1
masthead
18. října 1908. Císlo 287
4
article
než byl těžce raněn v Solunu, dlel v Baňsku, kdež
vysvětlovai, že zavraždění Sarafova a Garvanova
nebylo záležitosti osobní; oba prý musili býti za-
vraždění, protože byli přivrženci oficiálného Bulhar-
ska. Obyvatelstvo Razložska s vysvěllením není spo-
kojeno a chce učiniti přítrž řádění zbůjníka, který je
dlouho terorisoval.
Srbský penstonát v Solunu je zavřen. Žáe
i učitelé odjeli do Srbska.
Mladoturci v Solunu nepomýšlejí na válku
s Bulharskem, protože dobře oceňují jeho válečnou
moc a obávají se rejdů reakce, která se seživuje.
Znovu organisuji čety, které přepadají Bolhary. Tak
ve vesnici Gardovci (Kočansko) jedna turecká četa
v noci přepadla několik bulharských sedláků, kteří
pásli koně. Zabit byl Mirče Slefanov. Rano prokurá-
tor s jedním juzbašou vyšetřovali událot a uvěznii
ostatní sedláky (kteří v noci útěkem se spasili), aby
je odvrátili od úmyslu podati svědectvi.
V Ochridu dnem i nocí obcházejí oddělení vo-
jáků (devrieta), protože Bulhaři prý se ozbrojili za
účelem osvobození uvězněných vojvodů Čauleva
Gjurčina.
Cesta cara Ferdinanda bulharskou
zemi.
Bulhar
Slefanov
Čaulev Gjurčin
Ferdinand
Srbsko
Soluna
Bulharsko
Gardovec
Rana
Soluna
Sarafov
Garvanov
Kočanský
5
article
Pův. dopis „Národních Listů“)
Ze Sofije, 12. říjns.
„Prvý bulharský car“ je dobrým psycholegem
Aspol psychologii davu ovládá dokonate. Věděl, že
prohlášení Bulharska za nezávislou državu se bude
zamlouvat srdci každého nacionalistického bulhar-
ského člověka — a tím mimo několik věčných reso-
nerů a hrstku nejdivočejších theoretiků učení Marxova
je Bulhar každý — a hned kul železo, dokud bylo
žhavé a vydal se na malou pouť po „obnoveném car-
stvi“, aby dal příležitost davu k vyburácení se, k vy-
bití pocitů, jichž v duši dnešního Bulhara je víc,
než elektřiny v čerstvě nabité leydenské láhvi.
Marxův
Bulhar
Bulharsko
Sofijá
6
article
Bulharský lid sympatisoval s Mladoturky. Bul-
harské čety odhodily zbraň. Vojvodové putovali do
Soluna, aby se tam bratřili s „hrdinami dne“. To
bylo zjevem velice pozoruhodným. Vždyť ty čety
po řadu let vlastně byly vládci Makedonie. Ve dne
vládcem skrývajícím se v lesích, ve skalinách hor.
ale v noci vládcem neomezeným, pánem bez odvo-
lání. Ti, kteří se postavili proti roztrhání hranic „Sv.
štěpánské Balgarie“, kteři práhli po její svobodě
kteří se bili za její autonomii, otevřeli svou náru
a tiskli k srdci — Mladoturka. Radovali se nad po-
rážkou turecké reníkce, radovali se, že navždy je ko-
nec tradicím padišaha a věřili mladotureckému libe-
ralismu. Ale ten liberalism se málo liší od německého
Je liberalismem jen pro panující racu — jíž „džau-
rové“ zase jen něli sloužiti za podnož. Renkcin-
nářské Turecko dvacet dlouhých let vyssávalo samu-
statnost Bulharska, usmířilo se se stavem věcía
nenaříkalo nad zničenou suverenitou — a tu liberáln
Mladoturci ruší klid dvaceti roků a vnášejí disonanci
do sotva započaté písně „pobratimstvi
Prvý bulharský car cestuje bez tureckého
cestovního pasu. Nepotřebuje ho, nechce ho, neuzná-
vá ho. Pověděl to slavnostně v cerkvi „sv. 40 mu-
čedníků“. A cestuje zase. Zatím jen po lánech obno-
veného carstva. Což přirozenějšího, že lid mu sype
na cestu kvití, že jásá, že buduje plány na velkou
sv-štěpánskou“ otčinu? Ty plány ještě neprozra-
zuje Je i ve svém nadšení ostražitým. Ale je pře-
svědčen, že turecký nizam ani jednu kulku nevypálí
na území carstva. Snadno se té pravdy domakal. Měi
práci s Musulmanem po pět dlouhých století. Vi dobře
že i Mladoturek je — starým Turkem, dosud chorým
a slabým rekonvalescentem.
Vojvoda
Turek
Makedonie
Turecko
Bulharsko
Soluna
7
article
Cestuje bulharský car a upevňuje — dynaslii
Za tepla ještě. Podnikavý, rychlý v posuzování si-
tuací, hned dobře chápe, která cesta z Trnova je nej-
kralší k bulharskému srdci.
