Periodikum ALTO Viewer

1

27. prosince 1903

2

Přiloha „Narodnich Listu

3

k čislu 353.

4

Strana 9

5 title

Výtvarně umění.

6 article Litografie v Rudolfinu.

Litografie v Rudolfinu. = Také v Karlsruhe mají ovšem své sektáře, svoji secesi, jako v Mnichově, v Berlíně, ve Vídni a v Paříži a jako my v Praze. Trochu osob- ních příčin a silný rozehod uměleckých názorů rozvedl tam, jako jinde, mladé od starších. Are ne všechny, neboť mnozí nejmladší jsou se star- šími ve spolku a mnohá jeho fysiognomie by se docela dobře vyjímala ve svazu umělců. Kdyby nebylo slovo secese tolik kompromitováno faleš- nou představou a nepravým výkladem, užival bych ho častěji, ale slova se chytil hlavně ob- chod a vrhl je do obecenstva, jako by to byla firma, pod níž vězí nějaký zcela určitě vyme- zený styl umělecký, nebo, co jest obecenstvu při- stupnější, nějaké bláznovství a harlekýnství. Ve podstatě všady značila secese umělecké vypjet proti pohodlnosti, uměleckou vážnost oproti trhové šabloně, umělecké hledání místo dosavadního opa- kování a nechť v jednotlivostech a v jednotliv cích tyto snahy selhaly nebo hned vyvolávaly eskamotéry a modní gigrlata, tomuto hnuti, jako každé mocné revoluci, děkujeme v celé Evropé nové, krásné vzpružení sil a novou, svěží zelen na nově zoraných a osetých polich.

Karlsruhe Mnichov Berlín Vídeň Paříž Praha Rudolfinum

7 article

Secesionisté z Karlsruhe se do Prahy ne- dostavili s malbami, zaslali sem jen potištěné listy, mnoho litografií a něco leptů, a nejenom že i těmito na pohled velmi skromnými pro dukty přebíjejí snadno své soudruhy v předních dvou kabinách v Rudolfinu, mohou odavodniti toto svoje vystoupení zde tím, že je hlavně jejich zásluhou, že umělecká litografie v Něm- cích nese nové a vskutku krásné ovoce. Nej- více je při tom na podiv, že se tato renesance barevného kamenotisku udála v dobách, kdy se jí nikdo nenadál: v časích silné a podivuhodné folochemické reprodukce, kdy se zdálo, že žádná podpora nenl více s to skomírající grafické umění zadržeti nad hrobem, do něhož již jednou nohou vkročilo Stalo se to přece. Umělecko- grafická reprodukce arci stoupá už i druhou nohou do svého hrobu, ale umělecko grafická produkce slaví své vzkříšení, vlastně od dob Senefelde- rových svůj první samostatný květ. V Německu.

Karlsruhe Praha Rudolfinum Německo

8 article

Francouzští romantikové Delacroíx, Raffet, Char- let, Dammier z ní tak těžili už dávno. Tito Němci v Karlsruhe spojili černou kresbu lito- grafie s barvou a hned zde možno mluviti o zvláštním stylu nové barevné litografie, který je zásadně rozdilný od vzhledu starýcho ž litografií kolorovaných, dodatečně omalovávaných a no- vým barevným kamehotiskem plakatovým Výstava v Rudolfinu proto skýtá nejenom pěkný, tichý a intimní požitek, ale také je pln dobrých pouček, jež by u nás měly býti zvláště uvažovány a zapamatovány, neboť tu jde o umění eminentně schopné popularisace, o umě- lecky vysoce kvalifikované hodnoty každému domácímu rozpočtu dosažitelné. Badenské ministerstvo, podporujíc hmotně tuto novou litografli v Karlsruhe, pořídivší pro ni zvláštní stolici na Akademii a umělci, kteři si pořídili vlastní tiskárnu a výdavatelství a nakla- datelské firmy, které se u nich ucbázejí o velké listy obrazové pro školu, ti všichni mají právo být hrdi na své pochopení nově utkořené si- tuace a výchovní síly v této produkci ležící, neboť tyto listy a lístky jsou každý a v každém otisku nezkráceně hodnotným výtvorem uměle- ckým, jehož umělecká cena, vnitřní hodnota umělecké tvořivosti a výkonnosti, je s to být téhož rozsahu a téže délky, jako kterého obrazu.

Dammier Němec Chara Karlsruhe Rudolfinum

9 article

Rozdíly leži pouze ve stránce technické a s ní spojených důsledcích materiálných a vzhle- dových2 ož rnreroř ali Leop. hrabě Kalekreuth, vlastní iniciatoe této umělecké litografie v Karlsruhe, má zde jen jen jedinou ukázku své široké a syté kří dové černé kresby, jinak drží vrch a udávaji tón F. Kallmorgen, H. R. von Volkmann aG Kampmann, aniž by jimi, ačkoliv mladší z nich očividně těží, vyčerpávali všechny typy a lech- niky. Hned H. Thoma a W. Steinhausen, are nejstarší co do let, mají jiný obsah a jinou formu.

