3
masthead
0. března 1907. Číslo 6e
4
article
rozhovor plný otázek, na které musil odpovídat.
usedala mu naproti nebo vedle něho. A když
někdy Karman nepřišel, byla nepokojna, mrzuta
a brzo odcházela domů.
S nastalým jarem se náš kroužek nápadně
zmenšil. Procházky a výlety rozpustily naši spo-
lečnost a stávalo se, že u mramorového kulatého
stolu v rohu kavárny bývali jsme jenom čtyřia
Xenie, Šmíd, Karman a váš pokorný sluha. Za
jednoho z takových večerů postřehl jsem přes
rám novin, kterak déle než lušno a laskavěji
než obyčejně dívala se na skloněnou hlavu
Karmanovu, ne zrovna ošklivou, ale také nikol
bezkou.
„Šmíde — nepozoruješ nic na naší Xenii?
tázal jsem se, když jsme odcházeli z kavárny
„Nezdá se ti, že všímá si Karmana trochu vice
než kdy jindy?
„Mýliš se!“ odvětil s naprostým přesvěd
čenim. „Není to možno! Xenie je nevěstou..
A sdělil mi, o čem nikdy dosud se nezmínil
Xenie měla už po tři léta vážnou známost, ktera
podzimem měla býti skoncována obvyklým
zcelá prosaickým závěrem u oltáté. es
„Ví to Karman?
„Nevi, ale lhostejno i kdyby věděl. M
přece také starší známöst.
Uvěřil jsem, ale ten dlouhý a laskavý po
hled nešel mi z hlavy.
„Není koketou — a přece ?!
Jednohe večera přišel Karman do kavárny
sám. Kromě nás dvou, kredenské a sklepníka.
který s ní žvatlal, nebylo tam nikoho. Karman
měl spleen. Pozoroval jsem, že chce mi cosi lici
ale dosud váhá. Pomohl jsem mu-
„Co dělá Xěnie? Nebyla tu už tl
dlouho
Usmál se záludně, jako člověk, který něce
vi, ale nechce s barvou ven.
Karman
Xenie
Šmíd
Karmanův
5
article
Naléhal jsem dále: „Není nemocna?“
„Není — dnes — teď večer, před chvi
jsem s ní mluvil, ale myslím, že už nikdy mez
nás nepřijde. Urazil jsem ji ...
„Je-li možná? Ty — vrozoná zdvořilost
A právě tebe vyznamenávala přede všemi pozor
nostmi a měla o tobě tolik vznešené mínění . ..
„Ty víš? Nebo jenom žertuješ?
„Vím! Pozoroval jsem to nesčetněkrát. Po-
hledy, rozmluva, její rozmrzelost v tvé nepří-
tomnosti — jsem přesvědčen, že to nebylo jen
náhodné. A ty's ji urazil — pravil jsi?
„Ano — musilo to být! Jak vidím, znáš
ouverturu, znej tedy i finale. Pozoroval jsi zcela
dobře, jak to začalo, ale ubližuješ ji. I já byl
jsem vinen, protože jsem nechoval se tak, jako
člověk, který má závazky s jinou. Ale kdo za
to může, setká-li se pozdě s duší, kterou by mohl
míti časem snad ještě radši, než tu, s kterou se
před tím sešel —
„Nedělej si z toho nic... u ní byl týž přl
pad,“ podotkl jsem.
„Ach ano, vím... ale bylo to přece tak při
rozené. Kdykoliv se střetly naše zraky, líbaly se
v nich naše duše. V paprscích; křižujících se
bylo tolik tepla, nevýslovných otázek a odpovědí
tolik počsie — —
„Máš zapotřebí ještě mnoho času?“
„— — tedy řeknu ti to stručně. Dnes ve-
čer náhodou jsme se sešli. Vyprovázel jsem j
až k domu a zase znova a znova jsme se vraceli.
Když jsme se konečně rozcházeli, řekla mi
„Pane Karmané, mám se vdávati. Kyne mi' bez-
starostná budoucnost; co mýslíte, mám to údě
Řekl jsem jí, jak jsem ani jinak nemoh'
„Vdejte se!?
Zarazilo ji to nesmírně, zbledla, něpodala
mi už ani ruky a řekla jen „Poslechnu vás.
„Pak jsi ji ovšem velice urazil, ale bylo to
nutno!“
lati?
Máša
Karmaný
6
article
Na podzim při svatbě Xenie s neznámým
nám statkářem byl Šmíd svědkem. Vyprovázel
vovomanžele až na dráhu, neboť hned po ho-
stině odejeli na svůj statek. Když se vrátií
z nádraží do kavárny, kde zase v plném počtu
jsme se scházeli a tcho dne výhradně o svatbě
Xenie hovořili, vyřídil nám poslední její po-
zdrav.
