ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 f8f22500-75c8-11dc-9737-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 28 celkem · entity: person 78, place 78, work 5, org 1
1 masthead
13. března 1907. Císlo 72
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
vzdělaných lidí, kteří s hosp. stroji dovedou zachá- zeli. Návrh referentův přijat. Posl. hr. Clam-Martinic podává dále zprávu o zemském pomologickém ústavu v Troj (potřeba 63.161 K, úhrada 20.088 K). Posl. Maštálka blíže odůvodňuje resoluční návrb, jímž se zem. výboru ukládá, aby vzal v úvahu zařadění zahradníků, absolventů zem. ústavů země- čělských, kteří zaměstnáni jsou při zem. ústavech, do kategone zem. úřadnictva, načež návrh byl přijat. Rovněž přijat byl návrh posl. dra. Kaftana, kterým se zemskému výboru ukládá, aby v nejbližší době sněmu předložil výkaz množství stromů ovocnýchv král. českém, vícekráte již v zem, komisi dožadovaný. Dále se přijímá návrh posl. Maštálky, aby pokud reorganisace pomol. ústavu v Troji na střední učiliště nebude provedena, zemský výbor několika nadaným žákům, kteří by na podobné ústavy mimo zemi se nalezajíci za příčinou vyššího vzdělání vstou- pili chtěli, hmotné podpory uděloval. Posl. Prášek referuje o kapitole „Zemsk střední hospodářské školy“. Přis. zem. výb. posl. Adámek ve všeobecném úvodu konstatuje. že stavební úprava všech těchto škol až na nutné do- datky v Roudnici je hotova. Vyžádala sice velkého nákladu, ale umožnila konkurenci jejich se všemi ústavy téhož určení. Zaznamenává potěsitelný fakt, že návštěva stoupá tak, že na mnohých (v Chrudimi. Roudnici a Kadani) musily býti zřízeny paralelky.
Posl Martinic Maštálek Kaftan Prášek Adámek Trója Roudnice Chrudim Kadaň ústav země
5 article
Počet žáků na těchto třech středních školách čine 541. Potěšitelným je dále, že dvě třetiny absolventi stř. hosp. školy v Kadani věnovalo se vzděláván statků oteckých. Inventáře všude jsou řádně doplněny. potřebná pole opatřena, statky školní zaokrouhleny Též snaha po specialisaci těchto škol docházi za nod- pory obou sekci zeměd. rady značného úspěchu. Ško je sice počtem dost, ale množství obyvatelstrá neod- povídá a bude třeba přičiniti se o soustavné jejich rozšíření po celém království. Slibuje dále další akci za účelem řádného vzdě- lání učitelských sil tím způsobem, že jak se v Ně- mecku děje, budou za tímto účelem zři zovány na stř hosp. školách (nejméně na 2) učitelské semináře pro vědy hospodářské. Posl. dr. Schreiner děkuje vře- le posl. Adámkovi za velmi skvělou výpravu, které se dostalo vybudování těchto škol, zejména stř. hospod školy v Kadani a žádá, aby zem. výbor podávál kas- doročně výkazy o místním vypravení, počtu žáků jmenování učitelů a pod. na stř. hosp. školách. Posl. Adámek ujišťuje, že zem. výhor hledá a s radostí pozdravuje každý věcný iniciativní návrh k rozvoji těchto škol se nesouci. Posl. Prášek podává podrobnou zprávu o če- ských zem. hosp. školách a statist ckých výkazech zem. výboru a počtn žáků na nich, kteréžto výkaz buďtež gener. zprávě o rozpočtu připojeny. Dále re- feruje o důležité předloze zem. výboru, aby všechny rolnické školy v království českém byly převzaty do zem. správy Posl. Prášek vděčně pozdravuje, že zem. vý bor tento pozemšťovací návrh čini a chváli velikou obezřetnost a opatrnost, s kterou si zem. výbor při zřizování rol. škol počíná, a čímž místní činitele k součinnosti se přimějí.