Kalekreuth F Kallmorgen Volkmann H Thoma W Steinhausen Karlsruhe

10 article

Steinhausen čte v bibli a jeho Kristus hojící a utěšující, spojuje jeho umění v naza- retický typ měkký, dobrotivý, čistě lyrický, který i Huntovi za mnohý rýs vděčí. Jeho lilografie drží se buď křidové slínované kresby aneb starého liniového dřevorytu, bledá v nich svoji naivnost i lidovost. Kallmorgen přenáší své studie z výletu kolem Norska na Spitzbergy s plnou svěžesti a jemností na kámen, avšak závažnější jsou bez odporu jeho pohledy z Ham- burku, v nichž vážné architektury vyrůstaj v plné a hluboké barvitosti svých rudých cíhe a měděné patiny střech. Již v těch je sklon k jednoduchosti zřetelný. Kampmannův vlak. leticí novou severoněmeckou plání a dmicía svíticí z večera po obloukových kolejích otevře ného nádraží, jsou dva listy mocného, zrovna dramatického účinku, tím silnějšího, že zjev moderního leviathana hřmí po dalekých, prázd- ných plochách, rovných jako stůl. Hmota, ne delail; silhueta, ne kresba; světlo a temno přece plný efekt barvité životnosti. Sytýa ušlechtilý, široký a hluboký tón je Kampman novou značkou a proto téžký soumrak a hluboká, tichá, prosvětlená anebo drobnými jiskrama hvězd posetá noc je jeho doménou. Farský dům, zámek Limburg, některé spící vsí a hrady obsahují malebné a koloristní poesie k nevy. psání. Mluví temnými siluetami svých staveh rostoucích v širokých plochách a syntetiso- vaných liniích na jediném tonu nebes a oči- vidně tento malebně kresebný motiv stal se vůdčí myšlenkou mnohému z ostatní družiny. H. von

Hunt Kampmannův Norsko Ham Limburg

11 article

Volkmann je z nich nejživější a nejpobyblivější, Jeho smysl koloristický vyjadřuje se s velkou jemnosti a živostí zároveň, jeho karakterisujíeí kresba s velkou přesností a delikátností a oba momenty v jedno sloučeny srůstají v dekora- tivní efekt zároveň intimní a přivabující. Tr čtyři šťastně volené a usazené takorka substraty barev, někdy ještě méně, nanesené v plochých neodstíněných tonech mají tolik síly, že evokuj celou svěže křehkou barvitost první vesny neb leta v oživeném údolí, nebo usínající večer a nebo smutek rozoraných vlnících se lán. A zde jsme u vlastní podstaty této moderní barevné lito grafie. Z povahy techniky ji vyvážili, tuto re dukci forem i barev na karakterisující a svojí soustředěnosti silně evokující tvary, linie, siluely. plochy a tony.

Volkmann

12 article

Nově probuzený smysl syntetického tvoření a stylisace z podstaty zjevů byl očividně hlavní pružinnu i předním vodítkem pro tuto litograíi- ckou produkci. Umělecký jemnocit a kombinační důvtip technický spojily se zde s příkazy jednoduchosti a tak vznikla tato díla téžkého zrna, velké svěžesti a poetické moci. C. Biese Ad. Luntz, Franz Hein a některé silně žaponi- rující dámy, jako El. Foppmilerova a ještě vlce Jenny Fikenschenova jdou touže cestou. Jeden spřádá velmi něžné, zrovna nadeehnuté sněhové obrazy, druhý smutně dny podmračné, třeti po- hádky o rusalkách a princeznách. Všichni tkví v domáci půdě, někdy n jediném místě. Badenské chlumy a široké vlny jejich, pohledy s výšek do stoupavých údole nebo z důli na navršené hrady, cesty, vsla koutky při hrázděných domech: motivy prosté a vroucně proniknuté pojednou hlásají svůj intímní půvab, poesii své svěžesti a prostoly Vůně rodného kraje stoupá v ovzduší. Jeh jimělecký karakter a obsah, který není vždy úplně totožný s přírodním, je zde vyvážen teplem srdce prolnut sngestivně na nás přene sen prostředky překvapujíci jednoduchosti a zá roveň sdílnosti.

