3
masthead
17. března 1901. Císlo 76.
4
article
kázati polským vojákům polsky.
Ihned si pospíšil »Schlesische Zeitung« s »vy-
vrácením«. Ubezpečil, že vojenským, kaplanům
je volno kázati polským vojákům polsky
potud, pokud se neukáže, že všichní polšt
vojáci uměji německy tak, aby mohli poslouchati
kázání německá a německy se modlit.
Na to prohlásil » Neisser Zeitung«, že zpráva
jeho byla »nejúplněji pravdiva« a že velitelství
VI. armádního sboru zakázalo vojenským kaplanům
bezprostředně, to jest ne skrze polního probošt
kázati polským vojákům polsky-
Tu jest klič k našemu dopisu.
s4ers -
Makedonie.i
Obrát jsme se na palkánské přátelé na-
šeho listu, aby nás spolehlivě jnformovali, jak
pokročilo revoluční hnufí bulharské v Makedonf.
Obdeželi jsme odpověd překv-
pujíet. V Ma kedonii je ticho a ž á-
ného povstání nebude. Slované make-
donští, jak Bulhari, tak Srbové, jsou lid po-
kojný a trpný. Agitace bulharských popů, le-
kařův a učitelů, kteří jsou vesměs členy
Makedonského komitétu, může zfanatisovali jed-
notlivce, že vztáhne vražedlnou ruku na svého
pobratima Srba, ale nedosáhne, aby makedonšt
Bulhaři zjevně proti turecké vládě povstali. Oni
nepovstali r. 1875 a 1876, když povstání tn-
reckých Slovanů bylo všeobecné a kdy za ně
se postavily Srbsko. Černá Hora a posléz i Ru-
sko. Nepovstali-li Makedonci tehdy společně
s ostatními, sami nepovstanou. V Makedonii
neděje se nic víc kromě úřadních prohlídek
v bytech Bulharů, podezřelých, že jsou členy
Makedonského komitétu. Orgán Makedonského
komitétu, »Reformy«, sice statečně revoluci
hlásá, ale on ji tak statečně hlásá již několik
let a dále hlásati bude. Prach z toho nečpía
krev se prolévá pouze po novinářském papíře.
Slovan
Bulhari
Srba
Bulhar
Makedonec
Makedonie
Ma
Srbsko
Schlesische Zeitung
Neisser Zeitung
Slovan
lekařův
5
article
Nejsensačnější zprávy o tom, jak Tur
v Makedonii Bulharyrubají, přicházely z Anglie.
Sensace se multiplikujé tím, že jsou novinářům
dosud málo známa jména míst v Makedonii.
Totéž místo má své jméno slovanské, turecké,
řecké. Přií jedné domnělé nebo skutečné udá-
losti všecka tato jména v novinářských zprávách
se vystřídají, tak že čtenářstvo myslí, že je o řeč
o třech a nikoli jedné událostí. Tato multipli-
kace je podporována i rozličnými pravopisy, jež
jména nezřídka zpotvořují, až je poznati nelze.
Anglické zprávy oznámily už, žeo v oko
solunském bylo oběšeno 32 Bulharův, odsou-
zených tureckým vojenským soudem. « Nic tako-
vého se nestalo.
Všecko se redukuje na zbožné přáníe Anglie,
aby se Rusku nadrobila v Evropě nějakán velká
otázka, které by se musilo věnovat a v Čině
uvolnit pole Anglii a Německu.
Prpnr ee
Makedonie
Anglie
Rusko
Evropa
Německo
Bulharův
7
article
ce
Tisk ve Varšavě.
Polských listův a časopisů vychází ve Var
šavě, přes 90 (všech polských časopisů v Rusků
110). Nejrozšířenější z denních listů polskýeh
má 25.000 odběratelů, tři po 10.000, ostatní
méně. Některé maji velmi skrovné obecenstvo
vycházejí soukromou podporou stejně smýšle-
jících. Co se směru týče, »Slovo« a »Kurýr
Polský« jsou »smířlivé«, »Věk« a »Dennik« pro
všechny antisemitské, »Kurýr Ranní« a »Kurýr
Varšavský« jsou určeny pro drobné čtenářstvo
místné, maji dobré obchodní zprávy a dobré
původní romány, široce pěstují zahraničnou poli-
tiku. Méně si všímají vnitřní politiky ruské, což
se vysvětluje tím, že polští žurnalisté obyčejně
nabývají vzdělání na Západě a s poměry ru-
skými obeznámeni nejsou.
Polských literárných týdenníků vychází ve
Varšavě 6. Týdenník »Rola« je směru proti-
německého a protižidovského. Týdenník »Izrae-
lita« má charakter sionistický.
Polských illustrovaných týdenníků vycház
ve Varšavě také šest. Z nich nejlepší a nej-
rozšířenější je »Týhodník Illustrovaný«. Tyto
časopisy ještě méně si všímají literárného a umě-
leckého života ruského, než denní listy politi-
ckého.
