Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

13. března 1907.

4

Císlo 72.

5 article

olel a jako prostředek k dosažení její: upevnění hřebů, prohrábku mělčin, zúžení příliš širokých částí řeky a odstranění ostrůvků čili jespů. Této nejmenší hloub- ky nebylo však dosud dosaženo na všech místech Jestli tedy vlády německé podnikají podrobné práce činí tak, poněvadž jsou k tomu smlouvami zavázány, začež nemohou žádali žádné náhrady, jelikož tento náklad byl dle smlouvy pevně stanoven prve, než úmluva z r. 1870 nepoplatnost plavby prohlásila Říše německá jest ovšem oprávněna měniti své zá- kony, avšak smluvy mezinárodní mohou býti toliko v souhlasu s kontrahenty zrušeny nebo pozměněny, jak také státní tajemník německý hr. Posadovský dne 6. února r. 1905 zřejmě na sněmě přiznal. Prostředky k úpravě a zlepšení řečiště, přirozených drah vodních potřebné, byly bezpodmínečně povoleny; na tomto předpoklá- dání spočívají veškeré, vzhledem k nerušené plavbě obcemi a soukromníky na těchto řekách nákladem bezčetných milionů kor. vybudované komerciální a průmyslová zařízení a závody, zevedení plavebních poplatků odňalo by půdu těmto předpokladům.

6 article

Nejvíce byl by stížen právě hořejší obvod Labe obmýšleným vybíráním poplatků dle tun a kilometrů. tedy česká část Labé, na které obnášela doprava po vodě z Mělníku až na zemskou hranici česko-saskou v r. 1905 40.5 mil. q. z nichž na dopravu přes hranici zemskou připadlo 30.5 mil. q. 23.000 lodí (parních, plachetních a vlečných) překročilo v stejné době p proudu a proti proudu hranice zemské. Účinek osvobození od veškerých poplatků pla- vebních, úmluvou dne 22. června 1870 plavbě vnitro- zemní na Labi zaručeného, jež dalo též podnět k sou- stavné úpravě a zlepšení dráhy plavební, lze seznati z toho nejlépe, že vodní doprava pohraniční na česko- saské hranici od r. 1875 do r. 1905 stoupla ze 7.7 milionů na 40.5 milionů q, tedy za 30 roků na množ- ství pateronásobné.

Labý Mělník loď

7 article

Musilo tedy prohlášení pruského ministra pro práce veřejné v sezení pruské sněmovny dne 20. úno- ra 1906 vzbuditi největší úžas a pronikavé znepoko- jení v kruzích plavebních a průmyslových, že Prusko zamýšlí na řekách jen tehdy prováděti úpravy, když náklad na ně vynaložený bude uhražen poplatky pla vebními. To by znamenalo vývoj plavby labské, také pro Prusko utěšitelný, násilně na neprospěch ostatnícn států spolkových, zvláště však na úkor rakouske Híše potlačiti. V uvážení, že Rakousko nemá ve svém obvodu žádné, přímo do moře ústící velké řeky, a že se jemu toliko na severu Labem otvírá brána směrem k Ham- burku do moře Severního, k Lubeku prostředkem prů- plavu Labe-Trávenského do moře Baltického, potom do Anglie a Ameriky, v uvážení, že následkem vodo- cestného zákona ze dne 11. června 1901 tato vodní dráha bude k Vltavě a k Dunaji prodloužena, v uvá- žení, že se při zavedení poplatků plavebních na Lab nejedná pouze o vnitřní záležitosti říše německé, nýbri že jde o záležitost evropského práva mezi- národního a vzhledem k hlubokému znepokojení jež se zmocnilo našich kruhů plavebních vůči zamý- šlenému vybírání poplatků plavebních, činí podepsaní k V. Ex. dotaz: 1. Jestli s v jakém směru bylo zahá jeno jednání mezi oběma smluvným státy v záležitosti poplatků plaveb nícha 2. jaké postavení hodlá c. k. vláda zaujmouti vůči takovému novému, tís- nivému a necpodstatněnému obtížen naší plavby domácí?

Prusko Rakousko Ham Anglie Amerika Vltava Dunaj Laba

8 article

Posl. dr. Hackel a soudr. dotazovali se místo držitele o znovuzavedení dávek plavebních na splav ných řekách, jež vláda pruská zamýšlí. Tazatelé po- ukazují k tomu, že Labe jest přirozená vodní cesta a že na základě mezinárodních smluv a zvláště do- hody mezi Rakouskem a severoněmeckým svazem z dne 22. června 1870 nesmí se vybírati žádný po- platek z lodí a jich nákladů. Tazatelé poukazují dále na těžké škody které by z poplatků těch vznikly vývozu z Čech i předkládají místodržiteli dolnz, zn a v jakém směru se dálo vyrovnání mezi oběma smluvnými státy v záležitosti plavebních dáveka za druhé, jaké stanovisko zaujímá vláda proti za ný- šlenému zatížení domácí plavby vodní Nepřítomnost svou pro dnešní schůzi omluvi posl. Heinzl. Nejvyšší maršálek zemský konstatuje způsobilost sněmu usnášeti se a přechází se k jednacímu pořadu jehož prvním předmětem jest

Posl doktor Hackel Heinzl Rakousko Čechy

9 article

rakousko-nherského vyrovnání. Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že jsou ještě přihlášení ke slovu proti páni poslanci Kubra dr. Píersche a pro poslanci dr. Baernreither Hr. Dvořák, Ronz a kníže Reha a. Posl. Kubr praví, že veškeré strany v zásadě s shodují a staví se na určité stanovisko, které zní: nežli špatné vyrovnání rakousko-uherské, raději žádné. Řečník je pro stanovisko úplné hospodářské a celn rozluky s Uhrami. Celou tíhu neblahých rakousko- uherských vyrovnání nese především stav zemědělský a spojený s ním stav mlynářský. Již z toho plyne, že životním zájmem naším jest celní a obchodní roz- Řečník lčí vývoj poměru k Uhrám a snahu Ma- ďarů, kteří se chtějí osamostatniti. Naše vláda jes proti nim zcela slabou. Příští parlament postaví se zajisté locela na jiné stanovisko a nepřijme žádného špatného vyrovnání. I vláda musí říci jasně své úmy- sly, jakmile bude svolán nový parlament. V nynější vládě zasedají mužové, kteří zajisté nesouhlasí s ne- spravedlivým vyrovnáním, na př. ministr obchodu

