Periodikum ALTO Viewer

1

27. prosince 1903.

2

Čísle 353.

3

NÁRODNĚ L

4

Strana3

5 article

— Universitní ozlénse. Za protektorátu řady král. věn. města Chrudimi zahájí se v neděli dne 3. ledr 1904 universitní extense kursem třipřednáškovým: o životních činnostech lidského těla“ (ůvod do fysiolo- gie) s demonstracemi. V kursu bude přednášeli univ doc. dr. Ed. Babák. Při demonstracích assistuje uni- versitní laborant. Přednášky konati se budou dne 3.. 6. a 10. ledna přesně o 3. hodině odpol. v malén sále průmysl. musea. Sedadla na celý kurs po 1 K, vstup na místo k stání pro jednotlivé přednášky po 20 h, syllaby (stručný obsah přednášky) po 10 h ob- držeti lze u p. Jos Schůtze, papírnický závod na ná- městí v Chrudimi. Tamtéž obdrží sludentstvo a dělni- ctvo legitimace k volnému vstupu. — Valná hromada Ústřední jednoty českých za- hradníků koná se dne 27. prosince 1903 o 10. hod dopol. v místnostech Svato-václavské záložny v Re lězově ulici. Na pořadu zprávy výroční a volné ná- — Výstavy. Vánoční výstava v uměl. průmyslovém museu (v Sanytrové ul.) ote vřena jest do 1 ledna denně zdarma, v neděli a ve svátek od 10—3, ve všední dny od 10—6 hodin. — Dobročinnost. V Malostranské besedě uspořádána byla v neděli dne 20. t. m. slavnost vá- nočního stromku, při níž byly poděleny 132 chudé dítky (63 hoši a 69 dívek) oděvem, obuví, ovocem, cukrovím atd. — V ponděli dne 21 prosince podělovány byly chudé dítky české školy »Komenský« v X okrese vídeňském. Rozdáno bylo 60 úplných chlapeckých obleků, 98 úplných dívčích obleků a 130 párů bot. Kromě toho rozdáno: 21 spodnička, 14 chla- peckých klobouků, mnoho čepic, rukávníků, nákrč- níků, zábavných knih, odloženého šatstva a jiných potřebných věcí. Všechny školní dítky poděleny vá- nockami. 550 děti dostalo také rohlíky. K žákům promluvil řídící školy p. Assmann.

docent doktor Ed Babák Schůtz Komenský Assmann Chrudim Svata

6 article

— Dary. Pro Ústřední Matici školsko zaslali naší administraci: Úřadnictve Škodových zá- vodů, akciové společnosti v Plzni, vánoční dárel 230 K. — Pan Hanuš Milinovský, městský tajemník v Částavi, na vánoční nadílku pro školní mládež českou: Národní jednotě severočeské 4 K a Národní jednotě pošumavské též 4 K. — K uetění pa mátky zesnulého žurnalisty a spisovatele Jindřicha Batovce věnovali ústř. řed. p. František V. Goller a p. Felix Goller po 10 K ve prospěch Ústřední Matice školské. — Pražský nakladatel B. Kočí daroval chu- dým chovankám c. k. ústavu učitelek v Praze žačkám cvičné školy při těmž ústavě značný počel výborných knih v cené 150 K. — Vánoční nadílka uspořádána Byla vzdělávac besedou „Palacký“ v Žižkově a obdarováno 24 chlapců a 16 dívek oděvem, 30 chlapců a 30 dívek pečivem a ovocem. — Společnost „Veselých čtveráků“ v ho- stinci č. 14 v Karlově třídě v Žižkově obdarovala 2 vdov a jich dítky peněžilými obnosy, pečivem a ovo- — Český spolek v Sarajevě. V Sarajevě založen byl „Český lidově vzdělávací odbor“, jehož účelem jest vzájemné sebevzdělání, mravní i duševní s vy- loučením všeho politického. Toho má se docíliti po- Mádáním populárních přednášek, přátelských a hu- debních večírků, tanečních a jiných zábav, divadel výletů, pěstováním hudby, zpěvu a pod. První usta- vující valnou hromadou, která konala se dne 12. t. m. zvolení byli funkcionáři: předsedou p. Hynek P'ešek. místopředsedou p. Víktor Králik, jednatelem p. Josel Plch, pokiadníkem p. Karel Daneš, knihovníkem p Ferd. Prokop, revisory pp. Fr. Pomezný, Bohi. Matě- ji vský, do výboru zvoleni pp.: Petr Čermák, Jan Př- byl, Fr. Holna, Fr. Pavlovský.

Škodův Milinovský Batovec V Goller Goller Palacká P ešek Víktor Králik Josel Plch Daneš František Čermák Jan před Dolna Pavlovský Plzeň Částav Praha Žižkov Karlov třída Sarajevo Pomezná Mata Francie Český spolek v Sarajevo

7 article

— O prodeji tabáku vydána byla tato úřadní vy hláška: C. k. finanční okresní řellitelství v Praze na- Iídilo všem příslušným komisařstvím c. k. finanční stráže výnosem ze dne 11. listopadu 1903 č. 40.480 aby přísně dohlížely, by tabákové tovary v trafikách jen za cenu v tarifu uvedenou se prodávaly a aby od- běratelům větších objednávek, zvláště z kavárena z hostinců žádná provise v jakékoliv formě a způsobu se neposkytovala Vzhledem k ustanovení § 19. před- pisů pro trafikanty a § 14. odst. 3. normálu o obsaza- vání trafik upozorňují se všichni majitelé tabáčních trafik, aby tovary tabákové skutečně jen za ustano- veně ceny prodávali, jinak by proti nim dle § 22 a 23. předpisů pro trafikanty zakročeno býti musilo.

