Periodikum ALTO Viewer

1

27. prosince 1903. Číslo 353.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

Strana 5.

4 article

nyní ve vídeňském parlamentě, jest na jevě. Nepotřebujeme dodávati, že nový zákon trestní musí vyhovovati požudavkům a potřebám doby, že musí býti lidový, pokrokový, svobodomyslný a že tedy musí býli zcela jiný, nežli byl po- sledni operáthr. Scliönhornem předložný, stálým výborem projednaný, jehož však toliko prvá čásť byla ve sněmovně promrakána.

5 article Schufle mrtev.

Schufle mrtev. Ze Štutgartu, 26. prosince. (C B.) Náro do- hospodářský spisovatel a státník Schäfíle zemřel včera následkem choroby ledvinové. Schäffle Albert, Eberhard, Bedřich, národn hospodář a rakouský státník, narozen 24. února 1831 v Nůrtinkách ve Virlembersku, konal do r. 1848 (heologická studia na evangelickém semináři v Schönthalu, r. 1849 účastnil se baden- ského hnuti, v letech 1850/60 byl spolupracov- nikem časopisu »Schwäbischer Merkur«, v němž hájil horlivě zásady federalistické. Při tom se za býval pilně studiemi národohospodářskými a státo vědeckými a vedle toho psal faké do »Deutsches Vierteljahrblatt«, jakož i do »Zeifsehrift für die gesammte Slaatswissenschaft«. Roku 1860 po- volán byl Schäffle za professora politického hospo- dářství na universitu v Tubinkách. Roku 1861 byy do sněmu virtemberského zvolen, byl tam rozhudným odpůrcem Bismarkovy politiky, pak r. 1868 byl členem celního sjezdu německého. Zatím obrátila jeho národohospodářská díla naň pozornost ve Vídni, i byl ještě téhož roku po- volán za professora národního hospodářství na universitu vídeňskou. Tam za krátkou dobu pro- hlédnuv politickou situaci, propůjčoval ochotně jméno i péro své boji zásad federlační ch proti centralismu, jakož i proti panující korupci. Roku 1871 6. února jmenován byl Schäfíle v kabínetu Hohenwarlově ministrem obehodu, avšak jeho působení ve vy- sokém tom úřadě bylo přiliš na krátko, aby pro- věsti mohl prakticky zásady, jaké hlásal ve spi- sech svých. Po odstupu ministerstva Hohenwart ova vrátil se 6. října 1871 Schäfíle do Něme- cka, kdež na nova se oddal vědecké činnosti ve svěm oboru. Hlavní dílo Schäfílovo jest »Das gesellschaftliche System der menschlichen Wirth- schaft« (»Společenská soustava lidského hospo- dářství«), třetí vydání v Tubinkách 1873, II. dí.

Albert Eberhard Bedřich Hohenwarlův Wirth Nůrtinky Schönthal Vídeň Tubinky Schwäbischry Merkur Deutsches Vierteljahrblatt

6 article

Spis ten nemilosrdně kárá i nestoudné nároky zhýralého a nepracovného měšce i bludné nauky komunismu, jakož naopak důrazně hájí poctivou práci a zdárnou úsilovnost občanskou. Mimo to vydal Schäffle »Die nationalökonomische Theorie der ausschliessenden Absatzverhältnisse«, » Ka- pitalismus und Socialismus mit besonderer Rück- sichl anf Geschäft- und Vermögensformén«, Quint- essenz des Socialismus« (III. vydání), »Bau und Leben des socialen Körpers« (1875), (»Národo- hospodářské theorie odbytových poměrů«, »Ka- pitalism a socialism s ohledem na formy obchodu a jmění«, »Tresť sorialismu«, »Stavba a život sociálních útvarů«). Od těch dob, co opusti Rakousko, žil Schäfíle v Štutgartě. „Pro spis svůj »Tresť socialismu« (fakéd češtiny přeložený), byl' Schäffle pokládá za socia- listu, kteréž mínění ale valně rozptýlil spis jeho »Beznadějnost sociální demokracie« (V Tubin- kách 1885). V Tubinkách vydal Schäfſle také »Základy herní politiky« a v r. 1885 i své »Se- Uo brané člásky«. S Boj a žeholemi ve Francii. R. Z Grenoblu, 26 prosince. Soud zdejší odsoudil 23 kartuziány, kteří teprve po něko- likadenním odporu opustili klášter svůj v dubuu tra a do Italie, Rakouska i Španělska se potom vystěhovali, pro přestupék spolčovacího zákona k pokutám od 25—500 franků.

Körpers Ka Quinto Rakousko Francie Grenobl Španělsko und Vermögensformén Bao und Leben

7 title

Telegramy korresp. kanceláře.

8 article Z Rumunska.

