Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

27. prosince 1903.

4

Císlo 353-

5 article

Japonsko nedalo ultimata. Ruská vláda neměla ani zdání o tom, že by jí Japonsko bylo dalo ultimatum, jež tyto dni vinou anglické žurnalistiky tolik poplachu na- dělalo. Obrátila se telegralicky na admirála Alexějeva, místodržitele východní Sibiře, a od- pověď jeho vyvrátila všecky pověsti o japonském ultimatu. Také velké listy petrohradské staraly se zvěděti pravdu. „Novoje Vremja“ tázalo se na japonském i severoamerickém vyslanectvu Petrohradě, co je na pověstech pravdy. V prvém odpověděli, že ničeho o ultimatu nevědí a že proto nejlépe bude pověsť vyvrátiti. Ani na ame- rickém vyslanectví ničeho nevěděli. Tím ovšem není nebezpečí války na Dl ném Východě zažehnáno.

Alexějev Japonsko Sibiř Petrohrad Novoj Vremja

6 article

Ruské listy z těch končin přinášejí zprávy nejen o válečných přípravách Japonska, nýbrž i rychlém zbrojení Číny. Přípravy řídí místokrá Juanšikaj a generál Ma, týž, jenž se svou di- visí po dobyti opevněného Taku přidal se k boxe- rům v Tjanezinu a kladl tam dosti silný odpor. V Pekině bude zřízena vyšší důstojnická škola a v provincii školy poddůstojnické. Vypracován projekt všeobecné branné povinno- sti, jež zavedena bude nejprve na zkoušku v pečilské provincii. Podle výpočtu Juanšikajova tříletý kontingent dá 130 praporů. Pro zakoupen nových partil pušek, děl a vojenských zásoh bude zavedena zvláštní daň. Čínská vojska hor- livě se cvičí v střelbě do terče. Aby po evropsku zorganisované a vycvičené vojsko bylo schopno bíti se, Juanšikaj potřebuje ještě tří let. Kromě toho čínská vláda koná celou řadu politických opatření, namířených proti Rusku. Tak v Mongolii agituje Dunfusian, aby obyva- telstvo podnitil proti Rusku. V Mandžurii roste počet chunchuzských tlup. Udály se jednotlivé případy zjevného nepřátelství obyvatelstva na- proti Rusům. Celkem jest obyvatelstvo dosud pokojno, ale všichni jsou přesvědčeni, že v ál ka odvrátiti se nedá.

ma Juanšikajův Rus Japonsko Čína Rusko Mongolie

7 article

Vídeňské vyslanecivo italské. Kandidatura Rudinova na toto místo, dnes zvláště choulostivé, popírá se také již proto, že Rudini sám své doby prohlásil, že by přijal vyslanecký úřad jen v případě zcela mimořád- ném a to s předpokladem, že by při tom měl prospěti záležitosti zcela speciální a že by ne- byl podřízen žádnému ministru. Příteli, jenž mu řekl, že by byl ve Vídni on mužem pra- vým na pravém místě, odlušil: »Potom nesměl by býti žádný druhý ministr vnějších věcí.« Přítel se zasmál a dodal: »Je ale pouze jeden ministr taký.« — V Římě soudí se, že vláda nynější, nemohouc nalézti jiné osobnosti pro úřad vídeňský, na konec povolá k němu vy- slance bernského, vévodu z Averny, jenž ve Vídni jest znám a také prý oblíben u dvor tamějšího. Revise procesu Dreyfusova. Revisní komise v Pařiži vyslovila se jedno- hlasně pro přípustnost revise procesu Dreyfusova. »Agence Havas« sděluje o rozhodujícím tomto sezení komise, jež se o Štědrém večeru konalo, tyto podrobnosti: Když byl zpravodaj Mercier přečetl zprávu svou, vyslechla komise setníka Targe, ordonančního důstojníka ministra vojenství Andréa, kterýž ministru vo- jenství při jeho vyšetřování věci byl nápomocen. Targe podal objasnění o vyšelřování v příčině některých jednotlivostí, ve zpravodajově zprávě vypočtěných, kteréž byl ostatně ministr André 1 mmisterstva justice sdělil. Targe předložil po- tom členům komise všechna akta, jež byl podkladem oněm jednotlivostem, zkoumaným ministerstvem vojenství. Usnesení komise bylo neprodleně sděleno minísterstvu justice. Nové momenty, jež k rozhodnutí daly podnět, přesně známy nejsou.

