ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f7d15090-6602-11dc-872f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 51, org 7, person 28, work 2
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, V neděli dne f7. března 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 76.
6 article
va ranhí a odpol. nisty překslsci e k v rrašel v sdr minis tep s rdvojí dánáslé- sc jro skl rojí sánie
7 article Dnašní čislo pra Praha je o 20 slránáei.
Dnašní čislo pra Praha je o 20 slránáei. Staré Rakousko před — novou myšlenkou. Debata o železniční čili investiční před- loze poskytla poslancům naším vítanou př- ležitost, aby oproti všem těm perfidním kl- vetám šířeným o cieně, za jakou svolili k čtvřnedělnímu příměří ve své válce s tímto parlamentem a s touto vládou, nastavili čist štít své poctivé snahy o prospěch vlasti a na- roda, aby dokázali příteli nepříteli, že neza- vázali se ani vládě ani komukoliv třetím pro budoucnost k nějakému snad mírnějšímu postupu v boji za naše dobré právo, neřku k nejmenší slevě z národních a politických požadavků našeho celonarodního programu posvěceného neskonalou řadou obětí, prací a zápasů dvou pokolení českých.91 Otevřeně. s přímostí mužů nemajících příčin skrývati záměrů a citů svých snah, postavili se roz- hodně odmítavě přoti veliké tě inv- stiční předloze želežniční, kde jde oo státní půjčku 622 mill. K, prohlásivše: my k ní n- svolíme, my budeme proti jejímu uzákoněn klásti nejtužší odpor, leč bude-li zár- veň vyhověno veliké lnárodoho spodářské potřéblě naš i cho v l astí, zregulováním a splavněníimiš na- šich zanedbaných řek českom o- ravských a zřízením mezi nimi a Dl u na jem splavných prlů plalv ů, kterými by země koruňy české dosábivi konečně nejlev- nějšího dopravního spojení s moři severními i jiho-východními a tak se výmanilyu z té vražedné hospodářské soutěže obklopujícího je Německa. Ano, zdatně použili tentokráte poslanci naši příležitosti, aby chytli vítr do plachet svých a vytkli tomu korábu cislajtán skému přesně směr: Do český chloř e k tu pracuj, chcešlivůbec praco vl a.
Praha Rakousko Německo
8 article
tu baggruj tu rieguluj a spilá vňuj. tu dokaž, jsili schopen jakés práce pro dobr lidu a vlastí, či nezasluhuješ-li, aby té země nosila! »Buďsoučasné finanění za bezpečení dávno proje kito v a n a svrcho vaně nutné regulace na- šeho Labe a naší Vltavy al s po- jení jich splavnými průplavy sDunajem, Odrou a Vísloup aneb žádná druhá dráha naTerst, žádné ostatní železniční stávby ví zemích alpských, žádné stavby velkých nádráží a druhých kolejí, slo vem, žádná žele zni č n pojčka 600 mill. K na investi ce. Tak deklarovali poslanci naši své sta- novisko, tak označili jednu z těch cen, za které upustili na určitou dobu a pro určité tři předlohy od obstrukce. Dovolili aby se zákon investiční dostal do výboru sněmovny, ale tu musí nastati j a s no. tu musí vláda vyplatit smluve- nou cenu určitým prohláše nlí m, že bere požadavek náš ve pří- čině neodkladné regulace a ka- nalisace našich českých řek z svůj, a předložením přísl u šl ne osnovy zákona, v níž zcela jako v před- loženém návrhu investičního zákona musí označit lhůty, do kterých vodní ty práce a dráhy v zemíc našich mají býti nákladem stát ním hotovy, udat rozsah těch prací i náklad na ně ropočten, i způsob úhrady jeho. Dnešní vládní »Fremdenblatt« pod do- jmem řečí poslanců našich již píše rozhodně pro brzké uskutečnění velkolepého toho plánu národohospodářského, stavé se všecek užaslým, jak náhle, takřka přes noc, vzchopil se ten ubohý parlament Cislajtanie ze sve