Hein Foppmilerův Fikenschenův El Ada

13 article

Výstavy toho druhu by přinesly věru velmí málo, kdybychom se na ně divalí jako na při jemnou kratochvíli, která na několik týdnů přijde a mine. Jsou s to zanechati zde víc, snad jen přemýšlení, snad také iniciativu. Naše poměry umělecké i národohospodářské ustanovuji nám zorný úhel pro tyto nevelké listy. Připomináme si některých pokusů naši mladé generace umě- lecké. M. Šrabinský, A. Kalvoda, Streuli a jiní občas kreslí na kámen, také na něm skládají své barevné visie a sice s takovým taktem štěstím, že jen s litostí sledujete, kterak ihned jejich listy zapadají, sotva že se objevily. A přece je originální litografie sehopna, ba přímo jes to její životní úlohou, ať na stěně vo rámci, s at v mapě uložená, přiněsti kus bezprostředního umění, umělecký výtvor, jak se ve tvořivé fantasijní hlavě zrodil a z ruky tvůrcí vzešel, do nejmenší domácnosti. Zde je umění demo- kratické, lidové, umění pro nejjemnější vkus boháče a zároveň pro nejskrovnější výdaj za umělecký požitek. V podstatě je styl, technicko- umělecký prineip litografie rozřešen a sice tak šťastně, že má takměř každá umělecká indini- dualita možnost svojí specifickou řeči v oboo litografie transponované plně a boz cizích spro středkovatelů a tlumočníků vyjádřiti. A uvažte. kolikrát je Iraduttore tradittore ! Mnoho sse mluv a rozjímá o umělecké výchově a uměni pro lid Zde jest již anebo každou chvili může být. Karel B. Mádl.

M Šrabinský A Kalvoda Streout Mádl

14 title

Školská hlídka.

15 article

tiv áve odávoniv Pokračovací kursy při českých školách měšťanských. Ponenáhlu množí se zprávy o pracích při pravných pro tyto kursy, které školám měšťan ským mají nahraditi čtvrté ročníky. V největších našich městech, kde českých škol všeho druhu počet největší — v Praze a v Plzni — konaj přípravy k jich zařízení, patrně v přesvědčení že-jejich rozvilému školsíví i tyt o nové ústavy vzdělávací platně poslou ží. V prosinei vydaná část XI. Věstníku vládníh u věcech škol obecných v křálovství českém při náší příslušné vynesení ministra vyučování ze dne 26. června 1903 č. 22.503, dle něhož „kursy pro chlapce mají urovnati pokud možno připojení škol měštanských ke školám výše organisovaným (jako jsou ústavy učitelské, kadetní školy, vyšší školy obchodní, státní školy průmyslové,) které nevyžadují nutně předbéžného vzdělání na ško- lách středních.“ Rozumí se, že nebude možno, by jistý určitý kurs připravoval pro v še c hi ny tyto ústavy, poněvadž pro paedagogia musil by pěstovati encyklopnedický všechny nauky; pro školy obchodní nauky technické a počty; pro školy průnyslové technické a přírodní nauky pro kadetní školy němčinu — v šem těmto úko- lům by stačiti nemohl; vybere si tedy určitý kur z ústavů jmenovaných ten, do kterého rozhodná většina jeho žáků odchází a proň tedy zaříd důkladnější průpravu.

Praha Plzeň

16 article

Máme však za to, že při velmi mnohých školách měšťanských se prokáže, že většina žactva jejich odchází přímo do života prakti- ckého — a v tom případě ovšem bude po- třebí, tento kurs zaříditi se zřetelem k potřebám tohoto života. Sice ministerské vynesení o tom nic nepraví — a v tom leží jeho slabiny, v této Hlídce již s dostatek vylíčené — ale také ne- obsahuje nic, co by tomu odpíralo; ba z jeho připomínky, že kursy „nemají za účel v še- obecné další vzdělání“ lze souditi, že pokláda theoretické učení v dosavadních třech trí- dách měšťanských za dostatečné. A dopouští-li. by kursy pro dívky — ač tyto také odcházeji do vyšších škol obchodních a ústavů učitelskýeh — prostředkovaly „vědomosti, nejpotřebnějš k vedení spořádané domácnosti,“ tedy vědomost pro jich příští povoláni životní „v domě a rodině,“ nebude, dbajíe důslednosti, moci od- pírati chlapcům, aby v kursech připravovali se rovněž pro své příští postavení v české spo- lečnosti občanské. Ostatně bude záležeti na činitelí c místních, kteří na kursy náklad povedoua nemohoubýtinuceni ke kursům, s jichž osnovou učebnou by nesouhlasíli. Kursy nejsou povinnosti zákonitou, ani občanstvo ani žactvo nemůže k nim býti nuceno, a může účastenstvi své odepříti, nebudou-li kursy skutečným po- třebám vyhovovati. Dle § 10. zákona říšského z 2. května 1883 takové kursy se zřizují podle „zvláštních potřeb místních“ — je tedy i zá- konný závazek, aby kursy dbaly poměrů společ- nosti občanské, do které jejich vychovanei vstoupí.

