1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 72. ze dne 13. března 1907.
7
article
Ze světových trhů obilních.
Ze světových trhů obilních.
(Pův. zpráva »Nár Listů «.)
T. V minulém týdnu bylo počasí již mírnější.
třebas že ještě neční mrazy činily počasí drsnějším.
Na slav osevu sice všeobecně není si stěžováno, nelze
si však přece učiniti definitivního úsudku. Všude
skoro jsou zemědělské kruhy znepokojeny, poněvadz
výsev jest již opozděn. Ovšem stačí několik teplých
deštivých dnů a bude opět vše napraveno.
Na světovém trhu obilí setrváno i v minulém
týdnu v posici vyčkávaci. Nelze nepozorovati, že přes
bohatou světovou sklizeň kloní se smýšlení na svě-
tovém trhu ke zpevnění, nebot vždy, kdykoli kursy
poklesncu, nastane opět zotavení nad původní stav.
8
article
Podnělem k tomu jest nyní jistota o velké potřebě
dovozních zemí, jichž zásoby jsou přes zimu značně
vyčerpány. Podněcuje k tomu však také nepřirozený
stav v Rusku. Nejen že vývoz z Ruska zůstává daleko
za loňským, trvá i kupní zájem Ruska pro cizí pšenici.
V Americe mohly by sice velké zásilky z Laplaty
a vydatné vývozy z Australie znepokojiti, avšak far-
máři sledovali letos tak opatrnou prodejní taktikua
jeví se tak jisté očekávání lepších cen pro zbytek kam-
paně, že nastávajíci oznámení zásob — i kdyby kon-
statovalo cifru značně vysokou — nepůsobilo by tis-
nivě. Skutečně jest statistická situace dosti stálou.
Na počátku týdne obnášely viditelné zásoby pšenice
v Americe 15.8 mil. hl oproti 15.4 před týdnem a
oproti 16.9 mil. hl v téže době roku předešlého. Oproti
tomu dovozy však klesly. Obnášely ze západních
míst a atlaniských přístavů 1.6 mil. hl oproti skorem
1.9 mil. v týdnu předcházejícím. Vývoz však zůstal
stejným a obnášel 290.000 hl. V Nov. Yorku zname-
nána pšenice pohotová 84/%—85, na květen 84—857/s
na červenec 8324—86, na zálí 853/s centu
Viditelné zásoby pšenice a mouky v Evropě byly
odhadovány dne 4. t. m. na 27.5 mil. hl oproti 26 mil.
před týdnem a oproti 26.5 v téže době roku loňského
V tomlo vzrůstu zrcadlí se velké dovozy z laplatských
států, Australie a Indie v posledních týdnech. Nyní
pluje pro Evropu skorem 17 mil. hl pšenice oprot
15 před týdnem a oproti 16.5 současně r. 1906.
York
Rusko
Austrálie
Amerika
Evropa
Indie
9
article
Tyto velké dovozy udržely anglické bursy při
vyprázdněných dokách v stálém smýšlení. Změn v ce-
nách v minulém týdnu nenastalo
Ve Francii jsou dovozy domácího zboží malě
majitelé nepovolovali proto také nijakých slev, a
při nynější tržní situaci jest dovoz cizí pšenice skorem
vyloučen. Konsum a také obchod jsou proto v ná
kupech pokud možno zdrželivy. V Paříži znamenala
pšenice na březen 23.35—23.45, na duben 23.40—
23.45, na březen-červen 23.45—23.50, na květen-srpen
23.30—23.45 fr.
V Německu zůstalo smýšlení stálé se sklonem
ke zpevnění; neboť třebas že mlýny nyní málo kupují
jest nyní konsum tak málo zaopatřen, že musí brze
nastati čilá poptávka. V Berlíné znamenala pšenice
na květen 188.25—189.25, na červenec 188.75—189
marek.
Na rakousko-uherských frzích jest nabídka zdrže-
livá. Částečně proto, že počato polními pracemi, čímž
dovozy na stanice ochahly; částečně proto, že násled-
kem jen částečného zahájení plavby dovozy neděj
se v plné míře. Ceny pohotové pšenice zůslaly právě
tak nezměněny, jako peštské lhůtní kursy. Vyšší po-
žadavky o 5 hal. nepadají právě tak na váhu jako
kursové variace o několik haléřů. V Pešti znamenána
pšenice na duben a květen 7.52—7.51, na říjen 7.85—
Na trhu žita jest smýšlení klidnější a poplávka
jest malá. Poptávky na vývoz nebylo. V Němnecku
stlačovalo smýšlení mizení ruské poptávky. Zname-
náno bylo v Berlíně žito na květen 175—174, na čer-
venec 176.50—175.50, na záři 164.75—165.75 mk
V Pešti na duben 6.79—6.78, na říjen 6.79—6.78.
Francie
Paříž
Německo
Pešť
Berlín
10
article
Zájem pro ječmen omezuje se na opozděné
obchody, přece však majitelé trvají ponejvíce na svých
požadavcích a nutno proto označiti smýšleni uháje-
ným po ochablém obchodu.
Smýšlení na trhu ovsa nebylo jednotné. Na po
čátku týdne chabé, později zpevněné, poněvadž mno-
žily se stížnosti na opozděnost výsevu, což vzbudilo
poplávku na úhradu v Pešti
V Berlíně zůstalo smýšlení až do konce týdne
chabě následkem silnější nabídky ruského ovsa. Zna-
menána tam dodávka na květen 178.50—175.75, n
červenec 181—178 mk. V Pešti obchodováno na duben
za 7.42—7.56 na řijen za 6.70—6.69.