Z Rumunska. Z Bukuzešti, 25. prosince. (C. B.) Sne- movna přijala 99 proti 3 hlasům a dress ke krá li. Během debaty ministr financí a min. před- seda Sturdza polemisoval prudce proti kanta- kuzenoveům. O zabraniční politice rumunské prolcásil, že liberální vláda může vykázati se skulky velkého významu, uváděje na přikla bukureštskou návštěvu rakouského císaře a pe- trohradskou krále rumunského, přátelský poměr k Turecku, jež osvěděilo svou péči o make- donské Rumuny, přátelský poměr k Řecku Bulharsku a královu návštěvu v Plevně. Na- posled ubezpečoval, že bez ohledu na rady kantakuzenovců bude pokračovati ve své dosa- vadní politice. Z Bukurešti, 25. prosince. (C. B.) K rá přijal včera sněmovní deputaci s adresou na trůnní řeč. Vesvém proslovu pravil, že sně- movna může býti hrda na výsledky své 3lete práce za obnovením rovnováhy ve finanční správě. HJe povděčen, že dbá rovněž pečlivě příští rozpočet, aby přebytky poskylly dostateč- ných prostředků na rozmnožení výrobní síly. Troufá, že nynější zasedání, pokud týká se sta- novení celního tarifu k zabezpečení hospodářské neodvislosti a přeměny selského majetku vsilný organismus, bude tak plodné jako minulé. Tak provede se dílo konsolidace, za něž sluší zem- skému zastupitelství dík celé země. Král libuje si, že parlament věnoval svou přízeň vojsku nelitoval žádných obětí na jeho další rozvoj Konečně poděkoval za blahopřání k narozeninán prince Máikuláše,

Rumun HJ Máikuláš Rumunsko Bukuzešť Turecko Řecko Bulharsko Bukurešť

10 article

Z Říma, 26. prosince. (C. B.) Ruský vy- slanec kniže Urusov přibyl sem a odevzdá ne- prodleně zde pověřovací listy své, aby se mohl zúčavtníti již novoročního přijímnáníe u dvora. Z ruského námořnictva. Z Petrohradu, 26 prosince. (C. B.) »Ruský Invalid« uveřejňuje jmenování kontradmirála Molasa, velitele středomořského loďstva, mladším vlajkovým důstojníkem. Hlučná schůze sobráni. Ze Sofie, 26. prosince. (C.B.) Ve včerejší sněmovní schůzi ministr vojenství žádal, by vojenský nozpočet schválil se bez de- baty. O pposice prováděla obstrukci, pročež došlo k hlučným výstupům a nási proti posl. Chlriis tovu, načež opposice vyšla ze sněmovny. Po jejím odchodu schvá- leny rozpočty ministerstva vojenství a zahranič- ných věcl.

Řím Petrohrad Sofie

11 article Zanardelli.

Zanardelli. Z Říma, 26. prosince. (C. B.) Večern »Tribuna« potsrzuje několik již dní kolují pověst, ze Zanardelli těžce onemocněl. Z Říma, 26. prosince. (Stefani) Bývalý msp. Zanurdelli zemřel dnes ve čer v své ville v Madernu o 7. hod. večern mezi svými bratry a přátely. Na zejťřek svo- lána ministerská rada, jež se bude radit o po- slední poctě nebožtíkovi. Franko-italská rozhodčí smlonva. Z Paříže, 26. prosince. (C.-B.) Ministn vnějších věcí Delcassé a atalský vyslanec Tor- nielli podepsali dnes smlouvu o smírčím soudu, jejíž znění jest úplně stejné s anglo francouz. skou smlourou smírčí, 14. října podepsanou. Z Paříže, 26. prosince. (C.- B.) Parla mentn skupina pro rozhodčí soudy gratulovala srdečně ministru zahraničných věcí a zdejšímu italskému vyslanci po podpisu rozhodčí smlouvy franko italské.

