2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
masthead
10 března 1907. Črslo 69.
5
article
vaopn
Halší budoucnost zahaznečena proti všem mož
ným příštím přechvatům vídeňského parlamentu
K tomu konci budiž resoluční návrh poslanee
Starzyňského, přijatý poslední říšskou radou
vtělen do zemského zřízení haličského
V nově upraveném tom § 18. zemského zlízen
nechť pak se v souhlasu s onou resolucí říšské
rady vyjmenují všeliké ty záležito sti
zemědělské, jež přinálěžejí v právomoc
sněmu zemského a spolu ať se v něm vyhrad
svézákonnosti zemské úprava všech záležitostí
obecních, velkostatkův a organisace práv-
ních autonomních úřadův, o nichž
sněm zemský až dosud směl činiti toliko podrob-
nější opatření v mezích zákonů říšských. Dále
se vyhražuje sněmu zemskému zákonodárství
o zemské školní radě, o školách reálních,
výsokých školách technických a od-
borných, jakož i o ústavech učitel-
ských, jelikož o nich § 11. základního stát-
ního zákona o říšském zastupitelstvu nic bliž-
šího neustanovuje. Konečně vyhraženo budiž
sněmu zemskému zákonodárství o gym na-
siích v rámci říšských zákonův, jakož io
vnitřním zařízení knih pozemkovýl ch.
a posléze i ve smyslu resoluce říšskou radou při-
jate zákonodárství o organisaci správ-
nich úřadův státních v rámci říšských
zákonův.
ústav učitelský
6
article
Jsme nemálo dychtivi, kterak naloží s tě-
mito požadavky autonomistickými většina sněmu
haličského: neboť podle toho, jak se k nim za
chová, budeme moci usuzovati, jaké stanovisko
vůči hnutí autonomistickému vůbec a tedy
u nás zaujme vláda Beckova. Chystát
i strana naše, jak známo, pro zářijový zemský
sněm podobné opravné návrhy autonomistické
Bude, jak ve svém programu závazně přislíbila
„„pracovati k tomu, aby váha sněmů zemi ko
runy české byla zvýšena, aby působnost jejich
oproti říšské radě nejen nebyla zkracována, nýbrž
aby byla stále více rozšiřována, jme-
novitě prozatím v oborech, jež v zemích
vhodněji byly by opatřovány a též aby náčelníci
zemských vlád za provádění zákonů zemských
a v oboru zemské správy byli zodpovědni sně-
mům.“ — V Čechách není bez revise zemského
zřízení Schmerlingova v duchu autonomním
žádného pomyšlení na klid o příměří národní
A proto velice záleží na tom, zvědět, jak se po-
staví vláda k tomuto dávnému a a neodbytnému
požadavku národa našeho. Předzvěst o tom
možno že bude zjednána počinem sněmu halič-
ského.
Schmerlingův
Beckov
Čechy
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 9. března. (Nový zákon.) Zá-
kon, jímž se dlužním úpisům bukovinské zem-
ské banky přiznává pupilární jistota, byl panov-
níkem dne 1. t. m. schválen a dnes vyhlášen
V Praze, 9. března. (K uherskému vy
rovnání.) „N. W. J.“ se dovídá z Pešti, že
včerejší vyjednávání dra. Wekerla se zástupei
rakouské vlády týkalo se výhradně spotřebních
daní. Uherská vláda přeje si, aby se stanovení
spotřební daně ponechalo oběma státům, tak aby
každý o nich rozhodoval dle své potřeby a aby
se při nich zavedlo přikazovaci řízení, jehož po
užito již při cukerní surtaxe. Pokud jde o liho-
viny, tvrdí se stále určitěji, že uherská vláda
chce zavésti v Uhrách lihový monopol,
z něhož by státu plynuly nové, značné příjmy
V Praze, 9. března. (Z volebního ru
chu.) Sionisté, t. j. národní strana židovská
v Haliči, kvapem se organisují k nastávajícím
říšským volbám a doplnují svou kandidátní li-
stinu. Ve schůzi, konané dne 3. t. m. ve Lvově.
schváleno dalších pět kandidatur, takže sionisté
mají v Haliči už devět kandidátů pro městské
volební okresy Lvev, Brody, Tarnopol, Droho-
byč, Bučač, Kolomyji, Stryj. Židačov a Břežany.
Praha
Pešť
Uhry
Halič
Lvov
Brod
Tarnopol
Drdo
Bučač
Kolomýt
Stryj
8
article
Mimo to budou kandidovati také v Krakově, Sta-
nislavově, Žolkvi, Sokalu, Zločově a některých
jiných městech, kde židé tvoří značnější část
obyvatelstva. Na program sionistický kandiduje
také býv. poslanec dr. Straucher v Černov-
cích v Bukovině a dr. Schalit ve Vídni.
Lvovská konference se usnesla, že zvolení sio-
nisté nemají na žádný způsob vstupovati do poi-
ského kola, nýbrž maji založiti svůj vlastní, ná-
rodní klub. Proto orgán konservativní části pol-
ského kola, „Dzien. Pol.“ prohlašuje za zrádce
národa a odpadlika každého, kdo při volbách dá
hlas sionistovi. Odchovali jsme si — praví — ve
vlastní zemi nepřátele vlasti a polskosti.