Humoristické polské listy vycházejí ve Var-
šavě tři, prostonárodní také tři. Měsíčníky dva:
»Athenaeum« a »Varšavská Bibliotéka«, Loni
vznikl ve Varšavě dekadentský orgán »Strumeň«,
ale brzy zašel. Od počátku roku vychází deka-
dentská »Chimera«.
Rol
Chimera
Varšava
Vara
Strumeň
Týhodník Illustrovaný
8
article
Ostatní polské listy ve Varšavě jsou od-
borné. Tři z nich mají charakter belletrijských
sborníků.
Nemálo polských listů ve Varšavě počíta
svě odběratele pouze na desftky. Vydávajíse
buď podporou mecenášů, hlavně Židů, kteří rádi
koketují jako »opory polské vědy a literatury«,
nebo z ješitnosti zámožných vydavatelů, kteří
rádi slyší titul »šefredaktor«
V starožidovském jazyku vychází ve Varšavi
»Hacefira«. V polsko-židovském žargoně vychá-
zejí různé sborníky.
Ruských listův a časopisů vychází ve Var-
šavě 11, skoro vesměs na náklad vládní.
Dělníci z Ruského Polska
v Německu.
Z Ruského Polska každého roku přichází
na tisíce hospodářských dělníků do Německa.
Tam už na ně čekají. Za tuhou práci dávají
jim malý plat a špatnou stravu a když je po
polních pracích, sbírají je četníci a vyvážejí je
za hranici postrkem.
Protože veškeré dosavadní úsilí ruské vlády
u vlády berlínské, aby tohoto barbarství ne-
trpěla, zůstalo bez úspěchu, vládní »Journl
de St. Pétersbourg« uvažuje o té věci a činí
otázku, zdaž by nebylo lépe, kdyby Rusko pře-
bytečné hospodářské dělníky z Povislanska za-
městnalo ve svých vnitřních guberniích a tím
jim opatřilo lepší výdělek a zachránilo od úlisku
a ústrků, nehodných ani těch, kdož je čini, ani
těch, kdož je trpi
V tom smyslu patrně otázka bude vyřízen
Žid
Journl
Ruska
Varšava
Varšav
Vara
Polsko
Německo
9
article
Katolíci v Odesse.
Varšavské »Gazetě Polské« píšou z Odessy,
jak je tam spravedlivě postaráno, aby katolic
ve svých kostelích měli kázaní v materském
jazyku. Katolíci v Odesse jsou většinou národ-
nosti polské. V jedné kapli kážou střídave
polsky pro Poláky, německy pro Němce
Ranko Tajstč.
Z loňeké amnestie krále Alexandra vylou-
čen byl jediný politický odsouzenec: Ranko
Tajsič, známý tribun srhského lidu. Milan, ne-
moha mu nijak na kůži, dal jej falešnýmí
svědky osočiti jako ukrývače zlodějův a loupež-
níků. Tajsičovi, podařilo se uprchnouti ze žalář
na Černou Horu, kde se mu dostalo zaslouže-
ného pohostinství. Za tento šlechetný skutek
Milan mstil se knížeti Nikolovi tím, že jej na-
jatým tiskem ličil jako hlavního konspirátora
proti- životu srozkrále i krále arbského, Rianko-
Tajsič byl pak dodatečně jako velezrádce in
eontumacinm odsouzen k smrti.
Srbská omladina, studujíeí na vysokých
školách mimo Srbsko, vzpomněla si šlechetně
této oběti Milanovadeliria, jíž dosud nedostalo
se zadostučinění, i obrací se na krále Alexandra
adressou, kterou jej prosí, aby také Ranku Taj-
sičovi udělil milost a učinil mu možným návrat
Polák
Němec
Ranko Tajstč
Milan
Nikolov
adressa
Rank
Odessa
Černá Hora
Srbsko
Ranko Tajsič
11
article
do vlasti.
Konec afféry Dérouledovy.
Soubojové afféře Déroulédově dostalo s
zakončení nenadálého a neobyčejného zakro-
čením policie švýcarské. Hned porpříjezdu svém
do Ouchy byl Déroulěde upozorněn policif, ž
souboj jeho s Bufřetem bude za každoul eenu
zamezen. Déroulěde a přátelé jeho odebrali se
pak do skvostného hötelu »Beaurivage«, posta-
veného na břehu jezera Ženovského. Déroulěde,
aby uniki zvědavcům, odebral se do svého
najatého obydli, prohodiv: »Na tajný souboj
jest tu lidi přespřiliš!« O půlnoci odevzdal poli-
cejní komisař Kurz Déroulědovi rozkaz vypoví-
dací, jímž se mu ukládá, aby ještě 15. března
do 19. hod. opustil území švýcarské, poněvadž
dal prý na jevo úmysl svůj, porušítí zákony
švýcarské republiky, jež souboj zapovídají. Zá
roveň vypovězen. také Buffet.
Obapolní svědci, Pavel Cassagnac a Ramei
za Buffeta a Barrěs a Devilliers za Déroulěda,
sepsali pak protokol, v němž se praví: »Souboj
ustanoven byt pro dnešek ráno, když byla vy
konána nejdůkladnější opatření, aby byl zahájen.
