3
masthead
17. března 1901.
5
article
Tobolka páně Tousseauova ani se neza-
vřela; přešťastný párek nebyl však ještě an
dost málo rozmrzen věčným vydíráním a ošizo
váním. Naopak, oba se musili smáti tomu nad
lidskému namáhání a vytrvalosti, s jakou ti lidé
se činili, aby ulovili nějaký půlfrank anebo je
nom několik centimů.
Náhle stanuli před jedním obličejem, kter
znali. Byl to mladý Američan, s nímž setkal
se již v Paříži ve svém hotelu.
»A — aj! Pan Whitmore ! — vida,« zvo
lala rozkošně paní Tousseauová, »tedy přece
jste konečně našel místo, kde ni vy nemůžete
opomenouti se pobavit!«
»Co se mne týče,« odvětil pohodlně Ame
ričan, »baví mne pramálo dívat se na lidi, kteř
sami nemajíce peněz, dělají ze sebe blázny těm
kteří je mají.«
»Jděte! — Jste pořád stejný!« smálase
paní Tousseanová. »A ostatně musím vám uči
niti svoji poklonu za tu výtečnou frančinu, ji
dnes mluvíte-«
A když byli vyměnili spolu ještě několik
slov, záslupy je opět roztrhly; pan Whitmore
chtěl se již vrátiti do Paříže.
Od paní Tousseanové bylo to více než po
klona. Vážný Američan mluvil takovou franči-
nou, že to bylo až k pláči. Nieméně odpověd
kterou dal mladé paní, byla pronesena skor
bezvadně. Člověk by řekl, že ji měl dávno již
připravenou, že to byla celá řada dojmů, jež
projevila se v těchto slovech. A konečně snad
to bylo i tím, že novomanželé Tousseauovi tak
pevně si ji zapamatovali.
Američan
Whitmor
Tousseauová
Tousseanová
Paříž
6
article
Žádný necítil zvláštního potěšení z tohoto
setkání. Naopak, oba shodovali se v tom, že je
to vlastně velmi smutné, je-li někdo takovým
morousem, jako ten jejich mladý známý. Nie
méně něco tu po něm zbylo; nebylo jim už tal
do smíchu, panička cítila únavu a počali pomý
šleti na zpáteční cestu.
Když chtěli projíti dlouhou ulicí mez-
stánky, aby se dostali ke svému povozu,
právě vyhrnul se naproti nim veliký, hlučný
dav lidí.
»Dejme se jinou ceslou,« pravil pan Tous-
seau. Prolezli tedy mezi boudami a vyšli zadem.
Klopýtali přes hrbolaté kořeny, než oko si zvyklo
na nejisté světlo, které jen tu a tam prsklo
z některého stanu. Nějaký pes, který leželv
cestě a ohlodával záhadný předmět, zvedl se
vrče a zavlekl svou kořist dále do tmy, kde byly
hustší stromy.
Na této straně byly boudy většinou sešité
se starých plachet a všelikých podivných draperií
Děrami a skulinami problesklo tu a tam světlo
na jednom místě zpozorovala paní obličej, kter
jí byl již povědomý. Byl to muž, od něho
koupili prve marcipán ze všech marcipánů nej-
marcipánovatější — pan Tousseau měl zbytel
té lahůdky ještě v kapse.
Ale to bylo podivné: kde se vzal tento
pernikář na této straně? Tohle byl docela jiný
obličej, nežli ten usměvavý, ponížený a licho-
tivý, který napovídal mladičké, krásné paní tolik
hezkých věcí a který byl tak neunavný ve vy
chvalování svých sladkých výrobkův — však
tyto byly také nějak výtečné!
Tous
Tousseau
7
article
Nyní seděl zde skrčený a jedl cosi nezná-
mého z kostkovaného kapesníku — jedl rychle
hltavě, ani oči nepozvednuv.
Hlouběji v boudě bylo slyšeti přidušený
rozhovor. Panička chtěla mermomocí do vnitř,
pán nechtěl za žádnou cenu — ale přece tam
Seděl tam nějaký starý šašek a mruče
proklínaje počítal na dlani měďáčky. Mladé
děvče, které stálo před ním, mrzlo a prosilo
o něco pro sebe; byla zahalena ve dlouhém plášt
do dešté.
Muž zaklel znovu a zadupal nohama. Ona
odhodila prudee plášť a objevila se polonahá,
v jakýchsi baletních šatečkách. Nepromluvivš
ani slova, ani vlasů si nepřihladivši a ani na
svém ústroji nic neopravivši, stoupla na malý
stupeň, který vedl k »jevišti«.