Posl doktor Schreiner Adámek Prášek Kadaň
6 article
Předseda posl. hr. Buquoy poukazuje na ve- liký dosah této předlohy a činí dotaz, zda-li si dříve komise nepřeje rozmnožení její tiskem. Přísedící zem. výboru posl. Adámek pouka- zuje k tomu, že jde o věc velké finanční důležitosti. Konstatuje, že některé školy rolnické (v tomto ohledn panuje úplná rovnoprávnost) tak hospodaři, že jsou na pokraji úpadku. Jsou ředitelé, kteří uzavírají čet- né dluhy bez svolení kuratoria, a jsou kuratoria, jež činí značné dluhy bez svolení zem. výboru ato z míst peněžních ústavů na 6% úrok, kterýžto úrok si tyto peněž. ústavy ze zemské subveuce vyplatiti dávaji Potom docházejí zemského výboru žádosti za sunaci a nedá-li zem. výbor podporu, jsou školy hotovy. Sa- nace zemská byla nutna. Zamezila se recidiva jicha vzbudila tužba churavících o uzdravení. Jde tudížo otázku velmi nutkavou, za jejíž rychlé vyřízení se při- mlouvá. Po ref. posl. Práška a dr. Schreinera usneseno dáti zprávu zem. výboru dříve do tisku. Pak schváleny některé položky „Rolnických škol“ Posl. Maštálka činí pozorna na zvláštní po- měry hospodářské, panující v Podkrkonoší a žádá, aby se ku povznesení hospodářské zdatnosti obyvatelstva podkrkonošského zřídila v tomto obvodu rolnická škola a navrhuje za sídlo této školy okres i město Ji- lemnici. Z rozpočtové komise sněmovní. Dne 12. t. m dostavila se do zemského sněmu deputace ošelřova- telů a zřízenců ústavů pro choromyslné v Čechách, kteráž vedena posl. V. Březnovským, dotazovala se referenta komise rozpočtové prof. Fiedlera, jakož i dra. Ulricha jako zpravodaje předlohy o upravení platů zemských zřízenců, kterak sněm přijme jejich poža- davky. Oba zpravodajové určitě prohlásili, že poku možno, budou o předloze příznivě referovati.
Buquoy Adámek Prášek doktor Schreiner Posl Maštálek V Březnovská Fiedler Ulrich Podkrkonoší Čechy
7 article Vzorný národ.
Vzorný národ. Dle angl. podává Cerm ák. Před krátkou dobou vyšla v Londýně knížka, pojmenovaná »Vzorný nárcd«. Obsab její jest velezajímavý a každému z nás by měl býti znám, kdo jenom poněkud si všimáme ži- vota našeho a kdo uvažuje o tom, na kterých cestách se ocitne, zejmána nyní, kdy k účasti v moci zákonodárné dostanou se všechny vrstvy obyvatelstva (mužského) a kdy ženy chystají se dosíci práva volebního, nehledie k jistým vlast- nostem neb výsadám, jež dřive musil míti ten, kdo chtěl nebo mohl voliti. Dle spisovatele bude západní civilisace nucena řešiti záhadu, »eo učiní chudí s bohatými«. V knize vylíčeny jsou podivuhodně jasně a s rozhledem, jejž sympa- ticky pochopí i odpůrce, činitelé působíci v pro- blemu, kterým se obírá. Pojmenování knihy jest vysvětleno takto: Bude poslouženo našim úvahám a pátrání o této otázce, vezmeme-li za základ skutečný stav jednoho z pokročilých ná- rodů evropských a budeme-li sledovati v tomto národu cesty, kterými se budou ubírati výsledky socialistických pokusů v praktickém životě v politice. Aby laskavý čtenář seznal obsah knihy, odhodlali jsme se — pokud dovedeme a při- znáváme se nepokrytě, že síly naše nejsou do- slatečné, aby správně vykonaly práci uloženou, a že pouze dobrá vůle nás omluviti může — podati čásť úvodní v překladu a ostatek v př
Londýn
8 article
V průmyslovém a politickém stavu naš západní civilisace jest ukryta záhada (problem). jež, ač ji nyní civilisace naše takměř nechápe, úžasně rychle mohutní a s niž musí v příhod- nou chvili zápas podstoupiti, sice ji sama ne- přežije. Záhada jest: Co učiní chud sbohatými? Vzniká, shledáváme-li, že na politieké stránce života zákonná vláda, vyšedšl z většiny národa, jest uplatněnou skutečností, plynouci ze zásady, že lidé jsou si rovní kdežto průmyslová (výrobní) a společenská sránka života ovládána jest řádem, spočívajícím na skutečnosti, že lidé nejsou si rovní a že od- mény v životě jsou též nerovny. Zabýváme-li se úvahami o tomto stava, zdá se nám na prrní pohled, že trvale může býti tento rozpo uklizen pouze tímto dvojím způsobem: bud bude pozměněna zásada platná v politickém ži- votě, že všichni lidé mají stejnou moc a silu, aby vládli, aneb že neobmezená volnost ve vý- robě statků bude trvale odklizena, volnost, jež působí, že výtěžek a podíl jednotlivci připadající jest tak nestejný. A skulečně vznikají obtíže z téchto dvou si odporujících zásad a působí- cich na politickou, hospodářskou (výrobní) hledu.