Vltava Odra výbor sněmovna Fremdenblatt
9 article
čtyřleté ponurosti a bídy k takovému roz machu, že troufá si přikročiti k řešení otázky splavnění našich řek a stavby prů- plavů našimi vlastmi. Jaká prý to změna ohromná s tím starým Rakouskem! zasne. Ono zrušilo novinářský kolek, ono co ne- vidět vymění papirové peníze své za ko- vovou minci, ono snad i zruší svou malou loterii a — počne sťavěti v Čechách a Moravou průplavy! A ce je k tomu dohánt? Ne snad pouha lakomost sever- ních zemí, ktěré nenahlížejí, proč by měly ze svých kapes stavěti želěznice vzdáleným zemím jižním, ale všeobečná národohospo- dářská nouze. Ta naučila Dalibora housti ta dle »Fremdenbláttu« nutká konečně i vládu videňskou, aby vůči tomu systematickému národohospodářskému ochuzování nás ce lní politikou Německa učinila ne- vyhnutelny krok kobraně a zá- chraně svých komor zivných, svých zemí severních« »Fremdenblattu« ne- chce z úst to slovo: »zemí českých neb zemí koruny české«. »Kdežto Německo« praví trefně — »k vůli své předloze o průplavech zvyšuje svá agrární cla musí navzájem Rakousko k vůli tomu zvýšení německých agrár ních. cel nezbytně urychlit stavbu svých průplavův« Tak vida, konečně se panstvu rozbřesklo Od dávných let my Čechové za to volali, potřebu, nutnost a prospěch nes mir ny toho splavnění našich řek v řečech i tisku svém Rakousku dokazovali: vše marno!
Dalibor Čecho Rakousko Čechy Morava Německo
10 article
Pořád to byla dle doznání včerejšího vládního »Fremdenblattu« čirá nemožnost a útopie, »asi jako středoevropská celní jednota nebo jako všeobecné odzbrojení« A najednou — jsou všichni pro to, na- jednou se nahlédla svrchovaná toho potřeba a přišlo se k poznání, ze nebude to jen velkým ziskem pro Čechy a Moravu, ale i pro Vídeň, ano že celá budoucnost této na tom průplavu dunajsko-odersko-lab- ském závisí, pročež také starosta vídeňsk Lueger tentokráte s námi byl úplně za jedno naléhaje rovněž důtklivě jako naši poslanc na svázání Gunctim) nutné předlohy o splavnění a kanalisaci našic řek s nynější předlohou inve- stíční, tak abv tato bez oné ne- přišla k místu. Ba nedosti na tom; ale sama ta » Neu Freie Presse« doznává, že jen rychlým ra- žením průplavů od Dunaje k Vltavě, Labi, Odře a Visle lze cislajtánskému obchodu a průmyslu pomoci na nohy a zjednati nám takové národohospodářské důležitosti, že pak, ale jen pak Maďarům zajde chu odtrhnouti se hospodářsky o nás. Tak je tedy i v ohledu politickém státoprávním pro Rakousko s tát n nutností, aby co nejrychleji pu- stilo se do práce v našich ře- kách a vykořistilo toho daru přírody ke své záchrané jak vůči Německu, tak vůči Uhrám. — Zapamatujme si dobře obě tato doznání jak »Neue Freie Presse« ze dne 10. t. m. tak vládního » Fremdenblattu« ze dne 16. t. m. až nám snad přijdou se strany vládní neb německé s výčitkou, že udělali ná nějakou vzácnou milost a obě- tovnou koncessi. Zde doznali, že bude jim vě stejně ku prospěchu a z daru ja ko nám, Vídni jako Praze, Rakousku jako Čechám a Moravě, pročež ne- máme my žádné příčiny býti za to nějak obzvláštně vděčni a ku vzájemným ústupkům ochotni. Zde prostě shoduje se interes nás s interesem celého Rakouska, jako v tak