Dvojí vypovězení a pohrůžka zatčením zamezily
souboj. Nalezli bychom, jsouce zde policisty ob-
klopeni, všude stejně překážky. Příčima s ou
boje byla čisitě politická a souboj
měl uvésti na bojišté plebiscitního republikána
Déroulěda w royalistu Buffeta, aby osvědčeny
byly tak jejich politické názory. Vzhledem kl oné
sforce majeure«, jež úmyslu sokův v cestus
staví, prohlašují podepsaní, že se cti stalal zadost
a že tím příhoda ta jest ukončena.«
Buffet opustil Švýcarsko ihned, Déroulěd
zůstal se svolením policie až do 10 hodin. By
velice rozmrzen a prohodil: » To věru nestálo
za tak dalekou cestu.e
Kurz Déroulěd
Buffet
Pavel Cassagnac
Ramei
Barrěs
Devilliers
Déroulěd
Ouchy
Švýcarsko
12
article
Proti »světově« politice Něnrecka.
Říšský sněm německý měl včera po krátk
době zase již »činskou« debatu. Jednal o do-
datečném úvěru pro čínskou výpravu. Roko-
vání zahájil říšský kancléř hr. Bülow. Nemohl
ovšem po tak krátké době řici mnoho nového.
Nicméně dva momenty řeči jeho sluší přece
zvláště vytknouti.
Nápadný důraz, klerý kladl na neochvěj
nost trojspolku, tím zajisté dementovány měly
býti pověsti — ostatně skutečně ničím nedo-
ložené — jako by nynější vláda italská stál
proti trojspolků i v politických otázkách. Za
druhé, pozornosti zasluhuje, že přes obvyklou
zdvořilostní frási o trvajicím přátelství hr. Bůlow
napoprvé tuto veřejně vystoupil proti rusko-
čínské smlouvě v Mandžursku, obviniv, tak rí-
kaje mezi rádky; Rusko ze sobectví a projevu
nad smlouvou onou politování.
Bülow
Mandžursko
Rusko
13
article
V Rasku toto vystoupení Německa bud
zajisté zapamatováno a snad nalezne diplomacie
ruská přiležitosti dost a také energie, kter
ovšem nemívá nadbytek, aby se za to Německu
jinde odvděčila. Na tomto dojmu vystoupení
Bůlowa nic nemění nedostatek troufalostí, již
projevil, popřev, že by se smlouva anglo-ně-
mecká byla týkala i Mandžurska. Hrabě Bůlom
necítí se tudíz býti vázán Anglii proti Rusku
pro mandžurské věci pomáhati. Slovem, kanclét
říše německé nepřeje Rusku jeho získu, rád
by ho vedlejšími cestičkami o prospěch tent opět
připravil, ale nemá odvahy k přimému
konfliktul A tu z jeho řečí vyznělo opět
»heslo«, třebu stokrát popírané, »my, Němei,
nebojíme se nikoho, mimo Rusa 1« Tim úžae-
nější buďe ovšem, ustoupí-li měkká diplomaci
ruská přeď Michlem a John Bullem a před jich
popíravými protesty také tentokrát. Protu chvíl
zdá se ovšem — dle novějších zpráv pekin-
ských — že diplomácie ruská v Pekině trvá
houževnatě na svém, třeba i za cenu rozbit
koncertu velmocí. Scházíť koncertu tomu ovšem
řízný kapelník s taktovkou čipernou; hrabě
Waldersee se svojí mašsivní holi maršálskou
ho ovšem nijak nenahradi. Zbvř proto také
dojem, jakoby hr. Bülow včerejší řečí svou byl
koncertu tomu, i pří tom všem, co zapřel
popřel, vyzváněl umíráčkem.
Bůlom
Michl
Bull
Waldersee
Bülow
Německo
Anglie
Rusko
14
article
Řeč řišského kaneléře německého již včera
v depeších otiskli jsme v rozsahu sloupeovém.
Měrou tedy dostatečnou. Oproti tomu dlužno za-
znamenati zde aspoň některé ještě momenty
z rečí obou vůdcův opposice, Eugena Richtra
a Bebela, jichž projevy telegramy pomíjely
mlčením.
Eugen Richter, vůdce lidové strany
svobodomyslné, projevil přání po brzkém ukon-
čení výpravy čínské v zájmu vojákův i v zájmu
financi. Slávy válečné tam nelze získati, ale ne-
bezpečí pro zdraví vojáků hrozi tam dost
dost. Celá výprava rozhodnuta byla dříve, nežli
vojsko německé tam přistálo. A také vrchní
velitelství, poknačuje řečník, nepřineslo nám vý-
hod v žádném směru. (Tak jestl v levo.) Ru-
sko a Spojené státy vrchnímu velení hr. Wal-
derseea voje své vlastně již odňaly. Žádám kan-
cléře za sdělení, kolika cizím, vojakům hrabě
Waldersee ještě velí. Výprav proti boxerům zú-
častňují se již jen Němci. Hr. Waldersee jest
vlastné tedyz již jen četnickým velitelem proti
boxerům. (Veselost v levo.) Angličanů je v Pe-
čilsku jen třetina německého vojska — konáme
tedy my tam služby za Angličany, aby měli
více vojáků pro jižní Afsiku.
