2
masthead
V Praze, V neděli dne f7. března 1901.
Praha
6
article
va ranhí a odpol. nisty
překslsci e k
v rrašel v sdr minis
tep
s rdvojí dánáslé-
sc
jro
skl
rojí sánie
7
article
Dnašní čislo pra Praha je o 20 slránáei.
Dnašní čislo pra Praha je o 20 slránáei.
Staré Rakousko před — novou
myšlenkou.
Debata o železniční čili investiční před-
loze poskytla poslancům naším vítanou př-
ležitost, aby oproti všem těm perfidním kl-
vetám šířeným o cieně, za jakou svolili k
čtvřnedělnímu příměří ve své válce s tímto
parlamentem a s touto vládou, nastavili čist
štít své poctivé snahy o prospěch vlasti a na-
roda, aby dokázali příteli nepříteli, že neza-
vázali se ani vládě ani komukoliv třetím
pro budoucnost k nějakému snad mírnějšímu
postupu v boji za naše dobré právo, neřku
k nejmenší slevě z národních a politických
požadavků našeho celonarodního programu
posvěceného neskonalou řadou obětí, prací
a zápasů dvou pokolení českých.91 Otevřeně.
s přímostí mužů nemajících příčin skrývati
záměrů a citů svých snah, postavili se roz-
hodně odmítavě přoti veliké tě inv-
stiční předloze želežniční, kde jde oo státní
půjčku 622 mill. K, prohlásivše: my k ní n-
svolíme, my budeme proti jejímu uzákoněn
klásti nejtužší odpor, leč bude-li zár-
veň vyhověno veliké lnárodoho
spodářské potřéblě naš i cho v l astí,
zregulováním a splavněníimiš na-
šich zanedbaných řek českom o-
ravských a zřízením mezi nimi a Dl u na
jem splavných prlů plalv ů, kterými by
země koruňy české dosábivi konečně nejlev-
nějšího dopravního spojení s moři severními
i jiho-východními a tak se výmanilyu z té
vražedné hospodářské soutěže obklopujícího
je Německa. Ano, zdatně použili tentokráte
poslanci naši příležitosti, aby chytli vítr do
plachet svých a vytkli tomu korábu cislajtán
skému přesně směr: Do český chloř e k
tu pracuj, chcešlivůbec praco vl a.
Praha
Rakousko
Německo
8
article
tu baggruj tu rieguluj a spilá vňuj.
tu dokaž, jsili schopen jakés práce pro dobr
lidu a vlastí, či nezasluhuješ-li, aby té země
nosila! »Buďsoučasné finanění za
bezpečení dávno proje kito v a n
a svrcho vaně nutné regulace na-
šeho Labe a naší Vltavy al s po-
jení jich splavnými průplavy
sDunajem, Odrou a Vísloup aneb
žádná druhá dráha naTerst, žádné
ostatní železniční stávby ví zemích alpských,
žádné stavby velkých nádráží a druhých
kolejí, slo vem, žádná žele zni č n
pojčka 600 mill. K na investi ce.
Tak deklarovali poslanci naši své sta-
novisko, tak označili jednu z těch cen, za
které upustili na určitou dobu a pro
určité tři předlohy od obstrukce. Dovolili
aby se zákon investiční dostal do výboru
sněmovny, ale tu musí nastati j a s no.
tu musí vláda vyplatit smluve-
nou cenu určitým prohláše nlí m,
že bere požadavek náš ve pří-
čině neodkladné regulace a ka-
nalisace našich českých řek z
svůj, a předložením přísl u šl ne
osnovy zákona, v níž zcela jako v před-
loženém návrhu investičního zákona
musí označit lhůty, do kterých
vodní ty práce a dráhy v zemíc
našich mají býti nákladem stát
ním hotovy, udat rozsah těch
prací i náklad na ně ropočten,
i způsob úhrady jeho.
