ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 f7d3e8a0-6602-11dc-909d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 114, place 72, org 5, work 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNISTY
3 masthead
17. března 1901. Císlo 76.
4 article
kázati polským vojákům polsky. Ihned si pospíšil »Schlesische Zeitung« s »vy- vrácením«. Ubezpečil, že vojenským, kaplanům je volno kázati polským vojákům polsky potud, pokud se neukáže, že všichní polšt vojáci uměji německy tak, aby mohli poslouchati kázání německá a německy se modlit. Na to prohlásil » Neisser Zeitung«, že zpráva jeho byla »nejúplněji pravdiva« a že velitelství VI. armádního sboru zakázalo vojenským kaplanům bezprostředně, to jest ne skrze polního probošt kázati polským vojákům polsky- Tu jest klič k našemu dopisu. s4ers - Makedonie.i Obrát jsme se na palkánské přátelé na- šeho listu, aby nás spolehlivě jnformovali, jak pokročilo revoluční hnufí bulharské v Makedonf. Obdeželi jsme odpověd překv- pujíet. V Ma kedonii je ticho a ž á- ného povstání nebude. Slované make- donští, jak Bulhari, tak Srbové, jsou lid po- kojný a trpný. Agitace bulharských popů, le- kařův a učitelů, kteří jsou vesměs členy Makedonského komitétu, může zfanatisovali jed- notlivce, že vztáhne vražedlnou ruku na svého pobratima Srba, ale nedosáhne, aby makedonšt Bulhaři zjevně proti turecké vládě povstali. Oni nepovstali r. 1875 a 1876, když povstání tn- reckých Slovanů bylo všeobecné a kdy za ně se postavily Srbsko. Černá Hora a posléz i Ru- sko. Nepovstali-li Makedonci tehdy společně s ostatními, sami nepovstanou. V Makedonii neděje se nic víc kromě úřadních prohlídek v bytech Bulharů, podezřelých, že jsou členy Makedonského komitétu. Orgán Makedonského komitétu, »Reformy«, sice statečně revoluci hlásá, ale on ji tak statečně hlásá již několik let a dále hlásati bude. Prach z toho nečpía krev se prolévá pouze po novinářském papíře.
Slovan Bulhari Srba Bulhar Makedonec Makedonie Ma Srbsko Schlesische Zeitung Neisser Zeitung Slovan lekařův
5 article
Nejsensačnější zprávy o tom, jak Tur v Makedonii Bulharyrubají, přicházely z Anglie. Sensace se multiplikujé tím, že jsou novinářům dosud málo známa jména míst v Makedonii. Totéž místo má své jméno slovanské, turecké, řecké. Přií jedné domnělé nebo skutečné udá- losti všecka tato jména v novinářských zprávách se vystřídají, tak že čtenářstvo myslí, že je o řeč o třech a nikoli jedné událostí. Tato multipli- kace je podporována i rozličnými pravopisy, jež jména nezřídka zpotvořují, až je poznati nelze. Anglické zprávy oznámily už, žeo v oko solunském bylo oběšeno 32 Bulharův, odsou- zených tureckým vojenským soudem. « Nic tako- vého se nestalo. Všecko se redukuje na zbožné přáníe Anglie, aby se Rusku nadrobila v Evropě nějakán velká otázka, které by se musilo věnovat a v Čině uvolnit pole Anglii a Německu. Prpnr ee
Makedonie Anglie Rusko Evropa Německo Bulharův
6 article
v cle
7 article
ce Tisk ve Varšavě. Polských listův a časopisů vychází ve Var šavě, přes 90 (všech polských časopisů v Rusků 110). Nejrozšířenější z denních listů polskýeh má 25.000 odběratelů, tři po 10.000, ostatní méně. Některé maji velmi skrovné obecenstvo vycházejí soukromou podporou stejně smýšle- jících. Co se směru týče, »Slovo« a »Kurýr Polský« jsou »smířlivé«, »Věk« a »Dennik« pro všechny antisemitské, »Kurýr Ranní« a »Kurýr Varšavský« jsou určeny pro drobné čtenářstvo místné, maji dobré obchodní zprávy a dobré původní romány, široce pěstují zahraničnou poli- tiku. Méně si všímají vnitřní politiky ruské, což se vysvětluje tím, že polští žurnalisté obyčejně nabývají vzdělání na Západě a s poměry ru- skými obeznámeni nejsou. Polských literárných týdenníků vychází ve Varšavě 6. Týdenník »Rola« je směru proti- německého a protižidovského. Týdenník »Izrae- lita« má charakter sionistický. Polských illustrovaných týdenníků vycház ve Varšavě také šest. Z nich nejlepší a nej- rozšířenější je »Týhodník Illustrovaný«. Tyto časopisy ještě méně si všímají literárného a umě- leckého života ruského, než denní listy politi- ckého. Humoristické polské listy vycházejí ve Var- šavě tři, prostonárodní také tři. Měsíčníky dva: »Athenaeum« a »Varšavská Bibliotéka«, Loni vznikl ve Varšavě dekadentský orgán »Strumeň«, ale brzy zašel. Od počátku roku vychází deka- dentská »Chimera«.