Lueger Maďar Neue Frei Čechy Morava Vídeň Dunaj Vltava Labe Odra Visla Rakousko Německo Uhry Praha Neo Frei Presse Fremdenblatta
11 article
davo lsb
12 article
sbessr e
14 article
mnohém ještě jiném a dosti smutno, ze tak dlouho se to nenahlédlo, že tak dlouho ne- chali nás strádat a trpět svým nerozumem a svou neláskou zbůhdarma! Co millionu jmění národního během desítiletí nám ušlc touto zabořilou podiatosti Vídně! Dnes ví »Fremdenblatt« dobře, eo vynášej ty zregulované řeky a průplavy sousednímu Ně- mecku nebo Francii. Sta mi llionů ročně se tam ušetří levnější dopravou uhlí, kamene, dřeva a obilí po vodě. A nás s našimi ře- kami, nechali půl století na suchu, nás ne- chali ochuzovat drahými sazbami žélezničními naše kraje nechaly co rok trpět škody do millionů jdoučí našiji neuprávenými řekami. Takové bylo to moudré hospodářstv rakouské, jemuž se do včerejška zdálo byt regulování a kanalisbvání našich řek čirou uto pil, jakovšeobečné odzbrojení. Opakujeme tedy důrazně, jako že nám neprokázala vláda Körb rova tímto konečným rozhodnutím se pro dávn naš požadavek národohospodářský, žádné milosti a koncese, nýbrž posloužila prostě Rakousku, konajlíc toliko rozšafně svou povinnost k říši tož nicméně nelze poslancům našim zajisté zazlfvati, že vešli na ten pakt a na tu pod- mínku: »Odstavíme vůči investiční předloz svou obstrukci, pakliže zároveň s n dostane se sankce zakonů, naři zujícímu zregulování, splav ně n a kanalisaci našich hlavních ře českomoravských. Co by se jim bylo u nás řeklo, kdyby nabídnuti to byli s ev odmítli? — Jde nyní jen o dvbjí: 1? aby poslanei naši přiměli vládu, by co nejdříve nepokrýtě přijala a prohlásila věc regulace a kanalisace našich řek za věc svou, a 2. aby delegače naše se vší určitostí ohlásila Němcům i vládě, ze meč obstrukce české bude jako meč Damoklův viseti nad sněmovnou, doku národu našemu nestane se v národním i po- litickém ohledu po právu, 1)no5eno
Fremdenblatt Němec Damoklův Vídeň Francie Rakousko
15 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 16. března. (P r a c o v n progra m.) Mezi velkými stranami říšské rady a vládou smluven parlamentní pracovní program až do konce května. V nynějším za sedání říšské rady, jež má trvati do 29. března (do pátku před květnou neděli) mají býti vy- řízeny zákony o zrušení erárních mýt, novell rentové daně, zákoh o spoléčných sirotčích po. kladnách, poštovní amlouva světová, smíoure s Německem o literárním a uměleckém vlast- nictvi, klausule o elu z vína, poplatková noveii a zbude-li čás, také přirážka kořaleční. Mimoto má přijíti na jednací pořad ještě volba do de- legací, český pilný návrh stran sčítání lidu, podaný poslancem Věnceslavem Hrubým a pilné návrhy, týkající se podpor v nouzi. Prázdniny velkonoční potrvají tří neděle: připadnouť pravo- slavné velkonoce letos o týden později než ka- tolické. Sněmovna sejde se k jarnímu zasedání opět dne 18. dubna a vyřídí kořaleční předlohu, nebude-li vyřízena v druhém a třetím čtení již před svátky, načež přijde na jednací pořad před- loha investiční a po ní teprve prvé čtení roz- počtu. A poněvadž jest vyloučena možnost, aby celý rozpočet byl projednán do konce června, do kteréžto doby platí zatímný rozpočet, vydaný za pomocí § 14., předloží vláda současně s prvním čtením rozpočtu také další zatímný rozpočet, jenž prý má míti platnost až do konce září. Říšská rada bude po sváteích zasedati až do konce května. V druhé polovině května budou současně s říšskou radou pracovati ve Vídni také delegace. Teprve v červnu dojde i na zemské sněmy, jímž prý chce vláda poskytnouti letos delší doby ku práci, sněmům velkýma