Na světovém trhu kukuřice zůstaly ceny cel
kem na úrovní z předešlého týdne, neboť situae
ovládají dva momenty, které ruší se ve svých účincích.
Jedním jest výsledek argentinské sklizně. Před nedáv-
nem odhadován vývozní přebytek na 23 mil. hl oprot
35 mil. hl v roce minulém. Nyní však počítá se přes
mezitím — ovšem opozděně — spadlé deště na nej-
výše 15—16 mil, hl vývozu. Naproti tomu druhým
momentem jsou bohaté přebytky Rumunska, jakož
i jižní Evropy vůbec. Ovšem tyto vývozy nedojdou
před dubnem-květnem na světový trh. Podnětem ke
zpevnění cen jest také situace Ameriky, kde ani do-
vozy ani vývozy neshodují se s velkými sklizňovými
výnosy. Kdežto bylo tam letos sklizeno 990 mil. h
oproti loňským 930 mil. hl. dopraveno na trh od1
listěpadu letos teprve 24 mil, hl oproti loňským 24.
mil. hl. Také v minulém týdnu obnášely dovozy far-
mařů pouze 2,930.000 hl, oproti 2,980.000 před tý-
dnem a viditelně zásoby obnášely na počátku týdne
pouze asi 4 nil. hl oproti loňským 534 mil. hl. Vzhle-
dem k tomu bylo smýšlení na novoyorské burse po-
někud příznivější. Znamenána byla kukuřice na kvě-
ten 541/—541/4, na červenec 533/ 5—54 centů.
Pešť
Berlín
Rumunsko
Evropa
Amerika
cent
11
article
Na domácím trhu jest smýšlení pevné. Pohotov
zboží jest placeno vysoko, poněvadž zásoby obchodu
jsou ztenčeny. Koupě dějí se však jen opatrně, poně-
vadž po plném zabájení plavby lze očekávati silné
dovazy. Lhůty zůstaly bez význačné změny. V Pešti
znamenala kukuřice na květen 5.23—5.22, na červenoc
6.38—5.36. V Berlíně obchodována lhůta na květen
132.75—132, na červenec 129—129..25 mk
Odbyt mouky sice stal se méně čilým, jes
však normální a uspokojuje polud, pokud mlýny ne-
mají velkých zásob a docilují plných cen. Na trzích
zahraničních bylo smýšleni klidné při ne zcela jednot-
ném postupu cen. Nov. York znamenal Spring Wheat
Clears stále 3.25 dol. za barel po 88 kg. V Anglii zů-
staly ceny celkem na úrovni z předešlého týdne
pouze v Liverpoolu nastal pokles o 3 d. Ve Franci
rovněž ceny poněkud poklesly. Fleurs de Paris zna
menala na březen 29.55—29.40, na duben 29.80—
29.70, na březen-červen 30.05—30.10, na květen-
srpen 30.25—30.25 fr.
7.95
Z trhů peněžních. (12. března.) Rusko opětně
Forsy znepakojuje a zprávy o tom, že duma bude
tozpuštěna, ze Slolypin odstoupí atd. opětně nalézaj
u nervesní spekulace víry, třebas že jsou rozhodně
dementovány. Trh ruských hodnot rozprostírá se p
celé Evropě a je přirozeno, že trpí všechny bursy
Vmilo prorocivími, které jsou spíše spekula čními
kombinacemi. Nevyjasněná siluace na trzích peně
oršem přispívá k ochablosti a tak bursy jevily velkou
zdrželivost vzdor tomu, že v New- Yorku nastala
znovu důvěřivější nálada.
Praha. Průběh dnešní bursy byl opět klidný
a placeno za 4% kom. dl. úpisy české zem. banky
K 99.35 a sjednány závěrky akcií české banky Union
za K 215.—. Dále podáváno za akcie: Živnostenské
banky K 244.50, Strojírny Daňkovy K 475.—, Podol
ské cementárny K 206.—, První česko-moravské stro-
jírny K 88C.— peníze.
York
Daňkův
Pešť
Berlín
Anglie
Liverpool
Fleurs jít Paris
Rusko
Forsa
Evropa
NewYork
Praha
Podol
Union
kg
12
article
Vídeň. Rozsáhlé koupě místní, podnikané dnes
v kreditkách na pověsti o nových průmyslových ob
chodech ústavu úvěrního, příznivé odhady o Škodo-
vích závodech, pevné záznamy na novo- yorské burse
— tyto momenty způsobily na dnešní průpravné burse
smýšlení zjevné pavně. Hlavní zájem jevil se pro
papíry bankovní. Kromě kreditek kupovány byly
zvláště akcie dolnorakouské banky eskomplní,
unionky, kterým prospěl bosenský podnik báňský.
V jiných oborech obraty a změny kursů nebyly valny.
Poněkud zhoršily se akcie dráhy jižní. Ruské hod-
noty byly mdlé, ačkoliv poplašné včerejší zprávy pa-
řížské patrně k účelům bursovním vymýšlené, ne-
potvrdily se, naopak úřadně byly vyvráceny. Vra-
žedný atentát na bulharského ministerského předsedu
nezůstavil na bursu dojmu žádného. Na polední
burse potrvalo smýšlení dále, jelikož potrvaly také
obchody podnikaně v kreditkách. Později však smý-
šlení ochablo na zprávy z Berlína, že soukromý
diskont tam opět podražil, že místní papíry klesly
a že také německá půjcka při tom zaznamenala ztrátu
kursu. Nejvíce postiženy byly papíry mezinárodní,
ze kterých kreditky, akcie státní dráhy a jižní dráhy
se zhoršuly. Také alpinky klesly. Ve šraňku akcie
dunajsko-paroplavební společnosti byly povné. Na-
proti tomu karpalky, akcie pražsko-železářskéa
hirtenberské patronky se zhoršily. Na trhu s papíry
k ukládání bylo smýšlení mdlé. Devisy stouply. N
eskomptním trhu stav peněz nezměněn, 4 1/42 %%.