Praha

8 article

Stávka obchodních pomocníků u lirmy Moric Taveles v Praze, Rytířské ulice, trvá v plném rozsahu dále. Posud nepodařilo se Mořicovi Tevelesovi opatřiti si náhradní personál. Obchodní pomocnici bez roz- dílu politického přesvědčení jsou odhodlání nepřijmouti za žádných okolností místa u p. Tevelesa. Obchod jest policií ve dne i v noci co nejpřísněji střežen — Bílé Vánoce. O druhém svátku vánočním Praha oclla se pod sněhovou rouškou. Při jednom stupní P nad nulcu výdatně se chumelilo, ale na dlažbě pouliční sněhové vločky počaly táti, takže chůze značně byla stížena. Rozkošným byl pohled na stromoví v sadech, kde sníh nepodlehl tak rychlé zkáze. — Změny držebností. Obec král. hlav. města Prahy koupila od pí. Idy Göblové dům čp. 907—I. „U rukavice“ v Dušní ulici za 58.000 K; od p. Fran. Haužvice dva dílce domu čp. 194—V., 201—V. v Ma- sařské ulici za 18.000 K a od p. Ant. Stiebra dílee domu čp. 104—V. na nároží Josefovské třídy a ulice „v Kolnách za 13.500 K. Pan Jindřich Mercy koupi od p. Jak. šl. Dormitzera dům čp. 896 se zahradouv Panské ulici za 343.160 K 80 h.

Teveles Rozkošná Göbl Fran Haužvic Mercy Praha rytířský ulice dušní Ma Moric Tavele

9 article

— Přerušená partie v Nuslích. O Božím hodě vánočním večer v Nuslích povstal veliký hluk a rámus, rozvířený tím, že padly také dva výstřely. Případ ten zavinil 23letý dělník Josef Hájek z čís. 173 v Nuslích. V pátek po 7. hodině večerní ubiral se kolem nuselského pivovaru a tam upřely se jeho zraky na osvětlená okna šalandy, kde sladovničtí po- mocníci bavili se hrou v karty. Aby sladovníky po- lekal, Hájek dvakráte kamením hodil do okna a dvě tabulky roztřištil. Zábava v šalandě ovšem byla tím přerušena, Hráči odložili karty a vyběhli ven, siíhati pachatele. Ten utekl, ale sladovníci se dověděli, kdo to byl. Několik sladovníků vydalo se na pronásle- dování Iájka, jejž po dvouhodinném hledání na- lezli v hostinci „na Fidlovačce“ v čís. 282 v Nu- slích. Vyzvali jej, aby je následoval na policejní strážnici, Hájek vyšel sice z hostince, ale venku sla- dovníkům zmižel. Třed hostincem mezitím povstalo velké shromáždění obecenstva, které velmi hlučelo. V prvém patře hostince bydlící advokátní úřadník Čeněk Hakl domnival se, že se dole na ulici děje něco strašného a proto povolával policejní zřízence k in- tervenci tím způsobem, že z revolveru vypálil dvě střely do vzduchu. Rozumí se, že po výstřelech na- stal na ulici ještě větší rozruch, který byl uklidněn teprve po zakročení policistů. Případ tento zakončen tm, že Hájek později ve svém bytě byl zatčen a do separace odveden a u Hakla zabaven byl revolver k jchož používání není oprávněn.

Hájek Hakl Nusle

10 article

— Drobné zprávy ze dnů vánočních. Půlnoční mše v kostelích pražských byly velmi slabě navští- veny. — Za to na ulicích panoval čilý ruch a také strážnice policejní hojně byly obeslány zemdlenými chodci — Poelická doba vánoční, povzbuzující k roz- jimání a k utužování přátelství, nezabránila tomu aby nepřátelství vzniklo mezi kolářským pomocníken Bedřichem Řežábkem a švakrem jeho Alcisem Psotou bydlicími v Libni č. 367. V pátek po 2. hod. odpoledn oba dostali se do sporu a hádky a při tom Psota šva- krovi Řežábkovi dal silným kuchyňským prkénkem tak důkladnou ránu do hlavy, že zraněnému musila být opatřena pomoc lékařská. — Občan Edvard Strán- ský pozval si několik přátel do svého bytu na Ryb nlčku č. 7—II., aby se s nimi na Boží hod pobavil. K uctění jich připravoval jim Stránský čaj, ale ne- došlo k tomu, aby přátelé srkali horký ten nápoj. Ne- šlastnou náhodou Stránský převrhl lihový kahanec na němž čaj chřival, lih se vzňal a hostitel utrpěl po- páleniny na pravé tváři a na pravé ruce. Po lékařském přispění byl Stránský ponechán v domácím léčení. — V domě čp. 15 ve Vítkově ulici v Karlině předevčírem nastal poplach, že vznikl oheň. Zjistilo se, že vzňaly se saze v komíně. Přivelaní hasiči oheň uhasili. — O Šlědrý večer na cestě do Apolinářské ulice 17letá dělnice Antonie Nových z čís. 650—VII. darovala ži- vol dětátku mužského pohlaví.

Řežábek Alcis Psota Psota Strán Stránský Nová Libeň Vítkov Karlin II V dům

11 article

— Pobodána zloději. Ve Drahlíně u Brna vnikli zloději v noci krámem do bytu obchodnice pí. Lede- rerové, která nemajíc o jejich přítomnosti tušení, chtěla, procitnuvši, vyjíti ven nakrmiti husu. Zloději v domnění, že jsou prozrazeni, se na ni vrhli a po- bodali ji, způsobivše jí vážné zranění zejmena bod- nutím k srdci, načež prchli. Podařilo se jim odnésti něco peněz a šatstva — Ditě opařeno. Dva roky starý synáček dělníka Jana Bergta ve Čtyřiceli Lánech u Brna strhl na sebe v přítomnosti své matky s lavice hrnec se vřelou

Dita Bergt Drahlín Brno Čtyřicel Lány

12 article

vrhy. cem. jalernicovoj nolévkot a 6pařil se na přední čAsuií těla taky že zá dva dny za velkých bolestí zemřel. Doti zapálily. V Krumvíle na Moravo u rolník p. Polčáka bydlicí hadrá? V. Kalný odešel so svou nanzelkou po práci a doma nechal děti bez dohledu Z bytu jeho vyšlehly záhy plameny a zníčily ve- škeren majetek Kalného. Oheň byl v čas zpozorován a děti, které jej zavinily tím, že si hrály se sirkami. zachrá něny. — Msta milence. V Hutterově ulici č. 18 v Br bydlící 20letý nádenník Frant. Kvapil pozval svoj milenku, 20letou posluhovačku Vilemínu Frankovu bydlící v Černopolské ulici č. 4, na procházku. Ob šli k 9. hodině večerní do polí za Sadovou třídu, kde Kvapil vytáhl z kapsy lahvičku, jejíž obsah vlil své milence do obličéje. V lahvičce byl vitriol. Děvče byl popáleno v obličeji, na krku a pravé ruce a musilo lýti dopraveno do zemské nemocnice Kvapil byl za- tčen a k činu se přiznal; dopustil prý se ho proto, že si z něho dělala Frankova „blázny a proto prý ji chtěl nějak poznamenat pro život. — Surového činu dopustil se v úterý 27letý Ku- neš z Koula u Domažlic. Když ořezával ráno na sil- nici stromy, bodl nožem do břicha 15letého žáka Pláňka, ubírajícího se do školy do Nové Kdýně. Když hoch následující noci těžkému zranění svému pod- lehl, prchl Kuneš do lesů a dosud nebyl přistižen.