„A což na Karmana nevzpomněla?“ při
pomněl jsem.
„Vzpomněla a více, nežli jsem se domnival
Ale nevím, mohu-li to prozraditi? Smim, Kar
mane?“ Odpověděli jsme místo něho
„Jsi vázán slibem
„Nikoliv — byl to pouhý vzkaz
„Nuže tedy!
„Než vstoupila do vlaku, řekla tiše: A uví
dite-li Karmana — řekněte mu, že ho dosuo
miluji...
Kdosi překvapením srazil sklenici. Roz
střikla se a střepiny zazvonily.
„Jako jejich láska...“ prohodil jsem. Ale
bylo to bez úsměšku.
Nevermore.
Xenie
Šmíd
Karman
Roza
Kara man
7
article
Velmi podivný muž.
Velmi podivný muž.
Vypravování o mizícím ženichovi. — Napsal Teodo
Bahle. Z angličiny přeložila J. B. Koppová.
To se mohlo říci c Aleku Aldersonovi, aniž
se bylo obávati, že někdo se ho zastane. Byl te
velmi podivný muž. Znali ho v Jižní Africe, kde
bojoval proti Burům. Znali ho v Indii, kde trpěl
úpalem slunečním. Znali ho v Egyptě, kde bo-
jeval s Kitschenerem, stál tváří v tvář Osmanu
Dignovi a byl raněn tureckou zbraní. Znali he
v Gibraltaru, odkud jej nyní poslali domů jeho
matce. Setník Alek, který byl udatným jako lev
zdál se býti poněkud slabomyslným a bylo roz
hodnuto, že musí na dovolenou, i kdyby si toho
nepřál. „Udělá mu to dobře,“ pravil plukov-
ník. Přijel tudíž na dovolenou do Londýna —
osmahlý, ale hezký. Přecházela ho nejlepší po-
věst, o jeho zvláštnostech se nemluvilo.
Smutná, trpká pravda byla ta — že Alel
měl zvyk zasnoubiti se a že pak za krátko za
snoubení vždy zrušil. Z Kapského města až de
Johannisburgu byla jeho cesta vyznačena puklý-
mi srdci. V Simle se zasnoubil po sobě se třem
dívkami a všechny opustil. V Gibraltaru se za
snoubil s nejmladší sestrou plukovníkovou.
s roztomilou mladou dámou a za týden jí psal
prose ji snažně, aby nemyslila již na spojen
s ním, poněvadž se poslední dobou necití úplně
zdravým. Nastala ludiž nutnost, aby se Alek
vrátil domů.
Paní Aldersonová byla šťastna příjezdem
svěho syna; pro ni to bylo pravou událostf. Poně-
vadž způsoby Alekovy byly velmi pěkné a on
vynikal blasem příjemným a srdečným, stal se
Koppová
Alderson
Dign
Aldersonová
Alekův
jižní Afrika
Indie
Egypt
Gibraltar
Londýn
8
article
brzy miláčkem společnosti. S muži mluvilo
tygrech, jež zastřelil, o dobrodružstvích, kterých
zažil, a o udatnosti, kterou dospěl ke své
karieře. V Kensingtonu mu byly otevřeny vše-
chny domy, všude se o něm mluvilo. Byl všude
zván, oslavován, obdivován a hýčkán. Alek byl
šťasten. Větší část žen, s kterými se stýkal, byly
hezké a bylo jich mnoho. Jak příjemno žíti
v Londýně!
Londýn
9
article
„, matinko, získej ho aspoň na jeden
večer!“ pravila Edena Gurlingtonova, upírajíc
prosebný zrak na matku. Bylo zřejmo, že byla
jím okouzlena. Byla to dívka velmi romantická.
vojsko se jí líbilo a při zmínce o nějakém set-
níku jí oči jen hrály. A teď je tu setník Alderson,
všude již byl, jenom ne u nich a polovina dívek.
jež ho znala, byla do něho zamilována.
S veškerým svým romantismem, svým na-
dšením a horečným přáním, aby se mohla baviti
s důstojníky a slyšeti z jejich rtů skromně vy-
pravování o rekovných činech, byla to dívku
velmi řádná. Byla duchaplná, věděla, že je
krásná a neoddávala se tak lacino svým citům,
jako jiné, ani kdyby šlo o setníka Aldersona.
I když jiným záviděla, že e ním se baví á roz-
plývají se nadsením, ona by tak nečiníla! Její
životní idýlou bylo, aby rytiř klečel u jejíel
lTseel
nohou.
