ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 fae822d0-762f-11dc-9910-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 28 celkem · entity: person 66, place 87, org 11, work 5
1 masthead
18. října 1908. Císlo 287
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
než byl těžce raněn v Solunu, dlel v Baňsku, kdež vysvětlovai, že zavraždění Sarafova a Garvanova nebylo záležitosti osobní; oba prý musili býti za- vraždění, protože byli přivrženci oficiálného Bulhar- ska. Obyvatelstvo Razložska s vysvěllením není spo- kojeno a chce učiniti přítrž řádění zbůjníka, který je dlouho terorisoval. Srbský penstonát v Solunu je zavřen. Žáe i učitelé odjeli do Srbska. Mladoturci v Solunu nepomýšlejí na válku s Bulharskem, protože dobře oceňují jeho válečnou moc a obávají se rejdů reakce, která se seživuje. Znovu organisuji čety, které přepadají Bolhary. Tak ve vesnici Gardovci (Kočansko) jedna turecká četa v noci přepadla několik bulharských sedláků, kteří pásli koně. Zabit byl Mirče Slefanov. Rano prokurá- tor s jedním juzbašou vyšetřovali událot a uvěznii ostatní sedláky (kteří v noci útěkem se spasili), aby je odvrátili od úmyslu podati svědectvi. V Ochridu dnem i nocí obcházejí oddělení vo- jáků (devrieta), protože Bulhaři prý se ozbrojili za účelem osvobození uvězněných vojvodů Čauleva Gjurčina. Cesta cara Ferdinanda bulharskou zemi.
Bulhar Slefanov Čaulev Gjurčin Ferdinand Srbsko Soluna Bulharsko Gardovec Rana Soluna Sarafov Garvanov Kočanský
5 article
Pův. dopis „Národních Listů“) Ze Sofije, 12. říjns. „Prvý bulharský car“ je dobrým psycholegem Aspol psychologii davu ovládá dokonate. Věděl, že prohlášení Bulharska za nezávislou državu se bude zamlouvat srdci každého nacionalistického bulhar- ského člověka — a tím mimo několik věčných reso- nerů a hrstku nejdivočejších theoretiků učení Marxova je Bulhar každý — a hned kul železo, dokud bylo žhavé a vydal se na malou pouť po „obnoveném car- stvi“, aby dal příležitost davu k vyburácení se, k vy- bití pocitů, jichž v duši dnešního Bulhara je víc, než elektřiny v čerstvě nabité leydenské láhvi.
Marxův Bulhar Bulharsko Sofijá
6 article
Bulharský lid sympatisoval s Mladoturky. Bul- harské čety odhodily zbraň. Vojvodové putovali do Soluna, aby se tam bratřili s „hrdinami dne“. To bylo zjevem velice pozoruhodným. Vždyť ty čety po řadu let vlastně byly vládci Makedonie. Ve dne vládcem skrývajícím se v lesích, ve skalinách hor. ale v noci vládcem neomezeným, pánem bez odvo- lání. Ti, kteří se postavili proti roztrhání hranic „Sv. štěpánské Balgarie“, kteři práhli po její svobodě kteří se bili za její autonomii, otevřeli svou náru a tiskli k srdci — Mladoturka. Radovali se nad po- rážkou turecké reníkce, radovali se, že navždy je ko- nec tradicím padišaha a věřili mladotureckému libe- ralismu. Ale ten liberalism se málo liší od německého Je liberalismem jen pro panující racu — jíž „džau- rové“ zase jen něli sloužiti za podnož. Renkcin- nářské Turecko dvacet dlouhých let vyssávalo samu- statnost Bulharska, usmířilo se se stavem věcía nenaříkalo nad zničenou suverenitou — a tu liberáln Mladoturci ruší klid dvaceti roků a vnášejí disonanci do sotva započaté písně „pobratimstvi Prvý bulharský car cestuje bez tureckého cestovního pasu. Nepotřebuje ho, nechce ho, neuzná- vá ho. Pověděl to slavnostně v cerkvi „sv. 40 mu- čedníků“. A cestuje zase. Zatím jen po lánech obno- veného carstva. Což přirozenějšího, že lid mu sype na cestu kvití, že jásá, že buduje plány na velkou sv-štěpánskou“ otčinu? Ty plány ještě neprozra- zuje Je i ve svém nadšení ostražitým. Ale je pře- svědčen, že turecký nizam ani jednu kulku nevypálí na území carstva. Snadno se té pravdy domakal. Měi práci s Musulmanem po pět dlouhých století. Vi dobře že i Mladoturek je — starým Turkem, dosud chorým a slabým rekonvalescentem.