Dnešní vládní »Fremdenblatt« pod do-
jmem řečí poslanců našich již píše rozhodně
pro brzké uskutečnění velkolepého toho
plánu národohospodářského, stavé se všecek
užaslým, jak náhle, takřka přes noc, vzchopil
se ten ubohý parlament Cislajtanie ze sve
Vltava
Odra
výbor sněmovna
Fremdenblatt
9
article
čtyřleté ponurosti a bídy k takovému roz
machu, že troufá si přikročiti k řešení
otázky splavnění našich řek a stavby prů-
plavů našimi vlastmi. Jaká prý to změna
ohromná s tím starým Rakouskem! zasne.
Ono zrušilo novinářský kolek, ono co ne-
vidět vymění papirové peníze své za ko-
vovou minci, ono snad i zruší svou malou
loterii a — počne sťavěti v Čechách
a Moravou průplavy! A ce je k tomu
dohánt? Ne snad pouha lakomost sever-
ních zemí, ktěré nenahlížejí, proč by měly
ze svých kapes stavěti želěznice vzdáleným
zemím jižním, ale všeobečná národohospo-
dářská nouze. Ta naučila Dalibora housti
ta dle »Fremdenbláttu« nutká konečně i vládu
videňskou, aby vůči tomu systematickému
národohospodářskému ochuzování nás ce lní
politikou Německa učinila ne-
vyhnutelny krok kobraně a zá-
chraně svých komor zivných, svých
zemí severních« »Fremdenblattu« ne-
chce z úst to slovo: »zemí českých neb
zemí koruny české«. »Kdežto Německo«
praví trefně — »k vůli své předloze o
průplavech zvyšuje svá agrární cla
musí navzájem Rakousko k vůli
tomu zvýšení německých agrár
ních. cel nezbytně urychlit
stavbu svých průplavův«
Tak vida, konečně se panstvu rozbřesklo
Od dávných let my Čechové za to volali,
potřebu, nutnost a prospěch nes mir ny
toho splavnění našich řek v řečech i tisku
svém Rakousku dokazovali: vše marno!
Dalibor
Čecho
Rakousko
Čechy
Morava
Německo
10
article
Pořád to byla dle doznání včerejšího
vládního »Fremdenblattu« čirá nemožnost a
útopie, »asi jako středoevropská celní jednota
nebo jako všeobecné odzbrojení«
A najednou — jsou všichni pro to, na-
jednou se nahlédla svrchovaná toho potřeba
a přišlo se k poznání, ze nebude to jen
velkým ziskem pro Čechy a Moravu,
ale i pro Vídeň, ano že celá budoucnost
této na tom průplavu dunajsko-odersko-lab-
ském závisí, pročež také starosta vídeňsk
Lueger tentokráte s námi byl úplně za jedno
naléhaje rovněž důtklivě jako naši poslanc
na svázání Gunctim) nutné předlohy
o splavnění a kanalisaci našic
řek s nynější předlohou inve-
stíční, tak abv tato bez oné ne-
přišla k místu.
Ba nedosti na tom; ale sama ta » Neu
Freie Presse« doznává, že jen rychlým ra-
žením průplavů od Dunaje k Vltavě, Labi,
Odře a Visle lze cislajtánskému obchodu a
průmyslu pomoci na nohy a zjednati nám
takové národohospodářské důležitosti, že pak,
ale jen pak Maďarům zajde chu
odtrhnouti se hospodářsky o
nás. Tak je tedy i v ohledu politickém
státoprávním pro Rakousko s tát n
nutností, aby co nejrychleji pu-
stilo se do práce v našich ře-
kách a vykořistilo toho daru přírody ke
své záchrané jak vůči Německu, tak vůči
Uhrám. —
Zapamatujme si dobře obě tato doznání
jak »Neue Freie Presse« ze dne 10. t. m.
tak vládního » Fremdenblattu« ze dne 16. t. m.
až nám snad přijdou se strany vládní neb
německé s výčitkou, že udělali ná
nějakou vzácnou milost a obě-
tovnou koncessi.
