1
masthead
17. března 1901
2
masthead
I. Příloha „Národnich Listůů
Národnich
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Nová galerie.?)
= Slovo galerie překládáme zvykle sobra
zárna«. V tom je dosti chyb, neboť slovo to
ani není překladem aniž vystihuje pojem v něm
se kryjící. Galerie značí původně dlouhé chodby,
dobře osvětlené, v náležité šířce. Hodilys
dobře ke komunikaci a procházkám a také
k vystavení a vyložení předmětů uměleckých,
jež byly nadbytkem při výzdobě příbytku a po-
třebovaly světla a s dostatek prostoru, aby po-
hodlně mohly být pozorovány, prohlíženy a pro-
žívány. Dnešní musea se svými rozlehlými sály
dávno nejsou více galeriemi. A galerie, přesně
vzato, nejsou obrazárnami. Malba i socha má
v nich své místo. Mohli bychom tedy mluviti
jen o galeriích obrazů nebo soch. Než i tu je
výraz příliš úzký pro věc, kterou označuje.
Zemská galorie, která v dohledné době v Praze
bude instalována, zajisté bude obsahovati více
nežli pouze a výlučně obrazy a malby, také
několik soch a plastik se k nim přidruží. Avšak
ani na tom by nebylo dost. Tato budoucí sbírka
soudobého umění v Čechách, má-li býti, čím
vskutku býti musí, bude nucena svůj program
vtěliti v titul umění výtvarného vůbec, jak tomu
také již je ve slovném znění iniciativního ná-
vrhu sněmovního k zemskému výboru. Jedno
umění by při tom přece zůstalo vyloučeno, ne
z úzkoprsosti a doktrinářství, nýbrž pro příro-
zenou povahu svých výtvorů. Každý uhodne.
že míním tím architekturu. Její museum jes
město, jeho ulice a náměstí, a venkovský kraj.
Tam stojí každému na odiv, a také někdy k po
horšení. A přece bychom architekturu neradi
pohřešovali v místnostech, kde chceme sehra-
ňovati to, co se nám ve výtvarné naší produkei
zdá býti významným, ne-li architekturu, tož
aspoň umělce architekty.
Praha
Čechy
a náměstí
6
article
Tvoření malíře má za konečný závěr —
ne vždveky cil — hotový obraz, v olejových
nebo jakýchkoli barvách, v rámci zasazený nebo
na stěnu pevně namítnutý. Sochařovo cili k ho
tové soše v pevném těžkém materialu, kameni
či kovu, dřevě nebo kosti, zrovna jako arch
tektovo k dokončené stavbě trojdimensionaln
v trvalé solidní hmetě. Avšak ne všecka uměl-
cova snaha a produkce bývá uzavřena v tako-
vých definitivních, jak říkáme, výtvorech. B
při dnešních poměrech v atelieru a v životě
nebývají týlo vždy ani vrcholem vší umělecké
práce, neodpovídají docela ani původním zámy-
slům ani internímu jádru povahy a letory
jednotlivých umělců. Nejsou vždy vlasťnoruční
a nevznikly vždy a nedorostly až ke svěmu
konci vždy jedině v duši a ruce jich uměle-
ckého původce. Cizí vlívy a cizí ruce na nich
nejednou pracovaly, měníce a závěrný útva
„podmiňujíce. Ateliery, jejich stěny, přihrady
podstavce a mapy obsahují zhusta víc osobníh
a individualně karakteristického umění, nežli
třeba všechny objednané a rozprodané práce
dohromady.
Pochopujete, kam tím vším mířím
Poněvadž peníz na zakupování děl uměle-
ckých, zemí vydávaný, nemá býti obrácen n
»podporu« umělců, poněvadž výběr při koupi
má se díti tak, aby v budoucí galerii (zatím
budiž dovoleno užívati k vůli krátkosti tohoto
slova) bylo nahromaděno k poznání, po-
žitku a třebai poučení nejkrásnější a nej
vonnější ovoce uměleckého tvoření v Če-
chách, pak, máli obsahovati obraz z nej-
lepších prvků sestavený, musí program nákupu
s galerie rozšířiti se také na kresby, studie,
náčrty, na listy vlastnoručních leptů, rytina
litografií! Právě v nich uloženy jsou, anebo bý-
vají, nejpružnější a nejsvěžejší hnutí fantasie
7
article
tvůrči mohutnosti umělecké, nejméně zdržované
cizími, neuměleckými vlivy, ještě nevyšinuté ná-
silně z dráhy a cesty, kterou vjich pů-
vodce pudově za sobě vlastní má. To není po-
znání nově vynalezené neb objevené. G. Vasari,
který si založil svoje libro del disegno, sám
výtvarník a zvláště umělecký posuzovatel, ukázal
tím cestu všem následujícím sběratelům. Ze
soukromých kolekcí přešly sbírky kreseb
rytin do musei a galerií a zde tvoří někdy do-
plněk rozvěšených obrazů a rozestavených soch
jinde dokonce s nimi docela rovnocenný oddíl.
Musée du Luxembourg má takovou sbírku
rovněž jako Nationalgallerie v Berlině a jako
tyto všechny galerie, v nichž vedle starého
umění také moderni je zastoupeno. Má ji
pražské Rudolfinum. My jsme poněkud zapo-
mněli na české tisky umělecké, zapomněli jsme
na ně při produkci i v kollekcionářství. Ted
však se naši umělci, cizinou povzbuzeni, znovu,
a to nazvíce se značným štěstím, vracejí ku mě-
děné desce a kehlheimskému kameni. Zatím zde
nikoho zvláště neuvádím, ale naši litografové
Jos. Mánes a Jarosl. Čermák a náš akvafortista
Jul. Mařák nalezají zdárné pokračovatele, je-
jichž listy, v úplnosti co největší, by měly být
uloženy v mapách a krabicích budoucí zemské
galerie.