Jakub Gurlíngtom, její otec, býval bohatým ban
kéřem a zemřel již před lety. Paní Gurlingto-
nová, ktěrá započala svůj život v kuchyní, byla
dobrá dáma, která si přála jenom, aby její ditě
dobře se provdalo.
Eden Gurlingtonův
Gurlíngtom
Gurlingto
Alderson
10
article
„Velmi dobře, Edeno,“ pravila, pohlížejí
do prosebných zraků svého dítěte, „rozešli po-
zvání!“
Jednoho krásného večera byl dům Gurling-
tonových na Eldon Terrace ozářen. Pořádal se
tám ples ve fantastických úborech. Setník
Alderson se objevil v plné parádě a byl dle
úsudku všech dam ještě hezčí, než jindy. Edena
byla oblečena jako Desdemona a vypadala roz-
košně. Jak se jí zaleskly oči, když ji setník při-
šel vybídnouti k tanci! Jak se třásla její ruka
v jeho ruce! Jak se zachvěla, když jeho rámě
objalo její štíhlou postavu! Zdálo se ji to, anebo
to byla skutečnost, že tiskl její ruku a těsněji
ji k sobě přivinul, když kroužili kolem? Mluvil
s ní mnoho tím svým okouzlujícím hlasem a
drže ji pevně, pohlížel do jejích oči, jakoby chtěl
proniknouti do jich hlubin. A když byl valčík
ukončen, zavěsil její rámě do svého, odvedl ji
zpět k matce a žádal o příští tanec a potom
o následující a tak to šlo neustále, až vyplnil
všechny volné tance, které Edena schválně pro
něho byla nechala. Jak se jí zdál život krásným!
Tančila-li s jinými, přála si, aby to byl on. Jak
rozdílné bylo jejich obejmutí. Jak nemotorné
byly jejich kroky!
A když se vytančili, až oči jim zářily a líce
plály, držela se pevně jeho ramane a vyšla s nim
do zahrady. Tam kráčeli po svěžím zeleném
trávníku pod košatý dub na nejzazším konci.
kde vše tonulo ve stínu. Edena mnila, že se
octla v ráji. Oprášil lavici svým kapesníkem a
s poklonou a neodolatelným úsměvem ji vybídl,
aby si sedla.
Alderson
Eden
Desdemona
dům Gurling
Eldon Terrace
11
article
Minulo pět minut. Tanec opět začal; ale
ani setník ani Edena se neobjevili. Minulo deset
minut — dosud zde nebyli.
„Kde jest Edena?“ ptala se pani Gurling
tonová paní Aldersonové, neboť Alek přived
s sebou svoji matku.
„Nevím — neviděla jsem ji asi pět minut,
odpověděla Alekova matka, ovívajíc se perleto
vým vějířem. „A kde jest Alek?“
Obě dámy na sebe pohlédly. e e
„Nevím, kde vězí,“ odpověděla pani Gur
lingtonová. „Neviděla jsem ho aspoň čtvrt ho
„Moje milá,“ pravila paní Aldersonová, tu-
kajíc významně lorgnonem, visícím na vějíři.
libožzon mý
„musíme to jít vyšetřit“.
Vytratily se nepozorovaně. Hledaly v jídel-
ně, kde bylo podáváno občerstvení, ve všech
ostatních komnatách, zašly i do sklenníku a ne-
našly je.
„V zahradě jest svěžejí, moje milá,“ pra-
vila paní Gurlingtonová. Vešly tam a upíraly
zraky do tmy. Měsíc se právě vynořil z pod
mraku jako velká lampal a jeho kosé, stříbrné
paprsky pronikaly husté listí dubů. Pod ním se
jevilo něco bílého a červeného; vážný, příjemný
mužský hlas se hájil. m a
Paní Aldersonová pohlédla na paní Gur-
lirgtonovou a žádná z nich nemohla několik oka
mžiků promluviti. Pak nabyla paní Gurlingto
nová hlasu.
Není to — není to příliš náhlé?“ pravila
těžce oddychujíe.
„Alek jedná vždy tak náhle!“ zvolala pan
Aldersonová.
„Ale to není přece — není správné,č
ano?“ pokračovala paní Gurlingtonová. „Což te
není zvykem — aby se muži dříve ucházeli, než
si osvojí? Já skutečně —
„Alek byl vždy originálním,“ pravila jeh
matka.