Kubr doktor Píersch Baernreither Dvořák Ronz Reh Posl Hradec Uhry Ma

11 article

dr. Fořt. Kdo zná jeho minulost, jeho řeči, pronesené na radě říšské a zde v tomto sněmu, kdo čell jeho publi- kace v tomto směru, zajisté musí býti přesvědčen že je rozhodným a krajním nepřítelem nespravedli- vého vyrovnání. Očekáváme od něho právem, že totéž stanovisko, na jakém stál, dokud byl poslancem dovede obhájit i jako člen vlády. Totéž můžeme říc o ministrech dru. Pacákovi a Pradeovi. Doufáme, že dostojí wým slibům daným v době, kdy byli zástupci tohoto království. Sám ministerský předseda Beck je proti nespravedlivému vyrovnání. Zemědělce nejvíce tíží neblahé celní smlouvy s jinými státy. Je to především otázka dovozu ve- přového dobytka, která se nám stala tak osudnou. Za to, že jsme se stali výhradným odbytištěm uher- ského vepřového dobytka, dostal se k nám mor a jině nemoci. Také uherské obilí má odbytiště jen u nás. Výbor uherské mouky zničil naše mlynářství a ože- pračil sta našich rodin. (Tak jest! Dnes se k nám dováži mouka za stejně tarify jak obilí, ač je obilí surovina a mouka již hotový fabrikát. Jak může při tom existovati domácí mlynář? Tarií na mouku měl by býti zvýšen nejméně o 50% toho co platíme za obili. Ale jak nám odpovídá vláda na tyto naše požadavky? Snížila nám tarify na dunajské paroplavební společnosti, a to je — zas jen výhoda pro mouku uherskou. Ministerský předseda bar. Beck řekl, že soutěži uherské dá se čeliti jen sestátněním drah, a to je také jeden z úkolů naší příští politiky Sestátnění všech větších trati železničních. (Pochvala.) Další otázkou je odstranění surtaxy, to jest cla na cukr do Uher dovážený.

doktor Fořt Pacák Prade Beck Uhry Beck

12 article

Každá nová strana v Uhrách přichází s novým požadavky a v poslední době přišla strana neodvis- lých s rozdělením cedulové banky. V nynější ra- kousko-uherské bance mají Uhři sice jen 30% zá- častněného kapitálu, ale beřou 80% užitku a mají úplnou rovnoprávnost ve správě banky. Již od letse domáháme zastoupení ve správě tohoto ústavu v němž český kapitál jest zúčastněn měrou nemalou ale dosud všechny naše snahy v té věci byly marny Pokud se týče rozdělení cedulové banky na rakou- skou a uherskou, mohli bychom s tím souhlasiti, ale jen s podmínkou, že by rakouský kapitál, který dnes máme, zůstal v Rakousku. Dnes Maďaři dobře vědí, že ještě nejsou tak silni, aby mohli provést úplnou rozluku. Počítají na to, že ještě určitou dobu s námi pobudou, aby na účet náš ještě sesílili a pak nám mohli říci: mouře- nín vykonal svoji povinnost, mouřenín může jíti. (Pochvala.) Proti tomu musíme se však co nejroz- hodněji opříti. Spravedlivěho rakousko-uherského vy- rovnání nedocilíme nikdy a proto se s Uhrami rozinučíme. Chce-li se vláda o vyrovnání pokusiti, nemám ničeho proti tomu, ale rozhodně nesmí se to státi pomocí koncesí s naší strany. Uhři přejí si samo- statnosti, ať ji mají; my chceme rovněž úplnou roz- luku celní a obchodní. Naším- hoslem iest: »Pryčo Uher !« (Pochvals.)

Uher Maďar Uhry Rakousko

13 article

Posl. dr. Baermreifher bývalý ministr obchodu pravil, že jest nutno zaujmouti v otázce rakousko- uherského vyrovnání jasné a určité stanovisko. Reč- ník vzal si k dnešnímu svému projevu podnět z vy- tčené řeči, jež včera ve sněmu byla pronesena s druhě strany; řečník prohlašuje, že namnoze souhlasí s vý vody poslance za libereckou komoru, v některých otázkách však má stanovisko jiné. Řečník vyložil pak svůj názor o rakousko-uher- ském vyrovnání z r. 1867, které označuje nikoliv za kompromis mezi oběma státy, nýbrž za kompromis mezi korunou a Maďary. Nyní jedná se knždému slátu o ochranu domác produkce, čímž celý zápas vyrovnání se úplně po- šinul pryč ze základů, na kterých dojednán byl po- prvé. Veliké vyrovnání jest především otázkou země- dělství a průmyslu. Poměry obou těchto odvětví jsou dnes ve vývoji světové politiky hospodářské zcela jiné nežli byly dříve. Uhry nabyly průmyslu a jejich poli- tika hospodářská směřuje nyní přímo proti průmyslu předlitavskému, jemuž stěžuje v Uhrách odbyt. Proto průmysl má zájem na celním svazku, jehož uskuteč- nění přejímá do svého progrumu hospodářského. Také zemědělství pokládá nynější poměry za noudržitelné, stejně jako průmysl. Eventuality, před kterými nyní Předlitavsko stojí, jsou tři; buď prodloužení poměru reciprocity, nebo dohoda, nebo hospodářská rozluka. V popředí stojí prodloužení raciprocity. Ta otázka však sotva bude v nejbližší době rozřešena; přes to však musíme se tázati, je-li další trvání reciprocity pro Předlitavsko příznivé čili nic. Řečník odpovídá na otázku tuto zamítavě: další trvání reciprocity znamená největší nebezpečí pro celé Předlitavsko; proto jest proti tomu Smýšlení v Předlitavsku jest takové, že se mu do- hoda mezi oběma státy jeví nemožnou.