Richter
Bebel
Waldersee
Němec
Angličan
spojený stát
Hradec
Waldersee
jižní Afsika
15
article
Řečník přičítá rusko-čínské smlouvě o Man-
džursku velikou vážnost. Rusko dosáhlo vojen-
skou okupací srého cíle. Dostalo se — pravi
rečník— dolisedla stím, že prý jsme muj t
meny drželi. Smlouvou onou jvost zasada »ote-
vřených dveří« roztržena na dobro. Bylo velikou
chybou, že Německo účastno bylo v r. 1895
trojspolku pro vých. Asii a že zamezilo Ja-
ponsku v severní Číně se usaditi. La belle
France následuje bez zardění stopy Ruska.
Richter podněcuje ještě chvilku sněm proti
Rusku a projevuje pak obavu, že krok Ruska
povede k rozdělení Číny, kteréž ale Německu
i když v Šantunu a Šansi územi získá, přinese
nová finanční a hospodářská břemena. Řečník
přeje si proto zaději rychlého uzavření míru.
Richter
Man
Rusko
Německo
Asie
Čína
Franca
Šantun
16
article
Tisíce Číňanů bylo pobito, mnoho vesnic po-
bořeno, celé krajiny zpustošeny.. Neučinilo- liž
toto již na Číňany dojem, stětí hlavy půl tuelu
mandarinům také již nepomůže. Hlavní účel
jest, praví řečník, bychom dostali své
penize zpět. (Veselost a souhlas v levo.)
Chceme zpět své legiony a své milliony. Každý
týden stojí nás 21 millionu. 276 millionů, co
nás stála výprava čínská za tento rok, jest víe,
než obchod náš tam za 12 let vyzískal. Tak
jest to vždy: Co panovníci nadrobí, národové
musí vypíli. Na štěstí oterirají se už lidu na-
šemu oči, jak daleko jsme s místečkem svým
»na slunci« a vychvalovanou svou politikou
světovou dospěli. Politika epigonů Bismarkových
směřuje k tomu, aby nikde ve světě
nedálo se žádné důležitější roz-
hodnutí bez souhlasu německého
c1saře. Honíce se za fantomem takové poli-
tiky světové, ukládáte lidu veliké oběti bez
přiměřených výhod. Obětí těch mohlo by se-
použiti zcela jinak ku povznesení lidu.
Posl. Bebel dovozuje, že počet vojska
německého v Čině jest v křiklavém nepoměru
k zájmům, jež tam Némecko má. Konají se tím
jen služby Anglii, aby mohla více svého vojska
proti Burům soustřediti. Zdá se, že tolik vojska
není sousiředěno v Číně, proti Číně, nýbrž
vzhledem na očekávané příšui zápletky, mezi
»spojenci« samotnými. Bojím se ale, praví
řečník, že co se na Východě počalo,
bude výbojováno jednou na Západě.
(Souhlas v levo:) V Mandžursku má dle řečníka
Německo více zájmů, nežli hr. Bülow přiznati
chtěl; Rusko ovládnuvši Mandžursko bude se
šířiti stále více na jihovýchod, až ohrozí Ně-
mecko i v Kiaočan. První akt světové politiky
Německa konči nezdarem. Něměcký lid nepřeje
si, aby se pokračovalo, ale dychtí po tom, aby
synové jeho dostali se co nejdřiv z Číny domů.
Tim Bebel končil.
Dodatečný úvěr byl pak v prvním čtení
schválen.
Číňan
Bismarkův
Posl
Bebel
Anglie
Čína
západ
Německo
Rusko
17
article
Pretendenti na trůn fraucouzský.
Před několika dny některé, republikánské
listy přinesly zprávu, že v cherbourském pří-
stavu se nalezá sedm yachet, na kterých dl
oba prinčové bonapartičti se svými nejvěrněj-
šími stoupenci. Poněvadž francouzské zákony
nedovolují vstopu do země princům rodů, které
ve Francii kdysi vládly, poukazují tyto liste
k tomu, že se oba bratří nalezají v nebezpečné
blízkosti franeouzského břehu
Vypravuje se, že se přeď nedávnem sešl
v Brusselu a prine Ludvík vyložil Viktorovi, že
se nesrovnává s jeho postavením generála v ru-
ské armádě, aby zůstal uchazečem o francouz-
ský trůn a přiměl jej, že pretendentství sám
přejal.
Dozvuky afféry Dreyfusovy.
Mezi obětmi známé afféry Drevfusovy by
mezi jinými také setník Fritsch. Sdělil s jed-
ním známým poslancem některé podrobnosti,
týkající se procesu a byl proto dán do příkaz-
nosti. Když byla udělena amnestie, domníval
se setník Fritsche, že tato se vztahuje i na
něj a doufal, že bude reaktivován. Než nestalo
se tak. Proto obrátili se nyní zvláštní žádostí
k poslanecké sněmovně a prosí, aby bylo uči-
něno spravedlnosti zadost. Setníka se vřele
ujímá generál Galiffeti ve psaní, uveřejněném
listu » Gaulois«.