Tato galerie vyplní tenkráte svůj celý úkol
nalezne-li vstup do ní každá práce,/ v níž jest
uzavřeno a uloženo kus nejlepšího českého
umění, ne pouze socha v kameni a bronzu, ne
pouze olejomalba nebo akvarel ve zlatém rámci,
ale i to, co jako náčrt a návrh je pouze v sádře
odlito, tužkou, rudkou, perem na papíru byl
nakresleno, nebo co uměleckého z lisu tiskař
ského vyšlo.
G Vasari
Jos
Mánes
Jarosl
Čermák
Jula
Mařák
Berlín
Rudolfinum
8
article
Není to rámec příliš široký a rozlehlý, jak
by se zdalo. Není to úloha, jež by šla nad dosa-
vadní a budoucí povolené prostředky. Je to jen
pole právě tak velké, co ho zabírá naše umění
výtvarně, po němž bude treba v pravidelných
obdobích vydati se na procházku a výzkumy
s okem, pátrajícím, kde jsou nejlepší květy, jež
dlužno natrhat a do nové sbírky přenést.
Snad někdo namitne, že zvlástní sbírky
kreseb a rytin není třeba, když tu již jsou
v Rudolfinu a, co málo kdo ví, v museu král.
českého. Než s Rudolfinem, jeho programem
obsahem se budoucí galerie nestýká již pro
svoji výlučnost, hledící pouze a jedině ku
produkci domácí. Také tam oddělení kreseba
rytin není pravidelně a systematicky rozmnožo-
váno. V našem museu pak jsou jen jakési ná-
běhy, náhodou přiváté starýmí občasnými
dary. Na soustavné zakupování a doplňování
není zatím ani sil ani peněz. K. B. M.
*) Srv. »Nár. Listy« čís. 48 17. února 1901.
Rudolfinum
muzeum král
9
article
= Včera v sobotu byla před polednem zahájena
druhá výstava Jednoty výtvarných umělců. Rozumí
se, že v novoměstském sále u Štajgrů, na nějž všichni
hubují, ale sem všichni se svými výstavami musí:
bohužel dosud. Rok sedmaosmdesátý na kartonech
F. Ženíška, starší data na jiných pracích praví
zřejmě, že se Jednotě jedná o výstavu vůbec a ne
snad, jak to »Manes« činí, o žeň za rok právě mi-
nulý nebo za dobu mezi první a touto výstavou. T
je věcí programu ujednaného ve výboru, nám pone-
cháno pouze právo pověděti si, zda s jeho výsledky
jsme spokojeni, zúplna, z části nebo nic. Pokud ve
hlučném a pohyblivém va et vien návštěvy zvaných
hostí bylo lze se v sále, obrazy ověšeném, orientovati,
stojí krásný, originálný český oltář Jana Kastneraa
soubor mocných a jímavých posledních prací Felixe
Jeneweina v popředí výstavním. Několik studií a ná-
črtků přivolává ještě jedenkráte na paměť jméno ne-
dávno zesnulého Alfreda Seiferta. L. Wurzel rovněž
se dostavil s početnou kollekcí drobných svých pla-
stik. Několik architektonických návrhů — J. Kouly.
A. Balšánka a j. — a části Rousova soutěžného projektu
na pomník knížete Alexandra v Sofii tam naleznete.
Dále bulharské scěny Jar. Věšína, stylisace F. Ur-
bana, svěží a křepké kresby M. Alše, F. Slabéhoa
F. Trska, krajinky známé solidní faktury, dobrou,
třeba že lenbachující podobiznu F. Ondřůčka, hebký
pohled na snopové pole od O. Lebedy, pak F. Raška
genrové scény poněkud těžké faktury, B. Knüpfera
přímořskou humoresku, bohužel, poněkud zběžnou
Němejcovu jubilejní Iunetu pro nové museum v Plzni
L. Nováka, V. Jansy, F. B. Doubka známé již tvář-
nosti, kteří s několika jinými dělí se o pětaosmdesá
čísel celé výstavy, o níž ovšem se v čas rozhovo-
říme zevrubněji, nežli v této oznamné noticce chvíle
té je možno a přípustno.
F Ženíšek
Kastneraa
Jenewein
Seifert
L Wurzel
J Koula
A Balšánek
Rousův
M Aleš
F Slabého
F Trsek
F Ondřůček
O Lebeda
Raška
Němejcův
Iunet
L Novák
V Jansa
Sofie
Věšín
Ur
Jednota
nový muzeum v Plzeň
10
article
Rakouské museum pro umění a průmysl vy-
pisuje do 31. prosince t. r. novou soutěž na návrhy
umělecko-průmyslové s cenami, jež se hradí z fondu
za udělení titulu dvorního dodavatele. Po druhé již.
Při první soutěži odnesli si také naši umělcí ceny.
Před tím zůstávaly všechny peníze hoftiteltaxen
fondu prostě ve Vídni několika vyvoleným bez sou-
těže a vydávány byly na objekty čirého přepychu
Nyní se obrací k práci mnohem správnější a plod-
nější. Soutěž žádá návrhy a hotové provedení jídelny
pro šest osob v domácnosti středního stavu. Kupní
cena nesmí přestoupiti 700 K (I. cena 2000 K, II. cena
700 K). Potom písárny nebo kanceláře za 400 K
Vídeň
11
article
(L. cena 1200 K, II. cena 600 K). Musí být při tom
umělecky dokonalé. Takové práce jsme ovšem ne-
jednou na výstavách nábytkových viděli a podivovali
se nízkým jejich cenám, jen že tyto platily obyčejně
jen pro výstavní exemplář. Při nových objednávkách
ihned kupní cena stoupla. Soutěž chce i tomuto čelit,
chce vyvolat nábytek a zařízení skutečně laciné; nutí
konkurenty, aby vedle uměleckého vkusu přivedli
v závod také svoji rozpočtovou dovednost a před-
pisuje, že každý cenou poctěný soutěžník je povinen
do roka provést ve stejné ceně padesát event. objed-
návek. Dále vyzývá se v soutěži o modely na čestné
ceny pro závody jízdní, jezdecké a střelecké (I. ceny
po 1200 K, II. po 800 K, III. po 500 K). Thema to
arci je voleno hlavně se zřetelem na potřebu vídeň-
skou, pokud se praktického využití týče. Že do zmí
něného fondu přispívají také naši obchodníci a prů-
myslníci, je známo s dostatek a proto bylo spravedli-
vým počinem Musea, jestliže cestou veřejné soutěže
otvírá jeho požitkům cestu všem, i mimo Vídeň stojí-
cím a pracujícím. Bude ovšem ještě třeba, aby správa
Musea umělecko-praktické výtěžky svých soutěží také
mimovídeňským kruhům předvedla, chce-li povzbu-
divě svojí činností působiti nejen na producenty
umělce, nýbrž také na konsumenty v obecenstvu.
