1
masthead
16. března 1901. Číslo 75
4
article
V neděli dne 17. března: První di-
radelní ochotnický spolek »Pokrok
ve Vídni sehraje v malém sále hudební společ-
nosti, I. Künstlergasse 3., Štolbův žert: » Mořsk
penna.« Začátek o 7. hod. večerní. Lístky lze obd-
šeti v předprodeji ve »Slovanské besedě«, I. Brá-
nerstrasse 7 a večer u pokladny. — V městském
divadle v Mn. Hradišti sehraje spolek diva-
čelních ochotníků o 1/48. hod. več. ve prospěch diva-
delního fondu po prvé: »Zlato«. Komedie od Josefa
Šmahy. — Spolek divadelních ochot-
níků »Klicpera« v Borohrádku sebraje
re prospěch Ústřední Matice školské o 1/28. ho
večerní v sále »Obecního domu«: »Bodrý venkovane
Obraz ze života od V. Lipovského. — V Dusí-
kově divadle v Čáslavi sehraje se o 1/28.
bod. večerní: »Přítěž«. Veselobra od B. Vikové Ku-
pětické. Po divadle v místnostech besedních koncert
kapely »Hudební jednoty«. Předprodej vstupenek up.
Jana Procházky, fotografa v Čáslavi.
Pan V. Ponec, říd. uč. v Černilově, jmenován
cehotnickým spolkem »Tyl« v Černil o v
prvním čestným členem. Stalo se tak pro zásluhy,
kterých si p. V. Ponec získal o divadl
I Künstlergass
Štolbův
Šmaha
Klicpera
V Lipovský
Procházka
V Ponec
Tyl
Vídeň
Hradiště
Borohrádek
Čáslav
Černilov
první di
spolek diva
obecní dom
Ku
5
article
Válčení s Čínou-
Válčení s Čínou-
Pro Mantžursko.
Z Frankfartu, 15. března. (C. -B
Dle newyorského telegramu »Frankf. Ztg
dostal Sun zprávy, že Lichunčan povoluj
Rusku v mandžurské otázce.
Z Londýna, 15. března. (C.-B.) »Tim
sům« telegrafuje se ze Šanchaje ze včerejšk
Dle zpráv v Niučvanu dosadil admirál Alexejet
tatarského generála Cinči opět za velitele
Mukdenu.
Frankf
Cineč
Čína
Rusko
Londýn
Tim s
6
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
V Praze, dne 15. března.
Oznamuje se z Haagu: Jest zde všeobe
ným míněním, že celková situace a obzulást
čínská otázka nutí Anglii, aby rozřešila otázk
transvaalskou.
Vypráví se, že na rozkaz z Londýna Ki-
chener klade Bothovi podmínky mnohem přízni
vější, než byly všechny předešlé. Než všichni
kdo znají Bothu, tvrdí, že nepřijme ničeho, než
úplnou samostatnost jihoafrických republik. Al
i tehdy, kdyby se vzdal, zbývají ještě oddíly
severní a Devetův, jež by se za žádných po-
mínek nevzdaly
Z Kapského města, 15. března. (C.-B
Poněvadž Burové přeráželi telegrafické drály,
přerušeno jest spojení s východém osady
s Natalem.
Z Londýna, 15. března. (C.-B.) Kapská
vláda praví ve své offleiální zprávě: Malý oddí
Burův operuje v Nemaquě i chystá se, jak se
zdá, přestoupiti na území německé.
Malé oddíly Burův »znepoko-
jují« napořád ještě různé kraje
Kapska od Filipstownu až po tvrz
Beaufort.
Bürově přepadli v pondělí železniční vlak
na delagojské dráze u Balmontu a zajali čtyřicel
mužů.
Devet dostihl dle posledníc
zpráv Senekalu. Zdejší vládní kruhy dou-
faji pořád ještě ve zdar vyjednávání o mlr.
Z Pretorie, 14. března. (»Timese.)
Deve t dorazil s nočetnou družínou do S ene
kalu. Bliží se právě kraji, kde se jeho branná
moc nejspíš značně rozmnoží. Možná prý, že
chce sesíliti se s několika lupičskými (?) čelami,
jež zdržovaly se vždy v místech severo-zá padně
od Vicksburgu.