Předseda republiky francouzské
v Toulonu.
Italská vláda učinila dotaz u námořní
správy toulonské, mnoho-li velikých lodí může
býti umístěno v přístavě toulonském. Úřady
udaly počet 12. Veškeré lodi budou v den
přijezdu presidentova ozdobeny a večer skvostně
osvětleny. Italská osada činl veliké přípravy.
V nejbližších dnech vydá provolání, sepsané
v řeči francouzské a vlaské.
Ludvík
Viktor
Dreyfusův
Fritsch
Galiffeť
Francie
Brusel
Toulon
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Parlamentní komise klubu svobo-
domyslných lidových poslanců če-
ských na říšské radě má schůzi ve středu
dne 20. března o 3. hod. odpolední, klui
pak o 4. hod. odpolední.
— Manifest k národu. Poslanec Břez-
novský udělal dobrý vtip: vzkázal pánům ná-
rodním sociálům, kteří ho onehdy vyzvali, aby
složil mandát, že, až o sváteích zavřeny budou
pokračovací školy a sbratři« budou míti pokdy,
mandát ten jim ke »Štajgrům« přinese. »Bratři-
ale v nejintensivnější jsouce činnosti, ponechali
pana Březnovského stranou jako smíška i jako
muže neseriosního a obrátili se zvláštním mani-
festem — na národ. To je instance, s jakou
mluví národní sociál, který české státní právo
spojuje se státem sociálním, jakkoli tento dle
oněch břidilů vědeckých, jakými byli Marx,
Lassalle, Aveling, Held, Brentano atd., jen repu-
blikánský může býti. O takové maličkosti se
ovšem pan Fresl, který tomu rozumi mnohem
lépe, nestará“ on chce mit králem sociálního
demokrata a basta ! Toť se ví; že to byli Mlado-
češi, na něž se páni v první řádě vrhli. Jsou
prý vedeni jedním ministrem v příkaznosti,
druhým v akci, potom ministerskými kandi-
dáty drem. Kramářem a drem. Žáčkem,
měkkým Pacákem a na konec několik
zemskými rady, kteří prý pomocíi mandátů
ehtějí udělat kariéru. To se ví, že by bylo
mnohem »lidovější«, kdyby se Mladočechům
postavíl v čelo nějaký obecní lampář. Je vůb
neštěstí, že v delegaci na říšské radě jsou ještě
lidě, kteři něco vědí a umějí, docela jinak by
to vypadalo, kdyby národ vyslali tam. zamé
Fresly a Sehnaly a jiné toho druhu politické
analřabety. Ti by jmenemi svaté věci národa
Břez
Březnovský
Marx
Lassalle
Aveling
Held
Brentano
Fresl
Mlada
Kramář
Pacák
Sehnal
19
article
dali si napolíčkovat a potom by si klidně sedl
na svá místa, udělali »prohlášení« a obráfili se
s opuchlými tvářemi k národu, s — »mani-
festem«. Jakkoli prý všichni mladočeští poslanci
byli zvoleni do ríšské rady za heslem obstrukce,
dali prý se tito slaboši vládou svésti a třeba,
že nějakou dobu své jednání skrývali před pod-
vedenými voliči, býla prý jim poslanci národně-
sociálními a statečnými zástupci neodvislého
rolnictva záhy stržena škraboška s tváře. Zapto
ale vedení opuštěného a zrazeného národa pře-
vzal ihned ochotně pan Klofáč s panem Ratajem.
— Štastný národe! To's neočekával, není- liž
pravda, že ty, kterýs veden byl Palaekými,
Riegry, Sladkovskými, Grégry, tak se vysíliš, že
postaví se ti v čelo tací dva veleduchově. Nad
národem naším alev pravdě bdi zvlášiní genius,
který, když je nejhůč, vždy se dostavi, aby nás
zachránil. Aneb . . . . . ano, ano: snad je to
avantgarda blanických rytířů? Už tomu tak.
Proč by nemohl býti pan Zázvorka blanickým
rytířem? Pustí se ve Vídni tam do těch
»zrádeů«, již svůj národ, jeho duševní i hmotné
statky i jeho čest prodali za čočovíci cislajtán-
ských prospěchů, »zašmikne« jednoho po dru-
hém a národ si oddechne.
Klofáč
Rataj
Štastná
Palaeký
Riegr
Sladkovský
Grégr
Zázvorka
Vídeň
20
article
— Karlovy Vary. Z Karlových. Varo
oznámeno, že podařilo se tam navrtati nové
vřídlo neobyčejné síly a s takovou hojností vody,
že vřídla dosavadní proti němu ustupují valně
do pozadi. První zprávy, o této věci došlé, byly,
jak to již z pravidla bývá, přehnané, však stači
to, co pravdou, aby si pání Karlovaršti mohl
gratulovat. Po všelikých pokusech vřídlo (Sprudel
poněkud sesíliti, navrtán byl. znovu jeden
z otvorů, a sice číslo 3, z něhož dosud nikdy
voda nebyla vytryskla. Otvor tento navrtán byl
poprvé v roce 1749, potom v roce 1825. Oa
té doby zůstal netknutým, poněvadž množství
vody, jež z něho prýšt.lo, bylo nepatrné. A co
se stalo? Dne 11. t. m. započato s vrtáním
již dne 14. t. m. o 34. hod. odpolední vyrazi
z otvoru vodotrysk neobyčejné síly, Toť se ví,
že první bylo přesvědčiti se, zdali neubylo
ostatním vřídlům a tu nejpřesnějším měřením
konstatováno, že všechna ostatní zůstala netknuta.