Posl doktor Baermreifher Maďar Uher Uhry Předlitavsko

14 article

Pokud jde o třetí možnost, t. j. hospodářskou roz- luku, dlužno uvážiti, že v ostatních oborech státního zřízení rozluka od počátku nynějšího ústavního obdohí již trvá Ti, kteří by měli dokázati nutnost hospodář- ské jednoty, ocitli by se v rozpacích, neboť společ- nými jsou vlastně pouze jen celní šraňky. Celní ob- vod říšský jest v souvislosti se zahraničními obchod- ními smlouvami a prote na dosavadním říšském ob- vodu celním nelze ničeho měniti, aniž by se říše vydávala v šanc zápletkám s jinými státy: jest tedy třeba, aby dosavadní poměr trval aspoň do roku 1917. Řtečník obíral se potom otázkou, jaké následky by hospodářská rozluka a zřízení vnitrocelní čáry měly. Všeobecný úsudek jest, že jejím zřízením utrpěly by oba státy a způsobily by vytvoření úplně nové ob- chodní politiky pro ně pro oba, zejména vzhledem k Balkánu. Rečník soudí, že by hospodářská rozluka měla také závažné následky politické pro celou říši, ze- jména vzhledem k zastoupení zahraničnímu; řečník se obává, že by následky ty byly pro Přediitavsko horší, nežli pro Uhersko. Řečník poukazuje dále na celkový stav říše; jme- novitě dovozoval, že říše má nedostatky v oboru vo- jenství, což padá na váhu vzhledem ke známým po- měrům na Balkáně, vzhledem k nimž je možno, ž monarchie ocitne se opět před těžkou zkouškou; říše dostala by rozhodující hospodářskou ránu, kdyby snad utrpěla jakoukoliv ranou vojenskou. Celá říše stojí tedy dnes před nejtěžším rozhodnutím, před jaké vůbec té doby postavena býti může. Řečník nechce činiti žádné návrhy, neboť činiti návrhy jest věcí vlády. Poslanci mohou jen varovati, upozorňovati. Hospodářské zájmy hrají nyní v politice první roli.

Balkán Uhersko

15 article

Proto nelze připustiti, aby hospodářské zájmy byly obětovány politickým účelům, nýbrž je třeba zjednali soulad mezi oběma. Nemůžeme činiti více, nežli nej- vážněji varovat vládu, aby žádné hospodářské zájmy předlitavské nezadávala Uhrám, doufajíce, že se dle toho zachová. (Hlučný souhlas přátel řečníkových.) Rektor prof. dr. Pfersche pravil, že je podivno, má-li sněmovna vyzývati vládu, aby hájila při rakou- sko-uherském vyrovnání zájmů Předlitavska. Vše, co o vyrovnání je známo, ukazuje k tomu, že jde o da- lekosáhlou politickou akci. Hospodářské vyrovnání bude možno jen tehdy, uspořádují-li se také řádně politické otázky k Uhrám se vztahující. Postup vlád vídeňských byl dosud takový, že jeho posavadní sna- hou bylo setrvati neochvějně na útvaru vyrovnání z r. 1867 a přinášeli hmotné i hospodářské oběti za udržení této formy.

Rektor profesor doktor Pfersch Uhry Předlitavsko

16 article

Tvrd se, že velmocenské poslavení říše je závislé od toho, aby se ubohé zdání společenství udrželo také pro budoucnost. Takový postup pokládá řečník za velikou chybu, která však ovládá vyrovnání mezi Ra- kouskem a Uherskem. Buďto oba tyto státy mají spo- lečné zájmy, které jsou dosti nutkavé, aby společen- ství se udrželo a pak se také udrží. Není-li takových zá- jmů, pak nebude moci vládní umění a zásady státo- právní formy zabrániti, že oba státy se konečně roze- jdeu. Dle mínění řečníkova jsou společné zájmy mezi Ragouskem a Uherskem jak politické tak ho- spodářské, tak také dynastické. Tyto zájmy se také v budoucnosti udrží neodvisle od jednolitosti státo- právního poměru mezi Rakouskem a Uhrami, neodvisle od společné vlády a společných ministrů. Trvá-li však vláda na formách dosavadních, a přináší-li na jejich udržení hmotné oběti, pak jedná neúčelně. V roce 1867 se myslilo, že tehdejší formy společenství při- spívají k tomu, aby myšlenka společenství toho byla podporována Skutečnost však svědčí o opaku. Má-li se dospěti k vyrovnání takovému, které by hovělo hospodářským zájmům Předlitavska, pak je nutno, any se dospělo k vyrovnání s Uhrami také v oboru politickém, a pak je třeba jednati aspoň o zásadní otázky mezi Předlitavskem a Uherskem. První otáz- ka tu je úplná státní samostatnost Uher. Pro zdár- nou dohodu s Uhrami jest výhodno, jestliže strany předlitavské prohlasí, že Předlitavsko plně uznává státní samostatnost Uher. Dále musí se rozeznávati při politických poměrech k Uhrám věc od formy.

Uhersko Rakousko Uhry Předlitavsko

17 article

Všichni jsou pro to, aby mocenské postavení říše byto zachováno a udrženo, ale musíme věděti, že mocenské postavení říše jest odvislé od moci a roz- květu obou států pomocí takových zařízení, která oběma mohou poskytnouti úplnou volnost pohybu. Jest třeba tedy, abychom se dohodli také o tom, že jsme ochotni provésti revisi vyrovnání v každém směru ve smyslu demokratickém,. zejména pokud jde o delegace, které jsou dvojčetem parlamentu. Po- jednav o zahraničním zastoupení říše a jejích vzta- zích vojenských, pravil řečník, že mocenskému posta- vení postačí jednota v oboru vojenském, předpoklá- daje, že armáda bude vždy schopna boje. (Souhla u přátel řečníkových.) Posl. dr. Dvořák: Veškerými úvahami táhne se očekávání jedné věci jako červená niť, totiž možnost anebo jista neodvratnost rozluky obchodní. samo- stalnosti Uher a Rakouska v obchodním směru. Jaké budou další poměry, jak to bude vypadati, až dojde jednou k hospodářskému osamostalnění? V ohledu tom není zde jednoty. Není pochybnosti, že při dnešním právním stavu a při nynější celní politice zařídí se Maďaři tak, jak uznají. Dnes nebudeme státi na stanovisku, které ještě za vlády Körbrovy bylo zaujímáno, že Uhři snad potřebují nějakého souhlasu naší poloviny říše k tomu, aby své po- měry si upravili dle svého. Dnes obchodní a celní záležitosti v Rakousku i v Uhrách jsou samostatně upraveny. Dotkl-li se dr. Bärnreilher instituce v zastoupení obchodním Rakousko-Uherska vůčí cizině, dlužno poukázati, že obchodní záležitosti, které podle čl. 12. jsou prag maticky upraveny, mohou si Uhři samostatně za- říditi.