Vídeň
Berlín
Škoda
13
article
Berlin Kontremína, jejíž činnost na krátko za-
stavena, uchopila se dnes tím horlivěji práce a po-
škodila svými rozsáhlými prodeji značně kursovou
úroveň všech skupin. Na trhu báňském i kasovním
byly ztráty kursové ve výši 3 až 5% pravidlem
Různými činiteli kolportované zprávy o úpadku kon-
junktury vykonaly tu svou povinnost. Větší sestu
kursů znamenati sluší i na trhu bankovním. Z do
pravních hodnot americké dráhy pevny, jinak i v tét
skupině selkáváme se s většími ztrátami. Ruské titr
na Palíž i Petrohrad laciněji vybízeny. Jmenoviiě
banky ruské trpěly většími realisacemi. Soukromý
diskont 5 1/4 9.
Z pražského trhu obilního. Počasí jest drsno
s prudkými nočními mrazy. Stav osevu nelze posu-
zovati bezpodmínečně příznivě, ač neprojeveno
větších obav odnikud. Na včerejší burse panovalo
příznivě smýšlení, konsum rozvinuje v nákupu pše
nice a žita větší činnost, čímž získal obchod značně
na rozsahu. Ceny nedoznaly zvýšení. Znamenáno
bylo z Prahy: pšenice 78—81 kg K 8.20—8.50, uher-
ská prodána 77 kg k dodání duben-červen K 8.10
z Vídně, 79 kg na duben 8.10 z Marcheggu. Tisská
pšenice 80 kg K 9.20 z Prahy. Žito 72—75 kg K 730
z Prahy, z Benešova K 7.20—7.35, z Vlašimi 7.10.
z Votic K 7.15, ze Sudoměřic K 7.07, z Hleřma nic
7.10, z Rakovníka K 7.40, z Roudníce K 7.50. P -
ptávka po ječmeni byla dobrá, pozornost obracela
se zvláště ke středním druhům. Vzrůstající nedostatek
zboží vice vystoupil, ceny všech druhů zůstaly pevně
uhájeny, došlo i k zlepšení cen. Placeno bylo z Prahy
merkantil 8.30—8.45, střední 8.50—8.65, prima a
8.75, ječmen k setí 9.— až 9.80. Jinak kylo placeno
z Čes. Brodu 8.30—8.60, z Peček 8.35, z Kolína 8.30
až 8.55, z Čelakovic 8.35—8.50, z Nymburka 8.40
z Hostivic 8.60, z Benešova 8.30, ze Selčan 8.12.
Berlín
Petrohrad
Praha
Vídeň
Benešov
Vlašim
Votice
Sudoměřice
Rakovník
Čes . Brod
Pečky
Kolín
Nymburk
Hostivice
Jmenovii banka
kg
z Marchegg
14
article
moravský z Jaroměřic 8.—. Smýšlení pro o v e s jes
velmi pevné, poptávka je dobrá jak po pohotovém
zboží tak na dodávku. Ceny znovu stouply z 5n
10 hal. Obraty byly značné. Z Prahy znamenáno
7.90—8.—, z Čáslavi 7.60, z Březnice 7.60, z Rakov-
níka 7.85, z Benešova 7.65—7.80, z Volic 7.70, ze
Sudoměřic 7.60, ze Zruče 7.35, ze Žatce 8.10. Velmi
chabá byla vika, oproti malé koupěchtivosti stála na-
léhavá nabídka. Z Prahy bylo placeno 7.60 až 8.—
Pohotová kukuřice znamenala z Vídně 5.80, dodávka
na duben-květen 5.70—5.75. Pti klidném smýšleni
znamenal mák z Prahy K 43—44 za 50 kg. Při cha-
bém odbytu byly ceny červeného jetele bez změny
z Praby K 30—72 za 50 kz. Přes nízké ceny pokles
bílý jetel znovu o 1 až 2 K za 50 kg a znamena
24 až 45 kor.
Jaroměřice 8
Praha
Čáslav
Březnice
Rakov
Benešov
Sudoměřice
Zruč
Žatec
Vídeň
kg
15
article
C. k. priv. česká banka Union. Ředilelství c.k
priv. české banky Union předložilo ve schůzi před-
stavenstva, včera konané, uvávěrku pro rok 1906
Včetně přenosu zisku z roku 1905 vykazuje čistý
zisk po srážce správních výloh, daní atd. 2.573. 386
29 h. Představenstvo se usnesle na návrh ředilelství.
by se předložil valné hromadě dne 28. března t.r
se konající, návrh, by vyplácela se 6% dividend
t j. 12 korun na akcii, by reservovalo se 250.000 K
a přenesl se po odečtení tantiem a remuneraci zbý-
vající obnos 65.293 K 18 h na nový účet.
Košnt o železálském kartelu. K ministru obchodu
v Uhrách, Košutovi, dostavila se deputace stavebních
zámečníků a podala mu memorandum, ve kterém
žáda se vláda, aby zaujala stanovisko proti želézář-
skému kartelu, poněvadž tento ceny železa vyhna
značně do výše. Košut prohlásil, že nemůže schva-
lcvati takové kartely, které ohrožují zájmy kons-
mentů nebo maloživ nostníků. Také jest toho náhledu
že karlelní otázku bude nutno v Uhrách upraviti
aršak jest mimo jeho obor, aby vykonával vliv n
politiku železářského kartelu a lze mu zde působii
pouze osobním vlivem. Podobně odpověděl deputaei
také státní sekretář Szterényi.