Rudinův Rudin Dreyfusův Havas Mercier Targe André Vídeň Řím Averna

8 article

Úsnesení komise jest ale dle toho, co se vypráví, odůvodněno tím, že, jak se konstato- valo, jedna listina u příležitosti zatčení Dreyfu- sova opatřena byla datem dřívějším. Dále zjistilo se prý, že v jiné listině začáteční písmeno » P nahraženo bylo začátečním písmenem »D«a sice jedná prý se při tom o pověstnou onu listinu, jež obsahovala slova: »Cette canaille de D . . .« (Tvrzení dreyfusardů, že vlastními zrádci byli Henry neb Walsin-Esterhasy a že dlky jich mocným přátelům Dreyfus za ně pykal, již tímto zjištěním pozbylo by ovšem půdy, jelikož také začáteční písmeno P, jak zjevno, na Henrya ani na Esterhaze se nehodí. Pozn. redakce.) Komise byla prý názoru, že změny ony v listinách mohly v soudu vojenském v Rennes vyvolati mínění, že obě listiny týkají se Dreyfusa. Proto jest prý oprávněna domněnka, že obě listiny způsobily opětné odsouzení Dreyfasovo, aniž se jeho týkaly. Ze soukromých pramenů sděluje se ještě moment, jenž vedl prý k dobrozdání komise ve prospěch revise, o kteréž definitivně roz- hodne ovšem teprve kasační soud, jemuž pro- střednictvím gen. prokuratora bezprostředně dobrozdání komise předloženo bude. Třeti mo- ment onen jest tento: Známý archivář Gribelin prohlásil nyní, že jeho výpověď před vojenským soudem v Rennes, ve které líčil, jak v mini- sterstvu vojenství překvapil známého dreyfu- sarda plukovníka Picquarta, když tento s advo- kátem Dreyfusovým Lebloisem zkoumal tajné instrukce v příčině holubů poštovních, byla ne správná. Piequart měl prý před sebou »pouzee administrativní sdělení o poště holubí, k čemuž byl prý ale oprávněn, jelikož v příčině sdělení těch potřeboval prý jakýchsi objasnění se strany právníkovy. Henry byl to prý, jenž Gribelinov dal podnět k nesprávné výpovědi.

Henry Dreyfus Gribelin Picquart Dreyfusův Piequart Rennes

9 article

Dalším momentem pro nutnost revise jes dle téže soukromé zprávy, z pramene ovšem dreyfusovského, list zesnulého německého vy slance v Paříži, knížete Münstra, předáku drey- fusovskému, Josefu Reinachovi, v němž Münster výslovně prý prohlašuje, že bývalý vojenský zástupce Německa v Paříži Schwartzkoppen jej ujistil, že byl ve spojení s Walsin-Esterhazem Gjak souhlasí s ním ona ratifikovaná listina z německého vyslanectva počínající slovy: »Cette canaille de P....« ?) a že Dreyfusa nikdy neznal. Tento dopis německého vyslance nebyl prý znám ještě za procesu renneského. Jest prý tudíž dle zákona novým dokladem pro revisl. Jest ovšem třeba hodně naivnosti k tomu, po- kládati za rozhodující to, co osobnosti o zrádcův

Reinach Dreyfus Paříž Münster Německo Esterhaz Gjak

10 article

»ujísťuje« totéž vyslanectví cizozemské, pro něž zrádci služby konali! Poví toto vyslanectvo pravdu, může a chce ji pověděti Jiný ještě důvod k revisi poskytly zápisky o přednáškách vojenské školy, jež jakožto cenný materiál byly dodány cizímu vyslanectvu již rol po odsouzení Dreyfusově, ale, jak již »Ag. H- vas« svrchu stručně se zmínila, opatřeny byly prý datem dřívějším, by vojenský soud mohl vydání jich vyslanectvu cizozemskému přičísti Dreyfusovi za vinu. Další roli při revisí hraje prý i falšovaná depeše italského tehdejšího vojenského zástupco v Paříži Ponizzardia, jež prý při obšifrování změněna byla v opak, tak aby se na Dreyfusa a ne na jiného vztahovala. Konečně prý také zjistilo se, že bývalý vojenský zástupce španěl- ský v Paříži Val Carlos, na jehož tvrzení s plukovník Henry před prvním soudem vojenškým v neprospěch Dreyfusa odvolával, měl měsíční plat z tajného fondu francouzského generálního štábu. Dlužno tu a'e podotknouti, že Val Carlos nebyl vojenským soudem v Rennes vůbec jako svědek vyslechnut a že tedy na jeho tvrzení, citované při odsouzení Dreyfusa, nebylo bráno zřetele. Také třeba připomenouti, že všechny tyto »nové momenty« mimo Gribelinovu změ- něnou prý a věru nijak závažnou výpověd ny nější uváděny byly na prospěch Dreyfusův již za vojenského soudu v Rennes,; že tedy nanej méně schází momentům těm skutečná — novost Zdaž jim neschází také odůvodněnost, ukáže ovšem teprve další řízení.

Dreyfusův Dreyfus Carlos Henry Paříž Rennes

11 article

K čtvrtečnímu sezení komise dokládá se ještě, že výklady zástupce ministrova Targéu trvaly několik hodin. Rokování potom násle- dujícího zúčastnili se všichni členové komise kromě rady při soudu kasačním Duranda, jenž předsedal. Revisní řízení samo před soudem kasačním zahájeno má býti už v přištím týdnu. Dle sdělení »Lanterny«, kteráž dala interviewo- vati jistého radu soudu kasačního, nebude ale afféra Dreyfusova rozhodnuta bezprostředně soudem kasačním, nýbrž bude odká zána opětně před soud vojenský a to z důvodů čistě právních. Dle těchto jest od kázání věci před soud vojenský nezbytně. Také Mosnard, bývalý zástupce Dreyfusův před ka- sačním soudem, vyslovil se stejně a dodal, že prý si toho přeje i Dreyfus (?) sám. Pochybu jeme ale, že by v pravdě dreyfusardům by vítán ten postup právní, neboť zajistě vedlo by je mnohem rychleji k cili, kdyby rehabilitaei Dreyfusovu vyslovil ihned sám soud kasační, jenž jest zcela téměř složen z mužův jejich, kdežto složení nového soudu vojenského skýtat jim bude ovšem jisté svízele, budou-li také jím chtiti dospěti k cílům svýml Francouzský senát. Senát francouzský schválil ve čtvrteční své schůzi rozpočet námořnictva, když byl obnovi některé položky komisí škrtnuté, zvláště po ložky pro lodní stanice na Martinique, v Diego Sacresu, na Madagaskaru a v Tonkině. Listy z Francie. (Od našeho zvláštního dopisovatele.) V Paříži, v prosinci 1903. Otázka náboženská.

