Periodikum ALTO Viewer

1

10. března 1907. Císlo 69

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

Strana 13.

4 article Výtvarné uměnl.

Výtvarné uměnl. Musejní ostrov. = Za krátko a za nedlouho bude se sta- věli v Praze řada nových musef. Novou budovu potřebuje Národopisné, Technologické, Obchodní. novou budovu musí mít Moderní galerie. Měst- ské museum má sice nedávno novou, ale i ta v několika letech ukáže se nedostatečnou,či vlastně už se ukazuje, a v Českém museu bud musí dojít k vypovězení Akademie věd, sloves- nosti a umění, aneb k rozdělení sbírek přírod- ních a historických a oba tyto případy vyžá- dají si novou stavbu. Rovněž bude nutno ko- nečně rozluštiti otázku občasných nebo stálých uměleckých výstav, třeba že pro ně teď vybylo několik místností ve čtvrtém nebo pátém patře Representačního domu. Při trvalém proudu mu- seslném není nikterak nemožno, že v brzku ještě ona řada bude novými ústavy rozmnožena. To jsou zcela neodvratně se blížící kate- gorické imperativy. V té chvíli, kdyby jedno nebo druhé museum mohlo a chtělo stavět, přivedlo by město do největších rozpaků, a mě- sto ve všech případechmá přece za povinnost po- sťarati se jim o místo. I tenkráte, když nechce, nebo nemůže je darovati. Vždycky jde či půjde přece o budovu vyslovené fysiognomie a mnohdy o imposantní monumentálnost a pak je také v zájmu města, aby jí vykázalo místo takové, kde by novou architekturou získaly nová kon- figurace nebo dosavadní obraz ulice neho ná- městi, kde by museum bylo postaveno. Muse sama zase nemohou a nesmi se odhodlati vzíti za vděk místem zastrčeným a odlehlým, nebot jejich úkolem je míti stálý a vydatný styk s čet- ným obecenstvem v jeho nečetných volnýeh hodinách.

Praha Musa akademie věda

5 article

Byly zregulovány veliké čtvrti, některé zcela nově postaveny, ale nikde nebylo vyhra- ženo místo, prostranství pro budoucí monumen- talní budovy. Jen proto na př. nastati mohl úzkost- livý sbon po staveništii pro českou universitu. jen proto nebylo nalezeno, Nyní skládá se všechna naděje v regulaci Malé strany. Aspoň se v jejich projektech objevuje Moderní galerie, brzy tu brzo ende. Pro jedno nebo druhé museum snaď také možno ještě někde vyhraditi přiměřenon par- eelu, aspoň na papíře. Pro všechny jistě nen na stísněné a mimo hlavní ruch ležíci Mal straně vhodného místa. Tato regulace vynutil si zdvojený důmýsl návrhový. Na pravém břehu zdálo se projektantům i správě města, že postači vyšetřiti nové stavební pozemky, práce pouze půdorysná; na levém je každé mu zřejme, že musl jít rukuj v ruca s výško- vou plastikou už v návrzích, že není možno rozdělovati jednotlivé parcely na zdař- bůhi a ne- starati se, do kterého nebe podníkatel“ se stavi- telem vylezou. Vše je vyjádřeno v problému zachování panoramatu na levém břehu, Malé ? strany Hradčan. Nechceme dopustit, aby jeho amfithea- tralní malebnost pojednou zmizela za vyzdě- nými kůlisami nebetyčných činžáků. Ty nesmí být na malostranském břehu nesmyslným po- kračováním růžence započatého u mostu Fran- tiška Josefa, ale také nesmí se objeviti n ostrově Kampě. O jeho regulaci výškové plešné dosud není nic definitivně rozhodnuto.

Fran Josef Hradčany Kampa

6 article

Půda jeho bude dojista vyvýšena, aby nebyla vydána v pospas inundaci. Jinak ale zdá se být rozhodujícím kruhům stejně jako regulačním projektům samozřejmo, že zdejší domy obytné mají býti nahrazeny novými, náměstí že zůstan snad náměstím, a zahrady, zabírající dnes dvé třetiny ostrova, že dají výhodně místo pro čin- zákovou spekulaci. Zdali však není možno dáti ostrovu Kampě v budoucnosti jinou útohu? Snad i takovon, jaká mu individuálně svědčí a jejíž rozřešení a pro- vedení by beze sporu přineslo neobyčejné výhody? Poněvadž jsem dal tento článek za titul » Musejní ostrov«, lze snadno teď uhodnouti, jakou úlohu míním. Kampa by měla býti ostrovem našic musel. Má k tomu všechny podmínky a, zasta- vehu budovámi musejními, stala by se živě pito- reskním úvodem k malebnému obrazu Mal strany za nl. Dovolte, abych načrtl slovně svoji před loon Ostrov má polohu v městě pro musea na nejvýše výhodnou. Za našich a dnešních po- měrů. Leží takořka uprostřed obou velikýeh křídel Prahy, na jedné z hlavních tratí spojo- vacích. Nazseveru s mostu Karlova, na jilu odmostu Františka Josefa, na západě odkud- koli přístupný a zase dostatečně vodou kolem dokola do klidu, ne-li ticha isolován. Musea ne- mohou si přáti místa lepších vlastností a jich navštěvovatelé, turisté, zvědavci a studujíe rovněž tak. oo k (s1onunle