Košut
Uhry
Union
16
article
Železniční spojení Uher s Dalmacil. Uhry snaší
se všemožně, aby Dalmacii připoutali k sobě výhod-
ným spojením. Ve sněmovně magnátů sdělil státn
sekretář Szterenyi plány uherské vlády ohledně želez-
ničního spojení s Dalmacií. Při tom vyskytuje se ně-
kolik různých projektů, které shodují se však v tom.
že trať má věsti od hranic až do Kninu. Uherská
železniční připojení do Dalmacie byla během vyrov-
návacího vyjednávání častěji předmětem jedná nía
uherská vláda se snažila, uvésti tuto olázku ve spoji-
test se zřízením bezprostředního připojení košicko-
bchuminské dráhy k pruským státním drahámu
Arnaberku. Je jasno, že obě tyto otázky jsou zájmem
Uher samých a že o kompensaci nemůže býti řeči.
Uher
Dalmacil
Dalmacie
Knin
17
article
Neboť spojení Dalmacie s Uhrami snad rakouské
plavbě neuškodí, má však pro Uhry určité politické
hospodářské výhody.
Investice košicko-bohuminské dráhy. ŘReditelstv
kešicko-bohumínské dráhy vypracovalo investiční
plány a podalo je uherské vládě ke schválení. In-
vestiční program vyžaduje obnosu asi 60 mil. korun
Statistika zahraničního obchodu. V říšském zá
kenniku ze de 14. února pod č. 25. bylo uveřej-
něne nařízení ministerstva obchodu, financí a želez-
nic ze dne 10. února 1907, jímž byly vydány po-
změněně prováděcí předpisy k zákonu ze ddne 26.
června 1890, ř. zák. č. 132 o statistice zahra-
ničního obchodu. Sluší podotknouti, že novým
tímto nařízením se spolupůsobnost stran při statisti-
ckém zjišťování pokud možná obmezuje, Účelu toho
jest dosaženo tím, že ve veliké řadě případů, kde
strany byly povinny vyhotovovati písemné opovědr
statistícké, nyní budou opověď vyhotovovati orgány
celní. Kdykoliv totiž vyclivání neprovádí se na zá-
kladě písemných, stranou předkládaných prohlášení
celních, nýbrž na základě ústního prohlá-
šení stran, pokud se týče dle ohledacího nálezu,
mohou budoucně místo posud žádaných statistických
opovědí nastoupiti celními orgány zhotovené k o p ie
Dalmacie
Uhry
nařízený ministerstvo obchod
18
article
ohledacích nálezů celního úřadu. Talo
novota má veliký praktický význam, ježto vyclívání
dle ohledacího nálezu bylo novými celnimi předpisy
značně rozšířeno. Také přípuslnost ústních
opovědí statistických jest novým nařízením
podstatně rozmnožena, a vztahuje se na vozbu sil-
niční, příchozí přes hranice a cestujíc, a to ve všech
případech bozcelného dlovozu a při veškerém vývozu
S tímto zjednodušeným opovídáním jsou spojena sní-
žení poplatková. Úlevy, zvláště kruhů zasílatelských
se týkající bylo dosaženo tím, že řádné vyplnění
statistických listů opovědních, jde-li o objemné zá-
silky zboží různého druhu, zejména tedy o tak zv
zásilky sběrně (Sammelladungen) můze se nahraditi
předložením kopií specifikace zboží ná-
kladního listu ke statistickým účelům doplně-
ných. Rovněž zavedení posud jen při statistice o vzá-
jemné tržbě rak-uher. užívaných bezplatných pří-
věsků k opovědním listům statistickým
bude obchodnictvu vítáno již proto, že upotřebením
přívěsků ušetř se částečně i psaní. Obecenstvu no-
vými předpisy poskytnuté úlevy ovšem způsobují. že
státní orgánově, zabývající se statistickým šetřením
a zpracováním materiálu jsou více zatiženi. Byl tudíž
při vydání nového prováděcíhe nařízení stal isti-
cký poplatek za písemnou opověď v nákladn
dopravě do celní ciziny zvýšen z 10 na 12 hal
prodejni cena listů cpovědních pak
z 1 na 2 hal. Naproti tomu bylo i tentokráte upu-
štěno od statistického poplatku ze zásilek v dopravě
poštovní, jenž dle zákona o obchodní statistice
může býti stanoven. Naproti dotčenému zvýšení po-
plalku nastala řada úlev stranám opovědí povinným.
zejména veliký úbytek psaní k účelům statistickým.
jež obchodnictvu zajistě byle nemilé a mnohdy způ-
sobilo útrapy.
Tala
19
article
Obchodní smlouvy s baikánskými státy. Vyjed-
náván o obchodní smlouvu s Bulharskem a Rumun-
skem bude zahájeno teprve v měsíci dubnu, bez-
pochyby ke konci dubna. Teprve až toto vyjednávání
bude skončeno, bude přikročeno k vyjednávánís
Sthskem. Při tomto bude se vycházeti z nového pod-
kladu, daného rozřešení otázky srbské půjčky.
