1
masthead
13. března 1907. Císlo 72
4
article
vzdělaných lidí, kteří s hosp. stroji dovedou zachá-
zeli. Návrh referentův přijat.
Posl. hr. Clam-Martinic podává dále zprávu
o zemském pomologickém ústavu v Troj
(potřeba 63.161 K, úhrada 20.088 K).
Posl. Maštálka blíže odůvodňuje resoluční
návrb, jímž se zem. výboru ukládá, aby vzal v úvahu
zařadění zahradníků, absolventů zem. ústavů země-
čělských, kteří zaměstnáni jsou při zem. ústavech,
do kategone zem. úřadnictva, načež návrh byl přijat.
Rovněž přijat byl návrh posl. dra. Kaftana, kterým
se zemskému výboru ukládá, aby v nejbližší době
sněmu předložil výkaz množství stromů ovocnýchv
král. českém, vícekráte již v zem, komisi dožadovaný.
Dále se přijímá návrh posl. Maštálky, aby
pokud reorganisace pomol. ústavu v Troji na střední
učiliště nebude provedena, zemský výbor několika
nadaným žákům, kteří by na podobné ústavy mimo
zemi se nalezajíci za příčinou vyššího vzdělání vstou-
pili chtěli, hmotné podpory uděloval.
Posl. Prášek referuje o kapitole „Zemsk
střední hospodářské školy“. Přis. zem. výb.
posl. Adámek ve všeobecném úvodu konstatuje.
že stavební úprava všech těchto škol až na nutné do-
datky v Roudnici je hotova. Vyžádala sice velkého
nákladu, ale umožnila konkurenci jejich se všemi
ústavy téhož určení. Zaznamenává potěsitelný fakt, že
návštěva stoupá tak, že na mnohých (v Chrudimi.
Roudnici a Kadani) musily býti zřízeny paralelky.
Posl
Martinic
Maštálek
Kaftan
Prášek
Adámek
Trója
Roudnice
Chrudim
Kadaň
ústav země
5
article
Počet žáků na těchto třech středních školách čine
541. Potěšitelným je dále, že dvě třetiny absolventi
stř. hosp. školy v Kadani věnovalo se vzděláván
statků oteckých. Inventáře všude jsou řádně doplněny.
potřebná pole opatřena, statky školní zaokrouhleny
Též snaha po specialisaci těchto škol docházi za nod-
pory obou sekci zeměd. rady značného úspěchu. Ško
je sice počtem dost, ale množství obyvatelstrá neod-
povídá a bude třeba přičiniti se o soustavné jejich
rozšíření po celém království.
Slibuje dále další akci za účelem řádného vzdě-
lání učitelských sil tím způsobem, že jak se v Ně-
mecku děje, budou za tímto účelem zři zovány na stř
hosp. školách (nejméně na 2) učitelské semináře pro
vědy hospodářské. Posl. dr. Schreiner děkuje vře-
le posl. Adámkovi za velmi skvělou výpravu, které se
dostalo vybudování těchto škol, zejména stř. hospod
školy v Kadani a žádá, aby zem. výbor podávál kas-
doročně výkazy o místním vypravení, počtu žáků
jmenování učitelů a pod. na stř. hosp. školách.
Posl. Adámek ujišťuje, že zem. výhor hledá
a s radostí pozdravuje každý věcný iniciativní návrh
k rozvoji těchto škol se nesouci.
Posl. Prášek podává podrobnou zprávu o če-
ských zem. hosp. školách a statist ckých výkazech
zem. výboru a počtn žáků na nich, kteréžto výkaz
buďtež gener. zprávě o rozpočtu připojeny. Dále re-
feruje o důležité předloze zem. výboru, aby všechny
rolnické školy v království českém byly převzaty do
zem. správy
Posl. Prášek vděčně pozdravuje, že zem. vý
bor tento pozemšťovací návrh čini a chváli velikou
obezřetnost a opatrnost, s kterou si zem. výbor při
zřizování rol. škol počíná, a čímž místní činitele k
součinnosti se přimějí.
Posl
doktor
Schreiner
Adámek
Prášek
Kadaň
6
article
Předseda posl. hr. Buquoy poukazuje na ve-
liký dosah této předlohy a činí dotaz, zda-li si dříve
komise nepřeje rozmnožení její tiskem.
Přísedící zem. výboru posl. Adámek pouka-
zuje k tomu, že jde o věc velké finanční důležitosti.
Konstatuje, že některé školy rolnické (v tomto ohledn
panuje úplná rovnoprávnost) tak hospodaři, že jsou
na pokraji úpadku. Jsou ředitelé, kteří uzavírají čet-
né dluhy bez svolení kuratoria, a jsou kuratoria, jež
činí značné dluhy bez svolení zem. výboru ato
z míst peněžních ústavů na 6% úrok, kterýžto úrok
si tyto peněž. ústavy ze zemské subveuce vyplatiti dávaji
Potom docházejí zemského výboru žádosti za sunaci
a nedá-li zem. výbor podporu, jsou školy hotovy. Sa-
nace zemská byla nutna. Zamezila se recidiva jicha
vzbudila tužba churavících o uzdravení. Jde tudížo
otázku velmi nutkavou, za jejíž rychlé vyřízení se při-
mlouvá.