Karlův František Josef Kampa Mala Praha

7 article

Kampa má dále dostatečnou plochu sta- vebňí aspoň pro musea hlavní. Odhadujuli pouze od oka, shledávám, že jeho délka rovná se málem délce Václavského náměstí při šířce stále větší a místy až dvojnásobné. Na takovém prostranství lze postaviti šest až sedm budov hloubky Rudolfina nebo Českého musea. To je ovšem počet směšný, poněvadž by musily státi málem tak vedle sebe jako domy v ulici.a právě tak státi nesmí. Na Kampě je však dost a dost místa pro několik musejních budov cele isolovaných, od sebe náležitě oddálených, budov umístěných prostřed parkových prostranství. Po- vrch Kampy bude jednou cele očistěn od ny- nějších stavení. Zbude cele volná plocha staveb- ních parcel asi poloviny ostrova; druhou tvoř a zabírají už teď zahrady. Jedno jest ale důležito. Budoucí budovy musejní nebo galerijní nemohou a nesmí být více architektonickými skříněmi a truhlami. Na třech máme dost. Musea nepovažujeme na dále za skladiště více méně bohatě vypravená, ne za pouhá shromaždiště sbírek, předmětů, jež nutno rozeslavovati a tsniti, jak se jen dá. Nechtějí také být jen pouhým vyložením sbírek, nýbrž mlstem živého a potřebného poučení a po- učování. Budova pro ně projektovanáa nově stavěná musí ve své koncepcia svém prostorovém organismu vycházeti od jakosti s druhu sbírek a jich oddílů, musí umožňovati, ano i zvyšovati jejich poučnou misii, musí se jim podříditi a nikoli je znásilňovati. Jinými slovy: musí nabýti větší volnosti a větší případ- nosli v konfiguraci plošné i prostorové, nežli jaké jsme jí popřávali dosud. Čas náš stojí na prahu této nové ery musejní a bylo by hříchem stavu.

Kampa Václavský náměstí Rudolfinum Český muzeum

8 article

dlouho tížícím, kdybychom v Praze šli slep mimo. Naše budoucí musea a galerie mají nabýt mnohotvárného vzhledu, architektonické maleb- nosti. Nebudou se podobati, a nesmí také, jen zvětšeným činžákům. A netřeba jim dopínati se jejich velkých, tupých a jednotvárných výšek. Právě jim mohou postačiti minimální přípustné výšky na Kampě. Právě jejich moderním, po- krokovým duchem nesené útvary hmot stavbo- vých jsou s to »zachrániti panoramu Malé strany«; ba ještě více: rozhojní její obraz. Nechte na chvilku rozehráti svojí fantasii, aniž byste zabíhali kde do fantastiky! Prostřed velikého parku, prostřed zeleně na plochácha prostřed zeleně stromů stojí v přihodné a volné malebnosti stavby nevysoké, ale monumentální, ne těžkopádné a monotonní, nýbrž rozčleněné kubicky a v hybné silhuety. Žádná mnohametrová tvrdá kamenná hráz domová na břehu řeky. nýbrž poutavý přechod od klidné plochy její hladiny k stoupajícímu obrazu města, těsně z ostrovem ležicímu. Ne podnikateli, ne inženýrské planimetrii smíme odevzdati Kampu a její bu doucí úpravu, nýbrž muží nebo mužům velké umělecké potence, architektonického (důmyslu, uměleckého rozmyslu a citu. Jeho úlohou, kterou mu dáte, hude, ne zastávení velkého ostrov tak, aby takorka zmizel ve výstavnosti města, nýbrž aby utvořil z něho zvláštní, samebytn velké dílo umělecké a přece zase harmonickou součást velikého celku města. Třeba jen pochopi situaci, ocenil potřeby, odvážit výhody a nutno- sti, obsáhnout velikost idei a dojíti k silnému rozhodnutí a krásnému provedení, aby z Kampý se stala malá říše ostrovní, věnovaná, prostře města, vědě, umění, poučení a posilování kul- turní práce národní. Karel B.) Mládl.

