bictví. Hnutí toho účastní se nejen jednoty žen- ské a pomoenice porodní, ale i kruhy lékařské; čelní klinikové stojí v popředí a kruhy »ládní věnují mu pozornost, takže mnohé důležité ná- pravy docíleno.
8 article
Také u nás poukazováno svého času odbor- níky v porodnictví (prof. Rubeška) na nedostatky české školy babičské a celého stavu. Přece však ve věci tak důležité neučiněn až dosud ničehe. Abychom si nutnost bezodkladné nápravy objasnili, přihlédněme ku požadavkům, jež ob- tížné povolání porod. pomocnic s sebou přináší. Víme, že babička téměř vždy prvá budoucí matku vyšetřuje a činí důležité rozhodnutí, lze- v daném případě očekávati průběh pravidelný nebo úchylný, lékařského ošetření znad již předem vyžadující. V dobu nastalého děje má míti v knždé chvíli přehled, jde-li vše správně v před a nehrozí-li matce nebo děcku nebezpečí. vyžadující pomoci lékaře. Pomoenice udili z pravidla ženě důležite rady, jak se má chovati za těhotenství a porodu i po něm a má ji dáti též náležité pokyny, jal zacházeti s novorozencem.
profesor Rubeška
9 article
Nejdůležitějším a zároveň i nejtěžším jejím úkolem však je, aby zachováváním nejpřís- nější čistoty — ve smyslu vědeckém (asepse) uelránila rodičku před nebezpečným onemocněním — horečkou omladnic, jež je podmíněna výhradně vniknutím cho- obo- plodnýchbakterií do těl z matčina. Na venkově, zejména v krajinách borna- tých, bývá pomocnice porodní mnohdy zcela na svou zkušenost a obratnost odkázána, poněvnadž se vzdáleného nebo zaneprázdněného lékaře vů- bec někdy nedovolá. Vidíme, že zodpovědnost těchto žen je ve- liká, tím větší, že rozhodují o životech dvou a velmi často o štěstí celé rodiny, v jejíž osudy nezřídka zasabují hlouběji, než lékař sám, poně- vadž získávají snadněji důvě.ý mladé ženy, je se ve vých starostech k nim o útěchu obraci. Očekávali bychom plným právem, že po- mocnice porodní, které tak důležitý úkol v ži votě připadá, je náležitě k němu připravena. že požívá polečenské vážnosti svému stavu při- měřené a že je také hmotně zaoezpečena. Sku- tečné poměry poučují nás však o jiném. Již výběrem příštích porodních babiček páše se křivda na nich i na ženách, jež se jim svěrují.
10 article
Ku přijetí do vyučovacího běhu jest u nás kandidátee babietví třeba toliko průkazu o stáří zdraví (očkování) a mravní zachovalosti, jakož i znalosti čtení a psaní. Jiných vědomosti jí ne- třebal Uvážíme-li, že již staří Řekové a Římané, u nichž se stav porodních pomocnic těšil velké vážnosti, žádali od žen, jež se mu věnovati hodlaly, mnohem více, must nás nad míru za- rážeti, že v dnešní osvícené době svěřuje se úkol tak důležitý, jakým je pomoc při narozen člověka, ženám namnoze zcela nevzdělaným. Přijímá-li se učedník nebo učednice k od- bornému výcviku v řemesle nebo obchodu, po- žaduje se od nich jakéší předběžné vzdélánía musí se zpravidla vykázati vysvědčením ze školy měšťanské nebo i střední. Od příštích pomocníc porodních, jimž v kritickém okamžiku svěřeny jsou zdraví a životy dvou lídský ch bytostí, se toho, jak vídíme, nežádá. Tak se pak stává, že do kursů vyučovacích přichází velmi mnoho žen nejen úplně nevzdělaný ch, ale i neintelligentních, které se nejednou chápou to- hoto zodpovědného povolání toliko proto, obysi nějkou obživu zaopatřily. Lze si jen těžko před- staviti, že by se taková kandidátka během krátké doby vyučovací — trvající 4—5 měsíců, mohla v dobrou pomocnici porodní vzdělati, byť by i vůle její byla nejlepší.