9 article
společenskou motanici života lidského. Kdyby každá zásada byla obmezena svým působením na vlastní obor, šiřil by se a udržoval v ná- rodě zdravý pokrok. Jakmile však se užívá moci, plynoucí z politické stránky, aby bylo do- saženo úplné rovnosti ve společenském životě, vzníká přivedená záhada sama sebou. A tot péče a starost, jež nám kynou. Rozhodne-li se většina národů západu, že vládu vykonávati bude lid, jenž hospodářsky dosud byl na tom hůře, bude západní civilisaci, aby volila mezi svobodou spojenou, stálým zá- pasem, bojem o život a socialismem, jenž prý bude provázen stálým klidem a pohodlím. De- mokracie, vláda mas v té neb formě, jest jeho údělem. Časem se ukáže, jak se vytváří. Oba způsoby demokracie jsou podstaťně rozdilné. Svobodná demokraeie jest pokrokové hnutí, svou podstátou a cilem politické, jež dbajíc a usilujíe o společenské zlepšení poslavení lidu, snaží se dospěti k cíli vytčenému sebou samým a opírá se o zásadu pravému lidovému pokroku nevy- hnutelně potřebnou, o svobodu a přiro- zenou individualitu lidskou. Druhý způsob demokracie, nazvali bychom jej demo- kracií socialismu, dbá a usiluje o politickou moe a cení ji jako prostředek, kterým může býti urychlena společenská rovnost a hospodářské vybavení občanů a kteréž dosíci může změnou nynějšího společenského řádu, jmenovaného nyní »kapitalistickým« a novou úpravou za blahovol- ného despotismu socialistického. Aby bylo do- saženo toho stavu, jest ochotna vzdáti se osobní svobody, neb social, demokracie vi zcela dobře, že zůstaneli lid svobodným, nedospěje nikdy k rovnosti.
10 article
Lidé myslící dávno věřili a předpovidali, že právě taková otázka musí býti rozřešenu v naší civilisaci, jakmile přislušným postupem politického vývoje lid dospěje moci, aby sám vládl. Zdá se, že spočívá v povaze věci, že- hledí-li se k určitým daným poměrům, v nichž žijeme, otázka taková musí vzniknouti. A mnoho lidí tvrdilo, že krise, jakmile dospěje vrcholu, jediným pouze způsobem může býti vyřízena, zničením nynější společenské soustavy. Jakmile dospějí k vládě ti, kdož dosud utlačeni byli, tudíž rozhodná většina v každé státní pospolité skupině, nebudou chtiti snášeti, aby dosavadní stav, v němž zůstávají na dále chuďasy, děle trval a jednotlivci, vyšplhavší se po jich be- drech, stali se boháči. Nechť jsou důvody, které schvalují tento systém, jakékoliv, nebudou — tak se předpovídá — trpěti, aby déle trval než do dne, kdy přejde moc vlády v jejich ruce pozornost lidu soustřeďuje se na tento dena nikoliv na budoucí generaci. Nevyspělý způsob, kterým dřive bylo o vyhlidkách a nadějích do budouenosti usuzováno, působil, že lid očekával, že dosavadní ústavy společenské soustavy zvrát násilím aneb revolučním způsobem politické činnosti.
11 article
Američti státníci dokázali záhy v minulém stoleti, že dobře pochopili obsah a podstatu novodobé demokracie. Danie! Webster, jeden z nej- rozvážnějších z nich, pravil: »Všeobecné hlaso- vací právo nemohlo by dlouho potrvati v žádné obci (zemi, státu), v níž by trvala veliká ne- srovnalost majetku. Zámožní obyvatelé usilovali by, aby právo hlasovaci bylo obmezeno, sice by způsobilo v době poměrně krátké, že by majetek byl rozdělen. Jest přirozeno, že ti, kdož ničeho nemají, vidíce, že jich sousedé mají víee nežli sami považují za potřebné, nemohou býti nakloněni zákonům, jež byly zřízeny, aby ma- jetek byl chráněn. Třída tato, rozmnožujíc se. hlasitě se ozývá a pohlíží k majetku jako lou- peži a kořisti.«
Dania Webster
12 article
Calhaun, jenž s Webstrem a Clayem tvořil trojici vůdčích amerických státníků v poloviei minulého stoleti, ospravedlňoval otroctví, tvrdě o něm, že společnosti bylo jim umožněno ubrá- niti se společenské revoluci, která svobodu její ohrožovala. Pravil, promlouvaje v roce 1837 k americkému senátu: »Nemá významu zakrývati tuto skutečnost byl a jest, kdekoliv pokročily zámožnost a civili- sace, rozpor mezi prací a kapitálem . . . . My jsme vstoupili právě ve stav společnosti, v němž síla a trvanlivost našich politických zřízení mají býti vyzkoušeny.« Burke dovozoval, že za vlády lidu nebude majelek uchován, nebude li ve vládě zastoupen způsobem, převahu mu zaručujícím. Mackintosh, po Burkovi největší politický filosof, prohlásil, »že náš nynější společenský stav se opírá o insti- tuci manželství a (soukromého) vlastnictví a že všeobecné právo hlasovaci způsobí stav, jako by každý občan, jehož důchod přesahuje určitou sumu, byl vyloučen z práva hlasovacího. Lidem, majícím jmění, bude asi lhostejno, budou-li zba- veni práva volebního, anebo odsouzeni, aby př každé volbě zůstali v beznadějné menšině. «- Macaulay, řečně v r. 1842 v dolní sně- movně, praví důrazně: »Jsem pevně přesvěd- čen, že všeobecné právo hlasovaci v této zem
Calhaun Webstr Clay Burke Mackintosh Burk Macaulay
13 article
(Anglii) nelze spojiti nejen s tou neb onou for- mou vlády, nýbrž se žádnou z příčin, pro něž vlády vůbec trvají; nelze je srovnati s vlast- nietvím (soukromým) a důsledně nelze je slou čiti s civilisací.« Ve známém dopisu, zaslaném za několik let jednomu ze svých přátel v Americe, opakuje své přesvědčení, že za všeobecného práva hla- sovacího buď chuďas oloupi zámožného oby- vatele a civilisace zahyne, anebo řád a blahobyt budou zachráněny silnou vojenskou vládou svoboda zahyne . . . »Vždyť u vás většina jest vláda a ji jsou vydáni na milost boháči, jsouc vždy v menšině.« Jest zvláštní, pohlížíme-li nazpět o 2200 let do minulosti, v dobu Aristotelovu, a shledá- váme-li, že tento bystrý pozorovatel tvrdil témět totéž. Pravil, že stát by měl upravovvati všechny poměry, přihližeje k vlastnictví (soukromému) neb lidé tvrdí, že veškeré nesnáze, oblíže vlády vznikají kolem něho.