Volí cestu přes památnou Šipku, Tam banálná
jinak nota bulbarské národní hymny, učinila zá-
zrak. Ona, jen ona zachránila bulharskou svobodu
Když již bezpříkladnou námahou, vzdorujíce tříden-
nim šíleným útokům Sulejmara-paše, vystleni v zmu-
lomyslněni stálým otátením očekávané pomoci, chrabřo
Orlavci a Brjanci opouštěli své posice, v ladách bulhar-
ských melodců zaburácela ta píseň. Zaburácela „Šurní
Marica“ zapřísáhli se junáčtí spolčenci do jednoho
že zhynou na kanarách Šipky, ale že na krok ne-
ustoupí. Kamením a pažbami svých pušek drtili hlavy
snědých Arabů, ktoří s vypoulenýmua očima, slodkry
tými huňatými prsy se drali k Orlímu hnízdu, kteř
již již stahovali kola děl do propasti; hladoví a žízni-
ví Opolčenci rvali se Araby o každou píď skali
a vydrželi!
Car Ferdinand je dobrý psycholog! S obnaženou
hlavou se šel poklonit hrobům bohatýrů. U každého
zapadlého pahrbečku, v němž stlely kosti junáků, s
požehnal křížem. Po Šipce šel a kráčel k — bulhar-
ským srdcím
Velebně se rozhlaholily ty obrovské zvony chrá-
mu. Oka nebylo, které nebylo by ovlaženo slzou, když
se otevřel portál chrámu před „prvým bulharským
carem“.
Šipka
Brjanec
Opolčenec
Ferdinand
Trnov
Šurní Marica
8
article
A potom car putoval Rivierou Bulharska — rů-
žovým údolím, jež zavlažuje Tundža. Po cestě lidu
k umačkání. I ti nevlídní Turci se rozhoupali. Tan
stáli a čekali na příchod cara. Pištivé klarinety ště-
betaly: „Šumí Marica“, V Kazanliku tisícové oče
kávali cara. Vítali ho chlebem i solí, vltali ho jáse-
tem. Rečníci svou přirozeností velebili ho a pobádal
ke krokům mužným: „Derzaj carju naroda je sat
teb!“.
V Nové Zágoře car byl dojat malým, ale pohnu-
tlivým intermezem: Stará babička, vetchá, zbytek
z minulosti, tiskla mu ruku a požehnala ho prostymi
slovy: „Da ti je čestito carstvo“
V Plovdivě holdovali caru všichni. Bulhaři, židé
cikáni, Arménci, pravoslavní i — katolíci, jež vedl
stařičký, vznešený vladyka Menini. Jen Řekové s
neukázali! V 51/2 bod. čar zaslavil své kroky v chrá-
mu vsvatě Bogorodice“. Po levé straně stáli Opol
čenci, ta chloubu národa. Staříci se sněhem vlasu
Nesli svůj slavný prapor. Po pravé straně u svého
praporu se nakupili Makedonci Oba prapory se skl -
nily. Pozdravili staří bohatýří cara válečným pozdra-
vem. Pohovořil s nimi. Pochválil je: „Otlično“. A již
s odkrytou hlavou mířil k dvěma hrobům. Udiven
ministři ho následovali. Poučil je car: „Hle, hroby
metropolitů Panareta i Natanerila.“ Zajásali Make-
donci! Car se pokřižoval nad hroby jejich vladyků
vlast Cyrilla a Methoděje byla jich kolébkou! Oprav-
du, car Ferdinand je psychologem davu. Všecnn
zná, každou tajnou pešinku zná, která vede — k sroci
V kostele usedl na carský trůn. Metrapoli
Marksim sloužil „moleben“. A chrámem zahlaholil
požehnání: „Velikomu carju bolgarskomu, carici
Eleanorě, velikomu knjazy Börisu a vsemu carstvu
justěmu domu
lidu.
Turek
Bulhar
Arménec
Menini
Řek
čenec
Makedonec
Nataneril
Ferdinand
Bulharsko
Tana
Marica
Nová Zágora
9
article
Odhaleni z kongresu berlinského.
Odhaleni z kongresu berlinského.
Znamenitý historik a politik francouzský
Gabriel Hanotaux, jenž jako ministr zahra-
ničních věcí byl jedním z tvörců slliance fran-
couzsko-ruské, uveřejnil v posledních dvou
sešitech »Revne des Deux Mondes« neobyčejně
zajímavou studii o kongresu berlinském. Pa
mátná tato porada diplomatická, od nížse
datuje nová epocha evropské politiky a v níž
jí dán byl nový směr, je opět předmělem
mnoba vzpomínek a úvah vzhledem k velkým
převratům na Balkáně, jež budou patrně vyža-
dovati svolání nové podobné konference státníků.
Ve chvíli, kdy Bulherško se prohlásilo samo-
statným carstvím, kdy Rakousko Uherskosi
přivtěldo Bosnu a Hercegovinu, kdy v Srbsku
a Černé Hoře bouří válečná nálada a lid hoři
dychtivosti vrhnouti se na Rakousko, je zají
mavo čísti Hanolauxovu studii o kongresu
berlinském, kde po válce rusko-turecké Bismark
vylvářil novou fysionomii Evropy.
Hanolaux opírá svou práci o důkladné do-
rumenty dplomatické, a to nejen o prameny
hřadní, ale zejména o četné záznamy a memoiry
Hanotaux
Hanolaux
Balkán
Rakousko
Bosna a Hercegovina
Srbsko
Černá hoře
Evropa
Deux Mondes
10
article
soukromě zúčastněných činilelů, z nichž mnobé
dosud byly neznámy. Mnoho důležitých podrob-
ností pro svůj obraz kongrésu berlinského
čerpal z nevydaných vzpomínek ruského státníka
hraběle Šuvalova, jenž, jak známo, hrál na
kongresu vynikající roli.