Vídeň
správa muzeum umělecký
12
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Zemský úřad školní o obecném
školství v našem království
C. k. zemská školní rada pro Čechy vy
dala za šk. rok 1899—1900 »Výroční zprávu
o stavu národního školství v král. českéme.
Je to napatrná knížka o 65 stranách, sestavená
jako vždy velice opatrně a střízlivě, z ní
aspoň po některých stránkách lze seznati stav
a vývoj našeho národního školství:
Počet škol: Obecných škol bylo
českých: 2915 (a to 2609 pro chlapce
dítky, 157 chlapeckých, 149 dívčích); ně me
ckých: 2175 (a to 1950 pro chlapce a divky.
120 chlapeckých, 105 dívěích). Nových če-
ských škol obecných bylo otevřeno 24 (2 chl.
2 dív., 20 smíšených), německých 21 (3 chl.
2 div, 16 smíšených), celkem 45 nových
Škodlivé vyučování polodenn í byl
na 58 školách jednotřídních, 12 dvoutř.,2
trojtř., 1 čtyřtř. a 1 pětitř., celkem na 74 ško-
lách. Dílem polodenně, dílem celo-
denně vyučováno na 30 školách dvoutřídních.
16 trojtř., 13 čtyřtř., 15 pětitř., 1 šestitř. ; cel-
kem na 75 školách.
Měšťanských škol bylo 419 ato
českých 243 (chlapeckých 142, divčích
101); německých 176 (chlap. 100, dív-
čích 76).
Měšťanských škol přibylo českých 17
(10 chlap. a 7 dív.) německých 7 (5 chlap.a
2 dívěí), celkem 24 nové školy. Výroční zpráva
uvádí, že žádosti za zřízení měsť. škol stále
přibývá. Okolnost tato, jakož i dobrá docházk
jest důkazem, že školy měšťanské docházejí
stále většího porozuměníc vi nej
širších vrstvách obyvatelstva.
sononale
Čechy
stav národní školství v král
13
article
Počet tříd. Všech tříd škol obecných
měšťanských bylo 17.083, z těch 10.276 pro
české, 6807 pro německé děti. Ve škol. roce
1899—1900 bylo zavřeno 110 tříd; nově ote-
vřeno bylo 445 tříd (čes. 243, něm 202) ; při
bylo tudiž 335 tříd (178 českých a 157 ně-
meckých).
Německému jazyku vyučováno na
všech 243 školách měšťanských a na 469
obesných, úhrnem na 712 školách českých.
Českému jazyku vyučováno pouze n
117 německých obec. i měšť. školách. Z toho
vidno, že Němci dosud neuznávají potřeby, učit-
se »druhému jazyku zemskému«.
Školní docházka. Školou povinných
dětí tyto 1,094.156; z nich do veřejných
škol chodilo 1,069.622, do soukromých škol
24.326. Pro télesnou neb duševní vadu nedo-
stalo se žádného vynčování 3989 dětem, be
vyučování vůbec zůstalo 330 děti normalné
vyvinutých.
V 11 českých okresích šk. připadalo prů-
měrně na jednu třídu 50 až 60 žáků
ve 40okr. 60—70, ve 12 okr. 70—7
(73 83). V jediném okresu kralohradeckém při-
padlo na jednu třídu průměrně méně 50 (47)
dětí. Nejvíce dětí na třídu případlo na Mlado-
boleslavsku, Prachaticku a Klatovsku 73 (73 83)
Ve 2 šk. okresích německých připadlos na třídu
průměrně méně než 50 dětí, ve 30 okresích
50—60, v 17 okresích 60—66, v jediném
okrese karlovarském 71 dětí. V českých okre-
sích připadlo na třídu průměrně 64, v něme-
ckých pouze 59 dět.
Němec
Mlada
Prachaticko
Klatovsko 73
73 83
15
article
Nejlepší docházka byla v Král.
Hradci (0.37 neoml. půldní), nejhorší na Do-
mažlicku 11.21 neoml. půldní.
Úlev používalo 45.4; počet úlev posky-
tovaných dětem 7. a 8. šk. roku klesl za uply-
nulý rok o 0.5. Fakt tento nejlépe ukazuje.
jak nedůvodný jsou touhy klerikálů po snížen
docházky školní na 7 let!
Nevhodných budov školních byl
735 a to 481 českých, 253 německé a 1 v níž
jest jedna škola česká a 1 německá.
i Pezet osob učitelských.
Čes. učitelů se zkouškou způsobilosti bylo 8293.
» 5478,
něm. » , ,
» 1343,
čes. učitelek
„ » 762.
něm. » » ,
Se zkouškou dospělosti bylo čes. učitelů 558,
,»» něm.» 487,
» čes. učitelek 255,
» » něm. » 166.
Král
Hradec
neoml
16
article
Beze zkoušek učitelských učilo 3
českých, 10 německých učitelů, 71 českých,8
německých učitelek.
Výpomocných osob bylo 110 če
ských, a 18 německých.
