Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

V Praze, v neděli 10. března 1907.

Praha

3

Číslo 69.

4

V drobném prodeji:

5 article

Na ranní a odpol. 1Ist předpláef se- v Praze v administraei n . . . . 6 K — s dvojí donáškeu ntnt ta . . . . 7 K 6o ve sllalkách na něsíc . . . . . . 2 K B0 Poštou: nns. . . . . . K6 n čtort let s dvejí zásllkon nřk . . . . ne ětrrí lota

Praha

6 title

Dnežní čisle pro Prahu le o 20 stranách.

Praha

7 article Po valném sjezdu národní strany svobodomyslné.

Po valném sjezdu národní strany svobodomyslné. Minuly slavnostní dny, dny valného sjezdu národní strany svobodomyslné a oslava osmdesátých narozenin dra. Eduarda Grégra Mnuly — zanechaly však nevyhladitelný do jem v myslích účastníků. Dnes, kdy obvyklá práce nás opět všecky zaujala, možno klidně a věcně uvažovato důsledcích obou slavnosti. Jaký má význam vykonaný právě valny sjezd národní strany svobodomyslné a oslava dra. Ed. Grégra pro naši stranu, pro náš národ? Uzákoněním všeobecného hlasovacího práva pro radu říšskou nastala pro náš národ nová situace. Nová tím, že v novém parlamentu, jenž bude mít jakožto lidovy parlament mnohem větší vábu nežli jeho předchůdce, národ český a Slované tohotc soustátí budou větším počtem poslanců za stoupeni nežli dosud. Naproti tomu však možno předpokládati že z voleb v celém soustátí vyjde velký počet ne li většina poslanců smýšlení konservativ ního a klerikálního. Pro nové tyto poměry jest třeba veřejnost českou připravovat, jes nutno naše domácí poměry upravit tak, aby v novém parlamentu zastoupen byl národ náš delegací vědomou si svých cílů, dele gací složenou z mužů poctivých, jimž zájem národa leží více na srdci nežli zájem osobní, a mu zů svobodomyslných. Ze všech stran českých v tomto právě směru národní strana svobodomyslná dosud nejpečlivěji pracovala a výsledek své práce předložila valnému sjezdu důvěr níků. Souhlas důvěrníků ve slavnostní dny jest nejlepším svědectvím, že dosavadní pří- pravy vykonány byly správně.

Grégr Slovan

8 article

Strana reorganisovala svůj program provedla vnitřní svoji reorganisaci. Konec sporům ve straněl Uvnitř strany není vítězících, není pora- žených! Všichni, bez výjimky zapomenuvše na osobní nechuť, nevracejíce se k výtkám, jsme pracovali, bychom stranu posílili a po- mocí strany reorganisované posílili národ v jeho zastoupení v přištím parlamentu. Chyb dopouštějí se jednotlivci i strany — ale chyby vytýkat jest třeba v době pří- hodné, kdy možno zabrániti dalšlm, ale ni koliv v době, kdy třeba napnutí všech sil, by zabráněno bylo pobromě národní, v době kdy připravují se poměry nové. Odstraněním vnitřních sporů učiněn by prvý krok k sesílení strany. Program národní strany svobodomyslné jenž předložen byl valnému sjezdu důvěrníků obsahuje vedle části politické část hospo- dářskou, v níž podrobně jest uvedeno, jakým způsobem hodla strana pracovati k usku- tečnění požadavků jednotlivých stavů. Zde shledají se rolníci, živnostníci, úřadníci, ob- chodníci, (průmyslníci atd. se svými poža- davky, a ti, jimž neschází dobrá vůle, do- znají, že k vůli zájmům stavovským není třeba tříštit českou společnost — vždyť je jich požadavky chce dle sil svých a dl možnosti provádět národní strana svobodo- eha zn. s myslná. Dalším krokem bylo vstoupen mladší inteligence do národn strany svobodomyslné.s Zástupcové inteligence, stojící mimo strany