Targé Durand Dreyfusův Dreyfus Diego Lanterna Mosnard Martinique Madagaskar Francie Paříž

12 article

Dreyfusova afféra nepůsobí již tak dráždivě na veřejné mínění, které je již unaveno starou tou historií. Obě nepřátelské strany mají vě- domí, že ta, která začne ofensivu v parlamentě, bude mít zodpovědnost za všechny zmatky, jež budou následovati. Proto obě strany, čelící proti sobě, zachovávají váhavost, k výpadu neodva žuje se žádná. Gravitační bod naší politiky není tudíž za- tím pošinut na nové místo. Tak zv. antikleri- kalismus zůstává podstatou programu našeho ministerstva a jedinou spojitostí různorodých stran »blocu«. Když byla pronesena nešťastná slova pp. Jaurěsa a de Pressenséa o vzdání se nároků Francie na Elsasko, ihned se utvořila ohromná většina 485 hlasů proti nim a ne- opatrní internacionalisté nenašli kolem sebe více jak 59 věrných z krajního levého křídla »blocu«. Opposice interpellovala o hospodářských a sociálních ústupeích, učiněných straně sociali stické. Ministerstvo bylo v nebezpečí. Ale Com- bes ještě v čas zakročil. Prohlásil ke své vět- šině: »Necháte-li mne padnout, zůstane mé díle antiklerikální neukončeno.« A »bloc« z antikle- rikalismu odpustil Combesovi jeho slabosti vůč socialistům. Ale v »blocu« není většiny v otáz- kách hospodářských a sociálních. Ale v senátu, kde vládne mnohem umírněnější duch, zvítězil v otázce kongregací pan Clemenceau nad panem Waldeck-Rousseauem, který chtěl zastavit hnutí antiklerikální. »Bloc« je pouze většinou proti- klerikální. Co je vlastně ten antiklerikalismus, nebo lépe řečeno, antikatolicismus?

Dreyfusův Pressensé Clemenceau Waldeck Rousseau Francie Como

13 article

Francouzský národ, skoro celý katolický. je většinou antiklerikální. Nemá rád, aby farál vyšel z kostela a zabýval se politikou a často jej škádli. Nemiluje ho. Nechci dnes vysvětlovati příčinu toho, což ostatně není snadným. Kon- statuji jen. Ale jisto je též, že většina Fran- couzů nemá zášti proti náboženství. Naproti tomu mezi našimi politiky je škola, hlásající vyhlazovací válku katolicismu a vůbee všemu křesťanství. Skoro všichni přívrženei »blocu« přidali se k této škole, jež vyšla ze střediska svobodných zednářů. »Katolicismus bude zabit zákony, jež učiníme, nebo bude bož- ským,« pravil Paul Bert. Pan Viviani v proslule řeči vášnivě zvolal: »Smrt eírkvi!« A Waldeck- Rousseau byl nástrojem těchto idejí, jeho zákony o kongregacích otřásly mocí katolicismu ve Francii. Pan Combes pokračoval, zostřil zákony svou nenávistí a svým úzkým duchem. Mluví se o nenáhlém potlačení všech kongregací. Před povídá se ministerstvo Clémenceauovo, jež usku teční oddělení státu od církve. Nejsme sice ještě v době náboženských válek, ale jisto je, že boje náboženské zatlačuj vše ostatní do pozadi. Mezi oběma bojovnými stranami, klerikáln a antiklerikální, existuje ostatně strana snášeli- vých. V táboře tolerantním jsou liberálové, je- jichž stanovisko sdílíme, progressisté a velká část nacionalistů. Hájí mnichy a faráře, poněvadž jsou to mniši a faráři, kteří jsou persekutováni. Kdyby v nynější politice měl nastat nějaký pře vrat, budou opět titíž liberálové hájiti svobod- ných myslitelů a svobodných zednářů proti reakci. To jsou liberálové v pravém sloya smyslu, kteři háji pro všechny svobody svě- domí a myšlénky. René Henry

Paul Bert Viviani Rousseau Combes Clémenceauův René Henry Waldeck Francie Kon

14 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Duchcovský rozsudek, prohlášený pře čtrnácti dny nad pěti „řiznými“ městskými poli cajty, ťal po čertech do živého, jak patrno ze soptění všech německých plátků severo-něme- ckých bez rozdílu. Nejzuřivěji vedou sobě ovšem orgány barvy Schönererovy. Nestačí jim ani „obrněný“ projev duchcovského obecního zastu- pitelstva, čelící proti „krutosti českého soudce“, jakým označen soudní adjunkt pan Hybler, nestačí jim prudký článek, jímž ně- mecko-liberální „Duxer Ztg.“ veškeré Čechy duchcovské a české soudní funkcionáře postavila na pranýř, nestačí jim ani usnesení obecních konšelů duchcovských, dle něhož zástupce po- škozených a týraných „Sokolů“, p. dr. Stejskal má býti stíhán soudní žalobou pro urážlivou (!) prý charakteristiku liberecké policie — vším tím není ještě ukojena pomstychtivost všeněme ckých šriftlajtrů, žádajících za rázné za- kročení „všech německých mužů- proti české „invasi“ do zněmče- ného územi... Vyčkáme, porostou-li ně- mecké stromy i za „vášně prostého“ režimu ny- nějšího do nebe a budeme co nejsvědomitěji sle- dovati vývoj věcí dalších. Zmínky však zaslu- hují na př. levity, které čte schönererovská „Deutsche Volkswachť“ ve středovém čísle svém duchcovskému bürgermeistru Ne idlovi a poli- cejnímu komisaři Zukunítovi. „Deutsche Volkswacht“ píše doslovně: „Řekne-li purkmistr z pouhého strachu před soudem, že strážníci ne- jednali na jeho rozkaz, je to smutným vysvědčením pro hlavu městal