jítlegace Hrubá Praha Německo Vídeň
16 article
3lUT exlnns
17 article
do osmi neděl. Pro sněm království českého bude to poslední zasedání v nynějším u složení, neboť letos vypršío platnost mandátů nynějších poslanců, tak že v letní době, patrně ještě pře záhájením podzimníhol zasedánsib říšské rady. budou vypsány nové sněmovní volby. Toi všechino ovšemv tomu připadě, nenastanesli ve Vídnin ně- jaké nové překvapení, které v Rakousku nikdy není vyloučeno. V Praze, 16, března (V Ně mie c ku o Wolfa nestojí.), Drážďanské »N. Nach- richten« všimly se několika nejnovějších pro- jevů členů Wolfovy všeněmecké skupiny na říšské radě a pokládají za nutno na ně odpo- věděti. Zejména si všímají výkřiku Steinova za řeči posl. Šíleného, že rakouští. Němci chtějí jíti do německé říše. »Je to řečeno otevřeně poctivě« — praví drážďanský list. — »Vůbee německým radikálům nelze vytýkati nedostatek poctivosti. Tedy poctivost za poctivost. Volá-li Franko Stein: »My chceme do německé říše ls odpovídáme my Němei z říše: »Vždyť my vás nechceme« Německé říšské zájmy poroučejl nám zachovati Rakousko. Proto odmítáme ně- mecko-radikální offertu zdvořile, ale co nej- rozhodněji.«.
Wolf Wolfův Steinův Němec Franco Stein Rakousko Praha
18 article
Z Krakova, 15. března. (Akce po- ského živnostnictvla.) Na popudo praž- ského svatováclavského živnostenského sjezdu svolán do Krakova sjezd v živnostníků polských, jenž vyslal do Vídně deputaci, aby u panovník a ministrů přednesla tužby tísněného a stále klesajícího živnostnictva. Dne 13. t. m. svolána do Krakova nová schůze, v níž deputace podá- vala zprávu o výsledku své cesty do Vidněa zároveň přijaty resoluce, týkající se úlevy živ- nostnictva. Stavitel Biborský sdělil, že deputace byla vlídně přijata panovníkem, jenž byl o její věci již informován a slíbil všemožnou podporu u ministra financí deputace se přimlouvala za snížení poplatků při převodu realit a za úlovy daní při přestavbách. Slíbeno jí osvobozenia od daní na 20 let. Jiná tužba týkala se reversů pro stavby, stavěné v okolí fortifikací, ale vté věci ničeho nedosaženo pro upjatost o ministra války. Deputace s povděkem oznámila, že pro potřeby města Krakova našla přátelsk podpory v českém klubě. Za polské kolo sdělil jí hr. Dědušický, že se polská dele- gace přičiní, saby se něco získale pro starou kolébku polského národá,« kterážto zpráva vzbu- dila ve shromáždéní smích. V resolucích, shro- mážděním přijatých, žádá se, aby poplatky z převodu majetku nepřesahovaly 11/2. proc. by se zrušíly demolační reveršy pro okol města Krakova, jež už dávno přestalo býti nevnosti; aby se potřeby pro vojsko, rozložené v Haliči, kupovaly v Haliči, Ostatní resoluc ve
Biborský Krakov Vídeň Halič
19 article