Vojvoda Turek Makedonie Turecko Bulharsko Soluna
7 article
Cestuje bulharský car a upevňuje — dynaslii Za tepla ještě. Podnikavý, rychlý v posuzování si- tuací, hned dobře chápe, která cesta z Trnova je nej- kralší k bulharskému srdci. Volí cestu přes památnou Šipku, Tam banálná jinak nota bulbarské národní hymny, učinila zá- zrak. Ona, jen ona zachránila bulharskou svobodu Když již bezpříkladnou námahou, vzdorujíce tříden- nim šíleným útokům Sulejmara-paše, vystleni v zmu- lomyslněni stálým otátením očekávané pomoci, chrabřo Orlavci a Brjanci opouštěli své posice, v ladách bulhar- ských melodců zaburácela ta píseň. Zaburácela „Šurní Marica“ zapřísáhli se junáčtí spolčenci do jednoho že zhynou na kanarách Šipky, ale že na krok ne- ustoupí. Kamením a pažbami svých pušek drtili hlavy snědých Arabů, ktoří s vypoulenýmua očima, slodkry tými huňatými prsy se drali k Orlímu hnízdu, kteř již již stahovali kola děl do propasti; hladoví a žízni- ví Opolčenci rvali se Araby o každou píď skali a vydrželi! Car Ferdinand je dobrý psycholog! S obnaženou hlavou se šel poklonit hrobům bohatýrů. U každého zapadlého pahrbečku, v němž stlely kosti junáků, s požehnal křížem. Po Šipce šel a kráčel k — bulhar- ským srdcím Velebně se rozhlaholily ty obrovské zvony chrá- mu. Oka nebylo, které nebylo by ovlaženo slzou, když se otevřel portál chrámu před „prvým bulharským carem“.
Šipka Brjanec Opolčenec Ferdinand Trnov Šurní Marica
8 article
A potom car putoval Rivierou Bulharska — rů- žovým údolím, jež zavlažuje Tundža. Po cestě lidu k umačkání. I ti nevlídní Turci se rozhoupali. Tan stáli a čekali na příchod cara. Pištivé klarinety ště- betaly: „Šumí Marica“, V Kazanliku tisícové oče kávali cara. Vítali ho chlebem i solí, vltali ho jáse- tem. Rečníci svou přirozeností velebili ho a pobádal ke krokům mužným: „Derzaj carju naroda je sat teb!“. V Nové Zágoře car byl dojat malým, ale pohnu- tlivým intermezem: Stará babička, vetchá, zbytek z minulosti, tiskla mu ruku a požehnala ho prostymi slovy: „Da ti je čestito carstvo“ V Plovdivě holdovali caru všichni. Bulhaři, židé cikáni, Arménci, pravoslavní i — katolíci, jež vedl stařičký, vznešený vladyka Menini. Jen Řekové s neukázali! V 51/2 bod. čar zaslavil své kroky v chrá- mu vsvatě Bogorodice“. Po levé straně stáli Opol čenci, ta chloubu národa. Staříci se sněhem vlasu Nesli svůj slavný prapor. Po pravé straně u svého praporu se nakupili Makedonci Oba prapory se skl - nily. Pozdravili staří bohatýří cara válečným pozdra- vem. Pohovořil s nimi. Pochválil je: „Otlično“. A již s odkrytou hlavou mířil k dvěma hrobům. Udiven ministři ho následovali. Poučil je car: „Hle, hroby metropolitů Panareta i Natanerila.“ Zajásali Make- donci! Car se pokřižoval nad hroby jejich vladyků vlast Cyrilla a Methoděje byla jich kolébkou! Oprav- du, car Ferdinand je psychologem davu. Všecnn zná, každou tajnou pešinku zná, která vede — k sroci V kostele usedl na carský trůn. Metrapoli Marksim sloužil „moleben“. A chrámem zahlaholil požehnání: „Velikomu carju bolgarskomu, carici Eleanorě, velikomu knjazy Börisu a vsemu carstvu justěmu domu lidu.
Turek Bulhar Arménec Menini Řek čenec Makedonec Nataneril Ferdinand Bulharsko Tana Marica Nová Zágora
9 article Odhaleni z kongresu berlinského.