Obchodní spojení Rakousko-Uherska s Australií
Obchodni styky mezi naší říší a Australií v posled-
ních letech stále stoupá. Ze statistiky, obsažené ve
zprávě našeho gener. konsulátu v Sydnevi vysvítá, že
náš vývoz do Australie, ač ještě dal by se více oži-
viti, není příliš značný. Dle nové melhody australské
statistiky rozčleňuje se dovezené zboží nejen dle
zemí, odkud děje se odesílání, ale i dle zemí výroby
Dovoz z Rakousko-Uherska činil roku 1904 příme
5033 lib. šterl., r. 1905 přímo 11.333 lib. šterl.a
r. 1905 výrobků rakousko-uherských 81.553 lib. šterl.
Nejdůležitějšími předměty našeho vývozu do Austra-
lie jsou: textilní a oděvnické zboži (26.367 lib. šterl.)
rukavičky (15.509), nábytek (12.810), šperky (4017)
kovově zboží (3778), papír (2485), zápalky (2019)
porcelán (1201). Australský vývoz do Rakousko-Uher-
ska činil r. 1903: 632 lib. šterl., 1904: 822 lib. šterl
a r. 1905: 1239 lib. šterl. Z toho dovezeno r. 1905.
drahokamů za 35 lib. šteri., střev k výrobě uzenic
za 425 lib. steri., koži a kožešin za 588 lib. šteri
Tento dovoz Australie k nám jest ovšem nepatrný
ač náš průmysl potřebuje mnohé suroviny, které by
mohl z Australie výhodně odebírati.
Rumun
Sthsk
Bulharsko
Rakousko
Uhersko
Austrálie
Uhry
20
article
Doprava uherských vystěhovalců do Ameriky
V posledních dnech vyskytly se zprávy, že uherská
vláda organisuje nově dopravu vystěhovalců do Ame-
riky a snaží se zříditi samystatnou uherskou společ-
nest. lak, aby doprava děla se pod uherskou vlajkou
Bylo by ovšem nutne zrušiti současně smlouvu, uza-
vřenou s anzlickou společností Cunard Line, která
opět je vázána smlouvou na deset let se společnost
„Adril“. Společnost zřídily by obě severoněmecké
paroplavební společnosti, pak Red Star-Line a spo
lečnost Transaflantic. Jak se zdá, nepokročilo vy
jednávání ještě tak, aby bylo lze mluviti o úplné do-
hodě, spíše mluví se o překážkách, které budou
mežno i nepřekonatelné. Cunard Line žádá přirozeně
za zrušení smlouvy značné odstupné a žádá také za
příslušný lodní materiál vysokou cenu. Nad to není
vyloučeno, že neshody, které objevily se v tak zv
oceánském truslu, který ovládá dopravu do Ameriky.
povedou k tarifní válce společností, kde Cunard Lin
vystoupila by jako strana válku vypovídající. Všechny
tyto okolnosti nasvědčují tomu, že zprávy o nastáva-
jíci úpravě dopravy vystěhovalců z Úher do Ameriky
nutno přijimati s reservou.
Z akciových společností. Uhereká všeob
uhlářská společnost bude vypláceti asi 16 K
dividendy oproti loňským 14 proc. — Svolečn a st
pro obchod s dřívím zvýší svůj akciový ka-
pitál z 5 na 71/2 mil. K vydáním 12.500 nových akcii.
Transaflantice
Cunard Lin
Svolečn
Amerika
ame
Cunard Lin
Adrily
starLin
21
article
— Valné hromadě Assicurazioni General
bude navrženo rozdělování dividendy 540 oproti loň-
ským 420 fr. Nynější kurs činí 15.000fr
Srovnávací pokusnictví Ústřední hospodářské spo-
lečnosti pro království české přineslo již mnoho do-
brého na prospěch českého zemědělství a zvláštěv
nejdůležitějším odvětví naší zemědělské výroby, to
jest v ječmenářství byl proveden skvělý důkaz, že
naše české domáci zušlechtěně ječmeny
Nolčovy ukázaly se býti nejen nejůrod-
nějšími ze všech různých v Čechách pěstovaných
druhů, ale že i vnitřní svou pivovarskou hodnotou
předstihly i nejchvalněji známý hanácký ječmen
Groskovcův. Hlavní zásluha náleží v tom arci Josefu
Nolčovi v Horních Počernicích, který 15lelou neúnav
nou praci, zvláště nejpečlivějším výběrem osiva vy
pěstoval uaše nejcennější ječmeny, jež se nyní roz
šifují těměř do celého svěla. Totéž plati i o jeho bram
borech „sv. Václavkách“ a „Dr. Nilson“. Z ovs
také náš domácí Doupovský osvědčil se na nej
větším počtu míst jako nejlopší. Loňského roku ko
nány byly srovnávací pokusy s ozimou pšenicí (po
kusníků bylo 37), s ovsy (61) a s brambory (51)
A byly vzaty do pokusů následující druhy: O zim
pšenice: Česká červenka přesivka, Strubeova „Squa-
re head“. Nolčova „Squar Head“, „Bastardka“ Rim-
panova. Ovsy: Doupovský orig. z Doupova, Strubeův
orig ze Schlanstedtu, Ligův orig., Pozdní orig. Herale-
cký Heralce. Brambory: Nolčovy „Dr. Nilson“
„Brocken“ orig., „Bílá Královna“ orig., „Irena“ orig-
„Gryf“ orig., „Sophie“ orig., „Haupleinte“ orig.
„Zlulá perla“. Letošního jara konají se po-
kusy opětně s ovy a brambory (st ol-
ními i lihovarskými).