Rol Chimera Varšava Vara Strumeň Týhodník Illustrovaný
8 article
Ostatní polské listy ve Varšavě jsou od- borné. Tři z nich mají charakter belletrijských sborníků. Nemálo polských listů ve Varšavě počíta svě odběratele pouze na desftky. Vydávajíse buď podporou mecenášů, hlavně Židů, kteří rádi koketují jako »opory polské vědy a literatury«, nebo z ješitnosti zámožných vydavatelů, kteří rádi slyší titul »šefredaktor« V starožidovském jazyku vychází ve Varšavi »Hacefira«. V polsko-židovském žargoně vychá- zejí různé sborníky. Ruských listův a časopisů vychází ve Var- šavě 11, skoro vesměs na náklad vládní. Dělníci z Ruského Polska v Německu. Z Ruského Polska každého roku přichází na tisíce hospodářských dělníků do Německa. Tam už na ně čekají. Za tuhou práci dávají jim malý plat a špatnou stravu a když je po polních pracích, sbírají je četníci a vyvážejí je za hranici postrkem. Protože veškeré dosavadní úsilí ruské vlády u vlády berlínské, aby tohoto barbarství ne- trpěla, zůstalo bez úspěchu, vládní »Journl de St. Pétersbourg« uvažuje o té věci a činí otázku, zdaž by nebylo lépe, kdyby Rusko pře- bytečné hospodářské dělníky z Povislanska za- městnalo ve svých vnitřních guberniích a tím jim opatřilo lepší výdělek a zachránilo od úlisku a ústrků, nehodných ani těch, kdož je čini, ani těch, kdož je trpi V tom smyslu patrně otázka bude vyřízen
Žid Journl Ruska Varšava Varšav Vara Polsko Německo
9 article
Katolíci v Odesse. Varšavské »Gazetě Polské« píšou z Odessy, jak je tam spravedlivě postaráno, aby katolic ve svých kostelích měli kázaní v materském jazyku. Katolíci v Odesse jsou většinou národ- nosti polské. V jedné kapli kážou střídave polsky pro Poláky, německy pro Němce Ranko Tajstč. Z loňeké amnestie krále Alexandra vylou- čen byl jediný politický odsouzenec: Ranko Tajsič, známý tribun srhského lidu. Milan, ne- moha mu nijak na kůži, dal jej falešnýmí svědky osočiti jako ukrývače zlodějův a loupež- níků. Tajsičovi, podařilo se uprchnouti ze žalář na Černou Horu, kde se mu dostalo zaslouže- ného pohostinství. Za tento šlechetný skutek Milan mstil se knížeti Nikolovi tím, že jej na- jatým tiskem ličil jako hlavního konspirátora proti- životu srozkrále i krále arbského, Rianko- Tajsič byl pak dodatečně jako velezrádce in eontumacinm odsouzen k smrti. Srbská omladina, studujíeí na vysokých školách mimo Srbsko, vzpomněla si šlechetně této oběti Milanovadeliria, jíž dosud nedostalo se zadostučinění, i obrací se na krále Alexandra adressou, kterou jej prosí, aby také Ranku Taj- sičovi udělil milost a učinil mu možným návrat
Polák Němec Ranko Tajstč Milan Nikolov adressa Rank Odessa Černá Hora Srbsko Ranko Tajsič
11 article
do vlasti. Konec afféry Dérouledovy. Soubojové afféře Déroulédově dostalo s zakončení nenadálého a neobyčejného zakro- čením policie švýcarské. Hned porpříjezdu svém do Ouchy byl Déroulěde upozorněn policif, ž souboj jeho s Bufřetem bude za každoul eenu zamezen. Déroulěde a přátelé jeho odebrali se pak do skvostného hötelu »Beaurivage«, posta- veného na břehu jezera Ženovského. Déroulěde, aby uniki zvědavcům, odebral se do svého najatého obydli, prohodiv: »Na tajný souboj jest tu lidi přespřiliš!« O půlnoci odevzdal poli- cejní komisař Kurz Déroulědovi rozkaz vypoví- dací, jímž se mu ukládá, aby ještě 15. března do 19. hod. opustil území švýcarské, poněvadž dal prý na jevo úmysl svůj, porušítí zákony švýcarské republiky, jež souboj zapovídají. Zá roveň vypovězen. také Buffet. Obapolní svědci, Pavel Cassagnac a Ramei za Buffeta a Barrěs a Devilliers za Déroulěda, sepsali pak protokol, v němž se praví: »Souboj ustanoven byt pro dnešek ráno, když byla vy konána nejdůkladnější opatření, aby byl zahájen. Dvojí vypovězení a pohrůžka zatčením zamezily souboj. Nalezli bychom, jsouce zde policisty ob- klopeni, všude stejně překážky. Příčima s ou boje byla čisitě politická a souboj měl uvésti na bojišté plebiscitního republikána Déroulěda w royalistu Buffeta, aby osvědčeny byly tak jejich politické názory. Vzhledem kl oné sforce majeure«, jež úmyslu sokův v cestus staví, prohlašují podepsaní, že se cti stalal zadost a že tím příhoda ta jest ukončena.« Buffet opustil Švýcarsko ihned, Déroulěd zůstal se svolením policie až do 10 hodin. By velice rozmrzen a prohodil: » To věru nestálo za tak dalekou cestu.e