Odhaleni z kongresu berlinského. Znamenitý historik a politik francouzský Gabriel Hanotaux, jenž jako ministr zahra- ničních věcí byl jedním z tvörců slliance fran- couzsko-ruské, uveřejnil v posledních dvou sešitech »Revne des Deux Mondes« neobyčejně zajímavou studii o kongresu berlinském. Pa mátná tato porada diplomatická, od nížse datuje nová epocha evropské politiky a v níž jí dán byl nový směr, je opět předmělem mnoba vzpomínek a úvah vzhledem k velkým převratům na Balkáně, jež budou patrně vyža- dovati svolání nové podobné konference státníků. Ve chvíli, kdy Bulherško se prohlásilo samo- statným carstvím, kdy Rakousko Uherskosi přivtěldo Bosnu a Hercegovinu, kdy v Srbsku a Černé Hoře bouří válečná nálada a lid hoři dychtivosti vrhnouti se na Rakousko, je zají mavo čísti Hanolauxovu studii o kongresu berlinském, kde po válce rusko-turecké Bismark vylvářil novou fysionomii Evropy. Hanolaux opírá svou práci o důkladné do- rumenty dplomatické, a to nejen o prameny hřadní, ale zejména o četné záznamy a memoiry
Hanotaux Hanolaux Balkán Rakousko Bosna a Hercegovina Srbsko Černá hoře Evropa Deux Mondes
10 article
soukromě zúčastněných činilelů, z nichž mnobé dosud byly neznámy. Mnoho důležitých podrob- ností pro svůj obraz kongrésu berlinského čerpal z nevydaných vzpomínek ruského státníka hraběle Šuvalova, jenž, jak známo, hrál na kongresu vynikající roli. Autor stručně a výrazně líčí stav evropský před vypuknutím války, kdy se pozvedaly mocné protesty proti turecké tyranii, kdy Gladstone výslovně poukázal na útrapy zotročených Bul harů. Zvláště Bulhar, silný, pracovitý, houžev natý vzbuzoval sympatie a soucit Evropy. Otázka balkánská se stala předmětem nej- vážnějších starosti. Způsobila velké zápletky di- plomatické, vyvolala Bismarkovy intriky, obavy lorda Derbyho, nesnáze Gorčakovovy a již tehdy upozornila inteligentního prince Walesského, který pod zevnějškem světáka skrýval politickou bystrost, na nebezpečí velké etižádosti německé politiky. Balkán se stal problémem znepokojují- cím všecky hlavy státnické. Válka rusko-turecká vypukla 23. dubna 1877 a po nesmirných útrapách, ohromných ztrátách a úžasných hrdinstvích dostali se Ru- sové až ke branám Cařihradu. Svět očekával v bezdechém napjetí konec tragedie Turecka Ale »nemocný muž« byl zachráněn v poslední chvíli, kdy již se nad nim vznášela drtivá smrticí ruka osudu. Bismark a Beaconsfield zarazili vitězný postup ruské armády, která ho- řela touhou vtáhnouti do Cařihradu. Německo v té rozhodující chvili dějin po- stavilo se proti Rusku a zamezilo, aby nadvládě světa nerozhodoval element slovanský.
Šuvalov Gladstone Bulhar Bismarkův Derby Gorčakovův Walesský Evropa Balkán Cařihrad Turecko Německo Rusko
11 article
Bismark jednal dle ideálu svého největšíh odpůrce v parlamentu, vůdce středu Windhor- sta, jenž všsk sledoval též politiku nadvlády velkého Německa jako železný kanclér. Windhorst pravil tehdy v parla mentu »Neshledávám, že zájmy Německa by byly ně- jak nepatrné v tomto koníliktu. Dle měno ná- hledu jedná se v této otázce východní o velkou otázku, plnou konsekvenci pro budouenost který ze dvou živlů, germánský nebo slovanský, má vládno u světu. (Hlasy: Pravda !) Musíme se uchopiti zájmu německého v jeho unsversalitě.« A ruská diplomacie, vedená stařičkýma ješitným Gorčakovem a Šuvalovem, fasemnova ným prohnaností a energil Bismarkovou, nebyla ve své výši v té osudné době. Dala se zakřik nouti Berlinem, nedokončila vítězné dilo ruské armády a chabě se propůjčila záměrům Bis- markovým a Beaconsfieldovým. Cužádostivý lor a »pověstný makléř« z Berlina měli lehkou hru. Berlin byl určen za místo kongresu, kde se měla rozhodnouti otázka balkánská a státi nová orientace v evropské politic-. V sídelním městě německé říše řídil tvrdou rukou jednání kongresu zakladatel německé říše Bismark, vedle něhož v popředi stáli Beaconsfield a Gorčakov a za nimi, se kupila ostražitá družina evropských ministrů a diplo- matů, od generálního štábu Bismarkova s Ho- henlohem a Radowitzem v čele, od malebného parádního hr. Andrássa, provázeného Karo- lyem a bur. Hübnerem až k pašům a begům zastupujícím sultánovu vládu. Francie po jakéms zdráhání odhodlala se jíti též na kongres a vy- slala tam ministra zahraničních věci Waddiny- tona. Kongres byl zahájen 13. června 1878a skončen měsíc na to.
Windhorst Gorčakov Šuvalov Bis Beaconsfieldův Beaconsfield Německo Berlín Kara Francie Bismarkův
12 article
Jako už trefně karakterisuje Carathéodory paše ve svých nevydaných vzpominkách: »Kon- gres berlinský je zeela dominován knížetem Bismarkem. Události utvořily knížeti zeela ne- obyčejnou posici jak v Německu, tak i v celé Evropě. Všeobecná je důvěra a strach jim in- spirován. Kniže neuznává žádnou vysší osob- nost nežli clsaře a to za podminkou, že je sám tlumočníkem jeho vůle.« Hanotaux se táže: »Chtělo Rusko zničii Turecko? Mélo zájem v tom, aby tato mec málo nebezpečná, byla nahražená mocnostmi vládnoucími na Středozemním moři a na Bal- káně? A s druhé strany myslila Anglie sku- tečně, že zamezí stroskotání eisarstvi tureckého Byla by až do konce podporovala původce »bulharských ukrutnosti«? Neměla se co obá- vati jiných, horších odpůrch nežli byli Slované, kteři ji stále naplňovali starostmi ?« A v tomto zmatku různých zájmů a od porujících si politik Německo jde klidně za svým eilem a za svou koři-tí. »To je celá historie kongresu« praví Hanolanx. Kongres vytvořil Bulharsko, ale Bulharsko zkomolené, nespokojené, podrobené sultánovi. »Dějiny zazasmenávaji tento čin: nový národ se narodil na Balkáně. Osobnost velmi živoucl, robustní a podnikavá, která brzo vyprostise z umělých hranic a pout, jež ji vnutila diplo- macie evropská.« Andrassy, podporovaný Bismarkem, prohla- šuje vůči námitkám italského vyslance hr. Cortia, že Rakousko má právo obsadili Bosnu a Herce- govinu, že se tím stavi zcela na půdu evrop- ského hlediska.