Řek Říman
11 article
Avšak nejen výběr žákyň, nýbrž i zařízen škol babických jeví se nám ve světle nepřízni- vém, neudržitelném. Pro celé Rakousko je n theoretické vzdělání příštích babiček určen to liko obnos — 60.000 kor.! Výloby, spojené s praktickým výcvikem, přisluší zapravovati jed- notlivým zemím. Následkem těchto ubohých f- nančních poměrů nemají školy babické stálého učitelstva, dostatečňých pomůcek ani, místnosti. V krátké době 4—5 měs., bez předběžného vzdělání a za jmenovaných okolností má se kan- didátka naučiti znáti lidské tělo, jehio složení úkoly, má se důkladně seznámiti se správným a úchylným průběhem těhotenství, porodu a še- sfinedeli, má perozuměti ošetřování, výživě a ně- kterým chorobným stavům kojence. V krátkém běhu vyučovacím má si také osvojiti náležitý praktický výcvik a naučiti se nejpřísnějšímu dodržování čistoty a seznámiti se še všemi zá- konitými předpisy pro babičky. Zkrátka, má vnikneuti do tajů života a moderních požadavkn vědy lékařské v mnohém ohledu jako lékař sám jehož má býti dobrou pomocnicí a v krajinách kde se ho nedovolá, i náhradou. V pražské bab. škole bývá ročně ve 2 če- ských 4měsíčních, kursech průměrně 180. v jed- nom německém 5měs. 50 žákyň.*) Vedení po- rodu přichází tu za doby trvání kursu na Češku dvakrát, na Němku 4—5krát, což je počeť k do- brému výcviku naprosto nedostatečný.
Rakousko Němka
12 article
Náklad, jejž pomocnice porodní na s é vzdělání věnuje — jsou to někdy její jediné úspory — činí 240—300 K. Zbavivší se posled- ního peníze, malými jen zkušenostmi vyprav ena. zahajuje své působení a začátek její je tvrdý. Jen některé, ponejvíce ženy svobodné, přijímají místa ošetřovatelek na porodnických klinikách a rozmnožují tak své zkušenosti. Nolze apříti, že mnohé intelligentní, nadaně a svědomité po- mocnice porodní překonávají nedostatky zaři- zení a četné obtíže a působí zdárně pro matku děcko. Avšak i ony musily nabýti dříve praxe a zkuše ne sti.
14 article
„Časopis lékařů českých“. 42. číslo přináší ten- to zajímavý obsah: I. Práce původní: 1. Dr. Julius Petřivalský: Ku pathogenesi retrogradní inkarcerace tenkého střeva. Práce z kliniky prof. dra. Kukuty 2. Dr. V. Pexa, dětský lékař v Praze: O krvácen z rodidel u novorozených děvčat. — II. Rozhledy O duševních poruchách při onemocněmí zláz s vnitř- ní sekrecí (ref. doc. dr. Pelnář). Akutní otrava alkoho- lem se stanoviska soudně lékařského (ref. dr. Michá- lek). Z nejnovější literatury. — III. Spolky a sjezdy IV. sjezd čes. přírodozpytců a lékařů v Praze. Ber línská lékařská společnost. — IV. Dopisy z ciziny Zpráva dra. Cyrila Kneidla z vídeňského psychiatri- ckého sjezdu se stanoviska lékařského. — V. Litera- tura. — VI Spolek čes. lékařů. — VII. Zprávy. — VIII. Receplář. — IX. Feuilleton: O ochraně mateř- ství. Na IV. sjezdu čes. přír. a lékařů přednesl d Karel Helbích z Libně. — X. Tiskopisy redakci za- slané. — K číslu přiloženo jest 39. číslo „Věst- níku“, stavovského orgánu českých lékařů v ze- mích koruny české i v cizině. Pozoruhodná jest dis- kuse o osnovách nových zdravotních zákonů, jež vy- prácovaly zemské výbory v Čechách a na Moravě
doktor Julius Petřivalský profesor V Pexa docent Pelnář Michá Kneidl Karel Helbe Praha Libeň Čechy Morava lékařský VI spolek če . lékař
15 article