V tom okamžiku se obrátila a ještě jednou
pohlédla na otce. Její obličej právě vzal na se
baletní úsměv, tento však ustoupil náhle zcela
jinému výrazu. Ústa zůstala klidna, ale ty oči,
ly oči se pokoušely prosebně naň se usmáti —
jenom okamžik — šašek pokrčil rameny a mě-
dáčky si podržel. Mladá divka se obrátila, vy-
stoupila před oponu a byla přijata s křikema
pochvalou.
U obrovského dubu drmolil muž s loterii
dále svou neunavnou řeč. Jeho vtipy tím více
pozbývaly dvojsmyslnosti, čím více houstla tma.
Také smích obecenstva byl nyní docela jiný,
lidé byli nevázanější, paňácové vyzáblejší, dámy
dotěrnější, hudba falešnější — alespo ň se tal
zdálo našemu mladému párku.
8
article
Když kráčeli mímo plesový stan, prodralse
k nim vřeštivý ryk čtverylky.
»Probůh! — skutečně jsme zde tančili!«
pravila paní Tousseauová a přivinula se těsněj
k svému manželu.
Co nejrychleji prošli zástupem; ke kočáru
nebylo již daleko, stál hned za velkým cirkuso-
vým stanem. Jak by to bylo příjemné sedět
zase v pohodlném kočáře a všechen ten povyk
a hlomoz mít za seboul
Na tribuně před cirkusovým stanem bylo
nyní prázdno. Uvnitř v horkém dusném prostoru,
plném puchu a polotemna, bylo představen
v plném proudu.
Jen stará žena, která prodávala vstupenky.
seděla a spala nad svou kasou. Kousek dále
ve světle její lampy, stál malý capart. Měl oble-
čené triko na sobě, na jedné straně zelené, na
druhé červené; na hlavě měl bláznovskou čapku
s růžky.
Pod samou tribunou stála jiná žena, eele
schovaná v černém sátku; zdálo se, že něco
mluví s chlapcem.
Klučina posunul střídavě hned červenou
hned zelenou nohu v před, ale hned zase ji
stáhl zpět. Konečně učinil tři kroky svýma hu
benýma nožkama a natáhl k ženě ruku. Vzalu
od něho, co jí podal a zmizela v temnotě.
Chlapec stál okamžik tiše, po té zabláboli
několik slov a dal se do pláče.
Nyní přestal a řekl: »Maman m'a pris mon
sou !« a znova počal plakati
Konečně si osušil oči a opět stál chvíl
tiše. Avšak po každě, když znovu si předloži
svůj smutný osud, že matka mu vzala jeho pe
níze, proudily mu slzy prudčejí a neodolatelněj
vlezl.
Tousseauová
Maman m
9
article
z oči.
Opět se skrčil a schoval svůj obličej do
opony. Stará, popraskaná olejová malba byla
však chladná a zatvrzelá k jeho pláči. Kluk
zkřivil drobné těličko, skrčil zelenou nohu na
břicho a stál jako čáp na červeně. Neboť za
oponou nesměl nikdo slyšeti, že pláče. Protc
nevzlykal ani jako dítě, nýbrž bojoval jako muž,
aby potlačil bolest svého srdee.
Když jej to přešlo, utřel si nos svými ten-
kými prstíčky a otřel si je o nohavici.. Špinavou
oponou rozmazal si slzy po celém obličeji, tal
že byl hrozně učerněn, a pak mžoural okamžik
suchýma očima s tribuny na národní slavnost.
Pojednou: »Mamam m'a pris mon sou —
a podívaná se opakovala znova.
Jako břeh mořský zůstane na okamžik
suchý, zatím co nové vlny se sbírají, tak st
rost opět polévala toto dětské srdce těžkým
vlnami.
Jeho ústroj byl tak hrozně k smíchu, těli
čko takové hubené a pláč jeho tak srdcervoueí
hořký, — a bolest jeho byla veliká a do
spělá. — —
A doma, v hotelu — v pavillonu Jindřich
IV., kde francouzské královny s takovou libost
lihaly v dětských postýlkách — tam seděl kon
dor na svém hřadýlku a spal. A opět snil svů
sen — svůj jediný sen. Zase viděl vrcholky
peruanských skal a zdálo se mu o mocném
mávání perutí nad hlubokými údoly a . . . za-
pomněl na provaz.
Mocně rozepjal rozcuchaná křídla. Učini
dva obrovské vzmachy, provaz se napjal a on
spadl, jako vždycky, do trávy. Noha bolela — —
sen zmizel.