Autor stručně a výrazně líčí stav evropský
před vypuknutím války, kdy se pozvedaly mocné
protesty proti turecké tyranii, kdy Gladstone
výslovně poukázal na útrapy zotročených Bul
harů. Zvláště Bulhar, silný, pracovitý, houžev
natý vzbuzoval sympatie a soucit Evropy.
Otázka balkánská se stala předmětem nej-
vážnějších starosti. Způsobila velké zápletky di-
plomatické, vyvolala Bismarkovy intriky, obavy
lorda Derbyho, nesnáze Gorčakovovy a již tehdy
upozornila inteligentního prince Walesského,
který pod zevnějškem světáka skrýval politickou
bystrost, na nebezpečí velké etižádosti německé
politiky. Balkán se stal problémem znepokojují-
cím všecky hlavy státnické.
Válka rusko-turecká vypukla 23. dubna
1877 a po nesmirných útrapách, ohromných
ztrátách a úžasných hrdinstvích dostali se Ru-
sové až ke branám Cařihradu. Svět očekával
v bezdechém napjetí konec tragedie Turecka
Ale »nemocný muž« byl zachráněn v poslední
chvíli, kdy již se nad nim vznášela drtivá
smrticí ruka osudu. Bismark a Beaconsfield
zarazili vitězný postup ruské armády, která ho-
řela touhou vtáhnouti do Cařihradu.
Německo v té rozhodující chvili dějin po-
stavilo se proti Rusku a zamezilo, aby nadvládě
světa nerozhodoval element slovanský.
Šuvalov
Gladstone
Bulhar
Bismarkův
Derby
Gorčakovův
Walesský
Evropa
Balkán
Cařihrad
Turecko
Německo
Rusko
11
article
Bismark jednal dle ideálu svého největšíh
odpůrce v parlamentu, vůdce středu Windhor-
sta, jenž všsk sledoval též politiku nadvlády
velkého Německa jako železný kanclér.
Windhorst pravil tehdy v parla mentu
»Neshledávám, že zájmy Německa by byly ně-
jak nepatrné v tomto koníliktu. Dle měno ná-
hledu jedná se v této otázce východní o velkou
otázku, plnou konsekvenci pro budouenost
který ze dvou živlů, germánský
nebo slovanský, má vládno u
světu. (Hlasy: Pravda !) Musíme se uchopiti
zájmu německého v jeho unsversalitě.«
A ruská diplomacie, vedená stařičkýma
ješitným Gorčakovem a Šuvalovem, fasemnova
ným prohnaností a energil Bismarkovou, nebyla
ve své výši v té osudné době. Dala se zakřik
nouti Berlinem, nedokončila vítězné dilo ruské
armády a chabě se propůjčila záměrům Bis-
markovým a Beaconsfieldovým. Cužádostivý lor
a »pověstný makléř« z Berlina měli lehkou
hru. Berlin byl určen za místo kongresu, kde
se měla rozhodnouti otázka balkánská a státi
nová orientace v evropské politic-.
V sídelním městě německé říše řídil tvrdou
rukou jednání kongresu zakladatel německé říše
Bismark, vedle něhož v popředi stáli
Beaconsfield a Gorčakov a za nimi, se kupila
ostražitá družina evropských ministrů a diplo-
matů, od generálního štábu Bismarkova s Ho-
henlohem a Radowitzem v čele, od malebného
parádního hr. Andrássa, provázeného Karo-
lyem a bur. Hübnerem až k pašům a begům
zastupujícím sultánovu vládu. Francie po jakéms
zdráhání odhodlala se jíti též na kongres a vy-
slala tam ministra zahraničních věci Waddiny-
tona. Kongres byl zahájen 13. června 1878a
skončen měsíc na to.
Windhorst
Gorčakov
Šuvalov
Bis
Beaconsfieldův
Beaconsfield
Německo
Berlín
Kara
Francie
Bismarkův
12
article
Jako už trefně karakterisuje Carathéodory
paše ve svých nevydaných vzpominkách: »Kon-
gres berlinský je zeela dominován knížetem
Bismarkem. Události utvořily knížeti zeela ne-
obyčejnou posici jak v Německu, tak i v celé
Evropě. Všeobecná je důvěra a strach jim in-
spirován. Kniže neuznává žádnou vysší osob-
nost nežli clsaře a to za podminkou, že je sám
tlumočníkem jeho vůle.«
Hanotaux se táže: »Chtělo Rusko zničii
Turecko? Mélo zájem v tom, aby tato mec
málo nebezpečná, byla nahražená mocnostmi
vládnoucími na Středozemním moři a na Bal-
káně? A s druhé strany myslila Anglie sku-
tečně, že zamezí stroskotání eisarstvi tureckého
Byla by až do konce podporovala původce
»bulharských ukrutnosti«? Neměla se co obá-
vati jiných, horších odpůrch nežli byli Slované,
kteři ji stále naplňovali starostmi ?«
A v tomto zmatku různých zájmů a od
porujících si politik Německo jde klidně za svým
eilem a za svou koři-tí. »To je celá historie
kongresu« praví Hanolanx.