Čeští i němečtí lékaři mají své důležité námitky. Mo- ravští obecní a obvodní lékaři hotoví se složit funkce bude-li návrh zemského výboru plenem beze změny přijat. V Čechách nepadlo rozhodné slovo bezpochyby proto, ze byla jistota, že nedostane se osnova na po- řad pro německou obstrukci. Němečtí lékaři zamitají osnovu také z důvodů národnostních! Německé lé- kařstvo mluví ve veřejném provolání o „národní nou- zi německého lidu v Čechách“. Bezpochyby proto, že pořád ještě nestane se u nás nikdo bez něměiny aní kaprálem. Pánové MUDr. Perko a MUDr. Brehm jsou podepsáni na tomto provolání. Vůdcové německého lidu v Čechách přestanou ovšem mluvit o národní nouzi svého lidu, až i ten pověstný čáslavský ponoc- ný bude musit umět německy. Toho se ani při svém dobrém zdraví nedočkáme. Zemský výbor prý by mohl „vpašovat“ německým obeím české lékařel Musil by se hodně zemský výbor v Čechách přičinit, aby „vpašoval“ jich aspoň tolik, kolik je již dnes „vpašováno“ německých lékařů tisicům českého děl- nického lidu v uzavíraném území v nemocenských pokladnách. Při těch právech, která vyhražuje osnova čes. zemského výboru místním autonomním orgánům vůči svým obec. a obvod. lékařům — to by se tak měl takový Čecháček v německé obci! Nivěau druhdy zářivě německé kultury a inteligence povůžlivě se níží až do odporných bažin pokrytectví a lhavosti. aby mohla v jich šeru a puchu ukuta býti nejvýdat- nější zbraň proti samé existenci našeho národa.
Perka Brehm Musil Čechy
16 article
Zdravi Lidu, populární měsíčník, roč. I. čís. X Obsah: Lékař jako učilel lidu v boji proti lihu jako léku. Dr. Bartoníček. Zdravotnictví na jubilejní vý- stavě pražské obchodní a živnostenské komoryr. 1908. Dr. Šimsa. O některých současných úkolech zdravotnictví. Dr. M. Peroutka. O pohlaví ve škole národní. Sál a dr. Panýrek. Feuilieton (Pod květoucí třešní). Nové knihy „Zdravotnictví v horách), dr. Jan Hraše: Ošetřování choromyslných, Rozhledy, Úřadní zprávy (Poučení o ochraně proti tyfu střevnímu). Referát o IV. sjezdu českých přírodopisců a lékařů. Drobnosti. Humaristický koutek. Na konci čísla v ru- brice: „Z rečakce čtenářstvu“ čteme: „Kruhy, na něž jsme právě spoléhali, trvalý zájem c věc nejdů- ležitější nemají; vidíme tu hroznou českou netečnost o prospěchy tělesné i mravní, která je hlavní příči- nou také našich neúspěchů politických, národohospo- dářských a jiných.“ Přes to chce snaživá redakc příštím rokem list rozšířiti a bez zvýšení předplat- ného zvelebiti přílobami a ilustracemi. Na „Zdrayí Lidu“ předplácí se ročně 8 K. Administrace: Řezní- ská ul. č. 14.. *) V ostatních zemích rakouských trvají běhy učební stejně krátkou dobu; jenom Lvov má vými nečně kurs desetiměsíční.
doktor Bartoníček Šimsa M Peroutka Panýrek Hraše Lvov
17 article Český cestovatel Vojtěch Frič o ně- meckých osadnicích v Brazilii.
Český cestovatel Vojtěch Frič o ně- meckých osadnicích v Brazilii. Asi před 60. lety založil dr. Blumenau v brasilském státě Seta. Catharina kolo- nii, již dal své jméno. Na severozápad odní byla později založena kolonie Hanza a vzhledem kvelmi výhodným podmínkám se obě rychle za- lidnily německými osadníky. Území to, bohate zvěří a lesními plody, bylo obydleno původně volnými Indiány, jichž jména dosud nikdo ne- zná. Jmenujeme je brasilským běžným názvem „Bugresl . Vláďa dala spalečnostem ohromná latifundi zdarma, oproti povinnostem, z nichž některé (jako postavení silnic, mostů, měst atd.) byly vy. sloveny, jiné se rozuměly samy sebou. K těm- to posledním patřilo vyrovnati se nějak s pů- vodními obyvateli: „toť t. zv. „indianská otáz ka“. Její rozřešení se ponechalo osudu a bu- doucnosti. Zdali a jak společnosti zmíněným po- vinnostem dostály, o tom pomlčím — koloniste však si vzdor bohatosti přírody valně nelibo vali a kolonie prožily nejednu krisí.