jsou rázu mí tního. Ze Zádru, 13. března. (Dalmacie záhřebská universita.) V Záhřebě jest chorvatská universita. Ale žáci, kteří odbyli chorvatská gymnasia v Dalmacii, nemohou v svých studiích pokračovati na chorvatské, jim tedy nejpřístupnější universitě, poněvadž Záhřeh neleží v Rakousku a zkoušky tam složené ne- mají v Rakousku platnosti. Dalmatští poslanci, zejmena Jur. Biankini, domáhali se už nejednou na říšské radě, aby se vysvědčení a diplomy, vydávané universilou záhřebskou, uznávaly také v Rakousku, ale; doeud marně. K věci té vraci se splidská »Željeznica«, a vyzývá jak chorvat- ské poslance, tak zejmena i zemský výbor dal- matský, aby se ujali této pro Chorvaty životní otázky co nejenergičtěji, neboť je přesvědčena, že by vláda nemohla dlouho odporovati tomut spravedlivému požadavku. Užitek měli by z něho nejen chorvatští studující, kteří by se mohli pak vzdělávati svým mateřským jazykem, nýbrž i sama universita záhřebská, jíž by četnějsl návštěva dopomohla snad brzy ku , zřízení fakulty medicinské, které se jí dosud nedostává. valoq neo šei
Jura Chorvat Dalmacie Záhřeb Rakousko univerzita
20 article
v arosná prenejí rnsli čélo olzotěos . . za S 9d polední ve sialkách na venkoren reuny elslo. .. . . .n l.o K odpoiední . . . . . . 3 Tnse r al ty o platí se kotevé aspšel acer risr Tijndpini- sl Tan zeskátejí sei tsk režakoe, tiskárnk a okpedíco Národniek Ziste“. Tukopláy so novracejí
S 9 d
21 article
Ze Záhřeba, 13. března. (Chorvatská kralevinskásž delprutalce) projednala ve třech schůzích renuncium deputace uherské uložila posl. Egersdorferovi, aby vypracoval návrh odpovědi, jež má uherské deputaci sdělena býti opět písemně. V odpovědi má se trvati na sta- novisku, zaujatém v původním poslání a zejmena má se vyvrátiti tvrzení Úhrů, jakoby Chorvatsko na svou samosprávu upotřebovalo o 44 progt. více, než Uhersko. Jednání deputace bylo sice tajné, ale proslýchá se, že bývalý, ministr z Chorvatsko, Josipovič, na základě podrobných výpočtů dokázal, že Chorvatsko na společná potřeby říšské mělo by platiti pouze 5 proct. , kteréž by ze svých důchodů snadno uhradilo a ještě by mu naj samosprávné výdaje zbylo e celý million zlatých více, než mu nyní pone- chávají Uhry, jež se při tom vychloubají, že platí za Chorvatsko ze svého ročně asi 3 mil- liony korun, Josipovič předložil své výpočty jen k volnému užití; návrhu v té věci zatím ne- učinil.
Josipovič Záhřeb Chorvatsko Uhersko Uhry
22 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16. března. 1oče Neškodlivé pověsti. voo Před nějakým časem uveřejnili jsme dopi z Požnaňska, ve kterém nám bylo oznámeno, že vojenské úřady ve Vratislavi pátrají po ja- kémsi »spiknuti« (?) čip jak to chcete nazvat mězi vojáky polské národnosti, kteři jakoby se umlouvali, že v případě války s Ruskem pře- běhnou na stranu ruskou. Dopisovateli v kromě toho seznámil nás se zajímavým staršímu faktem, že mezi Poláky pod pruským jhem objevilo s i hnutí pravoslavné. Dopis tento má za sebous již celou historii. V prvýcht dnech nedošel žádného povšimnutí. Asi za týden přineslo jej v překladě »Hopee BpeMa«. Z tohoto listu přešel do polských listů v Německu, jež jej otiskly v plhém znění bez poznámky, což pro nás bylo svědectvím, že n věci něco jest. Na to začal bloudit po jinýeh listech ruských, německých, polských a j. a jak obyčejně bývá, čím dále šel, tím vice smysl jeho se kazil. Před třemi dni »Tagesbote aus Mähren« prohlásil jej za »panslávskou intriku« našeho listu. Na to se chytil »Dziennik Polski«, jenž poplašil statečnou »Moravskou Orlici« tak, že ve článku »Škodlivě pověsti« dává výraz své pevné víře v ujišťování jmenovaného lištu polského, že »Nár. Listy« uveřejněním onoho dopisu náramně poškodily celý polský národ, proti kterémužto nařknuti dobromyslně nás ber v ochranu.