Eden
Gurling
Aldersonová
Alekův matka
Gur
Gurlingtonová
Gur
12
article
Oné noci byla Edena nápadně ticha. Její
tdtka neřekla ničeho, očekávajíc trpělivě ob-
jasnění. Přištího rána přišel Alek a požádal
o její ruku a zároveň všechno vysvětlil. Zamilo-
val se do ní tak rychle, že se prohřešuje pro
všem pravidlům dobré společnosti, aby se dříve
o ni ucházel. Přišlo to však na něho tak náhle.
jeho vášeň jest tak moena — že, atd. Konečně
byl i ustanoven der sňatku a všechno oznámeno
v novinách. Blahopřání a svatební dary od ka-
lišku na vejce až na bycikl se jenom sypaly
ze všech stran. Edeně nezdál se život nikdy tak
krásným a jasným. Sami skřivánkové jásali v je-
jím srdci.
Jednoho odpoledne, ve čtvrtek před svat-
bou, přišel Alek na návštěvu. Edena se vyna-
snažila, aby vypadala co nejkrásněji. I účes si
dala docela jinak upraviti. Její panská měla
aspoň hodinu práce, než jí upravila vlasy, aby
se pěkně vlnily, než je přizpůsobila vkusu své
velitelky. Prohliželi s Alikem dary a četli lístky
je provázející. Pak si sedli velmi blízko k sobě
a hovořili o lásce a budoucnosti.
„Není k nám každý dobrý a laskavý?.
ptala se Edena, opírajíc hlavu o jeho ramene
co zatím jeho oči zvědavě na ni dolů pohlížely
„Jsou skutečně!“ pravil roztržitě, nebo
něco ho velmi znepokojovalo. Bylo na ní něcc
někde změněno. Byla tatáž a opět nebyla. Jej
lice byla právě tak svěží a krášná, jako dříve.
Láska a radost jevila se v lesklých očích pod
krásně kresleným obočím. Jemná, toužebná vůně
diny.
Eden
Prohližel
Alik
dar
13
article
vznášela se kolem jejich rtů, anebo se zdála
tam dliti, a takový úsměv je obletoval, tak vábně
byly rozevřeny, že ho to neodolatelně lákalo,
aby je zlíbal ne jednou, ale nesčislněkráte. Ne-
byla to však táž Edena — aspoň mu připadalo,
že se s ní stala nějaká změna. Počal podivně
na ni pohlížeti.
„Podivno,“ přemítal, pohlížeje na ni upře-
ně. „Něco na ní není v pořádku! Nepamatuji se,
že by byla měla takový nos. Zdá se mi, že je
ten nos trochu ne stranu, že není uprostřed je-
jího obličeje. To jest podivno — jak mohl se
pošinouti?“
Edena pozvedla hlavu.
„Jak vypadáte podivně, můj drahý!“ zvo-
lala ustrašena a vložila ruce kolem jeho krku.
„Vy vypadáte také podivně, má drahál“
pravil, nespouštěje s ní očí.
Eden
14
article
Stáhla své ruce s jeho šíje a sepjala je
Stáhla své ruce s jeho šíje a sepjala je
v němém udivení.
„Já že vypadám podivně, drahý? Neroz-
umím tomu. Co tím míníte?
„Nevím, čím to je,“ pravil, směje se, „ale
vy to víte. Myslíte, že to je váš — váš nos?“
Byla to strašná rána pro Edenu, neboť bylo
obecně uznáno, že mimo krásně utvořené rty a
lesklé, velké hluboké oči, měla rovný nosík,
jako vysoustruhovaný. Spěchala rozčileně k vel-
kému zroadlu a prohližela kritickým zrakem
svůj nos se všech stran.
„Nevidím, že by se bylo s mým nosem
něco stalo, Aleku!“ odporovala.
Dosud se na ni díval.
Pojednou přišla Eleně podivná myšlenka —
podivná proto, kdyby se zakládala na pravdě, že
její pojmy o lásce, romantice a setnicích by byly
zvrácené, veškerá iluse by zmizela. Napil se už
snad Alek? Divoká, temná, tragická myšlenka
vrhala hluboký stín na její hezkou tvářinku.
„Ne, ne. Nemohu se něčeho podobného o Ale-
kovi domýšleti!“ pravila sama k sobě. „Nechzi
se něčeho podobného domýšleti!“
V příštím okamžíku Alek vyskočil.
„Už to mám!“ zvolal. „Už to mám! To je
směšně! Musím odejíti, nemohů se ani jediný
okamžik zdržeti. Očekávejte mne k obědu“ —
a již prchal kolem uleknuté Edeny, otevřel do-
kořán dvéře a běžel chodbou, jakoby ho někdo
honil a již byl na ulici.
Elena klesla na měkkou židli, skrývajíc
obličej do obou rukou; pak se rozplakala.