Posl doktor Dvořák Maďar Uher Bärnreilher Uhry Rakousko RakouskoUhersko

18 article

Při praktickém provádění obchodního zastoupení nastane nutný celní boj a pak i osamostatnění nebude naprosto možno udržet pragmatickou pod- statu tohoto vyrovnání. Vždyť čl. 12. rakousko uher- ského vyrovnání již vlastně předpokládá různé za- hraničné záležitosti, a učinil tak průlom do zdi rak.- uh. vyrovnání, čímž připravena půda k rozluce státo- právní. Není to žádnou chimerou, že politika v tom okamžiku se neosvědčuje, když se neosvědčuje poli- tika hospodářská. Když zájmy na této půdě budou se rozcházeti, nenajde se ministerstvo, které by vy- mohlo souhlasu parlamentu a pak v tom okamžiku obchodní a celní rozluka je zde. V možnosti roz- luky obchodní musíme spatřovati právě Achilovu patu vyrovnání rakousko-uberského. A je to jistě neupřímná mluva se strany uherské, když mluví jinak, ač dobře vědí, kam míří a znají své cíle. V případě celní války musí dojíti k rozluce konsu- látů, protože se nenajde konsul, který by v cizině zastupoval zájmy rakouskouherské. Dojde též k roz- štěpení vyslaneciev, a přirozený následek bude,že dojde ku pádu dualismu, ke zrušení jednotného za- stoupení Rakouska-Uherska vůči cizině. Není správný názor, že je možno dojítik celní rozluce a že státo- právní vyrovnání rakousko-uherské bude trvati i na- dále, v tom případě, když by nutný a jasný kro konsekvencí politických způsobil rozbití vyrovnání Co zbude společného?

Rakousko Uhersko

19 article

Přihlédněme k delegacím! V jakém dnes státo- právním poměru se nám jeví. Dle naší ústavy je delegace zákonodárným sborem. V Ubrách dle 88 29 30. a 32. čl. 12. uvádí se, že jsou pouhým výborem který se omezuje na rozpočtování a kterému nepří sluší vůbec žádné zákonodárné působení. To je ve- liký rozpor. Vidíme, že delegace budou musiti pad- nouti i na naší straně jako zákonodárný sbor. O společných záležitostech bude se rozhodovat v parlamenfech rakouském a uberském, o čemž také dosavadní praxe již svědčí. Považuji za nutné, aby tomto neoprávněném optimismu, který u nás dosud panuje, nezavíraly se oči před skutečností. Co se týká společenství vojska, vidíme, že pragmatická sankce žádá společnou obranu zájmů. Podivejme se do Uher ! Strana neodvislosti upozorňuje na to, že tato společná obrana může se provésti nejen společ- nou armádou, nýbrž také různými armádami, které se spojí. Vidíme tento rozvoj událostí od r. 1867 Když v letech, kdy Maďaři úpěli pod germanisací kdy utápěli se v ohromném přívalu nemaďarských národností, toto vyrovnání jim nestačilo, můžeme předpokládati, že Maďaři dají se unésti nějakým pla- tonismem a sympatií k Rakousku a že budou trvati na udržení vyrovnání z r. 1867? Když se podíváme na druhou stranu a tážeme se, jak oproti této poli- tice ohromných důsledků, kterou prováděli Maďaři se známou svou bezohledností, chovala se Vídeň; vi- díme, že činila to, co činí dnes, chtíc získati veřej. nost: ukládala nám zas vyčkávací stanovisko.

Maďar Uhry Rakousko Vídeň

20 article

Je nutno, aby každý parlament a každá polit- cká strana, idce, které chce prosaditi, vnášela do lidu, aby až dojde k upravení positivnímu, našla situaci připravenou. Nesmíme si ukládati míčení v této si- tuaci a proto vítáme debatu o předmětu tomto roz- vinutou a myslíme, že zejmena zde v našem sněmu, který má nejméně příčin, aby se rozehřál pro ra- kousko-uherské vyrovnání, třeba o tom šíře promlu- viti. Jest nejen nutno, aby o celém komplexu otázek rakousko-uherského vyrovnání bylo uvažováno, ale jest také nutno v tomto okamžiku, kdy nám hrozí možnost rozluky hospodářské, zabývati se též s ce- lým komplexem důsledků rozbití rakousko uherského vyrovnání a provésti likvidaci hospodářskou před Li- tavou o za Litavou. Rakouští státníci měli za úkol, že se musí za- říditi tak, aby se ubránili konsekvencím rozbutí to- hoto dualismu. Nestalo se však tak. Krátkozrakáa zimomřivá byrokracie rakouská chvěla se jen o to, aby každý § byl budoucnosti zachován na úkor ostatních rakouských národů, a tu je přirozeno, že v této době, kdy hledíme vstříc blížící se možnosti nové úpravy ústavní těchto poměrů, nesmíme říditi se heslem »čekati dále«. Je třeba vrátiti se Rakousku ku přirozenému vývoji, který byl v r. 1867 zustaven. Dnes díváme se na to, jak náš spojenec německý nás předešel v Cařihradě a zabral nám svým obcho- dem celý Levant, díváme se na to se složenýma ru- kama, jak Maďaří, pro které my tak krvácíme, za našimi zády miliskují se se Srby v Bělehradě, uza- vírají s Chorvaty Rěckou úmluvu, chtějíce Chorvaty více a více k sobě zlákati. Je-li rozluka možna, pak je povinností uvědomiti si i její důsledky.