Z Pretorie, 14. březnu. (C-B.) Lo
Kitchener lelegrafuje: Generál F renie
sděluje dodatečně, že bylo zabito a raněno ješt
46 a 146 Burů zajato nebo se vzdali.
Počasí je stále deštivé, takže postu
vojska zdržuje se.
Both
Devetův
Burová
Burův
Beaufort
Balmont
Pretorius
Lo Kitchener
Praha
Haag
Anglie
Londýn
Natal
Vicksburg
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Z klubu poslanců českýcl.
Z Vídně, 15. března. Klubu lidovýc
svobodomyslných poslanců českých doše
dnes tento telegram: »My na dnešní schůz
obecních starostů v Žamberce
shromáždění starostové všech obcí soud-
ního okresu žamberského uváživše obtížné
postavení české delegace na radě řišské, v-
slovujeme jednomyslný souhlas s dosavadním
postupem klubu českých poslanců a žádáme
jej, aby dle svého nejlepšího svědomí pra-
covál k tomu, abychom co nejdříve dosáhli
našich nezadatelných národních práv.
V Žamberce, 15. března 1900. Okresn
starosta: L oebel.
Pracovní program předvelkonoční
stanoven.
Z Vídně, 15. března. Po celý den
konaly se dnes konference, které věnován
byly stanovení pracovního programu říšsk
rady pro dobu před velkonocemi a částečn
také pro dobu po velkonocích. Napřed
11. hod. dopol. měli poslanci dr. Ka i zl.
dr. Pacák, dr. Stránský a dr. Žáček
poradu s minist. předsedou v té věci, potom
za přítomnosti dra. Körbra se zástup
klubů levice, ze kterých se do společnét
porady dostavili: dr. Bärnreither, bar.
Schwegel, dr. Gross, Kaiser, dr.
Lueger, dr. Vogler a šl. Skene.
Odpoledne pak konala se opět za př-
tomnosti min. předsedy porada vzpomenutýeh
čtyř poslanců českých se zástupci klubů pra-
vice. Z těchto se dostavili: ryt. Jaw o
ski, hr. Dzieduszycki, prof. Ba
viňský, dr. Kathrein, dr. Ivčevič.
hr. Pálffv, Lupul a bar. Malfatti.
doktor
Ka
Pacák
Stránský
Žáček
Bärnreither
Gross
Kaiser
Lueger
Vogler
Skene
profesor
Kathrein
Ivčevič
Vídeň
Žamberk
Jawa
L oebel
8
article
Některé věci vyřízeny hladce a za vše-
obecného souhlasu. Některé však narazily
na prudký odpor. Hlavní spor byl o to,
má-li se před svátky vyříditi také ve druhém
a třetím čtení zákon o státní přirážce k da
lihové a půjčka investiční, v prvním čten
pak řádný rozpočet na rok 1901. Po žádné
stránce levice nepochodí. Chtěla skoncován
novely o přirážce ke státní dani lihové míti
odročeno až na jarní zasedání říšské rady
na druhé straně nalehala, aby investice byly
dojednány poslaneckou sněmovnou před
svátky, a tolikéž aby se rozpočet dostal do
výboru a před svátky ještě rozdělily referáty.
Rozhodnutí stalo se v ten smysl, že se na
určito předloha lihová dá na pořad sněmovní
před velkonocemi. Naproti tomu však druhé
čtení investic a první čtení řádného rozpočtu
se odloží na kampaň jarni.
9
article
V podrobnostech pak stalo se dohod-
nutí toto: plenární schůze, na pondělí veče
určená, konati se nebude. Příští schůze po-
slanecké sněmovny buda teprve ve středu o
5. hodině večerní. Zejtra v sobotu, v pon-
dělí a v úterý zasedati budou výbory, hlavně
železniční a speciální výbor pro novellu k
dani lihové. Členové jejich musili se pod-
pisem zavázati předsedům klubů, že se do
schůzí těch dostaví. Teprve když byly dány
tyto záruky, sešlo s pondělní sckůze. Ve
středu večer bude na jednacím
pořadu: pilný návrh posl. Vá-
clava Hrubého, dra. Kurze a sou-
druhů ve příčině sčítání lidu
pilný návrh na úlevu nouze, způsobené ži-
velními pohromami; potom následovati bude
druhé čtení následujících předloh: 1. zákona
o zrušení erárních mýt, 2. zákona o literární
smlouvě rnkousko-německé, 3. zákona o svě-
tové smlouvě poštovní, 4. novella k dani
rentové, 5. zákon o sirotčích pokladnách
kumulativních, 6. návrh vinařského výboru
na zrušení tak zv. klausule ke clu na vína
z Italie dovážená, a na zvýšení tohoto cla
7. novella k poplatkovému nařízení, 8. druhé
čtení zákona o státní přirážce lihové.