Hanotaux Slovan Bismark Německo Evropa Rusko Turecko Bala Anglie Bulharsko Balkán Rakousko Bosna Kon
13 article
»Némecký vliv,« plše Hanotaux, »klade nobu na poloostrov balkánský. Gorčakov se chtě měřit s Bismarkem a byl poražen. Velké obět ruské politiky z r. 1863, 1866 a 1871 byly takto odplaceny.« Hanotaux uveřejňuje pozoruhodně a ne- známé podrobnosti o rakouském úsilí o Bosnu a Hercegovinu. Uvádí ze známých již pamět Caratheodory pa še : »Anglčtí plnomocnici zvěděli, že kníže Bismark vnukl Rakousku myšlenku, aby vtrhlo do Bosny a Hercegoviny, nevyčkávajíc souhlasu Vysoké Porty. Turečtí zástupci se sháněli po nějakém zächranném prostředku, jímž by čelili tomuto novému nebezpeči. Prostředkem tím byla tajná smlouva, která jaksi měla uchlá- choliti Turecko a »dočasnou okupaci« rakouskou Bosny a Hercegoviny s okrském Nového Pazaru postaviti pod předběžnou dohodu s Tureckem. Text této klausule, jež měla ostati tajnou, je: »Na přání, vyslovené plnomoeníky ottoman- skými jménem jejich vlády, prohlašují plno- mocníci rakouští jménem Jeho Veličenstva císaře a krále, že právo suverenity J. V. s ul tána na provincie Bosnu a Heree goviny neutrpí nijaké ujmy ná- sledkem okupace, o níž je zmínka v článku, týkajícím se obou řečených provincií, že o ku- pace bude pokládána za provisorn a že předběžná dohoda o podrobnostech okupace se stane mezi oběma vládami hned po skončen kongresu.« Berlin, 13. července 1878.
Hanotaux Gorčakov Bosna a Hercegovina Rakousko Turecko Bosna Hercegovina Nový Pazar Berlín Bismark
14 article
Andrassy, Karolyi, Heymerle. Kongres ber- linský opět zachránil Turecko. Podrželo nejen Catihrad, ale i celé územi, které mu odňal smlouva míru s Ruskem, uzavřená ve Sv. Št- pánu. Država turecká je zachována i na středo- zemním moři i na Krétě. Lord Beaconsfield pro- hlásil na kongresu: »Jedním ze základních po- žadavků všeobecného míru je neodvislost sul tána jako evropského suveréna.« Anglie si odnesla svou kořisť, ostrov Cyper a sáhla tak na práva Francie a Italie, států středomořských. Za to však prohlásíla, že ne- bude nic namitati proti francouzskému postupu v Tunisu. President francouzský Mac-Mahon v tom viděl intrikánský záměr anglický, dostati Francii do sporu s Italií a byl velmi pobouřen jednáním diplomatů Velké Britanie.
Andrassy Karolyi Heymerle Beaconsfield Mac Mahon Turecko Rusko Kréta Anglie Francie Tunis Velká Británie Italia
15 article
Berlinský kongres zakončil své práce dne 13. července. 16. července se vrátil lord Bea consfield jako triumfátor do své vlasti. Nadšený lid uspořádal mu v Londýně obrovské demon- strace. S balkonu ministeria v Downing Stree pronesl lord k jásajícímu davu pověstná slova »Přináším mír se ell.« Byl to nejslavnější den tohoto velkého eti žádostivce, bývalého romanopisce a dandyho jenž dovedl Anglu k nebývalé slávě a moci Kníže Gorčakov, stále churavicí, nemohl se zúčastnit hostiny na konci kongresu. Byl iaskavě přijat carem v Carském Selu, kde dvůr okázale slavil osmdesáté narozeniny kaneléřovy, jehož dnů bylo již na mále. Kníže Bismark odje klidně do Kissingenských lázní. Hanotaux končí svůj pozoruhodný článek poukázáním na velké vítězství, jež dobylo Ně mecko pod vedením Bismarkovým. Po Hrade Králové a Sedanu dosáhlo nového triumfu tentokráte porazilo Rusko, netasivší ani meče Jeho moc rozvinuje se na východ a jih, vrhl Rakousko na Dunaj a zatlačilo Slovany do step asijských. »Evropská politika sklání se před převahou německou, jiným vládám nezbývá nežli hledat náhradu v dáli: nastává nová epocha, epoch světové politiky.«
Bea Gorčakov Hanotaux Bismarkův Londýn Selo Králové Sedan Rusko východ Rakousko Dunaj
16 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 16. října. (Národní katast v Haliči.) Demokratická levice na sněmé haličském podala dva návrhy volební reformy Dle jednoho sněm má míti 200 členů, z nichž by bylo dosavadních 12 virilistů, 148 poslaneů volených na základě všeobecného volebního práva a 40 zástupeů různých zájmů. V této zá jmové skupině navrhuje se agrárníkům, platícím aspon 150 K přímé daně (zvláště tedy velko- sttkářům), 22 poslanců, každé obchodní komoře dva, řemeslným komorám ve Lvově a Krakově po dvou, komorám advokátským, lékařským inženýrským po jednom mandátu. Starší demo- kratický návrh opiral se o nůrodní katastr dle vzoru moravského, jehož pomoci má se za bezpečiti zastoupení polským menšinám ve vý chodní Haliči. Z Terslu, 14. října. (Přípravy k vol bám sněmovním.) Společný chorvatsko slovinský volební výbor, mající sidlo v Pazině. vyhlásil již kandidátní listiny pro zemské sně movní volby v kurii všeobocné a ve venkov ských okresích. Ve všeobecné kurii kandiduje ve čtyřech okresích po dvou kandidátech, ve venkovských okresích ve všech čístě chor vat- ských a slovinských okresech, a mimo to dv- kandidáty i v okrese koperském, na který si čin nárok Vlachové, který má však tak značnou slovinskou menšinu, že zvolení slovanských po slanců není ani zde vyloučeno.