Srba Chorvat Rěcka Cařihrad Bělehrad Maďařit

21 article

Proti Německu pak Rakousko musí se chrániti tím, že zapustí pevné kořeny na Balkáně. To však se stane jen tehdy, budeme-li provozovat na Balkáně politiku balkánským národům příznivou. Musí tu na- stati jiné nazírání na národnosti balkánské, nesmí býti přehlížena samostatnost koruny české a vůči hegemonii maďarské musí sympaticky býti pozdra- vována myšlénka Velikého Chorvatska. Pak nebudou Maďaři ani na moři výlučnými pány. V tomto oka- mžiku nejedná se o nic jiného, než aby náš stát za- bezpečil ve svých vnitřních poměrech právní posta- vení svým národům. Stát musí sesdliti na venek a pak může s uspokojenými svými národy bez bázně postaviti se i oproti Unrám a nelekat se osamocení. (Výborně!) Posl. Ronz vítá radostně shodu, která se jevila u všech stran v nazírání na projednávanou olázku. Mlynářstvo — a hlavně české mlynářstvo, jeho řečník je mluvčím — bylo oním činitelem, jenž nesl na svých bedrách veškeré důsledky nespravedlivého vyrovnání s Uhrami. Když pak poprvé poukázalo se na neblahé účinky tohoto paktu, dost alo se mu výtky škarohlídství; teď je mu však zadostiučiněním, že v poslední době i kruhy průmyslové uznávají již neudržitelnost nynějšího poměru mezi Uhramia Předlitavskem. Jest všeobecně známo, že mlynářstvo ocitlo se v zoufalé situaci. Bylo pátráno po příči- nách jeho úpadku a odborní znalci shledali, že nej- více tíží je tak zvané miecí řízení. Dr. Fořt, jako tajemník obchodní komory pražské, ve svém pamět- ním spise poukázal na hlavní příčinu této krisea otevřel oči nejšírším kruhům. Mlecí řízení samo sebou sesílilo již uherské mlynářstvo měrou ne- malou, ale ještě více prospělo jim způsobem, jakým se praktikovalo.

Maďar Posl doktor Fořt Německo Rakousko Balkán Chorvatsko Uhry Uhramia Předlitavsko UNRRA obchodní komora

22 article

Nemenším zlem bylo i chování se naší vlády při jednání s Uhrami o tarifnické otázce. Doba, kdy trvalo mlecí řízení, jest dobou největšího rozkvětu uberských mlýnů, ale za to v Čechách, kde ročně bylo možno přivážeti 6 milionů metr. centů, stala se dobou nejhroznějšího úpadku. Stejné bezpráví bylo na nás pácháno také při vojenských dodávkách, které šmahem byly zadávány uherským mlýnům. Mlynářstvo bylo donuceno sá- hnouti ke svépomoci. V prvé řadě chtělo se odpo- moci aspoň částečně krisi tím, že mělo býti obe- censtvo upozorněno na domácí výrobu a varováno před koupl uherské mouky. Ale jak zachovaly se naše úřady? Dali jsme plakáty vytisknouti, ale úřady nám zakázaly jich vyvěšení, proto prý, že se to příčí smlouvě s Uhrami. (Slyšte! Slyšte!) Jak na proti tomu zachovala se vláda uherská? Ta nejen že podporovala známé hnutí tulipánové, ale dokonce se s ním stotožňovala. Posl. dr. Stranecký: To je vlaslenecká vláda ! Posl. Ronz: Ovšem od naší vlády nesmíme če- kati, že by měla upřímnou snahu smluviti spraved- livé a pro nás výhodné vyrovnání; k tomu nemá ani dosti sil, ani ochoty. Avšak na druhé straně ne- možno mysleti, že by zástupci lidu klidně přihlíželi k bezohlednému vykořisťovaní naší poloviny říše hrabivými sousedy. V ohledu formálním připojuje se řečník k ná- vrhu posl. dra. Viškovského. (Pochvala. Potlesk.) Tím je rokování skončeno. Při hlasování přijímá se návrh posl. dr. Viškovského: aby návrh byl přikázán zvláštní komisi 15členné, volené po pěti členech z každé kurie. Dalším předmětem jednacího pořadu je první člení návrhu posl. Poschky, Zulegera, dra. Schreinera, Pachera a soudruhů v přičiné zakonsko- uherského vyzovnání.

Posl doktor Stranecký Viškovský Poschka Zuleger Schreiner Pacher Uhry Čechy

23 article

Ježto navrhovatel posl. Peschka není ve sně- movně přítomen, navrhuje jeden ze spolupodavatelů návrhu, posl. Pacher, aby návrh v ohledu formál- ním byl přikazán téže komisi jako návrh dra. Eppingera, Škardy a soudruhů. Návrh ten se při- jimá. Dalším předmětem jednacího pořadu je první čtení návrhu posl. Karla Ira a soudr. v příčin uberského vyrovnání. Ježto navrhovatel posl. Iro není ve sněmovně přítomen, navrhuje jeden ze spolupodatelů návrhu posl. Wüst, aby návrh přikázán byl téže komisi, jako předešlý návrh, což se schvaluje. Dalším předmětem jednacího pořadu je druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru ve příčině rozšíření moru kořalečního v království českém, jakož i o prostředeích proti opilství. Zpravodaj posl. Srdínko poukazuje na důležitě momenty, které vyšly na jevo při vyšetřování cele této záležitosti. Jsou to zejména východní kraje krá- lovství českého, jež jsou kořalečním morem zle po- stiženy. Rozsah rozšíření alkoholismu lze nejlépe seznati z úřadního šetření, dle něhož je jím v krá- lovství českém postiženo přes 25.000 osob. Jak sou visí opilství a sločinnost, vysvítá nejlépe ze stati- stiky zemských ústavů, donucovacích pracovenv Praze a Pardubicích, kou je ze 687 káranců oddáno alkoholismu 330, tedy 53%.