Frič doktor Blumenau Indián Bugresl Vláďa Brazílie
18 article
Vláda uznala za vbodnější, prodávat po- zemsky přímo kolonistům, aby zamezila nesvě- domité spekulace, a tím urychlila zalidnění země. Vzdor tomu se podařilo různým speku- lantům nakoupiti veliká území za směšně nízkou cenu 9 lib. šterl, za díl (late). Během času stoupla cena pozemků a tam, kde byla krajina zba- vena nebezpečí indianských vpádů, se platil ta- kový díl až za 15.000 lib. št. S počátku nebezpečí Indianů nebylo vážné Někdy se objevili a pobavili pohledem na ustra- šené kolonisty, jak před nimi prehají — zasmál se, namířili šípy, někdy i do vzdáchu po nieh střelili a šli opět svoji cestou. Později se po- měry zhoršovaly. Tu jeden osadník na lovu se utkal s rudochem a buď ze straehu, nebo z bra- vury ho zastřelil, jindy totéž učinil objevením divocha polekaný cestující, a tu počala mez rudochy prolitá krev volat o pometu. Oko z oko, zub za zub bývá vždycky zákonem divo- kých lidí. Přibuzní zabitého rudocha čtli ve stopách, jež našli blíže ieho mrtvoly, právě tak dobře jako my v knihách — vyhledali farmua majíce nepoměr zbraní, vyčkali vhodné příleži- tosti, aby s úspěchem provedli krevní pomstu.
19 article
Nikdy však neloupili a nie s sebou nebrali. To byla obrana a pomsta hodná divocha — jemu přirozená. Ale jiné události je donutily, že pře- šli poslěz k ofensivě. Nově přišedší osadníci se octli v úplné vol- nosti. Různými zákony a privilegiemi na uzdo držený, zotročený evropský sváteční střelec na šel zde své El-Dorado, směl střílet co chtěl a kdy chtěl, nikdo mu nebránil, žádný zákon o les- ním pychu — a také jake nestřídmé dítě použí- val své svobody. — Divoký Indian nemá siee také žádných zákonníků, ani strážců, kteří by provádění zákona střežili, ale všude, kde je ne- dostatek kultury a vzdělání, nastupují na místo zákona náboženství a náboženská pověra. Za- bijeli Indián březí samici zvěře, tu zjeví se mu na kanci jedoucí lesní duch Káápóra, celý chlu py porostlý, protektor lésni zvěře, a pronásle- duje zločinného lovce až k šílenosti. — Pode Ine-li se ovocný strom, z lemivostí, aby nemusl vylézti pro plody, tu předběhine jej lesní dueh Kurupira, jenž má nazad obrácené nohy, a lavec, sledujícl jeho stopu — zbloudí v lese.
Indián ElDorado Indiana
20 article
Před tukovými a podobnými duchy má Indián více strachu, než náš pytlák před četníkem. Ale pro osadníky nebylo zákona pro ochra- nu zvěře, nevěřili na trestající fanlastické du- chy, až Indiáni hladem donucení musili sam na se vzíti jejich roli a ztrestati přemrštěnou nimrodskou vášeň. Kolonisté stříleli, kde ce bylo živého. Vy- pravoval mi stařičký inženýr Oderbrecht, jenž se zúčastnil založení kolonie, že v době, kdy v pobřežních pralesích dozrávala semena palem přílétaly z horských piniových lesů míliony ba- žantů (jakutinja) a pak opět se vracely do hor. kde hnízdí. V té době nemusil nikdo bráti do lesa zásoby. Teď za svých 6měsičních toulek po lesích jsem viděl tři. V počáteích kolonie vracivali se lovci s plnými vozy bažantů: stři- leli bez rozdílu kohouty i slepice, aby je nechal pak shnit. Ptáci nevrátili se z kolonie do hor. nemnožili se ve svých hnízdech, a za několik let vymizeli úplně. Totéž se dělo s jinou zvěří; vymizeli tapíři, kanci — a hladém byl posléze rudoch přinucen, dělati výpady do kolonil. Dříve rudoši zabíjeli z pomsty — z pomsty zabíjeli jezdecké koně cestujícím, pálili farmy osadníkům, ale níkdy neloupili. Pomsta byla jim jaksi povinností — skoro posvátným úkolem.