Hybler Čecho doktor Stejskal Duxer Ztg obecní konšel Sokol Deutsche Volkswachť

15 article

Všichni slušní Němci chovají však nicméně na- ději, že si nedá městská rada líbit inf a mii nějakého dra. Stejskala, tvrdícího, že je- den z radních hanbil se za cho- vání policistů vůči Sokolům. Ne- budou-li páni dra. Stejskala žalovat pro utrhání na cti (!), dokážou jenom, že jim česť je španělskou vesnicí a jsou povinní v první řadě zakročit proti dru. Stejskalovi radové Zu- kunft a Krebs, jež veřejné mínění zcela nepokrytě nazývá původci onoho opovržlivého výroku o duchcovské policii. Arciť, my z náme naše papežence a tušíme, jak to do- padnel...“ A po ostré ťafce, zasazené praž- ské „Bohemii“, za „opatrné“ prý její refero- vání, končí plátek všeněmecký kázaníčko svoje těmito, pro právní poměry v německém území velice charakteristickými slovy: „Všem Něm- cům duchcovským, jimž není lhostejnou štvanice jistého známého českého „agi- tátora“ proti německým policistů m, radíme, aby na příště míjeli veškeré ho- stince a kavárny, kam jeho noha vkročí a to tak dlouho, dokud mu hostinský nezakáže přístupu. Takým pánům

Němec Stejskal za Krebs Německo Sokol Bohemia

16 article

nutno život v německém městě přímo znemož- niti... Po lopatě říci se to nedá, a le snad nám každý porozumí. Komu plati tato „zmínka“ v nekonfiskov aném plátku všeněmeckém, je na bíledni Uvádime ji beze všech dalších poznámek, právě tak, jako prostě zaznamenáváme episodu, k níž došlo krátce po prohlášení rozsudku. 18. t. m. podal dr. Stejskal okresnímu soudu odvolání z roz- sudku stran trestu a při nové návštěvě bylo mu okresním soudcem p. Landou sděleno, že se spis onen — ztratil. Dr. Stejskal vyžádal sobě neprodleně, by zaveden byl s ním protokol, dokázal podací knihou, že odvolání bylo soudu skutečně doručeno a žádal, by o tom slyšeni byli dotýční úřadníci jako svědci. Čímž docílil, že se odvolání, které prý kdosi omylem zastrčil do knihovny (!), ihned našlo a že do opravdy zasláno bude krajskému soudu mosteckému sou- časně s odvoláním veřejného funkcionáře pana Eberla, jemuž radil týž okresni soudce, aby je vzal zpět. Pan Eber prohlásil prostě, že pokynu tomu nevyhoví protože k tomu není oprávněn. — Tolik pro zatím.

Stejskal Landa doktor Eberl Ebro

17 article

— Projevy souhlasu a uznáni posl. dru. K Kramářovi. Z Domažlic. (Pův. zpr.) Za sta- tečná a pravdivá slova dra. Karla Kramáře, jal při cerklu delegačním, tak zvláště za rozhodnou a ze srdcí lidu českého linoucí se řeč v plenu de- legaci, vyslovuje mu plné uznání a dík městská rada král. města Domažlic. Purkmistr: Pet Hana. — Z Pardubic. (Telegr.) Slovutný pane! Obecní zastupitelstvo komorního města Pardubic mne v dnešní schůzi své jednomyslně zmocnilo, abych Vám za vzácnou mužnost, s ja- kou jste vůči králi a císaři, jakož i v delegacích dal výrazu opravdovému smýšlení veškerého če- ského lidu a zastal se jeho práv, jménem cele obce naší vyslovil vřelý dík. Jen vědomi do- brého práva opravňuje k tak neohroženému jed- náni. Dr. Formánek, starosta. — Z Holi c. (Zvl telegr.) Slovutnému pánu, p. dru. Karlu Kramá- řovi, zemskému a říšskému poslanci! Okresn zastupitelství v Holicích na základě usnesení ze 23. prosince t. r. vzdává Vám dík za statečné hájení nezadatelných práv českého národa na nejvyšších místech a volá ke všem našim po- slancům: svorně a bezohledně v před! A. Ny- klíček, starosta. — Z Police nad Metují (Zvl. telegr.) Za statečná a opravdová slova Vaší Slovutnosti, kterými smýšlení celého českého národa jste neohroženě tlumočil, vyslovujeme Vám svůj nelíčený obdiv a srdečný dík a prosíme zároveň, by celé poselstvo české na cestě vy- tčené setrvalo a nižádnému nátlaku nepovolilo.