Kongres vytvořil Bulharsko, ale Bulharsko
zkomolené, nespokojené, podrobené sultánovi.
»Dějiny zazasmenávaji tento čin: nový národ
se narodil na Balkáně. Osobnost velmi živoucl,
robustní a podnikavá, která brzo vyprostise
z umělých hranic a pout, jež ji vnutila diplo-
macie evropská.«
Andrassy, podporovaný Bismarkem, prohla-
šuje vůči námitkám italského vyslance hr. Cortia,
že Rakousko má právo obsadili Bosnu a Herce-
govinu, že se tím stavi zcela na půdu evrop-
ského hlediska.
Hanotaux
Slovan
Bismark
Německo
Evropa
Rusko
Turecko
Bala
Anglie
Bulharsko
Balkán
Rakousko
Bosna
Kon
13
article
»Némecký vliv,« plše Hanotaux, »klade
nobu na poloostrov balkánský. Gorčakov se chtě
měřit s Bismarkem a byl poražen. Velké obět
ruské politiky z r. 1863, 1866 a 1871 byly
takto odplaceny.«
Hanotaux uveřejňuje pozoruhodně a ne-
známé podrobnosti o rakouském úsilí o Bosnu
a Hercegovinu. Uvádí ze známých již pamět
Caratheodory pa še :
»Anglčtí plnomocnici zvěděli, že kníže
Bismark vnukl Rakousku myšlenku, aby vtrhlo
do Bosny a Hercegoviny, nevyčkávajíc souhlasu
Vysoké Porty. Turečtí zástupci se sháněli po
nějakém zächranném prostředku, jímž by čelili
tomuto novému nebezpeči. Prostředkem tím byla
tajná smlouva, která jaksi měla uchlá-
choliti Turecko a »dočasnou okupaci« rakouskou
Bosny a Hercegoviny s okrském Nového Pazaru
postaviti pod předběžnou dohodu s Tureckem.
Text této klausule, jež měla ostati tajnou,
je: »Na přání, vyslovené plnomoeníky ottoman-
skými jménem jejich vlády, prohlašují plno-
mocníci rakouští jménem Jeho Veličenstva císaře
a krále, že právo suverenity J. V. s ul
tána na provincie Bosnu a Heree
goviny neutrpí nijaké ujmy ná-
sledkem okupace, o níž je zmínka v článku,
týkajícím se obou řečených provincií, že o ku-
pace bude pokládána za provisorn
a že předběžná dohoda o podrobnostech okupace
se stane mezi oběma vládami hned po skončen
kongresu.« Berlin, 13. července 1878.
Hanotaux
Gorčakov
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Turecko
Bosna
Hercegovina
Nový Pazar
Berlín
Bismark
14
article
Andrassy, Karolyi, Heymerle. Kongres ber-
linský opět zachránil Turecko. Podrželo nejen
Catihrad, ale i celé územi, které mu odňal
smlouva míru s Ruskem, uzavřená ve Sv. Št-
pánu. Država turecká je zachována i na středo-
zemním moři i na Krétě. Lord Beaconsfield pro-
hlásil na kongresu: »Jedním ze základních po-
žadavků všeobecného míru je neodvislost sul
tána jako evropského suveréna.«
Anglie si odnesla svou kořisť, ostrov Cyper
a sáhla tak na práva Francie a Italie, států
středomořských. Za to však prohlásíla, že ne-
bude nic namitati proti francouzskému postupu
v Tunisu. President francouzský Mac-Mahon
v tom viděl intrikánský záměr anglický, dostati
Francii do sporu s Italií a byl velmi pobouřen
jednáním diplomatů Velké Britanie.
Andrassy
Karolyi
Heymerle
Beaconsfield
Mac
Mahon
Turecko
Rusko
Kréta
Anglie
Francie
Tunis
Velká Británie
Italia
15
article
Berlinský kongres zakončil své práce dne
13. července. 16. července se vrátil lord Bea
consfield jako triumfátor do své vlasti. Nadšený
lid uspořádal mu v Londýně obrovské demon-
strace. S balkonu ministeria v Downing Stree
pronesl lord k jásajícímu davu pověstná slova
»Přináším mír se ell.«
Byl to nejslavnější den tohoto velkého eti
žádostivce, bývalého romanopisce a dandyho
jenž dovedl Anglu k nebývalé slávě a moci
Kníže Gorčakov, stále churavicí, nemohl se
zúčastnit hostiny na konci kongresu. Byl iaskavě
přijat carem v Carském Selu, kde dvůr okázale
slavil osmdesáté narozeniny kaneléřovy, jehož
dnů bylo již na mále. Kníže Bismark odje
klidně do Kissingenských lázní.
Hanotaux končí svůj pozoruhodný článek
poukázáním na velké vítězství, jež dobylo Ně
mecko pod vedením Bismarkovým. Po Hrade
Králové a Sedanu dosáhlo nového triumfu
tentokráte porazilo Rusko, netasivší ani meče
Jeho moc rozvinuje se na východ a jih, vrhl
Rakousko na Dunaj a zatlačilo Slovany do step
asijských.