Karel Praha Kampa

9 article

9 x oe olefábono“hunob áe b = Nové publikace redakci této rubriky zaslaně Aleš M.: Špalíček jednoho sta národních písní a říkadel. Vydal K. B. 3ládl. Seš. 3. Praha. J. Otto. Volné Směrv. Vydává »Manes« v Praze Ročník XI., č. 2. (C Manclair: Úloha Manetov 18 reprod.). — F. X. Šalda: Panf Susanne Després — Z. Wirth: Dar Vojt. ryt. Lanny) Památky kovaných. prací XVI. a XVIII. století v Hradci Králové. Vydáno nákladem Městského průmyslového musea pro severo- východní část království českého v Hradci Králové. 1906. moban Manclair Camille : Auguste Rodin. (Člověk myšlenky, dílo). Z rukopisu francouzského se svole- ním spisovatelovým a za soublasu mistra Rodin přeložil Emí ryt. Čenkov a. Praha. B. Koči 1907 Václ. V. Reiner. Vydala Jednota umělců vý tvarných v Praze. Text napsal Jaroslav K amp e Praha 1907 Urban F.: Výběr prací výzdoby chrámové Navrhl a provedl —. Provedeno světlotiskem, d fotografi. Povní oddíl; 25 líst0. Vídeň. Ant. Schrol Co 1907 Práce uměleckého zámečníkav Vídni a v jiných městech rakousko uberských, pro vedené ve slohu moderoím. Světlotisky proveden dle fotografit. — Práce z Čech. Serie třetf; Histy až 33. Serie čtvrtá XXX listů. Vídeň. Ant. Schrol Moderne KirchenDecorationen. Ei Vorlagewerk für oroamentale Kirchenmalerei. Nac den Orginalen herausgegeben von Ferd. von Fel egg. Dritte Folge. Vierzig B ätter. Wien. Ant Schroll k Co. 1907. Der Staedtebau. Ročník IV., seš. 3.( Kittnera Vitruvins a stavba mi st. — J. A. L ur Romantika předměstí. emŠkolská hlidk. V zájmu zatímních učítelů (ačitelel II. třídy.

Aleš Otta Manes Šalda Després Wirth B Koč Václ V Reiner Jaroslav Urban Hista Ferd Fel Antonín Schroll Kittner Vitruvins Praha Hradec Králové Manclair Camilla Čenkov Vídeň Čechy Seria Schrol Company Schrol Moderne KirchenDecorationen Vierzig B

10 article

Se vzrůstem měst přibývál i pečet zatímních tříd paralelních, na něž dosazeny bývají osoby učitelské s vysvědče mimgz pů obilost jako zatímní učitelé (učitelky) II. třídy Dle poslední zprávy zemské školní rady bylo ve školním roce 1904—5 v království če ském 2304 (čes. i něm.) zatímníchi učitélů (uči telek) II. třídy s vysvědčením učitelské způsobi losti, t. j. 2304 inteligentních pracovníků ne mělo v městech, v nichž působí, práva de- movského ani volebního! Zjev to za- jisté v době, kdy i ten nejposlednější hlásí se o svá politická práva, vychovatelů mladé gene- race málo důstojnýl Ke ztrátě práv občanských druží se u těchtc „nejehudších“ z chudých i ztráta práv stavov- ských. Žatímní učitel (učitelka) II. tř. nemá prá- va: 1. na zvýšení služného (udělení kvinkvená- lek), 2. na výslužné (aě zákonem předepsané srážky de pensijního fondu spláceti musí!),3. nemá nároku na místě zatímně zřízeném na po- stup k vyšší třídě platů, 4. může býti kdy- kolliv (bez disciplinárního vyšetřování — pou- ze na anonymní udání!) ze služeb okresu pro- puštěn, 5. v případě nemoci záleží jen na blahe- vůli škol. úřadů, udělli mu fylo dovolenou ř o nepropustí-li jej,... a t. d. V uvážení tohoto neblahého stavu, ve kte rém zatímní učitelé (učitelky) II. tř. se nalézají a jenž brání jakémukoliv rozpětí a uplatnění in- dividuality učitele, podniká „Jednota učitelská Komenský pro Prahu a okoli“ kroky ke sněmu království českého, aby právní postavení zatím- ních učitelů. II. tř. bylo zlepšeno a nynější sy- stem neživých (systemisovaných) míst do jisté míry nahražen byl zákonitě zaručeným postupem etěoe žijících osob učitelských.