Nolčův
Nolč
Václavek
doktor
Nilson
Strubeův
Strubův
Ligův
Heral
Irena
Sofie
Čechy
Horní Počernice
Doupov
Schlanstedt
General
Český červenka přesivka
re head
Squar Head
22
article
Výstavy. Jak se právě dovídáme byli do komi
tétu velké mezinárodní výstavy pekařské a příbuz-
ných odvětví, která se bude pořádati v měsících
květnu a červnu letošníhe roku v Pešti za protekto-
rátu pana arciknížete Josefa, z řad našich českých
odborníků a interesentů kooptování pp. Jos. Holan,
maj, velkozávodu uzenářského v Praze, K. O. Kirsch-
ner. gen. ředitel mlékárny Anglo-Austrian Condensed
Milk Co. v Praze, V. Macháček, maj. velkozávodu
uzenářského v Praze, Jan Votruba, ředitel bankya
předseda Vývozního spolku v Praze a V. Zářecký
maj. velkozávodu pekařského v Praze. Přihlá šky
k této výstavě přijímá a dotazy vyřizuje Vývozn
spolek v Praze-lI, v Palackého ulici č. 1.
Cukrovarníkům. Upozorňujeme naše kruhy cu-
krovarnické na to, že jistá chorvatská firma v Ham-
burku zajímá se o spojení s našimi firmami českými
Poněvadž jest to firma velmi dobře situovaná a s do-
brými referencemi, doporučujeme ji pozornosti všech
interesentů. Adresu sdělí na požádání Vývozní spolek
v Praze-II., v Palackého ulici č
Náprava měny ve Spoj. státech. Jak bylo již
z Washingtonu sděleno, docílili přátelé nápravy
měny v americkém kongresu konečně po dlouho-
letých, dosud bezvýsledných poradách malého úspěchu
tím, že senátorem Aldrichem podaný návrh zákona
byl senátem schválen. Osud předlohy tím ovšem
není nikterak definitivně rozhodnut, poněvadž může
býti ve sněmovně zástupců ještě zamitnuta. Obtíž-
nost účelné reformy měny ve Spoj. státech ilustro-
vána jest rozličností oběžných prostředků, jichž
emise děla se zcela nahodile na základě různých.
pod tíhou poměrů usnesených zákonů. Dle stavu
z 1. října 1906 byly tyto oběžné prostředky v užívání
Josef
Holan
K O
Kirsch
V Macháček
Votruba
V Zářecký
Aldrich
Pešť
Praha
Palacký ulice
Ham
Washington
Austrian Condensed Milk
vývozní spolek v Praga
Vývozn spolek v Praga
II
23
article
dolarů-
684.268.974
541,857.929
81,662.707
474,338.310
116,001.510
6,998.56
342,858.598
564,148.00
úhrnem . . . . 2812,133.690
Při počtu obyvatelstva Spoj. států asi 85 milionů
připadá na hlavu oběh 33.01 dol. Pohledem ke slo-
žitosti amerického systému měny nebude zmíněná
reforma znamenati mnoho, poněvadž nevyhovuje ni-
kterak mnohým přáním finančního světa. Celý systém
zůstane v celku v plné platnosti. Stažení »Green-
backs«, dlouholeté přání finančního světa, nenastane
rovněž tak neupraveno vydávání bankovek národ-
ními bankami nad úhradu státními rentami (bonds)
což přivodilo by žádanou pružnost oběžných pro
středků. Příznivě bude také působiti deponování cel
ních příjmů u národních bank, poněvadž sumy, do-
sud bez užitku u úřadů ležící, budou uvedeny do
oběhu. Jako zajištění těch'o spolkových deposit bu-
dou asi stanoveny železniční úpisy prvního řádu
různé státní a městské dlužní úpisy. Dle nejnověj
šího výkazu jest nyní v Americe 6137 národních
bank, které mají kapitálu 839,934.775 dolarů a pře-
bytků 425,000 300 dol. Nehledě k národním bankám,
vykázaným na základě spolkových zákonů, jest ješte
11.852 bankovních ústavů, utvořených dle státních
zákonů. Z toho je t 8862 vlastních státních bank.
742 trustovních společností, 1319 spořitelen a 929
soukromých bankéřů.
Amerika
národní banka
24
article
Průmyslníkům. V Bulharsku jest velmi výhodně
na prodej pivovar. Poněvadž jdou jeho výrobky hojně
na odbyt, dal by se snadno rozšířiti a proto naskytuje
se našim interesentům výhodná přiležitost k zužitko
vání kapitálu. Po případě možno zříditi společnost
Bližší sděli na požádání Vývozní spolek v Praze-II
v Palackého ul. č. 1
Filiálka Ústřední banky českých spořitelení ve
Lvevě. Mistnosti filiálky ve Lvově jsou zabezpečeny
a budou se nalézati v samém středu obchodnímv
ulici Karola Ludwika, tedy na místě velice výhodném
Trhy. Příští trh dobytčí v Golčově Jení-
kově bude konán ve středu dne 27. března. Do po-
sledního trhu dobytčího zde přihnáno bylo 1033 kusu
dobytka hovězího. — Výroční trh na hovězí dobytel
konati se bude v Kardašově Rečici dne 19
března. Na trh ten přihnáno bývá velké množství
pěkného hovězího dobytka. Slanice Kardašova ŘRtečice
transversální dráhy Veselí—Jihlava jest u saměho
města a jest ustanovena jako nakládací a skládae
stanice pro přežvýkavce a vepře. — Výročn. trh na
koně a hovězí dobytek koná se v Týně nad Vlta-
vou ve čtvrtek dne 21. března 1907. Příhon dobytk
na tento trh je veliký. — Trh na hovězí dobyte
kcnati se bude v Habrech dne 20, března.