Indián Oderbrecht
21 article
Ponenáhlu však počali pozorovati, že vždycky když běloch zabil jejich druha, zobavil jeho mrtvolu, že oloupil ji o zbraně a okrasy, aby se mohl pochlubiti, tu počali následovati příkla- du civilisovaných, počali si vycházet jako tito na lov tapírů do pralesů, chodili do pastvin na lov krav a při svých „pomstách“ brali s sebou veškeré železné nástroje a jině věci, jež dříve ničili. Stále však se mstili pouze na těch, kdož jim bez příčiny ubližovali a osadníci, kteř jich nepronásledovali, mohli žíti bez obavy, že by byli přepadeni. Dobrý cestující obchodník „propero“, jenž pro ně po cestě nechával bez cenné dárky, býval jimi vítán veselým pokřikem Občas došla zpráva, že tu i tam byl někdo z pomsty zabit, ale nikdo si toho nevšímal; vždyť i mezi civilisovanými jsou takové zprávy na denním pořádku. Teprve vysoké ceny po- zemků, prostých nebezpečí, přivedl spekulanty na myšlenku, veškeré latifundie najednou vy- čistiti tim, že vyhubí veškeré Indiány. Výdělek byl lákavý a našli se lidé, kteří pro zlato se ne- štítí kráčet aní přes sta mrtvol nevinných žen a dětí. Jedna taková pomsta, provedená rudo- chy, sloužila vhodným počinem. Bylo nutno pomstiti prolitou krev bělocha a hned se v tu- zemských novinách objevilo heslo divochů „Zub za zub, oko za oko. Vynutili na vládě, že vyslala oddíl najatých žoldnéřů, ti vnikli po stopě uprchlých mstitelů. vyslídili jejich ležení, v úkrytu naslouchali je- jich vítězným zpěvům a vyčkali noci, jakoby slunce nesmělo být svědkem toho, jak se měřilo civilisace s divochy. Výprava se vrátila, při- vlekla zajaté ženy a děti a svazky trofejí mrtvo- lám uloupených. Co se v lese dělo, nikdo ne- zvěděl, nikdo po tom také nepátral, ale každý byl přosvědčen, že to přesahovalo i meze divoš- ského zákora „oko za oko““ ...
Indián
22 article
Vrahové byli přijati jako rekové dne, byl na ně sbíráno, dávány hostiny, dary — v koste- lích čeny slavné mše — zatím co celá osada se hašteřila o ubohé válečné otroky, každý chtei mít doma takové dítě jako raritu, ale většina arci potřebovala bezplatných pracovních sil. Děti vozeny a ukazovány za peníze, cpali do nich cukroví, a zároveň je častovali nejhorším nadávkami a nenávistí. Ale dlouho netrvala ta sláva a radovánky. Zajaté děti pomřely a z pohraničného územi při- šla zpráva, že Indiáni přepadli „nevinné“ osad níky, že povraždili jejich rodiny, a že — hrůza hrůzoucí — odvlekli do lesa sekyry, píly, nože nůžky a jeden slamník! To byli ovšem vrahové lupiči, zloději . .. Hned několik sousedů se pustilo za nin. ale celá ta výprava skončila špatně. Po cesté našli na vysokém křovisku slámu ze slamníku a hleděli si vysvětliti, jak ji mohli nahoru vy- sypat. Při hledání stopy spadl jeden z pro- následovatelů do nalíčené a větvemi pokryté jámy, a narazil se na zaostřený kůl (takových jam používají Indiáni při lovu tapírů). Naložili raněného a šli dále. Na mýtině, k níž vedla úzká stezka, zahlédli hořící ohniště — hnali se- k němu, ale potkal je týž osud v jámě uprostřed cesty. Poznali, že sami nestačí ku pomstě že opětně je nutno najmouti žoldnéře. Obrátili se na vládu. Tentokrát však byl presidentem lidumil dr. Abdon Babtista, jenž dal přísný roz- kaz, že k vůli mravní váze veřejných úřadů ma expedice sice rudochy zastrašit, ale nikoli vraž- dit, a proto že má se použiti slepých patron, aby se nevyprovokovala nová pomsta.