movský Komenský Praha

11 article

Význačná data dotazníkovou akcí zjištěná jsou: v král. hlav. městě Praze působí 14, v předměstích a obcích okolních přes 3/% a v o- statních (zvláště průmyslových!) městech král českého až 1/4 učitelstva z atímně. Mnozí z učitelů (učitelek) II. tř. stávají se až v 13. roceslužebním (tedy ve věku nejméně 33 let!) definitivními. V pražských předměstíeh působilo 47 nčitelů a učitelek 462 let za- tímně, t. j. každý průměrně 10 let. Osud zatímních učitelů (učitelek) II. tř. při pominá tak v mnohém život vězňů na Pankrác! Těmto za zostřeného dozoru strážníků dovolen jest procházeti se „volně“ dokola kolem zdi na čerstvém vzduchu — jejich svobodě překáží jen vysoká zed! Zatímní učitelé (učitelky) II. tř. také se v tom světě „volně“ pohybují, táhnou, pii nizkém služném (1200 K) do únavy pracují, mlčí (protože musíl) a nic jim nevadí — než vy- soká hradba zatímnosti, kterou přelézti není v jejich moci! V tak smutném postaveni (které zákonodáre ani netušili, jak sami upřímně doznávají!) prožívají zatímní učitelé (učitelky) II. tř. bez vlastní viny nejkrásnější a nejplodnější léta (20. až 33. rok, svého zivota ! Mnohým z nieh

Praha Pankrác

12 article

(oteům rodiny) předčasně hlava starostmi sešedi idvo vělaí Nebo jak se základním služným 1200 K slušně bydlet, rodinu živit a šatit — při dneš- ních drahotních poměrech, jež stávají se den z dnem horšími, nikdo poradit nedovede! Bída. hrozná bída je údělem rodině zatímního učitele II. třídy! Teskno čísti komise došlé dopisy zatím- ních učitelů II. třídy! Tak 1 z nich (kol. H.) byl po 8leté úspěšné službě ve městě na základě denuneiace ze služeb školních v okresu pro- puštěn a marně putoval po zemích koruny české a prosil o místo. Chuďasa ujal se konečně sám zemský školní inspektor W. a tak dostal místo na vsi. Jiný (kol. 8.) byl rovněž na základě ano- nymního udání po několikaleté službě z okresu propuštěn, ač důrazně žádal za provedení disci- plinárního vyšetřováníl Podobných případů je hojnostl Takové je právní postavení zatímních učitelů (učitelek) II. tř., kteří denně strachují se o budoucnost svaji a své rodiny! Že takové po měry nejsou školství ku prospěchu — je n bíle dni!

13 article

Zatímní učitelé (učitelky) II. třídy vším prá vem apelují na cit zástupců lidu na sněmu král. českého a žádají, aby sněm král. českého změ- nou § 20. zemského zákona ze dne 27. ledna 1903 vysvobodil je od hrozného postavení jak v příčině občanské, tak hmotné! V peticích sl. sněmu království českého zaslaných žádají: 1 aby osoby učitelské s vysvědčeníým způ- sobilosti pro školy obecné přijímaly se de- finitivně „ad personam“ do svazku učitelstva v království českém s požitky příslušícími defi- nitivním učitelům II. třídy na místech syste- misovaných; 2. aby definitivně „ad perso- nam“, nebo na místech systemisovaných usta- novení učitelé HI. třídy na školách obecných byli po 5leté nepřetržité, bezůhonn službě, počítaje ode dne nabytí způsobilosti uči- telské, jmenováni ve způsobě postupu učitel I. třídy s požitky těmto učitelům příslušejícím na místě učitelskem, které právě zaujímají. Přijetím návrhů těchto měl by tedy zatímni učitel (učitelka) s vysvědčením dospělosti nej- méně po 21/2 roku roční odměny 900 K (jak dosud), po vykonané zkoušce způsobilosti ja- kožto definitivní učitel (učitelka) II. tř. „ad per- sonam“ po 5 let 1200 K (jako dosud) a teprve po 8letém úspěšném působení v úřadě uči- telském měl by nárok na základní služné 1600 K, kterébo dnes dosahuje v různých dobách — někdy až ve 13. roce služebním. Práve, zadá- vati uprázdněná místa systemisovaná, není ná- vrhy těmi dotčeno!