Stefan Tor Řím Franca Paříž

12 article

Pro urážku armády. Z Barcelony, 25. prosince. (C. B.) Státn zastupítelstvo zabavilo anarchistický s list, aE Produetor« pro uršžku armády. Z asijského Východu. Z Tokia, 25. prosince. (Reuter) Kabine usnesl se prý v mimořádné schůzi naříditiz nouze, aby kapitál a úroky příštích dluhopis železniční společnosti sumou 10 mill. jenů na dokončení seutsko 2fuzansíké dráh byly garantovány. Doufá se, že trať bude dosta- věna do konce r. 1904. Z Tokia, 25. prosince. (Reuter.)— Předseda ministerstva a ministr vojenství byli včera dopo- ledne návštěvou u markýza Ita a maršál Jamagaty v jejich venkovských sídlech. R z- mlouvali nejspíš o dalším vývoji situace. Večer vrátili se do Tokia. Noviny radí důrazně k bezodkladné vý pravě japonského vojska na Koreji, kde prý ja- ponské zájmy jsou ohroženy nátlakem vojen- ských úřadů ruských a ruskými pikly. V dobře zpravených krůzich soudí, že dříve nebo později bude třeba tak učiniti. Z Tokia, 26. prosince. (Reuter.) O hostine- východní společnosti prohlásil býv, ministr z hraničných věcí Kato, jenž předsedal, s pol továním, že vláda vzhledem ke stavu věcí nemá důvěry v lid. Kdyby čísař prohlásil vojnu, národ by s ním držel svorně. Býv. m. p. O ku d souhlasil s Katem a pravil, že třeba obeznámi lid s nynější situací. Nejen rytiřskost, ale také vlastní spása vyžadují, aby Japonsko chránilo celistvost Číny. Jeden i druhý řečník považuji situaci za velmi kritickou. Z Zokia, 26. presince. (Havas.) Došly sem nepřízni vé z právy z korejiský ch přístavů, kde jest úplná anarchie.

Ito Jamagata Kato Havas Barcelona Tokio Korea Japonsko Čína Reuter

13 article

Ve vojenských přístavech chystají se na vý- pravu vojska do Fuzanu, Mazamopa a Čemulpa, aby se tam zjednal pořádek. Tato opatření dějí se za souh bas u r usk vlády. Z Washinglonu, 25. prosince. (C.-B.) N žádost ministerstva zahraničních věeí loď asijské eskadry poslána do Čemutpa chránit ameri- cké zájmyi Z Pařiže, 24. prosince. (C B.) »Agenee Havas« sděluje: Není pravda, že Anglie navrhla Francii, aby navzájem zachovávaly ne uti ra li tu, kdyby konflikt mezi Japonskem a Rusken vedl k roztržce jich. Z Koba, 25. prosince. (»Daíly Mail«.) Po slední japonská nota Rusku stanoví prý 14dennilhůtu kodpovedi. Proto očekáv se s obavou den 7.ledna. Z Tokia, 26. prosince. (Havas.) Vláda po- slala petrohradskému vyslanci svou o dpověd na ruské nálvrhy. Je prá' tels k áa připouští možnost nového vyjed- ná vání Angličané v Somale. Z Londýna, 26 prosince. (C. B.) Od vrch ního velitele anglického vojska v území somal ském, plukovníka Egertona, došla tato depeše z Kerritu ze dne 21. t. m.: 550 mužů angli- ckého i domorodeckého vojska a 200 jjezdeů domorodeckých provedlo na blízku Badvelnu obhlidku, při čemž překvapili 2000 dervišů. U Deliballi, 38 angl. mil od Badveino, došlo k boji, jenž trval 3 hodiny. Dle udání zajafých dervišů ztratil voj těchto 80 mrtvých a 100 raněných. Z Angličanů byli 2 mužové zranění a jeden se pohřešuje. Jízda domorodcův a ztra- tila 2 mrtvé a 2 raněné.

Čemulpa Agenee Havas Havas Angličan Egerton Fuzan Mazamopa Washinglon Anglie Francie Japonsko Rusko Tokio Londýn Daíl Maila

14 article

Marocké nopokoje.

15 article

Z Londýna, 26. prosince. (C. B.) Jakse »Timesůme ze včerejška z Tangeru sděluje. bylo město Sokat, ležíci poblíž Carablanky a 4000 obyvatel čítající, okolními kmeny napadeno, vypleněno a čáslečně i pobořeno. Z Marseillu, 26. prosince. (C-B.) Býval marocký ministr vojenství E! Menebhí přiby sem dnes na cestě do Mek ky. Oproti jislému zpravodaji, jenž ho vyhledal, jevil největš zdrželivost, naproti tomu jistá osoba z družiny jeho vyjádřila se, že byly to pokusy Menebhiovy, zavésti civilisaci do Marokka, jež způsobily ne- přátelství ostatních ministrů proti němu. Menebh neupadl však v nemilost, naopak pocty jemu z podnětu sultána prokazované i jisté úlevy na cestě mu poskytnuté jakož i některé jiné ješté známky svěděi, že se těší plné přízni sul- tánově.

Timesůme Menebhiův Menebh Londýn Sokat Marseille Maroko

16 article

Americké kon flikly.