Neobsazených míst pro nedostatek
učitelů bylo 68 (loni 50).
Nedostávalo se tedy 196 zkouše-
ných osob učitelských (loni 181).
Všeho učitelstva bylo 17.470, č-
ského 10.559, německého 6911.
Z učitelstva českého bylo : 8.890 = 84 2
učitelů, 1669 = 15.8 učitelek; z německého
5975 = 86.5 učitelů, 936 = 13.5% učitelek.
Disciplinárních trestů bylo 4i
a to: 18 důtek, z příčin služebných bylo pře-
loženo 18 osob, 1 správci odňata funkce,
učitelé propuštění z místa a 1 ze služby učitel-
ské vůbec. Okresní školní rady daly 130 ústních
nebo písemních domluv.
Učitelské ústavy. Na 24 ústavech
učitelských a to 13 českých, 11 německých
bylo 3386 kandidátův a kandidátek; v roce
1898—99 3321. Na českých ústavech bylo
1258 kandidátův a 614 kandidátek; na něme-
meckých 1055 kandidátův a 459 kandidátek
Zkoušku způsobilosti pro školy
obecné vykonalo 589 učitelův a 189 učitelek.
pro školy měšťanské 247 učitelův a 58 učitelek.
Náklad na obecné školství.
Celkový náklad činil 31,322.362 K, okrest
venkovských 27,382.542 K, okresů městských
1,315.024 K, pensijního fondu 2,624 796. K
Prahy 1,103. 600 K.
Praha
učitelka
17
article
Obnášelo pak
17,472.498K
služné a doplňky služného
zvýšení služného uč.
5,013.520
funkční přídavky uč.
1,344.400,
remunerace za nepov. předměty 1,905.998«
1,591.054 ,
pense osob učitelských
816.608
pense vdovám po učitelích
114.056 »
pense sirotkům po učitelích
Ná rok 1900 určil sněm 22.000 K na pod-
pory pro učitele.
Školní úřady. Dle Zprávy mnohým
místním školním radám zejmena na venkověa
v krajinách chudých průmyslem nedostává
se plného porozumění pro jejich úkol, ani často
dobré vůle. Některé místní školní rady jsou
samy překážkou při usilování o spořádanou
docházku školní. Nejední místní školní dozor-
cové musí opětovně býti upomínáni na po-
vinnosti vycházející ze zákona o dohlídce k
školám.
Pochvalu dává Zpráva c. k. okresním in-
spektorům šk. slovy: »Jejich činnosti neúnavné
a v jednotlivých případech vzorné činnosti
hlavně jest děkovati, že národní školství
v zemi vzkvětá.« V Joklíkově knize dočílámese
o této »vzorné« činnosti zcela něčeho jiného
k pochvalnému vysvědčení c. k. okres. školním
inspektorům dodáváme: O té »neúnavné
činnosti inspektorů nejvíce svědčí přeplněn
třídy, nezákonné nevypisování konkursův
a příslovečně zdlouhavé vyřizování různých
žádostí učitelských.
Joklíkův
národní školství v země
18
article
o Česká škola v únoru 190 1.
Dne 1. »Život« počíná přinášeti tresť přednášek
prof. dra. F. Čády »Vybrané kapitoly z psychologie dět-
ské« a rozhled »Umění ve škole«. — »Paedagogické
rozhledy« po K. Raabovi přimlouvají se za »Poučo-
vání právní ve škole obecné«. — »Škola měšťanská
a živnostenská« líčí, jaká »Reforma měšťanských
škol žádána na mezinárodním kongrese školském
v Paříži a oceňuje Jiráskův »Rukopis a krasopis«. —
»Časopis učitelek« v čl. »Vyšší vzdělání dívčí v Ra-
kousku« lituje, že pomíjí vychovatelství a zdravo-
vědy a chválí připuštění učitelek na lycea; ve zprávě
»Odmítáme«! snaží se fakta v této Hlídce vyvrátiti
událostmi z r. 1899 a 1894 v příloze Škola ženských
ručních prací čl. K. Schrollové »Pletení a joure
(mřížka — »katry«). — »Národ a škola« přináší roz-
hled po poměrech učitelstva moravského »Více
světla!« a úvahu »O písemných pracích žactva
jich opravě«, nabadající k střízlivosti. - »Komen-
ský« přináší polemiku s klerikální Hlídkou v čl. »Pří-
spěvek k reformě ústavův učitelských« a otiskuje
v čl. »Písemní památka po J. A. Komenském« jeho
list z 19. září 1668; z této Hlídky přináší zprávu
»Rok 1900.
profesor
doktor
F Čáda
K Raab
Jiráskův
K Schroll
Komen
Komenský
190 1
Paříž
Poučování právní v škola obecný
19
article
Dne 2. V Záluží u Mostu umírá u věku 40 lel
říd. učitel Jan Bukovský, po 20 let horlivě činný ve
službách Ústřední Matice školské. — Na valné hro-
madě Jednoty učitelstva měšťanských škol českých
v Praze konstatováno členů 675, jmění 1012 K
schváleno i pro budoucnost stanovisko samostatnosti
Jednotyohledem zájmu učitelů škol měšťanských.
pro něž žádá se větší služné ve všech položkách
oproti učitelstvu škol obecných; schváleny stanovy
spolků krajinských.
Dne 5. »Školský obzore líčí strannicky politické
»Obsazování míst učiteiských«; Moravská hlídka
jeho přináší čl. »Na obranu« reorganisátorů Úst
spolku učit.; v Besedách čl. »Žádost „Velkého“ Var-
hanika«.