Vybraná anglická rodina ráno naříkalaa
hospodský sám se zlobil; neboť kondor ležel na
trávníku mrtev.
Protc
Jindřich Iva
Noha
Mamam m
10
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Nové pokroky ve fotografli.
Přinesli jsme těchto dnů zprávu o zajíma-
vém vynálezu fotografa Vautiera v Grandsonu
ve Švýcarsku, jehož přístroj umožňuje fotogra-
fování detailů na velké vzdálenosti. Tento úspěch
řadí se k velkému počtu podobných pokusů,
jichž účelem bylo rozšířiti obor fotografiea
přizpůsobiti ji novým úkolům. Upotřebení foto-
grafie při pracích vědeckých, zejmena fotografie
mikroskopické i dalekohledné, jakož i v život
praktickém nabylo již nyní tak značného vý
znamu, že se v některých oborech stalo ne
zbytnou pomůckou. A stálé zdokonalování me-
thod a přístrojů obory ty vždy více ještě roz
množuje.
Zajímavou zprávu o nových pokrocích ve
fotografování přináší poslední číslo »Fotograí-
ckého Věstníku«.
Fotograf-krajinář, nechť již nastupuje v
svůj úkol s výzbrojí jakoukoli, dopřáti si může
přece jen vždy více méně pohodlí, které už
z předu zabezpečuje mu úspěch.
Vautier
Švýcarsko
11
article
Jinak je ale tomu tam, kde fotografujíeí
ociťuje se v poli na noze válečné, nechť již
jako vojín, nebo lovec, nebo pozorovatel při
rody, jenž čeká, jak by životu jejímu nějakou
podrobnost odpozoroval.
Jak všechna různá odvětví praktického upo-
třebení fotograſie jsou propracována a zdokona-
lena, tak právě toto odvětví je dosud jen v za-
čátcích, byť i v začátcích slibných.
K řádkům těm povzbuzují nás dva zdařile
pokusy v tom směru.
Dr. Heck, ředitel zoologické zahrady lon
dýnské, upozornil nedávno, jak málo existuje
vůbec fotografií zvířat z volné přírody: mnoho
bylo sice zvířat živých, na př. Anschützem,
velmi trefně fotografováno — ale vesměs jen
v zajetí, v zahradě zoologické. A tu věru byl
by na omylu, kdo by se domníval, že tu foto-
grafován skutečný život. Nikoli. Přes všecku tu
úspěšnou snahu zpříjemniti zvířatům zajetí, tak
aby mohla býti pozorována, jakoby v přírodě
volně žila, jeví se tato zvířata přece jen stís-
něna, v posách často nepřirozených, v nichž
by je marně hledal v přírodě.
doktor
Heck
Anschütz
12
article
Tak již tomu je, chcete-li vidět přírodu,
musíte do přírody, do nespoutané volnosti jej
a musíte i tu ještě býti diváky netušenými.
chcete-li vidět život pravý, nerušený, skutečný,
nelíčený.
A takový pokus na pobídku Heckovu pod-
nikl africký cestovatel C. G. Schillings, podnik-
nuv loňského roku cestu do východní Afriky,
vyzbrojen dokonalými apparáty, aby zde přímo
v poli volném fotografoval divoká zvířata.
K tomu účelu Schillings i delší dobuu
fotografa z povolání se evičil a s tímto také
i práci pak si rozdělil tím způsobem, že v poli
vyvolávány jen tu a tam některé negativy na
zkoušku, jinak ale všechny zasílány k vyvolání
do Berlína. To má ovšem velmi výhodnou
stránku; nehledíme-li ani k obtížím, jež v tro-
pických krajích způsobiti může horko, nedosta-
tek vody, jindy zase vlhko atd., snadno pocho-
píme, že není ani možno, aby do pole mohly
býti s sebou brány všecky ty pomůcky a pro
středky, jichž pomocí lze za nejrůznějších po-
měrů exposice bezpečně vyvolávati a zachrániti
každý i sebe ohroženější negativ.
Při výeviku Schillingsově brán pak hlavní
zřetel na zacházení s různými apparáty i v pří
padech rozčilení a překvapení.
Zajímavá je pak velice fotografická jeho
výzbroj, vypočítaná nejen na různé druhy
snímků, ale i na to, aby cestovatel nepřišel do
nesnází, kdyby ten neb onen přístroj se pokazil
nebo ztratil.