Po ref. posl. Práška a dr. Schreinera
usneseno dáti zprávu zem. výboru dříve do tisku. Pak
schváleny některé položky „Rolnických škol“
Posl. Maštálka činí pozorna na zvláštní po-
měry hospodářské, panující v Podkrkonoší a žádá, aby
se ku povznesení hospodářské zdatnosti obyvatelstva
podkrkonošského zřídila v tomto obvodu rolnická škola
a navrhuje za sídlo této školy okres i město Ji-
lemnici.
Z rozpočtové komise sněmovní. Dne 12. t. m
dostavila se do zemského sněmu deputace ošelřova-
telů a zřízenců ústavů pro choromyslné v Čechách,
kteráž vedena posl. V. Březnovským, dotazovala se
referenta komise rozpočtové prof. Fiedlera, jakož i dra.
Ulricha jako zpravodaje předlohy o upravení platů
zemských zřízenců, kterak sněm přijme jejich poža-
davky. Oba zpravodajové určitě prohlásili, že poku
možno, budou o předloze příznivě referovati.
Buquoy
Adámek
Prášek
doktor
Schreiner
Posl
Maštálek
V Březnovská
Fiedler
Ulrich
Podkrkonoší
Čechy
7
article
Vzorný národ.
Vzorný národ.
Dle angl. podává Cerm ák.
Před krátkou dobou vyšla v Londýně
knížka, pojmenovaná »Vzorný nárcd«. Obsab
její jest velezajímavý a každému z nás by měl
býti znám, kdo jenom poněkud si všimáme ži-
vota našeho a kdo uvažuje o tom, na kterých
cestách se ocitne, zejmána nyní, kdy k účasti
v moci zákonodárné dostanou se všechny vrstvy
obyvatelstva (mužského) a kdy ženy chystají se
dosíci práva volebního, nehledie k jistým vlast-
nostem neb výsadám, jež dřive musil míti ten,
kdo chtěl nebo mohl voliti. Dle spisovatele bude
západní civilisace nucena řešiti záhadu, »eo
učiní chudí s bohatými«. V knize vylíčeny jsou
podivuhodně jasně a s rozhledem, jejž sympa-
ticky pochopí i odpůrce, činitelé působíci v pro-
blemu, kterým se obírá. Pojmenování knihy
jest vysvětleno takto: Bude poslouženo našim
úvahám a pátrání o této otázce, vezmeme-li za
základ skutečný stav jednoho z pokročilých ná-
rodů evropských a budeme-li sledovati v tomto
národu cesty, kterými se budou ubírati výsledky
socialistických pokusů v praktickém životě
v politice.
Aby laskavý čtenář seznal obsah knihy,
odhodlali jsme se — pokud dovedeme a při-
znáváme se nepokrytě, že síly naše nejsou do-
slatečné, aby správně vykonaly práci uloženou,
a že pouze dobrá vůle nás omluviti může —
podati čásť úvodní v překladu a ostatek v př
Londýn
8
article
V průmyslovém a politickém stavu naš
západní civilisace jest ukryta záhada (problem).
jež, ač ji nyní civilisace naše takměř nechápe,
úžasně rychle mohutní a s niž musí v příhod-
nou chvili zápas podstoupiti, sice ji sama ne-
přežije. Záhada jest: Co učiní chud
sbohatými? Vzniká, shledáváme-li, že na
politieké stránce života zákonná vláda, vyšedšl
z většiny národa, jest uplatněnou skutečností,
plynouci ze zásady, že lidé jsou si rovní
kdežto průmyslová (výrobní) a společenská
sránka života ovládána jest řádem, spočívajícím
na skutečnosti, že lidé nejsou si rovní a že od-
mény v životě jsou též nerovny. Zabýváme-li
se úvahami o tomto stava, zdá se nám na
prrní pohled, že trvale může býti tento rozpo
uklizen pouze tímto dvojím způsobem: bud
bude pozměněna zásada platná v politickém ži-
votě, že všichni lidé mají stejnou moc a silu,
aby vládli, aneb že neobmezená volnost ve vý-
robě statků bude trvale odklizena, volnost, jež
působí, že výtěžek a podíl jednotlivci připadající
jest tak nestejný. A skulečně vznikají obtíže
z téchto dvou si odporujících zásad a působí-
cich na politickou, hospodářskou (výrobní)
hledu.
9
article
společenskou motanici života lidského. Kdyby
každá zásada byla obmezena svým působením
na vlastní obor, šiřil by se a udržoval v ná-
rodě zdravý pokrok. Jakmile však se užívá
moci, plynoucí z politické stránky, aby bylo do-
saženo úplné rovnosti ve společenském životě,
vzníká přivedená záhada sama sebou. A tot
péče a starost, jež nám kynou.