strana svoboda

9 article

zúčastnili se porad o reorganisaci programu a o vnitřní reorganisaci strany, a vstoupili po docílené dohodě loyálně, bez vý- hrad, bez osobních ambicí do strany. Valný sjezd strany pak docílenou dohodu nadšeně schválil. Znamená tedy jednání valného sjezdu národní strany svobodomyslné konec roz- poru mezi mladší inteligencía stranou, a dohodou tou omlazen a posílení strany. Při oslavě dra. Eduarda Grégra nebylo snad účastníka, jenž by se byl ubránil hlu- bokému dojmu, jímž na něj působily pro- jevy Eduarda Grégra a dra. Mattuše. Dva muži, již po řadu let stáli v popředí dvou nepřátelských táborů podali si tu ruce vzdor dlouholetým, prudkým bojům politi- ckým navzájem se ujistili o tom, že nikdy nepochybovali o pravé lásce k národu, upřímné snaze prospět své vlasti jeden o druhém. Oba ony projevy znamenají ne-li o stranění rozporu, tedy jistě klid- nější na dále spolužití obo kdysi tak nepřátelských stran Valným sjezdem svým připravila tedy národní strana svobodomyslná půdu pro práci volební. Na široké veřejnosti české jest, chce-li na této cestě ji následovat. Národ, upící v okovech germanismu. národ, jemuž téměř všecka prava jsou od- ňata říší, provozující na jeho úkor poliliku centralistickou, národ, obývající zemi, vklí něnou do velké, silné říše německé, nemůže jinak uchránit své bytí, nežli neohrože- ným hájením svých prův a svýc s vobod.

Grégr Mattuš

10 article

Takový národ nemůže provozovati jinou politiku, nezli národní a svobodo- myslnou. K vítězství může věsti národ náš jen strana poctivě česká, strana svobodo- myslná a pokroková. Na svém valném sjezdu národní strana svobodomyslná prokázala, že takovou stranou je a býti chce Žádný národ se nedal nikdy věsti stra- nou, hájící zajmy jediného stavu Chce-li národ náš tento neblahý pokus učiniti, nechť vyšle na příští říšskou radu jedině poslance agrární — poskytne tak sám, ve svých velkých eílech poražen, aspoň od- strašující příklad narodům jiným- K tomu však u nás dle našeho pře svědčení nikdy nedojde! Snaha po osvobození našeho národa jest v lidu našem silnější, nežli zájem sta vovský. Pracuje pro své hospodářské povznesení ve všech vrstvách, nezapomíná lid český na to, že bez politické svobody jest národ náš národem druhé řady, bezmocným a utisko- vaným. On v zájmu svém vlastním chce být veden stranou národní, českou, svobodo myslnou, mající porozumě ní pro hospodářské zájmy všech vrstev. Svým valným sjezdem dokázala národní strana svobodomyslná, že pro příští velké úkoly na radě říšské jest připravena. Posílena vnitřně, omlazena, s jasným programem, uchází se národní strana svo bodomyslná o důvěru českého lidu. Strana naše vykonala svoji povinnost — osud její i osud na šeho národa leží v rukou če- ského lidu, od něhož strana naše očekává, ze v zájmu české věci také svoji povinnost vykoná.

národní a svoboda strana svoboda

11 article Neudržitelné poměry.

Neudržitelné poměry. Z jakých příčin dospěla vláda Körbrova- ku tak smutným koncům ? Poněvadž neměla odvahy jít svou vlastní cestou a za svým programem. Poněvadž zradila průběhem několika těch let co u kormidla lodi státní stála, nejen jiné, kteří jí z počátku důvěřovali, než také samu sebe. Nastoupil baron Gautsch se svým prohlá- šením, že s volnýma rukama ujímá se vládya nezná diktátu ani s té ani s oné strany. Však již po několika měsících bylo patrno, že uvízl zrovna tak, jako Körber: v zajetí německo- ústaváckého diktátu. Baron Gautsch nečekal ovšem až bude vytlačen, nýbrž šel sám. Nastoupil baron Beck, provedl obrovské dílo, jehož uskutečnění zdálo se býti nemož- ným, dokázal, že je mužem silné iniciativy překvapující obratnosti, že je vedle toho také státníkem šťastným. Leč přes všechno to dnes patrno, že i on nalézá se dnes zase již na šikmé ploše, po níž k pádu svezli se jeho předehůdci. Také baron Beck nemá odvahy — tl aspoň se zdá — čeliti německému vzdoru, jehož vedoucí heslo znamená rozklad a zkázu říše. Také on, místo aby dokázal pánům, jže konec, pro vždy konec snům o panství německém v Ra- kousku, snaží se protlačiti se mezi germánskou Scyllou a slovanskou Charybdou, také on jest pouhým následníkem politiky, zahájené hrabětem Taaffem, jež vrcholila na kratinkém a triviálním hesle: kbudiž v politice dále vuřtlováno.« Je ze všeho patrno, že nedostává se mu náležité odvahy naproti Němcům i v takových otázkách, jejichž obsah je nejčirejší sprave- dlnost.