„Ono se zase všechno urovná,“ dodávala
si po několika okamžicích utěchy. „Přijde
k obědu. Něco se mu asi přihodilo. Ubohý
Alek!“ — začla se smáti, aby zadržela slzy.
Uznávala za pošetilé, aby plakala k vůli tak
směšnému případu.
Alek nepřišel ani téhož ani následujícího
dne k obědu. Ale den před svatbou dostala paní
Gurlingtonová z Brusselu dopis —
„Milá paní Gurlingtonová!“ četla — „Li
tuji, že mi nebude možno zúčastniti se sňatku
Vaší dcery, který se má v úterý konati. Nelíbi se
mi úprava jejího účesu
Alec
Elena
Elen
Gurlingtonová
Brusel
Eden
15
article
Vaš upřímný Alek.
Vaš upřímný Alek.
To bylo vše.
Dary byly vráceny avšem známým sděleno
že příčina zmizení Zenichova není známa
Lýto však na biledni, že setníku Aleku
Aldersonovi se vždy občas popletla v hlavě ko-
lečká.
Vaš
Zenichův
Lýto
Alderson
16
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Nové mody pro psy. V Paříži, ve vlasti mody.
panuje už dáýno přesvědčení, že pes ze slušné spo-
lečností má, pokud se týče toiletty, stejné povinnosti
jako jeho pami, že se totiž musí šatití podle mody.
Moderní pes nosí na příklaď tuto zimu ranní paletot
z prostě, poněkud hrubé látky, podobně kohským
pokrývkám a neurčité barvý. Zcela jinak však musí
vypadali jeho odpolední toiletta. Tu nosí, kabát z jem-
ného sukna, s ohrnovacím nebo rovným limncem,
zdobeným zlatými a stříbrnými prýmky. Nezbytnou
jest u tehoto, atlasem podšitého kabátu pro návštěv
kapsa, v níž „Flock“ nebo Lady“ nosi batistový
kapesník s vyšitým monogramem. Kožešinové pláštíky
nejsou moderní; byly pánům pům (běží tetiž jen
o nejmenší druhy) přiliš nepohodiny a bránily jim
v pohybu, čímž se zvířátka stávala rozpačitýmia
plachými. Důležitým toilettnim předmětem jsou také
nejnovější botky pro psy, zhotovené z hnědého kau-
čuku a zapinající se na černé knoflíky. Drahocenným
malým tvorům, kteří jsou předmětem péče svých paní,
poskytují tyto bolky ochtanu proti nebezpečnému
nachlazení. Že kromě nezbytně nutných částí oděvu
se zjednávají též různé ozdobné zbytečnosti, jest
samozřejmo. Jededuchým koženým obojkem by pes.
jenž trochu na sebe dbä, pohrdnul, obojek musí býti
ozdoben aspoň stříbrnými kneflíky. Naléhavé potřebě
luxusních psů vrchních deseti tisic vyhovělo se ko-
nečně také opatřením automobilovýcli brejli, jejichž
upevnění jest ovšem poněkud složitym.
= Dvůr bez elikely, Kdežto dříve na italském
dvoře panovala přísná etiketa, zmírnil kral Viktor
Emanuel III. všechny ceremoniální předpisy tou mě-
rou, že život v Quirinale jest zympaticky jednoduchý.
Viktor
Emanuel
Paříž
Quirinal
17
article
Dříve nesměla na příklad dáma nikdy přijíti k andi-
enci ve smutečních šatech, na posledních dvorních ple-
sech bylo však ke značnému překvapení zříti jednu
dámu v nejhlubším smutku a jinou, jež se nalézala
v posledním stadiu interesantního stavu... Ale třeba
že král jest ve věcech etikety velmi libérálním, dbá
přece přísně na zachování pravidel dobrého tonu.
Kdysi ubíral se ve velké generálské uniformě ku při-
jetí jistě princezny, když potkal na volném sohodišti
dva cizince, kteří ho nepoznali a laké nepozdravili.
Král na ně ostře pohlédl a pravil k nim francouzsky
„Klobouk, pánové?“ Později poznamenal: „Neučini
jsem te k vůli sobě, ale pro uniformu, kterou něli
cizinci respektovati více, než všichni ostatní.