17 article

Praktické takové kursy doporoučeli jsme této Hlídce ještě dříve, než si ministr vyučován na ně vzpomněl; učitelstvo českoslovanské ne přestává po nich volati od třetího sjezdu svého z r. 1880, jenž v odborných kursech při v š e ch školách zřel nejmocnější páku ke „zvelebení chlapeckých škol měšťanských ve směru praktickém“; při některých školách divčích již po léta — po roce 1883 — se osvědčují I upozorňujeme a doporučujeme je našim pokro- čilým obcím znovu a opět. Větší zájem pro ně a s dostatek žactva do- staví se jistě, až občanstvo sezná, že kursy mohou

e ch škola

18 article

býti přiměřeně potřebám praktického života českého upraveny a vystihovati je lépe, než na př. nižší reálky, které jsou a zůstanou především přípravkami pro reálku vyšší, a než školy řeme- slnické, které svědčí jen užšímu kruhu občan- stva a vedou k povolání určitě obmezenému. až ministr vyučování absolventům kursů konečně již přiřkne práva, dávno žádaná pro školy mě šťanské, práva taková, která by byla v poměru k tomu, že návštěvníci kursu o rok dobrovolně déle ve škole pobudou a že jich rodičům odtud vzroste náklad na jich vzdělání. Právě v tom, že nebylo konkretně ukázáno že kursy mohou podstatně vzdělání pro ž i vo přispěti a že se obecenstvu předslavila jenom nová povinnost: zvětšení nákladu na školy aniž by ihned byla mu vyložena nová odtud vý hoda, jsou příčiny, že české obce nechvátaly a nechvátají se zřizováním kursů. Je to dnes zrovna tak, jako před zřizováním škol měšťan- ských vůbec; téměř nikde nebylo nadšení, pro nové školy, u jichž zřizování postupovalo se vle- lice pomalu. Teprve když přednáškami a čase- pisy byl úkol nových škol jasně a přesvědčivě vykládán na místech, kde se měly zříditi a ob čanům, otcům a malkám vysvětleno, čemu a jak bude na nich se vyučovati, a když časem žáci z měšťanských škol vyšli počali se osvědčovati na různých místech, míjely předsudky, a měšťan- ské školy počaly rychleji se množiti. Podobná práce musí se vykonati i pro pokračovací kursy, ano, bude ještě větší, poněvadž z áko no- dárstvi zemské — jemuž to dle 8 59. ří- ského zákona z 2. května 1883 náleží — nevyří- dilo otázku nákladu na kursy, která se musí vy řízovati shodou různých činitelův, odkud přiro- zeně — nehledíc ani k jiným překážkám míst- ním — postup u zřizování kursů se opozďuje.

19 article

Jest ovšem pohodlnější: místo práce na odstranění zmíněných překážek vymlou- v ati se na tuto Hlídku, že ona zřizování kursů zamezila. .. Opakujeme, že právě naopak, naše Hlídka dávno před vydáním ministerského vy- nesení kursy — čtvrté ročníky doporučila — a že ministerské vynesení s pravedlli vě posoudila, nemůže nikdo bráti jí ve zlé, poně- vadž je ve službách národníh o školství, kte- rému prospěje jenom střízlřvá pravda a politika na základě poměrů skutečnýc h. Ovšem pomalu se budící zájem pro kursy nesmí se mařiti ničím, co by tyto kursy p rolži- vot označovalo jen jako nově školy pr školy, především musí se učebné osnovy kur- sův prokazovati nolvými naukami jako ústavy p'okračujtef, nešmí jim býti vilačovány ráz ústavů, běžné učivo školní jen opaklu jící ch —neboť tím jeví se kursy jako ústavy neprakti- cké, neživotné. Proto podle našeho přesvědčení neslouží kürsům, když na př. jim se ukládá náboženství a to — dokonce — J i tur- gikou; máme za to, že obřady bohoslužehné sezná žactvo po osm let k službám božím do- cházející, tak důkladně, že není třeba, by se jim zvlášť na devátý rok, v pokračovacím (!) kurse ještě učilo, i kdyby nebylo se tak již stalo v pá- tém ročnikunávštěvy školní, kdetoho poučen víc než dosti! Nebo, když jazyku němžel c kee mu jistá osnova přeje 5 hodin týdně, fran- couzskému rovněž 5, českému všal pouze 3; jest již z töchto čísel patrno nedoceňo vání mateřštiny a přeceňování cizích jazyků, kte- rých všeobecně v životě neni potřebí. N - souhlasíme, že jazyku českému se v jistém kurse vytýkají také ještě „soustavná pravopisná cvi- čení“, což se nám podobá býti pro pravopis — pozdě; vždyť přece čeština není takovou filosofi hlubokou, by nebylo lze do 14. roku věku si ji v pravopise osvojiti!