Peschek Pacher Karel Ir Wüst Srdínko Praha Pardubice

24 article

Ačkoli je alkoholism rozšířen poměrně ve všec stavech stejně, přece dlužno zejména vystoupiti proti podávání lihovin místo mzdy nebo výplaty. Řečník doporučuje potom ku příjelí následujíc návrh komise pro záležitosti okresní a obecní : Sl. sněme, račiž se usnésti: I. Zpráva zemského výboru bere se na vědomí II. Zemskému výboru se ukládá, aby snahy spolku zemského proti alkoholismu dle možnost hmotně podporoval. III. C. k. vláda se vyzývá: a) aby předložila osnovu zákona proti moru ko- řalečnímu na základě posavadních prací zákonodár- ných a na základě zásad ve zprávě zemského vý boru vyslovených; b) aby použila veškerých osvědčených ochran- ných prostředků proti šíření se alkoholismu. c) aby zejména pokud možno zostřila příkazy ve příčině prodeje pálených lihovin: d) aby se starala o zřízení zemských spolků proti alkoholismu a je hmotně podporovala. Návrh přijímá se bez debaty. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti země- dělství o návrzích poslance Stahla a soudruhů a poslance Heinzla a soudruhů ve příčině úpravy vojenských ovičení a náhrady jízdného k nim. Zpravodaj poslanec Burták přípominá, že záležr tost ta byla již často přetrásána na radě říšské, kdež požadavek byl týž, a dodává pak k tištěné zpráv komise, že je naprosto třeba, aby nastalo již jednou moudřejší uspořádání této záležitosti, neboť dosavad- ním povolávánim záložníků trpí velice hospodařství. nýbrž i živnosti. Je třeba, aby záložníci zemědělšti byli povoláváni v době, kdy lze jich nejlépe v ho- spodářství pohřešovati. Stejně je tomu při živnostech. Zde je nejlépe povolávat záložníky v čase letním, v hospodařství pak v jarním. Tím vojenská správa nikterak neutrp ve příčině presenčního stavu vojska.

Stahl Heinzl Burták

25 article

Rečník apeluje na kruhy vojenské, aby nebyl na příště dáván podnět k výtkám, že záložnici jsou po čas cvidení pracemi přetěžování a doporučuje návrh komise zemědělské, který zní: Slavný sněme, račiž se usnésti C. k. vláda se vyzývá, aby k ústavnímu projed- nání podala předlohu na změnu zákona branného z 11. dubna 1889. čís. 41. ř. z., znějící v ten smysl že se cvičení záložníků omezují vždy na 14 dnía že se cvičení zálohy zeměbranné v posledních dvou letech služebních vůbec zružuje. Ke slovu přihlásili se pro návrh poslanci: Au sorge, Wüst a Stabl. Poněvadž poslanec Ansorge není v zasedael síni přítomen, pozbývá slova. Posianec Wüst přimlouvá se za zkrácení doby vý- cviku vojinů a částečné jeho odstranění, o vydalné dovolené na jaře a za žní, za zavedení dvouleté pre- senční služby, za změnu branného zákona a připojuje se k návrhu komise. Poslanec Stahl navrhuje k němu dodatek: 1. Vláda se vyzývá, by aktivním vojinům, kterých je za žní při zemědělství nezbytně třeba, poskytovala se k je- jich žadosti šestiměsiční dovolená. 2. Chudým zálož- níkům nechť poskytuje se po dobu výcviku ve zbrani přiměřené odškodnění k výživé rodiny. 3. Ke cvičení ve zbrani povolaným záložníkům nechť hradí se obě cesty. Návrh tento je dostatečně podporován. Zpravodaj poslanec Barták doporučuje návrh Stahlův k přijetí. Při hlasování přijímá se návrh komise s dodatkem poslance Stahla. Tím jest jednací pořad vyčerpán. Poslanec Maděra a spol. dotazují se místodržitele ve příčině zabavení čísta 10. »Jahočeského O b- zoru« ze dne 8. března t. r., vycházejícího v Třeboni. Příští schůze je v pátek 15. března v 11 hodin dopoledne. Na jednacím pořadu jest: Zpráva o volbách.

Wüst Stabl Ansorge Posianec Wüst Stahl Barták Stahlův Maděra Jahočeský Třeboň

26 article

První čtení návrhu poslance Steina a spol. ve příčině stavby dráhy z Aše (odpočující od místní dráhy Aš Rossbach) přes Neuberg do Grünu, č. t. 496. Druhé čtení zprávy komise pro kandidování do obou zemských komisi berních a to v přičině do plňovacích voleb do zemské komise pro daň výdělko- vou a do komise odvolací pro osobní daň z příjmu, č. t. 503, po případě vykonání voleb jejich. Druhé čtení zprávy komise živnostenské o návrhu poslance Josefa Krejčíka, Nemce a spol. na změnu názvu a stanov zemské komise živnostenské a roz- šíření působnosti její. Druhé čtení zprávy komise školské v příčině při- stoupení učitelů evangelickýcn škol soukromých s prá- vem veřejnosti k pensijnímu fondu učitelskému, č. t. 480. Schůze skončena ve 3 hodiny odpoledne.

Stein Krejčík Nemka Aš Aš Rossbach Neuberg Grüna

27 article

Klub sněmovních poslanců národní strany zvobodomyslné měl včera před sezením sněmu schůzi za předsednictví posl. dra. Václ. Škardy. Schůze zúčastnil se též ministr dr. Pacák. Před- seda podal zprávu o včerejší konferenci parla- mentní komise klubu s místodržitelem hr. Cou- denhovem o otázce voleb česko-b udě- jovických. Zpráva byla jednomyslné vzata na vědomí. Potom rokovalo se o postupu praci v rozpočtové komisi sněmovní; bylo konstatováno, že svobodomyslní poslanci uskrov- ňují se tam dle možnosti se svými projevy. aby tak přispěli k uspíšení jednáni, leč práce komise postupují jen velmi zvolna Klubu náležející členové komise rozpočtové poukázali také k tomu, že dodatečné dochází mnoho zpráv zemského výboru, s rozpočtem souvisících; děje se tak hlavně proto, že po několik let již se rozpočet zemský naprojednával, následkem čehož je látky tentokrate více než jindy. Dle dosavadního stavu věci jest velmi nejisto, zdali se rozpočet vyřídl v nynějším oddilu sněmovního zasedání. Při tě příležitosti byla zdůrazněna potřeba, aby nynější sněm učinil rozhodnutí o úpravě zemských fi- nancí; zároveň bylo připomenuto, že vláda ne- podala jestě slibené prohlášení o sanaci financi zemských.