Aristotelův Anglie Amerika
14 article
Jest již dostatečně zřejmo, že předpověd Macaulayova nebude splněna způsobem, jím vě- štěným. Mezi pokročilými národy nebude žádné ničení (státních) institucí a ne-li z jiného dů- vodu, tož proto, že nebude toho zapotřebí Platně povolaná vláda v zemi nemá příčiny něco násilím vyhubiti. Jakmile masy lidu pokročí tak daleko, že budou moci vlásti ve státě a miti v rukou zákonnou, pravidelnou vládu, bude lze způsobem konstitučním, klidně vykonávaným, provésti totéž, co dle Macaulayovy předluchy mělo se státi násilně. Ti, jež považuje za luzu pouliční, budou nastoleným suverénem a budou moci vlásti jak jim libo z důvodu silnějšího božského práva nežli mnozí jich předchůdci. Bude-li jim libo, budou moci nakládati se statky menšiny a rozdělovati je mezi sebe po příkazu socialistické soustavy, tu rychleji, tu pozvolněji. Mohou učiniti tak jemně a klidně vše, jak jsou přesvědčeni, pro obecné dobro. Masám v budoue- nosti zdokonaleným a vzdělaným bude patrno, že by bylo protismyslným, aby chtěly zabrati moci. co mohou dostati po zákonu. Není třeba vypá- čiti pokladnu, máme-li klíče. Bylo by nesmyslem příčilo by se rozumu, povalovati boháče a rvát mu s těla šaty, lze-li jej svléci způsobem n- prosto správným; tu možno vzíti mu klobouk, tu kabát, tu vestu a pak i ostatní kusy obleku až časem bude z něho úplný sans culotte
Macaulayův
15 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 12. března. (Česko-polsko jazykové rozhraní na Těšínsku.) Docent krakovské university, Kazimir Nitsch, jenž se zabývá studiem nářečí polských a zná z vlastní zkušenosti celou západní hranici pol- ského jazyka od Baltu až po Karpaty, napsal do krakovského „Swiata Slowiaňského“ stať o ja- zykovém rozhraní mezi Poláky a Čechy, o něž se delší dobu vede spor, zejména na Těšínsku. Stať prof. Nitsche, opřená o jůvody výhradně jazykové (hláskoslovné), má před jinými podob- nými tu přednost, že jazykovou hranici na Tě- šínsku stanoví přesně ode vsi ke vsi od Kar- pat až po řeku Odru, mimo to pak určuje jazy. kovou hranici mezi Poláky a Čechy také v pru- ské části Slezska. Dle mínění prof. Nitsche ja- zyková hranice počíná na jihu u hory Sulova v Karpatech, shoduje se s hranicemi mezi soud- ními okresy frýdeckým a jablunkovským, pak jde po hranicích mezi okresy těšinským a frýde- ckým až nad územi české obce Vojkovie (v okre- se frýdeckém). Zde zabíhá do nejzápadnější části okresu těšínského, takže obec Kocurovice se po- čitá k území jazyka českého. Jižně u Šebišovic, jež zůstávají v oblasti polské, vbíhá do okresu frýdeckého směrem severozápadním, takže v oblasti polské zůstávají obce Spluchov (Bludo- vice). Venclovice, Horní Datyně, Bartovice, kdežto pohraniční české obce jsou Kaňovice. Ratimov a Kunčice. Mezi Bartovici a Kunčicemi jazykově rozhraní vbíhá do okresu polsko-ostrav- ského směrem severním, a ponechává v oblasti jazyka polského Radvanice, Muglinov, Herma- nice a Vrbici, takže oblasti české ponechává jen Kunčičky, Polskou Ostravu, a lirušov. Mezi Hrušovem a Vrbicí jazyková hranice přestupuje do Pruska, kdež po její levé straně leží krajní osady české Koblov, Suléřovice, Hať, Tvorkov.