14 article

Jmenováním osoby učítelské s vysvěd- čením způsobilosti definitivně „ad per- sonan nebude mít tedy pe dobu 8 1et žádnéh vlivu na její služné, učitel defitivně „ad per- sonam ustanovený nabude jen práv občan- ských, j svovein sve Ze 2304 zatímních učitelů II. třídy v krá- Iovství českém bude míti prospěch hmotný jen ta část učitelstva, ktěrá pe 8letém úspěšném působení ve službě školní (tedy ve věku 28 až 30 let) nedosáhla definitivně systemisovaných míst. ža lelto 5 e ob Delegáti „Jednoty tčitelské Komenskýe pre Prahu a okolí upozornili na neutěšený stav za- tímních učitelů (učitelek) II. třídy předsedu i členy školské komise i dostalo se jim ubezpe- čení, že žádané změny jako spravedlivý požada- vek budou školskou komisí projednány. „Jedneta učitelská Komenský pro Prahu okoli“ připravuje sjezd zatímních učitelů (uči- telek) II. třídy z celého království českého v dnech nejbližších. Na sjezd budeu pozváni pp. poslanci, aby byli o bídných poměrech této části učitelstv náležitě informování a ještě v tomto z a se- dání sněmovním o žádanou změnu § 20. zem. záky ze dne 27: ledna 1903 se s celým důrázem zasadili. seddt Finanční efekt bude tedy příjetím žádaných změn nepatrrý! Jde tu jen o trochu dobre vůle, kterou u pp. poslanců s důvěrou očeká- vonoliliY neol váme! dvotá0 unnvo i ino nni AT - unvodin 101o

Komenský Praha Jednota tčitelský Komenský pre Praha zatímní učitel II

15 article

Kdy bude potvrzen zástupce če- ského učitelstva na Teplicku? Tatorotázka, adresovaná zemské školní radě a zvláště jejímu předsedovi, jest jen nalounkým zlomkem dlouhovleklé smutné kapitoly o tom, jak i nejspravedlivější, zákonnitá věc může býti ohrožována a zadržována obavou před tím, „eo by tomu někdo řekl“. Jedná se totiž o okresní konference učitelstva menšinového. Mají sice býti konány každoročně, a to i v tako- vých okresich, kde třeba jest jen jedna je- diná škola národní menšiny, ale nekonají se. V mosteckém okrese, kde je nyní pět veřej- ných škol o 49 třídách, a sedm škol matičných o 59 třídách, a kde školství české representuje vskutku imposantní menšinu (celou čtvrtinu), nebyla dosud konána konference ani jednou.

Teplicko diná škola národní menšina

16 article

Uvážíme-li, že okresní porada poskytuje učitel stvu jistých práv, jako na př. zvolení zá- stupce do okresníškolní rady, volbu knihovního a konferenčního výboru, možnost usnášeti se o potřebách škol a vůbec pronášeti se na foru officiálním — uznáme, že snaha men- šinového učitelstva po pravidelném svolávání okresních porad pryšti z oprávněného úsilí po zachování poslední trochy práv a nikoli z jakého- koli justamentu. Dle zákonnitých ustanovení voli učitelé svého zástupce v okresní poradě a to jednoho z účastníků konference. Poněvadž dle 5. nařízení z 8. května 1872 č. 68 a § 33. z. z. o dozoru ke školám nemohou míti okresní konference učitelů škol českých a konferenee učitelů škol německých, kde v jednom okrese se konají, nic společného, tedy ani spo- lečných voleb, a přiznává-li se konferenci učitelstva menšinového právo voliti zástupce — protože se mu dovoluje konati poradu učitelstva — jest zřejmo, že právo zákonem dané je tu silnější, než ustálená praxe, a že je samozřejmě nezbytno uznati zvolence okresní porady české za člena okr. šk. rady a tudíž potvrditi he.

17 article

Učitelstvo českých škol ve školním okrese teplickém zvolilo si již loni na řádné okresní poradě učitelské svého zástupce do okresní šk. rady. Zvolen je p. J. Likař, řidící učitel v Trno- vanech — ale potvrzen dosud není. Poněvadž jistě není proti osobě ani proti jednání samému po stránce formální čeho namitati, nezadržuje se potvrzení z nějakých byrokratických formalit. ale z rozpaku, který u úřadu školského vzbuzen jinak zcela legálním, oprávněným zvolením zá- stupce učitelstva, které dle ustálené praxe po- važováno bylo tradicionálně za bezprávné. Nebylo by větší ironie, většího cynismu, než dáti sice české poradě právo volby člena okr. školní rady, ale nepotvrditi zvoleného. Takovou hru nemožno provésti, neboť by si ji nedala lí- biti — česká veřejnost.