Heckův
C G Schillings
východní Afrika
Berlín
13
article
Tak měl s sebou především Carpentierův
apparát Photojumelle, jenž záleží celý z kovu
a vyzbrojen byl Zeissovým anastigmatem a opa-
třen komorou na 18 desk 61X 9 cm. Apparát
tento se nejlépe osvědčil až na snímky rychle
se pohybujících zviřat z blizka, pro které jeho
momentní závěrka nebyla dosti rychlá. Pro ta-
kové velmi krátké snimky byla v náhradu po
ruce Stegemannova sklopná kamera s Goerzovým
dvojitým anastigmatem; kamera tato byla by
se dobře osvědčila, kdyby se nebylo použilo
špulových filmů, z nichž velká většina v tropi
ckém slunci podlehla závoji; co je u nás možno.
totiž vyměňování těchto filmů venku za bílého
dne a třeba i na siunci, není možno již v tro-
pech, kde ostatné prokopirovala se na filmy
červeným okénkem a černým papírem z venět
pořadová čísla snímků. Dobrou náhradu za tuio
komoru poskytla komora »Phiotosphére«, celá
Carpentierův
Photojumelle
Zeissův
Stegemannův
Goerzův
centimetr
14
article
z kovu s dvojím anastigmatem Goerzovým na
desky 9 X 12 cm. Pro krajinové snímky i pro
snímky dalekohledu použito Stegemannovy ce
stovní komory 13X 18 cm. k účelu daleko-
hledné fotegrafie zvlášť silně a stabilně stavěné
vyzbrojena byla Zeissovým anastigmatem a té
hož dalekohledným objektivem, aby možny byly
momentní snímky zvířat i na velkou vzdálenost.
kdežto pro pouhé dalekohledné snímky kraji
nové by se lépe doporučoval Steinheilův objek
tiv dalekohledný. Zařízení toto výborně se osvěd
čilo. Konečně měl Schillings s sebou i apparát
pro fotografování v noci při osvětlení bleskovým
práškem; k tomu cili musily být pořízeny elek
tričké zapalovače, aby zapálení mohlo se stát
bez hřmotu neb šelestu, avšak zařízení se ne-
osvědčilo, neboť akkumulatory, k tomu účelu
opatřené, vypověděly službu.
Z materiálu vynikajícím způsobem osvěd-
čily se desky Lumierovy, kdežto desky ake
společností pro výrobu anilinu často měly závoj
a pravidelně silný závoj na okraji.
Stegemannův
Zeissův
Steinheilův
Lumierův
centimetr
15
article
Perutzovy desky eosinové dobře osvědčily
se pro dalekohlednou fotografii, ač tu a tam
měly slabý závoj na okraji. Filmy Eastman
Co., jak již výše označeno, podlehly účinkům
tropického slunce.
K vyvolávání v Berlíně použilo se s vel-
kým úspěchem povlovné methody s glycinem
která umožnila předejíti mnohým závadám expo
sice, zejmena četným podexposicím, jež as
z toho pošly, že Sch, dal se jinými cestovately
svésti k používání malé clonky.
V té příčině radí však zkušenost právě
k opaku, neboť momentní snímky i bez clonky
třeba poněkud přeexponované lze spíše zachrá-
niti nežli podexponované při malé clonce.
Výsledky, kterých se prostředky takto bed-
livě připravenými doeílilo, jsou vynikající a po
skytují mnoho nového. I krajinové snímky, jako
na př. pohledy na Kilimandžaro s různých sta
novisk dalekohledem až na 100 km. fotografo
vaně jsou přímo překvapující.
Perutzův
Berlín
Eastman Company
km
16
article
Což teprve obrazy zvířat a lidí. Jeho foto
grafie negrů jsou skvostné obrazy genrové, ale
fotografie zvířat překonávají všechno očekávání
Věci, které ještě před nedávnem považo-
vány za podařené vtipy mnichovských »Flie
gende«, jsou zde holou skutečností. Lev, krá
pouště, představil se Schillingsovi v nejrozma-
nitějšíeh posách, či lépe řečeno, cestovatel se
přikradl dovedně k různým těm posám a krá
pouště dal si libiti tuto profanaci svého maje
státu, aniž mocným drápem svým potresta
smělce. Antilopy, žirafy, sloni, hyény, zebry
opice atd. vše spatřujete v obrazech Schilling
sových v nových, takřka neznámých dosu
tvarech a mnoho nového je v nich i pro
zoogeografii, neboť dalekohlednými snímky kon-
statovány na velkou dálku druhy, jež by jinak
v území navštíveném sotva byly bývaly spatřeny.