Kazimir Nitsch Swiata Slowiaňský Polák Čecho profesor Nitsche Vojkovie Spluchov Bludo Vrbica Praha Těšínsko Karpaty Kara Odra Slezsko Venclovice Horní Datyně Bartovice Kaňovice Kunčice Radvanice Muglinov Herma Kunčičky Ostrava Hrušov Prusko Koblov Suléřovice Hať Tvorkov Šebišovic
16 article
Benkovice, Křenovice, Velké Petrovice, Tlusto- mosty a Bavorov, za nimž se český živel stýká už se živlem německým. Prof. Nitsch prohlašuje na základě hlásko- slovného zkoumání řeči původního obyvatelstv obeí po obou stranách stanovené jim pohraničné čáry, že obyvatelstvo na východ od této čáry bylo od pradávna polské, na západě však běží rovnoběžně s ní pruh, sáhající na jihu asi k Místku na Moravě a na severu zaujímající část české oblasti v Prusku, ve terémžto pruhu obyva- telstvo mluvilo od pradávna nářečím přechod- ným z češtiny do polstiny. Vyskytujíť se v mluvě původního obyvatelstva tohoto pohraničného pásu některé hláskoslovné zjevy, které jsou vlastní jen jazyku polskému, nikoli českému. Pisatel připouští i na východ od pohraničné čáry dosti široký pruh, jehož obyvatelé mluví jazy- kem, promíseným živly českými, tvrdí však, že tyto české živly byly do původního polského jazyka vneseny v době poměrně novější vlivem kostela, školy a průmyslu, kdežto na smíšeném pruhu česko-polském vliv polského hláskosloví jest pradávný. Názor prof. Nitsche zdá se správným, poně- vadž i čeští badatelé v oboru dialektologie, jako Šembera a Bartoš, souhlasí v celku s názory Nitschovými a také jazyková hranice, jak ji sta- novil na Těšinsku Šembera a po něm nověji prof. Bartoš, shoduje se s hranicí Nitschovou až na dvě, tři obce, které oni pokládají už za české. kdežto Nitsch je má za obce původně polské (Vrbice a Datyně).
Nitsch profesor Nitsche Šembera Bartoš Nitschův Benkovice Křenovice Velká Petrovice Bavorov Místek Morava Prusko Datyně
17 article
Se stanoviska vědeckého prof. Nitseh má tedy asi pravdu a obce, jež ponechává po levé straně své hraničné čáry, byly asi pů- vodně polské. Pro nás jest však důležito znáti. ke které z obou národností se hlásí nyn obyvatelstvo oněch obcí a tu, jak výkazy o sčí- tání lidu dle obcovacího jazyka, tak i vlastni doznání prof. Nitsche ukazují, že většina oby- vatelstva v obcích původ ě polských hlásí se nyní k obcovacímu jazyku českému. Tak v pů- vodně polských Dobratieích s Bukovicemi přihlásilo se roku 1900 k jazyku českému 691 obyv., k polskému jen 74; v Domaslovi- cích Horních 743 obyv. k českému a jen 29 k polskému jazyku; v Donaslovicích Dolních 641 obyv. k českému a pouze 60 k polskému jazyku; v Šebišovicích 901 k českému a pouze 17 k polskému jazyku; v Bludovicích Středních 588 k českému. 212 k polskému, v Bludovicích Horníeh 493 k českému, 37 k polskému, v Datyn Horní 828 k českému, 14 k polskému, v Še- nově 2606 k českému, 294 k polskému, ve Venclovicích 1195 k českému, 28 pol- skému, v Bartevicích 1837 k českému, 44 k polskému, v Radvanicích s Lipinou 3722 k českému, 99 k polskému, v Heřma- nicích 1743 k českému, 691 k polskému, ve Vrbici 363 k českému a 206 k polskému ja- zyku. Lid těchto obcí, snad původně polský, po- kládá svůj jazyk za nářečí české, ač je snad bližší jazyku polekému a v praktickém životě nerozhoduje vždy to, co bylo původně, nýbrž stav nynější.