Karol Ludwik
Kardašův
Bulharsko
Palacký ulice
Lvov
Golčův Jení
Kardašův Rečica
Jihlava
vývozní spolek v Praga
Vlta
25
article
zlaté mince . . . . . . . . . .
poukázky na zlato . . . . . . ..
stříbrné dolary . . . . . . . ..
poukázky na stříbro . . . . . . .
stříbrné drobné mince. . . . ..
pokladní poukázky dle zák. z r. 1890.
Jsou nyní stahovány . . . . ..
U. S. Notes t. zv. »Greenbacks«, z doby
občanské války . . . . . . . .
bankovky národních bank
U . S . notes
26
article
Trhy peněžní.
Pražská bursa.
V Praze, 12. března. Ofieištní záznamy znějí
Zástavní listy české hyp. banky 590
. . . . 31/2
Základní úpisy české zem. banky 490
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4 0
„ » » » (v K) 4
Mel. úpisy . » » (ve zl.) 49%
„ „ „ (v K
Žel. . » ..
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky . . . . . .
Dlužní úpisy České prům, banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . .
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 42e
Želez. úpisy . . » 4 0
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41,
»» hal. zem. banky 41/2
Kom. dl. úpisy . . . 49%
Železnič. . » . . 4 %
Zást. listy Hal. akc, hyp. banky 41/2
„. . Rakuherské banky 4 0
„ . Dolnorak. byp. ústav
31/p
Kom. dl. úp.»
31/p
Zástavní listy Rak. hyp. banky
3 1e
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh
Ruská stát. půjčka z r. 1903
4.2ke
Únorová spol. renta (v p ap.)
4.290
. (ve stř.
Květnová
(v pap.
Červencová spol. renta (ve stř.)
Rakouská zlatá renla ..
» korunová ren'a .
investiční » .
Česká eskontní banka . . ..
Česká banka Union . . ..
Česká průmyslová banka . ..
Česká zajišťovací banka . ..
Hospodářská úvěrní banka ..
Moravská eskontní banka .
Pražská úvěrní banka
Zal. úv. ústav v Hradci Krátové
Živnosteuska banka
Haličská akc. hypoteční banka.
Rakousko-uherská banka . .
Českomoravská strojirna . . .
Daňkova strojirna . . ..
Rustonova strojírna
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní.
Český pivovar v Č. Budéjovicích
Kollnská továrna chemicka .
Podolská cementárna
Poldina hut
Pražska železářská společnost
První česka raf. v Modřanech
„ . tov. orient. cugrov
Dubnová
Mel
Daňkův
Rustonův
Poldin
Dubnová
Praha
Zala
Hradec
Rakousko
Modřany
Český průmyslový
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
úvěrní banka
Krátová Živnosteusko banka
hypoteční banka
uherský banka
Český báňský společnost
železářský společnost
27
article
Renty-
4procentní papírová květnová . .
42procentní » únorová . .
4procentní stříbrná lednová . ..
42procentní » dubnová . .
4procentní zlalá rakouská . . .
4procentní korunová rakouská . .
31/zprocentní korunová (invest).
4procentní zlatá uherská . . . .
4procentní korunová uherská . .
31/zprocentní kor. (invest.) uher. .
ruská půjčka
Zástavní listy
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
áproc. Hypot. banky kr. českého
31/2proc. Hypot. banky kr. českého
41/2proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 4%
Losy
Celé státní z r. 1860
pětiny
ústřední banka
31
article
Česká průmyslova . . . . . .
Česká průmyslova . . . . . .
»Union«
Hospodářská úvěrní pro Čechy.
Živnostenská . . . . . . ..
moravská eskontní . . . . . .
rakousko-uherská . . . . . .
anglo rakouská . . . . . . .
banka pro země rakouské . . .
dolno-rakouská eskontní.
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . . .
uherská všeobecná úvěrní . . .
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
vídeňská bankovní jednota . . .
vídeňská banka »Union« . . . .
všeobecná depositní banka . . .
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . . .
Česká severní dráha . . . ..
Duchcovsko-podmokelská dráha.
Rak. severo-západní dráha ..
Polabská dráha
Pardubická (Jiho- sev. něm. spoj.)
Pražsko-duchcovská dráha kmen.
Pražsko-duchc. dráha prioritní.
Ústecko teplická dráha
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha.
Státní dráha
Jižní dráha
Štyrsko-hradecko-köflašská dráha
Dunajská paroplavební společnost
Rakouský Lloyd
Průmyslové podni ky
Česká cukerní společnost . . .
Plzeňský akciový pivovar . . .
Daňkova strojírna . . . . ..
Brněnská strojirna . . . . . .
Králodvorská cementárna . . .
Mostecká uhlářská společnost . .
Severočeská uhlářská společnost.
Západočeská»
Poldina hut
Pražská železářská společnosť . .
Alpská báňská
Rýmavsko muráňská želez. spol..
Hirtenbergské továrny na náboje.
Rakouská zbrojovka
Veitsehské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol. . .
Schodnica, petrol. spol. . . . .
Pešťska vagonka . . . . . .
Devisy a valuty:
95.42
95.42
Ferdinandův
Daňkův
Čechy
Štyrsko
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
rakouský Lloyd
Poldin hut
32
article
Curych . . . . . . . . . .
95.43 95.43
Paříž . . . . . . . . . . .
Londýn . . . . . . . . . .
241.57 241.73
117.75 117.73
Německá místa . . . . . ..
117.75 117.73
Ríšské marky v papírech . . .
19.10 19.10
Dvacetifrank . . . . . . . .
253.50 253.59
Rubl papír . . . . . . . .