Rozhodne-li se většina národů západu, že
vládu vykonávati bude lid, jenž hospodářsky
dosud byl na tom hůře, bude západní civilisaci,
aby volila mezi svobodou spojenou, stálým zá-
pasem, bojem o život a socialismem, jenž prý
bude provázen stálým klidem a pohodlím. De-
mokracie, vláda mas v té neb formě, jest jeho
údělem. Časem se ukáže, jak se vytváří. Oba
způsoby demokracie jsou podstaťně rozdilné.
Svobodná demokraeie jest pokrokové hnutí, svou
podstátou a cilem politické, jež dbajíc a usilujíe
o společenské zlepšení poslavení lidu, snaží se
dospěti k cíli vytčenému sebou samým a opírá
se o zásadu pravému lidovému pokroku nevy-
hnutelně potřebnou, o svobodu a přiro-
zenou individualitu lidskou. Druhý
způsob demokracie, nazvali bychom jej demo-
kracií socialismu, dbá a usiluje o politickou moe
a cení ji jako prostředek, kterým může býti
urychlena společenská rovnost a hospodářské
vybavení občanů a kteréž dosíci může změnou
nynějšího společenského řádu, jmenovaného nyní
»kapitalistickým« a novou úpravou za blahovol-
ného despotismu socialistického. Aby bylo do-
saženo toho stavu, jest ochotna vzdáti se osobní
svobody, neb social, demokracie vi zcela dobře,
že zůstaneli lid svobodným, nedospěje nikdy
k rovnosti.
10
article
Lidé myslící dávno věřili a předpovidali,
že právě taková otázka musí býti rozřešenu
v naší civilisaci, jakmile přislušným postupem
politického vývoje lid dospěje moci, aby sám
vládl. Zdá se, že spočívá v povaze věci, že-
hledí-li se k určitým daným poměrům, v nichž
žijeme, otázka taková musí vzniknouti. A mnoho
lidí tvrdilo, že krise, jakmile dospěje vrcholu,
jediným pouze způsobem může býti vyřízena,
zničením nynější společenské soustavy. Jakmile
dospějí k vládě ti, kdož dosud utlačeni byli,
tudíž rozhodná většina v každé státní pospolité
skupině, nebudou chtiti snášeti, aby dosavadní
stav, v němž zůstávají na dále chuďasy, děle
trval a jednotlivci, vyšplhavší se po jich be-
drech, stali se boháči. Nechť jsou důvody, které
schvalují tento systém, jakékoliv, nebudou —
tak se předpovídá — trpěti, aby déle trval než
do dne, kdy přejde moc vlády v jejich ruce
pozornost lidu soustřeďuje se na tento dena
nikoliv na budoucí generaci. Nevyspělý způsob,
kterým dřive bylo o vyhlidkách a nadějích do
budouenosti usuzováno, působil, že lid očekával,
že dosavadní ústavy společenské soustavy zvrát
násilím aneb revolučním způsobem politické
činnosti.
11
article
Američti státníci dokázali záhy v minulém
stoleti, že dobře pochopili obsah a podstatu
novodobé demokracie. Danie! Webster, jeden z nej-
rozvážnějších z nich, pravil: »Všeobecné hlaso-
vací právo nemohlo by dlouho potrvati v žádné
obci (zemi, státu), v níž by trvala veliká ne-
srovnalost majetku. Zámožní obyvatelé usilovali
by, aby právo hlasovaci bylo obmezeno, sice
by způsobilo v době poměrně krátké, že by
majetek byl rozdělen. Jest přirozeno, že ti, kdož
ničeho nemají, vidíce, že jich sousedé mají víee
nežli sami považují za potřebné, nemohou býti
nakloněni zákonům, jež byly zřízeny, aby ma-
jetek byl chráněn. Třída tato, rozmnožujíc se.
hlasitě se ozývá a pohlíží k majetku jako lou-
peži a kořisti.«
Dania
Webster
12
article
Calhaun, jenž s Webstrem a Clayem tvořil
trojici vůdčích amerických státníků v poloviei
minulého stoleti, ospravedlňoval otroctví, tvrdě
o něm, že společnosti bylo jim umožněno ubrá-
niti se společenské revoluci, která svobodu její
ohrožovala. Pravil, promlouvaje v roce 1837
k americkému senátu:
»Nemá významu zakrývati tuto skutečnost
byl a jest, kdekoliv pokročily zámožnost a civili-
sace, rozpor mezi prací a kapitálem . . . . My
jsme vstoupili právě ve stav společnosti, v němž
síla a trvanlivost našich politických zřízení mají
býti vyzkoušeny.«
Burke dovozoval, že za vlády lidu nebude
majelek uchován, nebude li ve vládě zastoupen
způsobem, převahu mu zaručujícím. Mackintosh,
po Burkovi největší politický filosof, prohlásil,
»že náš nynější společenský stav se opírá o insti-
tuci manželství a (soukromého) vlastnictví a že
všeobecné právo hlasovaci způsobí stav, jako by
každý občan, jehož důchod přesahuje určitou
sumu, byl vyloučen z práva hlasovacího. Lidem,
majícím jmění, bude asi lhostejno, budou-li zba-
veni práva volebního, anebo odsouzeni, aby př
každé volbě zůstali v beznadějné menšině. «-
Macaulay, řečně v r. 1842 v dolní sně-
movně, praví důrazně: »Jsem pevně přesvěd-
čen, že všeobecné právo hlasovaci v této zem
Calhaun
Webstr
Clay
Burke
Mackintosh
Burk
Macaulay
13
article
(Anglii) nelze spojiti nejen s tou neb onou for-
mou vlády, nýbrž se žádnou z příčin, pro něž
vlády vůbec trvají; nelze je srovnati s vlast-
nietvím (soukromým) a důsledně nelze je slou
čiti s civilisací.«
Ve známém dopisu, zaslaném za několik
let jednomu ze svých přátel v Americe, opakuje
své přesvědčení, že za všeobecného práva hla-
sovacího buď chuďas oloupi zámožného oby-
vatele a civilisace zahyne, anebo řád a blahobyt
budou zachráněny silnou vojenskou vládou
svoboda zahyne . . . »Vždyť u vás většina jest
vláda a ji jsou vydáni na milost boháči, jsouc
vždy v menšině.«
Jest zvláštní, pohlížíme-li nazpět o 2200
let do minulosti, v dobu Aristotelovu, a shledá-
váme-li, že tento bystrý pozorovatel tvrdil témět
totéž. Pravil, že stát by měl upravovvati všechny
poměry, přihližeje k vlastnictví (soukromému)
neb lidé tvrdí, že veškeré nesnáze, oblíže vlády
vznikají kolem něho.