škola pr škola

20 article

Zeměpisu se ukládají pro „život důle- žitě poučky astronomie“ — ale tyto přece také musily dříve býti osvojeny. Počty mají znovu opakovati „míry a váhy“ — avšak ty rovněž mus býti již dávno v krvi počtářů z tříd nižších. Po- dobně zdá se nám býti pozdě, učiti ještě kraso pisu v kurse pokračovacím. Toť vše jenom dokladem, že pro takové osnovy pokračovacích kursů obrána zásada ně mfe cíký: i tu píditi se po soustavě n ukové, po universitě v malém, položiti do kursu mnohoučiva, doplňujíeího vzdělání v s ta rém triviu, takže pro učivo nlové, přírodo- vědecké a technické, zbývá málo času, na ph pro přírodopis, přírodozpyl, vychovatelství,- člo věkovědu jen po 1 hodině týdně, pro kreslen jen 2 hodiny týdně. Tím vším osnova kursu nabývá nerozhodného, kolisavého rázu, zvláště když také ještě zpěv, tělocvik, těsnopis přistuo pují skrovným počtem hodin — to vše po ně- meckém způsobu t. zv. všeobecného vzdělání. Máme za to, že z praktických kursů při školách měšťanských sluší vy loučit i ně které předměty, klerých pro život není nutně a všeobecně potřebí a jichž základů žáe a žákyně s dostatek zmocnili se ve třídách před- chozích, jako jsou cizí jazyky, těsnopis, algebra »kraso« pis, zpěv, tělocvik, čímž ovšem nemí níme, by naprosto ztratily se z vyučování; vždyí na př. lze za kreslení evičiti písmo nápisné přestávky mezi vyučováním lze někdy osvěžiti zapěním písně; na poučné vycházce lze provésti tělocvičnou hru, tělocvičný rej, prostocvik ap. — a to přece stačí ! Cizím jazykům, těsnopisu algebře učte se ti, kdo jich nutně potřebují v hodinách mimořádných.

21 article

Tak obmezí se řádné učivo na kursech na menší počet předmětů, kterým bude lze věno vati více hodin, v nichž žáci by si osvojil učivo nové, pro život opravdu potřebné Tím jsou práce ruční, dnes na chlapeckých ško- lách opuštěné; nauky mravní a občanské; nauky přírodní, technické a národohospodářské. Ovšem bylo by nejlépe, opustiti úpl ně soustavu německou a nastoupiti soustavu francouzskou, totiž místo zeměpisu, děje- pisu atd. přímo uvésti: nauky občanské, mravní atd. Ale poněvadž by osnova zcela nová mohla se ztroskotati na odporu školních úřadů, radíme, by se nové učivo vložilo v hesla sta- rých předmětův učebných. Se zřetelem k osnovám, pro IV. ročníky navrženým zemskou poradou učitelskou r. 1902 navrhujeme na př. pro jazyk vyučovaci (4 h. týdně) Čtení a rozbory vzorných básní novodobé lite ratury české, které mohou působiti v mravní výchovu žactva. Seznamování jeho se spisy če- skými, kterých může použiti k sebevzdělání; pro zeměpis a dějepi s (4 hodiny týdně) : Zeměpisné a společenské poměry vlast a říše, kterých potřebí pro nauky národohospo

22 article

dářské a občanské. Domácí výtečníci, kteří jak vzorné povahy mohou působiti v mravní vý chovu žactva; pro přírodovědu (6 hodin týdně) Přehled přírodnin domácích a způsobů jieh obrábění, jenž by sloužil za základ k naukám národohospodářským. O tělesném a duševním vývoji člověka a prostředeích k udržení zdrav tělesného — životosprávou a duševního — vý chovou; pro počty (4 hodiny týdně): počty živ nostenské s příslušnými naukami národohospo dářskými; pro měřictví, rýsování a kre- slení (6 hodin týdně): Rýsováňí a kreslen na základě vyměření a pozorování vkusných skulečných předmětů; o plánech a mapách s zřetelem k naukám národohospodářským a ob- čanským; pro roční práce (6 hodin týdně) Modelování chlapcům — ruční práce pro ob čanskou domácnost divkám.

Rýsováňí

23 article

Podáváme, jak patrno, návrh v rysech e nejobecnějších, co nejširší, aby bylo možno, přizpůsobiti jej pro všechny možné poměry místnl, takový, by podrobné učivo byl možno do něho vložiti. Podáváme, jak patrno, osnovu co možn ustředěnou, o 6 skupinách předmělů, poněvadž dosavadní osnová o 12 předmětech vede k ve liké rozptýlenosti žactva po všech možných na ukách a uměních, následkem čeho vyučování často nemá té účinnosti a frvalosti, které by byly přiměřeny zpotřebovanémn času a využité práci učitelstva ač žactva. Navrhujeme hlavní rysy osnovy společn pro chlapce a pro dívky, nejen proto, bychon otázku nových praktických škol co možn zjednodušili, ale i proto, že nenalézáme příčin proč by dívky měly pro týž praktický, oběma pohtavím s pobečný život býti jinak vychová vány než chlapci; chlapcům — jednou otcům jistě neubliží, když poznají, jak třeba tělesně duševně vychovávati děti; dívkám — jednou ospodyním, také (řeba rozuměti plánům, ním atd. Snad někomu nové nauky v našem ná- vrhu budou se podobati nesnadnými a nepod dajnými. A zajisté, nebude v nich z počátku vyučování pokračovati tak bezpečnou a jistou cestou, jakou by šlo, kdyby prostě v »pokračo vaclm« kursu jen více roztáhlo nynější osnovu učebnou, její všenaučnou soustavu rozmnožil a doplnilo prostě o další články. Avšak je třeba. by již jednou byl učiněn počátek s uváděním základních počátků životnějších nauk společen- ských, státních, právních, hospodářských do našich škol lidových.