Ze čtyř německých mandätů v Buko-
víně dva mají zabezpečeny židé; ve východní
části Černovců dr. Straucher, v radovecké
městské skupině dr. Wender, proti němuž asi
marně bude kandidovati býv. poslanee profesor
Skedl. V západním okrese černoveckém při-
hlásilo se dosud neméně než dvacet kandi-
dátů; naději na úspěch má tu prý německý li-
dovec. Ve venkovských obcích německých stojí
proti sobě také již pět kandidátů; mimo jiné
agitují tu i němečti antisemité.
V Praze, 9. března. (Chorvatský bán
o hlaholské bohosl užbě.) Současně
s předsednictvem chorvatského sněmu, jež při-
vezlo panovníku adresu sněmovní, meškal před-
včírem ve Vídni také chorvatský bán, hr. Peja-
čevič, jenž byl přijat ve slyšení krátce před
sněmovním předsednietvem. Ne bez důvodu
uvádí „Pester Lloyd“ slyšení bánovo v souvi-
slost s výtkou, kterou panovník učinil zástupcům
sněmu chorvatského proto, že sněm vo jednom
svém usnesení žádá za amnestii a že jeho před-
sednictve požádale biskupskou konferenci zá-
derskou, aby hájila práv slovanské bohoslužby.
Sokal
doktor
Straucher
Schalit
Pol
Wender
Skedl
Pejo
Lloyd
Krakov
Černov
Bukovina
Vídeň
Buka
Praha
9
article
„P. L.“ píše v té věci: „Uváži-li, jak se p-
novník při takových věcech přísně drží zásad
konstitučných, musíme onu výtku posuzevati
jako akci, provedenou v dorozuměni s vládou,
a nikoli jako osobní akt J. V.
Na jiném místě vrací se týž list k histori
sporu o hlaholskou bohoslužbu a tu píše: „Bi
skup Strossmayer přiměl svým časem pa-
peže Lva XIII., aby vydal breve, jímž se plat.
nost hlaholské bohoslužby rozšiřovala i na ně
které diecese chorvatské a slavonské. Na zakro-
čeni ministra vnějších věcí, jehož za to po-
žádala uherská vláda, ono breve nebylo
vyhlášeno a nynější papež Pius X. vydal nové
breve, jímž oblast platnosti hlaholské boho-
služby velice byla zůžena. Toto breve nabylo
platnosti zákona a bylo zasláno chorvatským bi
skupům...“ Mluví-li se tedy výše o tom, že pa-
novník učinil svou výtku v dorozumění s vládou
mehla to býti jen vláda uherská, a bán hr.
Pejačevič měl skutečně před svým příjezdem do
Vídné poradu s vládou uherskou v Pešti.
P L
Strossmayer
Pius
Pejačevič
Pešť
pež Lev XIII
10
article
Po slyšení předsednictva chorvatského sně-
mu hr. Pejačevič měl rozmluvu s redak
torem „N. Fr. Presse“ a odůvodňoval výtku, uči-
něnou sněmu. O hlaholské bohoslužbě pravil:
„Římská kurie vydala církevní nařízení, jímž
se má upraviti otázka hlaholice. Na kolik vím,
běží v nařízení o to, aby hlaholská bohoslužba
mohla dále trvati v oněch diecesích, v nichž
slovanština byla dosud církevním jazykem, tedy
v jedné části Dalmacie a v seňské diecesi
v Chorvatsku. Poněvadž i jiné diecese si činily
nároky na hlaholskou bohoslužbu, jiné pak
chtěly zavésti chorvatský bohoslužebný jazyk,
kurie zakročila proti dalšímu říření hlaholice
Běží tedy o věc čistě cfrkevní, do niž
světská moc nemá práva se vměšovati. Usne
sení sněmu, aby se dalmatským biskupům za-
slal telegram, znamená za těchto okolností pře-
kročeni působnosti sněmovní.“ V další části roz
hovoru bán připomenul, že byl v chorvatském
sněmu učiněn kdysi také návrh, aby se z roz
počtu škrtly příspěvký na katolickou církev
jestliže kurie nerozšíří přávo hlaholské boho-
služby na celé Chorratsko a Slavonii. Z toho ze
všeho zavírá, že telegram, zoslaný do Zádru bi-
skupům, měl za účel pouhou demonstraci.
Pejačevič
Dalmacie
Chorvatsko
Slavonie
11
article
Poněvadž předvčerojší událost vymyká se
podrobnějšímu posudku, přestáváme na citátech
ne
výše uvedených.
Z Terstu, 6. března. (Hlaholská boho-
služba a četníci.) Ze střední Istrije do-
cházi zpráva, že tamní četnictvo obdrželo roz-
kaz, aby pilně bdělo, zachovává-li se ve všech
farních osadách nejnovější dekret kongregace
obřadů o slovanské bohoslužbě. Kdo by si do-
volil veřejně mluviti proti dekretu, má býti za-
tčen. Rozkaz týče se diecése terstské, pro kte-
rou biskup Nagl ve smyslu dekretu vydal naří-
zení, aby se od nynějška všechny obřadya
modlitby ve chrámech konaly latinsky, jen ká-
zati dovoleno ještě chorvatsky.