Kurz Déroulěd Buffet Pavel Cassagnac Ramei Barrěs Devilliers Déroulěd Ouchy Švýcarsko
12 article
Proti »světově« politice Něnrecka. Říšský sněm německý měl včera po krátk době zase již »činskou« debatu. Jednal o do- datečném úvěru pro čínskou výpravu. Roko- vání zahájil říšský kancléř hr. Bülow. Nemohl ovšem po tak krátké době řici mnoho nového. Nicméně dva momenty řeči jeho sluší přece zvláště vytknouti. Nápadný důraz, klerý kladl na neochvěj nost trojspolku, tím zajisté dementovány měly býti pověsti — ostatně skutečně ničím nedo- ložené — jako by nynější vláda italská stál proti trojspolků i v politických otázkách. Za druhé, pozornosti zasluhuje, že přes obvyklou zdvořilostní frási o trvajicím přátelství hr. Bůlow napoprvé tuto veřejně vystoupil proti rusko- čínské smlouvě v Mandžursku, obviniv, tak rí- kaje mezi rádky; Rusko ze sobectví a projevu nad smlouvou onou politování.
Bülow Mandžursko Rusko
13 article
V Rasku toto vystoupení Německa bud zajisté zapamatováno a snad nalezne diplomacie ruská přiležitosti dost a také energie, kter ovšem nemívá nadbytek, aby se za to Německu jinde odvděčila. Na tomto dojmu vystoupení Bůlowa nic nemění nedostatek troufalostí, již projevil, popřev, že by se smlouva anglo-ně- mecká byla týkala i Mandžurska. Hrabě Bůlom necítí se tudíz býti vázán Anglii proti Rusku pro mandžurské věci pomáhati. Slovem, kanclét říše německé nepřeje Rusku jeho získu, rád by ho vedlejšími cestičkami o prospěch tent opět připravil, ale nemá odvahy k přimému konfliktul A tu z jeho řečí vyznělo opět »heslo«, třebu stokrát popírané, »my, Němei, nebojíme se nikoho, mimo Rusa 1« Tim úžae- nější buďe ovšem, ustoupí-li měkká diplomaci ruská přeď Michlem a John Bullem a před jich popíravými protesty také tentokrát. Protu chvíl zdá se ovšem — dle novějších zpráv pekin- ských — že diplomácie ruská v Pekině trvá houževnatě na svém, třeba i za cenu rozbit koncertu velmocí. Scházíť koncertu tomu ovšem řízný kapelník s taktovkou čipernou; hrabě Waldersee se svojí mašsivní holi maršálskou ho ovšem nijak nenahradi. Zbvř proto také dojem, jakoby hr. Bülow včerejší řečí svou byl koncertu tomu, i pří tom všem, co zapřel popřel, vyzváněl umíráčkem.
Bůlom Michl Bull Waldersee Bülow Německo Anglie Rusko
14 article
Řeč řišského kaneléře německého již včera v depeších otiskli jsme v rozsahu sloupeovém. Měrou tedy dostatečnou. Oproti tomu dlužno za- znamenati zde aspoň některé ještě momenty z rečí obou vůdcův opposice, Eugena Richtra a Bebela, jichž projevy telegramy pomíjely mlčením. Eugen Richter, vůdce lidové strany svobodomyslné, projevil přání po brzkém ukon- čení výpravy čínské v zájmu vojákův i v zájmu financi. Slávy válečné tam nelze získati, ale ne- bezpečí pro zdraví vojáků hrozi tam dost dost. Celá výprava rozhodnuta byla dříve, nežli vojsko německé tam přistálo. A také vrchní velitelství, poknačuje řečník, nepřineslo nám vý- hod v žádném směru. (Tak jestl v levo.) Ru- sko a Spojené státy vrchnímu velení hr. Wal- derseea voje své vlastně již odňaly. Žádám kan- cléře za sdělení, kolika cizím, vojakům hrabě Waldersee ještě velí. Výprav proti boxerům zú- častňují se již jen Němci. Hr. Waldersee jest vlastné tedyz již jen četnickým velitelem proti boxerům. (Veselost v levo.) Angličanů je v Pe- čilsku jen třetina německého vojska — konáme tedy my tam služby za Angličany, aby měli více vojáků pro jižní Afsiku.