17 article

Z Londýna, 26. prosince. (C -B.) Dle novo- yorské zprávy »Timesů« obdržel »Sun« telegram z Kolonu, že tam vystoupilo již 900 námořních vojáků Unie na břeh. Z Washingtonu prohlašuje se, že 28. t. m. odpluje dalších 600 mužů do Kolonu. Z Washingtonu, 26. prosince. (Zvl. tel. Zástupce Kolumbie Reyes vráli se do vlasti své, by tam působil ve prospěch míru Kolumbie s Panamou. lěelol stascl Z New, Yorku, 26. prosince. (C.-B.) Dle depeše z Panamy sdělil britský konsul prozatímn vládě, že Velká Britanie officiálně republiku pa- namskou uznává. (Potvrzuje tak i depeše »Ag. Stefani« z Washingtonu. Pozn. red.) 5 alit Z Ríma, 26 presince. (C. B.) » A genzia Stefani« sděluje z Washingtonu: Vládě dostalo se sdělení, že Italie rozhodla se republiku pa- namskou uznatí. Telegrafieké zprávy hospodářské. Z Brusselu, 26. prosince. (C. B.) Na rodní banka snížila diskontní sazbu o půl procenta. Z Petrohradu, 25. prosince. (» Köln. Zlg. ) Dle ruských zpráv perský šach udělil koncessi perskému kupci na stavbu železnice z T ehe ranu do Šimdranu s odbočkou do Žmaku a Širehabadu. Stavba bude za rok provedena. H. Z Paříže (la Vilette), 24. prosince. (Původní zpráva »Nár. L.«) Trh na o vice. Dopraveno 11.580 kusů. Obchod byl živý při cenách nezměněných. Neprodáno málo. Zname- naly: ovce francouzské 80—108, africké 88—100, ruské 90—100 ct. za půl kg. masné váhy. Přímý dovoz do jatek činil do 24. t. m. 9186 kusů ; v jatkách zůstalo 23. t. m. 1988 kusů živých. V sanatoriu bylo dne 24. t. m 567 ovcí uherských.

Sun Kolon Reyes Aga Stefan Italia Köln Londýn Washington Kolumbie Panama New , York Velká Británie Brusel Petrohrad Paříž Timesy rodný banka

18 article

Národní hospodář. Reforma rolniekých dluhových poměrů v poradním sboru zemědělském. Prol. dr. Fr. F ile dler. V komitétu poradního sboru zemědělskéh byly na návrzích Hattingbergem předložených provedeny dosti značné modifikace, jichž zá- hodno se dotknouti dřiv, než lze proněsti úsudek o celé téton akci. V návrzích Hattingbergových, pokud týkají se organisace úvěrních ústavů pro potřeby země- dělství určených, obsažena jest zcela určitá ten- dence, která, třeba nebyla zcela nepokrytě vy- slovena, proniká téměř při každém kroku. Třeb Hlattingberg připouštěl všechny dosavadní úvěrni ústavy k činnosti na poli úvěru zemědělského, přece vystupuje v návrzích jeho zjevná snaha, nby veškeren úvěr ten ponenáhlu pře ne sen bylvýhradně na dvojí ústavy: v od- větví úvěru hypotekárního na z em- ské hypoteční banky a v odvětví úvěru osobního na záložny Raiffei- senovy. Ze tomu tak, vyčísti lze z každé téměř řád- ky- V oboru hypotekárního úvěru těšiti se mají zemšké hypoteční banky zvláštní přízni státu i zemé, takže by jině ústavy těžko s nimi mohly konkurovati. Dnes je konkurence la snadná proto, že zemskéshypoteční banky nejsouce s to stopo- vati individuální poměry svých dlužníků, mohou vyměřovati úvěr jen do obmezené výše, stano- vami přesně ohraničené; potřebuje-li však dlužník úvěru nad tuto hranici, obrací se na jiné ústavy, u nás na př. na občanské záložny, na okresní hospodářské záložny, na spořitelny, které ná- sledkem svých bližších styků s dlužníkem, ná- sledkemsvé podrobnější znalosti poměrů mohou dlužnikovi poskytnouti úvěr ještě nad hranice úvěru, který povoluje zemská hypoteční banka.

Prol doktor Hattingbergový Francie organizace úvěrní ústav pro potřeba země Raiffei

19 article

V tom míni Hattingberg zjednati ve prospěch hy- potečních bank nápravu reformou předpisů o od- hadech nemovitostí zemědělských. Kdyby bylo skutečně lze položiti výměře bypotekárního úvě- ru za základ výsledky „spolehlivého úřadního odhadu,“ jak to Hattingberg navrhuje, mohly b hypoteční banky svými zápůjčkami vyčerpati celou úvěrní jistotu statku úvěru potřebujícího, takže by opravdu pro jině úvěrní ústavy nezbyla již nijaká možnost úvěru tuto hranici převyšu- jícího. Jiná jest ovšem otázka, je-li tak „spole- hlivý úřadní odhad“ pro účely úvěrní vůbec možný! Konkurence spořitelea, důležitýchto dnes bypotečních ústavů, má býti znemožněna; neboť změna Hattingbergem navrhovaná, aby to- tiž bypotekární úvěr spořitelen centralisován byl v ústředních svazech těchto úslavů, zničila by vlastněitoto jich úvěrní odvětví. Na polil osobního úvěru má pak intensivní podpora záložen Raiffei- senových výtlačiti úvěr jiný. Důsledné provedení návrhů Hattingbergo- vých, aby zemědělský úvěr hypoteční soustředěn byl v zemských hypotečních bankách, úvěr osob- ni pak v Raiffeisenových záložnách, znamenal by u nás v Čechách prakticky tolik, že by z úvěru zemědělského vytlačeny byly ponenáhlu naše občanské záložny, spořitelny i okresní hospodár- ské záložny. Hledic k rozsahu- činnosti těchto ústavů, na poli zemědělského úvěru, způsoben by byl tím v Čechách úvěrní převrat takového dosahu, že třeba klásti otázku, bylo-li by to pro hospodářský náš vývoj prospěšné čili nie.