Podobné pole činnosti otvírá se fotogra-
fické praxi v oboru vojenském. Je to jmenovitě
zpravodajská služba ve válce, která fotogra
neobyčejně se usnadňuje; nicméně použití její
v tom oboru je dosud jen začátečnickým po-
kusem. Používajíli důstojníci na koni k účelu
tomu ručních momentních přístrojů, mohou
opatřiti po případě několik jednotlivých snímků.
ale žádný celek, jenž by poskytoval celkový
obraz vzdáleného nepřátelského postavení. Vt
příčině skládány velké naděje ve fotograíli
dalekohlednou. Avšak pokusy, které v té pří-
čině provedeny ve válce španělsko-americké,
naděje tyto neospravedlnily, neboť dalekohledné
snímky vyžadují jasné, čisté atmosřéry, které
se na bojišti a v jeho okoli z pravidla pro
nadbytek prachu, dýmu a p. nedostává. Osvěd-
čila se proto fotografle dalekohledná jen na
moři neb v pohořich, za to mnohem větší dů-
ležitosti nabyla již fotografie s balonu, jak ze-
jmena s úspěchem vyzkoušeno při manévrechu
Schilling
17
article
Chalonsu za přítomnosti carovy r. 1896. Avšak
teprve v nejnovější době podařilo se francouz-
skému fysikovi Cailletetovi konstruovati k účelu
tomuto apparát, jenž velmi rozsáhlý terrain
v okruhu 10 km. je s to shrnouti v panorama-
tický, úplně jasný obraz. Pokusy s apparátem
konány v aerostatickém parku francouzského
námořnictva v Lapoubranu u Toulonu. Methoda
Cailletetova spočivá v tom, že na místě lodky
upevní se na připoutaný balon válcovitá foto-
grafická komora s 9 objektivy; balon nechá se
pak vystoupiti do výše 250—300 metrů, když
fotografický přístroj pomocí drátu uvedl se
v činnost; drát spojuje jej totiž s elektrickým
přístrojem na zemi, jenž uveden v činnost
otevře i zavře 9 závěrů, takže 9 desek je v ně-
kolika vteřinách exponováno. Vyvolané obrazy
sestaví se do kruhu dle pořadí objektivů;
takovým způsobem pořízen fotografický snímek
okolí Lagoubranu v okruhu 10 km., tak že ob-
vod celého získaného kruhu měřil 60 km. Tech-
nická komise, jež obraz zkoušela, shledala jej
ve všech podrobnostech správným a také ostrým.
Cailletetův
Lapoubran
Toulon
km
18
article
Tak dnes nepřítel před obleženým městem
není s to obleženým zakrýti žádnou svou po-
sici, žádný svůj pohyb, pokud by jej v tom
počasí, pro fotografii nepříznivé, nepodporovalo
Ale kdož ví, nepřekoná-li se i tato překážka!
= O hvězdě Nova Persei, jež minulého mě-
síce nálile mocnou září zaplála na obloze a po ně
kolika dnech skorem rovněž tak rychle pobledla
oznamují se z kruhů odborných následující podrob
nosti, jimiž doplňujeme zprávy, jež jsme svého času
o tomto úkazu přinesli. Historie nové hvězdy jes
v krátkosti následující: Dne 19. února bylo sou
hvězdí Persea fotografováno na hvězdárně v Cam-
bridgi v Americe a na snímku, jenž obsahuje hvězdy
až do 11. velikosti, není po nějaké nové hvězdě an
stopy. V noci 21. m. m. objevil novou hvězdu pro-
stým okem hvězdář-amatér Anderson v Edinburgu
jenž již roku 1892 byl objevil novou hvězdu v sou-
hvězdí Vozky — a současně s ním objevil novou
hvězdu v Perseu jakýs žák gymnasia v Kyjevě. Byla
Perseus
Anderson
Camelopardalis
Amerika
Edinburg
Kyjev
hvězda Nova Perse
19
article
toho dne velikosti 2.7 a náležela tudíž mezi sto nej-
jasnějších hvězd na obloze. Den na to byla nová
hvězda již mnohem jasnější a konečně před-
čila jasností všecky ostatní stálice
mimo Siria. Avšak již dne 23. min. měsíce
počalo jasnosti její ubývat a dne 6. t. m. byla již
velikosti spíše třetí než druhé a světlo její stále více
slábne. Jest to děj, jenž se odehrál v tak ohromných
dálkách světového prostoru, jež ani příbližně ne-
můžeme odhadnout, tak že nelze ani pověděl, doletí-li
k nám odtud paprsek slunce — rychlostí čtyřicetí
tisíc mil za vteřinu — za desetiletí či za století.