24 article

Úkol tedy nebüde snadný. Doufáme však že učitelstvo českých škol měšťanských najde v něm pomocníky v našich právnících a národ- ních hospodářích, kteří mu pumohou vypraco vati pro pokračovací kursy nějaké čílánky nebo kalechismy občanské a národohospodářské. Vždyt již ve stávající literatuře naší je k tomu s do- statek materiálu, často výtečně, i vědecky i me- ihodicky i jasně zpracovaného, takže by tu šlo jen o výběr a nové srovnání. I středisko a pro- středky k této práci u nás pohotově v Jednute učitelstva měšfanských škol českých. — Tolik zatím k oživení ruchu pro pokračo vací kursy při školách měšťanských, kterým přejeme, by se jim na všech místech podařilo překonati nahodilé překážky i by především mohly záhy svým žákům poukazovati k vy- hodám, které je očekávají . . Varujeme, by pro pokračovací kursy bylo vybíráno z učiva trvajících třech tříd škol mě- šťanských — toto učivo se osvědčilo a uško dilo by se povimným školám měšťanským, kdýby o osvědčenéučivo jeho žactvo bylo zkracováno. Ostatně připravuje se v Brně úřadn změna těchto osnov, a kdo ví, nebude-li po třebí hájiti některé učivo pro trojtřídní povinné školy měšťanské, takže jeho vybírání pro po kračovací kurs nepovinný bylo by nepolitické protože nevčasné, ukvapené. Doporučujeme své návrhy občanstvu všech míst, kde trvají školy měšťanské, by na základě jich se pokusilo, tyto školy doplniti novými kursy ve směru životního vzdělán národního, by použilo a využilo příleži tosti, klerá po 34 letech se mu naskytla !

Brno

25 article

O úpravě lékárnictví. (Schůze odboru národohospodářského při výkonněn výboru strany svobodomyslné.) Národohospodářský odbor jednal na své poslední schůzi o úpravě lékárnictví. Rozhodnutí správního dvoru soudního z loňského roku, podle kterého při zcizení lékárnického práva prodejného má býti vypsán konkurs, vzbudilo značný rozruch mezi lékárník i v Čechách, jakkoli rozhodnutí to týkalo se lékárny vídeňské a bylo voláno jak se strany majitelů léká- ren, tak se strany kondicinujících lékárníků po zá konněm upravení lékárnictví. Následek toho byl, že vláda předložila nový návrh zákona na upravení lé- kárnictví. O této vládní předloze podal obšírný a za- jímavý referát p. JUDr. Jos. Froněk, mag. sekretář Po historickém úvodě a po posudku o návrl posl. dra. Sylvestra přednesl p. dr. Froněk o vládn osnově následující referát: Vláda uznávajíc neudržitelnost dosavadních za- staralých a roztroušených předpisův a nařízení, jimiz upraveny jsou povinnosti a práva stavu lékárnického zejmena pokud jde o zřizování nových lékáren, jich nabývání a vedení, vypracovala osnovu zákona a za- slala ji všem právnickým a medicinským fakultám příslušným úřadům a ústavům, jakož i všem interesso- vaným korporacím k podání dobrých zdání a vyjádření Na základě došlých zdání zrevidovala pak vláda původní svůj návrh a předložila jej opětně v posledním zasedání říšské radě.

JUDr Jos Froněk Sylvestr doktor Čechy

26 article

Při vypracování tohoto nového návrhu řídilase vláda zásadou, že lékárna má dvojí povahu, že jest totiž jednak ústavem důležitým pro veřejně zdravot- nictví, jednak obchodním podnikem, a volila, nespou- štějíc se zřetele tuto dvojí povahu lékáren, systěn koncesse, spočívající na zásadách platných pro kon- cessované živnosti vůbec. Zjednodušuje řízení v při- čině povolování nových lékáren, ponechávajíc zřizován těchto nových lékáren podnikavosti jednotlivců. Do- voluje přenášení těchto s jedné osoby na druhou z určitých podmínek. Od zjišťování odhadní ceny upoušt vůbee Dle tohoto nového návrhu každý farmaceut, který jest způsobilým, aby nabýti mohl koncesse ke zřízen a provozování lékárny, má právo domáhati se toho aby zřízena byla nová lékárna, a žádati, aby mu dáno bylo povolení ku provozování této lékárny. Jsou-li tu podmínky pro zřízení nové lékárny obdrží žadatel koncessi bez vypsání konkursu. Tím odpadá pro žadatele nebezpečí, že povolen uděleno bude někomu jinému šťastnějšímu ze spolu- žadatelů, kteří by s ním, kdyby musil býti vypsán konkurs, zároveň se ucházeli o tuto novou lékárnu, Proti tomuto systému namitá se, že přílišným a velice rychlým rozmnožováním lékáren ohrožena bude existence dosavadních lékáren