Gautsch Baron Gautsch Beck Charybda Taaff Němec

12 article

Nehledě k nápadným odkladům v řadě otázek významu ne tak velikého, každý pozor nější sledovatel aktuální politické historie v tomto státě dospěl ku přesvědčení, že způsobem tako- vým, jakým se té doby u nás politika provo zuje, to dále nepůjde, Soudní a jiní úřadnici ná odnosti naší již k vůli své národní přislušnosti jsou těžce poško- zováni a týráni, nějakou dobu konečně snad ještě opásají se trpělivostí, řada jiných otázek pro národ náš důležitých, nedá se odstaviti n dobu, až zlibl se paou ministru krajanu Němci jim defiuitivně zakroutiti krk, a proto nedá se také mysliti, žeby možná byla existence sněmu tohoto králov- ství za poměrů, jaké v něm panuj dnes. Sněm tohoto království má i v tom smut- ném zbytku staré samosprávy a bývalé samo- statnosti, jež konservována v Schmerlingově zemském řádu, přece jestě tolik závažných po- vinností, zejmena v oboru obecného vzdělánía v různých otázkách hospodářských, že jakákoliv stagnace v oboru tom znamená téžké poškození obyvatelstva, znamená škodu, jež lhostejna může býti jen zjevnému nepříteli této země a jenž oproti ní naplněn nejjedovatější záští. A v úplné stagnaci, pokud jde o řešení otázek nejdůležitějších a nejvýznamnějších, na lezá se sněm tohoto království již po řadu let Němci, kteří předstírajíce zájem celého státu chtějí za každou cenu v této zemi zůstati ná- rodem panujícím, reklamují pro územi, jež na zvali proti právu a faktickým poměrům něme ckým územím uzavřeným, zvláštní, zcela oddě lenou správu, naléhají prostě na zničení státo právní jednoty této zemé a prohlašují, že nepři pustí vůbec žádné prospěšné činnosti na sněmu dokud rozhodující činitelové neučiní jim, pokud se týče rozdělení země, po vůli. Takový je dnes stav věci u nás i nebyle by politika ani upřímná ani rozumná, tajit se tím.

Němec Schmerlingův

13 article

A ve vládě Beckově sedl jako člen kabi- netu muž, jenž se stanoviskem tímto se sto- tožňuje, jenž ku provedení tohoto německého požadavku pracuje a jenž nanejvýš hledá pro velikou tuto akci populárnějšího názvu. A při tom sněm království českého, zá- konná represenlace této země a sbor zákono- dárný dnes nemá ani té moci, aby nepopíratel- nou většinou jmenoval zasloužilého, veskrze způsobilého, výborného úřadníka ředitelem jed- noho ze zemských ústavů finančních ! Národní odpůrci naši a nepřátelé této země chtějí uvésti sněm její ad absurdum. Jim ne- stačí centralistická soustava, jež je podkladem veškeré struktury státní v Rakousku a jež skra na skrz prodchnuta je německým duchem prováděna německým jazykem, oni, kteří vy- lučují z vyšších úřadů a z ústředních míst sy- stematicky české žadatele, jichž není a n pět procent, žádají za dodatečné uskuteč- nění punktačního ideálu, zůstati totiž pány na prvním místé v celých Čechách, i v českém kraji, nás ale ze »svého« území, jak je nazý- vají, úplně vyloučiti a snížiti na tvory s men- šími právy, než jakých by tam potom požívali cizinci. S největší rozhodností bychom se opřeli výtce důvěřivých a národně méně citlivých, jichž v naší společnosti, žel, je až přiliš mnoho, že přeháníme a černěji na věc pohližíme, než jakou ve skutečnosti je. Odkazujeme prostě na nynějšího mluvčího Němeů v Čechách, na dvorního radu Bachmanna, na projevy dra. Eppingra a na vý- klady pana Prada. Vyvozujeme z nich nanejvýše s logiekou přesnosti a povinnosti nezbytné dů- sledky.