Václ Pacák ca

28 article

Akce petiční. Poslanec Maštálka předložil včera sněmu petici města Hořic, Miletína, Král. Dvora, Úpice a Hronova se žádostí o podporu železničního spojení z Hořic do Hronova, jehož uskutečnění jest v zájmu národohospodářského povznešení celété krajiny opravdovou nutností. Sněmovní komise. Z komise pro změnu zemského zřízení. Jednání o volební povinnosti. Komise pro změnu zemského zřízení konala dne 12. března schůzi ze předsednictví posl. dra. Eppin- gra před sezením sněmovním. Posl Glöckner poukazuje, že sociální demo- kracie je organisována, kdežto občanské strany jsou desorganisovány, a prota je pro volební povinnost jež je nutností pro velkou většinu voličů politikou rozdělených. V Německu znovu pro lenost občan- ských stran měli sociální demokratě tolik hlasů. Se sociálními demokraty tam jde ohromná většina bez přesvědčení. My držíme se nynějšího rádu společen- ského a jsme proti sociálním demokratům a proto jsme pro volební povinnost. Zákon o povinnosti bude znamenati hráz proti sociální demokracii a zejména proti oněm, kteří z Vídně jsou kandidováni a našim domácím poměrům nerozumějl. Posl. Reiniger navrhuje konec debaty, kte- rýžto návrh byl přijat hlasy velkostatkářů, Němců a agrárníků proti hlasům českých poslanců Posl. Peters uznává možnost, že celá řad volíčů nebude chtíti se vyjádřiti pro nikoho z na- vížených kandidátů, ale ti odevzdají prázdné lístky.

Maštálek Král Posl Glöckner Posl Němec Peters Hořice Miletín Úpice Hronov Německo Vídeň

29 article

Posl, dr. Kramář oproti výtkám posl. hraběte Schönborna, jakoby se byli prohřešili ti proti stát- nímu právu českému, kdož hlasovali pro všeobecné rovné právo hlasovací, konstatuje, že nikoliv roz- šíření volebního práva do centrálního parlamentu bylo prohřešením se proti státoprávnímu stanovisku jestli nějaký krok byl prohřešením, Bylo to nejprve opuštění pasivní oposice a vstoupení do říšské rady v r. 1879. Řečník posuzuje otázku volební opravy s stránky oportunismu. Uznává, že je třeba, aby ob čanské vrstvy se bránily proti sociální demokracii,a uznává, že dřívější agilnost této strany odvracela mnohé z jiných stran od voleb. Ale dnes vycítí třídy majetné nebezpečí, které by jim nastalo, kdyby nešly k volbě. Ve volební povinnosti je však také veliké nebezpečí zrovna pro ty, kteří chtějí ke své ochraně volební povinnost. Jsou-li třídy buržoastické lenivy, ať nesou toho důsledky. To nejvíce je pobídne k tomu, aby konaly svou občanskou povinnost bez zákon- ného donucení. Posl. dr. Herold uvedl, že mu otázka volební povinnosti není nesympalickou, naopak, že by to byl idežlní stav, kdyby všichni voličové k volebnímu osudí se skutečně dostavili, poněvadž by pak poslanci skutečně zastupovali většínu svého obyvatelstva.

Posl doktor Kramář Schönborn Herold

30 article

Avšak právě provedená debata přesvěděila jej o tom. že v tento okamžik nelze volební povinnost provásli poněvadž z vývodů pánů řečníků jest patrno, žes má zákon o volební povinnosti odhlasovati jen proto, aby se zabránilo vzrůstu organisovaných stran radi- kálních a sociálních. V tomto nazirání na budouci volební zápas spočívá veliký omyl. Žádný zákon, ani žádná reforma volební, která se děje za tím úče- lem, aby prospělo se dočasné straně nebo dočasnému směru politiekému, nemůže nazvána býti dobroua mine se provedení její s účinkem. Tím nastane pak jen nový rozpora nové boje. Volební povinnost byla by jen tenkráte na místě, kdyby voličové pak sku- tečně jenom z přesvědčení k volbě šli a volbu také vykonali, ale když mohou také voličové odevzdati průzdné lstky, není tomu tak. Obava, že organiso- vané strany by zvítězily pro netečnost voličů ostat- ních, již proto nepadá na váhu, poněvadž tyto orga- nisované strany na voliče, kteří by jinak nešli k volbě, budou vykonávati v době agitace vliv větší než strany neorganisované. Dálo není-li nucení k volbě spojeno s určitými následky, s pokutou, ne- má žádného významu. Pokuta pak, která by se v té

31 article

příčině ukládala voličům, bude znamenati samao sobě nerovnost a stihne pravidelně vrstvy chudší, kdežto bohatší složením této pokuty rádi se zbaví volební povinnosti. Tím se ale zavádí nová nerovnost do volebního zápasu. Není ale žádné pochybnosti, že zabezpečení této volební povinnosti zákonem velmi těžko dá se uskutečnití. Proto v tomto okamžiku měli bychom vyčkati se zavedením volební povinnosti, až jaké budou výsledky prvých voleb. Stanovení volební povinnosti vyžaduje značných zkušeností, jichž teprv možno nabýti p volbách. Jest možno, že voličstvo se zúčastní voleb mnohem větším počtem než se předpokládá, a proto nemá se voličstvu volební povin- nest ukládati. Navrhuji, aby slavný sněm volební po- vinnost nezavedl. Nejprve se hlasuje o návrhu dra. Baxy, který jest zamítnut všemi hlasy proti 4. Dále hlaso- váno o návrhu dra. Čelakovského, jenž jest za- tnítnut všemi hlasy proti 4. Návth dra Per- gelta přijat všemi proti 4 hlarům. Za zpravodaje zvolen prof. Bachmann osmi hlasy, Glöckner obdržel 6 hlasů.