27 article

Nebezpečí takového zde není. Na okolnost tuto bylo v osnově zákona pamatováno ustanovením, že povolení ke zřízení nové lékárny se nesmí uděliti, kdyby zřízením nové lékárny ohrožena byla existence dosavadních lékáren sousedních. Mimo to obsahuje osnova takové kautely, které vylučují možnost takových případů. Dříve než udělí se povolení ke zřízení nové lé- kárny, musí býti vždy slyšáno lékárnické gremium Majitelé lékáren, kteří domnívají se, že existence jejich lékáren byla by ohrožena, kdyby dáno bylo povolení ke zřízení nové lékárny, mohou podati nejen rozklad ale i odvolání proti tomuto zamýšlenému zřízení nove lékárny. Lze tudíž se domnívati, že vždy veškeré okolnosti budou náležitě uváženy; než se dá žádané povolení ke zřízení lékárny.

28 article

Kdežto dosud bylo na úřadech, aby z úřadní po- vinnosti vyšetřily, má-li se a kde zliditi nová lékárna, má se dle osnovy zákona zavésti řízení k žádost strany. Olázka, kde se má nová lékárna zříditi, aby prosperovala, bude vždy od podnikatele správněji po- suzována, než od úřadu, ježto o výnosnosti podniku živnostenského nerozhodují pouze objektivní místn poměry, nýbrž i subjektivní vlastnosti podnikatele, po případě i některé zvláštní vzlahy jeho k okoli zá- vodu. Na úřadu pak bude, aby pouze rozhodl olázku, zda, hledě ku potřebě obyvatelstva a k možnosti exi- stence dosavadních lékáren, lze připustiti, aby zřízena byla nová veřejná lékárna. Návrhem nového zákona zkracuje se dále řízení v příčině povolování nových lékáren. Dříve nulno bylo pravidelně prodělatj pět in- stancí, nyní odpadá zvláštní řzení v přičině pří- pustnosti zřízení nově lékárny a zavádí se pouze ří- zení o žádosti za udělení povolení ku provozování lékárny v místě zvoleném od uchazeče, při čemž roz- hodnouti má zemský politický úřad v I. instancia ministerstvo v II. a poslední instanči. Tu může žadatel s větší jistotou očekávati, že mu povolení bude udě- leno, než lomů tak bylo dlíve.

Olázek

29 article

Jakási konkurence může i zde naslati a sice v tom případě, ucházelo-liby se náhodou více žadatelů povolení, aby směli zařídití novou lěkárnu na jednom a témž místě. Taková konkurence dá se očekávati, po vydání zákona. Avšak i na tu okolnost jest pamatováno tím, že žádosti podané ve třech měsících po vydání zákona mají se sbírati a leprve ve čtvrtém měsíci má se o nich řízení zavěsti Souhlasně s ustanovením, kterým umožňuje s snadnější zřizování nových lékáren, zajišťuje se pře- nositelnost lékáren dědictvím, jakož i právním jedná- ním mezi živými za určilých podminek. V původním návrhu vládním bylo ustanoveno pro případ, že někdo chce přeněsti lékárnu na jiného smlouvou mezi živými, že má býti úřadně odhadnuta cena lékárny a sice za tím účelem, aby zamezeno bylo čachrování s lékárnami. Nyní bylo od tohoto poža- davku upuštěno a ustanoveno pouze, že nová lékárna nesmí se přenášeti smlouvou mezi živými pře uplynutím pěti let, ježto nělze si mysliti, že by ob- chodní stránka lékárny byla přehlížena, a to jedině z toho důvodu, že v tak krátké době nelze mluviti o obchodní ceně lékárny Pro případ, že by v těto době nemohl lékárník sám lékárnu vésti, může dle osnovy udělené mu kon- cesse využitkovati tím, že ji propachluje neb ustanoví správce, a v případě úmrtí může se lékárna provozo- vati na účel vdovy a nezl. descendentů Nelze upříti, že návrhem Uímto značně se zlepšuje a na pevnější podklad staví se stav lékárnický a to- nejen lékárníků samých, ale i kondicinujících farma- ceutů. Plužno však podotknouti, že zákon lento bude asi jen přechodním, jelikož za krátkou dobu nebude oo zase vyhovovati.