»Evropská politika sklání se před převahou
německou, jiným vládám nezbývá nežli hledat
náhradu v dáli: nastává nová epocha, epoch
světové politiky.«
Bea
Gorčakov
Hanotaux
Bismarkův
Londýn
Selo
Králové
Sedan
Rusko
východ
Rakousko
Dunaj
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. října. (Národní katast
v Haliči.) Demokratická levice na sněmé
haličském podala dva návrhy volební reformy
Dle jednoho sněm má míti 200 členů, z nichž
by bylo dosavadních 12 virilistů, 148 poslaneů
volených na základě všeobecného volebního
práva a 40 zástupeů různých zájmů. V této zá
jmové skupině navrhuje se agrárníkům, platícím
aspon 150 K přímé daně (zvláště tedy velko-
sttkářům), 22 poslanců, každé obchodní komoře
dva, řemeslným komorám ve Lvově a Krakově
po dvou, komorám advokátským, lékařským
inženýrským po jednom mandátu. Starší demo-
kratický návrh opiral se o nůrodní katastr
dle vzoru moravského, jehož pomoci má se za
bezpečiti zastoupení polským menšinám ve vý
chodní Haliči.
Z Terslu, 14. října. (Přípravy k vol
bám sněmovním.) Společný chorvatsko
slovinský volební výbor, mající sidlo v Pazině.
vyhlásil již kandidátní listiny pro zemské sně
movní volby v kurii všeobocné a ve venkov
ských okresích. Ve všeobecné kurii kandiduje
ve čtyřech okresích po dvou kandidátech, ve
venkovských okresích ve všech čístě chor vat-
ských a slovinských okresech, a mimo to dv-
kandidáty i v okrese koperském, na který si čin
nárok Vlachové, který má však tak značnou
slovinskou menšinu, že zvolení slovanských po
slanců není ani zde vyloučeno.
Vlach
Praha
Halič
Lvov
Krakov
Terslo
17
article
Ze Záhřeba, 14. října. (Konřlikt kato
lického biskupa s krajským hejt
manem.) Katolický bískup v Mostaru, Bu-
conjič, odslouživ Te deum na poděkování zn
přivtělení Hercegoviny k rakouské říši, chtě
poslati holdovaci depeši panovníku a vedl depu
taci mostarských katolíků ke krajskému hejl-
manovi, bar. Pittnerovi, aby mu projevila své
uspokojeni nad annexi. Hejtman však deputae“
nepříjal a depeši nedovolil odeslati, poněvadr
byla adresována „císaři rakouskému a král
chorvatskému“, a mimo jiné žádalo se v n
sloučení Bosny a Hercegoviny s ostatními chor
vatskými zeměmi pod žezlem Habsourků. Biskup
Bueonjič dojel si do Sarajeva a tam siu
chefa zemské správy stěžoval na bar. Pittnera.
Gen. Winzor vyhověl stížnosti biskupově, zruši
hejtmanovu konfiskaci, lakže depeše mohla být
panovníku odeslána.
Z Lublaně, 14. října. (Volební opra
va ve Štyrsku a Slovinei.) V politickén
výboru štyrského sněmu vyhotovený a sněm
již předložený nový volební řád rozmnožuje po
čet poslanců i s třemi virilisty na 87. Ačko.
Pittner
Bueonjič
Záhřeb
Mostar
Hercegovina
Bosna a Hercegovina
Sarajevo
Lublaň
Štyrsko
T deum
Habsourky
18
article
Slovinců je v zemi dobrá třetina, budou moe
i dle nového volepaíhé řádu získati nejvýš 13
mandátů. Deset mandátů mají zabezpečeno
z jihoštyrských venkovských obcí, jeden z nové
skupiny slovinských měst a městeček a dva
z kurie voličů, kteří nemají volebního práva
v žádné jiné kurli. Jedinou výhodou nového
zemského zřízení bude pro Slovince, že si mo
hou sami zvoliti jednoho člena zemského vý
boru, a nebudou odkázáni na milost Němců. Ku
rie venkovských obef bude totiž voliti dva členy
zem. výboru, každý člen kurie smí však napsat
na volební lístek pouze jedno jméno a za zvo-
lené budou pokládáni ti dva poslanci, kteří ob
drží poměrně nejvíce hlasů. Jeden člen zem
ského výboru připadne tedy Slovincům, kteř
budou míti ve venkovské kurii 10 členů, kdežto
celá kurie má míti 28 poslanců.
Sociální demokraté získají novým velebním
řádem čtyři mandáty. Dosud mohli zvoliti nej-
výš dva poslance, nyní budou míti zabezpečeno
šest mandátů.
Ze Záhřeba, 13. října. (Ústava pr
Bosnu.) „Obzor“ dovídá se ze Sarajeva, že
tamější vláda již vypracovala osnovu ústavy pro
Bosnu a Hercegovinu, jež bude vyhlášena dne
2. prosince, v den panovnického jubilea. Prvý
bosenský sněm má se shromážditi v prvých mě-
sících příštího roku. Volby do sněmu mají se
konati v kuriích dle vyznání, ale od poměr-
ného zastoupení se prý upustí, ježto se ne-
osvědčilo (?) při volbách do obecních zastupitel
stev. Kromě městské a venkovské kurie zříd
se ještě kurie největších poplatniků
a kurie inteligence, v níž budou volit
zvláště úřadníci, kterým se přizná také pasivné
volební právo. Kompetence sněmovní má se vy
maziti dle vzoru zemských sněmů v Rakousku
Němec
Záhřeb
Sarajevo
Bosna a Hercegovina
Rakousko
Bosna
19
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna. (Původní dopis „Nár. Listů.“
Po desetinedělních prázdninách sešel se angli
cký parlament opět ku práci. Podzimní zase
dání potrvá jistě až du Vánoc a snad až do No
vého roku. Členové parlamentu nevrátilise
tentokrát do hlavního města pro zábuvu, aspoi
oficiálně, očekává je v nynějším zasedáné velm
mnoho práce. Zejména dvě otázky budí velký
zájem mezi členy poslanecké snémovny i jejich
voliči, zákon o obmezeni výčepnietví, zvaný li-
censing bill a zákon školský, oducatín
bill.