Jim Bachmann Prado Beckov Rakousko Čechy Něme

14 article

Za týden bude po sněmu a na podzim bude nutno provésti volby pro období nové. A tu se tážeme, mátli konstituční represen- tace tohoto království zůstati i na příště takovou, jakou je dnes? Němci odpovídají na tuto naši otázku unisono: »Ovšem, nesvolite-li k tomu, aby národně rozdělena byla tato země!« A co vláda? Bude i na dále nečinně pohližeti na frašku. kterou Němci na sněmu zemském provozují? Bude hledati kompromis. Přejeme ji štěstí k tomu, však, ochotn jako vždy k čestnému pro náš národ smíro v této zemi, prohlašujeme hned z předu, že se způsobem, jakým Němci vyřiditi chtějí vel- kou otázku kompromisu, naprosto nemůžeme souhlasiti. Prohlašujeme to napřed, aby nás ne- stihla potom výtka, my že svým vzdorem shodu znemožnili. Jsme přesvědčeni, že vláda se svým stano viskem poctivého makléře nepochodí a důvodně nuplnénr jsme obuvoue vnajemnou— ohodou, problém, od něhož závisí další osud této říše. vyřízen nebude. Nejde tu o spor dvou stejně oprávněných. stejně mocných činitelů. Jde tu o spor uchva- titele s oloupeným o právo. Nejde tu o pře snější vytčení meze v hádce právní, nýbrž o vy- dání a o navrácení uchvácené kořisti. A za ta- kových poměrů nesmí se vláda spokojiti s úko- lem ochotného sprostředkovatelé, nýbrž sama doznati musí barvu, na které straně dle jejího přesvědčení právo a kde křivda.

Němec

15 article Za svéprávnost království a zemi.

Za svéprávnost království a zemi. Kdežto u nás hřišně svévolný vzdor zasle- peného záští německéhe brání každé vlastenecké snaze naší po žádoucím a oběma národům stejně potřebném rozhojněni svéprávnosti a svézákon- nosti král. českého, v Haliči veškeré strany pol- ské zahajují právě pozoruhodncu činnost za vy- dobytím zemi své a sněmu haličskému dalších vymožeností autonomistiekých. Malorusové ovšem netají se tesknou domněnkou, že Poláky vedou

Polák Halič

16 article

žom mtož

17 article

ranní číslo o sobě. . . za 8 h odpolednl . . . . za ? h Ve sllalkách na venkovs- ranní číslo. . . . . . . . 10 h odpolední . . . . . . . . 4 b Inseráty plati se hotově napře Předplacení a inssrty přljímá sdmlnl- strane v Marianské ulicl č. 3. Tam nacházejíi sel těž redíakce. Eiskárna s ezpelice „ Národnich Listi“. Rukoplny se novnaesjí

Národnich List

18 article

při této jich snaze pohnutky panovačnosti vše- polské, namířené k újmě a škodě živlu malo- ruského v zemi, že Polákům nejde o zvelebení samostatnosti země, aby oběma národům v ní dostalo se života volnějšího, svobednějšího za plré národní rovnoprávnosti, nýbrž že polští autonomisté mají za cíl pouze utužení svobody a moci svého národa a svého jazyka vlastního — kdežto živlu a jazyku maloruskému hrozil by pak snad osud podobný, jako Slovákům vUhrách, nebo Polákům v Poznani. Nechceme rozsuzevati — neníť to věci naší — na kolik jsou tyto obavy a teskné starosti Malorusův haličských opodstatněny — nýbrž jako Slované můžeme vůči starému a bolest- nému tomu sporu polsko-ruskému v Haliči jen opětovati toužné přání našeho Karla Havlíčka, aby vlastenci polští moudře podali svým roztrp- čeným ruským spoluobčanům. pravici ku pocti- vému, v pravdě bratrskému dohodnutí a vyrov- nání: a tak, abstrahujíce od této rodinné, domácí neshody, oceňujeme prostě velevýznamný skutek polítický, že sněm největšího králevství této poloviny říše, sněm haličský, stává se, krátce po odhlasování všeobecného hlasovacího práva pro parlament cislajtánský, předbornikem v zápasu za rozšíření svézákonnosti a svéprávnesti zemí, což zajisté nemůže zůstati bez povzbuzujícího, mravného účinku na veškoré přívržence a přá- tele zdravé této myšlenky státní, kterouž jedině může se Rakousko vyprostiti a vyléčiti ze své staré choroby a zotaviti k životu novému