Vlach Praha Halič Lvov Krakov Terslo
17 article
Ze Záhřeba, 14. října. (Konřlikt kato lického biskupa s krajským hejt manem.) Katolický bískup v Mostaru, Bu- conjič, odslouživ Te deum na poděkování zn přivtělení Hercegoviny k rakouské říši, chtě poslati holdovaci depeši panovníku a vedl depu taci mostarských katolíků ke krajskému hejl- manovi, bar. Pittnerovi, aby mu projevila své uspokojeni nad annexi. Hejtman však deputae“ nepříjal a depeši nedovolil odeslati, poněvadr byla adresována „císaři rakouskému a král chorvatskému“, a mimo jiné žádalo se v n sloučení Bosny a Hercegoviny s ostatními chor vatskými zeměmi pod žezlem Habsourků. Biskup Bueonjič dojel si do Sarajeva a tam siu chefa zemské správy stěžoval na bar. Pittnera. Gen. Winzor vyhověl stížnosti biskupově, zruši hejtmanovu konfiskaci, lakže depeše mohla být panovníku odeslána. Z Lublaně, 14. října. (Volební opra va ve Štyrsku a Slovinei.) V politickén výboru štyrského sněmu vyhotovený a sněm již předložený nový volební řád rozmnožuje po čet poslanců i s třemi virilisty na 87. Ačko.
Pittner Bueonjič Záhřeb Mostar Hercegovina Bosna a Hercegovina Sarajevo Lublaň Štyrsko T deum Habsourky
18 article
Slovinců je v zemi dobrá třetina, budou moe i dle nového volepaíhé řádu získati nejvýš 13 mandátů. Deset mandátů mají zabezpečeno z jihoštyrských venkovských obcí, jeden z nové skupiny slovinských měst a městeček a dva z kurie voličů, kteří nemají volebního práva v žádné jiné kurli. Jedinou výhodou nového zemského zřízení bude pro Slovince, že si mo hou sami zvoliti jednoho člena zemského vý boru, a nebudou odkázáni na milost Němců. Ku rie venkovských obef bude totiž voliti dva členy zem. výboru, každý člen kurie smí však napsat na volební lístek pouze jedno jméno a za zvo- lené budou pokládáni ti dva poslanci, kteří ob drží poměrně nejvíce hlasů. Jeden člen zem ského výboru připadne tedy Slovincům, kteř budou míti ve venkovské kurii 10 členů, kdežto celá kurie má míti 28 poslanců. Sociální demokraté získají novým velebním řádem čtyři mandáty. Dosud mohli zvoliti nej- výš dva poslance, nyní budou míti zabezpečeno šest mandátů. Ze Záhřeba, 13. října. (Ústava pr Bosnu.) „Obzor“ dovídá se ze Sarajeva, že tamější vláda již vypracovala osnovu ústavy pro Bosnu a Hercegovinu, jež bude vyhlášena dne 2. prosince, v den panovnického jubilea. Prvý bosenský sněm má se shromážditi v prvých mě- sících příštího roku. Volby do sněmu mají se konati v kuriích dle vyznání, ale od poměr- ného zastoupení se prý upustí, ježto se ne- osvědčilo (?) při volbách do obecních zastupitel stev. Kromě městské a venkovské kurie zříd se ještě kurie největších poplatniků a kurie inteligence, v níž budou volit zvláště úřadníci, kterým se přizná také pasivné volební právo. Kompetence sněmovní má se vy maziti dle vzoru zemských sněmů v Rakousku
Němec Záhřeb Sarajevo Bosna a Hercegovina Rakousko Bosna
19 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Z anglického parlamentu. Z Londýna. (Původní dopis „Nár. Listů.“ Po desetinedělních prázdninách sešel se angli cký parlament opět ku práci. Podzimní zase dání potrvá jistě až du Vánoc a snad až do No vého roku. Členové parlamentu nevrátilise tentokrát do hlavního města pro zábuvu, aspoi oficiálně, očekává je v nynějším zasedáné velm mnoho práce. Zejména dvě otázky budí velký zájem mezi členy poslanecké snémovny i jejich voliči, zákon o obmezeni výčepnietví, zvaný li- censing bill a zákon školský, oducatín bill. Bude také dosti potíže s nezaměstnaným a socialisty. Labour party počala již interpelo vati ministurstvo o této palčivé otázce: „eo hodlá vláda nějniti pro nezaměstnané dělni ctvo?