Z Pešti, 7. března. (Proti Apponyovu
školskému zákonu.) Důvěrníci rumunské
národrí strany měli tyto dni v Pešti s rumun-
skými poslanci poradu o Apponyovu školském
zákonu. Na poradě rozhodnuto, že poslanci maj
proti novému zákonu zahájiti nejostřejší oposici,
ježto zákon ten jest atentát na rumunské škol-
ství. V Sibini byla minulý týden církevní porad
všech rumunských biskupů za předsednictví me-
tropolity Metiana a vyzněla také proti Apponyovu
návrhu. Usnaseno zaslati víádlě i parlamentu žá-
dost, aby Apponyova osnova zákona byla bud
odvolána, nebo náležitě změněna.
Z Pešti, 7. března. (Zrušený národ
nostní mandát.) Soudní komise poslanecké
sněmovny zrušila dnes mandát rumunského ná-
rodního poslance za okr. lugošský, Jiřiho Popo
viče, poněvadž prý se při volební agitaci do-
pustil „národního terrorismu“. Poněvadž Popo-
vici při doplňovacích volbách v témž okrese kan-
didovati nesmi, bude rumunským kandidátem
vyhlášen Branistye, jenž nedávno podlehl
v okrese bogšanském nezřízenému terrorismu
maďarskému.
Nagl
Apponyův
Branisty
Terst
Istrija
Pešť
poslanecký sněmovna
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 9. března.
r s
Hosudarstvenná duma.
K telegrafické zprávě o tom, jak před za-
hájením dumy dav uspořádal ovace někrerým
poslancům, zvláště panu Alexinskému, jejž nosil
na ramenou, jakož i o tom, jak policie dav
rozehnala, dlužno maličkost dodati.
Pan Alexinský je členem revoluční skupiny
v dumě. Pro tento směr jej petrohradský dav
oslavoval. Pan Alexinský, sedě na ramenou svých
zbožňovatelů, prokřičel tuto krásnou, ale jadrnou
řec: »Soudruzi! Hosuďarstvenná duma začala
jednat. Ale jednání jeji nepovede k ničemu.
nebude-li podporováno z dola. Soudruzi! De
lejte nátlak na dumu! Soudruzi, neza-
pomínejte, proč nás do dumy poslláte ls
Hřímavé vurá« přehlušilo další jeho slova.
slasz vel
Potřuní anarchistů v Baku
V Baku se roztahovalo několik band tak
zv. anarchistů pod rozličnými jmény. Hromadné
loupeže, loupežné i prosté vraždy, byly výsledky
jejich činnosti. Drzost jejich došla do toho, že
dokonce novinami publikovalí svoje ortely nad
občany. Nedávno hovadsky zavražděn klenotník
Alexinský
Praha
Bak
13
article
Malgassarov, že odepřel vyplatiti dobrodruhům
dikrovanou sumu peněz. Do jednoho místního
listu bylo pak poštou posláno psaní, v kterém
vrahové slavně prohlašovali, že Malgassarov
»byl na hrdle potrestán proto, že ozbrojenou
rukou hájil soukromý majetek.« Bakincům žílo
se strašně. Bojovatí s anarchistý bylo přímo
nemožno. Konečně se anarehistům postavila
»zelená soteň« arménských národovců, tak zv.
dašnakeakanů, a vypověděla jim boj na vyhla-
zenl. A boj strašný a krvavý začal. Anarehisté
prví napadli na několik dašnakeakanů a dva
z nich ubili. V odpověď na to druhého dne
dašnakcakani uspořádali honbu na své protivníky
Střelba trvala celý den a čtyři anarchisté ubiti
Anarchisté stopují dašnakenkany, dašnakcakaní
anarchisty, a vraždí se na vzájem, jak se do-
padnou. V jedné bitce pobito 9 anarchistů
Anarchisté jsou dosavadními ztrátami silně
oslabeni a činnost jejich — aspoň v Baku —
na nějaký čas odvráčena. e s(
lužemian slavosba sola ožan vds m
ovšno o Z ruských žalářů.so9 l me
e Vězňové v zaláři vjateckém zavraždí
svého dozorce, načež ostatní dozorei 30 vězňů
zbíli tak, že pět jich musilo být odvezeno de
nemocnice a politický vězeň Konyšev do blá-
zince.
Malgassarov
Střelba
Konyšev
Bak
14
article
V lublinském žaláři dozorce Račkovský
konal večerní prohlídku kob. V jedné bylo dva-
náct vězňů. Jedva dozorce otevřel dvěře koby.
tři vězňové ho chopili, odňali mu revolver
svlékli mu uniformu a omotavše mu kolem
hlavy prostěradlo, hodli ho do kouta koby
polouškrceného. Vézeň Djakov převléki se d
dozurcovy uniformy a s třemi jinými vyšel na
dvůr. Za několik minut byl do koby vtažen
druhý dozorce, Petr Such, jemuž hozen pytel na
hlavu. Potom všichni vězňové sešli se na dvůr
a chystali se k útěku. Z prostěradel nadělalisi
provazů, po nichž se chtěli spustiti se zdi na
uliei. Ale vojín na stráži je zpozoroval a je
zahnal.
eh nvq s
Z1an b
obon ešelo1 Ruští Židě.