Aristotelův
Anglie
Amerika
14
article
Jest již dostatečně zřejmo, že předpověd
Macaulayova nebude splněna způsobem, jím vě-
štěným. Mezi pokročilými národy nebude žádné
ničení (státních) institucí a ne-li z jiného dů-
vodu, tož proto, že nebude toho zapotřebí
Platně povolaná vláda v zemi nemá příčiny něco
násilím vyhubiti. Jakmile masy lidu pokročí tak
daleko, že budou moci vlásti ve státě a miti
v rukou zákonnou, pravidelnou vládu, bude lze
způsobem konstitučním, klidně vykonávaným,
provésti totéž, co dle Macaulayovy předluchy
mělo se státi násilně. Ti, jež považuje za luzu
pouliční, budou nastoleným suverénem a budou
moci vlásti jak jim libo z důvodu silnějšího
božského práva nežli mnozí jich předchůdci.
Bude-li jim libo, budou moci nakládati se statky
menšiny a rozdělovati je mezi sebe po příkazu
socialistické soustavy, tu rychleji, tu pozvolněji.
Mohou učiniti tak jemně a klidně vše, jak jsou
přesvědčeni, pro obecné dobro. Masám v budoue-
nosti zdokonaleným a vzdělaným bude patrno, že
by bylo protismyslným, aby chtěly zabrati moci.
co mohou dostati po zákonu. Není třeba vypá-
čiti pokladnu, máme-li klíče. Bylo by nesmyslem
příčilo by se rozumu, povalovati boháče a rvát
mu s těla šaty, lze-li jej svléci způsobem n-
prosto správným; tu možno vzíti mu klobouk,
tu kabát, tu vestu a pak i ostatní kusy obleku
až časem bude z něho úplný sans culotte
Macaulayův
15
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 12. března. (Česko-polsko
jazykové rozhraní na Těšínsku.)
Docent krakovské university, Kazimir Nitsch,
jenž se zabývá studiem nářečí polských a zná
z vlastní zkušenosti celou západní hranici pol-
ského jazyka od Baltu až po Karpaty, napsal do
krakovského „Swiata Slowiaňského“ stať o ja-
zykovém rozhraní mezi Poláky a Čechy, o něž
se delší dobu vede spor, zejména na Těšínsku.
Stať prof. Nitsche, opřená o jůvody výhradně
jazykové (hláskoslovné), má před jinými podob-
nými tu přednost, že jazykovou hranici na Tě-
šínsku stanoví přesně ode vsi ke vsi od Kar-
pat až po řeku Odru, mimo to pak určuje jazy.
kovou hranici mezi Poláky a Čechy také v pru-
ské části Slezska. Dle mínění prof. Nitsche ja-
zyková hranice počíná na jihu u hory Sulova
v Karpatech, shoduje se s hranicemi mezi soud-
ními okresy frýdeckým a jablunkovským, pak
jde po hranicích mezi okresy těšinským a frýde-
ckým až nad územi české obce Vojkovie (v okre-
se frýdeckém). Zde zabíhá do nejzápadnější části
okresu těšínského, takže obec Kocurovice se po-
čitá k území jazyka českého. Jižně u Šebišovic,
jež zůstávají v oblasti polské, vbíhá do okresu
frýdeckého směrem severozápadním, takže
v oblasti polské zůstávají obce Spluchov (Bludo-
vice). Venclovice, Horní Datyně, Bartovice,
kdežto pohraniční české obce jsou Kaňovice.