Polčák V Kalná Kalný František Kvapil Vilemína Frankův Frankův Kuneš Morava Hutterův ulice černopolský ulice Ob Koula u Domažlice Nová Kdýně Ku

13 article

— Domácí a nájemnice. Do domku kočího Jane Peška v Újezdě u Brna přišla dne 21. t. m. k večeru Pavla Itepková, která se z něho teprve předcházejí cího dne vystěhovala, by si odnesla některé v byt zanechané věci. Pešek nechtěl jí věci vydati násled- kem čehož došlo k hádce, ve které domácí uchopl bývalou svou nájemnicí za krk a škrtil ji. Řepková se mu vytrhla a prchala, ale Pešek chytil ji znovu. škrlil a mrštil jí konečně na schody tak prudce, že přerazila si ruku. Na horkokrovného domácího podán trestní oznámení — Vzrušující případ krádeže. Jak v těchto listech oznámeno, bylo dne 22. listopadu t. r. ukradeno z che- mického kabinetu c. k. reálky v Pardubicích předmět k pokusům, mezi nimi i platinové nádobky, v celkové ceně 633 korun. Krádež oznámena ihned telegraficky policejním ředitelstvím v Praze, ve Vídni a v Brně jakož i všem policejním komisariátům měst okolních V Kulné Iloře zjistil četnický strážmistr Hanel, že jistý žák pátě třídy rešlné v Kutné Hoře F. prodává různé předměty z chemického kabinetu; když pak se obje- vilo, že nebyl v den krádeže ani doma, ani v Kutné Hoře, odebral se strážmistr do bytu žákova, který na první otázku se ihned ke krádeži přiznal. Byl dodán do vyšetřovací vazby ke krajskému soudu v Kutne Hoře. Jaká psychologická záhada tu u chlapce sotva patnáctiletého, jenž s vyznamenáním studoval, to uká- že soudní šetření. Již jako desetiletý hoch měl dobro- družné myšlenky: vzal doma větší část peněz, ujel do Vídně, koupil si lodku a chtěl jeti po Dunaji do moře.

Pešek Pavel Itepková Hanel Újezd u Brno Pardubice Praha Vídeň Brno Kutná hoře Kutne hoře Dunaj

14 article

Případ budí ovšem všeobecnou sensaci — Oheň u vánočního stromku. Domovnice Pavl Šubrtová, bydlíci v přízemku domu č. 4 na Ferdinan- dově nábřeží na Smíchově, vystrojila ke Štědrému večeru váneční stromek a na Boží hod rozsvítila ole- jovou lampičku pod krucifixem, pověšeným v příbytku nad postelí. Na Boží hod po obědě Šubrtová odešl z bytu na návštěvu a v její nepřítomností byl přibytek navštíven zlým hostem. Lampička pod krucifixem svl- tící, praskla, poněvadž do ní nebyla kromě oleje také nalita voda. Zbytek oleje se vzňal a zapálil peřiny Plameny šířily se se značnou rychlostí, takže dříve než nebezpečí sousedé zpozorovali, shořely peřiny i se slamníkem a postelí. Vedle postele na židli stál okrášlený vánoční stromek, který rovněž shořel. Ho- slinský p. Kusal, jakmile nebezpečí požáru zpozoroval, automatem povolal hasiče, kteří přijeli ze Smíchov a z Malé strany a oheň v brzku uhasili. Domovnice utrpěla škody as 60 K

Pavl Šubrtová Šubrtová Ferdinany Smíchov

15 article

— Tvrdý spánek v bedně. Novou ulicí, zřízenou na pozemcích bývalé Eichmanky na Král. Vinohradech. o Boží hod vánoční odpoledne ubíral se policista. V do- bě, kdy ulice osiřely, poněvadž každý hleděl prožíe svátek v kruhu rodinném neb přátelském, zřízenei policejní musili konati pochůzky, aby zachován byl pokoj a majetek lidem dobré vůle. Policista, ubírající se zmíněnou ulicí na Eichmance, kroky své pojednou zastavil. Byl to klam či opravdová skutečnost? Ti- chem rozléhalo se chrápání člověka spícího. Strážce veřejné bezpečnosti neprodleně pátral po spáči a záhy jej nalezl: ležel ve velké bedně, postavené-u stavby domu p. Berana. Jaký to nesmysl od tohoto ospalého člověka, ležet pod boží oblohou, bez peřin a bez teplé houně! Vždyť mohl nastydnout a i rheumatismuss přivodit! Policista nejdříve jemně spáče probouzel ale mnoho nepořídil. Dál a dále rozléhalo se chrápání z vnitrku bedny. Policista probouzel tedy hřmotněji Vzal spáče za hlavu a tu teprve zpozoroval, že má cely obličej zkrvácený a pravé oko oteklé. Tu se něco stalo Snad nějaký zločin. Za chvili mnoho lidí se lam shluk- lo a každý povídal něco jiného o té zkrvácené oběti příšerného zločinu. Z obecního dvora objednána ko šatinka, zkrvácený do ní naložen a odvezen na stráž nici vinohradskou. Tam se celá ta záhada vysvětlila.