Raiffeisenův Čechy

20 article

Dvěma zásadním požadavkům musí vyho- vovati každá úvěrní organisnce, která má odpo- vídati poměrům zemědělství: předně musí býti schopna, aby vyhověla úvěrním potřebám země- dělství v plném, hospodářsky odůvodněném roz- sahu; podruhé musí poskytovati úvěr ve forme přizpůsobené zvláštnímu rázu zemědělské vý- roby. Zemědělství potřebuje zkrátka úvěru co do kvantity i co do kvality přiměřeného. Ze úvěr — samo sebou se rozumi úvěr hospodářský, t.j. rozumně použitý — jest pro zemědělství zrovna tak potřebný jako pro obchod a průmysl a že tudíž každé opatření, kterým měla by zemědělství zatarasena býti cesta k úvěru, bylo by nebez- pečné, netřeba snad vykládati. Rovněž netřeb vysvětlovati teprve známou pravdu, že co do formy hoví zemědělství pokud jde o imvestiční účely, nejlépe úvěr nevypověditelný, umořova- telný pokud pak jde o účely provozovací, zase osobní úvěr vyměřovaný na delší lhůty, nežv obchodu a průmyslu jsou obvyklé. Pro účely investiční (držebnostní) nejvýhod- nějším co do formý jest pro zemědělství úvěr po- skytovaný zemskými hypotečními ústavy, které poskytují zápůjčky nevypověditelné, umořova- telné a za úrok rovnající se nákladům svéstojným, ježto opatřují si k tomu prostředků výdajem zá- stavních listů. Právě v tomto způsobu, kterým opatřují si zemské hypoteční ústavy prostředky kladeny jsou těmto ústavům hranice co do množ- ství úvěru, který mohou poskytovati.

21 article

Záležíť na tom, aby vydané zástavní listy mohly býti také umístěny a to za cenu (kurs), neklesající valně pod nominální. O možnosti snadného umístění zástavních listů rozhoduje jich množství na trh přiváděné a pak pohodlnost i bezpečnost, kterou zástavní listy poskytují obe- censtvu úkládajícímu v nich své úspory. Může proto na snadné umístění zástavních listů počítati jenshypoteční ústav, který soustřeďuje hypoteční obchody většího okrsku a počíná si při tom s nej- rigorosnější opatrností. Z uvedeného vyplývá tolik: Formou zásta- níeh listů mohou nejvýhodnější hypotekární úvěr poskytovati velké hypoteční ústavy s rozsáhlým obvodem působnosti, které posuzují přísně úvěrní Eezpečnost podle pravidel, jež právě následkem rozsáhlosti obvodu mohou zníti jen všeobecné a stejně pro všechiny případy. Zemské hypoteční ústavy, pokud chtějí poskytovati levný úvěr a současně vydávati bezpečné zástavní listy, ne- mohou ze svého ústředního sídla individualisovati jednotlivé případy, t. j. zkoumati v každém jed- notivém případě, nebyloli by snad následkem zvláštních individuálních poměrů lze poskytnouti zápůjčku vyšší, než platné všeobecné pravidlo připouští. Jest to jen stinný rub centralisace hy- potečního úvěru ve velkém středisku, jejíž líe záleží ve výhodných podmínkách poskytovaného úvěru. Lokální úvěrní ústavy (na př. záložny) mo- hou proto poskytovati vyšší zápůjčky, ježto ná- sledekm svých blízkých styků s dlužníkem mohou bráti zřetel i na individuální a jiné poměry téhož.