profesor Nitsche Bukovice Bludovice Venclovice Radvanice Lipina Heřma Vrbica
18 article
Ze Lvova, 12. března. (Z university. Ve včerejší schůzi universitního senátu podala zprávu deputace, jež meškala ve Vídni násled- kem nedávných událostí na universitě. Senát se pak usnesl, že přednášky započnou až po svát- cích Velkonočních spolu s počálkem letního se- mestru. Do svátků tedy universita nebude již otevřena- Z Terstu, 9. března. (Schůze istrij- ských slovanských davěrníků.) Mi nulou středu sjeli se v Pulji důvěrníci chor- vatsko-slovinského politického spolku pro Istrii aby ustanovili kandidáty pro dva čistě chorvat- ské volební okresy istrijské. (Pro chorvatsko- slovinský okres Kopar-Kastav byl už za kandi- dáta přijat prof Mandič.) — Za kandidáta
Mandič Lvov Vídeň Terst
19 article
říšského poslanectvi pro okres Volosko-Čres-Krk přijat býv. poslanec prof. V. Spinčič; pr okres Pazin-Labiň adv. dr. Matko Laginja. Druhým předmětem rokování byla otázka hlaholské bohoslužby a tu přijata reso- luce, v níž vatikánský dekret ze dne 16. pro since m. r. prohlášen za urážku chorvatského národa a urážku jeho přirozených i církevních práv: kompetentní činitelé se upozorňují na zhoubné následky, jež by nastaly, kdyby dekret ten byl skutečně prováděn. Z Lublaně, 9. března. (Slovinský úspěch ve Štyrsku.) Při obecních volbách v městysi Vuzenici v údolí řeky Drávy na hra- nicich korutanských zvoleni včera ve všech třech sborech Slovinci. Po nedávném slovinském vitěz- ství v nedalekém Spodním Dravogradu v Koru- tanech jest to druhé významné vítězství slovin- ské v údoli řeky Drávy, kdež národní vědom slovinské rychle pokračuje, takže by mohlo být vzorem četným čistě slovinským obeím ve Štyr- sku, které dosud lhostejně trpí německou nad- vládu ve svém zastupitelstvu. Z Turč. sv. Mertina, 9. března. (Doplňo vací volba v Pezinku.) Doplňovací volba v okrese pezineckém ve stolici prešpurské, jehož poslanec dr. Fr. Jehlička se nedávno vzdal man- dátu, vypsána na 19. t. m. Národní volební vý- bor v Pezinku vydal provolání, v němž dopo- ručuje za poslance dra. Vlada Krno, jenž kan- diduje na národní program slovenské strany l- dové.
profesor V Spinčič doktor Laginja Mertin František Jehlička Vlad Krno Lublaň Dráva Pezinok VoloskýČre PazinLabiň adverbium
20 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 12. března. Vydrží-li druhá Hosudarstvenná duma? Vydrží a nebude rozpuštěna, nebude-li dě lati revoluci a bude si hleděti zákonodárných V článku patrně inspirovaném praví »No- voje Vremja«: Rozumí se, bude-li se revoluce díti prostřednictvím dumy, že dumy nebude třeba, neboť revoluci možno dělat i bez dumy. Hosudarstvenná duma má smysl jen při jedné podmínce: uhasí-li plamen revoluce a uved společenskou energii a nadšení v pevné řečiště organické zákonodárné práce. Duma jest orga- nisace, revoluce chaos. Jestliže organisace ne může či nechce bojovati s chaosem, k čemu jest ?« Na počátku zasedání druhé dumy ukázaly ze některé příznaky, nasvědčující, že revoluční duch z ní ještě nezmizel. Bylo to hned prvý den, když členové dumy kromě pravice zůstal sedět při čtení carského poselství. Z kadetů pouze dva povstali: pp. Petr Struwe a Sta chovič. Pan Struwe, vida, že celá jeho stran sedí nehybně na svých místech, rozpačitě se ohlížel, ale neusedl. Ví ze zkušenosti, nabyté na Západě, že parlamenty podobným způsobem oby- čejně proti panovníkům nedemonstrují.
Struwe Praha
21 article
»Rus« oznámila, že všecky levé strany se spojily za tím účelem, aby vykonaly nad po- slanci pravice hmotné násilí. Ke skutku tomu jsou připraveny, jen čekají na vhodný okamžik. Pravice si pokládá za urážku a vyzvání. že jí levé strany nedaly ani jednoho místopřed- sedu, ba ani jednoho sekretáře. Při volbě dru- hého sekretáře Poláci (45) a čásť kadetů (35 hlasovali pro stoupence pravice knižete Kura- kina. Hlasování to prozradilo, že bylo usneseno aby bylo pro Kurakina hlasováno, ale že po oficialném usnesení provedena byla proti tomuto usnesení tajná agitace, do níž nebyli zasvěcen Poláci a všichni kadeti. Proti pravici, vládě a carovi byly by tedy strany levice dosti pevně spojeny, ale mezi nimi samými jednoty není. Cesty jejich příliš různo se rozcházejí. Kadeti druhu Petra Struwe jsou konstitucionalisty, ale podle svědectví p. Rosla- vljeva v »Pet. Vědomostech« všechno, co jde od konstitučných demokratů na levo, je pro re- publiku, až na nejkrajnější levici jsou stou- penci anarchie a expropriace. Povážíme-li, že na krajní pravici zase se rozhodní odpůrci ústavy, vidíme, že i druhá Hosudarstvenná duma je plna extrémů, které nebude snadno přiměti aspoň k takovému umín nění, aby bylo možno jakž takž pracovati.