Jakkoli nový trysk nebyl ještě měřen podrobně,
je dnes již zjištěno, že vychrlí 700—1000 litrů
vody za minutu. Toť se ví, že třeba vyčkati dříve,
zdali při tom to zůstane, neb zdali to jen zjev
přechodný, neboť také v Karlových Varech po-
zorovány co do síly trysku i co do množství
vychrlené vody v různých dobách všeliké od-
chylky. Kdyby ale zůstalo při tom, co možno
pozorovati a měřiti dnes, a tak se tomu po-
dobá, byl by to pro Karlovy Vary veliký zisk.
Při této příležitosti dovolili bychom si upozorniti
na jednu věc. Stát uchvátil pro sebe jako
monopol sůl a tabák a kde co obecně prospěš-
ného a co zároveň vynáší, po tom se žene
plete se do věcí, o nichž by péčí ponechati měl
právem jiným. Za to ale ponechává nejvolnějšl
konkurenci poklady země, které se z lůna jejího
bud vyvážejí neb samy ženou se na povrch.
Karlov Vara
Karlová
Vara
Karlová Vary
21
article
Uhlí a minerální vody. Stát ale by se tomu,
jak poměry známe, vší moci vzpíral, kdyby
země chtěla se těchto dvou věcí ujati, jak by
bylo zcela přirozeno a také spravedlivo. T
státi se nesmí, patrně k vůli židovskému cizo-
zemci, jenž na příklad ze vřídla karlovarského
ze vřídelních výrobků do roka vytěží tisíce a tisíce.
Minerální vody nejsou dnes již nějakou požívatinou,
nýbrž nutným léčebným prostředkem. A jest věru
do nebe volající, když chorým chudým lídem
zdražuje se tento léčebný prostředek, který z
darmo a hotový ze země tryská a za nějž u
nás ve vzdálenosti několika málo mil a v láhvi
nejsprostší zaplatiti musíme více než za víno
pivo. Vším možným způsobem pečuje se u ná
o to, aby chuďas, chorobou postižený, nalezl
útulku a pomoci, však to nikomu nenapadlo
ještě, aby reklamoval pro zemi, co v lůně jejím
uloženo a co ji právem také přináleží. Ne-
myslíme snad, aby země prosté zabrala, co ji
ným náleží, ale aby za slušnou, výnosu přimě-
řenou náhradu majetek, respective právo, jež
nyní spekulantům je zdrojem velikých příjmův,
převedla na sebe a sama je spravovala a z něho
— Z výkonného výboru národní strany
svobodomyslné. Sekretariát národní strany
svobodomyslné rozmnožen byl získáním pan
Gabriela Moudrého, člena redakce »Národ-
ních Listů«, který dnešním dnem úřaď svůj na-
stoupil.
— Ze Žamberka, 15. března. (Pův. zpr.
Moudrý
Žamberk
národní strana
22
article
»N. L.«) Na dnešní schůzi starostů- okresu- žam-
bereckého, jíž zúčastnilo se 29 obcí, jednohlasně
učiněny a telegraficky na příslušná místa zaslány
byly projevy: Klubu svobodomyslných poslaneů
království českého ve Vídni: »My na dnešn
schůzi v Žamberku shromáždění starostové všech
obci soudního okresu žambereckého, uváživše
obtížné postavení české delegace na radě říšské,
vyslovujeme jednomyslně souhlas náš s dosavad-
ním pokračováním klubu poslanců svobodomysl-
ných a žádáme je, aby dle svého nejlepšího
vědomi všemožně pracovali k tomu, abychom
co nejdříve nezadatelných práv národa českého
dosáhli.« Dále: J. J. nejvyššímu maršálku král.
českého knížeti Jiřímu z Lobkovic v Praze:
»Shromáždění starostové veškerých obcí okresu
žambereckého, vítajíce vzáený projev Jasnosti
Vaší, v panské sněmovně učiněný, kterýmž dobro
celé říše i nezadatelná práva jednotlivých krá-
lovství a zemí utěšené shody docházejí, volají
prvnímu repraesentantu samosprávy hilučné
»Sláva!« V Žamberku, dne 15. března 1901.
Jiří
Vídeň
Žamberk
Lobkovice
Praha
23
article
Okresní starosta: Löbl.