J Likař Zvolen Trna

18 article

Jednota pražského učitelstvá ke vžájemnémt podporování v nemoci a úmrti konala dne 2. t. m 70. valnou hromadu. Starosta p. J. Brož věnoval př zahájení vřelou vzpomínku zemřelým členům pp. V Bíbovi, profesoru při ústavě učitelek v. v. a J. Klikovi, řediteli školy u nejs. Trojice. Jednatel p. J. Chlostík podal zprávu o činnosti spolku, ze kteréž zřejmo, že spolek má 21 členů čestných a 89 činných. Ze zprávy pokladniční, již podal p. A. Moudrý, vyjímáme: Ve- škeré jmění spolkové obnáší 33.420 K 67 h. V roce 1906 přijato 2164 K 81 h a vydáno podpor v nemoci 1110 K , výloh pchřebních 240 K, vdovám 210 K různá vydání 72 K 57 h. Jmění vrostlo o 532 K 24h K návrhu revisorů účtů, kteří hledali účty i s do- klady ve vzorném pořádku, uděleno výboru absolu- torium. Příznivý stav pokladny umožňuje udíleti pod- pory opět ve výši dosavadní a sice: denní podpora v nemoci 2 K, pohřební příspěvek : poslední pod- porou 240 K. Do výboru zvoleni byli aklamací pp F. Skuhravý, F. Sládek, A. Suk, J. Šafařík; náhrad- níky pp. K. Hrubý, F. Meinich, A. Rambousek; re- visory účtů pp. J. Hlaváček, F. Nygrýn, B. Patera Při ustavující schůzi výboru zvoleni: starostoup Brož, jeho náměstkem p. A. Jindřich, jednatelem p. J. Chlostík, pokladníkem p. A. Moudrý. Přihlášky nových členů přijímá a podrobné informace ochotně sdělí starosta p. J. Brož, ředitel školy (v Praze, č 1033—1).

J Brož J Klik J Chlostík A Moudrá F Skuhravá F Sládek A Suk J Šafařík K Hrubá F Meinich A Rambousek J Hlaváček F Nygrýn Patera Brož Praha

19 article

Z „Jednety Komenského, spolku pro reform školstvi“ Dnes v neděli o 7. hod. več. koná se v fysik. sále české techníky (vchod z Karlova nám) 3. přednáška z cyklu Jednotou pořádaného. Přednáší insp. Leop Weigner „O ňkolech a cílech chla- pelké a dívčí školy pokrečovací“. Úkolem přednášky bude vylíčiti moderní školu pokračovací její charakter odborný, souvislost s dilnou a životem veřejným, spojitost theorie s požadavky života prak tického a poukázati na význam výchovy občanské sociální, jaký má i výchova pro život rodinný a do mácí hospodářství. Přednáška doprovázena bude čet- nými světelnými obrazy chlapeckých i dívčích ško zdejších, školy berlinské, pařížské a mnichovské. Z šatnu platí se 10 hal. Vstup volný. Zeměpis pro třetí třídu škol měšťanských o Karla Steinicha, výnosem ministerstva vyučování ze dne 22. prosince 1906 č. 44.462 chválený, vyšel ti- skem a nákladem c. k. knihoskladu. Cena vázaného výlisku 1 K 30h.

Komenský Leop Weigner Steinich Karlov já

20 article

svv SokolsYVesfnlk.s nre auindsb Všesokolský slet v Praze 1907. (Jako v kalleidoskop u. — Sokolstvo, pr prakt. vzdětání černohorské mláde že — Ruští studenti. — Praha- Bern.) — Jako v kaleidoskopu míjeti a stř ídati se bu- dou úchvatné obrazy na širém cvičišti leten ském prostná ovičení mnoha tisíc( cvičenců, cvi čení žen s kůželi, taneční rej ženských odborů mezinárodní závody, cvičení hosti (Poláků, Bul- harů, Chopvatů, Francouzů a t. d.), skupiny na patrových bradlech (Sokol pražský), evičení se sudlicemi (župo východočeská), cvičení s kopí mi (župa krále Jiřiho), s puškami (župa pobělo horská), společná cvičení s palcátem a stítem (župa středomoravská), cvičení na 16 koních (župa Sladkovského), serm krátkou holí atd. atd Zajímavé bude tež vystoupení župy krušnohor ské, jejíž členstvo sestává převážnou většinou z horníků. Provede se 160 evičenci společná cvičení krajčékem (hornickým nástro jem ke kopání uhlí, lidově „krumpáč?), při čemž jednotlivými sestavami symbolisují se práce v dole a práce národní — sokolská. Některé mo menty jsou přímo úchvatné, zejména, ony, jež jsou přikrašlovány monotonním a ponurým prc- voláváním hesla hornického „Zdař bůh!“ Také středcčeská župa připravuje neobvyklá a nevídaná cvičení: za zvuků válečné hymny prověsti má 420 cvičenců pomocí praporů a kopí znázornění bitvy, při čemž význačné momenty biteční vřavy znázorňují se různými důmyslnými cviky. — O účastenství ciziny, oficiálních zá- stupců našich přátel za hranicemi, rozhodne se již v nejbližších dnech. Starosta měst pražských dr. Groš svolal za tím účelem zyláštní schůzi presidiální komise, na které za účastenství so- kolských zástupců bří. dra. Scheinera, dra.