Zde doznali, že bude jim vě
stejně ku prospěchu a z daru ja ko
nám, Vídni jako Praze, Rakousku
jako Čechám a Moravě, pročež ne-
máme my žádné příčiny býti za to nějak
obzvláštně vděčni a ku vzájemným ústupkům
ochotni. Zde prostě shoduje se interes nás
s interesem celého Rakouska, jako v tak
Lueger
Maďar
Neue Frei
Čechy
Morava
Vídeň
Dunaj
Vltava
Labe
Odra
Visla
Rakousko
Německo
Uhry
Praha
Neo Frei Presse
Fremdenblatta
14
article
mnohém ještě jiném a dosti smutno, ze tak
dlouho se to nenahlédlo, že tak dlouho ne-
chali nás strádat a trpět svým nerozumem
a svou neláskou zbůhdarma! Co millionu
jmění národního během desítiletí nám ušlc
touto zabořilou podiatosti Vídně!
Dnes ví »Fremdenblatt« dobře, eo vynášej
ty zregulované řeky a průplavy sousednímu Ně-
mecku nebo Francii. Sta mi llionů ročně
se tam ušetří levnější dopravou uhlí, kamene,
dřeva a obilí po vodě. A nás s našimi ře-
kami, nechali půl století na suchu, nás ne-
chali ochuzovat drahými sazbami žélezničními
naše kraje nechaly co rok trpět škody do
millionů jdoučí našiji neuprávenými řekami.
Takové bylo to moudré hospodářstv
rakouské, jemuž se do včerejška zdálo byt
regulování a kanalisbvání našich řek čirou uto
pil, jakovšeobečné odzbrojení. Opakujeme tedy
důrazně, jako že nám neprokázala vláda Körb
rova tímto konečným rozhodnutím se pro dávn
naš požadavek národohospodářský, žádné
milosti a koncese, nýbrž posloužila
prostě Rakousku, konajlíc toliko
rozšafně svou povinnost k říši
tož nicméně nelze poslancům našim zajisté
zazlfvati, že vešli na ten pakt a na tu pod-
mínku: »Odstavíme vůči investiční předloz
svou obstrukci, pakliže zároveň s n
dostane se sankce zakonů, naři
zujícímu zregulování, splav ně n
a kanalisaci našich hlavních ře
českomoravských. Co by se jim
bylo u nás řeklo, kdyby nabídnuti to byli
s ev
odmítli? —
Jde nyní jen o dvbjí: 1? aby poslanei
naši přiměli vládu, by co nejdříve nepokrýtě
přijala a prohlásila věc regulace a kanalisace
našich řek za věc svou, a 2. aby delegače
naše se vší určitostí ohlásila Němcům i vládě,
ze meč obstrukce české bude jako
meč Damoklův viseti nad sněmovnou, doku
národu našemu nestane se v národním i po-
litickém ohledu po právu, 1)no5eno
Fremdenblatt
Němec
Damoklův
Vídeň
Francie
Rakousko
15
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. března. (P r a c o v n
progra m.) Mezi velkými stranami říšské
rady a vládou smluven parlamentní pracovní
program až do konce května. V nynějším za
sedání říšské rady, jež má trvati do 29. března
(do pátku před květnou neděli) mají býti vy-
řízeny zákony o zrušení erárních mýt, novell
rentové daně, zákoh o spoléčných sirotčích po.
kladnách, poštovní amlouva světová, smíoure
s Německem o literárním a uměleckém vlast-
nictvi, klausule o elu z vína, poplatková noveii
a zbude-li čás, také přirážka kořaleční. Mimoto
má přijíti na jednací pořad ještě volba do de-
legací, český pilný návrh stran sčítání lidu,
podaný poslancem Věnceslavem Hrubým a pilné
návrhy, týkající se podpor v nouzi. Prázdniny
velkonoční potrvají tří neděle: připadnouť pravo-
slavné velkonoce letos o týden později než ka-
tolické. Sněmovna sejde se k jarnímu zasedání
opět dne 18. dubna a vyřídí kořaleční předlohu,
nebude-li vyřízena v druhém a třetím čtení již
před svátky, načež přijde na jednací pořad před-
loha investiční a po ní teprve prvé čtení roz-
počtu. A poněvadž jest vyloučena možnost, aby
celý rozpočet byl projednán do konce června,
do kteréžto doby platí zatímný rozpočet, vydaný
za pomocí § 14., předloží vláda současně
s prvním čtením rozpočtu také další zatímný
rozpočet, jenž prý má míti platnost až do
konce září.