Baxa Čelakovský Bachmann Glöckner

32 article

Z komise rozpočtově. (Rokováníohospodářskýchakademifch) opomologickém ústavu v Troji a hospodářských školách zemskýc b. Komise rozpočtová konala schůzi po sezení sně- movním. Zpravodaj posl. hr. Clam-Martini podává zprávu o kap. 4. tit. 2 Hospodařských aka- demiích s celkovou rozpočtovou položkou 261.289 k. Zpravodaj uvádí změny nastávající v rozpočtu aka- demie libverdské podle zpráv zem. výboru a navr- huje příjetí položky 126.000 K pro tuto akademii. Projevuje dále přání ve příčině roční zprávy na přiměřené rozšiření téže, zejména i se zřetelem k výzkumnictví. Posl. dr. Schreiner dotazuje se, jak daleko dospěla záležitost ve příčině přeložení akademie v Libverdě. Přísedicí zem. výboru posl. hr. Sehönborn sděluje, že ve věci té konala se anketa o náležitém vytvoření celé akademie a že většina se vyslovila pro přeložení téže na jiné vhodné místo. Místo, kam by se tak mělo státi, bylo velmi sporno. Za účelem předběžných technických praci k opatření nové ústavní budovy bylo navrženo vlo- žení obnosu 5000 K do rozpočtu. Profesorský sbor se vyslovil jednomyslně pro příčlenění akademie- k příští zemědělské vysoké škole jako oddělení (při německé technice), takže záležitost ta tím se odda- luje. Posl. Kaftan tůže se, jak lze vysvětliti, že jeden posluchač libverdské aka- demie stojí 3300 K, kdežto na akademii tabor- ské 1300 K a cose stane s těmito aka- demiemi, jakmile na vys. školách technických vybudovány budou fakulty zemědělské? Zpravodaj posl. hr. Clam Martínic poukazuje na nepo- měr žactva obou akademií. Posl. dr. Bachmann soudí, že bude třeba po úplném zřízení zeměděl- ských fakult postupovati vůči oběma těmto institucím stejnoměrně. Přisedicí zem. výboru poslanec dr.

Martini Posl doktor Schreiner Kaftan Martínice Bachmann Trója Libverda

33 article

Schönborn konstatuje, že frekvence na aka- demii libverdské stoupala. Lituje, že styk absolvent s ústavem po ahsolvování přestává. Zřízení země- dělských fakult při technice nevylučuje další trvání obou akademií, nesoucích se za dosažení jiných účelů t. j. nejvyšší praktické dokonalosti. Ale i kdyby se pěstění praktických věd při fakultách ujalo, jak se děje nyní i při vysoké škole zeměděl- ské ve Vídni, nebylo by lze obou akademil postrá- dati, které nestačí stale rostoucí návštěvě. Posl dr. Bachmann vysvětluje malou fre- kvenci libverdské akademie (38 žáků) jednak klima- tickými poměry jejího horského prostředí a průmy- slovou jeho povahou. Posl. dr. K aftan uznává, že potoha libverdské akademie je nevýbodná, co se pak výchovy na zemědělských fakultách týče, pouka zuje na nutnost pěstovati na nich též zemědělské tech- níky praktické a v čas postarati se o potřebné po- zemky, jichž je dosti po ruce u zemského statku v Hostivaři. Po zprávě posl. br. Clam-Martinice byl schvátena položka potřeby hosp akademii v Lib- verdě 126 000 K a v Táboře 135.287 K. Po obšírném odůvodnění téhož zpravodaje schváleny byly návrby na úpravu služebních poměrů zřízenců a sluhů při král. českých akademiích hospodářských, dále povo- lena byla dotace 6000 K ku podpoře vědecké a lite- rární činnosti profesorských sborů obou hospodář- ských akademií. Kouečně schváleny návrhy zpravod. posl. hr. Clam Martinice stran zřízení míst adjunktů při obou těchto hospodářských akademiích.

Schönborn doktor Bachmann Posl Martinic Vídeň Hostivař Libra Tábor

34 article

Rovněž přijat byl návrh posl. Pelersa, kterým s zemský vybor vyzývá, aby v čas předložil členům rozpočtové komise seznamy veškerých zpráv a n- vrhů, které mají zvýšení zemského rozpočtu v zá- pětí. Posl. hr. Clam Martinic navrhuje zřízení stolice hospodářské strojvědy na každé z obou ho- spodářských akademil, počínaje 1. říjnem r. 1907a stran postupného rozmnožení sil učitelských při obou těchto učihištích. Posl. dr. Kaftan opětně namítá, že by zřízení stolic pro hospodařské stroje bylo úče nějším na vyš. školách technických, kdež je nejen o encyklopsedii, nýbrž i o velmi vhodně kabinety postaráno, kleré by bylo lze s menšími náklady rozšlřiti. Za krátko bude asi žádáno za zřízení učeliště pro hospodářské stavi- telství na hospodářských akademiích a tak vystro- jeny budou ústavy vzájemně si konkurující.

Pelersa Posl Martinic doktor Kaftan

35 article

Posl. Prášek namíta, že zřízení těchto stolie strojnických při akademiích je nezbytnou polřebou roinictva, poněvadž není všem členům tohoto stavu možno zúčastniti se dobrodiní vys. učení zeměděl- ského. Nabytí dokonalé znalosti manipulace s hosp. stroji se strany statkářů a hosp. úřadníků zajisté i přispěje k zlacinění výrobních poměrů, stížených nedostatkem dělnictva. S týmž náhledem souhiasí i posl. dr. Schreiner, jenž potvrzuje, že bude svého času navrženo zřízení stolic pro hosp. stavi- telství, ježto nynější praktikové stavby, hosp. potře- bám účelně vyhovující, málokdy úspěšně prováději, zejména vzhledem ke zvýšeným požadavkům tech- nickým, které moderní doba na tyto stavby činí. Posl. dr. Kaftan vyvrací tento důvod a ujímá se absolventů příslušných učilišť, kterým již na tech- nice dána jest možnost vzdělati se teoreticky na od- dělení pro stavbu hosp. budov, kteří jsou v prar úplně činní. K témuž projevu připojuje se posl. inženýr Pe- tera. Též ret. hr. Clam-Martinic vyslovuje s pro nutnost, míti po ruce iheoreticky i praktickr

Posl Prášek doktor Schreiner Kaftan Martinic