Polák Petro Struwe Rus Peto
23 article
Evropsko-asijský čtyrspolek. Tokijské telegramy podávají zprávy o veli- kém obratu v japonském tisku, jenž energ icky vyslovuje přání, aby co nejdřive došlo do do- hody angloruské, která by vedla k uzavření čtyrspolku s Franci a Japonskem. Tento obrat japonský vy- světluje se rostoucí nenávistí a podrážděnost Japonska naproti Spojeným státům pro známý spor kalifornský. Anglický tisk souhlasí s touto kombinac a prohlašuje, že anglo-japonský spolek je Rusku zabezpečením od agressivné politiky Japonska. jež se nedá směstnati s podmínkami tohot spolku. Hosudarstvenná duma. Opravujeme tiskovou chybu v našem ne- dělním čísle, kde kuriosná řeč poslance Alexin- ského, promluvená s ramen davu před palácem Hosudarstvenné dumy, byla označena jak »krásná«. Mělo býti vytištěno: »krátká« Krásnou skutečně ta řeč nebyla. Ve skupenství stran stala se ta změna, že poslanci litevští odtrhli se od socialných demokratů a přidali se k národním socialistům Selští poslanci z podolské, minsk a vitebské gubernie utvořili samostatnou sku- pinu »umirněně divokých« sedláků. Kozáčtí poslanci obdrželi od svýck voličů písemný »rozkaz«, co mají v Hosudar- stvenně dumě dělat. Mají vymoci a mnestii odpovědnost ministrů, samosprávu donského územi ve věcech hospodářských a společen- ských, zrušení policejní služby kozácké navždy Proslýchá se, že car hodlá dáti čá stečnou amnestii na těchto základech 1. uplnou amnestii všem, kteří se dopustili pro- vinění tiskových a čistě politických, bez zišt ných záměrů; vyjmuti mají býni, kdo se pro vinili proti osobě mocnářově; 2. od trestu maj být osvobozeni všichni, kdo byli k němu od- souzeni nikoli řádným soudem, nýbrž admini strativou.
Franek Japonsko spojený stát Rusko Hosudarstvenný duma
24 article
Casimir Perier. Telegramy, jež čtenář nalezne na jiné straně, oznamují smrť bývalého předsedy repu- bliky francouzské, Jana Pavla Petra Casimira Periera. Casimir Perier stál jen kratičký čas v čele republiky, ale doba jeho presidentství měla význam pro dějiny republiky veliký, jelikož pro- kázala, že ani energie tak tuhá, jakáž byl vtělena v silné individualitě této, není s to ve Francii dnešní již vládnouti proti moderním proudům socialismu. Jan Casimir Perier, vnuk proslulého obrance červencové republiky a sy francouzského ministra z doby německo-fran- couzské války, narodil se v Paříži roku 1847. R. 1870 vyznamenal se jako důstojník mobilní gardy, r. 1893 zvolen předsedou sně- movny poslanecké, ale brzy pověřen sestavením nové vlády. Dva dny po zavraždění presidenta Carnota zvolen 27. června 1894 jakožto »silný« muž ku potlačení anarchismu 451 z 503 ode- vzdaných hlasů předsedou francouzské republiky. V poselství svém ke sněmovně ohlásil, že sám chce vykonávati vliv na vládu, což ovšem pří- čilo se dosavádní tradici, že president je spíše jen formálním representantem republiky. So- cialisté a radikálové opřeli se rozhodně novému tomuto směru a znaven jich útoky, »silný « muž tento zřekl se presidentství již po půl roce, den po nastolení vlády Dupuyovy. Dlužno ovšem dodati, že socialisté potírali jej i jako zástupce měšťáckého kapitalismu. Monarchisté, o něž se republikán ten mínil opírati proti sociálnímu vý- voji doby, jej opustili. Přes to demise jeho, ohlášená zcela nenadále, způsobila veliké vzru- šení. Nástupcem jeho stal se konciliantní Felix Faure. Casimir Perier žil od té doby v úplném politickém zátiší.