22 article

Kdyby tedy hypoteční úvěr měl býti mono- polisován v centrálních, nechť zemských či ji- ných ústavech hypotečních, znamenalo by to pro zemědělství uzavírku hypotečního úvěru až do hranie, do kterých by tyto ústavy byly s to úvěr poskytovati. Poněvadž takověto ústavy hranici hospodářsky bezpečného úvěru vyčerpati ne- mohou, nýbrž musí ji stanoviti nulně níže, musilo by to vésti nutně k nebezpečnému omezeni rolni- ckého úvěru vůbec; rolník, který by úvěrní bez- pečnost bankou předepsanou vyčerpal, nenašel by hypotečního úvěru, třeba by tento z příčin hospo- dářských byl sebe více ospravedlněn. V tom vězi také úskalí všech návrhů, jež reformu dluho- vých poměrů selských hledají na cestách vedou- cích k menopolisování hypolečního úvěru. T platí o známých návrzích G rabmayrovýc na tyrolském sněmu na přetřes uvedených, jež pojal i Hattingberg do svého návrhu ve formě trestní sankce dříve již zmíněné. Že zemská hypoteční banka v Čechách ne- vyčerpává z pravidla svými zápůjčkami plnou úvěrní bezpečnost, toho dokladem jsou hypotéky jiných úvěrních ústavů následujících v knihách pozemkových v pořadí za hypotekami bankov- ními. Názorněji ještě dokazují to čísla o rozsahu hypotečních obehodů úvěrních ústavů v Čechách. Koncem roku 1901 činily hypotekární zápůjčky: spořitelen v Čechách 846.4 mill. K 280.5 mill. k občanských záložen okresních hospodářských záložen 41.8 mill. k sirotčích pokladen“) . . . . 84.6 mill. K dohromady . . . 1.253.3 mill. K

Čechy

23 article

Množství všech koncem r. 1900 vydaných zástavních listů české hypoteční banky činilo však jen 269.35 mill. K. I kdybychom ze sum tuto uvedených odečtli hypotekární úvěr, týkající se městských nemovitostí — číselně to prověsti nelze, ježto výkazy peněžních ústavů nerozlišují mezi městskými a zemědělskými bypotékami — tolik lze s naprostou bezpečností tvrditi, že není dnes zemský hypoteční ústav hlavním střediskem hypoteční ho úvěru, nýbrž že jsou to ostatni úvěrní úsvavy, kterých rolník nej- více používá. — Tato okolnost pro- níkla by ještě nápadněji, kdyby v hypotečním úvěru hypoteční banky bylo lze zjistiti číselně hypoteky rolnické zvláště, ježto úvěru této banky z příčin na snadě jsoucích (režie při velkých zá- půjčkách poměrně menší než při malých a pod.) používá velký majetek zemědělský větší poměrně měrou než majetek ostatní. Vůči těmto číslům byla by každá reform stavějící se na heslo: „hypoteční úvěr zeměděl- ský vyhražen buď jen zemským ústavům hypo- tečním,“ prostě — aspoň v Čechách — nemožna.

Čechy

24 article

Rolník nemůže prostě postrádati za dnešních po- měrů lokálních ústavů úvěrních, od kterých opa- třuje si úvěr, poněvadž u zemského hypotečního ústavu nemůže při dnešní organisaci téhož dosici úvěru v potřebné výši. Nelzeli (edy — aspoň dnes — splniti my- šlénku Hattingborgovu ohledně, soustředění hy- polečního úvěru v centrálních zemských ústa- vech, nelze uskutečniti ji ani v druhém směru. aby totiž veškeren osobníůvěrrolnictv soustředěn byl v záložnách Raiffcisenových, Prostě proto, že dnes nejsou ještě záložny tyto finaněně tak silny, aby mohly nynějším — ne- zdravě skrovným — potřebám osobního úvěru rolnického vyhověti. Čísla znázorňující podrobně osobní úvěr rolnický nelze přesněvypočísti z pří- čin jež nelze zde rozváděti. Ale jakýsi povšech- ný obraz o těchto poměrech bude lze si učiniti, uvedecli se, ze stav osobního úvěru poskytnutého záložnámi vykázán byl koncem roku 1901 u: českých občanských záložen . . 101-1 mill. K německých občanských záložen . 50.8 mill. K okresních hospodářských záložen 51.1 mill. k dohromady : . 203.0 mill. k