Kramář jítlegace doktor Formánek Karel Kramá Domažlice Pardubice Holice Police nad Metuje Peto Hana český národ

18 article

Občané poličtí. — Z Plzně. Český Národn klub v Plzni vyslovuje nejvřelejší díky panu řiš skému poslanci dru. Kramářovi za mužné a dů- stojné obhájení práv národa českého v rakousko delegaci. Dr. Peták, starosta, dr. Guldener jednatel. — Z Libštátu. Obecní zastupitel- stvo městýse Libštátu vyslovuje jménem ob čanstva vroucí díky slovutnému poslanci, dru K. Kramářovi za statečné hájení české věci na pravém místě. — Z Mladé Boleslavi. Slovutnému panu JUDru. Karlu Kramářovi, říš skému a zemskému poslanci! Za mužná, vlaste necky hrdá Vaše slova, promluvená v pravý ča a na pravém místě, budiž Vám, velectěný pane vřelý dík. Veškeré národně uvědomělé občan- stvo české souhlasí s Vámi. Jen mužně v před v boji za svatá práva našeho utlačovaného národ až ke konečnému vítězství. Úřadující náměstek starostův: Ph. mag. B. Matoušek. — Z e Stra konic. Slovutnému panu JUDru. Karlu Kra- mářovi, zemskému a říšskému poslanci! Tal představuji sobě pravého zástupce svého lidu který statečně a čestně, slovy neohroženými pravdu a práva národa přímo na pravém místě hájí. Budiž mu za to upřímný, nehynoucí vděk. Petr Karta, starosta. — Z Kouřimii. Slovut- nému panu JUDru. Karlu Kramářovi, říšskému a zemskému poslanci ve Vídni! Zastupitelstv král. města Kouřími ve své dnešní schůzi jedno- hlasně usneslo se vzdáti Vaší Slovutnosti vřelý dík za statečné hájení práva a pravdy na ml- stech nejpovolanějších. Z městské rady v Kou- řimi, dne 23. prosince 1903. Starosta: Jan Svo- boda. — Ze Sedlčan. Vyslovujeme svůj celý a nejživější souhlas s obsahem i formou jednání slovutného pana poslance, dra. Karla Kramáře v delegacích. Čím hruď přeplněna, ústa přetékají! Také nadále jest se nám spolehati jen na sebe samotny a dle toho jednati. Městská rada v Sedlčanech, dne 23. prosince 1903. Holoubek, starosta.

doktor Kramář Peták Guldener K Kramář JUDr Matoušek Karel kra Petr Kouří Jan Svo Holoubek Plzeň Libštát Mladá Boleslav Tal Vídeň Kou Sedlčany Český Národn klub e Stra konice

19 article

— Osobni. Okresními řediteli dvou chudinských okresů u Karmelitánů na Malé straně znovuzvolen byli: prvního pan Jos. Bláha, ředitel školy a druhého pan František Vyšohlíd, přednosta odboru pomoe- ných úřadů zemského výboru. — Zemský trestní soud v Praze jmenoval pana Josefa Bureše, místodržitel- stvím oprávněného revidenta účtů z Král. Vinohrado č. 955 stálým znalcem v odboru účetnictví, vzav ho zároveň do znalecké přísaby. Rodinné zprávy. Pan Vladimír Židlický majitel realit v Hloubětíně, zasnoubil sefse slečnou Bertou Elhenickou, dcerou starosty města Smí chova.

Jos Bláha Vyšohlíd Bureš Král Židlický Elhenická Praha Hloubětín

20 article

— Úmrtí. Ve středu 23. prosince zemřel v Praze ve věku 37. let pan JUDr. Karel Wagner, sekretái zemského finančního ředitelství. Pohřben byl v pátek dne 25. prosince odpoledne z ústřední kaple na hřbi- tově olšanském. — Rodinu obecního sťaršího pana Jana Decastella stihla krutá rána. Synáček její Vratislav Decastello skonal včera po králké nemoci v stáří půl 8. roku. Pobřeb bude v pondělí o 3. hodině odpoledne z kaple hřbitova vyšehradského do rodinného hrobu. — Dne 26. prosince zemřela v Praze 58letá soukromnice paní Františka Urbán ková ovdovělá Ledererová. Pohřbena bude v úterý 29. prosince o 1. hodině odpoledne z kostel u Karmelitánů na hřbitov olšanský. — Dne 25. pro- since zemřel na Smíchově ve věku 72 let pan Franti- šek Reisner, účetní rada na odpočinku. Zesnulý byl horlivým podporovatelem a sběratelem Ústřední Matice školské. Pobřeb jeho konati se bude 27. pro- since o 3. hodině odpoledne z ústřední kaple n hřbitově olšanském. — Dne 22. prosince zemřel v Kutné Hoře ve věku 63 roků pan Jan Beneš měšťan a majitel domu. Pohřben byl v pátek 25. pro- since odpoledne na břbitov Všech Svatých. — V Chru- dimi zemřel dne 23. prosince ve věku 28 let poštovní assistent pan Josef Boes. Pohřben byl včera odpole dne na břhitov sv. Václava.

JUDr Wagner Decastello Urbán Ledererová Franti Reisner Beneš Boes svatý . Václav Praha Olšanský Smíchov Kutná hoře