Bude také dosti potíže s nezaměstnaným
a socialisty. Labour party počala již interpelo
vati ministurstvo o této palčivé otázce: „eo
hodlá vláda nějniti pro nezaměstnané dělni
ctvo?“ Po celé zasedání budou socialisté štvát
liberální stranu a dokazovati lidu, že měšťáci
ať náležeji kterékoli straně, nic pro dělnictvo
neučiní. Ministerský předseda Asquith posla
delegáty nezaměstnaných velmi vlídněke svému
výtečnému kolezovi, presidentu Local govern
ment board Jolmnu Burnso vi, který je neméně
vlídně poslal ke svému výtečnému kolegovi
Asquithovi nazpět, poněvadž Asquith jedině
může ve sněmovně poslanecké učiniti ofiekáln
prohlášení o tom, co vláda hodlá učiniti pr
nezaměstnaně.
Socialisté jsou špatnými diplomaty a n
použivají právě vybraných prostředků. Tak na-
padl dav nezaměstnaných Asquitha, když vy
cházel ze sněmovny. Ministerský předseda, ob-
klopen polieisty, dostal se konečně bez nehody
do svého bytu na Downing streelu, sledován zá-
stupem, jenž mu stále spílal. To jest předzvěst
zimní kampaně.
Vánoce
Asquith
Local
Jolmn
Londýn
20
article
Dalši oblíže působí liberální straně suflra
getiky, které rovněž zahájily kampaň. Počaly
tím, že všem členům kabinetu přilepily na dvěře
výmluvný protest a ohlásily velkolepé a hlučné
manifestace v okolí Westninstru a možno-li, také
uvnitř svatyně, kde se vyrábějí britské zákony
všechny nespravedlivé, poněvadž neprohlašuj
úplnou neodvislost a rovnoprávnost krásnéh
poblaví, ne-li jeho superioritu nad ošklivým po
hlavím.
Více než 26 předloh bude podáno sněmovně
poslanecké v podzimním zasedání, ale do 23.
prosince, kdy má býti sněmovna odročena, po-
čítají se toliko 53 pracovní dny a z toho jsou
již 23 dny rozpočteny na debatu o licensing
bill. Jak se vyřídi ostatní předlohy ve 30 schů-
zích, je záhadou. Nikdy nebude míti liberáln
vláda lepší příležitost použiti svého oblíbeného
systemu skončení debaty, zvaného „guillotina“
V určitou, předem stanovenou hodinu skoné
automaticky veškerá debata o některém para-
grafu nebo skupině paragrafů předlohy a přejdé
se k hlasování, nehledě k tomu, že některý při-
vrženec nebo odpůrce předlohy třeba počal prá-
vě mluviti.
Dožde brzy k tomu, že se přečte text osnov
předložených vládou a na to dojde hned ke hla-
sování, což jest ostatně velmi praktické, nebo
jaký smysl mají řeči, kterými se neziská an
neztrati jediný hlas vládní většíně, poněvadž
jde o otázky, o nichž hlasují strany jako takové.
nikoli jako souhrn inteligentních a neodvislýci
jednotlivců? Tento logický a rychlý postupse
nelíbí mnohým liborálům a dráždí neobyčejně
konservativce, kteří v době své moci používal
„guillotiny“ s větší umírněností, než liberálové
Ovšem je prayda, že konservativci neměli na
programu také tolik otázek najednou
Toto úsilí, přoměniti v několika letech
sociální stav spojeného království, je slávou
slabostí liborální strany.
J. Coudurier.
J Coudurier
Westninstr
spojený království
21
article
K nastávajícímu jmenování soudci
V Kralovsii ceSREmI.
K nastávajícímu jmenování soudci
V Kralovsii ceSREmI.
slro
Soudeovský odbor Klubu českých státníc
úřadníků, uvažuje o bližícím se jmenování soud
covských úřadníků v království českém, poklád.
za svou povinnost sdělití s celou českou veřej
ností toto:
Déle několika let uvykla si justiční správ
nechati v království českém (nikoli také v jinýeh
zemích předlitavských) soudcovská místa dlouh
neobsazena a shrnovati pak vše v jedno jmeno
vání. Na prvý pohled zdů se pak, že jmenován
soudcovská v král. českém jsou dosti značno
čemuž ovšem, přihlédneme-li k faktu, že některá
místa jsou až 2—3 roky uprázdněna, ve sku-
tečnosti tak není.