Hrubý
Kurz
10
article
Zasedání předvelkonoční potrvá even-
tuálně do 28. nebo 29. t. m. Ještě před
velkonocemi sejdou se ve Vídni kvotové de-
putace. Po velkonocích sejde se napřed
říšská rada. Dr. Körber v poradě se
zástupci jednotlivých stran zůstavil jim n
vůli, chtějí li se rozhodnouti pro krátkou
kampaň zemských sněmů po velkonocích,
která by však nemohla prý trvati déle než
3 neděle, nebo pro volně dlouhou kampan
zemských sněmů po říšské radě, se klerou
současně v květnu zasedati budou také dele-
gace, ve příčině kterých je nyní se souhla-
sem uherské vlády rozhodnuto definitivně
Říšská rada po svátcích sejd
se 18. dubna. Zasedati bude do konce
května. Potom teprve následovati bude
kampaň sněmů zemských.
Dementi.
ch. Z Pešti, 15. března. »Budap
Correspondenz« jest zmocněna pro-
hlásiti, že zprávy některých listů, že kněžna
Hohenberská, choť arcivévody Františka
Ferdinanda, očekává radostnou událost, jsou
úplně b e z po dst a t ny-
doktor
Körber
František Ferdinand
Vídeň
Pešť
Budaponsko Correspondenz
11
article
Trojspolek.
Trojspolek.
w. Z Londýna, 15. března. »D a il
Craphic« přimtouvá se za obnovení troj
spolku stůj co stůj, poněvadž by prý z no
vého seskupení velmocí vzniklo veliké ne-
bezpečí pro mír evropský
Stávkové hnutí v Katalonii.
R. Z Paříže, 15. března. Stávkové
hnutí v Katalonii nabývá povážlivého rázu
Počet stávkujících v rozličných místech
značně stoupá a propukly již také vážné ne-
pokoje. V Ripolu srotilo se na náměst
množství dělníků, kteří nesli prapor s ná-
pisem: »Spravedlnost pro všechny, chléb
práci!« Četnictvo hledělo lid rozehnati. Kdyz
však lid začal házeti kamením, četníci stří-
leli do lidu. Jeden dělník byl na místi
usmrcen, tři těžce poraněni a jeden lehce.
Rozzuřený lid, neponechav čelníkům času.
aby poznovu mohli nabíti ručnice, útočil na
četníky se všech stran kamením, ranati
z revolverů atd. Četníci tasili šavle, poranili
četné osoby a lid rozehnali. Jeden poraněný,
který mezi tím zemřel, doporončel svým sou-
druhům, aby jeho smrt pomstili. Podobné
události opakovaly se mezi stávkujícími
i v ostatních továrních místech. Na mnohých
místech prchly místní úřady úplně. V Turelu
přeřezali povstalci kabely elektrárny, takže
včera večer město to bylo bez světla. Děl-
níci táhli ulicemi a bombardovali továrny.
Londýn
Paříž
12
article
Dobyli dům jednoho továrníka, rozbili ná-
bytek a zapálili dům. Proti povstalcům po-
stupovala tlupa četníků, kteráž však byla
uvítána kamením a střelbou. Jeden četník
a tři dělníci byli poráněni. Také v jiných
městech došlo k bouřlivým bojům revolvery,
dýkami a jinými zbraněmi. Dvě setniny
pěchoty byly dnes ráno vyslány do Ripolu
i na jiná místa. Ministerská rada se usnesla.
budou-li nepokoje trvati dále, prohlásiti stav
valečný
Protidynastická vzpoura v Persku.