V Kyjevě židovští studenti středoškolšti
i universitní spojili se s revoluční organisacl.
aby vymohli — zavření university. Profesoři s
chovají pasivně, což občanstvo odsuzuje. Slu
dentům, chtějícím navštěvovati přednášky, kole-
gové revolucionáři hrozí smrtí.
V atentátoru na gen. Nepljujeva v Sev
stopolu, jenž chycen udsl, že se jmenuje
Bobrov, zjištěn Žid z města Alexandrie, cher
sonské gubernie, Ševel Bělocerkovský.
Such
Bobrov
Žid
Ševela Bělocerkovský
Kyjev
Alexandrie
Račkovský
15
article
Zástupci států, majících námořní zájmy
v Turecku, podali loni v listopadu ku Portě
žádost, aby bylo dáno nákladním lodím dotyč-
ných států právo nočního průjezd
Dardanellami na cestě dod Cařihradu.
Právo toto bylo zrušeno od r. 1897. Přin od-
jezdu z Cařihradu je průjezd Dardanellami volný
v kteroukoliv hodinu. Ze zasvěcených kruhů
cařihradských se oznamuje, že l turecká vládu
nemá chuti vyhověti přání států a že tudíž bude
musit evropská diplomacie energicky zakročiti.
vbělves šmlinsam a vr o
Transvaal. ina nižlái
sNový parlament transvaalský bude zahájen
21. t. m.
»Stundard« oznamuje, že premier-ministr
generál Botha přijede do Londýna ke konfe-
renci koloniální. Za jeho nepřítomnosti bude ho
dan e
zastupovati p. Smuts.
Londýnské žurnály uveřejňují podrobnost
z referátů inženýrů státních dolů za minulý rok,
v němž byly poněkud zmenšeny práce dolovaeí
i rozšiřovací. Na 7 Číňanů nebo Kafrů připadi
1 dělník běloch. Měsíční mzda domorudeů ob
nášela 51 shil. (něco přes 60 K), kdežto ČČe-
ňané se spokojili se mzdou 39 shil. d ae
*5 —hr ae no
K onemocnění ministra Massimina.
Stundard
Both
Smuts
Číňan
Kafr
Massimin
Turecko
Cařihrad
Transvaal
Londýn
16
article
Jak známo, onemocněl náhle v parlamentu
v poradním sále ministrů, Massimini, mi
nistr financí. Upadl do mdlob a musil býti do-
praven do svého bytu. Zpráva o jeho ochura-
vění vzbudila velké pohnutí. Ministerský před-
seda Giolitti a čelní poslanci navštívili Massi-
mina. Od několika let bylo zdraví Massimina
otřeseno. Utrpěl značné poranění při železniční
katastrofě, kdy byl vagon, v němž jel, skoro
zcela roztříštěn a zraněný Massimini byl teprve
po několika hodinách vyprostěn z trosek. Mas-
simíni zdráhal se vstoupiti do ministerstva
když byl nedávno zachvácen chřipkou, projevi
úmysl vystoupiti z kabinetu. V italském lidu
pověstném svou pověrčivosti, je rozšířeno pře
svědčení, že Massimini byl »uhranut« Giolittem
o němž se tvrdí, že je »jettatore«, jako by
Massi
Massimini
18
article
Crispi
Crispi
Exposice měst, lázeňských míst,
letních sidel atd. na jubilejní výstav
komorního obvodu.
Exposice tato již dle dosavadního účasten-
ství slibuje býti velkou atrakcí celé výstavy a
znamenitým prostředkem pro povznesení ruchu
cizineckého jednak do Prahy, jednak do všecl
zajímavých, přírodními krásami a pod. vynika-
jících míst komorního obvodu.
K úradě o podrobnostech úpravy této expo-
sice sešli se ve čtvrtek, dne 7. t. m. v míst-
nostech obch. a živnostenské komory v Praze
na pozvání výkonného výboru výstavního dele
gáti měst a míst komorního obvodu a dále zá-
stupci Zemského svazu pro povznesení návštěvy
cizinců, Svazu okrašlovacích spolků, Jednoty
výtvarných umělců, Národopisného musea česko-
slovanského, Paroplavební společnosti a Druž-
stva rozhledny na Petříně.