95.35 95.35
Lira
Soukromé (sazby eskontní) . . . 41/4 4v/2 41/4, 4
Po pevném průběhu působily konečně tísnirě
mdlé zprávy z Berlina.
K. Z Vídně, 12. března. (Tellgr. »Nár. Listů.«)
Večerní bursa. Kreditky 684.—, po —
uherské kreditky 807.-, anglobanka 313.50, bankovní
jednota 565.50, unionka 590.50, länderbanka 464.—
státní dr. 68J.—, —.—-, jižní dráha 152.50, polab. dr.
445 50, severozápadní dráha 450.50, turecké tabäkové
422.50, rýmavsko muráňské 565.50, alpinky 617.—.
květnová renta 99.—, uherska korunova 94. 85,
turecké losy 183 50, marky za hotové 117.75, ultimo
117 70. Smýšlenl ochablé.
x. Z Vídnš, 12. března. (Telfgr. »Nár. Listů «.)
Devisy. (První číslo znači penize, druné zboží.)
Amsterodam šek a krštké lh. 100 hol. zl. K 198.70,
199.—, Bukurešť na krátké lhůty —.—, —.—
Brussel šek a kr. lhůty ta 100 fr., —.—, —.—
Brussel na delší ih. —.—, —..—, Německo šek na
krátké lh. za 100 mk. 117.65, 117.85, Němnecko na
delši ihůty 11775, 118.—, Londýn sek a kr. lh.
a 10 lib. st. 241.40, 241.65, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový Yorg za 100 dolt. ——
—.—, Italie šek a krátké ihůty za 100 tic 95.324.
95.471/8, Italie delší ihůty —.—, —.—, Petrohran
a ruska města šek a kr. in. za 100 rublů —.—
—.—, Petrohrad delší ih. —.—. —.—, Paříž šek
a krátké Ih. za 100 tr. 95.40, 95.521/4, Paříž delší
Ib. —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lhoty
95.421/2, 95.55, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr in. 95.421/a, 95.55, na delší thůry —.—.
Curych
Paříž
Londýn
Berlín
Vídeň
Vídnš
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Petrohrad
Ibo
Basilej
dvacetifrank
Italia šek
Petrohran a Ruska město šek
33
article
Potrohradská bursa.
Z Petrohradu, 12 března. (Zpráva Živnost. banky.)
12. března 11. března
Diskontní . . . . . . . . . 441.— 449.—
552.— 557.—
Baku . . . . . . . . . . .
4300.— 4400.—
Caspienne . . . . . . . . .
157.— 161.—
Sormovo . . . . . . . . .
285.— 291.—
rusko-čínská banka . . . . ..
280 — 281.—
Ruská průmyslová banka . . .
173.— 173.—
Petrohradské metallurgické . . .
476.—
480.—
Kolomna
101.—
10375
Putilovské železo . . . . ..
197.—
199.—
Fěnix. . . . . . . . . ..
Ruské papíry v Berlíně.
Caspienne
Sormův
Fěnix
Petrohrad
Bak
Kolomna
Berlín
průmyslový banka
40
article
Z Berlina, 12. března. (Zpráva Živnost. banky.)
12. března 11. března
41/2procentní ruská renta 190n. . 91.10
90.90
77.60
4procentní ruská renta 1902
76 90
4proc. ruská konsolidační renta 1839 74.25 74.25
3/zprocentní ruska ziata renta. . 65.2a
petrohradská diskontní banka . . 173.— 176.—
petrohradská mezinarodní banka . 158.— 161.50
ruská banka pro vnejší obcnod . 143.10 144.70
Berlinská bursa.
Z Berlína, 12. března. Pův. zpráva »N. Listů«.
12. března 11. března
Rakouské kreditky
. . . . 21410 214 80
Diskonto . . . . . . . . . 180.— 181.60
Německá banka. . . . . . . 238.60 240.60
165.87
167.80
Obchodní společnost . . . ..
152 10
154.10
Drážďanská banka. . . . ..
Španělské exterieury . . . ..
228.25
233.40
Bochumské ocelarny . . . ..
233.60
Lauřina hut
229.25
77.75
81.10
Dortmund. Union lit. C.. . . .
211.75
215.20
Harpenská uhl. spol. . . . . .
Hibernia . . . . . . . . .
417.—
428.50
Consolidace
127.80
Severoněmecký Lloyd . . ..
127.25
Packet
147.25
148.25
Turecké losy
Ruska
Lloyd
Berlín
Dortmund
mezinarodní banka
ruský banka
německý banka
drážďanský banka
Hibernia
Berlinská burza
Lauřin hut
Packet 147.25
47
article
Z kasovních papírů
370.—
Concordia . . . . . . . . .
229.—
Eschweilské . . . . . . . .
Geisweidské . . . . . . ..
222.10
Hochdahl . . . . . . . ..
107.75
208.—
Katovické . . . . . . . . .
Wilhelm . . . . . . . . .
285.25
Phönix . . . . . . . . . .
201.25
188.50
Rh. StaNl . . . . . . . . .
Schalker . . . . . . . . .
228.—
Westphalia . . . . . . . .
Concordia
Eschweilský
Wilhelm
Westphalius
Phönix
56
article
Závěrečné kursy
12. března 11. března
265.— 265.—
438.—
440.—
490.—
489.—
150.—
150.75
183. 25
183 25
417.—
417 —
244.50
335.—
385 —
1765.—
1777.—
313.—
313 50
463.50
464..50
563.—
592.—
638.—
638.—
684.50
684.50
806.50
809.—
1071.—
1073.—
56 4.50
565.—
590.—
589 —
468.—
468 —
1123.—
360.—
449 50
444.50
405.50
290.—