Richter Bebel Waldersee Němec Angličan spojený stát Hradec Waldersee jižní Afsika
15 article
Řečník přičítá rusko-čínské smlouvě o Man- džursku velikou vážnost. Rusko dosáhlo vojen- skou okupací srého cíle. Dostalo se — pravi rečník— dolisedla stím, že prý jsme muj t meny drželi. Smlouvou onou jvost zasada »ote- vřených dveří« roztržena na dobro. Bylo velikou chybou, že Německo účastno bylo v r. 1895 trojspolku pro vých. Asii a že zamezilo Ja- ponsku v severní Číně se usaditi. La belle France následuje bez zardění stopy Ruska. Richter podněcuje ještě chvilku sněm proti Rusku a projevuje pak obavu, že krok Ruska povede k rozdělení Číny, kteréž ale Německu i když v Šantunu a Šansi územi získá, přinese nová finanční a hospodářská břemena. Řečník přeje si proto zaději rychlého uzavření míru.
Richter Man Rusko Německo Asie Čína Franca Šantun
16 article
Tisíce Číňanů bylo pobito, mnoho vesnic po- bořeno, celé krajiny zpustošeny.. Neučinilo- liž toto již na Číňany dojem, stětí hlavy půl tuelu mandarinům také již nepomůže. Hlavní účel jest, praví řečník, bychom dostali své penize zpět. (Veselost a souhlas v levo.) Chceme zpět své legiony a své milliony. Každý týden stojí nás 21 millionu. 276 millionů, co nás stála výprava čínská za tento rok, jest víe, než obchod náš tam za 12 let vyzískal. Tak jest to vždy: Co panovníci nadrobí, národové musí vypíli. Na štěstí oterirají se už lidu na- šemu oči, jak daleko jsme s místečkem svým »na slunci« a vychvalovanou svou politikou světovou dospěli. Politika epigonů Bismarkových směřuje k tomu, aby nikde ve světě nedálo se žádné důležitější roz- hodnutí bez souhlasu německého c1saře. Honíce se za fantomem takové poli- tiky světové, ukládáte lidu veliké oběti bez přiměřených výhod. Obětí těch mohlo by se- použiti zcela jinak ku povznesení lidu. Posl. Bebel dovozuje, že počet vojska německého v Čině jest v křiklavém nepoměru k zájmům, jež tam Némecko má. Konají se tím jen služby Anglii, aby mohla více svého vojska proti Burům soustřediti. Zdá se, že tolik vojska není sousiředěno v Číně, proti Číně, nýbrž vzhledem na očekávané příšui zápletky, mezi »spojenci« samotnými. Bojím se ale, praví řečník, že co se na Východě počalo, bude výbojováno jednou na Západě. (Souhlas v levo:) V Mandžursku má dle řečníka Německo více zájmů, nežli hr. Bülow přiznati chtěl; Rusko ovládnuvši Mandžursko bude se šířiti stále více na jihovýchod, až ohrozí Ně- mecko i v Kiaočan. První akt světové politiky Německa konči nezdarem. Něměcký lid nepřeje si, aby se pokračovalo, ale dychtí po tom, aby synové jeho dostali se co nejdřiv z Číny domů. Tim Bebel končil. Dodatečný úvěr byl pak v prvním čtení schválen.
Číňan Bismarkův Posl Bebel Anglie Čína západ Německo Rusko
17 article
Pretendenti na trůn fraucouzský. Před několika dny některé, republikánské listy přinesly zprávu, že v cherbourském pří- stavu se nalezá sedm yachet, na kterých dl oba prinčové bonapartičti se svými nejvěrněj- šími stoupenci. Poněvadž francouzské zákony nedovolují vstopu do země princům rodů, které ve Francii kdysi vládly, poukazují tyto liste k tomu, že se oba bratří nalezají v nebezpečné blízkosti franeouzského břehu Vypravuje se, že se přeď nedávnem sešl v Brusselu a prine Ludvík vyložil Viktorovi, že se nesrovnává s jeho postavením generála v ru- ské armádě, aby zůstal uchazečem o francouz- ský trůn a přiměl jej, že pretendentství sám přejal. Dozvuky afféry Dreyfusovy. Mezi obětmi známé afféry Drevfusovy by mezi jinými také setník Fritsch. Sdělil s jed- ním známým poslancem některé podrobnosti, týkající se procesu a byl proto dán do příkaz- nosti. Když byla udělena amnestie, domníval se setník Fritsche, že tato se vztahuje i na něj a doufal, že bude reaktivován. Než nestalo se tak. Proto obrátili se nyní zvláštní žádostí k poslanecké sněmovně a prosí, aby bylo uči- něno spravedlnosti zadost. Setníka se vřele ujímá generál Galiffeti ve psaní, uveřejněném listu » Gaulois«. Předseda republiky francouzské v Toulonu. Italská vláda učinila dotaz u námořní správy toulonské, mnoho-li velikých lodí může býti umístěno v přístavě toulonském. Úřady udaly počet 12. Veškeré lodi budou v den přijezdu presidentova ozdobeny a večer skvostně osvětleny. Italská osada činl veliké přípravy. V nejbližších dnech vydá provolání, sepsané v řeči francouzské a vlaské.