21 article

— Karel Pröll — jméno, které čtenářům říšsko- německých listů je jistě známo. Muž, který nosí toto jméno, jest známým pořadatelem „říš sko- německého vánočního stromku“. Po ně kolik let již rok za rokem sbírá tento muž po ně- mecké říši marku k marce a sebrané peníze před Vá- nocemi posílá různým německým spolkům na sever českého království. Příspěvky, jež ho dojdou, kvituje ve všeněmeckých listech (jmenovitě v „Alldeutsche Blätter), a je jich hezká řada, že za ně, když pro- mění se ve vánoční „dárek“, koupí se mnohá česká duše, netřeba připomínat. Vždyť Pröll dovedesi vybírati na rozhraní národnostním obce nejohrože- nější a nejvíce důležité, kde právě finanční pomoc nejvíce je zapotřebí. Postačí nahlédnouti jen do zpráv které o stavu německé práce na Třebenicku vydává známý dr. Titta a poznámc, že na př. do Třebenic, Šířejovic i Čížkovic věnoval Pröll větší obnosy na vá- noční nadílku. Je viděti, že má informace výborné a že právě na náš ohrožený sever má značný zálusk Také mu severočeští Němci neříkají už jinak, než „unser Pröl“... Máme my také svého Prölla ? Je u nás muž, který by stejně se obětoval? Není. Mů- žeme však s uspokojením říci, že ho není ani třeba Úkol Pröllův v našem národě vykonává naše Národ ní jednota severočeská, jejíž činnost zaru- čuje nám, že českých peněz, sebraných na vá noční nadílku, užito bude účelně a také vždy tam kde je nebezpečí nejhroznější. Jedného jen je třeba aby v národě našem bylo více lidí, kteří by télo prác Národní jednoty severočeské si vážili a také finančně ji podporovali

Pröll Titt Němec Pröllův Třebenicko Třebenice Čížkovice Alldeutsche Blätter

22 article

— Na počest Iublaňského starosty Ivana Hribar pořádá český odbor slovinského alpského družstva v pondělí dne 4. ledna 1904 o půl osmé hodině večern na Žofíně společenský večer. Na programu nalézá s promítání obrazů z Alp slovanských najmě saviňskýc a julských. Zvláštní pozornosti zasluhují zachycené lezecké partie něktěrých členů českého odboru slovin- ského alpského družstva. Program hudební vykazuje dvě čísla zpěvu slečny Růženy Mattušovy a dvě čísl houslová, virtuosa pana Koláře, vynikajícího žáka professora Ševčíka. Vstup pro členy, zvané a uvedené hosty volný. Vzhledem k tomu, že k večeru tomu po zvány poslanecké kluby na sněmu zemském, městská rada pražská, Slovanský klub, Českoslovinský spolek a Klub českých turistů — a že proto dá se očekávati velká účast, bude večírek tentokráte pořádán ve velkém sále žofínském. — Vzácné jubileum. Pan Bohumil Padove úřadně opráv. mistr zednický, okresní cestmistr a soudní přísežný znalec slavební v Táboře, slavil letos se svou chotí Annou, rozenou Malou z Bechyně, stří- brnou svatbu, dne 25. prosince jubileum 25letého úřa- dování jako soudní znalec, dále 20leté trvání služby jako okresní cestmistr a jubileum 25leté činnosti jake vrchní zástupce banky „Slavie“ a jako samostatný živ- nostník

Hribar Mattušův Kolář Ševčík Bohumil Anna Žofín Alpy Tábor Bechyně Českoslovinský spolek a klub Slavia

23 article

— Magistrátní úřadovna v Holešovicích. Aby se vyhovělo potřebám obyvatelstva VII. části král. hlav města Prahy, usnesl se sbor obecních starších v schůzi dne 3. srpna 1903, aby dosavadní magistrátní úřadovna v Holešovicích-Bubnech od 1. ledna 1904 opatřena byla rozšířenou právomocí, samostatnostía částečnou mocí výkonnou. Jmenovitě bylo usneseno. že při této magistrátní úřadovně zřízen bude samu- statný úřad berní, následkem čehož obyvatelstvo z Ho- lešovic-Buben od 1. ledna 1904 počínajíc veškeré daně a poplatky platiti bude pouze u berního úřadu v Ho- lešovicích. Berní úřad v tržnici staroměstské od1 ledna 1904 daní od poplatníků ze VII. části Prahy při- jímati nebude. Zároveň také zřízen bude v této magi- strátní úřadovně podací protokol, tak že od 1. ledn 1904 obyvatelstvo VII. části král. hlav. města Prahy veškerá svá podání nemusí více dodávati do podacího protokolu ve staroměstské radnici, nýbrž bude moc je podávati přímo do podacího protokolu magistrátn úřadovny v Holešovicích-Bubnech, s právním účin- kem, jako by podání se stalo u hlavního městskéh protokolu v radnici staroměstské — Sjezd exekutorů a soudních poslů. V seznamu schůzí, sjezdů a meetingů jest novinkou sjezd berních exekutorů a soudních poslů. Konečně touha orga- nisační zasáhla i do tohoto odvětví útvaru státních zřízenců. Scházejí jen pouze policejní úřadníci a bude organisováno už všechno. Ale na policejní úřad- níky také dojde. Už to nějak vře v tom třípatrovém demě na nároží Ferdinandovy třídy a ulice Karoliny Světlé. Status je tak špatný, že i mlčeliví a snášeliví policejní úřadníci chtějí konečně promluviti. Ted je předešli exekutoři. Kdož by neznal tento útvar státního opatření! Exekutor! Jak obávaný to člověk.