Ratimov a Kunčice. Mezi Bartovici a Kunčicemi
jazykově rozhraní vbíhá do okresu polsko-ostrav-
ského směrem severním, a ponechává v oblasti
jazyka polského Radvanice, Muglinov, Herma-
nice a Vrbici, takže oblasti české ponechává jen
Kunčičky, Polskou Ostravu, a lirušov. Mezi
Hrušovem a Vrbicí jazyková hranice přestupuje
do Pruska, kdež po její levé straně leží krajní
osady české Koblov, Suléřovice, Hať, Tvorkov.
Kazimir Nitsch
Swiata Slowiaňský
Polák
Čecho
profesor
Nitsche
Vojkovie
Spluchov
Bludo
Vrbica
Praha
Těšínsko
Karpaty
Kara
Odra
Slezsko
Venclovice
Horní Datyně
Bartovice
Kaňovice
Kunčice
Radvanice
Muglinov
Herma
Kunčičky
Ostrava
Hrušov
Prusko
Koblov
Suléřovice
Hať
Tvorkov
Šebišovic
16
article
Benkovice, Křenovice, Velké Petrovice, Tlusto-
mosty a Bavorov, za nimž se český živel stýká
už se živlem německým.
Prof. Nitsch prohlašuje na základě hlásko-
slovného zkoumání řeči původního obyvatelstv
obeí po obou stranách stanovené jim pohraničné
čáry, že obyvatelstvo na východ od této čáry
bylo od pradávna polské, na západě však běží
rovnoběžně s ní pruh, sáhající na jihu asi
k Místku na Moravě a na severu zaujímající část
české oblasti v Prusku, ve terémžto pruhu obyva-
telstvo mluvilo od pradávna nářečím přechod-
ným z češtiny do polstiny. Vyskytujíť se v mluvě
původního obyvatelstva tohoto pohraničného
pásu některé hláskoslovné zjevy, které jsou
vlastní jen jazyku polskému, nikoli českému.
Pisatel připouští i na východ od pohraničné čáry
dosti široký pruh, jehož obyvatelé mluví jazy-
kem, promíseným živly českými, tvrdí však, že
tyto české živly byly do původního polského
jazyka vneseny v době poměrně novější vlivem
kostela, školy a průmyslu, kdežto na smíšeném
pruhu česko-polském vliv polského hláskosloví
jest pradávný.
Názor prof. Nitsche zdá se správným, poně-
vadž i čeští badatelé v oboru dialektologie, jako
Šembera a Bartoš, souhlasí v celku s názory
Nitschovými a také jazyková hranice, jak ji sta-
novil na Těšinsku Šembera a po něm nověji
prof. Bartoš, shoduje se s hranicí Nitschovou až
na dvě, tři obce, které oni pokládají už za české.
kdežto Nitsch je má za obce původně polské
(Vrbice a Datyně).
Nitsch
profesor
Nitsche
Šembera
Bartoš
Nitschův
Benkovice
Křenovice
Velká Petrovice
Bavorov
Místek
Morava
Prusko
Datyně
17
article
Se stanoviska vědeckého prof. Nitseh
má tedy asi pravdu a obce, jež ponechává po
levé straně své hraničné čáry, byly asi pů-
vodně polské. Pro nás jest však důležito znáti.
ke které z obou národností se hlásí nyn
obyvatelstvo oněch obcí a tu, jak výkazy o sčí-
tání lidu dle obcovacího jazyka, tak i vlastni
doznání prof. Nitsche ukazují, že většina oby-
vatelstva v obcích původ ě polských hlásí se
nyní k obcovacímu jazyku českému. Tak v pů-
vodně polských Dobratieích s Bukovicemi
přihlásilo se roku 1900 k jazyku českému 691
obyv., k polskému jen 74; v Domaslovi-
cích Horních 743 obyv. k českému a jen
29 k polskému jazyku; v Donaslovicích
Dolních 641 obyv. k českému a pouze 60
k polskému jazyku; v Šebišovicích 901
k českému a pouze 17 k polskému jazyku;
v Bludovicích Středních 588 k českému.
212 k polskému, v Bludovicích Horníeh
493 k českému, 37 k polskému, v Datyn
Horní 828 k českému, 14 k polskému, v Še-
nově 2606 k českému, 294 k polskému, ve
Venclovicích 1195 k českému, 28 pol-
skému, v Bartevicích 1837 k českému,
44 k polskému, v Radvanicích s Lipinou
3722 k českému, 99 k polskému, v Heřma-
nicích 1743 k českému, 691 k polskému, ve
Vrbici 363 k českému a 206 k polskému ja-
zyku. Lid těchto obcí, snad původně polský, po-
kládá svůj jazyk za nářečí české, ač je snad
bližší jazyku polekému a v praktickém životě
nerozhoduje vždy to, co bylo původně, nýbrž
stav nynější.
profesor
Nitsche
Bukovice
Bludovice
Venclovice
Radvanice
Lipina
Heřma
Vrbica
18
article
Ze Lvova, 12. března. (Z university.