A přece možno pomocí spoktroskopu zjistiti podstatu
onoho děje, jenž se udál kdož ví jak dávno. Zjištěno.
že světlo nové hvězdy pochází od dvou různých
těles, jež se pohybují proti sobě. Vogel v Postupimi
zjistil rychlost jednoho z nich na 670 až 750 kilom.
za vteřinu, jíž dosahují nanejvýš některé komety
v nejbližší blízkosti slunce, kdežto země pohybuje
Vogel
Postupim
20
article
se rychlostí toliko třiceti kilometrů za vteřinu.
Rychlost druhého tělesa shledána 181/2 km za vto-
řinu, jakou se zpravidla pohybují ostatní hvězdy.
Spektrum tělesa rychle se pohybujícího ukazuje
zvláště vodík, křemík a magnesium, druhé těleso jeví
převahou vápník. Počátkem března shledáno, že obě
tělesa se sloučila v mlhovinu, jejíž spektrum se vy-
značovalo charakteristickými světlými čarami těchto
těles, Je to svědectví katastrofy, udavší se ve
světovém prostoru. Ohromná rychlost, s jakou
se obě tělesa pohybovala proti sobě, způsobila
mocný žár, jenž byl příčinou mohutného
zazáření hvězdy během tří dnů. Neboť hmota pohy-
bující se pomalejí a obsahující vápník, jenž se ob-
jevuje ve spektru všech stálie, byla stálicí, podobnou
našemu slunci. Druhá hmota byla patrně velká mlho-
vina, skládající se z kosmického prachu a meteoritů,
čemuž nasvědčuje spektrum vodíku, jevící se ve všech
mlhovinách. Tato spousta řítící se s ohromnou rych-
lostí vstříc stálici, vyvolala žár tak prudký, že část
pevného jádra stálice proměnila se ve žhavé párya
konečně sloučila se úplně s mlhovinou. Pak nastalo
km
21
article
chladnutí, jímž po rychlém přibývání světlosti na-
stalo pozvolné její ubývání. Avšak ona stálice pře
tím vůbec nebyla viditelna. Dlužno tedy předpoklá-
dati, že to bylo slunce vyhaslé, jehož temná hmota
nijakým způsobem nemůže býti rozpoznána. Pak
znamená ona srážka s mlhovinou plynů, jejíž volné
atomy mají ohromnou energii, opětné oživení vy-
haslého tělesa nebeského. Mlhovina spojením s vy
haslým sluncem nabyla jádra, kolem něhož se bě-
hem statisíců neb millionů let skupí nový sluneční
systém. Na vychládání, jež nastalo hned po slou-
čení, bude pak následovati následkem zhušťování
pozvolné stoupání teploty a konečně po věcích po-
vstane vskutku nová zářící stálice z vybaslého slunce.
jež ze sebe vytvoří planety a vykouzlí na nich opět
nový život. Žmar světů a tvoření světů se tu stý-
kají . . . A to vše jest dopřáno poznati tvoru, jenž
jest jedva patrným atomem na tělese, jež ve světo-
vét prostoru mizí jako nepatrný prášek!
= Jubileum ruského časopisectva. Z Petro-
hradu se oznamuje: Ruské časopisectvo bude slavit
dne 29. (16.) prosince 1902 svoje 200leté jubileum.
Petrahrad
22
article
Toho dne r. 1702 podepsa! Petr Veliký ukaz, jimž se
nařizuje vydávání prvního ruského časopisu, »Věstník
vojenských a jiných věcí«. Několik dnů po tom vy-
dáno první, psané číslo tohoto úřadního listu ruského
a 16. ledna 1703 počal »Věslník« v Petrohraděa
v Moskvě vycházeti pravidelně. Ostatně první tento
ruský časopis trval jen krátkou dobu. »Věstník« pře-
stal vycházet r. 1711. Již nyní konají se na Rusi
přípravy k důstojné oslavě tohoto jubilea. Bibliogra-
fická společnost moskevská zamýšlí vydati
skvostné dílo, jež bude obsahovati seznam veške-
rých ruských časopisů, jež vycházely od roku
1702 až 1902 v říši ruské a bude ozdobeno
podobiznami vynikajících žurnalistů a vydavatelů
časopisů ruských. Čistý výnos tohoto díla bude
věnován na založení podpůrné pokladny pro žurna-
listy. Dále zamýšlí se na oslavu jubilea uspořádati
v Moskvě výstavu časopisů. Očekává se též, že
bude k jubileu vydána historie ruského časopisectva,
jíž dosud není.