Polák Slovák vUhry Malorusův Slovan Havlíček Poznaň Halič Rakousko

19 article

S tohoto stanoviska vycházejíce cheeme ve- řejnost naši obeznámiti dnes s podstatnými my- šlenkami návrhu všepolského poslance dra. Gl binského, jenž přikázán právě ústavnímu výboru sněmu haličského. Na prvém místě žádá návrh ten, aby sněm zemský byl pravidelně každého roku svolán a zasedal nejméně půl tře- tího měsíce. Za druhé: Aby nebyl v zem vyhlášen žádný zákon zemský, než na kte- rém se řádně usnese zemský sněm a který stvrdí král a císař. Každý sněmem usnesený zá- kon budiž předložen králi a císaři k sankci zemským maršálkem, místodržite- lem a ministrem krajanem halič- ským. Králem schválený zákon nechť pak jest spolupodepsán, ne jako dosud odbor- nými ministry ústřední vlády ví- deňské, nýbrž haličským minístrem krajanem, aby tak instituce ministra krajana ha- ličského stala se zákonně zabezpečencu, nezruši- telnou. Za třetí: Sněmu zemskému při- sluší právo, aby kontroloval parlament- ními prostředky působnost veškerých správních úřadů v zemi, jakož i právo. v případech porušení zákonů se strany úřadů zzeměpanských volal místcdržitelek zodpovědnostI. Za čtvrté. Raířen finanční autonomie země tím způso- bem, aby sněm mchl bez císalského dovolení zvyšovati přirážky až do 100 pro- cent státních daní, čímž by finanční hospodář- ství zemské stalo se neodvislým od libovůle ústřední vlády vídeňské, která dnes může jedi- ným trhnutím pěra celý rozvoj země zarazit. —

20 article

Za páté: Na požádání sněmu musí místodržitel býti přítomen jeho schůzím, aby poslanci mohli k němu činiti interpelace a zahájiti o jeho od- povědi k nim rokování. Místodržitel jest povinen každý dotaz zodpovědít, anebo údati důvody, pro které nedá k němu odpovědi. — Dále žádá po- slanec Glabinski, aby byl ze zemského zřízení vyškrtnut § 16., dle něhož měl sněm zemský právo obesílati radu říšskou. O toto právo byl sněm oloupen bez svého svolení r. 1873 zavedením přímých voleb. Nechť je tedy tento protizákonný stav nyní konečně odstraněna upraven. Dále navrhuje změnu § 18. zemského zřízení v ten způsob, aby dnešní právo- moc sněmu zemského byla pro všechnu

21 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 9. března. 6— (Kronika.) Připravy k výstavě roku 1908 čile pokračují. Zástupce podniku rozvinul onehdy na veřejné schůzi povšechný obraze Vý- stava bude prý rozsáhlejši, než byly dosavadné. — A jaký bude zevní ráz? ozval se po přednášce z posluchačstva český živnostník. Odpověď zněla dost neurčitě. Mohl se j tazatel sám domysliti. — Výstavu pořádá Obchodní komora, dvou- jazyčný ústav. Zevní ráz podniku bude — dvou- jazyčný ! Snad neuznáváte hledisko za správné. At si je komora pro svoji osobu ústav povahy jaké chce, výstavu přece nepořádá si pro sebe, ale pro veřejnost. A veřejnost je v Praze naše, česká. Všecky zřetele slušnosti ukládají, aby ráz zachován byl podniku český. Počítá se i na německou návštěvu! — Nikdo nebude bránit německé návštěvě Němec, který přijde, bude věděl, že se nalezá na české půdě! hdipa nonježev — A vystavovatelé Němci ? — Jsou rovněž hosty! A k hostům všeck dvornost. Ať si vystavovatel Němec na svém stánku, na svém zboží vyrazl svoje němectvl. jak se mu libí, ale ráz veřejnosti, ráz území. národnost kraje nelze k vůli němu zapirat. Na světových výstavách bývají účastni také Němei a výstavy přece zachovávají ráz své země. — Jsme v zemi dvoujazyčné! Oba náro- dové jsou tu doma ! .. — Tuze hezky! Ale je tu dosud s po o jazyková práva! A dokud spor neni roz- řešen . .. — Komora je odborný ústav. Nezabývá se řešením národně právních sporů ! . .. — Právě proto, že se nezabývá, nesmí do sporu zasahovat! A vnucovat veřejnosti