Ludvík Viktor Dreyfusův Fritsch Galiffeť Francie Brusel Toulon
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Parlamentní komise klubu svobo- domyslných lidových poslanců če- ských na říšské radě má schůzi ve středu dne 20. března o 3. hod. odpolední, klui pak o 4. hod. odpolední. — Manifest k národu. Poslanec Břez- novský udělal dobrý vtip: vzkázal pánům ná- rodním sociálům, kteří ho onehdy vyzvali, aby složil mandát, že, až o sváteích zavřeny budou pokračovací školy a sbratři« budou míti pokdy, mandát ten jim ke »Štajgrům« přinese. »Bratři- ale v nejintensivnější jsouce činnosti, ponechali pana Březnovského stranou jako smíška i jako muže neseriosního a obrátili se zvláštním mani- festem — na národ. To je instance, s jakou mluví národní sociál, který české státní právo spojuje se státem sociálním, jakkoli tento dle oněch břidilů vědeckých, jakými byli Marx, Lassalle, Aveling, Held, Brentano atd., jen repu- blikánský může býti. O takové maličkosti se ovšem pan Fresl, který tomu rozumi mnohem lépe, nestará“ on chce mit králem sociálního demokrata a basta ! Toť se ví; že to byli Mlado- češi, na něž se páni v první řádě vrhli. Jsou prý vedeni jedním ministrem v příkaznosti, druhým v akci, potom ministerskými kandi- dáty drem. Kramářem a drem. Žáčkem, měkkým Pacákem a na konec několik zemskými rady, kteří prý pomocíi mandátů ehtějí udělat kariéru. To se ví, že by bylo mnohem »lidovější«, kdyby se Mladočechům postavíl v čelo nějaký obecní lampář. Je vůb neštěstí, že v delegaci na říšské radě jsou ještě lidě, kteři něco vědí a umějí, docela jinak by to vypadalo, kdyby národ vyslali tam. zamé Fresly a Sehnaly a jiné toho druhu politické analřabety. Ti by jmenemi svaté věci národa
Břez Březnovský Marx Lassalle Aveling Held Brentano Fresl Mlada Kramář Pacák Sehnal
19 article
dali si napolíčkovat a potom by si klidně sedl na svá místa, udělali »prohlášení« a obráfili se s opuchlými tvářemi k národu, s — »mani- festem«. Jakkoli prý všichni mladočeští poslanci byli zvoleni do ríšské rady za heslem obstrukce, dali prý se tito slaboši vládou svésti a třeba, že nějakou dobu své jednání skrývali před pod- vedenými voliči, býla prý jim poslanci národně- sociálními a statečnými zástupci neodvislého rolnictva záhy stržena škraboška s tváře. Zapto ale vedení opuštěného a zrazeného národa pře- vzal ihned ochotně pan Klofáč s panem Ratajem. — Štastný národe! To's neočekával, není- liž pravda, že ty, kterýs veden byl Palaekými, Riegry, Sladkovskými, Grégry, tak se vysíliš, že postaví se ti v čelo tací dva veleduchově. Nad národem naším alev pravdě bdi zvlášiní genius, který, když je nejhůč, vždy se dostavi, aby nás zachránil. Aneb . . . . . ano, ano: snad je to avantgarda blanických rytířů? Už tomu tak. Proč by nemohl býti pan Zázvorka blanickým rytířem? Pustí se ve Vídni tam do těch »zrádeů«, již svůj národ, jeho duševní i hmotné statky i jeho čest prodali za čočovíci cislajtán- ských prospěchů, »zašmikne« jednoho po dru- hém a národ si oddechne.