Polák Francouz Sladkovský bůh doktor Groš Scheiner Praha Bern Sokol

21 article

No votného a dra. Jindry Vaníčka roko véno bude o tom, které, representace mají býti městskou radou pražskou ke sletu oficiálně po- zvány. Avšak již dnes jest jisto, že nebudou mezi námi scházeti přátelé českého národa z Ce- tyně a Něgůše, kteři u příležitosti sokolského zá- jezdu na Černou Horu projevili k řadám sokol- ským tolik lásky a oddanosti, že není jí mezi slovanskými kmeny rovně. Všesokolský slet bude tedy mohutnou odezvou nadšených a nezapome- nutelných dnů, ztrávených loni na slovanském Jihu. Nikoli však odezvou akademickou pouze, vrcholící v jásavém projevu bratrské lásky, ný- brž i praktickou a' trvalou. Neboť v předsednictví Č. O. S. schválen byl návrh br. dra. Sjchei- nera, aby veškeré župy sokolské bud samy o sobě, neb ve sdružen s jinými vzaly sinastarostvýchovu jednoho zmladých synů Černé Hory a nákladem svým se postaraly jeho odborné vzdělání. Jedná se ze- jména o odchování zručných řemeslníků a ho- spodářů, že každá župa s radostí převezme péči o svého malého Černohorce a že z něho odchová čackého Slovana a Sokola. — Ředitel gymnasia v Kyjevě na Rusi, dr. V. Petr, oznámil staro stovi Č. O. S., dru. Scheinerovi, že zavítá se svými žáky, počíem 40, do Prahy a prodlí zde po všechny dny sletu všesckolského. „Chci — píše — aby vlastním zrakem spatřili celou slo- vanskou rodinu při společné práci a aby uchvá- ceni nadšením vštípili si do svých mladých srdcí

Vaníček Slovan Sokol doktor Petr Scheiner Č . O . S Kyjev Rus Praha

22 article

trochu toho slovanského sebevědomí, kterého zde na Rusi jest tolik zapotřebí.“ —, Rozpočet všesokolského sletu činí, jak bylo již několikráte zmíněno, okrouhle 300.000 K. Spíše více, nežli méně. Uhraditi se má vedle subvencí měst, okresů, peněžních ústavů a příspěvků jednotliv- ců, hlavně vstupným, které platiti můsí, stejně jako jiná léta, též všichni účastníci sletu cvičíeí i necvičící. Každý Sokol, který se sletu zúčastní, musí totiž opatřen býti legitimací a odznakem, za který zaplatí obnos 4 K. Kromě toho veškor jednoty i župy hotově složily značné peněžní příspěvky na slet, takže důvodně možno tvrditi. že Sokolstvo platí si svéslety z vel- ké věvšiny samo z vlastních pro- středků. Nelze ovšem upříti, že suma 300 tisíc korun jest na naše poměry ohromná, avšak přes to u porovnáni s jinými výdají při sjezdech francouzských, německých neb švýcarských gymnastů zůstává mnohem pozadu. Jen příkla- dem uvádíme, že při loňském sjezdu gymnastů švýcarských v Bernu činily výlohy sjezdu celkem 509.817 franků, při čemž zbyl nepatrný zbytek 900 fr. A švýcarský ústřední spolek tělocvičný čítá méně členů, než Č. O. S. — 51.766 proti 52.169 České obce sokolské, dle její statistiky z r. 1905.

Sokol Rus Bern

23 article

Sokolská jizda při sletu všesokolském v Praze. Po třetí zúčastní se letos jízda sokol- ská sletového vystoupení a to dle provedených příprav v míře velmi čestné. Ušlechtilý tento od- díl cvičení tělesných získává si po všech vla- stech našich vždy více příznivců, kteří správně pojavše úkol sokolský, nehledají pouze ve slav- nostním vystupování v průvodech nejvyšší cíl jízdy sokolské, nýbrž vážnou a soustavnon praci na jízdárně vychovávají jezdce v duchu sokol- ském, t. j. skýtají mu zdravý tělocvik, spojený s ladnými a zábavnými reji, šlechtícími jako každá za myšlenkou se nesoucí zábava tělo i du- cha účastníků. Radostnou pro jízdu sokolskou jest okolnost, že sletoých cvičení jízdních zú- častní se letos odbory přečetných jednot mimo- pražských. Bylo by žádoucno, aby společné ve- řejné vystoupení sokolské jízdy dalo podnět ke stálé a pevné její organisaci, neboť jednotlivé odbory pracují dosud roztřištěně. Není tudíž jejich práce tak ujednocenou, jak by bylo žá- doueno. Chystaná cvičení jízdní stanovena byla ve schůzi delegátů 8 jízdních odborů, konané v Praze. Budou pak předvedeny cviky tak, jak v jednotách jsou pěstovány; žádné tudiž dostihy, ni závody, nýbrž přesná a vážná práce sokolská.