Holešovice Praha Bubno Ferdinandov třída ulice Karolina Světlá

24 article

Blaze tam, kam nezavítá. Snad ten děs způsobuje jen to jméno exekutor. Jinak jsou to docela příjemmní lidé. Včera odpoledne sešla se jich hrstka z různých končin království do dvorany Č. O. B. v Jerusalemské ulici Přišli, aby porokovali o svých zájmech a domáhali se jich zlepšení. Svolala je „Jednota státních zři- zenců“, jejíž hlavním úkolem jest, organisovati stáln zřízence. Jménem télo organisace zahájil sjezd ber- ních exekutcrů a soudních poslů tajem- ník p. Měšťák; který vytkl, že tento sjezd jest prvním krokem směřujícím k tomu, aby se této ka- tegorií státních zřízenců pomohlo. Když zvolen před- sedou sjezdu p. Měšťák a místopředsedou p. Sobola, provolána panovníkovi trojnásobná sláva a pak pan Měšťák podal referát. Berní exekutoři, pravil, sta- rají se o finance, aby státní apparát nezůstal státi, ale za to jsou placeni tak bídně, že se za to opravdově musíme stydět. Slibovalo se berním exekutorům, že z daně na jízdní listky dostanou přilepšení. dohromady však nedostali na fínancích pranic a na právech dvoj- násobné nic. Jsou dva druhy exekutorů: jeden pří- sežný a druhý nepřísežný. Přísežný exekutor je úřadní osoba, orgán státní a má razítko; nepřísežný exc- kutor je prostý posluha. Takový, když k někomu při- jde, nepožívá soudní ochrany, Kdo chce, může mu dovoliti provedení výkonu, kdo nechce, prostě ho může vyhodit. (Tak jest!) To neslýchaný nepoměr.

Sobol Č . O

25 article

Ani přísežný ani nepřísežný exekutor nemá budouc- nest svoji zajištěnu. Po 25leté službě nemá žádné zaopatření. Pak z pravidla dostane vyhazov. S platem je to rovněž bídně. Už začali platy upravovati, ale jak: znám jednoho berního exekutora, který jako nepřísežný měl o 10 K měsíčně více než jako při- sežný! Všude se platí jinak. Někde se za neděle platí, jinde nikoli! Někde se platí za výkon, někde ne. Někde vydělá berní exekutor 15 zl. měsíčně, jinde až 45 zl. Mnoho záleží při tom na berních.

26 article

Exekutor nemá služebního obleku a přece je v úřadě používán k různým pracím. Exekutor je hromosvod. kterému se řekne: práci budeš dělat, ale plat nebudes míti žádný! (Souhlas.) Tak to dále jíti nemůže! Jed- nou konečně se to musí veřejnosti říci, jak si erár počíná s berními exekutory! (Souhlas.) Ačkoliv berní exekutoří službu svou vykonávají svědomitě, přece možno říci, že by erár do roka neučinil tolik odpisn na daních, kdyby exekutory lépe platil. Řečník při- mlouvá se za důkladnou organisaci berních exeku- terů, neboť jedině organisací může se podařiti do- cílení zlepšení poměrů. Dále promluvil o instiluci soudních poslů a vylíčil bědné jejich postavení- Z obvodu krajského soudu v Mladé Boleslavi poslali soudní sluhové v měsíci březnu žádost o upravení svých poměrů k ministerstvu, ale žádné odpovědi ne- dostali. Teprve intervencí posl. p. dra. Pantůčka se dověděli, že požadavek jejich byl zamítnut. Bylo chy- bou, že se žádost podala ojediněle. Postup bude správnější, když se zlepšení budou domáhati všichni příslušníci této kategorie najednou. mlas velkého tě- lesa je mohutnější. Ministerstvo požadavek soudních poslů zamítlo, poněvadž práce soudních poslů prý není stálá a nepřelržilá, nýbrž jen nahodilá. Že toto tvrzení je pouhou výmluvou, víme všichni. Řečník zmiňuje se o činnosti poslanců a prohlašuje, že po- slanci ujali se požadavků státních zřízenců, vláda však šetří a sice na nás nejmenších. Mnohý továrník má o své dělnictvo lépe postaráno, než stát o své zřízence. (Souhlas.) Řečník sděluje, že pozdravné a souhlasné projevy na sjezd byly zaslány ze Sušice,

Pantůček Mladá Boleslav Sušice

27 article

Kutné Hory, Chrudimi, Hořic, Humpolce, Prostějova, Nepomuk a Nového Města n. M. Jeden pisatel stěžuje si, že po 6leté službě bez příčiny byl propuštěn. Z Ne- pomuk psal exekutor, že nic nevydělá, poněvadž ná- sledkem živelních pohrom exekuce jsou zastaveny Žádal měsíční plat, úřadní oblek a zajištění pro stáří.

Kutná Hora Chrudim Hořice Humpolec Prostějov Nepomuk Nový město

28 article

Jiný pisatel sděluje, že erár na berních exekutorech vydělává, neboť za výkon vymáhá od strany poplatek ten poplatek však exekutor nedostane. Když tedy se tak děje, ať se poplatek od stran vůbec nevymáhá. Řečník doporučoval, aby stát nevydával tolik na ka- nony a něco věnoval na nejnižší kategorie státních zřízenců. (Souhlas.) Říšský poslanec p. Karbus bouřlivým polleskem a voláním slávy pozdravený, účastníky sjezdu vřele uvital v místnostech Č. O. B. jejíž organisaci jim dával za příklad. Pojednav o po- měrech v parlamentě, ujistil, že poslanci svobodo- myslní jsou prodchnuti přízní k nejnižším kategorilm státních zřízenců, neboť v našem království tito zří- zenci převahou jsou národnosti české. Řečník přál sjezdu, aby byl podkladem k další seriosní práci.