Bukovský
Záluží
Most
Praha
Vara
20
article
Dne 6. »Český učitel« přináší polemiku »Nová
organisace« o poměru učitelstva k politickým stra-
nám, návrh pro »Byty učitelů«, čl. k mimořádnému
zaměstnání učitelskému »O hmotném učitelů kvalto-
vání« a vyňatek z t. č. »O neutěšených zdravotních
poměrech učitelstva«. — »Posel z Budče« k nynějším
poměrům v českém učitelstvu přináší čl. »Co nás
pojí a co dvojí«. — Zemský výbor království českého
k návrhu dra. Pražáka se snáší žádati zemskou
radu školní za zálohu z prostředků státních pro pří
davky učitelstvu
Dne 7. »Učitelské noviny« přinášejí J. Pitter
manna přednášku lidovou »O některých vadách do
mácí výchovy« a čl. A. K. Vítáka »Ph. dr. Augustin
Smetana, filosof a kněz-paedagog«. — »Beseda učitel-
ská« pro vedení k obětavosti u dětí přináší článek
»Učme přejicnosti«.
Dne 8. »Komenský« přináší počátek úvaby J
Jarůška »O zkouškách přijímacích vůbec a paeda-
gogií zvlášť« a to pro jejich zrušení a čl. J. Vicenta
dle Křiže »Odkud pocházejí naše rostliny a zvířal
a odkud k nám zavítal první člověk?«; v Příloze
z Lidových novin »Osnova zákona disciplinárního«
Dne 9. Výbor Spolku pro české osady feriální
obrací se ke sborům učitelským za podporu svých
účelů.
Dne 10. v Praze u věku 36 let umírá okresní
lékař MUDr. Vladimír Preininger, jenž také v hygieně
školní a pro její rozšíření v učitelstvě pracoval. —
»Učitele pokračuje v kritických rozhledech »Vzdělá-
vání učitelstva obecných škol.« — Schůze předsed-
nictva českého Ústř. spolku učit. se snáší, se sjezdem
uč. současně pořádati sjezd abiturientův a žádati z
diety členům konferenčních výborův a knihovníeh
komisí v okresech školských.
J Pitter
Víták
doktor
Augustin Smetan
Komenský
J Jarůšek
J Vicente
Křiž
MUDr
Preininger
Budeč
Praha
spolek pro český
21
article
Dne 12. »Školský obzore uveřejňuje úvahu
»Postátněte školství obecné« jako význačnou pro ny-
nější bídné postavení učitelstva, které dokládá také
čl. V. Lemberka »Osud náš«; dále líčí »Evangelický
klerikalismuse; v Besedě čl. »Zklamaná naděje« mluví
proti ženění se učitelů; fenilleton »Confiteor nevě-
reckého učitele« líčí, kterak se tento stal nevěrcem
z písem svatých Otců.
Dne 13. »Český učitel« přináší čl. J. Černého
»Památce dra. Aug. Smetany.« — »Posel z Budče-
uvádí trůnní řeč o školství na radě říšské čl. »Obecná
vzdělanost a armáda«; v čl. »K reformě vyučování
slohu« F. Mikulejský uveřejňuje námitky proti slohu
volnému; zpráva »Sbírky v pražských školácha vy-
slovuje se proti nim.
J Černý
Aug
Smetan
F Mikulejský
Budeč
22
article
Dne 14. výbor slezského Ústř. spolku učit. snáší
se na vydávání svého časopisu 1. zářím, na petici
pro služné a statistice drobné práce učitelské. —
»Beseda učitelská« žádá »Více bratrské lásky !« v or-
ganisaci učitelské; v časové úvaze J. Křemen vy-
kládá, jaká může býti »Vychovatelská a poučovatel-
ská činnost učitelstva na obmezení alkoholismu.« —
»Učitelské noviny« líčí »VII. mezinárodní sjezd proti
alkoholismu.«
Dne 15. »Život« registruje »Boj proti alkoho-
lismu« a přináší rozhled K. V. Tučka »O nápravě
mládeže zanedbané.« — V »Časopise učitelek« po-
vzbuzuje F. Elicerova k »Zahradničení«; v příl. Škola
mateřská čl. A. C. Boranové »Naše zájmy a veřej-
nost.« — »Komenský« líčí, co provedlo »Charvátské
učitelstvo sobě«; v jeho Příloze F. Karafiáta pojed-
nání o čl. čítanky »Krištof Kolumbus.«
Dne 16. »Národ a škola« podává rozhled » P
volbách«, přináší čl. J. Gabriela »Tresty a škola
obecná« o nedůslednostech nynější soustavy kázeň-
ské a K. Křivého čl. » Některé nejnovější objevy astro-
nomické.-
Dne 17. výbor moravského Ústř. spolku učit.
zřizuje právní odbor a klade schůzi delegátů do
Tišnova.
J Křemen
K V Tuček
A C
Boranová
Komenský
F Karafiát
Krištof Kolumbus
Gabriel
Tišnov
23
article
Dne 18. pokrokové učitelstvo na sjezdě v Brně
snáší se na přikázání dotací okresních knihoven uči-
telských (po jich zrušenl) universitní knihovně v Olo-
mouci, která má býti učitelstvu přístupna spolu s uni-
versitními knihovnámi v Praze a ve Vídni; na žá-
dání roční dotace 10.000 zl. na 100 stipendií 100 zl.
pro studie a cesty učitelům; na vydávání jednotného
vědecko paedagogického, dobře řízeného a všestran-
ného sborníku a zatím na podporováni Paedagogi-
ckých rozhledů; na konání universitních kursů prázd-
ninových; na ročních subvencích pro učitele na
kursech universitních; na provedení a řízení cele
akce Ústř. spolkem učit
Dne 19. »Školský obzor« líčí, kterak učite
z Rokycanska »Sešilel z hladu«; přináší časovou
úvahu učitele proletáře »Učitelstvo a socialní demo-
kracie« a polemiku se čl. V. Stecha v Osvětě »Z uči-
telského tábora«; podceňuje »Dnešní úroveň časopisu
»Komenský«; v Moravské hlídce »Ještě několik slov
jednotě brněnské« o organisaci.