Klobouk
18
article
= Fehim paša. Z Cařihradu se sděluje: Skandál
Fehima paše skončil tím, že byl paše poslán do vy-
bnanství. K tomu bylo třeba ostrého zakročení ně-
meckého velevyslance u sultána, neboť Febim paše
byl jeho miláčkém a používal takové důvěry, že byl
velitelem tajné policie a měl nesmírnou moc. Této
zneužíval v plné míře a způsobem pro turecké po-
měry charakteristickým. Obyčejně posílal své pochopy
k bohatým Rekům a Arménům a vyhrožoval jim,
nedají-li mu jistou část peněz, že dá je zatknouti
pro některý politický zločin, nebo že budou biti a
týráni. Zde býtí pro politický zločin zatknut, značí
takřka úplnou zkázku obviněného. Udavač má vždy
několik svědků po ruce, kteří ho usvědčí, byť by ho
ani neznali a třeba nikdy neviděli. Běží li o urážku
sultána nalezne obviněný těžko advokáta, který by
ho hájil a osvobození stojí mnoho peněz. Advokát
se musí báti, je-li turecký poddaný, že každé slovo,
které by na obranu svého klienta vyslovil, bude po-
važováno za velezradu a že bude považován za
spoluspiklence. Před krátkým časem dal Fehim jed
noho známého Řeko-albance okrutně ztýrati, poněvadi
mu nechtěl dáti sto lir, takže ubožák leží již dva
měsíce těžce nemocen. Posledně šlo o železniční
pražce, které si Febim chtěl přivlastniti. Má totiž
kus lesa, kde společně s jedním Řekem vyrábí pražce
pro orientálskou dráhu. Když Řek přivezl své pražce,
jež byly prodány německému poddanému Ivanitschovi
na lodi ke stanici Sirkudži ve Stambulu, chtě
st je Fehím mocí přivlastniti, při čemž zbil
Armén
Řek
Cařihrad
Sirkudži
Stambul
19
article
Řeka a strhl německou vlajku. Řek utekl n
německé velevyslanectví a vyslanec, vyšetřiv záleži
tost, žádal nejen odškodnění, nýbrž v přísné poti
stání paše. Jelikož sultán si s Němci nechce poka
ziti dobrý poměr, vyhověl hned žádosti vyslance
Fehim paša musil odjeti do Malé Asie, byv zbaven
své hodnosti jako velitel tajné policie. Tím ovšem
nepadl u sultána v nemilost a nebude dlouho trvati.
že dostane ještě lepší postavení. Není to poprve, že
byl takovým způsobem odstraněn z Cařihradu. Zmi-
něný Řek jest dosud na velevyslanectví, neboťs
musí obávati pomsty. Před tou ho nezachrání ani
německý vyslanec, neuteče-li za hranice, neboť jed-
noho krásného dne zmizí s povrchu země, aniž by
kdo věděl jak. Rodina Fehima paše jest velmí
mocná, neboť jeho otec byl soukojenec sultánův.
Právě se sděluje, že Fehím paša není již v Kutabii
kde měl tráviti své vyhnanství, nýbrž hoví si na
sultánově panství u Brussy a sultán poskytl mu
mimořádný měsíční příspěvek 300 tureckých liber
místo dřívějších 150. Jest jisto, že Fehim se v nej
bližší době vrátí zcela klidně do Cařihradu.
Číslo 175.
Němec
Řek
Fehi
Asie
Cařihrad
20
article
Šachy-
Pořádá J. Rašovský.
Veškeré dopisy adresovány buďtež: J. Rašovsk
Uh. Ostroh, Morava.
Úloha čís. 314. (originál.)
František Dittrich v Tlumačově
úlohové soutěže „Národních Listů“.
J Rašovský
J Rašovsk
Dittrich
Morava
Tlumačov
21
article
Mat ve 3 tazích.
22
article
Partie č. 246.
Hrána v mistr. turnaji ve Vídni dne 10. ledna, 1907
Severní gambit.
Bílý: J. Mieses.
Černý: dr. Perlis
18. Db3xb7 Jc6—e7
1. e2—e1
e7—e5
19. Se3xKa7l
Dd8—ceg
2. d2—d4 e5xd4
Je7xc8
3. c2—c3
20, Db7xc8-
d4)cce
Va8—ar
4. Sf1—c4
21. Sa7—d4
Jg8—f6a)
Va2xaí
5. Jb1—cs
Sf8— bt
22. Vd1—at
23. VfIXal Jh7— fe
6. Jg1--fab)
o—0
Jf8—e
7. J13—g5
Jb8—c6
24. g2—g4lb)
25. Va1—a8 Je6x«d4
8. 0—0
h7—h6?