O programu exposice, jejž nastínil ve vře-
lém proslovu předseda výkonného výboru, cís.
rada Léěen Bondy, jenž zároveň této schůz
předsedal, podrobně pojednal vládní rada dr
Hotowetz, osvětliv zároveň význam a rozsal
celé výstavy. Potom rozproudila se velice čilá
a živá debata, které zúčastníli se: nám. starosly
král. hlav. města dr. A. Štych (prohlášením
že král, hlavní město Praha, uznavajíc velký vý-
znam výstavy, zúčastní se jí postavením vlast
ního pavilonu), prof. dr. J. U. Jarník (prohlá-
siv, že svaz českých okrašlovacích spolků při-
náší podniku největší sympathie vstříc a bude
jej svým vlastním účastenstvím a vyzváním sdru
žených spolků k účasti co nejvíce podporovati)
dále prof. dr. Niederle (za Národopisné mu
seum českoslovanské), tajemník města Vršovie
Řezniček, náměstek ředítele umělecko-prů
myslového musen F. A. B orovský, rada
pražského magistrátu Bohůček, sekretář dr.
ryt. z Čenkova, dr. Fr. Houdek (za obee
bubenečskou) a dr. Šimsa (za obec krěskou)
Crispi
Léěen Bond
Hotowetz
doktor
A Štych
profesor
Jarník
Niederle
Řezniček
A B
Houdek
Šimsa
Praha
Petřín
Čenkov
Francie
živnostenský komora
svaz pro povznesený návštěva cizinec
svaz okrašlovací spolek
národopisný muzeum
Bohůček
19
article
Dále podali pp. P. Černý a J. Šole zprávy
jaké přípravy čini město Příbram, resp. město
Kladno k obeslání této exposice. 2
Cenné pokyny podal v delší své řeči
zejména p. rada Boháček, který mezi jiným
podal návrh, aby užším komitétem byl zevrubně
propracován program exposice měst, který vý-
konným výborem výstavním byl již v povšech-
ných rysech zúčastněným něstům a korporacím
sdělen, a v programu tom aby zejména kladla
se velká váha na znázornění historického vývoje
měst po stránce administrativní, technické, na-
rodohospodářské a národní. Návrh tento byl
jednomyslně přijat a do užšího komitétu pro
vypracováni programu byli zvoleni: za král, hl.
město Prahu droČernohorský atato městn
komorního obvodu: Bubeneč, Čáslav,
Český Brod, Chnudim, Karlín, Klad-
no, Kolín, Král. Vinohrady, Kutná
Hona, Litomyšl, Mělník, Němeský
Brod. Nusle, Pardubice, Příbram,
Rakovník, Slaný, Smíchov, Ústí na
Orl., Vršovice, Žižkov;vo dále pak pp.
mag. rada Boháček, ředitelův náměstek Bo-
rovský, městský archivář J. Herain, archi-
tekt Hrubý, akad. malíř V. Ja ns a, profesor
Jarnik (za svaz českých okrašlovacích spol-
ků), ředitel městského musea pražského Břeti-
slav Jelinek, akad. malíř Klusáček,
místopředseda Spolku architektů a inženýrů
prof. J. Koula, prof. dr. Niederle (za ná-
rodopisné museum českoslovanské), stavební
rada Vrat. Pasovský (za Klub českých tu-
ristů), dr. Šimsa, akad. malíř Štapfer
předseda svazu pro povznesení návštěvy cizinc
v Praze p. V. Zime k.
Komitét v době nejkratší vypracuje podroh-
ný program pro tuto exposici, ke které vedle
městských rad a obecních výborů historickým
památkami nebo přírodními krásami vynikajících
měst komorního obvodu mohou také platně při-
done
P Černá
J Šole
Boháček
Král
Nusl
J Herain
Hrubá
Klusáček
profesor
J Koula
doktor
Niederle
Pasovský
Šimsa
Štapfer
V Zime
Příbram
Kladno
Praha
Bubeneč
Čáslav
Český Brod
Chnudim
Karlín
Kolín
Kutná Hon
Litomyšl
Mělník
Němeský Brod
Pardubice
Rakovník
Slaný
Smíchov
Ústí
Orlický
Vršovice
Žižkov
Bo
svaz český okrašlovací společenský
městský muzeum pražský Břeťa
spolek architekt
svaz pro povznesený
profesor Jarnik
20
article
spěti různé soukromé korporace a podniky, ano
i jednotlivci, kterým záleží na tom, aby na vý-
stavě širokému foru návštěvníků, mezi nimiž
nalézati se budou tisíce a tísíce návštěvníků z ci
ziny, předvedli obrazně, plasticky, nebo jiným
způsobem zajímavá místa a přírodní zákout
pražského komorního obvodu a to nejen taková
jež jsou majetkem veřejným, nýbrž i zámky,
parky a pod. majetku soukromého —
Četná řada měšt připravuje zobrazení svých
zajímavých partií ve způsobě velikých diora-
mat, která ovšem budou jednak velmi přitažli
vým objektem výstavním, jednak pro města sa-
motná čestnou reklamou a po výstavě trvalou
památkou v jejich museích, zasedacích síníeh
radničních a pod. Ovšem při městech a místech
kde nenalézají se tak vynikající pohledy, že ho-
dily by se ke zobrazení ve velikém
dioramatu, bude stačiti, jestliže vystavis
zobrazení města niebo pohled na
dotyčné místo a na jeho krajinné partié obrazy
menšími, umělecky provedenými fotografiemi.
po případé vystavením'starších jejich obrazů.
21
article
Volební ruch.