Polák Hopee BpeM Dziennik Polski Praha Rusko Německo Tagesbote aus Mähre
23 article
Toho nám zapotřebi nebylo. Nám nikterak nejde na rozum, v čem by tu byl poškozen polský párod a zejmena jeho čásť pod pruským jhem, jež nemá co ztratit: Kdybr vlastenei polští z pruského záboru, z jejichž kruhů onen dopis nám byl zaslán, obávali se, že jeho uve- řejněním vzejde jejich národní věci nějaká škoda, neposlalí by ho. My pak povážujeme za svou slovanskou povinnost v takověm případě jim vyhověti a dopomoci k publicitě jejich zprávě, která by se jinak do veřejnosti dostnt nemohla. To je naše stanovisko: Proti jeho správnosti nemůže být námitky. A vyskylne- se kde u Poláků rusofilství, my v tom žádného neštěstí pro polský národ nevidíme. Rusofilstve mezi Poláky jeví se i v království polském,i v Haliči, a jestliže se jeví i pod záborem pru- ským, nám se to vidí pouze přirozeným. Náš poznaňský dopisovatel nemusí se dáti zastrašit. Německá armáda a protipolská politika. »Neisser Zeilung« onehdy podal zprávu, ž velitelství VI. německého armádního sboru (horno- slezského, jehož se týkal dopis, o kterém naho re je řeč) zakázalo vojenským kaplanům
Polák Neisser Zeilung Halič hornaslezský
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 16. března. 8— (Kronika.) S novým stoletím náhl pěkné červánky objevily se na obzoru vzděla- nosti! Včera ještě odborníci a znalci útrpným úsměvem provázeli známé blouznění idealistůa dnes už sami střízliví jednotlivci připouštěji konec militarismu? Kdo ví, není-li naposledy už — přede dveřmi? Jaké obraty v rozvoji moderního života Dnes určitý obzor vědění a umění zaměstnáv milliony lidstva, tvoří zyláštní soustavu myšlení citění, jednání, má svoje školy, svoje tradice. svoji theorii a praksi, svoji výrobu, svůj průmysl, svůj obchod, svoje úspěchy a pyšná vitězství- pak jednoho dne vyskyti. se malý objev, n- patrná napohled zkušenost učiněna, malý nález. a přes noc — všecko je na hromadě. Včerejší theorie, technologie, industrie, včerejší soustav vědění a umění poražena. Neplatí už. Nov idea zvítězila, nové formy se derou na povrch. nový životl Zkušenosti získané válčením Angličanů s Bur jsou tak zvláštní ! Myslitelé vojenšti jim v zápěl věští dalekosáhlý převrat. Od velikých reform, jež přinesly války k. 1866, 1870—1871 a 1878 nebylo moment tak překvapujících, zásadných i soustavných jsko v tom podivu hodném ději dvouletého be výsledného zápolení velmocenského vojska, me derně vyzbrojeného, s hrstkou necvičených, špatn- organisovaných, na rychlo do pole přichválav šich obranců domoviny. Správce vojenských záležitostí Velké Br tanie, státní podsekretář Brodriek vykládal onehdy v anglickém parlamentěa — Výsledky jihoafrické válkyo dokazují, ke příště malý počet odhodlaných lidí, opatřený nodlerními prostředky válečnými a obmezujíe k na pouhou obranu, může dlouho vzdorovat
Angličan Brodriek Praha Bura Velká British tanie
25 article
mnohem četnějšímu souperi a způsobiti mu nej- hroznější ztráty . .. Preludoval těmi slovy chystanému návrhu vlády na nezbytnou reformu anglické soustav vojenské. Anglický státník z pochopitelných příči střežil se dopověděti myšlénku. Mohla zníti, ten smalý počet odhodlaných lidí« proti » mno- hem četnějšímu soupeři« že nejen může dlouh vzdorovati«, ale že snad zůstane vůbec — ne- přemožen. Svobodné Anglii, tolik je jisto, přinesou jíhoafrické zkušenosti značné přistřižení pyšné svobody, trpce szajímavý« v dějinách kultu ního vývoje krok nazpět — k militarismu. Co ale přinesou militaristické Evropě? To dle úsudku něklerých odborníků bude — ještě zajímavější. sen Na pláních a stráních Transvaalu poprvé svoji platnost na bojišti opravdovském osvědči nový činitel válečnícký: bezdýmný prach. Až posud znám byl leda z manévřiště. Ale ma- névr k opravdové válce jest leda v poměru opravdového života — k divadelnímu. A zkuše- nosti přinesené z divadla, jak známo, pro živo — neplátí. Zase jednou se ukázalo.