Král Beran obecní dvůr

16 article

Ten, jenž v bedně tak spokojeně a blaženě vánoční Hod boží přespával, jmenuje se Antonín Samec,je 35 roků stár, do Heřmanic příslušný a cizému ma- jetku tak nebezpečný, že po několikerém odsouzen byl mu pobyt v pražském policejním obvodu navždy zakázán. Samec nemohl si však odepřít, aby svátky vánoční nestrávil v Praze. Zavilal sem na Štědrý den na Václavském náměstí vyžebral něco peněz a celý ten výdělek propil v samožitné. S notnou opičkou kolébal se ulicemi, několikráte upadl, až si hlavu rozbil a tak v tě opičce dostal se na pozemek bývalé Eichmanky, kde anděl strážný vedl jeho kroky k bedně a tam se Samec klidně uložil. Kořalička tak příjemně hřála, že Samec necítil ani holesl ran, ani účinky zimy. Poněvadž měl Samec na hlavě značné rány, by! převezen do všeobecně nemocnice. Až se uzdraví, do- stane se před soud, poněvadž vzdor zákazu zavítal do obvodu města Prahy. — Náhlé úmrtí. Tři neděle stará Marta Hořejšova. dceruška uzenáře ze Žitné ulice č. 11, předevčírem náhle zemřeja. Za účelem zjištění příčiny smrti byla mrtvola převezena do pathologického ústavu.

Samec Mars Hořejšův Praha Václavský náměstí Eichmanka Žitná ulice

17 article

— Po půlnoci u uzenkáře. Politováníhodní jsou to lidé, tihle uzenkáři. Večer s malým svým závodem postaví se uzenkář na stálém místě, v ústraní sice ale kudy musí mnozí pozdní chodci putovati a lan selrvá tak dlouho, dokud poslední uzenku neprodá V kotiíku párky ohřívají a četnému odbytu se tot zboží těšl. Zejmena v době pořádání plesů, slavnost- ních hostin a při podobných příležitostech četní hosté odskočí k pouličnímu párkáři a se zvláštní chutí ucho- pí horký párek s krajícem chleba. Jak mile hřeje to teplé sousto v žaludku! Zdá se, že je mnohem lepší než drahá paštika. To jsou hostě, uzenkářům velmi příjemní. Poručí, zaplatí a odejdou. Větší potíž je s tě- mi zákazníky, kteří ubrají se domů s notnou opičkou Ti než párek převezmou, namluví toho, až hlava bolí A ještě uzenkáře týrají. Ze zlomyslnosti nejednou kotlík převrhnou a tak uzenkáře poškozují. S takovým hosty mají uzenkáři opravdovou svízel. Po Štědrém večeru byl takovými zákazníky poškozen uzenká Václav Vondřich ze Žižkova. Postavil se s kotlíkem v němž měl vodu na ohřívání, nedaleko musea n Václavském náměstí. Po 1 hod. v noci přišlo tam asi dvacet jinochů, kteří se vraceli nikoli z půlnoční pobožnosti, nýbrž z pitky. Obklopili uzenkáře, hartu- sili na něho, aby je rychle odbyl a při té příležitost některý z nedočkavců chudému uzenkáři odcizil to- bolku s hotovosti 18 korun. Když Vondřich tobolku pohřešil, zadržel nejblíže slojícího mladíka, v něm zjištěn dlaždičský učeň z Nuslí, ale po chvíli byl pro- puštěn, poněvadž tobolky policisté u něho nenalezli. Kdo chuďasa okradl, nedalo se zjistit, poněvadž houfe mladíků po objevení krádeže se rozprchl.

Vondřich Žižkov Václavský náměstí Nusle

18 article

— Mladík neznámého jména se zastřelil. Ještč není zjištěno jměno onoho mladíka, který se zastřelií v sadech u Bolzanovy ulice a už opět kronika sebe vražd rozmnožena jest o jednoho zoufalce, rovněž ne- známého jména. O Boží hod. vánoční po 6. hod. ranní policista Zika, stojící na hlídce u Bruské brány, za- slechl výstřel, vyšlý kdesi v Chotkových sadech. Poli- cista odebral se tam a nalezl zoufalce na lavici sedí- cího. V prvém okamžiku ani se nezdálo, že mladí na lavici je mrtev. Seděl, maje hlavu poněkud nachý- lenou. Teprve při bližším ohledání zjištěno, že zoufalec je mrtev. Učinil svému životu náhlý konec tím způ- sobem, že si vypálil náboj bambitky do levé strany prsou. Sebevrah byl asi 20 roků stár, na sobě měl šedě- modrý oblek se zimníkem, v kapse nalezeny stříbrné remontérky a listek s označením „Jednota hudebníko v Liberci“. Pátrání za účelem zjištění jména zoufalého mladíka bylo zavedeno. Mrtvola převezena do patho logického ústavu.

Zika Bruská Chotkův Bolzanův ulice Liberec

19 article

— Zemřel chrlením krve. Včera před 10. hod večer ubíral se Spálenou ulicí občan, jemuž náhle udělalo se nevolno. Zašel tedy do Brejškova restau rantu, kdež chtali mu ochelně přispěti. Leč náb byl muž ten stižen chrlením krve a brzy na to již také zemřel. Lákař p. dr. Měsíček, ze zächranne stanice přivolaný, nemohl nešťastníkovi již přispěli- Mrtvola odvezena byla do pathologického ústavu. Dle listin, u občana toho nalezených, sluje tento ne- pochybně Linhařta-je zaměstnáním truhlář. — Hrozné podezlení. 30lelá porodní babičkaa mlékařka Emilie Weissová v Židenicích byla četni ctvem líšenským zatčena a dodána soudu pro po- dezření, že zavraždila svého muže Karla Brzoboha- tého s nímž žila v nesvárech a za jehož života ješt udržovala milostný poměr s nynějším svým mužem Weissová prý svého prvního muže přede dvěma roky zastřelila. Asi před 14 dny přistěhovala se teprve z Tvarožné do Židenic, kde koupila si domek.