30 article

Řízení v příčině nových lékáren zkracuje se síce, avšak zůstane vždy ještě toto těžkopádným. Rovněž i ustanovení v příčině přenášení lékáren s jedné osoby na druhou zůstane i na dále předmětem stížnosti, ježlo vláda nepřistoupila na požadavek, že kupujícímu, vykáže-li se předepsanou způsobilost. nemá sekoncesse lékárnická odepříti. Avšak i v jiném směru měl by návrh vládní být doplněn. Ačkoliv totiž vláda sama uznává za nutné, aby kondicinující farmaceuti dosli zastoupení v kor- poraci lékárnické, přece nepředložila v tom směru žádného návrhu, a jest proto jen litovali, že se tak nestalo Dosavadní gremiální řády jsou zastaralé a neol- povídají již dnešním názorům sociálním. Požadavek kondicinujících farmaceutů, aby jim umožněno bylo zúčastniti se na poradách a usnáše- ních o záležitostech slavu lékárnického, jest oprávněný a odůvodněný, a jest proto se vší energií na to na- léhati, aby návrh takový byl ihned současně projednán. Za udělení povolení k zařízení nové lékárny má koncessionář zaplatiti taxu ve výši 500 až 4000 K dle toho, kde má lékárna býti zřízena. Tímto požadavkem stěžuje se dosažení povolení ke zřízení lékárny zejmena nemajetným farmaceutům. O žádostech za udělení koncessí lékárnických má rozhodovati zemský politický úřad. S návrhem tímto nelze souhlasiti z důvodu, že politický úřad I. stolice z vlastního a bezpro- středního nazírání lépe zná místní poměry, než politický úřad zemský. Tímto způsobem zbytečně při- kazují se tomuto úřadu úkoly, které zcela dobře za- stali mohou úřadové I. stolice.

31 article

Navrhované řízení v příčině schvalování místností provozovacích pro lékárny mohlo by se bez újmy zdra- vodních zájmů veřejných zkrátiti a to asi ve smyslu návrhu dra. Sylvestra, Ustanovením, že nová lékárna před uplynutím pěti let nesmí býti zcizena, obmezuje se disposiční právo toho klerého lékárník Nejradikálněji daly by se poměry stavu lékárni- ckého upravili tím, že by živnost lékárnická prohlá- šena byla za živnost svobodnou, jako je tomu tak již v některých státech (v Anglii, Francií a ve Švýcarech). Bezpodmínečná svoboda živnosti lékárnické bez ohledu na místní potřebu a dosavadní lékárny, dodá- vala by těmto povahu čistě živnostenského podniku. Jako při systěmu čistě osobní koncesse obchodní stránka, tak by v tomto případě povaha lékárny jako ústavu veřejného zdravotnictví byla přehlížena. A ježto se dá předvídati, že by následkem prohlášení svobody živnosti lékámické nastala přespřílišná konkurence, které však není si přáti, zejmena v zájmu veřejného blaha, myslím, že by návrh vládní s některými změ- nami a doplňky, o nichž jsem se během rozpravy zmínil, mohl býti způsobilým, aby zjednal klidnější a snesitelnější poměry lékárnické. — Po tomto referátě rozvinula se debata, které se zúčastnili pp. dr. Fiedler, dr. Krejčí, dr. Ulrich, dr. Nesý, a bylo usneseno, svolati ještě jednu schůzi ná- rodohospodářského odboru, a pozvati do ní zástupce majitelů lékáren a zástupce kondicinujících lékárníků, aby obě strany mohly stanoviska svá vyložiti a ob- hájiti

Sylvestr doktor Fiedler Krejčí Ulrich Nesý Anglie Francie Švýcar

32 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry. ** V minulém období startovali čeští athleti ve Vídni dvanáctkráte a vydobyli 2 první ceny. 3 druhé a 2 třetí ceny. Pešťští athleti získali pak při pěti startech 3 první ceny. ** »Kolem Brusselu«, 20 km., vedl závod v běhu. který minulé neděle pořádán byl za účastenství 200 běžců, Bigiarelli. Vítěz urazil cestu tu za 1 hodinu 15 m. 541/s vt. s velikou převahou. Druhým byl Thécart v čase 1 hod. 54 m. 14 vt. a třetím Van- schepdan za 1 hod. 56 m. 524/% vt. Zimní sporty. ** Mezinárodní bruslařský svaz k otázce starto- vání dam při závodech v ozdobném bruslení odpo- věděl, že až do příštího mezinárodního kongresu jest damám dovoleno starlovati jak při závodě o mistrov. ství světa a Evropy, tak i při ostatních mezinářod- ních závodech. nv Automobilism. ** Italie zúčastní se příštího »Gordon- Bennet- závodu třemi »Fiate vozy, které říditi budou nej- spíše Storero, Lancia a Felice. ** V Římě bude pořádána od 6. do 16. února 1904 za protektorátu ministra obchodu mezinárodní výstava, která obsahovati má všecky stroje, poháněné denaturovaným lihem. ** Baron de Caters a Jenalzy říditi budou př žávodě o Gordon Bennetův pokál německé vozy. Zů- častní-li se Amerika, tedy říditi americké vozy budou Vinton a Harkness.

Bigiarelli Bennet Felice Baron Caters Bennetův Vídeň Brusel Evropa Řím Amerika mezinárodní bruslařský svaz km fiat Lancia