“ Po celé zasedání budou socialisté štvát liberální stranu a dokazovati lidu, že měšťáci ať náležeji kterékoli straně, nic pro dělnictvo neučiní. Ministerský předseda Asquith posla delegáty nezaměstnaných velmi vlídněke svému výtečnému kolezovi, presidentu Local govern ment board Jolmnu Burnso vi, který je neméně vlídně poslal ke svému výtečnému kolegovi Asquithovi nazpět, poněvadž Asquith jedině může ve sněmovně poslanecké učiniti ofiekáln prohlášení o tom, co vláda hodlá učiniti pr nezaměstnaně. Socialisté jsou špatnými diplomaty a n použivají právě vybraných prostředků. Tak na- padl dav nezaměstnaných Asquitha, když vy cházel ze sněmovny. Ministerský předseda, ob- klopen polieisty, dostal se konečně bez nehody do svého bytu na Downing streelu, sledován zá- stupem, jenž mu stále spílal. To jest předzvěst zimní kampaně.
Vánoce Asquith Local Jolmn Londýn
20 article
Dalši oblíže působí liberální straně suflra getiky, které rovněž zahájily kampaň. Počaly tím, že všem členům kabinetu přilepily na dvěře výmluvný protest a ohlásily velkolepé a hlučné manifestace v okolí Westninstru a možno-li, také uvnitř svatyně, kde se vyrábějí britské zákony všechny nespravedlivé, poněvadž neprohlašuj úplnou neodvislost a rovnoprávnost krásnéh poblaví, ne-li jeho superioritu nad ošklivým po hlavím. Více než 26 předloh bude podáno sněmovně poslanecké v podzimním zasedání, ale do 23. prosince, kdy má býti sněmovna odročena, po- čítají se toliko 53 pracovní dny a z toho jsou již 23 dny rozpočteny na debatu o licensing bill. Jak se vyřídi ostatní předlohy ve 30 schů- zích, je záhadou. Nikdy nebude míti liberáln vláda lepší příležitost použiti svého oblíbeného systemu skončení debaty, zvaného „guillotina“ V určitou, předem stanovenou hodinu skoné automaticky veškerá debata o některém para- grafu nebo skupině paragrafů předlohy a přejdé se k hlasování, nehledě k tomu, že některý při- vrženec nebo odpůrce předlohy třeba počal prá- vě mluviti. Dožde brzy k tomu, že se přečte text osnov předložených vládou a na to dojde hned ke hla- sování, což jest ostatně velmi praktické, nebo jaký smysl mají řeči, kterými se neziská an neztrati jediný hlas vládní většíně, poněvadž jde o otázky, o nichž hlasují strany jako takové. nikoli jako souhrn inteligentních a neodvislýci jednotlivců? Tento logický a rychlý postupse nelíbí mnohým liborálům a dráždí neobyčejně konservativce, kteří v době své moci používal „guillotiny“ s větší umírněností, než liberálové Ovšem je prayda, že konservativci neměli na programu také tolik otázek najednou Toto úsilí, přoměniti v několika letech sociální stav spojeného království, je slávou slabostí liborální strany. J. Coudurier.
J Coudurier Westninstr spojený království
21 article K nastávajícímu jmenování soudci V Kralovsii ceSREmI.
K nastávajícímu jmenování soudci V Kralovsii ceSREmI. slro Soudeovský odbor Klubu českých státníc úřadníků, uvažuje o bližícím se jmenování soud covských úřadníků v království českém, poklád. za svou povinnost sdělití s celou českou veřej ností toto: Déle několika let uvykla si justiční správ nechati v království českém (nikoli také v jinýeh zemích předlitavských) soudcovská místa dlouh neobsazena a shrnovati pak vše v jedno jmeno vání. Na prvý pohled zdů se pak, že jmenován soudcovská v král. českém jsou dosti značno čemuž ovšem, přihlédneme-li k faktu, že některá místa jsou až 2—3 roky uprázdněna, ve sku- tečnosti tak není. Důvod, proč justiční správa neobsazuje uprázdněná místa hned, nýbrž po dlouhé dob vše najednou, jest celkem dvojí: jednak není pro t. zv. německá místa lužební, pro kter vláda se úplně podrobila diklátu Němců,že totiž do t. zv. německého, resp. uzavřeného smíšeného územi nesmí býti soudeovským úřad- níkem jmenován nikdo jiný, než Němec, dost žadatelů německé národnosti; jednak, což ovšen plyne z důvodu předehozího, lze při hromad ném jmenování snáze povýšiti některé úřadníky — v tomto případě úřadníky německé národ- nosti — bez ohledu na jich pořadí ve statusu. Pnoti těmto náhledům musí se ovšem soud covský odbor Klubu českých státních úřadník co nejrozhodněji ohraditi. Dle zákl. zák. st (čl. 3.) jsou veřejné úřady všem státním obča- nům stejně přístupny; nemůže býti tudíž příslu- šenství k určitému nánodu zajisté ani zvláštním důvodem kvalifikačním, ani překážkou pro do- sažení určitého úřadu neb místa služebního.