Casimir Perier Pavel Petro Casimir Carnot Faur Francie Paříž
25 article
Královšti manželé italští do ŘRecka. Královští manželé italští přibudou dne 20. dubna do Piraea a zůstanou do 22. dubnav Aténách. Vypluje jim vstříe řecké loďstvo až do Korfu. Výbor pro olympické hry uspořádá jim na počest okázalé slavnosti v Stadionu. Rozumí se, že při známé řevnivosti Rakouska a Italie na Balkáně této cestě krále italského přikládá se velmi značný a nikoliv konejšivý význam politický. Politická situace v Belgii. Bruselský dopisovatel »Tempsu« píše, že politická situace v Belgii je velmi rozháraná a kabinetu hrozí krise pro otázku opevně n Antverp a pro otázku konžskou. Na pra- vici je též značná nespokojenost s vládou. Skupina zvaná »mladá pravice« vystupuje ostře proti vládě a zasadila se o velkou protivládní demonstraci v Gandu, v jednom z největších středisek katoli- ckých, kde na schůzi voličů byl odhlasován pro- jev pro osmihodinnou pracovní dobu, což zna- mená desauovací stanovisko poslední řeči chefa kabinetu ve sněmovné. Ve sněmovně došlo k velmi prudké debatě mezi pravicí vládní a socialisty pro návrh zákona na utvoření stálé rady, jež by vyřizovala rozpory mezi dělníky a zaměstnavateli. Vláda postavila se proti návrhu a bezmála by doznala porážku, neboť měla většinu pouze jednoho hlasu! Situace je tím choulostivější, poněvadž v připadě úplné krise nebude král chtit vyjednávati s »mladou pravicí«, která je nepřátelská jeho politice konžské.
Korf Temps Piraea Atény Rakousko Balkán Belgie Antverpy Ganda
26 article
Opevnění Antverp.
Antverpy
27 article
Z Brusselu oznamuje dopisovatel »Tempsu«, že ministr války hodlá předložiti sněmovně nový projekt zákona o opevnění Antverp. Nový návrh zákona má definitivně urovnat otázku, jež vyvolala tolik pohnutých debat v lonském se- zení sněmovním. Ministr vypracoval svůj návrh na základě prací podniknutých smíšenou komisí vojenskou a civilní. Město Antverpy žádá sně- movnu, aby se rozhodla pro návrhy, kteréž by nejlépe sloužily k ochraně města před bombardo- váním a nejméně překážely jeho rozvoji. Němci a Angličané v Malé Asii. V »Messagero« sděluje Lamberto Vannu- telli, vrátivší se z Malé Asie, kde studoval ob- chodní poměry, výsledek svých pozorování. Němei zaplavili zemi svými obchodniky, inženýry a mi- sionáři. Ale nesmí se zapomenouti, že Angličané mají velmi silnou posicí tim, že jsou pány Cypru a mají převahu v Perském zálivu. Zatím se zdá, že pevně čelí německé expansi. Obchod řecký se velmi vzmahá v Malé Asii. Naproti tomu upadá obchod francouzský. Mezinárodní styky. »Temps« oznamuje nové pověsti o sblížení rusko-ja ponsko-anglickém. Zminěný list, obyčejně dobře informovaný, dovídá se, že vláda ruská a japonská se dohodly o otázkách, jež v posledních měslcích byly mezi nimi sporné. Rovněž je jisto, že styky anglo- ruské jsou nyní daleko přízni- vější nežli byly dříve. Cesta carevny vdovy do Londýna je toho nejlepším důkazem.
Temps Němec Angličan Lamberto Cypr Brusel Antverpy Asie perský záliv Londýn zákon o opevněný Antverpy
28 article Volební ruch.
Volební ruch. Pražské kandidatury. Volební dny se blíží, přípravy k volbám jsou v plném proudu a ně- které strany vyhlašují již plnou svoji kandidátni listinu. Českoslovanská strana sociálně-demo- kratická ohlásila již své kandidáty pro všechny české okresy v Čechách, na Moravě i ve Slez- sku. Národní strana svobodomyslná, jež při roz- hodnutí o kandidátech ponechává vůli důvěrní- kům, v nichž vidí vlastní základ strany, ovšem právě pro tuto svéprávnost důvěrníků nemá ještě a nemůže míti všude definitivně stanoveny osoby uchazečů o úřad poslanecký. Většinou však je již aspoň náma nálada a přání voličstva ná- rodní strany svobodomyslné, takže lze odhado- vati, jakým směrem vyzní v tom kterém okrese usnesení o osobě kandidátově. V Praze samé nejsou dosud kandidatury pevně stanoveny. Na Starém městě, kde jsou kandidáti odpůrci velmi agilní, přeje si svobodomyslné voličstvo kandi- dáta, který by byl čilý a rozhodný, a jenž by byl dobrý znatel věcí živnostenských. Proslýcha se, že bude tu nabídnuta kandidatura JUDru. L. Klumparovi, který se v uvedených smě- rech osvědčil, a jenž by mohl i svou prací i svým vystupováním dobře čeliti i radikálnímu dru. Baxovi i sociálnímu demokratovi dru. Houserovi. Na Malé straně a na Hradčanech bylo zásadně rozhodnuto kandidovati stoupence národní strany svobodomyslné. O osobě nebylo ještě ničeho de- finitivně ustanoveno; je však vyhlédnut pro kan-
L Klumpar Baxa Houser Čechy Morava Praha Hradčany