Indián doktor Abdon Babtista
23 article
To ovšem nelíbilo se spekulantům, kteří by nejraději nepříjemné rudochy vyhubili úplně. Co jim záleželo na tom, že pomstě padne za oběť řada nevinných kolonistů, jejich krajanů? Právě naopak: zemrou-li dříve, než zaplatili ve- škeré splátky, připadnou jim pozemky osázené a zpracované zdarma zpět. Podplatili Martinsa. vůdee kárné expedice — slíbili mu zvláštní od- měny, vyslali několik svých lidí s ním, aby he kontrolovali — a on se postaral již, aby zákaz vlády nebyl zrovna respektován. Dr. Seler můj protivník, rozdal na kongresu knihu dra. Jensche, jež popisuje ty hrůzy. Mně dostačilo to, co mluvily ke mně přivlečené trofeje — množství krví potřísněných ozdon, jež strhaly ty lidské hyeny s mrtvol — nebylo ani třeba naslouchat odpornému vypravování zpitých vra- hů, nebylo třeba viděti úpěnlivé pohledy vysta- vovaných dětí... Zvuk varhan, jenž provázei slavné „Tedeum“ na oslavu vítězství nad ruda- chy, mluvil za to za všecko. Ještě nedozněly zvuky varhan a již znovu se obávali kolonisté pomsty. Tentokrát to byli již spekulanti; osadníci přímo již žádali od vlády garancii, Byla založena „Liga na ochranu lndi- ánů“ a ta poslala za mnou kurýra do vnitro- zemí státu Paraná k řece Ivahy, abych převzal na sebe pokus o smír mezi divochy a osadníky. Nemyslil jsem tehdy na to, že jsem něme ckým úřadníkem — byl jsem ve službách ně mecké vědy a domníval jsem se, že jako takový smím myslit a cítit, a dokonce též jednat jaka člověk. Přijal jsem — prostudoval dobře celou situaci a podal vládě návrhyá 1. Založiti reservaci, zajišťující možnost ži- vota bývalým pánům země. 2. Zříditi horskou policii z polocivilisova- ných indiánů kmene Kaingan a jejich osady umístití mezi bělochy a indiány tak, aby se za- mezily obapolné vpády.
Martinsa doktor Seler Tedeum
24 article
3. Propustiti zajaté ženy a děti a vrátiti je jejich příbuzným. 4. Potrestat veškeré vrahy, a zvláště ony najaté za peníze. Když se moje návrhy veřejně, roznesly vznikl proti nám všeobecný odpor. Propustiti otroky, kteří je tolik peněz stáli! Potrestati vraby a pozemkové spekulanty! — Vždyť mezi posledními byl také konsul Dahlinger a Fran- tiškánský klášter! To byly první otázky, jež po- bouřily veřejné mínění, a vláda se okázala slabou. Dala se zastrašit kříkem a hrozbami a sll bila pouze, že pro příště bude trestat a že zakáže lov na lidi. Přistoupila pouze na prvé dva návrhy tím že vykázala pro domorodce 30.000 ha v ne- známém dosud pohoří Serra de Mirador a auto- risovala mě založiti horskou kolonii. To vzbu- dilo nový odpor. Tak krásné a bohaté pozemky dáti Indiánům! Hned se výpočítávalo, kolik set lisíe lidí by tam mohlo bydlit, že prý už dávno na ně mají koncese (pro nesplnění žádné z pod- mínek dávno propadlé — ale to nevadilo), pak — kdo prý bude tu policii platiti?! I to jsme překonali. Někteří přátelé slíbili podniku finanění pomoc — já podnikl vše bez- platně a na vlastní útraty, věnovav zbytek svého jmění, a zajistiv si pomoci velkého lidumila brazálského dra. Taubrisa. Tu spekulantům nezbylo jiné pomoci, než uchýliti se ke lžím a intrikám. Na všechny str- ny rozeslány anonymní telegramy — noviny rozvířeny stránkovými články, a docíleno hra- niční hádky mezi státy Parana a Seta. Catharina. Neprozřetelní brazilští politikové sedli intrikám na vějíčku a věc nemohla býti provedena. Pouze tolik se podařilo, že lov na lidi se více neopa- koval a bohdá se víc opakovati nebude, ne- zasnou-li moji přátelé brazilští.