Klofáč Rataj Štastná Palaeký Riegr Sladkovský Grégr Zázvorka Vídeň
20 article
— Karlovy Vary. Z Karlových. Varo oznámeno, že podařilo se tam navrtati nové vřídlo neobyčejné síly a s takovou hojností vody, že vřídla dosavadní proti němu ustupují valně do pozadi. První zprávy, o této věci došlé, byly, jak to již z pravidla bývá, přehnané, však stači to, co pravdou, aby si pání Karlovaršti mohl gratulovat. Po všelikých pokusech vřídlo (Sprudel poněkud sesíliti, navrtán byl. znovu jeden z otvorů, a sice číslo 3, z něhož dosud nikdy voda nebyla vytryskla. Otvor tento navrtán byl poprvé v roce 1749, potom v roce 1825. Oa té doby zůstal netknutým, poněvadž množství vody, jež z něho prýšt.lo, bylo nepatrné. A co se stalo? Dne 11. t. m. započato s vrtáním již dne 14. t. m. o 34. hod. odpolední vyrazi z otvoru vodotrysk neobyčejné síly, Toť se ví, že první bylo přesvědčiti se, zdali neubylo ostatním vřídlům a tu nejpřesnějším měřením konstatováno, že všechna ostatní zůstala netknuta. Jakkoli nový trysk nebyl ještě měřen podrobně, je dnes již zjištěno, že vychrlí 700—1000 litrů vody za minutu. Toť se ví, že třeba vyčkati dříve, zdali při tom to zůstane, neb zdali to jen zjev přechodný, neboť také v Karlových Varech po- zorovány co do síly trysku i co do množství vychrlené vody v různých dobách všeliké od- chylky. Kdyby ale zůstalo při tom, co možno pozorovati a měřiti dnes, a tak se tomu po- dobá, byl by to pro Karlovy Vary veliký zisk. Při této příležitosti dovolili bychom si upozorniti na jednu věc. Stát uchvátil pro sebe jako monopol sůl a tabák a kde co obecně prospěš- ného a co zároveň vynáší, po tom se žene plete se do věcí, o nichž by péčí ponechati měl právem jiným. Za to ale ponechává nejvolnějšl konkurenci poklady země, které se z lůna jejího bud vyvážejí neb samy ženou se na povrch.
Karlov Vara Karlová Vara Karlová Vary
21 article
Uhlí a minerální vody. Stát ale by se tomu, jak poměry známe, vší moci vzpíral, kdyby země chtěla se těchto dvou věcí ujati, jak by bylo zcela přirozeno a také spravedlivo. T státi se nesmí, patrně k vůli židovskému cizo- zemci, jenž na příklad ze vřídla karlovarského ze vřídelních výrobků do roka vytěží tisíce a tisíce. Minerální vody nejsou dnes již nějakou požívatinou, nýbrž nutným léčebným prostředkem. A jest věru do nebe volající, když chorým chudým lídem zdražuje se tento léčebný prostředek, který z darmo a hotový ze země tryská a za nějž u nás ve vzdálenosti několika málo mil a v láhvi nejsprostší zaplatiti musíme více než za víno pivo. Vším možným způsobem pečuje se u ná o to, aby chuďas, chorobou postižený, nalezl útulku a pomoci, však to nikomu nenapadlo ještě, aby reklamoval pro zemi, co v lůně jejím uloženo a co ji právem také přináleží. Ne- myslíme snad, aby země prosté zabrala, co ji ným náleží, ale aby za slušnou, výnosu přimě- řenou náhradu majetek, respective právo, jež nyní spekulantům je zdrojem velikých příjmův, převedla na sebe a sama je spravovala a z něho — Z výkonného výboru národní strany svobodomyslné. Sekretariát národní strany svobodomyslné rozmnožen byl získáním pan Gabriela Moudrého, člena redakce »Národ- ních Listů«, který dnešním dnem úřaď svůj na- stoupil. — Ze Žamberka, 15. března. (Pův. zpr.
Moudrý Žamberk národní strana
22 article
»N. L.«) Na dnešní schůzi starostů- okresu- žam- bereckého, jíž zúčastnilo se 29 obcí, jednohlasně učiněny a telegraficky na příslušná místa zaslány byly projevy: Klubu svobodomyslných poslaneů království českého ve Vídni: »My na dnešn schůzi v Žamberku shromáždění starostové všech obci soudního okresu žambereckého, uváživše obtížné postavení české delegace na radě říšské, vyslovujeme jednomyslně souhlas náš s dosavad- ním pokračováním klubu poslanců svobodomysl- ných a žádáme je, aby dle svého nejlepšího vědomi všemožně pracovali k tomu, abychom co nejdříve nezadatelných práv národa českého dosáhli.« Dále: J. J. nejvyššímu maršálku král. českého knížeti Jiřímu z Lobkovic v Praze: »Shromáždění starostové veškerých obcí okresu žambereckého, vítajíce vzáený projev Jasnosti Vaší, v panské sněmovně učiněný, kterýmž dobro celé říše i nezadatelná práva jednotlivých krá- lovství a zemí utěšené shody docházejí, volají prvnímu repraesentantu samosprávy hilučné »Sláva!« V Žamberku, dne 15. března 1901.