Z Frankfurtu n. Moh., 15. března.
»Frankf. Zigu.« sděluje se z Perska, že
v Teheranu vypukla protidynastická
vzpoura, podněcovaná kněžími. Došlo na
pouliční boje; vzpoura byla ale na
konec vojskem potlačena. Hlavní vinník
byl pak veřejně zaškrcen. Podnět ke vzpouře
zavdala prý knězi rozšiřovaná pověst, že šach
chce jim odníti správu velikých statkův
svěřiti ji belgické společnosti.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně. 15. března. (C.-B.) Císa
vrátil se z Wallsee.
Ziga
Wallsee
Frankfurt můj
Mohan
Vídeň
13
article
Demonstrace v P'ešti.
Z Pešti, 15. března. (C.-B.) Dělníci
studenti, již byli za příčinou březnové slav-
nosti u pomníku Petöfyho, vracejíce se do
města demonstrovali před národním diva-
dlem maďarským, na němž nebylo maďarských
praporů.
Policie rozehnala demonstranty a šest
jich zatkla.
Jeden dav chtěl táhnouti k poslanecké
sněmovně, ale byl také rozehnán.
Březnová slavnost odbyla se ostatn
klidně.
Ministr Bogolěpov j.
Z Petrohradu, 15. března. (C. -B.
Ministr vyučování Bogolěpov, jenž byi
postřelen od studenta Karpoviče, odpoledne
zemřel.
Makedonská otázka.
Ze Sofie, 15. března. (C.-B.) Proslýchá
se určitě, že ministr vnitra Sarafo v na-
řídil, aby s třeleckým spolkům make-
donským byla odňata zbraň a vojenská cvi
čení zapovězena-
ov oxaně
Z Cařihradu, 15 března (C.-B.) Do
tazy Porty po londýnských pověstech o ne
pokojích v Makedonii u geverněra
kosovského, soluňského a monastýrského bylo
zjištěno, že tyto pověsti jsou s m y s le ny.
Petöfy
Bogolěpov
Karpovič
Pešť
Petrohrad
Sofie
Cařihrad
15 březen
Makedonie
14
article
Albánel,
Albánel,
Z Cařihradu, 14. března. (C.-B.)
Albánci upustili definitivně od svého záměru
konati schůzi v Debře. Učinili tak na rozkaz
daný z paláce jildizského místním úřadům.
Déroulde-Buffet.
Z Lausanne, 15. března. (C.-B.) Svěd-
kové Déroulědovi a Buffetovi smluvili po-
slední noci vyjádření, jímž prohlašuje se afféra
Déroulde-Buffet vyřízenou, ježto oběma od-
půrcům byl doručen vypovídací rozkaza
hrozba, že budou zatčení a protože policie
souboj znemožnila. Déroulěde odjel dnes
ráno do Milána, Buffet do Basileje
er. Z Paříže, 15. března. Déroulěde
a Marcel Habert přibyli, provázeni přáteli
svými Gallem a Dumonteilem, do Ouche na
Ženevském jezeře. Když Déroulěde vystou-
pil z vozu, pravil mu jeden strážník: »Při-
jíždite li k vůli souboji, vyhledejte si radeji
jiné místo«. Dérouléde odvětil: »To také
učiníme«. Buffet, jeho žena a švakr přibyli
zatím do Lausanny. Sokům byl neustále
v patách zástup žurnalistův i fotografů.
Z poslanecké sněmovny pruské.
Z Berlína, 15. března. (C. B.) Při po-
ložce »Finanění ministerstvo« přednesl po-
slanec Jaždzewski známé stesky Poláků.
Finanční ministr Miquel prohlásil, že
Prusko prý od staletí hledělo vládnouti bez
ohledu na národnost, také vůči Polákům, ale
jednání Poláků proti Prusku podmiňovalo
změnu naší politiky. Politiku nynější vůči
Polákům měniti bylo by chybou velikou.
Proti popolšťování musí býti němectví posí-
leno. K tomu náleží i fond na podporu ně-
meckého divadla. Poslanec Jaždzewski stě-
žuje si na bovkottování polského živlu. Ale
bovkott vyšel od Polákův. Poláci touží po
odiržení od Pruska. To se jim nikdy ne-
podaří.