Říšská rada bude po sváteích zasedati až
do konce května. V druhé polovině května budou
současně s říšskou radou pracovati ve Vídni
také delegace. Teprve v červnu dojde i na
zemské sněmy, jímž prý chce vláda poskytnouti
letos delší doby ku práci, sněmům velkýma
jítlegace
Hrubá
Praha
Německo
Vídeň
17
article
do osmi neděl. Pro sněm království českého
bude to poslední zasedání v nynějším u složení,
neboť letos vypršío platnost mandátů nynějších
poslanců, tak že v letní době, patrně ještě pře
záhájením podzimníhol zasedánsib říšské rady.
budou vypsány nové sněmovní volby. Toi všechino
ovšemv tomu připadě, nenastanesli ve Vídnin ně-
jaké nové překvapení, které v Rakousku nikdy
není vyloučeno.
V Praze, 16, března (V Ně mie c ku
o Wolfa nestojí.), Drážďanské »N. Nach-
richten« všimly se několika nejnovějších pro-
jevů členů Wolfovy všeněmecké skupiny na
říšské radě a pokládají za nutno na ně odpo-
věděti. Zejména si všímají výkřiku Steinova za
řeči posl. Šíleného, že rakouští. Němci chtějí
jíti do německé říše. »Je to řečeno otevřeně
poctivě« — praví drážďanský list. — »Vůbee
německým radikálům nelze vytýkati nedostatek
poctivosti. Tedy poctivost za poctivost. Volá-li
Franko Stein: »My chceme do německé říše ls
odpovídáme my Němei z říše: »Vždyť my vás
nechceme« Německé říšské zájmy poroučejl
nám zachovati Rakousko. Proto odmítáme ně-
mecko-radikální offertu zdvořile, ale co nej-
rozhodněji.«.
Wolf
Wolfův
Steinův
Němec
Franco Stein
Rakousko
Praha
18
article
Z Krakova, 15. března. (Akce po-
ského živnostnictvla.) Na popudo praž-
ského svatováclavského živnostenského sjezdu
svolán do Krakova sjezd v živnostníků polských,
jenž vyslal do Vídně deputaci, aby u panovník
a ministrů přednesla tužby tísněného a stále
klesajícího živnostnictva. Dne 13. t. m. svolána
do Krakova nová schůze, v níž deputace podá-
vala zprávu o výsledku své cesty do Vidněa
zároveň přijaty resoluce, týkající se úlevy živ-
nostnictva. Stavitel Biborský sdělil, že deputace
byla vlídně přijata panovníkem, jenž byl o její
věci již informován a slíbil všemožnou podporu
u ministra financí deputace se přimlouvala za
snížení poplatků při převodu realit a za úlovy
daní při přestavbách. Slíbeno jí osvobozenia od
daní na 20 let. Jiná tužba týkala se reversů
pro stavby, stavěné v okolí fortifikací, ale vté
věci ničeho nedosaženo pro upjatost o ministra
války. Deputace s povděkem oznámila, že pro
potřeby města Krakova našla přátelsk
podpory v českém klubě. Za polské
kolo sdělil jí hr. Dědušický, že se polská dele-
gace přičiní, saby se něco získale pro starou
kolébku polského národá,« kterážto zpráva vzbu-
dila ve shromáždéní smích. V resolucích, shro-
mážděním přijatých, žádá se, aby poplatky
z převodu majetku nepřesahovaly 11/2. proc.
by se zrušíly demolační reveršy pro okol
města Krakova, jež už dávno přestalo býti
nevnosti; aby se potřeby pro vojsko, rozložené
v Haliči, kupovaly v Haliči, Ostatní resoluc
ve
Biborský
Krakov
Vídeň
Halič
19
article
jsou rázu mí tního.