Důvod, proč justiční správa neobsazuje
uprázdněná místa hned, nýbrž po dlouhé dob
vše najednou, jest celkem dvojí: jednak není
pro t. zv. německá místa lužební, pro kter
vláda se úplně podrobila diklátu Němců,že
totiž do t. zv. německého, resp. uzavřeného
smíšeného územi nesmí býti soudeovským úřad-
níkem jmenován nikdo jiný, než Němec, dost
žadatelů německé národnosti; jednak, což ovšen
plyne z důvodu předehozího, lze při hromad
ném jmenování snáze povýšiti některé úřadníky
— v tomto případě úřadníky německé národ-
nosti — bez ohledu na jich pořadí ve statusu.
Pnoti těmto náhledům musí se ovšem soud
covský odbor Klubu českých státních úřadník
co nejrozhodněji ohraditi. Dle zákl. zák. st
(čl. 3.) jsou veřejné úřady všem státním obča-
nům stejně přístupny; nemůže býti tudíž příslu-
šenství k určitému nánodu zajisté ani zvláštním
důvodem kvalifikačním, ani překážkou pro do-
sažení určitého úřadu neb místa služebního.
Němec
zákon . st
22
article
Ani říšský, ani zemský zákon nezná (vyjímaje
do jisté míry Tyroly) v určité korunní zemi něja-
kébo zvláště uzavřeného území, naopak čl. 4.,6.
zákl. zák. st. o všeobecných právech občanů se
proti takovéto fikci výslovně staví. Konečně
status, byť i neposkytoval nižádnému úřadníku
snad již práva nabytého (jus quaositum) na po-
stup, přece již svou existencí — pro království
české i svou jednotností — zakládá pro úřadník
nárok, pro správu státní (v našem připadě tedy
pro správu soudní) pak závazek, aby každý, kdo
zvláštním důvodem neobjeví se býti nekvalifi
kovaným, podle svého pořadí ve statu byl postu
pem doby také povýšen. Vlivem politických,
resp. národnostních poměrů objevuje se ve
správě soudní déle několika let určitý směr, ob
sazovati uprázdněná místa i dle národnosti ucha-
zečů. Směr tento svědčí výslovně proti základ
ním zákonům státním, a jest povážlivým pre-
judicem pro spořádanou správu státní, kdyžtě
o jmenování úřadnictva nemá na příště rozhodo-
vati věvná a jazyková kvalifikkace, nýbrž poli-
tické a národnostní poměry mocenské. Avšak
směr tento jest i vyloženou újmou úřadníků
české národnosti, neboť jmenování soudcovských
úřadníků dle národnosti provádí se jen v nej-
nižších třídách hodnostních, poněvadž jest to
zde ku prospěchu Němeů, nikoli však také ve
třídlách vyšších, a v ústředních úřadech, kde
zastoupení českého národa jest až křiklavě ne-
patrné, nč-li nechybí vůbec, poněvadž takové
jmenování bylo by na prospěch Čechům. Soud-
covský odbor Klubu českých státních úřadníků
shrnuje tudíž veškery úvahy v tato přání:
1. aby odstraněna byla jakákoli fikce t. zv.
Čecho
Tyroly
23
article
uzavřeného území a aby správou státní bylo
zcela jasně vysloveno, že veškera služební místa
v celém král. českém jsou stejně přístupna všem
kvalifikovaným žadatelům bez ohledu na jich
národnost. Přání toto netýká se pouze úřadni-
etva českého, není tedy záležitostí stavovskou,
nýbrž jest i zájmem celého národa, neboť ne-
lze upříti, že vylučování českého jazyka z úřadů
v t. zv. uzavřeném úzamí jest v bezprostřední
souvislosti se systematickým očišťováním tohoto
územi od českého úřadnictva;
2. aby na každé uprázdněné místo byl vždy
také vypsán konkurs, neboť jen tímto způsobem
bude umožněno všem kvalifikovaným úřadníkům
hlásiti se o místa, která nevypsáním konkursu
jsou pro ně jinak nepřístupna;
3. každé uprázdněné místo budiž do trí
měsíců od svého uprázdnění obsazeno. Důsled-
kem toho bude vyloučeno jakékoli hromadné
jmenování, které vlastně přímo i nepřímo spl-
ňuje požadavky Němců a prospívá v podstaté
jen žadatelům národnosti německé;
4. aby byl zaveden automatický postupový
system dle služebního stáří, přiměřený duchu
času, čímž budou odstraněny nejkřiklavější ne-
shody při postupu úřadnictva, a čímž úřadníkům
bude zajištěna jistota postupu a příjmu, jistot
existence a duševního klidu;
5. aby kvalifikace byla udílena správněa
Němec
24
article
spravedlivě. Pokud věcné kvalifikace se týče,
neměří se, jak zkušenost, nabytá v posledních
pěti letech svědčí, stejnou měrou žadatelům
české národnosti a žadatelům národnosti něme-
cké; to jasně vyplývá i z prohlášení vládních,
jmenování doprovázejících. Neboť, kdežto ze ža-
datelů némeckých pro nedostatek věcné kvali-
fikace nikdo nebyl praeterován, byla při kaž-
dém jmenování celá řada českých žadatelů
z předstíraného nedostatku věené kvalifikace
opomenuta. A přece jest všeobecně známo, ž
čeští soudcové jsou při nejmenším stejně zdatnn
ve službě, jako jich kolegové němečtí. Totéz
zvýšenou měrou platí o jazykové kvalifikaci, ne-
boť celá řada českých žadatelů bývá udělením
nesprávné a nespravedlivé jazykové kvalifikace
již předem vyloučena ze jmenování na určité
misto služební jazykové smíšené neb s obyva-
telstvem převážně německým.