Jest také potřebí, aby Němci uhájii
svou kůži. Chceme, aby byli Poláci věrnými
německými poddanými. Kdybychom měli toto
přesvědčení, jednali bychom s Poláky mno-
hem mírněji, nežli by činila kterákoli jiná
země.
Albánec
Buffet
Habert
Polák
Miquel
Prusek
Jaždzewski
Polákův
Němec
Cařihrad
Lausanne
Milán
Buffet
Basilej
Paříž
Berlín
Prusko
poslanecký sněmovna
mecký divadlo
15
article
Posl. Jaždzewski poukazuje k tomu,
že dřívější sliby Polákům nebyly zachovány,
tak na př. v příčině zachovávání jejich řeči
mateřské. Řečník označuje řeč Miquelovu
jakožto agilační projev proti Polákům.
Fin. ministr Miquel odpovídá, že
stejných práv lze jen nabýti, osvědčuje li s
stejná příchylnost ke státu. Nemůže býti
zájmu Poláků mluviti jen polsky. Pro školu
obecnou jest německá řeč nejdůle žitější.
Dokud Poláci nezvyknou tomu, býti něme-
ckými poddanými, nezmění se poměry. Po-
láci měli by přímo říci, jaké záludné my-
šlénky mají. Ministr jim radí, aby podali
vládě ruku poctivě, trvale a upřímně. (Po-
chvala.)
Posl. Kindler (Poznaň) prohlásil,ze
někteří jeho krajané nesouhlasí se všemi
vládními opatřeními.
Disposiční fond vrchního presidenta po
znaňského ku podpoře němectví ve východ
ních krajích byl schválen.
Z říšského sněmu německého.
Z Berlína, 15. března. (C-B.) Př
rokování o dodatečném úvěru na čínskou
výpravu měl říšský kancléř hr. Bülow řeč.
Dovodil v ní, že vyjednávání přiblížilo se
o hodný kus k úpravé poměrů v Číně. Není
vždy snadné dosíci shody. Podařilo-liž se
přes to sestaviti společný a rozumný pro-
gram míru, jest to ke cli i zástupcům v Pe-
kině i dokazuje to, že povedlo se, co vláda
chtěla, totiž zachovati svornost států a to
přes neshody, vyplývající z povahy poměr
a z minulosti. Trváme při nadějí, že tato
solidárnost kulturních národů přemůže také
různosti v názorech o čínských poměrech.
které se také v poslední době vyskytly. Hr.
Bülow dovozoval dále, že prý jen k vůli
zamezení opětných výtržností bylo nutno po-
trestati provinilé hodnostáře čínské.
Posl
Polák
Fin
Kindler
Bülow
Poznaň
Berlín
Čína
Hradec
16
article
Poselstvo, jež vysláno bude na pokán
do Berlína, přijato bude císařem Vilémem II.
až Čína splní podmínky jí uložené neb a
dá záruky.
V otázce odškodného nedospělo se pro
veliké obtíže ještě k programu, kterýž by
všechny státy uznaly. V příčině úhrady od-
škodného vyslovila se dobrozdání podaná
pro kontrolu nad celou čínskou správoua
pro zvýšení cel přímořských, jež možno
by bylo bez trvalého poškození obchodu.
Vojsko bude povoláno nazpět ihned, jakmile
Německo dostane spoleblivé záruky za za-
placení odškodného. Vrchní velitelství nepo-
trvá o nic déle, než nutno bude a nežsi
toho státy přáti budou. Co se diplomatické
sitnace týče, přejí si všechny státy zkonsoli-
dovati svůj poměr k Číně a přejí si brzkého
zakončení mezinárodního vyjednávání. Nic
méně jsou některé neshody, je-
líkož jednotlivé státy sledují
hospodářské, jiné spíše poli-
tické cíle. Německo, jež náleží k prvým.
uzavřelo proto anglo- německou smlouvu
s obapolnou snahou, celistvost Číny pokud
možno dlouho zachovati. Mandž urska
smlouvata se netýče.