Anglie Evropa Transvaal
26 article
Co se ukázalo Bezdýmný prach ve spojení s rychlopalnou zbraní a lehkým zákopem v půdě znamená pro dosavadní válečnou praxi epochální převrat. Platné podnes zásady organisace, výcviku, taktiky, ztrá- ceji náhle platnost, — a postaveny jsou na hlavu. Nová pravda, tak nenadále objevená, po- volaná státi se základnou příští taktiky, znl — Ve příští válce nelze už počítati s roze- znáním nepřátelských posie Nepřitel je skryt. Skrčen v zákopu do zemo vyhrabaném, řádí svou rychlopalnou zbraní děsně v řadách útočníka na značnou vzdálenost, aniž je útočníku možno vzíti svého soupeře na mušku. — Slojím v poli vystaven ztrátám a ne- mohu se bránit, nemohu rány oplácet, nevím odkud rány dopadají, kam útok zaměřit Jaký to pak — boj? Stará zásada o převaze mravního momentu na straně útočníka náhle se zvrací v pravý opak A tak po dvě dlouhá léta nepatrný počet 40.000 necvičených, rozptýlených obhájců při- vádí k únavě, k demoralisaci, k zoufalství ohromnou přesílu 200.000 původně bujarého vojska:
27 article
Vojensko-technicky vyjádřeno: Kavalerie, jíž v moderním válečnictví zbý- val ještě úkol, ohledávati a rozpoznávati nepřátelské posice, jest příště k nečinnosti donucena; artillerie, která měla úkol pal- bou zahajovati boj na velikou vzdálenost, uleh- čovati útok, jest pro tento úkol nadobro odsta- vena; dřive nežli baterie útočníka za- ujme svoji posici, postará se rozptýlený, v te- rénu téměř neviditelný nepřítel o to, aby muž- stvo obsluhující děla, kus za kusem bylo »od- stříleno«. Zbývá jádro útoku, pěchota ! Sražen v řady a sloupy, postupovati nesmí, byla by pří- liš nebezpečným cílem nepřátelské střelby. A také kam, proti komu postupovati? Soupeř není nikde a je — všude. A rozptýleně postupovat i zím, neznámým krajem ? Jak při tom udržeti pořádek, hotovost, disciplinu ? Nemožnol Závěr: útočná válka je příště svrchiovan stížena, málem nemožna. Taktická pravidla. dosud pro útok platná, jsou náhle znehod nocena. Nastupuje nutnost reorganisace branné sou stavy, potřeba stanoviti nová pravidla, zavést nová zařízení, nové — vychování. Poslední dobou odborníci už ledaco pře vídali. — Vojáci v kasárnách a na cvičištiei mrhají zbytečně časem, píše vojenský autor*) ) Generale Philibert: T' Infanterie perd son tempa. Paris
Paris General Philibert
28 article
provozují všelijaké parádní kousky ve sraženýeh řadách pro zábavu očumujících zevlounů, hledí na všelijaké drobnosti cviků a hmatů se zbraní, ale tomu, čeho má voják ve válce opravdu zapotřebí — se neučí Myslitelé předvídali a události daly před- vědům za pravdu. — A tomu, čeho má voják v poli sku- tečně zapotřebí, vyvozuje jiný hlas, mohl by se naučiti v krátké, jednorpční řadové služběa pak již v mládí na školách a ústavech — ob- čanských. Tedy veliká reforma na obzeru. Takový