Praha

24 article

Ukázky metání na koni neosedlaném v klidu, a všech chodech, reje jezdecké se zbraní a beze zbraně, skok přes překážku a pořadová cvičení oddílů jezdeckých, to obsahuje stálá činnost jízdních odborů a má býti též naší verejnosti předvedeno. Sokolstvo jediné mezi všemi jino- národními sdruženími tělocvičnými může na to poukázati, že pěstuje dle všech pravidel jezde- okých cvičení v jízdě koňmo a že zachovalo se dle přání prvního náčelníka svého dra. Miroslava Tyrše, zařídivši cvičení svá tak, aby přesně při- léhala k tělocvičné soustavě sokolské vůbec. So- kolská jízda vystoupí veřejně v pondělí dne 1. července 1907 o 4. hod. odp.

Tyrš národní sdružení

25 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Athletika a sportovní hry-

26 article

** Dnešní zápasy. Na hřiští S. K. Sla- vie: O 2. hod. Slavia Res. v. F. C. Viktoria, soudce F. Hrdlička; o 31/2 Slavia v. Hanauer F. C., soudee týž; na training. hřišti o 2. hod. Slavia Jun. v. Čechie IB. (Karlín), pohárový zápas. — Na hřišti Nov o- městského training všech tří mužstev (schůzka o 1. hod. v klub. místnosti). — Na hřišti DFC. zápasy prvých mužstev Sparty a DFC. — Na hřišti Spar- ty: O 114 hod. Slavoj II. v. Staroměstský II., soudce Seidl; o 31/2 hod. Slavoj I. v. Staroměstský 1., soudce lýž. — Na hřišti karlínském: O 2. hod. S. K. Meteor (Praba VIII.) v. Čechie (M. Str.), soudce MIUC. Freja; o 31/2 hod. Čechie (Karlín) v. Praha I., soudce M. Doucha. — Na hřišti Vršovic? O 134 hod AFK. Vršovice II. v. SK. Viktoria II., soudce Šmucr, 31/2 hod. Vršovice I. v. Viktoria I., soudce týž. — V Kolíně n. L. AFK. Kolín v. S. K. Kartín, soudce Pleskot. Ohlášený zápas Smíchov II. v. Vinchradský II. odřeknut.

S K Sl F Hrdlička F C Seidl M Doucha Šmucr Kartín Pleskot Smíchov II Karlín Čechie Praha Vršovice Kolín Slavia Resa Slavia Slavia Juna Čechie Ibo DFC Sparta Spar Slavoj Čechie AFK Viktoria II Viktoria I Slavoj II Meteor Prab VIII

29 article

** Dvě vyzvání. Jak. Koch prohlašpje v B. T. proti vyzvání Siegfriedovu, že jest mu kdykoliv k disposici v círku Schumannově, kde jest angažován. — Padubný vyzývá v témže listě všechny v Ber- líně přítomné zápasníky na maích v kterémkoli z ber- línských klubů nebo cirku. Vyzvání mluví o t. zv. mistrech světa a vítězích v „zlatých pásech“, Automrobilismus- Mercedes automobil králů, král automobilá. Mercédě onn te Mercéde Electridue Nejvznešenější, nejtišší, nejepoleh- livější,Dv užívání nejlovnější okypáž. Výhradní prodej pro Rakousko-Uhersko:

Koch Siegfriedův Schumannův RakouskoUhersko mercedes automobil král

30 article Ludvík Halphen, Vídeň-l., Schottenring 6. 500e

Ludvík Halphen, Vídeň-l., Schottenring 6. 500e Mercedes ve vídeňském salenu automobilním: Jedním z nejvíce vyhledávaných standů jest páně Halphenův, který poskytuje bohatý výběr zajímavých jednotlivostí. Jak známo, vyrábí Mercedes vedle „benzinových“ smíšené (elektro- benzinové) a elektrické vozy. Zástupcem prvých jest ztyřválcový stroj o 45/50 k. s. s červencu ote- vřenou karosserií a americkou přepychovou střechou. Chassis a karosserie ukazují do posledního delailu přesné provedení, kleré cannstadtskému domu získalo nepřehledné řady klientů, zejména mezi přáteli „velké turistiky. Jako nové, ale přece už z dřívějěka známě

Halphen Halphenův Vídeň Mercedes Schottenring