= Okrvavém dešti« v Italii, o němž jsme
přinesli telegrafické zprávy, oznamují se z Říma ná-
sledující další podrobnosti: V neděli as o 9. hodině
ranní počal pojednou váti neobyčejně horký seirocco,
jenž poznenáhlu nabyl rázu prudké vichřice. Teplo-
měr, jenž ráno ukazoval 7 stupňů, náhle vystoupil,
aniž slunce mohlo prosvitnout skrze mraky, až na
22° C. Atmosfěra navzdor větru byla tak dusná, že
lidé na ulici vyslovovali obavy, že to je předzvěst
zemětřesení. Odpoledne počal vzduch ještě více houst-
nout; vítr byl již mnohem slabší. Příznaky ty při-
bývaly ke slunce západu tou měrou, že o 5. hodině
s Monte Pincia nebylo lze již rozeznati kopuli sv.
Veliká
Rus
Moskva
Řím
moskevský
Mont Pincia
23
article
Petra, vzdálenou toliko dva kilometry, a Monte
Mario, jenž pro svoji blízkost i při nejhorší pohodě
je stále viditelný, úplně mizel v husté, žlutavé mlze.
Mlha tato neustále houstla, ale nebyla šedaváa
vlhká, nýbrž růžová a jakoby prozářená sluncem
jsouc horká a těžká, ztěžovala dýchání. Rozumí se,
že účinky tyto na lidi byly nanejvýš ochabující.
Nikdo nevěděl, co tato neobyčejná atmosféra zna-
mená. Večerní listy přinesly záhy vysvětlení. Tele-
gramy ze Sicilie a jižní Italie oznamovaly, že horký
vítr z afrických pouští, samum, zanesl do celé dolní
Italie spousty jemného písku pouště. První chvíli
domnívalo se obyvatelstvo neapolské, že tu jde
výbuch Vesuvu, jenž, jak známo, velmi často vysílá
na město déšť popele. Ve městě panoval velký po-
strach; lid, zejmena ženy, utíkal se do kostela. Většt
ještě byla panika v oněch obcích jižní Italie, kde
úkaz ten nemohl býti připisován sopce. Hustý, horký
déšť jemného písku padal s nebe a poděšený lid se
domníval, že nastal konec světa. K večeru spadl na
mnohých místech skutečně dešť, jehož kapky byly
rudé. Tak nanovo potvrzen byl úkaz tajemného
»krvavého deště«, o němž častěji se děje zmínkav
kronikách a legendách. I v Římě, kde nepršelo, bylo
lze na kloboucích a šatech pozorovati stopy zcela
jemného, zarudlého písku. Rudý dešť, obsahující sa-
harský písek, ostatné objevil se až i v Krajině a
Korutanech. Zdali dešť bláta, zpozorovaný v někte-
rých částech severního Německa, má týž původ.
nelze prozatím zjistit, poněvadž dle posavadních
zpráv byl to zjev spíše místní.
Petro
Vesuv
Monte Mario
Tela
Sicílie
Řím
Korutany
Německo
Italia
24
article
= Tlak vzduchu jedoucích vlaků zjisti
professor Nipher na akademii věd v St. Louis, v
Spojených státech, přesným měřením. Podnětem k této
rovněž důležité jako obtížné práci byl podivný pří-
pad, jenž zaměstnával nejvyšší soud státu Missouri
při čemž šlo o smrť jakéhos hocha, způsobenou
rychlíkem. Dlužno si především uvědomit, jak prudký
proud vzduchu způsobuje rychlík, jedoucí plnou parou.
Proud vzduchu takto povstalý strhuje s sebou lehčl
předměty, nalezající se v bezprostřední blízkosti
kolejí, rozvíří je a nechá je konečně ležet mezi
kolejemi. Výzkumy professora Niphera byly první
vědecké pokusy, věnované proudu vzduchu, vyvola-
ného rychliky. Hlavní výsledek spočívá ve faktu.
že účinek proudu vzduchu, způsobeného rychlíkem,
přestává teprve ve značné vzdálenosti od kolejí
Křivka tlaku vzduchu má od čela vlaku na obě
strany skorem podobu hyperboly. Tlak způsobený
tímto proudem vzduchu páčí se při rychlosti as 6
kilometrů za hodinu ve vzdálenosti až na 1 metr o
stěn vagonů 2—3 kilogramy na čtvereční stopu.