tedy postup. Nebezpečí útoku se zmenšilo, možnost vydatné obrany stoupla, znárodní rychle, potřeba velkých stálých vojsk — odpadá. Hlavní tiha militarismu bude o valena. Touže cestou, jakou se ve světě objevi. zase se světa sejde militarism — zkušenost války. Byl přechodní formou. Dříve bývaly války a militarism byl neznámou věcí. Nastanou nove doby a obejdou se bez militarismu. Ale válk — zůstane. Filosofové, básníci, mravokárci a opposiční řečníci, brojíce proti militarismu, volali po od- stranění válek. Bylo to marné volání. Ani když nejmocnější výchovanec lidumilných idejí, sám světovládný car, zaplanul pro myšlenku světa míru, nemělo to účinku na běh věcí. Válk sodstraniti« není v lidské moci. Kterak tak rozkazem vlády, usnešením parlamentu, vše- obecným hlasováním chcete odstraniti z lidskýeh srdcí zášť, nenávist, řevnivost, vášeň? Ne- možno. Válka je stav společnosti jako je vášen stav duše. Klid střídá se i v duši s bouři, radost se žalem, vztek a vzpoura s náladami lásky a milosrdenství. Stálý mír je tak nemyslitelný jako stálá váda. Ovšem ale je všude myslitelna zména forem. Každý stav mění vývojem svo
29 article
formy. Také válka je měnila a mění. Dnes se válčí jinak, než se válčilo před tisíci lety a po stu letech bude se válčiti jinak, nežli dnes. Horlilo se proti barbarství válek jmenem humanismu. Ale co to za humanism, zatracovat válku jednu, kde se střilí, ale trpěti a provo- zovati jinou válku, při které nehřmí sice děl a neřinčí zbraně, ale při které neschází ani mrtvých ani raněných, naopak tisíckráte více v bolestech se svíjí poražených k zemi, zasaže- ných v nejcitlivějších stránkách duše, válku, ve- denou na bojišti veřejného života, jménem nej- zvučnějších hesel pokroku, pravdy a dokonalosti, kde se lidé potichu vraždí, popravují ve své existenci, bez soueitu a ohledu padují a hynou v ústraní, kam se smrtelnou' svojí ránou se. uchýlili a kam žádný ranhojič, ani zřízenee červeného kříže za nimi s obvazem u nosítky nepřispěchá. Jak se mohl nadíti nějakého úspěchu ta- kový licoměrný, pokrytecký, falešný — hu- manism? Ale vraťme se k ohlašované evoluci. — Kdyby na místě Angličanů proti Burům byla bojovala kterákoliv z moderních armád, soudí odborník, je pravdě podobno, byly by ji čekaly asi podobné zkušenosti. Jisto však je, míti proti sobě místo Burů vojsko moderné zorganisované a secvičené, pyšné voje anglické byly by v pláních jiho-afrických — nadobro bývaly potřeny“ . . Divné cesty vývoje! Svobodné Anglii vy- nese Transvaat přituženou brannou povinnost. A státům, úpicím ve jhu militarismu ? Tém, smíme-li věřiti prorokům povolaným, vynese dávno vytouženou — úlevu a osvobození Ovšem, červánky ještě nejsou — slunce. Třeba vyčkati, až síla poznání od jednotlivých odborníků pronikne až — k odborným mi- nistrům.
Angličan Anglie