Sešilet
V Stech
Komenský
Brno
Ola
Praha
Vídeň
Rokycansko
24
article
Dne 20. »Učitel« přináší čl. »Pohádka jako pro-
středek vychovávací« a opakuje z této Hlídký čl. »Dě-
jepis na školách 20. století.« — »Škola našeho ven-
kova« počíná studii K. L. Hartmana » K proudu oprav
vyučování slohu na školách obecných«, přináší před-
nášku E. Musila Daňkovského »O učebných vycházkách
školníche, odsudek »Jednotná methoda« a hlas pro
»Mapy němé« a pro »Slavnostní odměňování žáků.«
»Posel z Budča« říšské poslance-učitele vítá úvahou
»Není kantorů víc!« přináší význačný obrázek »Že-
brák nebo učitel« a zprávu, doporučující sbírky na
školách pražských: opakuje ze Ženských listů úvahu
učitelky »O zrušení celibátu učitelek« a chválí Mou-
čkův »Zpěvník« pro školy měšťanské. — »Český
učitel« vřele doporoučí »Čítanky« Tolstého, budějo-
vického »Buditele« a jeho přílohu »Malého Buditelee
a podává program pro »Přednáškové odbory«.
Dne 21. »Český učitel« přináší duševědně spo-
lečenskou úvahu »Vznik práce paedagogické« a roz-
sáhlý program pro »Učitelský kalendář«. — »Beseda
učitelská« proti žalobám na své stanovisko v orga-
nisaci učitelské »Místo odpovědi« otiskuje část své
redakční obrany před třiceti lety; ve smyslu počí-
tání příkladů ze skutečnosti nejbližší uvažuje J. Zá-
vodný »O počtech na pokračovacích školách venkov-
ských«; v Meth. přiloze navrhuje J. Vágner »Učivo
věcného učení prvopočátečného«.
Dne 222. Čeští rodičové ve Hrobech otevře-
ným listem c. k. zemské radě školní a veřejnosti
české dovolávají se pro své děti místností školních.
Hartman
E Musil Daňkovský
Tolstý
J Zá
J Vágner
Moa
25
article
— Na říšské radě vídeňské posl. Černý, Sokol
soudruzi navrhují zrušení výnosů Kielmanseggových
a obmezení disciplinárního stíhání učitelstva na jed-
nání učitele jen ve škole. — »Komenský« podává
zkušenosti »O některých stinných stránkách a ne-
blahých následcích nynějších úlev v návštěvě školy
a jak zjednati nápravu«; v Besedníku ocenění E. de
Amica »Vzpomínek z mládí a školy«
Dne 24. u věku 90 let umírá MUDr. Jan Meli-
char, horlivý vlastenec moravský a přepilný pracov-
ník v hístorii kujturní.
Dne 26. »Školský Obzor« poměrům vedení če-
ského Ústř. spolku učit. věnuje čl. »K resignaci ?«
uvádí »Úřadní posudek našeho života« ve Zprávě
zemské rady školní, líči moravský »Pensijní fono
pro vdovy a sirotky učitelské« a vykládá, jaké bý-
vají na školách »Naše protokoly«: v Moravské
hlídče z Dačicka o zastavení činnosti učit. jednoty
v Telči okresním hejtmanem pro předčítání brožury
Hejnovy o reakci ve školství uvádí čl. »Karabáčnická
éra na Moravě«.
Dne 27. na říšské radě vídeňské posl. dr. Šl-
lený. Pospíšil a soudruzi interpellují ministra vnitra
po zastavení činnosti učit. spolku v Telči. — »Posel
z Budče« líčí »Přeceňování inspekcí« a čachrování
»Ze školního pozorování«
Dne 28. »Učitelské noviny« jednání zemského
výboru o služném učit. líčí v čl. »Jak se o nás
hraje«. — »Beseda učitelská« k svornosti, jednotě
bdělosti vybízí »Před rozhodnou chvilí« v úpravě
učitelského služného a přináší úvahu V. Bosáčka
»O individualismu«; dopis z Prahy přimlouvá se za
pozvolné, věku přiměřené a bezdressurné vedení
žáčků jeslí a opatroven.
Černá
Komenský
MUDr
Jan Mel
doktor
Šl
Pospíšil
V Bosáček
Dačicko
Telč
Hejnov
Morava
Budeč
Praha
Sokol
27
article
Učitelské časopisy věnují vzpomínku Juliu Zeye-
rovi ( 28. ledna). — Dědictví Komenského vydává
v Encyklopaedické knihovně A. Wimmra »Rozpravy
z oboru botaniky obecné«, způsobilé, značně rozší-
šiti rozhled učitelstva v tomto směru. — Český Ústř.
spolek učit. za 2. číslo Sborníku lidových přednášek
vydává J. Kožíška »Rolník a jeho vzdělání«. — Císař
svoluje k takovému započílávání supplentských let
hlavních učitelů na ústavech učitelských, jaké jest
na školách středních. — Učitelstvo z Prahy a před-
městí v organisaci učitelské a mimo ni připravuje
schůze k jednání o lepším upravení svého služného
než jaké se mu navrhuje.
Zey
Komenský
A Wimmr
J Kožíšek
Císař
Praha
Encyklopaedický knihovna
28
article
Bezplatné rozdílení obrázkovýc
čítanek k ochraně zvířat chuděmu
žactvu umožniti chce »Spolek k ochraně zvířat
pro král. české v Praze«, který rozhodl se, že kaž
dému, kdo zakoupí 100 illustrovaných těchto čitanek.
obsahujících četné obrazy, povídky i básně s kalen-
dářem na rok 1901 a s rozvrhem hodin, přidá ná-
davkem dalších 30 výtisků k rozdání pro chudé školní
dítky. Výtisk obrázkové čítanky stojí pouze 10 kr.
100 výtisků i s nádavkem 30 knížek zl. 10.—. Objed-
návky přijímá a vyřizuje jednatel spolku pan Josel
Hudl, městský radní v Praze-III. v Lázeňské ulici.