Volební ruch.
don
»Mladočeské sinekury«, Agrární dennik
musil přiznati, že výpočet obrovských, neprávem
sestavených diet, které si pan posl. Prášek jako
předseda českého odboru zemědělské rady z
krátký čas napočítal, jest zcela správný. Byl
lze očekávati, že agrární denník nyní pátrat
bude po osobních poměrech poslanců a čelnýeh
stoupenců strany svobodomyslné, aby je své ve-
řejnosti předložil a tím odvrátil pozornost o
aféry, do které se dostal vlastní svou vinou po-
slanec Prášek. Agrární denník z té asi příčiny
uveřejnil včera stať, v níž vypočítává domněl
přijmy, které má poslanec dr. Herold. Jest sjce
otázkou, zda i nejnaivnější přívrženec agrární
strany jest tak neproziravým, aby všecku faleš
neprávdu a šalbu agrárního orgánu proti osobě
dra. Herolda soustředěnou rázem nerozpoznal
Prášek
doktor
Herold
český odbor zemědělský rada
22
article
Přes to však přece zájem veřejné mravnosti
žáďá, aby se ukázalo, jak hanebně si agrárn
denník vůči dru. Heroldovi počíná. Orgán české
strany agrární vypočítává, že dr. Herold. má
ročních příjmů 117.500 K. K tomuto výsledku
dospél agrární denník tímto způsobem: Přede
vším počítá plat dra. Herolda jakožto přísedícího
zemského výboru částkou 6000 K. Jest zají
mavo, že funkci přísedícího zemského výboru
počítá za sinekuru, neboť dle toho musí mezi
držitele sinekur zařaditi v první řadě jednoho
ze svých hlavních patronů, totiž p. přísedícího
Ždárského. Ovšem agrární denník nehledí k to-
mu, že honorář 6000 K pro přisedíeího výboru
zemského jest plat tak nepatrný, že jest věru
otázkou, zda srovnává se se ctí země, honoro
vati práce toho druhu, jakou přísedicí zemského
výboru — ovšem, má-li pro funkci tu potřebné
vzdělání a náležité vědomosti — konati musí
pouhými 6000 K ročně. — Agrární denník vy
počítává dále, že dr. Herold, jakožto člen správní
rady banky »Slavie« má za tuto funkci nejméně
3000 K ročně. Každý, kdo o této věci chce
činiti výklady, jest sobě sám povinen zjednat
si informace. Opatřiti si je věru není těžko.
Herold
doktor
Ždárský
rada banka
Slavia
23
article
Vždyť výroční zpráva banky »Slavie« vydává s
každoročně tiskem a v ní může se každý pře-
svědčit velice snadno, že s funkcí člena správní
rady banky »Slavie« spojena jest roční odměna
740 K, nikoli 3000 K. — Poprvé, co »Národní
divadlo« stojí, vlastně v případě dra. Herolda,
podruhé již vytýká se, že intendant má k dis-
posíci divadelní loži. V celém světě a u všech
divadel intendanti mají své místo v divadle.
jehož intendanty jsou, poněvadž je tam prost
míti musejí a nikde se jim právě z té při-
činy do příjmů nezapočítává cena intendantského
místa, resp. lože, pouze agrární denník tako činí.
aby příjmům dra. Herolda moh! připočítati
dalších 4000 K. — Agrární denník, aby příjmy
dra. Herolda mohl zvýšiti, vpočitává do nich
také domnělý příjem,o který dr. Herold kdysi
v budoucnosti snad by mohl míti, zabíraje do
jeho příjmů již nyní funkci ve správní radě
svazu českých spořitelen, ke kterýmžto údajům
svým připisuje sám poznámku, že tento úřad
ročně asi 2000 korun ponese. Zda nese, to
agrární denník neví, ale započítává číslici tu
přece. Než to všecko ještě sgrárnímu denníku
nestači, neboť k nesprávným, údajům dřivějším
vědomě přilhává nové; počítá totiž, že dr. He-
rold jakožto komisař Hypoteční banky — dr
Herold
doktor
He
Slavia
rada banka
národní divadlo
svaz český spořitelna
24
article
Herold vůbec komisařem banky této neni, byv
jen před několika lety v létě zvolen ná
hradníkem komisaře proto, poněvadž by ji
nak jménem zemského výboru tehdy nebyly
mohly zástavní listy Hypoteční banky býti pod-
pisovány — dostává paušál 1000 K. Agrární
denník mohl se pozeptati, kdyby byl chtěl býti
správným, svého stoupence pana posl. Hodka,
který jakožto příslušník strany agrární zvolen
byl členem ředitelství Hypoteční banky a byl by
od něho zvěděl, že funkce komisaře banky Hy-
poteční jest zcela bezplatná. Stejnou lží jes
tvrzení agrárního denníku, že dr. Herold jakožto
komisař Zemské banky má roční paušál 1500
korun. Toto tvrzení jest stejně lživé, nebot
funkce komisaře Zemské banky jest rovněž bez-
platná, jak agrární denník byl mohl zjistiti
kdyby byl býval dosti solidním a kdyby se byi
na věc pozeptal taktéž svého stoupence, po-
slance Hyrše, který sedí v ředitelství Zemské
banky. — Při methodě, ke které agrární den-
ník vzal útočiště, není divu, že vypočítává dru
Heroldovi také poslanecké diety, ze kterých
ovšem dru. Heroldovi nezbude nic pro jeho
vlastní potřeby občanské; kdo zná život dra.