Brejškův doktor Měsíček Weissová Brzoboha Židenice Tvarožná

20 article

— Z Uherského Hradiště. (Odbor českoslovanské jednoty v Uher. Hradišti.) Dne 19. t. m. ustavil sev Uherském Hradišti odbor českoslovanské jednotya do výboru zvolení byli pp.: předsedou JUDr. A. Kre- čan, advokát; jednatelem ředitel obch. šk. Eug. Bul- ský; pokladníkem prof. gymnasia Boh. Tichánek dále Em. Hanák, soud. sekretář, prof. obchod. školy Al. Kleveta, JUDr. Pilra Václ., advokát, Jos. Pyllík účetní spořitelny, JUDr. Jos. Seifert, advokát, Fr. Za- pletal, obchodník; náhradníky pp.: prof. gymu. Jose Novák ml., JUDr. Jos. Trpík, advokát, prof. obchod školy Jindř. Schejbal. K odboru přihlásilo se 90 členů Před valnou hromadou konaly se dvě schůze orsa- nisační s rozhovory o pracovním programu. Na valné hromadě rozvinula se debata o práci hospodářské osvětové. — Vystěhovalci. Včera ráno jelo Prahou do Ame- riky 15 osob z ruského Podolí. — Vánoční hry na Král. Vinohradech. Předsla- vení Flekáčkovy vánoční hry »Pouť sirotkova«, braná chovanci útulku sv. Josefa v Národním domě na Král. Vinohradech, bude se ve středu dne 30. t. m a v pátek 1. ledna lopakovali. — Začátek o 3. hod. odpol. Čístý výnos představení připadne útulku sv. Josefa. — České vánoční jesle provedené společnou prací umělců Karia Štapfera, akadem. malíře a ředi- tele výpravy Národního divadla a Václava Cvekla akadem. sochaře, otevřeny budou ve středu dne 3 prosince o 2. hod. odpol. ve škole u sv. Jiljí n Uhelném trhu. Vstupné pro dospělé 30 h, pro dět 20 haléřů. — Panorama. Solnohradsko v padesál obrazech viděti možno tento týden v panoramalu »Gea«, Praha-II., Palackého ul. č. 15., ve prospěch Národní Jednoty severočeské.

JUDr A Kre Tichánek em Hanák profesor Al Kleveta Pilr Václ Jos Seifert Jose Novák Schejbal Král Flekáčkův svatý . Josef Kario Štapfer Cvekl svatý . Jiljí uherský Hradiště Uhry Jos Trpík Praha ame Solnohradsko Palacký ulice obchod škola Jindřichův ruský Podolí národní divadlo Panorama II národní dům na Král

21 article

— Loutková divadla. Na národním lo ut- kovém divadle »u Fleků« hraje se dne o půl 3. hod. »Cesta do Betlema«, o 4. hod. »Je- sličky« a o 7. hod. pro dospělě »Doktor Faust«. — Na loutkovém divadle klubu »Moravská be seda« »u Hemů« ve Vodičkově ulici hraje se dne o půl 3. hod. »Nezdárný syn«, o půl 5. hod. »Po- hádka o Honzovi« — Divadlo Variétě. Dnes v neděli jsou dvě před stavení: o půl 4 hod. a o 8. hod., která mají stejný a nezkrácený program. V odpoledním přestavení vy stoupí vedle veškerého ensemblu též uberská chla pecká kapela a mr. Orford předvede své cvičen slony. — Ve čívrtek 31. t. m. uspořádáno bude opě dvojité sylvestrovské představení (začátek o 8. hod. a konec o 2. hod. v noci) s bezplatnou tombolou s cennými výhrami ze zlata a stříbra, jež vystaveny jsou ve výkladní skříní firmy Frohreich na Příkopě. — Dražba nedoručitolných zásilek pošty po- vozné z měsíce řijna až prosince 1902. Dne 4. ledna 1904 bude se konati v oddělení pro nedoručitelné zásilky poštovné (budova hlavní pošty) dražba nedo ručitelných zásilek pošty povozné z měsíce října až prosince 1902 na rozličné věci. Koupěchtiví se zvou s doložením, že dražba označeného dne o 9. hodině dopolední počne. — Umělacký průmysl. Na výstavě umělecko-prů- myslového musea zajímaly čelné obecenstvo o vá nočních svátcích zdařilé reprodukce firmy Bendel- mayer a Červenka v Bubnech. Jsou to rozmanitě de- korační předměty moderní vedle četných antických odlitků. Z domácích umělců zastoupena vedle pro Suchardy a Amorta celá řada jiných. Předměty tyto hodí se jako umělecké výzdoby domácnosti co nejlépe Výstava bude až do Nového roku otevřena.

Faust Honz Orford Suchard Amort Vodičkův ulice Bubno loutkový divadlo loutkový divadlo klub divadlo Variéto Frohreich Bendelmayer Červenka

22 article Různě zprávy.

Různě zprávy. = Výprava Nordenskjoeldova do Jižní Kmeriky Ze Stokholmu se telegrafuje: Baron Erland Norden- skjoeld nastoupí svoji výpravu do Peru a Bolivie dne 6. ledna ze Southamptonu. Česta půjde přes Panamu. v polovici února přibude výprava do hlavního měst Bolivie, La Pazu a odtud podnikány budou výlety kolem jezera Titikaka = Loupežný atlentát spáchán ve čivrtek v po ledne v Bělehradě na starého státního radu v. v.a jeho ženu několika zlosyny. Vnikli po zahradě do domu nedaleko královského paláce, obořili se kladivy na jeho obyvatele a poranili paní a několik slu- žebníků. Na pokřik komorné úločníci prehli. Doposu byli z nich zatčení dva, třetí nebyl dopaden. Pře padení je prosto politického pozadí. = Zatčený penězokaz. Ze Svendborgu se telegra- fuje: Zde byl zatčen tesařský mistr Nielsen z Kodaně jenž vydal 8000 K dánských v padělaných stokoruno vých bankovkách na koupi akcil. Penězokaz udal, že vydal dosud za 25.000 dánských korun padělanýcl bankovek. Policie doufá, že se jí podaří, zabaviti vy dané dosud padělky.

Baron Norden Nielsen Nordenskjoeldov jižní Kmerika Peru Bolívie Southampton Panama Bělehrad Svendborg Kodaň Le Paz

23 article

= Železniční nehoda. Baltimorský rychlík vrazi 8 mil západně od Connellsvillu (Penn.) na hromadu dříví a zabynulo 35 lidí Byli opaření parou hrnoue se z roztříštěného parostroje. 20 jiných osobo bylo poraněno. Pro šest případů cholery v Lataku (Syrie nařízena pětidenní karanténa naproti tipolskému pobřeží a lékařské pozorování napreti Alexandretlě = Opětný požár továmy v Lodži. Přítel našeho listu píše nám z Lodži: Sotva minuly čtyři neděleo posledního požáru, který zničil zdejší továrnu Bernarda Ginsberga, a již mohu vám podáti novou zprávu, týka- jící se velikého požáru, který zničil opět jednu továrnu v našem městě. Dne 6. prosince o 2. hodině po půl- noci z neznámé dosud příčiny (jako vždy) vypukl požár v barvářské továrně firmy Emde a spol. v ulici Zelenej