Dahlinger Fran Serra jít Mirador Indián Catharina
25 article
Po mém návratu do Evropy přišla věc dříve do veřejnosti, než jsem čekal. Mluvil jsem na mezinárodním kongresu amerikanistů ve Vídni o třech různých věcech: o theorii Ameghinově a její aplikaci na studia stěhování národůa mythologii — některá pozorování o dosud ne- známých Bugres. a jich příbuznosti s ostatními trpasliky jihoamerickými — a příspěvek k mo- derní historii zonquisty (násilného osazování) bělochů v Jižní Americe. Jelikož se jednalo o věc čistě humanní a protože kolonisté ri ůz- ných národů jsou ve válce s Indiány, hleděl jsem se vyvarovat každému podezření z nacio- nálního chauvinismu — a vzdor tomu, že má činnost byla právě mezi německými kolo- nisty, a že právě tito se dopustili nejhorších zločinů — zůmyslně jsem v celé své řeči mluvil pouze o evropských osadnících, nikoli něme- ckých. Tím větší bylo moje překvapení, když po- vstal ředitel berlínského musea dr. Seler na kongrese a později v německých novinách mi vyčital, že jsem jednal z důvodů chauvini- stických, že jsem »Deutschenfresser« atd.a aby měl k národnostním a osobním útokům lepší podnět, vrhl se ř na moji theorii o pr- buznosti Indiánů a vzdor tomu že jest odbar- níkem mexických území a jihoamerické ethno- logii velmi málo rozumí, tvrdil, že vraždění Indiáni jsou z kmene Kaingan a nikoli Bugre. Bylo v té polemice tolik vášně a smělostí, že nebýti veliké vědecké reputace protiřečníka, byl bych ji nechal bez odpovědi.
Indián doktor Seler Evropa Vídeň jižní Amerika kongres
26 article
Tvrdil jsem, že evropští osadníci vraždí a plati vrahy — tvrdil jsem, že Evropané kupčí s otroky. Prof. Seler potvrdil, že je to »bohužel« pravda, ale tím urážím prý Němce a škodím úctě, jakou má svět k německé říši. A já ani neřekl, že ti zločinci byli Němci! O poznámce, že za to, že jsem žádal o potrestání těch, již organisovali a provádéli lov na lidi, zrušeny byly protizákonně smlouvy, jež zaručovaly 35.000 mk. ku provedení cest, na něž jsem byl vyslán berlínským a hambur- ským museem, že vzdor tomu, že oba ústavy zrušily smlouvy, podrželi si mé sbírky a Ham- burk že zůstal mi poctivě dlužen za sbírky, jež jsem ze své cesty zaslal a jichž příjem po- tvrdil, že upominky a protesty, jež jsem podal diplomatickou cestou, zůstaly bez odpovědi. Tu poznámku přešel dr. Seler beze zminky. Druhou ironii vyčítal a za mne zodpověděl vídeňský »Arb. Zeitung« tím, že napsal (16. září): Es ist ja auch ganz gleichgiltig, ob es sich um Bugres oder Kuroados (Kaingau) handelt; denn Kuroados zu rauben und in Sclaverei ver- kaufen ist ja erlaubt? To nepotřebuje více poznámky — je vidět, že německou vládu a německé ústavy vědecké tlačilo něco jiného na svědomi, že čekali, že já to něco na kongrese řeknu a tím překro- čím mimo vědecké pole kongresu a že to, čeho se báli, se musí vymluvit nebo zalhat.