Němec zákon . st
22 article
Ani říšský, ani zemský zákon nezná (vyjímaje do jisté míry Tyroly) v určité korunní zemi něja- kébo zvláště uzavřeného území, naopak čl. 4.,6. zákl. zák. st. o všeobecných právech občanů se proti takovéto fikci výslovně staví. Konečně status, byť i neposkytoval nižádnému úřadníku snad již práva nabytého (jus quaositum) na po- stup, přece již svou existencí — pro království české i svou jednotností — zakládá pro úřadník nárok, pro správu státní (v našem připadě tedy pro správu soudní) pak závazek, aby každý, kdo zvláštním důvodem neobjeví se býti nekvalifi kovaným, podle svého pořadí ve statu byl postu pem doby také povýšen. Vlivem politických, resp. národnostních poměrů objevuje se ve správě soudní déle několika let určitý směr, ob sazovati uprázdněná místa i dle národnosti ucha- zečů. Směr tento svědčí výslovně proti základ ním zákonům státním, a jest povážlivým pre- judicem pro spořádanou správu státní, kdyžtě o jmenování úřadnictva nemá na příště rozhodo- vati věvná a jazyková kvalifikkace, nýbrž poli- tické a národnostní poměry mocenské. Avšak směr tento jest i vyloženou újmou úřadníků české národnosti, neboť jmenování soudcovských úřadníků dle národnosti provádí se jen v nej- nižších třídách hodnostních, poněvadž jest to zde ku prospěchu Němeů, nikoli však také ve třídlách vyšších, a v ústředních úřadech, kde zastoupení českého národa jest až křiklavě ne- patrné, nč-li nechybí vůbec, poněvadž takové jmenování bylo by na prospěch Čechům. Soud- covský odbor Klubu českých státních úřadníků shrnuje tudíž veškery úvahy v tato přání: 1. aby odstraněna byla jakákoli fikce t. zv.
Čecho Tyroly
23 article
uzavřeného území a aby správou státní bylo zcela jasně vysloveno, že veškera služební místa v celém král. českém jsou stejně přístupna všem kvalifikovaným žadatelům bez ohledu na jich národnost. Přání toto netýká se pouze úřadni- etva českého, není tedy záležitostí stavovskou, nýbrž jest i zájmem celého národa, neboť ne- lze upříti, že vylučování českého jazyka z úřadů v t. zv. uzavřeném úzamí jest v bezprostřední souvislosti se systematickým očišťováním tohoto územi od českého úřadnictva; 2. aby na každé uprázdněné místo byl vždy také vypsán konkurs, neboť jen tímto způsobem bude umožněno všem kvalifikovaným úřadníkům hlásiti se o místa, která nevypsáním konkursu jsou pro ně jinak nepřístupna; 3. každé uprázdněné místo budiž do trí měsíců od svého uprázdnění obsazeno. Důsled- kem toho bude vyloučeno jakékoli hromadné jmenování, které vlastně přímo i nepřímo spl- ňuje požadavky Němců a prospívá v podstaté jen žadatelům národnosti německé; 4. aby byl zaveden automatický postupový system dle služebního stáří, přiměřený duchu času, čímž budou odstraněny nejkřiklavější ne- shody při postupu úřadnictva, a čímž úřadníkům bude zajištěna jistota postupu a příjmu, jistot existence a duševního klidu; 5. aby kvalifikace byla udílena správněa
Němec
24 article
spravedlivě. Pokud věcné kvalifikace se týče, neměří se, jak zkušenost, nabytá v posledních pěti letech svědčí, stejnou měrou žadatelům české národnosti a žadatelům národnosti něme- cké; to jasně vyplývá i z prohlášení vládních, jmenování doprovázejících. Neboť, kdežto ze ža- datelů némeckých pro nedostatek věcné kvali- fikace nikdo nebyl praeterován, byla při kaž- dém jmenování celá řada českých žadatelů z předstíraného nedostatku věené kvalifikace opomenuta. A přece jest všeobecně známo, ž čeští soudcové jsou při nejmenším stejně zdatnn ve službě, jako jich kolegové němečtí. Totéz zvýšenou měrou platí o jazykové kvalifikaci, ne- boť celá řada českých žadatelů bývá udělením nesprávné a nespravedlivé jazykové kvalifikace již předem vyloučena ze jmenování na určité misto služební jazykové smíšené neb s obyva- telstvem převážně německým. Tyto požadavky, nanejvýš spravedlivé, před- kládá soudcovský odbor Klubu českých státních úřadníků širší veřejnosti české v úvahu za tím účelem, aby tato seznati mohla, že nejedná s tu snad jen o zájem jednotlivého stavu, tedy o otázku čistě stavovskou, nýbrž že jde současn a snad i především o zájmy eminentně národní, jichž nerespěktování může míti pro celý náro český v dohledné době následky opravdu nedo- zírné
25 title
V Praze, 17. října.