Ginsberg Sýrie Lodž Penn Emde Connellsvill Latako

24 article

Požár vypukl v jedné kolně k továrně přiléhající, kde na skladě nalézala se veliká zásoba vlny a bavlny k barvení. Bleskurychle oheň rozšířil se na přiléhající sušírnu s jedné a barvírnu s druhé strany. Rozkacené plameny se strašnou zuřivostí šlehaly na vše strany takže se zdálo, že i dům továrníka padne rozkacenému živlu za oběť. Veškeré oddíly zdejších dobrovolných hasičů dostavily se na místo požáru, jakož i hasiči ně- kterých zdejších továrníků, ale nemohli jak náleží postavit se rozkacenému živlu na odpor, neboť vodu kterou sebou přivezli, v několika minutách vypotře- bovali a jiné v celém okolí dopíditi se nemohli. Teprve po velikém namáhání podařilo se hasičům dostati se k vodní nádržce tovární, z které počali chrlit na vše strany vodu, a pak teprve k ránu k 7. hodině požár částečně byl lokalisován. Způsobené škoda páčí se přes 50 tisíc rublů, ale továrna byla pojištěna u var- šavské a petrohradské pojišťující společnosti, takže továrník bude míti za starou továrnu novou. Pouze těch asi 50 dělníků, v této továrně zaměstnaných, bu- dou vydání pro celou zimu bídě a snad i hladu. Jak se podobá, počíná Lodž prodělávali jakousi novou obchodní a požární krisi. Ale naši továrnici jsou dobř obchodníci, kteří dovedou všeho výhodně využitkovat

Lodž

25 article Naučný obzor

Naučný obzor nil- Hory jsou už pomalu měsíc pod sněhema hrzo snad ustálí se u nás sníh i v rovinách, v nichž po několik let odbývá si před Vánocemi, před Novým rokem návštěvu jen několikadenní. Daleko v severu už dávno kryje celý kraja leckde tam sypou se ho vločky na zamrzle moře. Někdy v lednu objeví se ve střední Itali jednou nebo dvakrát a roztaje zas do- rána, nebo zmizí jako přelud, dřív než dopadne. I vrcholky flabeše dóstanou bílou řízu a sest tisíc metro výsoké stíty východní Afriky poď samým rov- níkem nezbavily se sněhu odvěků, ač horké sá lající paprsky slunce kolmo do nich bijí. Cerje příčinou této rozmanitosti? Sníh jsou utuhlé páry, jež obsaženy jsou v atmosféře. Ochladí-li se vzduch pod bod msazu ve vyšších vrstvách, srazí se páry a vločky sněhu padají k zemi. Netvoří se tudíž sníh tam, kde teplota parami naplněného vzduchu pod bo mrazu neklesá. Neznamená to však, že by sní se musil tvořit při ochlazení na 0°. Za úplného klidu a zejmena nejsou-li částečky prachu v at mosféře ve větší míře přitomny, přechlazuje se často vzduch i několik stupňů pod bod mrazu aniž se páry v něm obsažené ve snih srážejí a ne také vždy pára ve sníh sražená hned k zem padá. Jemné vločky sněhové unášeny bývaj studeným proudem vzduchovým vysoko, třebo i několik metrů nad povrchem země a my leckdy za plného léta hledíme, jak paprsky slunce od- rážejí se od střibrných oblaků sněhových. Se tká-li se s tímto studeným proudem proud teplý rozpouštějí se částečky sněhové ve vodu chladné kapky deště padají k zemi; z jara a n podzim někdy nerozpouští se všechen snih, ne- boť dolejší vrstvy bývají ochlazeny a prší potom se sněhem.

Afrika

26 article

U nás pravidlem v zimě padá sníh. Hojný bývá někdy i s podzima a někdy i z jara za- padne kraj do sněhu, alesto jsou spíše nahodi losti způsobené častým střídáním větrů, jež hnec přicházejí z nitra kontinentu a hned zase o moře; stálých větrů u nás není. Pravidelně pada sníh jen za zimy. Ovšem platí to jen o našich zemích. V tropech nikdy kromě nejvyšších štíto horských velikánů nepadá, za polárním kruhem (kromě Norska) není ani za léta vzácným hostem. Pod 70° sev. šířky u amerického polostrova Boo thia Felix a u průlivu Beringova ještě v době o června do srpna tvoří sníh 40% všech srážel a ostatní čásť roku je téměř výhradní formou jejich. Jižně od severního polárního kruhu oby čejně sníh za léta nepadá. Za to na jižní polo koulí letní sníh objevuje se až na 50° jižní šířky Na jih od Alp, kromě na vysokých horách,je padání sněhu vzácnosti již i v zímě, ač má vždy ještě Řím průměrně 1'4 sněživýeh dn v roce. A i toto nepatrné sněžení způsobuje za- časté u nezvyklých obyvatel nemoci. V jižní Syri a na jih od Atlasu nikdy se snih již nevyskýtá. Za studených a jasných nocí vyzáří holá, jen pískem krytá země všechno teplo, jež byla z denního vedra přijala a teplota klesá velmi znač- ně. Sníh však nepadá: není par ve vzduchu; kde je něco par, nebo pramen nějaký, zarůstá půda (jako v oasách), zemi kryjící rostlinstvo brán vyzařování a teplota tak neklesá

Hojná Felix Beringův Norsko Alpy Řím

27 article

V zemích od Evropy na jih ležících je tedy 30. rovnoběžka hranicí, za níž sníh již nikdy nepadá (kromě na horách). V končinách však, kde do krajností vyvinuto je podnebí kontinentální jako v centrální Asii, nebo Severni Americe, padává sníh i poblíž obratníku raka, ovšem jen za tu- hých zim. Množství spadlého sněhu není pod- míněno zeměpisnou šířkou, nýbrž množstvín par ve vzduchu obsažených. Tak Sibiř na pří klad nemívá místy mnoho sněhu ač jsou zimy nesmirně kruté, neboť není dostatek srážek. V vysoké Asii bývají zimy rovněž velice studené. potoky zamrzají, ale sněhu téměř není, není vlh- kosti ve vzduchu. Páry byly se již srazily na jižním svahu Himalaje a větry od Atlantického okeánu jsou rovněž již suché. Nekrytá půda silně promrzá, rostlinstvo hyne, není-li na časyty dobře uchystáno. Těch otužilých je málo a proto když zajde rostlinstvo jarní, stává se krajina stepí, ba i pouští. Za to v Evropě dostatek sněhu chrání jako pokrývka rostlinstvo za zimy at je jedna z důležitých příčin, proč nemůže v Ev- ropě poušť vzniknouti. Jinou z příčin je polo- ostrovní ráz Evropy, takže všude téměř může uplatniti moře svůj vliv.