Nelzel Raiffcisenový český občanský záložna

25 article

České záložny Raiffeisenovy vykazovaly koncem roku 1901 vkladů 12.1 mill. K, poskyt- nutých zápůjček 11.1 mill. K. Německé pak kon- cem roku 1902 vkladů 30.6 mill. K, zápůjček 25.7 mill. K. I když vezme se patřičný zřetel na to, že u občanských záložen čásť osobního úvěru připadá na městské obyvatelstvo, přece jen vidno z porovnání těchto čísel, že by Raiffeisenky ne- stačily nat6, aby samy vzaly na se povinnost hovětilosobnímu úvěru na venkově. Vždyť dnes ještě samy okresní hospodářské záložny vyka- zují o něco vyšší stav osobních zápůjček než zá- ložny Raiffeisenovy. Argumentům takových čísel nemolil odporo- vati komitét poradního sboru zemědělského an poradní sbor sám. Proto přijal v čelo svých ná- vrhů zásadu, že jak v oboru hypotekár- ního, tak v oboru osobního úvěru zemědělského mají připuštěny býti k činnosti všechny úvěrní ústavy, které dosud v těchto oborech jsou činny. Rozhodnuta-li takto v zásadě otázka, ktero úvěrní ústavy mají vyvíjeti v zemědělství úvěrní činnost, sama sebou takřka vtírá se jako nutná toho důslednost další otázka: Má úvěrní působ- nost těchito ústavů v zemědělství zůstati nezmě- něna, či má býti reformována? V tom směru dlužno obrátiti se k dalším bodům návrhů HM i- tingbergových. Z domácího peněžního trhu. V Praze, 26. prosince. (Puvodní zpráva »Nár. Listů-. Seznam přihlášených členů k valn hromadě rakousko uherské banky. — *) Číslo za r. 1899; čísla za 1900 nemnám po ruce- Nacelkový obraz nemá to vlivu, uvádí-li se toto číslo z jiného roku.

Raiffeisenův Praha uherský banka mill

26 article

Politická protekce. — Naše moderní ústavy. — Vánoční trih na praž ské burse.) K valné hiromadě dne 3. února 1904 roze- sílá jž nyní Rakousko-uherská banka seznam členů. Jest to publikace několikastránková, ale mluví za folianty o politickém vlivu v národním ho spodářství rakouském. V statutu banky Rakousko-uherské jest sta- noveno, že valná hromada její se má konati dle většiny přihlášených členů buďto ve Vídni nebo v Pešti. Dle stavu věcí, myslíme, že k valně hromadě v Pešti tak snadno nedojde. Proti 498 členům (členství jednoho lilasu případá na 20 akci!) rakouským, jest členů 69 maďarských, tudiž toliko 145. České provenience zazname- náváme proti 69 členům maďarským, kteří majr8 míst v generální radě a na těchto místech 2 vice- guverněry, 98 členů českých — oproti, jak výše řečeno, 498 členům poloviny rakouské. Tudíz česká provenience vykazuje 20% členství oproti 14% maďarským. Jen že na těchto 20 nepřipadá generální rada ani jeden. V poměr- ném zastoupení procentovém náleželi by če- skému členství dle stavu číslic generální ra- dové 3.

Rakousko Vídeň Pešť

27 article

Vidíme, že vědomí uplatňovací povinnosti mezi českými ústavy dosti bylo pochopeno. § po- těšením dlužno konstalovati, že zvláště meni- českými spořitelnami účel koupi akeií Rakousko- uherské banky a české zastouponí ve valné hro- madě bylo plným významem uznáno. Z 88 če- ských spořitelen jest jich 49 členů příští valně hromady, tudiz plných 55%. Jsou to zejmena: Chrudimská spořitelna, Městská spořitelna na Kladně, Městská spořitelna na Král. Vinohra- dech, Městská spořitelna v Bonešově, Městská spořitelna v Jilemnici, Městská spořitelna v Kra- lovicích, Městská spořitelna v Mnichově Hra- dišti, Městská spořítelna v Pardubicích, Městská spořitelna v Příbrami, Městská spořitelna v Rad- nicích, Městská spořitelna v Rychnově n. Kn., Městská spořitelna v Třeboni, Obecní spořitelna jičínská, Obecní spořitelna v Roudnici n. L., Pensijní fond chudinské spořitolny, Písecká spo- řítolna, Pražská městská spořitelna, Spořitelnu jaroměstská, Spořítelna král. města Kolina, Spo- řitelna král. města Loun, Spořitelna král. města

Král Rakousko Kladno Jilemnice Mnichov Pardubice Příbram Rychnov můj Kněžná Třeboň Roudnice Kolina spo Louny uherský banka městský spořitelna obecní spořitelna

28 article

Mladé Boleslavi, Spořitelna král. města Něme- ckého Brodu, Spořitelna král. města Plzně, Spo- řitelna královéhradecká, Spořitelna králové- dvorská. Spořitelna král. hor. města Hory Kutné, Spořitelna král. města Uher. Hradiště, Spořitelna král. věn. města Poličky, Spořitelna mělnická, Spořitelna města Bechyně, Spořitelna města Chlumce n. C., Spořitelna města Dačic, Spořitelna města Horaždovic, Spořitelna města Klatov, Spořitelna města Tábora, Spořitelna mě- sta Tišnova, Spořitelna města Turnova, Spoři- telna městské obce Strakonic, Spořitelna městská v Náchodě, Spořitelna městská v Slaném, Spoři- telna obce král. věn. města Vodňan, Spořitelna obecní ve Velkém Meziříčí, Spořitelna osady mě- sta Litomyšle, Spořitelna pelhřimovská, Spoři- telna rakovnická, Spořitelna slavkovská, Spo- řitelna v Domažlicích, Spořitelna ve Vlašimi, Spořitelna v Kostelei nad Ohřl.