Němec Praha

22 article

ráz, dosud právně nepřijatý, znamená zasa hovat, znamená porušovat právo veřejnosti. — Ale výstavu, jen českou zase komor pořádat nemůžel — Proč by nemohla? Nemá snad svoj českou většinu ? Nejsou funkcionáři našinci? A popud k výstavě nevyšel snad s české strany? — Jsou však zřetele, jež komoře vymezují určitý postup — A směřuje-li postup na úkor zájmu národního? — Jakáž pomocl — Velmi snadná pomoc! Pak má prostě slovo imperativ národní kázně: výstavu — ne- pořádat! — A životné zájmy celých tříd? Náš prů- myst, náš obchod, naše živnostnictvo, naše ře mesla dávno volají po větším podniku! — Volají opravdu? Tím lépe ! Pak tedy třeba, pustit se do velkého podniku. Al tak, aby při tom netrpél velký národní zá- jem! A jestli jedno pořadatelstvo má ruee svázány a nemůže jednat bez újmy celkového zájmu, pak je další úkol zcela jasný. — Jaký?

Al

23 article

1ov šovo sddnn

24 article

Pak zájem celku ukládal jediný správný postup; povolat pořadatelstvo jiné, které by mělo — ruce volné! o n Po přednášce výměna názorů. Jaké jsou clle, jaký je význam podniku? Naši krajané odpůrci dostanou své naučení! Ať se téší Na výstavě v Liberci nás prostě odstrčili. Uká- žeme jím, jak u nás rozumíme rovnoprávnosti Svoji velkomyslnost, zkrátka, prokáže- me! Pozveme své milé krajany k soutěží a — zvítězímel Velkolepé! Jaký vzlet mysli! Je-li velkomyslnost opravdu vzácná etnost A co je vzácné, je-li také snadné? Konat velkomyslnost na příklad nenáleží-li silnému, kdo vládne nadbytkem, kdo se citi na vrchu, kdo má někoho p o

Liberec

25 article

sebou, kdo je prošen, aby prokázal mi lost? Ale stát někde vyhostěn přede dveřmi dovolávat se tepry svého práva a k tomu pořád marně, mít nad sebou soupeře, který je hotov co chvíli sevřit moje hrdlo a mluvit při tom o své — velkomyslnosti? Či to může jiného něco vyvolat, než veselost anebo — soustrast? A soutěž národních živlů na výstavě? Ob- vod komory čítá dva miliony obyvatel, z toho několik tisíc našich krajanů druhého jazyka Dva miliony se těší »zvítězit« nad několika ti- síci? To jaksí za vyšší záměr podniku! Tak nizounké si vytyčujeme cíle? Nemají-li se věci vlastně jinak?

Ob

26 article

Nikdo od nás nečeká, že svou výstavou »zatemníme« podobné sousední podníky. Také se nikdo neuchází o naši milost a velikomysl- nost. Nikdo jí od nás nemá zapotřebí. Jiného však něco čekáme především sami od svého díla ! Chceme je postavit na odiv, aby podávalo důkaz, že není správno, co se o nás tvrdí, že jsme živel kulturně nehodnotný, neschopný stanouti o své újmě na roveň jiným, živel bez povahy a sebevědomí, neschopný vytknout sobě velkou ideu a stát k ni, zasadit se o její skutek se vším důmyslem a se vší energil, že nejsme podružná čeleď, nesamoslatná, schop- ná leda přisluhovat a dovážet ochotně plsek cihly k cizím stavbám, pod dozorem vyšší přízně, ale neschopná na sebe spolehnout! To je, co očekáváme od každého podniku, který chce zváti se »naším« a počítá roznítit širokou duši našeho národního tělesa. Máme za- potřebí, aby sebevědomí naše bylo povzbu- zeno. Žárlivě si hledíme námek, které nasvěd- čují, zdali podnik je »náš« anebo není, zname- ná-li naši silu anebo naši slabo st. Široká bytost národa má pro ty věci svá jemně vyvinutá čidla, nedá se oklamat. Změři si podnik od hlavy do paty a bezpečně si od- hadne jeho národně mravný význam. Uvítá jej buď s nadšením anebo s — mrazivou lho- stejností.