Evropa Asie Severni Amerika Sibiř Eva

28 article

Srážek sněhových přibývá také s nadmoř skou výškou, v témž poměru, jak ubývá te- ploty. Vystoupíme-li na horách o 167 m. výše, destaneme se do pásma, v němž je teplota o je- den stupeň nižší, tak že na příklad na Sněžce je teplota o 10° nižší, než by byla v téže šíře zeměpisné při hladině moře. Na horách ješte vyšších klesá pak teplota značně, ve výši 400 metrů již asi o 27°, a v těchto výškách je pak tuhá forma srážek vodních, totiž sníh formou obvyklou. Od okeánů přicházející větry vystupuj do těch výšek, ochlazují se o uvedenou hodnotu a páry ve vzduchu obsažené, třeba za plného létn srážejí se ve sníh. Prořidlý vzduch je nesmírn průteplivý; sálavé teplo sluneční není tu menší než v nížině, ale působnost paprsků téměř t mizí. Vzduch zůstává mrazivě studený a roztaje-li žárem paprsků trochu sněhu, utuhne hned zase působením studeného vzduchu v led. V jist výšce tedy již síla paprsků slunečních nestačí aby rozpustila sníh, jenž napadal za zimy, ve výšce této sníh zůstává stále ležeti; sníh věčný a jeho hranice, nad níž sníh již netaje, nazývá se hranicí sněžnou. Hranice tato kolísá dle země- pisné šířky, při čemž však značně k platnosti při- chází směr větru, blízkost moře i jiné vlivy lokální.

29 article

Za 81. rovnoběžkou na severu paprsky slunce příliš šikmo dopadají a ač tu polární den i několik měsíců trvá, netaje snih ani při moři a kraje tyto mají dodnes ještě dobu ledovou; ve vnitru Grönlandu věčný snih sahá hluboko k jihu za tuto hranici. Země Františka Josefa kryta je sněhem a ledem. V oněch částech moře ledového však, do nichž zasáhá proud Golfský stoupá sněž- ná hranice značně: tak na Špicberkách je již 330—460 m. nad mořem; krai při moři, ač pustý, nemá stálého sněhu. Pobřeží Grönlandu na severu při 75° s. š. za léta do 715 m. je bez sněhu, západní pobřeží při 73° nese jej teprve při 890 m. Ostrov Jan Mayen má sněžnou čáru velmi nízko již při 370 m. Táhne kolem něho stu- dený proud z moře ledového. Jökuly (ledovce) islandské jen na místech stinných sahají pod 940 m., ale výběžky jich řeky ledové, na mno- hých místech blíží se moři. Jižní cíp Grönlandu mezi 619—73° s. š. nese sněžnou čáru ve výši 650—970 m. Vnitřek ostrova i tu kryt je věčným sněhem a ledem, poněvadž leží nad touto čarou. A tak nevíme dodnes, je-li Grönland ostrovem. nebo souostrovím, jež dohromady spojeny jsou plání věčného ledu. Evropa je v klimatickém ohledu proti ostatním světa dílům zřejmě favori- sována. Sněžná hranice při Severním Mysu na 71° s. š. je 720 m. nad hladinou moře, La pönsko na 67° nese ji ve výši 1000 m. na úbo čích západních; na východních dokonce 1300

František Josef Mayen Špicberky Evropa

30 article

m.! V Norsku při 61° s. š. západní úbočí ho má nad 1130 m., východní nad 1400 m. věčný sníh. V Tatrách slovenských měl by ležeti snih ve výši 2300 m., ale štíty, jež nad tuto hranici ční, jako Kriváň 2496 m., Lomnický štít 2634 a Gerlach 2663 m. sněhu nemají. Příčinou jetu veliká příkrost hor, po nichž smekají se laviny sněhové do údolí, kde tají; jen v roklinách pře- trvá sníh léto a to pak často ve výškách značně nižších. V Alpách sněžná hranice velice kolísái v západních je ve výši 2660 m., ve středních 2740 m., v Tyrolských 2860, v Korutanských 2920 m. Značná tudiž různost způsobená nejen různou šířkou zeměpisnou (Alpy táhnou se mezi 45—489 s. 8.), ale hlavně vlivy lokálními, jako směr horstva, směr větrů, poloha roklin, vzdá- lehost moře atd. V Pyrenejích mezi 42—43° s.s. kolisá sněžná hranice mezi 2730 m. na severním a 3050 m. na jižním svahu. Ještě poněkud výše leží sníh na Kazkaze mezí 40—44° s. š. Zápa nese snih ve výši 2930 m., střed 3230 m., vý- chod 3720 m. Ararat v Armenii na 40° má sněž- nou hranici ve výší 3350 m., Etna ční přes ni jen svým vrcholkem, ač někdy udrží se snih již ve výši 2900 m. Sierra Nevada na 37° s. š. má sníh nad 3000 m. (sever) — 3100 m. (jih), Taurus 2900 m. (sever) až 3200 m. (jižní úboči). Habeš na 13° s. š. nese sníh teprve ve výši 4300 metrů a Kilimandžaro na 3° teprve v 5000 m.