9. Jg5xkfr
Ví8xf7
26. Va8Xc8 Kg8 —hzi
27. Kg1—f2 h6—h5
10. Sc4xf7 Kg8xKkf7
28. h2—h3 h5xg4
11. Dd1—b3+-d) Kří—fs
12. e4—e5! Sb4xc3
29. h3xg4 c7—c6
30. f4—f5j) Jd4—b5
13. Db3c3 Jf6—h7e)
14. Se1e3 d7—d5
31. e5—e6 d5—d4
15. Va1—dí Kf8—gs
32. e6—e7 Jb5—d6
16. f2—f4 Sc8— t
33. Ve8—d8 a černý se
17. De3—b3 Sf5—e4f)
vzdal.
Poznámky J. Marka.
a) Četní mistři považují severní gambit za nekorrektní
žádný z nich však neodváží se vzíti ještě třetího
pěšce. A skutečně vrhá se černý po 4...c3 x « b2, 5.
Saxb2 d7—d6 do velkého nebezpečí.
b) Nevýhodné bylo by 6. Sc4xb7 Ke8xf7, 7. Dd1—
b2+ d7—d5, 8. Db3xb4 Ví8—e8, 9. Se1—g5
Jb8—c6 a černý má lepší hru
Dříve měl černý na c3 měniti.
d) Opomenutí tahu8.Sb4xc3 se nyní mstí, nebot
černý nemůže užíti přírozené obrany 11...d7— d5
pro 12. e4) kdal
13.. Jf6—g8 nešlo pro 14. Dc3—fs
Dfs—h5. Též Jf6 e8 není dobré, ježto jezdeo
byl by velmi nevhodně umístěn.
Zajisté nejlepší ; po 17.Jc6—e7, 18. Se3—c5 c7-
c6, 19. Db3Xb7 prohraje černý rychle
V končící hře je černý ztracen, což Mieses výteč
nou hrou v brzku dokáže.
h) Ne hned Vat—a8 pro Se4—f5.
Lepší bylo v každém případé Kg8—f7.
Péšce e5 nelze zádržeti. Mieses hrál celou parti
velmi pěkně.
o Partie čís. 247.
Hrána 23. února t. r. ve Filadelfii jako VIII. partie match
Francouzská hra
Bilý: dr. E. Lasker.
J Mieses
Černá
doktor
Perlis
Dd
Jg
Marek
Jf
Bilá
E Lasker
Vídeň
Virginie
e 7
Kří
Filadelfie
sa 7
h 7 e
e 7
e 7 1
e 2
Vd 1
Jg 1
kg
Sb 4 xc 3
c 6 30
e 7 Jb
d 7
c 6
23
article
Černý: Fr. Marshal
1. e2—e4
e7—e6 1 28. Vf4—f3 Jg6—e5
29. Ví3—f2 Ve6—a
2. d2—d4 d7—.d5
3. J51—c3 Jg8 — fe
30. a2—a3 Ve8—ds
31. Vd1xd8-+ KcsxKds
4. Sc1—g5
Sfe—b4
Va6—d6
32. Kc1 —c
5. e4xkcd5
Dd8x«d5
Je5—d7
33. Vf2—f5
6. Sg5xk ke
g7x fo
Jd7—fs
7. Dd12dz
sb4xke
34. Ví5—b5
8. Dd2xccs
Jb8—ct
35. c3—c4
Kd8—d7
Dd5—e4-
36. Kc2—c3
Kd7—e6
9. Jg1—f3
a7—a6
Sc8—d7
37. Je3—d5
10. Kel—d2
Vd6—c6
De4— fa-
38. a3—a4
11. Val —el
Vc6—de
Df4—d6
39. a4—a5
12. Dc3—e3
Vd6—c6
. 0:0 0
40. g3—g4
13. Kd2—ct
Vc6—de
41. b2—bs
Vh8—g8
14. Vel—dt
Ke6 —dz
Jc6—b
42. Kc3—dt
15. g2—g3
Sd7—ce
43. Vh5—f
Jf8—e6-
16. De3—as
Je6—g7
17. 8f1—g2
Sc6—e4
44. Kd4—e3
Kd7—ce
Se4xkge
45. Jd5xf6-
18. Jf3—el
46. Ví5—f
Vd6—di
Jb4—ce
19. Je1xg2
Vdsxkde
47. Jf6—d5
Vdi—bt
20. Da3xd6
66—e5.
48. Vf4xf7 Vb1x«b3-
21. c2— cs
22. d4—d5
Jc6—e7
49. Ke3—e4 Jg7—es
50. Vf7—e?
h7—h5
23. Jg2—e3
c7—c6
51. Ve7xe8 h5x«Kg4
24. d5xx ce
Vd6xkce
52. Ke4—e5 Vb3—h
25. Vh1—fi
Vg8—e
53. Ve8—c8-+ Kc6—dz
26. f2—ft
e5xí4
154. Ve8—c7+ a bílý vyhrá
27. VíIxí
Je7—ge
Končící hra čís. 30. (reprodukce.)