Ze Zádru, 13. března. (Dalmacie
záhřebská universita.) V Záhřebě
jest chorvatská universita. Ale žáci, kteří odbyli
chorvatská gymnasia v Dalmacii, nemohou v
svých studiích pokračovati na chorvatské, jim
tedy nejpřístupnější universitě, poněvadž Záhřeh
neleží v Rakousku a zkoušky tam složené ne-
mají v Rakousku platnosti. Dalmatští poslanci,
zejmena Jur. Biankini, domáhali se už nejednou
na říšské radě, aby se vysvědčení a diplomy,
vydávané universilou záhřebskou, uznávaly také
v Rakousku, ale; doeud marně. K věci té vraci
se splidská »Željeznica«, a vyzývá jak chorvat-
ské poslance, tak zejmena i zemský výbor dal-
matský, aby se ujali této pro Chorvaty životní
otázky co nejenergičtěji, neboť je přesvědčena,
že by vláda nemohla dlouho odporovati tomut
spravedlivému požadavku. Užitek měli by z něho
nejen chorvatští studující, kteří by se mohli pak
vzdělávati svým mateřským jazykem, nýbrž
i sama universita záhřebská, jíž by četnějsl
návštěva dopomohla snad brzy ku , zřízení
fakulty medicinské, které se jí dosud nedostává.
valoq neo šei
Jura
Chorvat
Dalmacie
Záhřeb
Rakousko
univerzita
20
article
v arosná prenejí
rnsli čélo olzotěos . . za S
9d polední
ve sialkách na venkoren
reuny elslo. .. . . .n l.o K
odpoiední . . . . . . 3
Tnse r al ty o
platí se kotevé aspšel
acer risr Tijndpini-
sl
Tan zeskátejí sei tsk režakoe,
tiskárnk a okpedíco Národniek Ziste“.
Tukopláy so novracejí
S 9 d
21
article
Ze Záhřeba, 13. března. (Chorvatská
kralevinskásž delprutalce) projednala ve
třech schůzích renuncium deputace uherské
uložila posl. Egersdorferovi, aby vypracoval návrh
odpovědi, jež má uherské deputaci sdělena býti
opět písemně. V odpovědi má se trvati na sta-
novisku, zaujatém v původním poslání a zejmena
má se vyvrátiti tvrzení Úhrů, jakoby Chorvatsko
na svou samosprávu upotřebovalo o 44 progt.
více, než Uhersko. Jednání deputace bylo sice
tajné, ale proslýchá se, že bývalý, ministr z
Chorvatsko, Josipovič, na základě podrobných
výpočtů dokázal, že Chorvatsko na společná
potřeby říšské mělo by platiti pouze 5 proct. ,
kteréž by ze svých důchodů snadno uhradilo a
ještě by mu naj samosprávné výdaje zbylo e
celý million zlatých více, než mu nyní pone-
chávají Uhry, jež se při tom vychloubají, že
platí za Chorvatsko ze svého ročně asi 3 mil-
liony korun, Josipovič předložil své výpočty jen
k volnému užití; návrhu v té věci zatím ne-
učinil.
Josipovič
Záhřeb
Chorvatsko
Uhersko
Uhry
22
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 16. března.
1oče
Neškodlivé pověsti. voo
Před nějakým časem uveřejnili jsme dopi
z Požnaňska, ve kterém nám bylo oznámeno,
že vojenské úřady ve Vratislavi pátrají po ja-
kémsi »spiknuti« (?) čip jak to chcete nazvat
mězi vojáky polské národnosti, kteři jakoby se
umlouvali, že v případě války s Ruskem pře-
běhnou na stranu ruskou. Dopisovateli v kromě
toho seznámil nás se zajímavým staršímu faktem,
že mezi Poláky pod pruským jhem objevilo s
i hnutí pravoslavné.
Dopis tento má za sebous již celou historii.
V prvýcht dnech nedošel žádného povšimnutí.
Asi za týden přineslo jej v překladě »Hopee
BpeMa«. Z tohoto listu přešel do polských listů
v Německu, jež jej otiskly v plhém znění bez
poznámky, což pro nás bylo svědectvím, že n
věci něco jest. Na to začal bloudit po jinýeh
listech ruských, německých, polských a j. a
jak obyčejně bývá, čím dále šel, tím vice smysl
jeho se kazil. Před třemi dni »Tagesbote aus
Mähren« prohlásil jej za »panslávskou intriku«
našeho listu. Na to se chytil »Dziennik Polski«,
jenž poplašil statečnou »Moravskou Orlici« tak,
že ve článku »Škodlivě pověsti« dává výraz
své pevné víře v ujišťování jmenovaného lištu
polského, že »Nár. Listy« uveřejněním onoho
dopisu náramně poškodily celý polský národ,
proti kterémužto nařknuti dobromyslně nás ber
v ochranu.