Německo jako věřitel Číny musí bdíti
také nad tím, aby tato své jmění státní ne-
zmenšovala nenáležitě. Dokud. Čína nesplní
požadavky kollektivní noty, litovalo by
Německo smluv, jež by Čína uza-
vřela s kýmkoliv, pokud by jim
finanční zdatnost její pod-
statně se poškozovala. Všechny státv
učinily slavné prohlášení, že v Číně ne-
sledují žádných zvláštních účelů. V dalším
průběhu řeči své říšský kancléř vyvracel
jakožto prý nesprávné tvrzení o osamocení
Německa; rovněž není prý správné, že čín-
skými záležitostmi rozrušen byl poměr mezi
Německem a Ruskem. O ostřejších neb ne
obyčejných protivách mezi oběma státy
Číně lze tak malo mluviti jako o jich roz
porech jinde
Vilém II
Berlín
Německo
Čína
Rusko
17
article
To platí právě tak o Anglii, Americe,
Francii i Japousku. Mezi Německem i Francií
není, jako na většině míst světa, také v Číně
žádných věcných protiv. Že Německo Ra-
kouskem a Italií loyálně jest podporovánoa
že s oběma těmito spojenci ruku v ruce jde,
rozumí se při neochvějném trvání
trojspolku samo sebou.
Německu jde jen o to, aby co možno
způsobeny byly v Číně poměry pokojné
aby jeho država a jeho smlouvy obchodní
byly zachovány. Chceme, končí říšský kan-
cléř, spravedlivým a loválním chováním zmír-
niti nynější protivy, chceme společným po-
stupem s jinými dosíci společného cíle, při-
měřeného odškodného za výdaje výpravy,
způsobené porušením mezinárodního práva
a chceme zachovati svobodu obchodu našemu.
(Živaá pochivala. )
Anglický parlament.
Z Londýna, 15. března. (C. -B.) V pan-
lamentě rozdány spisy, týkající se záležitosti
Wolselev-Lansdowna.
V pamětním spise, zaslaném Salisburovi
v listopadu, prohlásil Wolseley, že titulární
místo vrchního velitele jest více než pátým
kolem u vozu. V jednání o tomto pamětním
spise pravil Lansdowne, že Wolseley učini
si o změnách podniknutých v roku 1895 ne-
pravý obraz a že neocenil dostatečně obme-
zení uložené vládě soustavou parlamentní.
Dřívější státní podtajemník zahraničních
záležitostí Brodrick vyslovil se o memorandu
Wolselevově v ten smysl, že Wolseley ne-
poznal skutečný obsah své povinnosti a že
opomenul starati se o mobilisaci a službu
zpravodajskou, začež jest jediný zodpověden.
Wolseley
Anglie
Amerika
Francie
Německo
Čína
Londýn
Italia
18
article
Brodrick mínil, že nová soustava pracuje
dobře, ale že, než pronese definitivní úsudek,
hodlá vyčkati, čeho Roberts tím docíli.
V dalším jednání o rozpočtu mini-
sterstva vojenství protestoval Har-
court proti změně v politice země, ze-
jmena proti pokusu, proměniti Angličany
v militaristický národ. Žádal za objasnění
výkladů Brodrickových, že Anglie musí býti
připravena vyslati do ciziny třetí armádní
sbor a tázal se, chystá-li se Anglie konkur-
rovati s velikými vojenskými státy v Evropě.
Roberts
Angličan
Brodrickový
Haro
Anglie
Evropa
19
article
Balfour odpovídal, že vzrůstání vo-
jenského rozpočtu anglického povstalo opera-
cemi Anglii uloženými. Na to uváděl v po-
směch myšlénku Harcourtovu, že Anglie ve-
šla v nové nebo tajné závazky. Pravil dále.
že Angličané musí hájiti velikou říši
osady. Jsou však také smlouvy, které ne-
pocházejí od nynější vlády nebo od její bez-
prostřední předchůdkyně, ale jsou přece také
závazny. Nikdo nemůže říci, kdy by vláda
mohla býti vyzvána, aby dostála oněm smlou-
vám. Lze si mysliti, že Anglie, kdyby byla
napadena, mohla by míti v takové obranné
válce spojence. Je-li tomu tak, spojenci oče-
kávali by pomoc v operacích, které třeba
v úmyslu obranném mohly by se přece státi
výbojnými. Ačkoli jest to ohled důležitý.
přece není účinkem nejdůležitějším. Rozpočet
není ještě takový, aby počet vojska byl roz-
množen a chován pohotově pro určitý účel.