Praha
26 article Projevy souhlasu
Projevy souhlasu s postupem českých poslaneů na zemském sněmu král. českého. Členstvo „Úřadnické besedy“ v Žižkově, shro- mážděně ve schůz. dne 9. října t. r., usnáší se na tomto projevu: Po drahná leta národ český gomáhá se toho, aby se spoluobyvateli své země žil život národů vzdělaných. Ač národ český v království če- ském zaujímá převážnou většinu, nicméně v zájmu klidného spolužití projevoval svým spoluobyvatel ům — Němcům — vzdy tolik ústupků, že nelpěl na prioritě, jež mu plným právem nálezela a náleží, ný- brž nabizel jim povždy úplnou rovnoprávnost, ma e v ně tolik důvěry, že poctivou tuto napídku s vdčě- nosti a uznáním přijmou. Leč sklamání bylo všemu tomu odpovědí. Němci nejen že odmitají tyto naše ústupky, oni dokonce, ač dobře vědí, že jsou v men- šině, osobují si u nás větší práva proti naší majoritě, ano ve své troufalosti zacházejí tak daleko, že při domáhání se primátu, který jim přirozeně nemůžea nesmí náležeti, neštití se i násili, krveprolití, ba i su- rových vražd. Po marných snahách našich o čestné rovnoprávné vyrovnání, na něž odpověděno bylo vždy jen násilnostmi, na našich přislušnících pácha- nými, míra trpělivosti naší jest konečně dovršenaa tu nezbývá nám, než vzchopiti se a odkázati jejich
Němec Žižkov
27 article
smělost do náležitých mezí. Třeba dáti jim na vše odpověď takovou, aby z ní jasně vyčelli, že jsou pouze menšiuou v našem království a dle toho že požívati mohou práv jen tolik, kolik pro menšinu jen spravedlivě se sluší. Voláme tudíž ke všem po- slancům českým: Zasadte se vším úsilím o to, aby jazyku našemu jako jazyku vělšiny obyvatelstva v království če- ském zjednáno bylo tolik váhy, abyv krajích českých pří všech úřadech, jak stát- ních, tak autonomních a při všech ve řejných označeních bylo jedině ja zv- ka českého uživáno, pouze v krajích smi- šených a německých bylo užito vedle ja- zyka českého — tedy na druhém místě — také jazyka německého. Žádáme všechny veřejné korporace české, aby k tomuto našemu projevu se připejily.
28 article
Manifestační schůze pro české menšiny v Úpici dne 11. října 1908 konaná za účasti 600 osob z ce- lého kraje, usnesla se po referálech p. dra. Ant Hajna, fíš. poslance a p. J. Havleny, člena ústředního výboru N. J. S. z Prahy, jednomyslně na této pro- testní resoluci: „Zástupcové obcí, okresů. spolků a korporací okresu úpického a polického, dále českých menšin z okr. hejtmanství: trutnov- ského, broumovského a vrchlabského, shromáždění na manilestační schůzi v Úpici 11. řijna 1908, usnesli se na této resoluci, kterou předkládají vládě a všem poslancům našim zemského sněmu král. českéhoa říšské rady k bedlivé úvace a provedení: Již po dlou- hou řadu let nese se touha našich německých sou- sedů za zřízením čistě německého kraj. soudu v Trut- nově. Uváživše, že snaha tato směřuje k roztržení slavného království našeho a k vytvoření samostat- ného území německého, v němž nemá míti jazyk če- ský nejmenší platnosti, v němž mají četné české menšiny býti umlčeny a nadobro zničeny, uváživše, že národní odpůrci naši dávají snaze této zcela ne- pokrytě před zraky orgánů vládních a v našich ústav- ních zákonodárných sborech ráz vlastizrádný, uvá- živše, že nepřátelé naší ani v nejmenším neohližejí se na peměry teritoriální a na účely praktické po- třeby, uváživše, že snaha ta porušila by zaručená a nezadatelná práva království našeho, přísahami panovníkův stvrzená, ohražujeme se se vším důra- zem proti záměrům takovým, vyzýváme naše zá- stupce ve vládě, veškeré naše poslance a příslušné činitele aby všemi silami se zasadili o to, aby ne- oprávněným ulánům těm byl již jednou učiněn ko nec. Budeme bedlivě na stráži a k činu tomu, b i snad vládou již dokonce slíben byl, nikdy a z žádnou cenu nepřipustíme. Zavazujeme k tom
Hajn J Havlen Úpice Praha Trut