Polák
Hopee BpeM
Dziennik Polski
Praha
Rusko
Německo
Tagesbote aus Mähre
23
article
Toho nám zapotřebi nebylo. Nám nikterak
nejde na rozum, v čem by tu byl poškozen
polský párod a zejmena jeho čásť pod pruským
jhem, jež nemá co ztratit: Kdybr vlastenei
polští z pruského záboru, z jejichž kruhů onen
dopis nám byl zaslán, obávali se, že jeho uve-
řejněním vzejde jejich národní věci nějaká
škoda, neposlalí by ho. My pak povážujeme za
svou slovanskou povinnost v takověm případě
jim vyhověti a dopomoci k publicitě jejich
zprávě, která by se jinak do veřejnosti dostnt
nemohla. To je naše stanovisko: Proti jeho
správnosti nemůže být námitky. A vyskylne-
se kde u Poláků rusofilství, my v tom žádného
neštěstí pro polský národ nevidíme. Rusofilstve
mezi Poláky jeví se i v království polském,i
v Haliči, a jestliže se jeví i pod záborem pru-
ským, nám se to vidí pouze přirozeným. Náš
poznaňský dopisovatel nemusí se dáti zastrašit.
Německá armáda a protipolská
politika.
»Neisser Zeilung« onehdy podal zprávu, ž
velitelství VI. německého armádního sboru (horno-
slezského, jehož se týkal dopis, o kterém naho re
je řeč) zakázalo vojenským kaplanům
Polák
Neisser Zeilung
Halič
hornaslezský
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 16. března.
8— (Kronika.) S novým stoletím náhl
pěkné červánky objevily se na obzoru vzděla-
nosti! Včera ještě odborníci a znalci útrpným
úsměvem provázeli známé blouznění idealistůa
dnes už sami střízliví jednotlivci připouštěji
konec militarismu? Kdo ví, není-li naposledy
už — přede dveřmi?
Jaké obraty v rozvoji moderního života
Dnes určitý obzor vědění a umění zaměstnáv
milliony lidstva, tvoří zyláštní soustavu myšlení
citění, jednání, má svoje školy, svoje tradice.
svoji theorii a praksi, svoji výrobu, svůj průmysl,
svůj obchod, svoje úspěchy a pyšná vitězství-
pak jednoho dne vyskyti. se malý objev, n-
patrná napohled zkušenost učiněna, malý nález.
a přes noc — všecko je na hromadě. Včerejší
theorie, technologie, industrie, včerejší soustav
vědění a umění poražena. Neplatí už. Nov
idea zvítězila, nové formy se derou na povrch.
nový životl
Zkušenosti získané válčením Angličanů s Bur
jsou tak zvláštní ! Myslitelé vojenšti jim v zápěl
věští dalekosáhlý převrat.
Od velikých reform, jež přinesly války
k. 1866, 1870—1871 a 1878 nebylo moment
tak překvapujících, zásadných i soustavných
jsko v tom podivu hodném ději dvouletého be
výsledného zápolení velmocenského vojska, me
derně vyzbrojeného, s hrstkou necvičených, špatn-
organisovaných, na rychlo do pole přichválav
šich obranců domoviny.
Správce vojenských záležitostí Velké Br
tanie, státní podsekretář Brodriek vykládal onehdy
v anglickém parlamentěa
— Výsledky jihoafrické válkyo dokazují,
ke příště malý počet odhodlaných lidí, opatřený
nodlerními prostředky válečnými a obmezujíe
k na pouhou obranu, může dlouho vzdorovat
Angličan
Brodriek
Praha
Bura
Velká British tanie
25
article
mnohem četnějšímu souperi a způsobiti mu nej-
hroznější ztráty . ..