Ve včerejší schůzi universitního senátu podala
zprávu deputace, jež meškala ve Vídni násled-
kem nedávných událostí na universitě. Senát se
pak usnesl, že přednášky započnou až po svát-
cích Velkonočních spolu s počálkem letního se-
mestru. Do svátků tedy universita nebude již
otevřena-
Z Terstu, 9. března. (Schůze istrij-
ských slovanských davěrníků.) Mi
nulou středu sjeli se v Pulji důvěrníci chor-
vatsko-slovinského politického spolku pro Istrii
aby ustanovili kandidáty pro dva čistě chorvat-
ské volební okresy istrijské. (Pro chorvatsko-
slovinský okres Kopar-Kastav byl už za kandi-
dáta přijat prof Mandič.) — Za kandidáta
Mandič
Lvov
Vídeň
Terst
19
article
říšského poslanectvi pro okres Volosko-Čres-Krk
přijat býv. poslanec prof. V. Spinčič; pr
okres Pazin-Labiň adv. dr. Matko Laginja.
Druhým předmětem rokování byla otázka
hlaholské bohoslužby a tu přijata reso-
luce, v níž vatikánský dekret ze dne 16. pro
since m. r. prohlášen za urážku chorvatského
národa a urážku jeho přirozených i církevních
práv: kompetentní činitelé se upozorňují na
zhoubné následky, jež by nastaly, kdyby dekret
ten byl skutečně prováděn.
Z Lublaně, 9. března. (Slovinský
úspěch ve Štyrsku.) Při obecních volbách
v městysi Vuzenici v údolí řeky Drávy na hra-
nicich korutanských zvoleni včera ve všech třech
sborech Slovinci. Po nedávném slovinském vitěz-
ství v nedalekém Spodním Dravogradu v Koru-
tanech jest to druhé významné vítězství slovin-
ské v údoli řeky Drávy, kdež národní vědom
slovinské rychle pokračuje, takže by mohlo být
vzorem četným čistě slovinským obeím ve Štyr-
sku, které dosud lhostejně trpí německou nad-
vládu ve svém zastupitelstvu.
Z Turč. sv. Mertina, 9. března. (Doplňo
vací volba v Pezinku.) Doplňovací volba
v okrese pezineckém ve stolici prešpurské, jehož
poslanec dr. Fr. Jehlička se nedávno vzdal man-
dátu, vypsána na 19. t. m. Národní volební vý-
bor v Pezinku vydal provolání, v němž dopo-
ručuje za poslance dra. Vlada Krno, jenž kan-
diduje na národní program slovenské strany l-
dové.
profesor
V Spinčič
doktor
Laginja
Mertin
František
Jehlička
Vlad Krno
Lublaň
Dráva
Pezinok
VoloskýČre
PazinLabiň adverbium
20
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 12. března.
Vydrží-li druhá Hosudarstvenná duma?
Vydrží a nebude rozpuštěna, nebude-li dě
lati revoluci a bude si hleděti zákonodárných
V článku patrně inspirovaném praví »No-
voje Vremja«: Rozumí se, bude-li se revoluce
díti prostřednictvím dumy, že dumy nebude
třeba, neboť revoluci možno dělat i bez dumy.
Hosudarstvenná duma má smysl jen při jedné
podmínce: uhasí-li plamen revoluce a uved
společenskou energii a nadšení v pevné řečiště
organické zákonodárné práce. Duma jest orga-
nisace, revoluce chaos. Jestliže organisace ne
může či nechce bojovati s chaosem, k čemu
jest ?«
Na počátku zasedání druhé dumy ukázaly
ze některé příznaky, nasvědčující, že revoluční
duch z ní ještě nezmizel. Bylo to hned prvý
den, když členové dumy kromě pravice zůstal
sedět při čtení carského poselství. Z kadetů
pouze dva povstali: pp. Petr Struwe a Sta
chovič. Pan Struwe, vida, že celá jeho stran
sedí nehybně na svých místech, rozpačitě se
ohlížel, ale neusedl. Ví ze zkušenosti, nabyté na
Západě, že parlamenty podobným způsobem oby-
čejně proti panovníkům nedemonstrují.
Struwe
Praha
21
article
»Rus« oznámila, že všecky levé strany se
spojily za tím účelem, aby vykonaly nad po-
slanci pravice hmotné násilí. Ke skutku tomu
jsou připraveny, jen čekají na vhodný okamžik.
Pravice si pokládá za urážku a vyzvání.
že jí levé strany nedaly ani jednoho místopřed-
sedu, ba ani jednoho sekretáře. Při volbě dru-
hého sekretáře Poláci (45) a čásť kadetů (35
hlasovali pro stoupence pravice knižete Kura-
kina. Hlasování to prozradilo, že bylo usneseno
aby bylo pro Kurakina hlasováno, ale že po
oficialném usnesení provedena byla proti tomuto
usnesení tajná agitace, do níž nebyli zasvěcen
Poláci a všichni kadeti.
Proti pravici, vládě a carovi byly by tedy
strany levice dosti pevně spojeny, ale mezi nimi
samými jednoty není. Cesty jejich příliš různo
se rozcházejí. Kadeti druhu Petra Struwe jsou
konstitucionalisty, ale podle svědectví p. Rosla-
vljeva v »Pet. Vědomostech« všechno, co jde
od konstitučných demokratů na levo, je pro re-
publiku, až na nejkrajnější levici jsou stou-
penci anarchie a expropriace.