Jiří Vídeň Žamberk Lobkovice Praha
23 article
Okresní starosta: Löbl. —Němčina na českých obecnýcha měšťanských školách. Němčině vyučovalo se v r. 1900 na všech 243 českých školách mě- šťanských a na 469 školách obecných, celkem tedy na 712 školách českých. Češtině vyučovalo se pouze na 117 německých obecných i měšťanských školách. Makavý to tedy opět doklad, jak jsou páni Němci u nás »utiskováni« — Věci české a rakouské ve francouz- ském tisku. »Le Temps« přinesl 13. t. m. zajímavý dopis z Vídně, kde líčí a kritisuje po- slední události, politické a scény z říšské rady Dopisovatel »Tempsu« nevycházi z úžasu nad tonem zavládnuvším v rakouském parlamentu jako ukázku nejzvrhlejších surovostí a nadávek, jimiž po sobě házejí »rozčileně debatujíeí« po- slanci, uvádí celý rozkošný dialog antisemity posl. Strobacha s pangermanistou Seitzem, kde se titulují oba representanti německé kultury těžila.
Löbl Němec Strobach Seitz Vídeň Le Temps
24 article
nadávkami z kořalny a vzájemně se posílají e kriminálu. Pozornosti dopisovatele »Tempsu neušla též polemika posl. dra. Šíleného pangermanistou Steinem. Dopisovatel přin- míná, že oba poslanci vysvětlovali velmi upřímn své stanovisko, a to av tonu parlamentarníme. »Ještě níkdy se snad nemanifestoval tak zřejnl nebezpečný stav duševní, vyvolaný nesmířitelnýn zápasem národností,« píše francouzský žurnál cituje doslovně debatu posl. Šíleného s přeruše jteím jej Steinem. »Temps« upozorňuje zejmens na nepokryté doznání Wolfova tovaryše, že on a jeho soudruzi chtějí býti Prušáky. na bru tální hrozby německých fanatiků proti Čechůn, jimž nemá býti dán »pardon«. »Temps« pii »Tento dialog — opravdový souboj — dvou zá. stůpeů téže země a télož státu, jež hynous tae náhla bojem národností, má cosi tragického.
Temps Stein Wolfův Prušák
25 article
Duševní ten stav neni ovšem ničím novým, sl nikdy se dosud neprojevoval řečí tak příkroa, bezohlednou a vražednou. Řekli byste, že n stává čas, kdy slova se stlumočí skutky, a koy city se projeví činy destruktivními.« — K slavnosti padesátiletého trváni vyšších škol reálných. Ústřední spolek č ských professorů oslavil, jak již. v těchto listeck oznámeno, padesátiletou památku vydání, organi sačního statutu pro vyšší školy, reálné., Ačkoli ve vývodech řečníků, zvláště pak v řeči dvar. rady ryt. Webra z Pravomilů, bývalého zemského školního inspektora škol reálných, dů- kladně všechen postup vývinu škol reálných z polovice 18. století až nar dny tyto byl vyličen, nebude přece nevhodno, právě v době tét ukázati též na zásluhy četných faktorů přispíva jících k rozkvětu škol reálných, z nichž nejvíce vynikaly naše městské obce, korpor a ce samosprávné, ředítelé a profes sořli prvních škol reálných. Z reálek českých nejstarší, sahající do roku 1827, jest reálk v Rakovníce, kde dle vůle Václava Leopoldla
Weber Leopoldl Pravomil Rakovník
26 article
Chlumčanského, arcibiskupa pražského, zřízen reálná škola. Roku 1832 občané rakovničtí vy stavěli budovu školní; roku pak 1855, aby udrželi vyšší školu reálnou, zavázali se, ž upraví ústav na úplnou vyšší školu reálnou ponesou náklad 1900 zl. ročně; přin převzei ústavu do státní správy 30. září 1894 nabídla obec vládě příspěvek ročních 6000 zl.0 — V Kutimé Hoře k návrhu MUDr. Jos. Štětky a JUDra. Benjamina Demla rozhodla se obee za zřízení reálky původně roku 1854 trojtřídné, roku 1857 šestitřidné. Postavena nová budova, jejíž úhrnný náklad vyžadoval 60.000 zl., letos pak pořízena vyšší škole reálné obcí nádherná budova téměř za li millio niu. Velezaslou- žilými řediteli samostatné reálky byli: Jose Mazač (1855—1861), Josef Webr do r. 1866 a Jiří Zach do roku 1888. Ústav působením svým jako učitelé zvelebili dr. Antonín Novák, Bartoloměj Pavlíček a Prokop Procházka. ze zemřelých vynikajícími paedagogy ústavu byli Antonín Nosek, Jan Řehák, Fr. Staněk,o Adol Měska, Frant. Hess a P. Frant. Chlupáč. — V Hradei Králové jižo ve školním roce. 1851—1852 byla čtvrtá hlavníi třída proměněna v nižší reálku. Roku 1870 usneslas se obee k návrhu prof. Václava Jandečky a notára- Dvořáka na zřízení vyšší reálky, postavila ná- kladem 286.124 zl. hudovu monumentšlní a doplnila sbírky učebné nákladem 6000 zl. Obee nesla náklad na reálku do r. 1886. — V Par- dubicích měli úplnou reálku r. 1865, kte réhožto roku postavila obec nákladem 5 6.000 zl. prostornou budovu a vydržovala ústav do roku 1880, kdy byl převzat do státní správy. — V Jičíně pro novou reálku, jež od r. 1853. trvala, postavili budovu roku 1867 za 120.000 zl. a náklad nesli na ústav až do roku 1884.