Tyto požadavky, nanejvýš spravedlivé, před-
kládá soudcovský odbor Klubu českých státních
úřadníků širší veřejnosti české v úvahu za tím
účelem, aby tato seznati mohla, že nejedná s
tu snad jen o zájem jednotlivého stavu, tedy
o otázku čistě stavovskou, nýbrž že jde současn
a snad i především o zájmy eminentně národní,
jichž nerespěktování může míti pro celý náro
český v dohledné době následky opravdu nedo-
zírné
25
title
V Praze, 17. října.
Praha
26
article
Projevy souhlasu
Projevy souhlasu
s postupem českých poslaneů na
zemském sněmu král. českého.
Členstvo „Úřadnické besedy“ v Žižkově, shro-
mážděně ve schůz. dne 9. října t. r., usnáší se na
tomto projevu: Po drahná leta národ český gomáhá
se toho, aby se spoluobyvateli své země žil život
národů vzdělaných. Ač národ český v království če-
ském zaujímá převážnou většinu, nicméně v zájmu
klidného spolužití projevoval svým spoluobyvatel ům
— Němcům — vzdy tolik ústupků, že nelpěl na
prioritě, jež mu plným právem nálezela a náleží, ný-
brž nabizel jim povždy úplnou rovnoprávnost, ma e
v ně tolik důvěry, že poctivou tuto napídku s vdčě-
nosti a uznáním přijmou. Leč sklamání bylo všemu
tomu odpovědí. Němci nejen že odmitají tyto naše
ústupky, oni dokonce, ač dobře vědí, že jsou v men-
šině, osobují si u nás větší práva proti naší majoritě,
ano ve své troufalosti zacházejí tak daleko, že při
domáhání se primátu, který jim přirozeně nemůžea
nesmí náležeti, neštití se i násili, krveprolití, ba i su-
rových vražd. Po marných snahách našich o čestné
rovnoprávné vyrovnání, na něž odpověděno bylo
vždy jen násilnostmi, na našich přislušnících pácha-
nými, míra trpělivosti naší jest konečně dovršenaa
tu nezbývá nám, než vzchopiti se a odkázati jejich
Němec
Žižkov
27
article
smělost do náležitých mezí. Třeba dáti jim na vše
odpověď takovou, aby z ní jasně vyčelli, že jsou
pouze menšiuou v našem království a dle toho
že požívati mohou práv jen tolik, kolik pro menšinu
jen spravedlivě se sluší. Voláme tudíž ke všem po-
slancům českým: Zasadte se vším úsilím
o to, aby jazyku našemu jako jazyku
vělšiny obyvatelstva v království če-
ském zjednáno bylo tolik váhy, abyv
krajích českých pří všech úřadech, jak stát-
ních, tak autonomních a při všech ve
řejných označeních bylo jedině ja zv-
ka českého uživáno, pouze v krajích smi-
šených a německých bylo užito vedle ja-
zyka českého — tedy na druhém místě — také
jazyka německého. Žádáme všechny veřejné
korporace české, aby k tomuto našemu projevu se
připejily.
28
article
Manifestační schůze pro české menšiny v Úpici
dne 11. října 1908 konaná za účasti 600 osob z ce-
lého kraje, usnesla se po referálech p. dra. Ant
Hajna, fíš. poslance a p. J. Havleny, člena ústředního
výboru N. J. S. z Prahy, jednomyslně na této pro-
testní resoluci: „Zástupcové obcí, okresů.
spolků a korporací okresu úpického a polického,
dále českých menšin z okr. hejtmanství: trutnov-
ského, broumovského a vrchlabského, shromáždění
na manilestační schůzi v Úpici 11. řijna 1908, usnesli
se na této resoluci, kterou předkládají vládě a všem
poslancům našim zemského sněmu král. českéhoa
říšské rady k bedlivé úvace a provedení: Již po dlou-
hou řadu let nese se touha našich německých sou-
sedů za zřízením čistě německého kraj. soudu v Trut-
nově. Uváživše, že snaha tato směřuje k roztržení
slavného království našeho a k vytvoření samostat-
ného území německého, v němž nemá míti jazyk če-
ský nejmenší platnosti, v němž mají četné české
menšiny býti umlčeny a nadobro zničeny, uváživše,
že národní odpůrci naši dávají snaze této zcela ne-
pokrytě před zraky orgánů vládních a v našich ústav-
ních zákonodárných sborech ráz vlastizrádný, uvá-
živše, že nepřátelé naší ani v nejmenším neohližejí
se na peměry teritoriální a na účely praktické po-
třeby, uváživše, že snaha ta porušila by zaručená
a nezadatelná práva království našeho, přísahami
panovníkův stvrzená, ohražujeme se se vším důra-
zem proti záměrům takovým, vyzýváme naše zá-
stupce ve vládě, veškeré naše poslance a příslušné
činitele aby všemi silami se zasadili o to, aby ne-
oprávněným ulánům těm byl již jednou učiněn ko
nec. Budeme bedlivě na stráži a k činu tomu, b
i snad vládou již dokonce slíben byl, nikdy a z
žádnou cenu nepřipustíme. Zavazujeme k tom
Hajn
J Havlen
Úpice
Praha
Trut