Povážíme-li, že na krajní pravici zase se
rozhodní odpůrci ústavy, vidíme, že i druhá
Hosudarstvenná duma je plna extrémů, které
nebude snadno přiměti aspoň k takovému umín
nění, aby bylo možno jakž takž pracovati.
Polák
Petro Struwe
Rus
Peto
23
article
Evropsko-asijský čtyrspolek.
Tokijské telegramy podávají zprávy o veli-
kém obratu v japonském tisku, jenž energ icky
vyslovuje přání, aby co nejdřive došlo do do-
hody angloruské, která by vedla
k uzavření čtyrspolku s Franci
a Japonskem. Tento obrat japonský vy-
světluje se rostoucí nenávistí a podrážděnost
Japonska naproti Spojeným státům pro známý
spor kalifornský.
Anglický tisk souhlasí s touto kombinac
a prohlašuje, že anglo-japonský spolek je Rusku
zabezpečením od agressivné politiky Japonska.
jež se nedá směstnati s podmínkami tohot
spolku.
Hosudarstvenná duma.
Opravujeme tiskovou chybu v našem ne-
dělním čísle, kde kuriosná řeč poslance Alexin-
ského, promluvená s ramen davu před palácem
Hosudarstvenné dumy, byla označena jak
»krásná«. Mělo býti vytištěno: »krátká«
Krásnou skutečně ta řeč nebyla.
Ve skupenství stran stala se ta změna, že
poslanci litevští odtrhli se od socialných
demokratů a přidali se k národním socialistům
Selští poslanci z podolské, minsk
a vitebské gubernie utvořili samostatnou sku-
pinu »umirněně divokých« sedláků.
Kozáčtí poslanci obdrželi od svýck
voličů písemný »rozkaz«, co mají v Hosudar-
stvenně dumě dělat. Mají vymoci a mnestii
odpovědnost ministrů, samosprávu donského
územi ve věcech hospodářských a společen-
ských, zrušení policejní služby kozácké navždy
Proslýchá se, že car hodlá dáti čá
stečnou amnestii na těchto základech
1. uplnou amnestii všem, kteří se dopustili pro-
vinění tiskových a čistě politických, bez zišt
ných záměrů; vyjmuti mají býni, kdo se pro
vinili proti osobě mocnářově; 2. od trestu maj
být osvobozeni všichni, kdo byli k němu od-
souzeni nikoli řádným soudem, nýbrž admini
strativou.
Franek
Japonsko
spojený stát
Rusko
Hosudarstvenný duma
24
article
Casimir Perier.
Telegramy, jež čtenář nalezne na jiné
straně, oznamují smrť bývalého předsedy repu-
bliky francouzské, Jana Pavla Petra Casimira
Periera. Casimir Perier stál jen kratičký čas v
čele republiky, ale doba jeho presidentství měla
význam pro dějiny republiky veliký, jelikož pro-
kázala, že ani energie tak tuhá, jakáž byl
vtělena v silné individualitě této, není s to ve
Francii dnešní již vládnouti proti moderním
proudům socialismu. Jan Casimir Perier, vnuk
proslulého obrance červencové republiky a sy
francouzského ministra z doby německo-fran-
couzské války, narodil se v Paříži roku 1847.
R. 1870 vyznamenal se jako důstojník
mobilní gardy, r. 1893 zvolen předsedou sně-
movny poslanecké, ale brzy pověřen sestavením
nové vlády. Dva dny po zavraždění presidenta
Carnota zvolen 27. června 1894 jakožto »silný«
muž ku potlačení anarchismu 451 z 503 ode-
vzdaných hlasů předsedou francouzské republiky.
V poselství svém ke sněmovně ohlásil, že sám
chce vykonávati vliv na vládu, což ovšem pří-
čilo se dosavádní tradici, že president je spíše
jen formálním representantem republiky. So-
cialisté a radikálové opřeli se rozhodně novému
tomuto směru a znaven jich útoky, »silný « muž
tento zřekl se presidentství již po půl roce, den
po nastolení vlády Dupuyovy. Dlužno ovšem
dodati, že socialisté potírali jej i jako zástupce
měšťáckého kapitalismu. Monarchisté, o něž se
republikán ten mínil opírati proti sociálnímu vý-
voji doby, jej opustili. Přes to demise jeho,
ohlášená zcela nenadále, způsobila veliké vzru-
šení. Nástupcem jeho stal se konciliantní Felix
Faure. Casimir Perier žil od té doby v úplném
politickém zátiší.
Casimir Perier
Pavel
Petro Casimir
Carnot
Faur
Francie
Paříž
25
article
Královšti manželé italští do ŘRecka.
Královští manželé italští přibudou dne 20.
dubna do Piraea a zůstanou do 22. dubnav
Aténách. Vypluje jim vstříe řecké loďstvo až
do Korfu. Výbor pro olympické hry uspořádá
jim na počest okázalé slavnosti v Stadionu.
Rozumí se, že při známé řevnivosti Rakouska
a Italie na Balkáně této cestě krále italského
přikládá se velmi značný a nikoliv konejšivý
význam politický.