Nemá-li parostroj předek, vybíhající ve hrot, aby
mohl vzduch snáze rozrážet, může se tento tlak
zvýšit ještě o polovici. Jest tudíž zcela zřejmo, že
proud vzduchu, způsobený rychlíkem, úplně stači
povaliti člověka a zároveň uvésti jej v největší ne-
bezpečí, že se dostane pod kola.
= 34 roky nevěstou. Správkyně poštyv
Bettws-y Coed ve Walesu podala těchto dnů žalobu
na svého snoubence, tesaře, u porotního soudu v
Chesteru, pro zrušení slibu manželství. B4letý poměn
snoubenců byl as přede dvěma lety zakalen, když
ženich obviňoval svoji 53letou nevěstu, že trpí dvo-
ření jednoho ze svých nájemníků. Toto bezdůvodné
obvinění musil tesař odvolat, avšak záhy přerušil
nanovo poměr ke své nevěstě, začež mu soud uloži
pokutu 50 I. st.
Nipher
Křivka
St . Louis
spojený stát
Missouri
Bettws
Wales
Chester
akademie věda
28
article
Sociňté des Proprlétairen Vinicoles de Cognae (Spo-
lečenstvo sdružených majitelů vinie v Cognacu)-
Řeuitelství: J. 0. Monnet a Col, Cognae. Založeno 1836.
Hlavní sklnd má C. Trat. c. a k. dvorní obehod s čn-
jem a rumem ve Vídni, J., Wollzenle 1
Odebirati lze ve všech lepších obchodech se zbožím
onadnickým a lahédkážským.
Nejlepš. dárkem k sv. Josefu bude letos zaj. nová pat. dýmka
„Patria“ z tov. A. Patrná a syn v Jaroměři. Všude k dost
(Zasláno.j
JJarní novinky trikotového
zboží
shlédnete ve výkladních skříních velkozávodu Poňu-
mavských pletáren založených Národni
Jednotou poěumavskou, Praha, Melan-
trichova ul. č. 2 (ulice z Můstku na Staroměst-
ské náměstí). Doporučují se moderní punčochy, po-
nožky, turistické košile, trika, sveatry, štulpy, ruka-
vičky stávkové atd
5790
přírodní
Vinicoles
Cognae
Monnet
Col
Josef
A Patrná
spo
Vídeň
Jaroměř
Praha
ský náměstí
Řeuitelství : J . 0
Wollzenle 1 Odebirat
Klan
32
article
Ujn verozesvý ro zeske hlas
Ujn verozesvý ro zeske hlas
bez průvodu
od K. Emingerové.
1. Pozdrav jarní. (K. E.) — 2. Jediný. (Česká nár.
píseň.) — 3. Kovářovic Andula. (Jos. V. Sládek.) —
4. Obrázek milého. (Mor. nár. píseň.)
Partitura a hlasy za 3 K, jednotl. hlasy po 40 h netto.
Čís. 1. a 2. provedena s velkým úspěchem
pražským „Hlaholem“ v koncertě dne 7. dubna 1900.
Nakladatel Fr. A. Urbánek, český knihkupec
v Praze, vedle Národniho divadla. 4915
Prvý český závod hudební. z
K Eminger
K E
Andula
V Sládek
Mor
A Urbánek
Jos
Francie
Praha
Český národní
Hlahol
Národni divadlo
34
article
olký společenský zpěvník.
Na 500 písní nápěvy opatřených.
Sestavil František Heyduk.
Vycházi v sešitech po 20 kr. o
Největší tento český zpěvník obsahuje soubor všech
písní národních a znárodnělých, jakož i velkou
řadu krásných pisaí nových méně zná-
mých v úpravě snadné, které možno bez dlouhé pří-
pravy zpívati. Nový dodatek obsahovati bude
velký výběr krásných píení předních
komponistů, jako Bcethovena, Mozarta,
Sohuberta, Webra a j. s českým textem
J. Srba Debrnova.
5394
Nakladatel 1. L. Koher v Praze. Vodičkova ulice
Heyduk
Mozart
Sohubert
Weber
Srba
Debrnův
L Koher
Praha
Vodičkův
42
article
ordinuje od 11—1 a od 3—4 hod. odpol.
Pro cementárnu přijme se
routinov. Cestující
z oboru vápenického a cementářského,
obou zemských jazyků úplně mocný, který se víceletou
úspěšnou praxí v tomto oboru a dobrými doporučeními
6318
vykázati může.
Nabídky pod značkou „Cestující 23394e
do insartní kanceláře Jana Grégra v Praze,
Jindřišská ulice čís. 19.
Proti chřince do
poručnje se jako
ochranný pro-
středek
Grégr
Praha
Jindřišská