Herold
Hodek
doktor
Hyrš
hypoteční banka
25
article
Herolda, ví také, že dr. Herold nemá pro sebe
ničeho také z platu ze zemského výboru, neboo
peněz věnuje účelům národním a veřejným.
Ale ani to všechno agrárnímu denníku nesta-
čilo. Aby příjmy dra. Herolda zvětšil, vpočí-
tává mu mezi sinekury také příjmy jeho kan-
celáře advokátní, které odbaduje na maličkos
— na 95.000 K ročně. Každý, kdo jen poně
kud jest obeznámen s poměry českých advokát
ních kanceláří, dobře ví, že není v celé zem
ni jediné české advokátní kanceláře, která by
měla příjem 95.000 K. Ale i kdyby i větš
ještě výnos kterákoliv advokátní kancelář měla.
naprosto nikdo není oprávněn, vytýkati komu-
koliv poctivý výdělek, poctivou práci a poctivý
její výtěžek. Tedy celkem vzato výpočet do-
mnělých příjmů dra. Herolda, jak v agrárním
denníku jest rozveden, jest snůškou nepravdy.
lži a horendních nesmyslů. Proto výpočet ten
u lidí schopných zdravého úsudku a takových.
Herold
doktor
26
article
kteří dovedou učiniti si pojem o pravém stavu
věci, nezpůsobí nic jiného, nežli blamáž svému
původci, t. j. agrárnímu denníku. — Sám
sobě jest štvavý článek agrárního listu pouze
jedině dokladem celé hanebnosti toho bahna,
ve kterém se žurnalistický mluvčí agrární strany
topí sám. A proto na jeho adressu ještě po-
známku: Poslanec přísedící zem-
ského výboru Žďárský, jeden z pa-
tronů agrárního listu, vybral siu
zemského výboru za tři roky pře
15.000 K diet, nečítaje v obnos ten
diety za dojížďku do Bohníc. C
tomu řekne agrární denník? A k tomu dlužno
ještě připojiti poznámku, které snad porozum
agrární denník a stejně pan přísedíci Žďárský,
jako předseda českého odboru zemědělské rady
p. Prášek, že přísedíci zemského výboru rovněž
jako předseda českého odboru zemědělské rady
smějí požadovati náhrady jenom těch výloh
které s vykonáváním své funkce skutečně mě
a zaplatili. I kdyby dr. Herold měl příjmy
sebe větší — muž, který ve veřejnosti m
platně působiti, může jen tehdy náležitě praco-
vati, jestliže pro práci takovou má při všech
potřebných vlastnostech duševních, také dobrý
podklad finanční — nikdo mu nemůže činii
ani mejmenší výtky, když dr. Herold přijímá
platy, jež s určitými funkcemi jsou záko nem,
nebo smluvně spojeny a na kter
tedy má plné právo, jako každý jiný,
kdo by tytéž funkce zastával. Naproti tomu
však opakujeme znova, nemá na diety nikdo
právo potud, pokud nemůže dokázati, že obnos
na dietách požadovaný skutečně také vydal.
Žďárský
Prášek
doktor
Herold
český odbor zemědělský rada p
český odbor zemědělský rada
27
article
Kdo na př. má celoroční lístek jakožto poslanec
a přece dává si platiti jizdy na Iístek ten pro-
jeté, tak jakoby si každý jízdní lístek hotově
platil, ten dopouští se činu, pro který lze najii
příslušný článek v trestním zákonníku. Jestliže
tu agrární denník nerozeznává právo od nepr-
vosti, pak lze jen tolik připomenouti: jsou
v zemi a ve veřejnosti ještě jiní, kteří to roze-
znávati dovedou a kteří to, co poznali, takés
vší otevřeností řeknou, kdy a kde bude třeba.
28
article
Říšská rada a české obchodní pomocnictvo, byl
program veřejné schůze, která konala se v pátek
8. t. m. v sále Českoslovanské obchodnické besedy
v Praze. Schůzi zahájil předseda hromady pomoc-
níků při Novém obchod. gremiu král. hlav. města
Prahy pan A. Jiráček, do předsednictva zvoleni pp.