Politická situace v Belgii.
Bruselský dopisovatel »Tempsu« píše, že
politická situace v Belgii je velmi rozháraná
a kabinetu hrozí krise pro otázku opevně n
Antverp a pro otázku konžskou. Na pra-
vici je též značná nespokojenost s vládou. Skupina
zvaná »mladá pravice« vystupuje ostře proti vládě
a zasadila se o velkou protivládní demonstraci
v Gandu, v jednom z největších středisek katoli-
ckých, kde na schůzi voličů byl odhlasován pro-
jev pro osmihodinnou pracovní dobu, což zna-
mená desauovací stanovisko poslední řeči chefa
kabinetu ve sněmovné.
Ve sněmovně došlo k velmi prudké debatě
mezi pravicí vládní a socialisty pro návrh zákona
na utvoření stálé rady, jež by vyřizovala rozpory
mezi dělníky a zaměstnavateli. Vláda postavila
se proti návrhu a bezmála by doznala porážku,
neboť měla většinu pouze jednoho hlasu! Situace
je tím choulostivější, poněvadž v připadě úplné
krise nebude král chtit vyjednávati s »mladou
pravicí«, která je nepřátelská jeho politice konžské.
Korf
Temps
Piraea
Atény
Rakousko
Balkán
Belgie
Antverpy
Ganda
26
article
Opevnění Antverp.
Antverpy
27
article
Z Brusselu oznamuje dopisovatel »Tempsu«,
že ministr války hodlá předložiti sněmovně nový
projekt zákona o opevnění Antverp.
Nový návrh zákona má definitivně urovnat otázku,
jež vyvolala tolik pohnutých debat v lonském se-
zení sněmovním. Ministr vypracoval svůj návrh
na základě prací podniknutých smíšenou komisí
vojenskou a civilní. Město Antverpy žádá sně-
movnu, aby se rozhodla pro návrhy, kteréž by
nejlépe sloužily k ochraně města před bombardo-
váním a nejméně překážely jeho rozvoji.
Němci a Angličané v Malé Asii.
V »Messagero« sděluje Lamberto Vannu-
telli, vrátivší se z Malé Asie, kde studoval ob-
chodní poměry, výsledek svých pozorování. Němei
zaplavili zemi svými obchodniky, inženýry a mi-
sionáři. Ale nesmí se zapomenouti, že Angličané
mají velmi silnou posicí tim, že jsou pány Cypru
a mají převahu v Perském zálivu. Zatím se zdá,
že pevně čelí německé expansi. Obchod řecký
se velmi vzmahá v Malé Asii. Naproti tomu upadá
obchod francouzský.
Mezinárodní styky.
»Temps« oznamuje nové pověsti o sblížení
rusko-ja ponsko-anglickém. Zminěný
list, obyčejně dobře informovaný, dovídá se, že
vláda ruská a japonská se dohodly o otázkách,
jež v posledních měslcích byly mezi nimi
sporné. Rovněž je jisto, že styky anglo-
ruské jsou nyní daleko přízni-
vější nežli byly dříve. Cesta carevny
vdovy do Londýna je toho nejlepším důkazem.
Temps
Němec
Angličan
Lamberto
Cypr
Brusel
Antverpy
Asie
perský záliv
Londýn
zákon o opevněný Antverpy
28
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Pražské kandidatury. Volební dny se blíží,
přípravy k volbám jsou v plném proudu a ně-
které strany vyhlašují již plnou svoji kandidátni
listinu. Českoslovanská strana sociálně-demo-
kratická ohlásila již své kandidáty pro všechny
české okresy v Čechách, na Moravě i ve Slez-
sku. Národní strana svobodomyslná, jež při roz-
hodnutí o kandidátech ponechává vůli důvěrní-
kům, v nichž vidí vlastní základ strany, ovšem
právě pro tuto svéprávnost důvěrníků nemá ještě
a nemůže míti všude definitivně stanoveny osoby
uchazečů o úřad poslanecký. Většinou však je
již aspoň náma nálada a přání voličstva ná-
rodní strany svobodomyslné, takže lze odhado-
vati, jakým směrem vyzní v tom kterém okrese
usnesení o osobě kandidátově. V Praze samé
nejsou dosud kandidatury pevně stanoveny. Na
Starém městě, kde jsou kandidáti odpůrci velmi
agilní, přeje si svobodomyslné voličstvo kandi-
dáta, který by byl čilý a rozhodný, a jenž by
byl dobrý znatel věcí živnostenských. Proslýcha
se, že bude tu nabídnuta kandidatura JUDru.
L. Klumparovi, který se v uvedených smě-
rech osvědčil, a jenž by mohl i svou prací i svým
vystupováním dobře čeliti i radikálnímu dru.
Baxovi i sociálnímu demokratovi dru. Houserovi.
Na Malé straně a na Hradčanech bylo zásadně
rozhodnuto kandidovati stoupence národní strany
svobodomyslné. O osobě nebylo ještě ničeho de-
finitivně ustanoveno; je však vyhlédnut pro kan-
L Klumpar
Baxa
Houser
Čechy
Morava
Praha
Hradčany