Příští zkoušky způsobilosti učitel
ské ze zpěvu pro školy střední a ústavy učitelské.
též učitelství hry na housle, varhany a na klavír na
ústavech učitelských konati se budou při c. k. zku-
šební komisi v Praze ode dne 22. dubna 1901 v sále
zkušebním c. k. českého ústavu učitelského v Praze
v Panské ulici. — Žadatelé podejtež žádosti zřízené
na základě nařízení, vydaného ministrem záležitostí
duchovních a vyučování ze dne 21. srpna 1871 ř. z.
číslo 107, opatřené vylíčením života a způsobu vzdě-
lání vědeckého a hudebního, průkazem o dokonaném
18. roku věku křestním neb rodným listem a škol-
ními vysvědčeními, ředitelství c. k. zkušební komise
pro učitele hudby v Praze, Ferdinandova třída 58—II.
nejdéle do 1. dubna 1901, aby se úkoly ku práci
domácí kandidátům, ku zkouškám připuštěným, v čas
dodati mohly. Též sluší složiti před zkouškou u ře-
ditelství taxu 30 korun a 2 koruny na kolek.
Josel
Praha
lázeňský ulice
panská ulice
Ferdinandov třída
29
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
** Družstvo sportovního závodiště
převzalo do vlastní režie sportovní závodiště v Praze-
Bubnech. Závodní dráha cyklistská, dráha athletická
a promenádní, jakož i tennisové kurty budou v nej-
kratší době znovuzřízeny, a celé zařízení závodiště pro
nastávající sezonu obnoveno a doplněno. Dle počtu
jezdců k trainingu přihlášených pomýšlí D. S. Z. na
zřízení trainingové školy, kteréžto zařízení
se minulá leta tak dobře osvědčilo, a učinilo v tomto
směru již vhodná opatření. Též hřiště pro bicykl-
polo bude příp. zřízeno. D. S. Z. uspořádá letos
dvoje velké mezinárodní závody kromě řady menších
různých meetingů. Správa závodiště jest ochotna
všem požadavkům a přáním klubů a jednotliveů
v každém směru a ohledu vyhověti. Veškeré dotazy
v příčině trainingu, pro najmutí 18 tennisových hříšť,
kabin atd. zodpoví p. řed. E. Balcar, Praha, 46—III.
(Viz insert.)
* Město Roudnice, požívající jistého renomé
v sportovním světě, ježto před časy tam konány
skvělé, i cizinci navštěvované závody veslařské,a
kdež i pěkné národní závody cyklistské dříve bývaly
pořádány, bude, možno, příznivými okolnostmi k či-
lejšímu opět sportovnímu životu povzbuzena. Néjen
že p. Rudl, jak již bylo oznámeno, ale i velečinný
náčelník vinohradské »Čechie«, dr. Divíšek, přesídlí
do Roudnice. Jako činnost pana Rudla v atletic
známa, tak i v živé ještě paměti jest přičinění pana
dra. Divíška o sport eyklistský, zejmena o vzkříšení
krasojízdy.
E Balcar
doktor
Divíšek
Rudla
Praha
Roudnice
Čechie
30
article
Šerm.
** Šermířskou akademii pořádají dne
21. t. m. v 8 hodin večer v sále žefínském sdružené
šermířské kluby »Mikuláš Dačický z Heslova« a »Aka-
demický šermířský cercie«. Pánové úbor plesový. Po
programu volná zábava při hudbě Sokola pražského.
voduláJizda koňmo.
** Během letošní zimy útvořil se jíz dnl
odbor athletického klubu »Spartar,
jenž těší se, jak se nám sděluje, oblibě nejen
u členstva, ale i širšího obecenstva. Odbor koná svá
cvičení vždy ve čtvrtek v Meisnerově jízdárně
v Panské ulíci. Jezdí se ve dvou odděleních a sice
I. oddělení od 61/2 do 71/2 hod. a II. odd. od 71/2 do
81/2 hod. večerní. Po dobu krátkého trvání svého
docilil odbor zdárných výsledků. Přístup obecenstvu
jest volný.
Dačický
Heslův
Sokol
Spartar
Meisnerův
31
article
Z cyklists kého ruchu.
** V příští saisoně závodní, která již se hlásí,
bude letos u nás jen pro sport amateurský. Nejen
že řada amateurů chystá se k opětnému závodění,
ale řady jich budou rozmnoženy, zejmena jezdcem
Aug. Vondřichem, který ku své žádosti získal kvali-
fikaci amateurskou. Jest jen na »Družstvu spor-
tovního závodiště«, by pořádáním závodů jezdce pod-
porovalo.
** Major Taylor, nepřemožitelný závodník-čer-
noch, je již na cestě z Ameriky do Evropy a první
start jeho bude v Berlíně. V Paříži podstoupí závo
s Jacquelinem. O sebevědomí jeho svědčí podmínka,
že vítěz obdrží vše a poražený nic. Jacquelin na
podminku tuto přisťoupil.
** Klub velocipedistů »Praha« 1883
konal v měšíči únoru svou valnou hromadu. Klub
čítal r. 1900 7 čestných, 4 zakládající, 103 činnéa
4 přispívající členy. Během roku vyrváni byli smrt
z kruhu členstva pí. Znojemská a p. řed. Janáček;
přeložením na jiné místo ztratil klub pp. dra Dittrich
a Hasenörla.
Aug
Vondřich
Taylor
Jacquelina
Janáček
Dittrich
Hasenörla
Amerika
Evropa
Berlín
Paříž
Praha
32
article
Klubových výlefů bylo pořádáno 18 a od členův
ujeto celkem asi 58.000 km.
Dle zprávy pokladní bylo 3595 K 88 h přijato.
vydání obnášelo 3223 K 93 h. Jmění klubu 2620 K
70 h. Klub získal smlouvou na další 3 leta opět své
rozsáhlé cvičiště na ostrově Židovském.