L. Dux, Č. Pacák a F. Hollmann. Referentem byl
říš. poslanec p. V. Karbus. Řečník naznačil nejprve
situaci, za jaké přišlo české poselstvo před 6 lety
na říšskou radu a jak těžko bylo za vlády Körhrovy
pracovali v parlamentě vůbec a pro sociální poža-
davky pracujících tříd zvláště. Na to podal v obsáhlé
řeči jasný přehled parlamentní činnosti se zřetelem
na zájmy obchodního pomocnictva a zřízenců v
službách soukromých. Vyložil postup práce živno-
stenského a sociálně-politického výboru, jichž byl
členem, v příčině klidu nedělního, pensijního pojišťo-
vání soukromých úřadníků, zákonné úpravy doby
pracovní v obchodech, změny a doplnění řádu živno-
stenského a jiných stavovských otázek, jež byl
možno přivěsti ku projednávání. Uvedl řadu inter-
pelací a dotazů, podaných ve věci zhoubné činnosti
dohazovačů, zachovávání klidu nedělního, náhrad-
ního odpočinku, praxe okresního hejtmanství v tom
směru, ohledně nesprávných výkladů okres. soudů
o poměru námezdním, doručování poštovních zásilek
v neděli, nedělního klidu v zavodech s předměty
státního monopolu atd. Řečník koustatuje, že vedle
některých poslanců českých, byla jeho práce vždy
A Jiráček
Pacák
F Hollmann
V Karbus
Praha
29
article
podporována klubem poslanců národní štrany svo-
bodomyslné Starý parlament neměl pro řešení so-
ciálních otázek ani porozumění, ani schopnostia
proto nebylo možno dociliti úspěchů větších. Nov
reforma volebního řádu, kterou české poselstvo po
těžkých překážkách přivedlo ku platnosti, dává
v příčině sociální politiky lepších nadějí do budoucna
i pro obchodní pomocnictvo. Zkušenost předešlého
sněmovního období však ukázala, že jeho požadavky
mohou dojíti jen tehdy náležitéto uplatnění, jestliže
bude někdo i v příštím parlamentě státi na stráži
pomocnických zájmů. Je proto nutne, aby při na-
stávajících volbách do říšské rady domohlo se tako-
vého zastoupení, jaké odpovídalo by početnostia
významu stavu. Výklady řečníkovy přijaty s houřli-
vým soublasem. Další řečník pan J. Holub, oceniv
obětavou práci p. poslancovu pro obchodní pomoc-
nictvo a všechny třídy zaměstnaného lidu vůbec,
30
article
navrhl resoluci, jež byla jednomyslně přijata: »Ob-
chodní pomocníci a zřízenci ve službách soukro-
mých, shromáždění na veřejné schůzi 8. března
v sále Českoslovanské obchodnické besedy, vy-
slechnuvše býv. říš. poslance kol. Karbusn, usná-
šejí se na následujícím projevu: S největším uznáním
konstatujeme, že posl. Karbus rozvinul při projedná-
vání zákona na změnu a doplnění živnostenského
řádu bezpříkladoou činnost, provázenou krajní oběta-
vostí a snažil se všemožně, aby požadavky naše při-
vedl ku platnosti. Však nejen z této jediné, ale z celé
šestileté jeho činnosti poslanecké jsme seznali, ževe
všech výborech, v plenu sněmovny i u rozhodujícíeh
činitelů staral se neúnavně proklestití cesty našim
právům a vystovujeme mu svůj vřelý a povinný dík.
Zároveň prohlašuje obchodní pomocnietvo českoslo-
vanské, že bude jednolitě podporovati jeho kandida-
turu do nové sněmovny.« Na to ukončil předseda
schůzi výzvou ku pilné práci pro nastávajíci důležité
úkoly.
Karbus
Ob
31
article
Čeští pokrokoví zemědělci počnou v nej-
bližších dnech vydávati k šíření pokrokových zá-
sad hnutí a na doplnění dosavadního orginu
»Podřipského Slova«, které přece jen z větší
části musí být udržováno v rámei krajinském,
nový lidový, krejcarový týdenník »Pokrokový
zemědělec«. Redakci jeho poveďe dosavadní
redaktor »Podřipského Slova« a tajemník českých
pokrokových zemědělců Jan Hájek v Lounech.
Sdružení českých pokrokových zemědělců roz-
hodlo se vydávati tento nový krejcarák, pociťujíe
nutnou potřebu dobrého a levného, pokrokovým
duchem vedeného politického listu pro náš venkov
kterým by účinně paralysovalo neblahý vliv listo
reakcionářských nebo štvavě demagogiekých. Do-
tazy a přihlášky buďtež adresovány na redaktor
Jana Hájka v Lounech, Poděbradova ulice 599.
ol
Veřejnou schůzi voličů pořádají představen-
stva obcí koštické a želevické v neděli 24. března
o 2. hodině odpolední v sále restaurace pan
F. Křivana »U nádraží« koštického v Želevicích.
Program: »Volný rozhovor o přištích volbáchdo
rady říšské a pojednání o kandidaturách pro vo-
lební skupinu venkovských obef okresů Libocho-
více-Louny-Nové Strašecí.
O »řečnickém a volebním kursu« české
strany agrární. Z kraje dosud převahou agrár-
ního došlo nás velmi zajímavé sdělení o nedáv-
ném řečnickém a volebním kursu české strany
agrární. Dle zprávy té, o jejíž pravdivosti není
důvodu k pochybnosti, byli na agrárním kursu
řečnickém a volebním účastníci jeho učeni
tomu, jak se mají při řečnění dívat shromáždě-
ným do očí, jakých a kterých frází užívati atd.
To by konečně byly vesměs neškodné hračky.
Ale dle téhož sdělení vyučovalo se na vgrárním
Hájek
F Křivan
Louny
Poděbradův
U nádraží
Želevice
Nová Strašecí