Evropan profesor Seler Němec Kaingau Ham
27 article
Zástupce německých musejí byl překvapen mojí přítomností ve Vídni, protože si mne před- stavoval daleko za moři a horami, byl jist, že se nemohu vrátit do Evropy, protože mne vi- děl fmnančně zničena — a v den otevření mne tam přece uviděl — v mysli se mu objevila stra- šidla všech obžalob, jež bych mohl přivésti na přetřes a příprava na odpověď ho přivedla do největšího rozčilení. Já jednal opatrně, nevyházel jsem veškveré své trumfy najednou, uschoval jsem politické obžaloby před politické forum — ale prof. Seler měl nabito a musil vystřelit — a přestřelil. Přestřelil na kongrese a přestřelil ve svém 5ti sloupeovém článku v »Berl. Tagbl « (19. IX.). Sám ukázal proti vůli své na důležitost celé otázky, na její velké pozadí politické. Vyrazil celou řadu nepravd, takže mi dal zbraň do rukou moci odpověděti, překroutil oba návrhy podané mnou kongresu a co hlavní, mne ob- žaloval, že jednal jsem humánně z národnostní zášti proti Němcům. Jeho sledovala většina žurnalistiky, napsali o mně: ein Tscheche aus einer national - fanatischen Familie (N. Z.), po jmenovali mne podvodníkem (R. W. Z.), vyčí- tali mi, že se píši Frič a ne Fritsch (jak to ve- vědeckých díleca píší někteří z mých příbuz- ných). I »Arb. Zeitung« (7. IX.) počal o mé věci pochybovat a psát proti mně.
Seler Berl Tagbl Němec R W Frič Fritsch Vídeň Evropa fanatischen Familie kongres Zeitung
28 article
Je pravda. Jsem Čech a vždy jsem se k svému původu blásil. Německá vláda lo vš- děla, když mne angažovala a také věděla, proě mně vzdor tomu, že jsem Čech, svěřila nejdů- ležitější cestu v Jžní Americe, o jejiž provedení se ucházelo mnoho německých cestovatelů — ale také je pravda, že kdybych byl místo ně- meckých spekulantů, již organisovali a platili hromadné vraždy — byl našel české vrahy otrokáře — že bych nebyl čekal na zdlouha- vou brasilskou spravedlnost a byl bych zakročil rázněji a přímo — protože bych nikdy nedovo- lil, aby moji krajané dělali národu, z něhož pocházím, takovou nesmazatelnou hanbu. Narážka, že se ze mne vyklubal Čechu tomu dávají za vinu, že jsem humanně jednal, je mi poctou. Právě proto, že jsem byl ve službách ně- mecké vědy, jsem považoval za svoji povinnost proti zločinům německých přislušníků vystoupit a je zamezit. Byl jsem tehdy přesvědčen, že i v Německu je věda něčím větším, vznešeným — myslil jsem, že nesmí a nemůže být služkou politických perspektiv na zvětšení území. Snad jsem se zklamal, ale na štěstí jsou ještě jiné instance, jež o tom rozhodnou a pak přijdou snad na řadu jiná pozadí, jichž jsem se dosud nedotkl. Praha, v říjnu 1908
Čech Čechy Jžní Amerika Německo Praha
34 article
Partie číslo 364. Hrána v témž turnaji dne 5. června 1908. Otevření pěšcem dámy. Černý: dr. Kvíčala Bilý: Vidmar. a7—a5 13. Vf1—al 1. d2—d4 Jcsxce5 2. Sc1—f4 14. Jf3—e5 Jí6—d7 15. d4xKe5l 3. e2—63 Jd7—c5 16. Sd3—b5. 4. e3xd4 Ví8—ds 5. Sf1—ds 17. Sf4—e3l Va8—c8 6. c2— c3 18. Se3 — d4 a5xbt 19. b3—b4 7. Dd1—bst Jc5—d7 20. c35cb4 8. a2xK b3 Sb7—c6 21. Va3—a7 9. Jb1—aa. Ve8xkce 22. Sb5 xkk c6 10. Val xa3 23. Varxkd7 11. Jgi—f a bíly
Černá doktor Kvíčala Bilá Vidmar Virginie Val Jd 7 Sf 4 c 5 16 Sf 1 c 2 c 3 18 c 6 21 Sb 5 xkk c 6 10