Za předsedu zvolen p. Dr. Al. Hrdlička, za místo-
předsedu p. inž. K. Pinka, za funkcionáře další pp.
Fr. Tauber, E. Albrecht, J. Schönbach, V. Čapek, S.
Mariani, E. Hartman, M. Hrubý, K. Stapfer, za ná-
hradníky pp. G. Habich, F. Choděra a V. Andres, za
revisory účtů pp. R. Severa, V. Peiger a Fr. Matura.
** Klub cyklistů-turistů »Ceský Lev« v Plzni
pořádá v sobotu dne 30. t. m. velkou deklamatorní
zábavu s velmi pestrým programem, ke kteréž
všechny ctěné příznivce klubu zve. Dále oznamuje
se z téhož klubu, že od 11. března vyučuje se
v jízdě na kole ve velkém sále v Hamburku. Při-
hlášky buďtež podány v klubovní místnosti tamtéž.
doktor
Al
Hrdlička
Ing
František
Tauber
V Čapek
E Hartman
M Hrubá
K Stapfer
G Habich
F Choděra
R Severa
V Peiger
Matura
Schönbach
Francie
Plzeň
Hamburk
Ceský Lev
km
33
article
Bthletika a sportovní hry-
** Dnes o 3. hodině odpolední hrán bude první
mezinárodní zápas v této saisoně mezi A-teamem
»Slavie« a »Magyar Uzsó Egyesület«, ma-
ďarským mužstvem první třídy. Zápas bude napí-
navý, neboť »Uzsó« obsahuje výborný materiál do-
brých hráčů footballových. O zdatnosti »Uzsó« svědčí
jejich vítězství nad nepřemoženým v Uhrách »Buda-
pesti Torna Clubem« 341 a nad »Magyar F. C.« 7:1.
Mužstvo jest již v plné formě (rovněž i jiné kluby
maďarské), neboť pro příznivé počasí hraje se v Pešti
již od 16. února. Mužstvu našemu studentskému
bude tento zápas výbornou přípravou na příští ne-
děli a pondělí.
»Magyar Uzsó Egyesület« hraje v tomto posta-
vení;
Sick A. M. (goal).
BékésO.
Jámbor A.
Vöröss J.
Eröss J.
Kiss Gy
Kraft J. Gilly J. Szirnay J. Halaszy J. Nagy G.
Náhradníci: Erdötelky Z., Ashton W.
Dle informací jest výborný goalmann a velmi
nebezpečné a rychlé pravé křídlo. »Slavie« hraje se
třemi náhradníky. Maďaři vystoupí v malebných
dressích žlutobilých. Začátek přesně o 3. hodině od-
polední. Soudce pan K. Haunner. (Č. S. F.)
Zápas koná se ještě na starém hřišti » Slavie«
na Letné u vodárny, ježto nové hřiště pro únorové
vánice nemohlo býti náležitě upraveno. Hřiště jest
označeno červenobilými prapory.
Zároveň na vedlejším hřišti odehrají zápasy
o mistrovství II. třídy: F. K. »Nusle« I. proti S. K.
»Merkur« I, na lo F. K. »Union« I. proti Č. A. F. K.
»Král. Vinohradý« II.
Magyar Uzsó
A Vöröss
J Eröss
J Kiss ga
Kraft
J Gill
J Szirnay
J Halasza
J Nagy
Ashton
Maďar
K Haunner
F K
S K
Král
Uhry
Buda
Pešť
Letná
Nusle
Č . A
Slavia
Sick A . M
Č . S . F
Erdötelka Z
34
article
** Příští neděli a ponděli hraje naše mistrovská
»Slavie« v Pešti a sice dne 24. t. m. s »Budapesti
Torna Clubem«, mistrovským mužstvem uherským
a dne 25. t. m. s »Magyar Athletikai Club«. »Slavie«
bude míti neobyčejně tuhou práci, neboť »B. Torna
Club« jest v báječné formě, a značně sesílil své
mužstvo Angličanem Fred Windettem, jenž všeobecně
uznává se za nejlepšího forwarda rakouského.
S »Magyar Athlet. Člubem« hraje »Slavie« poprvé.
** Bohaté na sportovní události prvního řádu
budou letošní svátky velikonoční. Na boží hod dne
7. dubna setká se náš studentský A team »Slavie«
s representačním mužstvem švýcarským, složeným
z nejlepších hráčů francouzských, anglických a ně-
meckých. Zajímavo jest, že poprvé setká se »Slavie«
s národnosti francouzskou, jejíž sláva ve footballu
šíři se i v Anglii. Ženeva, Chaux de Fonds, Basilej,
Curych vyšlou zástupce své k tourneé po Německu
a Rakousku.
** V pondělí velikonoční dne 8. dubna hraje
v Praze »Slavie« proti »Surrey Wanderers F. C.«,
nejlepšímu mužstvu anglickému II. třídy. (Známo jest,
že i proslavený »Oxford« čítán jest v II. třídu an-
glickou, a přece jakou převahu jevil nad mužstvy
rakouskými.) Jest to od návštěvy oxfordské poprvé,
kdy mužstvo anglické změří síly své s naším stu-
dentským klubem. »Surrey Wanderers F. C.« jest
representační mužstvo hrabství Surrey, v němž za-
stoupeny budou přední amateurské kluby anglické
London Caledonians, Casuals F. C. a především
universita Cambridge.
** V přadběžném kole o Challenge Cup ve Vídni
zvítězil minulé neděle »Wiener Athletic Sportclube
nad známou »Cricketou« 5: 3. »W. Athletie - Sportclub-
Angličan
Windett
Magyar
F C
Wiener
Pešť
Anglie
Ženeva
Chaux jít Fonds
Basilej
Curych
Německo
Rakousko
Praha
Oxford
Surrey
Cambridge
Vídeň
Slavia
Budapest
Magyar Athletikai klub
Surrey Wanderer
anglický London
Challenge Cup