Preludoval těmi slovy chystanému návrhu
vlády na nezbytnou reformu anglické soustav
vojenské. Anglický státník z pochopitelných příči
střežil se dopověděti myšlénku. Mohla zníti,
ten smalý počet odhodlaných lidí« proti » mno-
hem četnějšímu soupeři« že nejen může dlouh
vzdorovati«, ale že snad zůstane vůbec — ne-
přemožen.
Svobodné Anglii, tolik je jisto, přinesou
jíhoafrické zkušenosti značné přistřižení pyšné
svobody, trpce szajímavý« v dějinách kultu
ního vývoje krok nazpět — k militarismu.
Co ale přinesou militaristické Evropě?
To dle úsudku něklerých odborníků bude
— ještě zajímavější.
sen
Na pláních a stráních Transvaalu poprvé
svoji platnost na bojišti opravdovském osvědči
nový činitel válečnícký: bezdýmný prach. Až
posud znám byl leda z manévřiště. Ale ma-
névr k opravdové válce jest leda v poměru
opravdového života — k divadelnímu. A zkuše-
nosti přinesené z divadla, jak známo, pro živo
— neplátí. Zase jednou se ukázalo.
Anglie
Evropa
Transvaal
26
article
Co se ukázalo
Bezdýmný prach ve spojení s rychlopalnou
zbraní a lehkým zákopem v půdě znamená pro
dosavadní válečnou praxi epochální převrat. Platné
podnes zásady organisace, výcviku, taktiky, ztrá-
ceji náhle platnost, — a postaveny jsou na hlavu.
Nová pravda, tak nenadále objevená, po-
volaná státi se základnou příští taktiky, znl
— Ve příští válce nelze už počítati s roze-
znáním nepřátelských posie
Nepřitel je skryt. Skrčen v zákopu do zemo
vyhrabaném, řádí svou rychlopalnou zbraní děsně
v řadách útočníka na značnou vzdálenost, aniž
je útočníku možno vzíti svého soupeře na mušku.
— Slojím v poli vystaven ztrátám a ne-
mohu se bránit, nemohu rány oplácet, nevím
odkud rány dopadají, kam útok zaměřit
Jaký to pak — boj?
Stará zásada o převaze mravního momentu
na straně útočníka náhle se zvrací v pravý opak
A tak po dvě dlouhá léta nepatrný počet
40.000 necvičených, rozptýlených obhájců při-
vádí k únavě, k demoralisaci, k zoufalství
ohromnou přesílu 200.000 původně bujarého
vojska:
27
article
Vojensko-technicky vyjádřeno:
Kavalerie, jíž v moderním válečnictví zbý-
val ještě úkol, ohledávati a rozpoznávati
nepřátelské posice, jest příště k nečinnosti
donucena; artillerie, která měla úkol pal-
bou zahajovati boj na velikou vzdálenost, uleh-
čovati útok, jest pro tento úkol nadobro odsta-
vena; dřive nežli baterie útočníka za-
ujme svoji posici, postará se rozptýlený, v te-
rénu téměř neviditelný nepřítel o to, aby muž-
stvo obsluhující děla, kus za kusem bylo »od-
stříleno«.
Zbývá jádro útoku, pěchota ! Sražen
v řady a sloupy, postupovati nesmí, byla by pří-
liš nebezpečným cílem nepřátelské střelby. A také
kam, proti komu postupovati? Soupeř není
nikde a je — všude. A rozptýleně postupovat i
zím, neznámým krajem ? Jak při tom udržeti
pořádek, hotovost, disciplinu ?
Nemožnol
Závěr: útočná válka je příště svrchiovan
stížena, málem nemožna. Taktická pravidla.
dosud pro útok platná, jsou náhle znehod
nocena.
Nastupuje nutnost reorganisace branné sou
stavy, potřeba stanoviti nová pravidla, zavést
nová zařízení, nové — vychování.
Poslední dobou odborníci už ledaco pře
vídali.