—Němčina na českých obecnýcha
měšťanských školách. Němčině vyučovalo se
v r. 1900 na všech 243 českých školách mě-
šťanských a na 469 školách obecných, celkem
tedy na 712 školách českých. Češtině
vyučovalo se pouze na 117 německých
obecných i měšťanských školách. Makavý to
tedy opět doklad, jak jsou páni Němci u nás
»utiskováni«
— Věci české a rakouské ve francouz-
ském tisku. »Le Temps« přinesl 13. t. m.
zajímavý dopis z Vídně, kde líčí a kritisuje po-
slední události, politické a scény z říšské rady
Dopisovatel »Tempsu« nevycházi z úžasu nad
tonem zavládnuvším v rakouském parlamentu
jako ukázku nejzvrhlejších surovostí a nadávek,
jimiž po sobě házejí »rozčileně debatujíeí« po-
slanci, uvádí celý rozkošný dialog antisemity
posl. Strobacha s pangermanistou Seitzem, kde
se titulují oba representanti německé kultury
těžila.
Löbl
Němec
Strobach
Seitz
Vídeň
Le Temps
24
article
nadávkami z kořalny a vzájemně se posílají e
kriminálu. Pozornosti dopisovatele »Tempsu
neušla též polemika posl. dra. Šíleného
pangermanistou Steinem. Dopisovatel přin-
míná, že oba poslanci vysvětlovali velmi upřímn
své stanovisko, a to av tonu parlamentarníme.
»Ještě níkdy se snad nemanifestoval tak zřejnl
nebezpečný stav duševní, vyvolaný nesmířitelnýn
zápasem národností,« píše francouzský žurnál
cituje doslovně debatu posl. Šíleného s přeruše
jteím jej Steinem. »Temps« upozorňuje zejmens
na nepokryté doznání Wolfova tovaryše, že on
a jeho soudruzi chtějí býti Prušáky. na bru
tální hrozby německých fanatiků proti Čechůn,
jimž nemá býti dán »pardon«. »Temps« pii
»Tento dialog — opravdový souboj — dvou zá.
stůpeů téže země a télož státu, jež hynous tae
náhla bojem národností, má cosi tragického.
Temps
Stein
Wolfův
Prušák
25
article
Duševní ten stav neni ovšem ničím novým, sl
nikdy se dosud neprojevoval řečí tak příkroa,
bezohlednou a vražednou. Řekli byste, že n
stává čas, kdy slova se stlumočí skutky, a koy
city se projeví činy destruktivními.«
— K slavnosti padesátiletého trváni
vyšších škol reálných. Ústřední spolek č
ských professorů oslavil, jak již. v těchto listeck
oznámeno, padesátiletou památku vydání, organi
sačního statutu pro vyšší školy, reálné., Ačkoli
ve vývodech řečníků, zvláště pak v řeči dvar.
rady ryt. Webra z Pravomilů, bývalého
zemského školního inspektora škol reálných, dů-
kladně všechen postup vývinu škol reálných
z polovice 18. století až nar dny tyto byl vyličen,
nebude přece nevhodno, právě v době tét
ukázati též na zásluhy četných faktorů přispíva
jících k rozkvětu škol reálných, z nichž nejvíce
vynikaly naše městské obce, korpor a ce
samosprávné, ředítelé a profes
sořli prvních škol reálných. Z reálek českých
nejstarší, sahající do roku 1827, jest reálk
v Rakovníce, kde dle vůle Václava Leopoldla
Weber
Leopoldl
Pravomil
Rakovník
26
article
Chlumčanského, arcibiskupa pražského, zřízen
reálná škola. Roku 1832 občané rakovničtí vy
stavěli budovu školní; roku pak 1855, aby
udrželi vyšší školu reálnou, zavázali se, ž
upraví ústav na úplnou vyšší školu reálnou
ponesou náklad 1900 zl. ročně; přin převzei
ústavu do státní správy 30. září 1894 nabídla
obec vládě příspěvek ročních 6000 zl.0 —
V Kutimé Hoře k návrhu MUDr. Jos. Štětky
a JUDra. Benjamina Demla rozhodla se obee
za zřízení reálky původně roku 1854 trojtřídné,
roku 1857 šestitřidné. Postavena nová budova,
jejíž úhrnný náklad vyžadoval 60.000 zl., letos
pak pořízena vyšší škole reálné obcí nádherná
budova téměř za li millio niu. Velezaslou-
žilými řediteli samostatné reálky byli: Jose
Mazač (1855—1861), Josef Webr do r. 1866
a Jiří Zach do roku 1888. Ústav působením
svým jako učitelé zvelebili dr. Antonín Novák,
Bartoloměj Pavlíček a Prokop Procházka. ze
zemřelých vynikajícími paedagogy ústavu byli
Antonín Nosek, Jan Řehák, Fr. Staněk,o Adol
Měska, Frant. Hess a P. Frant. Chlupáč. —
V Hradei Králové jižo ve školním roce.