Gerlach Norsko Alpy Korutanský Pyreneje Etno Sierra Nevada Habeš Alpa m . Ararat

31 article

Vysoká centrální Asie má své zvláštní po- měry. Značná výška sněžné hranice (zvláště v severu) podmíněna je malým množstvím srážek; kde však vítr přináší s sebou poněkud více par, klesá velmi rychle. Tak hory Sajanské na 527 s š. drží sníh teprve ve výši 3230 m., ale Altai na 50° již 2140 m. Vzduch, přicházející od moře Indického, pouští téměř všechnu vlhkost na Hi- malaji: v Tibetu a u jezera Lobského prší jen málo; ale štíty Altáje donucují vzduch stoupa- jící po jeho úbočích ké kondensaci zbylých par- Hory Altan na 43° mají věčný sníh ve výší 3640 metrů, Thian-San mezi 42—43° s. š. 3520 m na severním, 4100 m. na jižním úbočí; hory Kausunské a Nan-Šan na 37° s. š. nad 4150 m., Kuen-Lün na 36° s. š. na severním úbočí 4600 metrů, na jižním 4800 m., Karakorum na se- verním 5670 m., na jižním úbočí 5970; na Hi- malaji 27—349 s. š. v severu 5670 m., v jihu 4940 m. Východní pobřeží, poněvadž je vlhčí má sněžnou hranici poněkud niže. Na Kamčatee pod 56° s. š. ve výšce 1600 m., v Japonsku po 30—40° s. š. ve výši 2500 m. Na polokouli západní táhnou se hory v celku skoro poledníkově a očekávali bychom tudíž větší pravidelnosti, než ve skutečnosti přichází, cožje zvláště vlivem větrů a mořských proudů. Rozdl mezi oběma úbočími nepadá tu přirozeně n váhu, není skoro pásem rovnoběžkových; znač- nější rozsah pevnin na východě působí sice na výšku sněhové hranice na úbočích, ale ovšem mnohem menší změny způsobují než rovníková poloha hor na polokouli východní. Vysoké hory na pobřeží Aljašky, na 60° s.š.

Hora Thian San Karakorum Aljaška KuenLün

32 article

(Eliášova, Wrangelova) mají sněžnou hranici n úboči ve výši 1500 m., hory ostrova Unaljašky (mezi Aleutami) na 531/2 jen ve výši 1070 m., což způsobuje studený proud z Ledového moře přicházející; Skalné hory na 51° s. š. ve výšce 2600 m., na 43° ve výši 3800 m. Odtud počínaje sněžná hranice již málo kolisá. Mexiko mezi 17 až 21° s. š. nese věčný sníh ve výši 4500 m., Sierra Nevada de Santa Marta na 11° s. š. při moři Karaibském při 4690, Sierra Nevada de Merida (od předešlé přímo na jih) na 8° ve výši 4550 m. Columbijské Andy mezi 2—5° s. š. zve- dají ji na 4680 m., Chimborasso pod rovníkem na 4850 m. V Peru a Bolivii mezi 14—18° j.š udržuje se sněžná hranice na této výši v pásmu východním. Na příkrém pásmu západním, kam jen nemnoho pršek zalétá vystupuje tato hra- nice na 5630 m. a ještě v Andách Chilských pol 28° j. š. táhne se ve výší 5500 m. Příčina, že maximální výška sněžné hranice tak hluboko k jihu posunuta jest až do Bolivie, leží v tom, že větry jsou na deště chudé. Jakmile však vstou- píme do pásu vlhkých severozápadních větrů, klesá hranice rychle. Na 30° j. š. je již jen ve výši 4900 m., na 32° j. š. v 4300 m., na 34 j. š. při 3400 m., na 36° j. š. při 2600 m., na 38° j. š. 2100 m., na 40° j. š. 1700 m., n 42° již jen 1600 m., odtud pak vždy, jdeme-li o stupeň k jihu, klesne sněžná hranice o 100 m. hlouběji. V posledních výběžeích pevníny klesá ještě rychleji. Osamocené ostroví jižní Georgie na 55° j. š. má věčný sníh již téměř-při hladině moře. Jižní polokoule má léto krátší, ale teplejs.

Eliášův Wrangelův Santa Mars jít Merida Aleuty Mexiko Sierra Nevada Peru Bolívie Anda Unaljaška být

33 article

Letní sníh postupuje sice vysoko k severu, k 50. j. š., ale za to oblast padání sněhu je na pev- ninách nepatrná. Za 35° j. š. téměř nikdy ji snih nepadá a objeví-li se kde, je to způsobeno ne zeměpisnou šířkou, nýbrž vysokou polohou onoho místa. Tak někdy objevuje se v Oraňsku za tuhých zim padá někdy i na jih od Ria de Janeira. To jsou však výjimky; v celku celý pás od 23° s. š. a 35° j. š. sněhu nezná. Sněžná čára je však v jihu dosti nízko, což je vysvětli- telno malou rozlohou pevnin v těchto končinách a vlhkými větry od blízkého moře. Na Novém Zaelandě je ve výši 2300—2400 m.

Oraňsko Rio jít Janeiro blízký moře

34 article

Výška sněžné hranice pohybuje se tedy mezi šesti tisíci metry, na jižním úbočí Karakorumu a hladinou moře, k níž sestupuje na Zemi Fran- tiška Josefa a Jižní Georgii. Podmíněna jest te- plem slunečním, jehož ubývá se zeměpisnou šíř- kou. Dle toho měla by hranice ta pravidelně klesati od rovníku k polům, což všeobecně také platí. Ale častě prohřešení proti tomuto pravidlu, jakož i náhlé skoky ve výšce ukazují, že jediné toto pravidlo k vysvětlení tak komplikovaných zjevů nestačí. Jiným důležitým činitelem je po- loha pásem horských. Pohoří směru rovnoběžko- vého má jižní úbočí sluncem více ozařovánoi oteplováno a pravidlem proto severní úbočí nese hranici sněžnou výše než úbočí jižní. V Alpách na příklad táhne se na úbočí severním 2600 m. vysoko, na jižním 2800. Je ovšem pravda, že při tom silně k platnosti přicházejí severní studené a jižní teplé větry. V Pyrenejích obnáší dokonce rozdíl výšky jak z předu uvedeno 320 m., asi tolik též na Tauru v Malé Asii, na Thian-Šanu dokonce snad 520 m., na Kuen-Lůnu 200 m., na Karakorumu 300 m., na Sieře Nevadě jen 100 metrů; ale i jinde jsou rozdíly dosti značné. Vý- jimku činí Kavkaz a Himalaja, kde je na jižním svahu sněžná hranice níže, u posledních činí rozdíl přes 700 m. Příčinou toho jsou vlhké vět- try od okcánu indického (při Kavkazu od moře Černého) přicházející, jež po jižním úbočí vystu- pují. V značnějších výškách sráží se pára v sni

Fran Josef Nevada Černý Karakorum jižní Georgia Alpy Pyreneje Sierra Kavkaz Himalij