V partii hrané nedávno v Dorpatě mezi HHI. Weck
ramem (bílý) a O. Ewetzkim (černý) došlo k následu
jícímu postavení:
Černá
Marshal
Df
jít 41
Jc
vh
Jd
Jb
Jf
Vb
Vd
Kc
O Ewetzkim
Francie
28
Virginie
Val
Vela
Sd 7
e 6 1
Sfe
c 5
Jd 7
c 4 Kd 8
d 5 10
c 6
Vdi
c 6 51
32
article
sama poskytuje
UERES jablkova stava následkem se
ho zdravotního účinku a své nevyrovnatel-
ně skvostné ovocné vůně to, co
mladí i staří, bohatí i chudí
od idealního občerstvujícího a zdravot-
ního nápoje žádají-
Dostati možno v obchodech s lahůdkami, obchodech
se smíšeným zbožím, drogeriích nebo lékárnách.
„CERES“ jablková šťáva jest technicky a prakticky
lihu prosta a neobsahuje ani nejmenší příměsky
Hostinští, hotelieři a kavárníci, kteří si přejí „CERES“
zavésti, obdrži na požádání nabidky od-
JIŘÍHO SCHICHTA akc. spol.
Oddělení: Podniky výživin „CERES“, Ústí nad Lab.
1910/,07.
továrna« Ringelshain.
Ceres
Schicht
Ústí nad Laba
34
article
Zelená krev.
Zelená krev.
Napsal Karel Červinka. — S illustracemi
K. L. Thumy-
Právě vyšlo!
K 3.50, váz. K 5.—.
Z humoresek zde obsažených jmenujeme: Sladce
spi! Krmník. Poctivý nálezce. Havrani. Facír.
Sud. Na katechismu. Brněnské šaty. Poslední
Mobykán. Petrášek, muž s olověnými kalhota-
mi. Jak zlepšiti stav zaječí zvěře. Purkmistrov-
ský zajíc. Abonenti u zlatého jelena. Lehovcova
vzpoura. Jenerál a tetřívek. Jankoštěrý pes-
atd. atd.
Na skladě ve všech knihkupectvích.
Nakladatelství J. R. Vilímka v Praze,
Spálená ul., 13. — Filiálka ve Vídni, I., Schotten-
4976
ring. 1.
losz
4301
Červinka
K L Thuma
Petrášek
Lehovcův
Jenerál
Vilímek
Havraň
Praha
Vídeň
Schotten4976 ring . 1
37
article
kolik teček je v hořejším čtverečku obsaženo? Každý
kdo počet teček administr. „Prázdnin“ v Brně správné
udá, dostane při premiovém rozdílení cen, které zmíněný
časopis i needběratelům listu pořádá, pěkný předmět. P
odeslání luštění dostanete rovněž seznam a adresy set
osob, které timto způsobem již nejen pěkné předměty.
ale 1 hotové peníze (10 až 50 K) obdržely. V řadě premi
obsaženy jsou: 2000 kor. v hotovosti, obrazy, šicí stroje,
hračky, hodiny, šperky, losy, nábytek, vůbec směsice rů-
ných předmětů, každému se hodících. Upozorňujeme ještě
Jednou, že každý lušti tel musí svoji premii obdržeti, nebot
způsob naší nové reklamy nespočívá na humbugu, ale
plném uspokojení všech a získání dobrého jména. Ne-
dejte se odvrátiti nesnázemi počítání, byť i déle trvalo!
Správné číslo zašlete na adresu: Časopis „Prázdnlny
v Brně. Luštění jen na korrespondenčním lístku.
hek
Brno
Prázdnlna v Brno
38
article
společníka
též pro dámu vhodné, přijme 45 let trvající
velkozávod k zavedení nového odvětví. Zapotřebí vložiti
40 až 50.000 K — po částech — během dvou let. Ka-
pitál se úplně několikráte zajisti a zúrokuje, krom
toho podíl na zisku. Úroky vypláceti se budou mě-
síčně, podíl na zisku půlletně. Nové odvětví vedeno
bude úplně samostatné a náhled do knih téhož bude
společníku vždy volný. Podíl ze zisku obnášeti bude
50 proc. zisku tohoto nového odvětví, které pracovati
bude výhradně jen pro náš závod a tudíž ztráta v po-
hledávkách neb nezaměstnanost vyloučena. Nezávazné
nabídky pod „Zvýšené příjmy“, poste restante Praha,
hlavní pošta, jen na insertní lístek.
1747
Ka
Praha