1851—1852 byla čtvrtá hlavníi třída proměněna
v nižší reálku. Roku 1870 usneslas se obee
k návrhu prof. Václava Jandečky a notára-
Dvořáka na zřízení vyšší reálky, postavila ná-
kladem 286.124 zl. hudovu monumentšlní a
doplnila sbírky učebné nákladem 6000 zl. Obee
nesla náklad na reálku do r. 1886. — V Par-
dubicích měli úplnou reálku r. 1865, kte
réhožto roku postavila obec nákladem 5 6.000 zl.
prostornou budovu a vydržovala ústav do roku
1880, kdy byl převzat do státní správy. —
V Jičíně pro novou reálku, jež od r. 1853.
trvala, postavili budovu roku 1867 za 120.000
zl. a náklad nesli na ústav až do roku 1884.
MUDr
Jos
Štětka
JUDr
Deml
mazač
Webr
Zach
doktor
Novák
Pavlíček
Prokop Procházka
Nosek
Řehák
Staněk
Adol Měska
František
Hess
Chlupáč
profesor
Jandečka
Dvořák
Kutimý hoře
Francie
Hradei Králové
Jičín
27
article
Nyní má obec povinnosti místnosti školní, bst
řediteli i školníkovi opatřiti, o osvětlování, vytá-
pění a čistění se starati, učebné prostředky do-
plňovati a ročně 1000 zl. platiti. — V K a rl íné
postavila obec r. 1876 nákladem 160.000 zl
pohodlnou budovu a vydržovala ústav až do
r. 1883. — V Litomyšli r. 1865 otevřena
městská škola reálná, r. 1882 splynula reálk
s gymnasiem v jednu střední školu. — V Pla kr
již ke dvěma ročníkům reálky z doby let 184
připojena 1853 třída třetí a obec postavila roki
1859 první budovu reálnou, nesla náklad n
školu až do roku 1886. Postavila pak r. 1884
druhou prostrannou budovu v ceně 84.000 zl
— Plzeň založíla reálku r. 1863 a postavíhi
nákladem 150.000 zl. r. 1865 budovu; výlohy
pak na ústav, později v úplné reálné gymnasium
rozšířený, hradila až do roku 1888. — V nej-
novější době s uznáníhodnou obětavosti zřízeny
pomocí Matíce školské vyšší školy reálné roku
1885 vBudějovicích, kdež r. 1892. po-
stavena budova za 92.862 zl. ; Matice nesla
náklad až do roku 1897; na útraty městských
obcí v Kostelici nad Orhicí (1898),
v Lounech (1896), vNáchodě (1897)—
Z mužů, kteři zásluhy neocenítelné zjednali s
o reálné školy, jmenovati slusi Jana Kre
čiho od roku 1860 ředítele reálky v Plsku,
později slavného geologa na techníce a unive.
sitě, Josefa Webra, nyní dvor. radu ryt
z Pravomilů, jenž se stal organisatorem českých
škol reálných, dále Bartoloměje Pavlička, nya
dvorního radu ve Vídni, Jiljt Jahna, Františk
Pla
Matica
Kre
Weber
Pavliček
Jiljt Jahn
Františk
Litomyšl
Plzeň
Kostelice nad Orhice
Louny
Plsko
Vídeň
vNáchoda
28
article
Částka, Tonnera a velikou řadu professorů vebic
zasloužilých, kteří dovedli ducha organisa čníh
vystihnouti a vlíti mrtvé liteře život, kte
nyní rozkvétá ku blahu našeho národa.
sessa
— Osobní. Pan Václav Bartoň jmenov
pokladníkem a pan Ferdinand Chalupníček
pokladním kontrolorem »Prvého českého priv. vz
pojišťovacího ústavu proti škodám z ohné a krupo
bití v Praze«. — Pan Václav Knákal z Karlim
podrobil se v těchto dnech u místodržitelství zkouš
z pozemního stavitelství a byl uznán způsobilým.—
Pan František Prokopec z Vršovic, podrobir
se u místodržitelství předepsané zkoušce, stal a
úřad. opráv. zednickým mistrem.
— Úmrtí. Na Zbraslavi zemřela dne 15. t. a.
paní Marie Procházková roz. Svobodova,
75letá choť bývalého hostinského, která byla známa
v nejširších kruzích pražského výletního obecenstva.
Pohřbena bude dnes v neděli 17. t. m. o 3. hodině
odpolední na hřbitov zbraslavský. — V Nové Pace
zemřel dne 15. t. m. pan Vojtěch Pek, měslský
radní, obchodník a vinárník ve stáří 47let. Byl vždy
horlivým zastancem strany svobodomyslné a jeb
přímost a ráznost známa byla v celém kraji. Za
svého mládí redigoval v Bremách vlastenecký časo
pis »Vlast«, pro jehož zdokonalení stal se čestním
členem spolku »Husité«. Po smrti otce svého vrát
se do vlasti. Byl po cely život svůj politicky čin-
ným, háje vždy neohroženě práva svého národa.
Město ztrácí v zesnulém pracovníka svědomitého a
přátelé druha milého. Čest budiž památce jeho! Po-
hřeb koná se v pondělí na hřbitov novopacký.
Tonner
Bartoň
Chalupníček
Knákal
Prokopec
Procházková
Svobodův
Pek
Praha
Vršovice
Zbraslav
Nová Paka