Karbus Č . O

29 article

(Hlučný souhlas a potlesk.) Z dopisu jistého berního exekutora vysvítá, že někteří exekutoři jsou chudší než ti chudáci, ke kterým chodí na exekuci. — Soudní posel z Ml. Boleslavi vyličuje bídně poměry svéa dovozuje, že po 23leté službě státní má nyní pouhých 50 hal. denně platu. — Pan Tuček sdělil pozdrav sjezdu od Jednoty státních zřízenců a vylíčil důle- žitost organisace. Promlouvaje o poslancích pravil: Berní exekutoři považováni jsou za svízel pro občan- stvo a poslanci mají se jich ujímati, když jsou voleni od občanstva? Berních exekutorů proto nikdo se ne- ujímal, ale oni za to nemohou. Když se už na po- slance chceme obraceti, musíme to činit skutečnými dáty a nikoli reminiscencemi. Pan Měšťák sdělil, že dle dotazníků mají soudní poslové tyto platy měsíčně; v Chrudimi 80 K, Nymburce 60 K, Unhošti 95 K, Se- milech 56 K, Žel. Brodě 25 K, Pacově 24 K atd.l Z toho má býti soudní posel živ! Po poznámkách pp. Adlera a posl. Choce sešla se komise ku propra- cování resoluce. Po dohodě navržena tato resoluce:

Tuček Adler Choc Boleslav Chrudim Nymburk Unhošť Pacov

30 article

„My c. k. berní exekutoři, shromáždění na sjezdu dne 26. prosince 1903 v Českoslovanské obchodnické besedě v Praze, usnášíme se takto: 1. Vzhledem k vydanému nařízení ministerstva financí ze dne 15. srpna 1902, týkajicího se aktivních platů berních exe- kutorů, které částečně mělo postavení berních exe- kutorů zlepšiti, vidíme všichni, že nařízení toto vzta- huje se pouze na malé procento těch, kteři pod pří- sahu byli vzati, a ostatních, více jak 902%, se nelýká a žádných výhod pro ně necxistuje. Většina nás ber- ních exekutorů žije zase dále v nejistotě, že po úplném upotřebení budou propuštěni, pro stáří naše, o naše vdovy a sirotky není postaráno a připadnouli máme na obtíž domovským obcím aneb se dovolávali milosrdenství těch, které stát pomocí nás berních exekutorů ke konání státních povinností donucoval.

Praha ministerstvo finance

31 article

Poměry berních exekutorů jsou téměř u všech úřadů jiné, platy, zacházení atd. leží úplně v rukou chěfů úřadů. Každý z nich platí jak chce. II. Žádáme, aby nařízení ministerstva nabylo platnosti pro všechny berní exekutory, bez rozdílu kde slouží neb jak až dosud byli honorování. 3. Berní exekutoři, kteří do přísahy byli vzati a smlouvu maji v platnosti, žádají, aby jim byla léta ve službě strávená v postupu po- čítána a nikoli tak, jak dosud se stává, že léta slu- žební dřívější se jim nepočítala. 4. Každý berní exe- kutor nechť nabude po roce delinitiva s platem rov- najícím se základnímu služnému definitivních státních zřízenců. 5. Cestovné a nocležné budiž vypláceno tak, jak toho žádají soudní sluhově. 6. Přísežným berním exekutorům vyplácená remunerace nebudiž zvána re- munerací, nýbrž aktivním přídavkem názvu příbyteč- ného dle místních poměrů. 7. Chceme spolu s ostat- ními státními zřízenci důsledně dožadovati se, aby- chom jako státní orgánové pro stáří opatřeni byli a aby rodiny naše patřičného opatření se dočkaly. Pány poslance žádáme, aby se otázky berních exekutorů ujali a u vlády uplatnění našich požadavků podporo- vali.“ Resoluce tato byla schválena a tím sjezd ukončen — Zprávy časopisecké. Prvé číslo nového ročníku (IX.) »Věstníku pěveckého« vyjde redakcí MUDra. Z. Jankea 5. ledna a bude i na příště vždy 5. každého měsíce vycházeti. — Kladenský »Nový Havlíček« ze dne 25. t. m. byl zabaven pro část článku »Z Velvarska«. Opravené vydání bylo ihned uspořádáno.

Mudra Z Janke Nová Havlíček Velvarsko

32 article

— Přednášky. Třetí přednášku z dějin českých pořádá v úterý dne 29. t. m. o 1/25. hod. odpol. v sále Měšťanské besedy Ústřední spolek če- ských žen. Přednášeti se uvolil p. Phdr. Karel Křemen o nejpohnutlivějším momentu dějin českých: »Bitvě na Bílé Hoře«. Vstup volný. — Klub »Moravská beseda« v Praze uspořádá dne 3. ledna 1904 přednášku v Radíkově u Olomouce. Přednášeti bude p. MUSt. Fr. Sperling »O národním uvědomění«, — Přednáška Čatulla Menděsa, ohlášená na 9. ledna, setkává se v kruzích přátel francouzské literatury s neobyčejným zájmem. Dnes není již po- chybnosti, že společnost naše s radostí uvítá příle- žitost, osobně se seznámiti s předním současným literätem francouzským, jenž nad to znám jest jako vzácně duchaplný přednášeč. Catulle Menděs od let proslul nejen jako vtipný, v raffinovaně pointovaných situacích si libující povídkář a romancier nevšedního švihu, ale i jako básník vzácných kvalit. Žije po celá desítileti v samém středu literárního ruchu pařížského a jsa jako vlivný kritik ve stálých bezprostředních stycích s celou moderní produkcí francouzskon, jest dojista nad jiné povolán, aby výstižným a plastickým svým způsobem načrtl obraz rozvoje novodobé poesie svého národa. Pražské přednášce jeho lze tedy s oprávněným očekáváním hleděti vstříc. Předprodej vstupenek bude hned po svátcích zahájen.

Phdr Křemen Must František Sperling Bílá hoře Praha Radíkov Olomouc Čatulla Menděsa