27 article

Nu, nač tak tragicky! V nejhorším pří- padě tedy malý schodek! Nebude první an poslední! Na sta výstav překrásných už tak skončilo ! .. — Nový úraz národního zájmu! — Proč národa ? Otázku hospodářskou vy- řídí sobě jiní činitelé. — Ať si vyřídí! Čert vezmi! Jinde však je úraz! Podnik, který se nezdařil, poškozuje svým stínem druhý, podobný, který má — násle- dovat! V nedaleké dobé má být v Praze pro- vedena velká slovanská výstava. Zdar velikého díla žádá, aby nepředcházelo nic, co by mohlo skličovat, ubrati chuti, podlamo- vat sílu. Zájem celku ukládá ostražitost! . . Zase ten velký zájem! A stále tak přezírán, odstrkáván a zanedbáván! Je zřejmo, na čem především sejae. Na tom, aby naše slova neodporovala našim skut- kům! Prohlašujeme svůj nárok na rovné právo pravíme se být živlem rovnocenným. Naši od- půrci popírají naše právo, shledávají nás pod cenou našich požadavků. Kdo má pravdu ? My anebo naši odpůrci? Slovo nic nedokáže, jen skutek má váhu průkaznou. Kde je náš — skutek? Živel sebevědomý, nenabízí se bez pod- mínek! A dokud podminky nejsou smluvenya zaručeny, čeká, spoléhá — na vlastní slly. Tu je moment, osvědčit svoji — povahu Podminky rovného práva mezi námi a na- šimi odpůrci nebyly ještě nikde smluveny a za- ručeny. Dokud nebyly, ukládá zájem národa čekat a — hledět si svého. A je-li třeba něco stavět, podnikat, pořádat! tedy sám stavět, sám podnikat, sám pořádat. Spoléhat na své síly. Jen tak možno přesvědčit druhé, že sám v svoji hodnotu věří m.

Praha

28 article

Naši odpůrci věří ve svoje slova, neuzná- vají nás a důsledně svému slovu s námi jednají Také my jsme sami sobě povinni důsledně jednat. A dokud spor není rozřešen, nedo- pouštět ve své domácnosti nic, co by nasvědčo- valo, že s ami v sebe nevěříme, že upouštíme od svého dříve, než bylo domluveno. Š l a pe velký národní zájem, klade nižší zájem nad vyšší, kdo fedruje dvojjazyčnost v českém území dřive, než byla zajištěna také — v ně- meckéml Hlas nevole: — Kdo to praví? Kdo je povolán pozve- dat svůj hlas jménem nějakého vyššího zájmua prohlašovat jiné zájmy za ni žš1? . . . Veliká, trapná — pomlčka. Nikdo se nehlásí! Jak to možno ? Není opravdu žádné instance, která by v otázce tak naléhavé, tak palčivé, tak životné byla po- volána promluvit své rozhodující slovo? Marně se rozhlížíte! Není takové instance! V záležito- stech výstavy opět se to ukázalo. Žalostný faktl Národ zápasí o svoji existenci, ale nemá nikoho, kdo by byl povolán zastupovati celek, rozho- dovati, co v jeho prospěchu se díti má, co nemá.

29 article

Komukoli napadne, může přijít, zájem celku od- strčit, obejit, popřít — nikdo se neozve, nikdo jmé- nem velkého zájmu nezakročí. A následek je přiro- zený. Nehájený zájem — podléhá. Jsme nezří- zený živel! Sami šlapeme skutkem veliký interes, o němž slovy prohlašujeme, že je nám — drahý. Naše vlastní skutky odporují našim slovům! A dokud tomu tak, není divu, naše vo- lání po rovnoprávnosti nemá váhy. Kde slova skutky nejsou v souhlase, tam mluvčí idey platí právem za pouhého — mluvku. Nemluví proto, že ve své slovo věří, ale proto, že mluvit považuje za svou — živnost. Budoucnost národa nemůže být v tom, co si národ pěkného namluví, ale v tom, jak své kroky a skutky zařízuje. A jestli se nezařizuje — nijak, jestli do- pouští, aby vyšší jeho zájmy v jeho vlastní do- mácnosti byly odstrkovány, zanedbávány a zapí- rány, pak právě podává důkaz, že netřeba se tuze ohlížet po tom, co o svě sebehodnotě pro- hlasuje — prázdnymi sie vy.