MUDr Jos Štětka JUDr Deml mazač Webr Zach doktor Novák Pavlíček Prokop Procházka Nosek Řehák Staněk Adol Měska František Hess Chlupáč profesor Jandečka Dvořák Kutimý hoře Francie Hradei Králové Jičín
27 article
Nyní má obec povinnosti místnosti školní, bst řediteli i školníkovi opatřiti, o osvětlování, vytá- pění a čistění se starati, učebné prostředky do- plňovati a ročně 1000 zl. platiti. — V K a rl íné postavila obec r. 1876 nákladem 160.000 zl pohodlnou budovu a vydržovala ústav až do r. 1883. — V Litomyšli r. 1865 otevřena městská škola reálná, r. 1882 splynula reálk s gymnasiem v jednu střední školu. — V Pla kr již ke dvěma ročníkům reálky z doby let 184 připojena 1853 třída třetí a obec postavila roki 1859 první budovu reálnou, nesla náklad n školu až do roku 1886. Postavila pak r. 1884 druhou prostrannou budovu v ceně 84.000 zl — Plzeň založíla reálku r. 1863 a postavíhi nákladem 150.000 zl. r. 1865 budovu; výlohy pak na ústav, později v úplné reálné gymnasium rozšířený, hradila až do roku 1888. — V nej- novější době s uznáníhodnou obětavosti zřízeny pomocí Matíce školské vyšší školy reálné roku 1885 vBudějovicích, kdež r. 1892. po- stavena budova za 92.862 zl. ; Matice nesla náklad až do roku 1897; na útraty městských obcí v Kostelici nad Orhicí (1898), v Lounech (1896), vNáchodě (1897)— Z mužů, kteři zásluhy neocenítelné zjednali s o reálné školy, jmenovati slusi Jana Kre čiho od roku 1860 ředítele reálky v Plsku, později slavného geologa na techníce a unive. sitě, Josefa Webra, nyní dvor. radu ryt z Pravomilů, jenž se stal organisatorem českých škol reálných, dále Bartoloměje Pavlička, nya dvorního radu ve Vídni, Jiljt Jahna, Františk
Pla Matica Kre Weber Pavliček Jiljt Jahn Františk Litomyšl Plzeň Kostelice nad Orhice Louny Plsko Vídeň vNáchoda
28 article
Částka, Tonnera a velikou řadu professorů vebic zasloužilých, kteří dovedli ducha organisa čníh vystihnouti a vlíti mrtvé liteře život, kte nyní rozkvétá ku blahu našeho národa. sessa — Osobní. Pan Václav Bartoň jmenov pokladníkem a pan Ferdinand Chalupníček pokladním kontrolorem »Prvého českého priv. vz pojišťovacího ústavu proti škodám z ohné a krupo bití v Praze«. — Pan Václav Knákal z Karlim podrobil se v těchto dnech u místodržitelství zkouš z pozemního stavitelství a byl uznán způsobilým.— Pan František Prokopec z Vršovic, podrobir se u místodržitelství předepsané zkoušce, stal a úřad. opráv. zednickým mistrem. — Úmrtí. Na Zbraslavi zemřela dne 15. t. a. paní Marie Procházková roz. Svobodova, 75letá choť bývalého hostinského, která byla známa v nejširších kruzích pražského výletního obecenstva. Pohřbena bude dnes v neděli 17. t. m. o 3. hodině odpolední na hřbitov zbraslavský. — V Nové Pace zemřel dne 15. t. m. pan Vojtěch Pek, měslský radní, obchodník a vinárník ve stáří 47let. Byl vždy horlivým zastancem strany svobodomyslné a jeb přímost a ráznost známa byla v celém kraji. Za svého mládí redigoval v Bremách vlastenecký časo pis »Vlast«, pro jehož zdokonalení stal se čestním členem spolku »Husité«. Po smrti otce svého vrát se do vlasti. Byl po cely život svůj politicky čin- ným, háje vždy neohroženě práva svého národa. Město ztrácí v zesnulém pracovníka svědomitého a přátelé druha milého. Čest budiž památce jeho! Po- hřeb koná se v pondělí na hřbitov novopacký.
Tonner Bartoň Chalupníček Knákal Prokopec Procházková Svobodův Pek Praha Vršovice Zbraslav Nová Paka