Mladá Boleslav Nout cký Brod Plzeň spo Kutná Uhry Bechyně Chlumec Dačice Horaždovice Klatovy Tábor Tišnov Turnov Spor Strakonice Náchod Slaný Vodňany Velký Meziříčí Litomyšl Domažlice Vlašim Kostelei nad Ohřl

29 article

Mnohem méně vědomy byly si svého úkolu české záložny, z nichž ze 770 českých ústav jest pouze k valné hromadě přihlášeno 29, tudí celá 4%. Vykonaly svou povinnost ústavy: Česko-budějovická záložna, Národní záložna a Praze, Občanská záložna na Smíchově, Občan- ská záložna v Chrudimi, Občanská záložna v Chýnově, Občanská záložna v Dolením Cetně, Občanská záložna v Dolních Kralovicích, Ob- čanská záložna v Jaroměři, Občanská záložna v Karlíně, Občanská záložna v Lounech, Ob- čanská záložna v Písku, Občanská záložna v Rychnově n. Kn., Občanská záložna v Semi- lech, Občanská záložna ve Slaném, Občanská záložna v Strakonicích, Občanská záložna ve Volyni, Okrosní záložna na Smichově, První ob- čanská záložna v Praze, První záložna ve Vyso- kém Mýtě, Ústřední záložna rolnická v Olo- mouci, Úvěrní družstvo „Směnárna“ v Olo- mouci, Úvěrní ústav v Berouně, Záložna čáslau- ská, Záložna občansků v Českém Brodě, Záložna počátecká, Záložna v Hradci Králové, Záložn zinohradská, Záložna v Kolíně, Záložní úvěrní ústav v Hradci Králové.

Praha Smíchov Chrudim Chýnov dolení Cetno Dolní Kralovice Ob Jaroměř Karlín Louny Písek Rychnov můj Kněžná Se Strakonice Volyň Vyso ký Mýto Ola Beroun Český Brod Hradec Králové Kolín Českobudějovický záložna národní záložna úvěrní ústav

30 article

Nepatrné procento účastí jest opět doku- mentem, jak na našem venkově jsou další cíla peněžního ústavu málo pochopeny. S frásía farcf se deklamuje o millionech v záložnách spravovaného kupitálu. Těšíme se, že z těchto ústavů jsou aspoň 4% spravována smýšlením moderním. Z jiných českých členů jsou v se- znamu Rakousko-uherské banky uvedeny tylo ústavy: Zemská banka, Česká průmyslová banka, „Praha“, spolek kapitály a důchody vzájěmne pojišťujíeí, Pražská městská pojišťovna, Pražská úvěrní banka, První česká dis- kontní společnost v Praze, První česká vše- obecná zajišťovací banka v Praze, První český cís. král. priv. ústav k vzájemněmu pojištění proti škodám z ohně a krupobití v Praze, Rol- nický vzájemně pojišťovaci ústav v Praze, „Sla- via“, vzájemně pojišťovací banka v Praze, Ústřední banka českých spořitelen, Živnostenská banka.

Rakousko Praha Sl zemský banka Český průmyslový banka městský pojišťovna úvěrní banka zajišťovací banka ústřední banka český spořitelna živnostenský banka Rol

31 article

Kolik chybí tu jmen v naší finanční orgam- saci tak doležitýchl Také jména kapitalistů soukromých shleda- váme na oněch stránkách výkazu Rakousko- uherské banky a jest litovati, že jmen těch jest tak poskrovnu, neboť význačným by se jevilo nejen uvědomění správného uložení kapitálu, nýbrž i správná tendence onoho uložení. Z ka- pitalistů jsou uvedeni: Dr. Vladimír říšský hraba Lažanský, Mašková Marie, Mašková Milada, Pla- ňanský Arnošt, Plaňanský Karel, Podníkatelství železničních staveb O. Žiwotski, Tálský Josei, Záruba Josef. Srovnáváme-li poměr členství českého s ně- meckým, litujeme především nápadné indolence u českých záložen, proti nimž těměř všecka stře- diska německá u vědomi své povinnosti stojí ve výkazu, želíme však také toho, že i jíné organi- sace se nedaly přesvědčiti o potřebě demonstrace českého kapitálu, jako vidíme u strany ně- mecké. Z pensijních fondů zaznamenáváme při oné koupi akcií Rakousko-uherské banky, která přece za nynějšího stavu trhu s papíry k ule- žení kapitálu i při svých chancích do budoucna jest investici velmi výhodnou, toliko pensijní fond spořitelny chrudimské, ale na straně ně- mecké jich celou řadu.

doktor Vladimíra říšský Lažanský Mašková Marie Pla Arnošt Karel Podníkatelství O Žiwotski Tálská Josei Záruba Josef Rakousko