— Vojáci v kasárnách a na cvičištiei
mrhají zbytečně časem, píše vojenský autor*)
) Generale Philibert: T' Infanterie perd son
tempa. Paris
Paris
General Philibert
28
article
provozují všelijaké parádní kousky ve sraženýeh
řadách pro zábavu očumujících zevlounů, hledí
na všelijaké drobnosti cviků a hmatů se zbraní,
ale tomu, čeho má voják ve válce opravdu
zapotřebí — se neučí
Myslitelé předvídali a události daly před-
vědům za pravdu.
— A tomu, čeho má voják v poli sku-
tečně zapotřebí, vyvozuje jiný hlas, mohl by se
naučiti v krátké, jednorpční řadové služběa
pak již v mládí na školách a ústavech — ob-
čanských.
Tedy veliká reforma na obzeru.
Takový tedy postup. Nebezpečí útoku se
zmenšilo, možnost vydatné obrany stoupla,
znárodní rychle, potřeba velkých stálých vojsk
— odpadá. Hlavní tiha militarismu bude o
valena.
Touže cestou, jakou se ve světě objevi.
zase se světa sejde militarism — zkušenost
války.
Byl přechodní formou. Dříve bývaly války
a militarism byl neznámou věcí. Nastanou nove
doby a obejdou se bez militarismu. Ale válk
— zůstane.
Filosofové, básníci, mravokárci a opposiční
řečníci, brojíce proti militarismu, volali po od-
stranění válek. Bylo to marné volání. Ani když
nejmocnější výchovanec lidumilných idejí, sám
světovládný car, zaplanul pro myšlenku světa
míru, nemělo to účinku na běh věcí. Válk
sodstraniti« není v lidské moci. Kterak tak
rozkazem vlády, usnešením parlamentu, vše-
obecným hlasováním chcete odstraniti z lidskýeh
srdcí zášť, nenávist, řevnivost, vášeň? Ne-
možno. Válka je stav společnosti jako je vášen
stav duše. Klid střídá se i v duši s bouři, radost
se žalem, vztek a vzpoura s náladami lásky
a milosrdenství. Stálý mír je tak nemyslitelný
jako stálá váda. Ovšem ale je všude myslitelna
zména forem. Každý stav mění vývojem svo
29
article
formy. Také válka je měnila a mění. Dnes se
válčí jinak, než se válčilo před tisíci lety a po
stu letech bude se válčiti jinak, nežli dnes.
Horlilo se proti barbarství válek jmenem
humanismu. Ale co to za humanism, zatracovat
válku jednu, kde se střilí, ale trpěti a provo-
zovati jinou válku, při které nehřmí sice děl
a neřinčí zbraně, ale při které neschází ani
mrtvých ani raněných, naopak tisíckráte více
v bolestech se svíjí poražených k zemi, zasaže-
ných v nejcitlivějších stránkách duše, válku, ve-
denou na bojišti veřejného života, jménem nej-
zvučnějších hesel pokroku, pravdy a dokonalosti,
kde se lidé potichu vraždí, popravují ve své
existenci, bez soueitu a ohledu padují a hynou
v ústraní, kam se smrtelnou' svojí ránou se.
uchýlili a kam žádný ranhojič, ani zřízenee
červeného kříže za nimi s obvazem u nosítky
nepřispěchá.
Jak se mohl nadíti nějakého úspěchu ta-
kový licoměrný, pokrytecký, falešný — hu-
manism?
Ale vraťme se k ohlašované evoluci.
— Kdyby na místě Angličanů proti Burům
byla bojovala kterákoliv z moderních armád,
soudí odborník, je pravdě podobno, byly by ji
čekaly asi podobné zkušenosti. Jisto však je,
míti proti sobě místo Burů vojsko moderné
zorganisované a secvičené, pyšné voje anglické
byly by v pláních jiho-afrických — nadobro
bývaly potřeny“ . .
Divné cesty vývoje! Svobodné Anglii vy-
nese Transvaat přituženou brannou povinnost.
A státům, úpicím ve jhu militarismu ? Tém,
smíme-li věřiti prorokům povolaným, vynese
dávno vytouženou — úlevu a osvobození
Ovšem, červánky ještě nejsou — slunce.
Třeba vyčkati, až síla poznání od jednotlivých
odborníků pronikne až — k odborným mi-
nistrům.
Angličan
Anglie