Balfourfprohlásil posléze, že Brodrick to byl.
jenž učinil vojsko zdatným pro všecky možn
účely domácí obrany a pro všecky účely cizí
války, jež lze předvídati. Učiniv to, učinil
více, nezli mohlo se učiniti obratnou diplo-
macií, aby byl zajištěn mír, jemuž Anglie
nikdy nemohla by se těšiti, kdyby nepoží-
vala úcty mocných, kteří jsou jejími přáteli
a v mnohém ohledu jejími soupeři a kteři
mohli by se státi jejími nepřáteli. (Pochvala.)
Na to jednání odročeno.
Balfour
Angličan
Brodrick
Anglie
20
article
Z Japonska.
Z Japonska.
Z Jokohnmy, 15. března. Horn
sněmovna schválila dnes odpověď na
poselství císaře, v níž projevuje sou-
hlas s přáním, císařem vysloveným. (Aby
totiz schváleny byly nové berní předlohy.
Horn
Japonsko
22
article
Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské.
c. Z Vídně, 15. března. (Zvl. tel. »N. L.a)
Příjmy státní dráhy v první březnové de-
kádě obnášejí K 1,393.675, tedy plusk
66.641.—
Z Vídně, 15. března. (CB.) Bilance
ducheovsko- podmokelské dráhy
vykazuje po odpisech per K 266.105 celkový
výnos K 784. 642. Správní rada usnesla se
navrhnouti valné schůzi, jež se bude konati dne
18. dubna, aby se rozdílela 89, dividenda, t. j.
32 K na akcii
st. Z Pešti, 15. března. (Zvl. telegr. » Nár
Listů«.) Na trhu prodalo se 16.000 metr. ctů.
Ceny beze změny. Platila: pšenice tisská
78.5 kg K 8.65, 78 kg K 7.9219. 77.7 kg K
7.80, peštská 76 kg K 7.7712, 74.5 kg K 7. 65,
73.5 kg K 7.421, bajská 73.2 kg K 7.40.
bačská 75 kg K 7.65, 76 kg K 7.80, sedmi-
hradská 79 kg K 8.10, banátská 75 kg K 7.47 b.
vašarhelská 76 kg K 7.80, 77.5 kg K 7.8712 na
čtvrt léla; žito K 7.95, ječmen K 5.40,
oves K 6.45, kukuřice K 5.40.
Termínový obehod byl klidný.
s píeninami pevný. K večeru znamenala:
pšenice obchodní na duben K 7.65, mezi-
národní obchodní pšenice na říjen K. 7.68.
uherská obchodní pšenice na říjen K 7 74.
žito na duben K 7.50, žíto na říjen K 6.70.
oves na duben K 6.27, kukuřice na květen
K 5.24, kukuřice na červen K 5.35, řepka
na srpen K 12.50.
Plodinový trh byl bez odbyt
a změny.
Počasí: pěkné.
Z Pešti, 15. března. (C.-B.) Dnešní valné
shromáždění »Uherské banky pro že-
lezniční dopravu« usneslo se z čístého
zisku 1,040.000 K vypláceti dividendu 30
a po dotování reservního fondu připsati 93.965
K na nový účet.
Platil
Vídeň
Pešť
kg
23
article
D. Z Amsterodamu, 15. března. (Zv
tel. »Nár. Listů«.) Holandská slátní rada vy-
slovila se dnes velkou většinou přes finanční
namítky v zásadě pro vysušení Zuy der-
ského je zera.
er. Z Paříže, 15. března. (Zvl. telegram
»N. L.«) Posk Jaluzot byl výdán sněmov-
nou trestnímu stihání pro lichvářské skupování
cukru. Příčina jeho stíhání jest ta, že kdy
velkokupec Brabant měl v červencí m. r.
dodati 138 tisic pytlů cukru, nemohl tak uči-
niti, poněvadž zatím nastala haussa. Brabant
tvrdil, že tyto nesnáze způsobeny byly lichvář-
ským nahromaděním cukru, které se dle fran-
couzského trestního zákonníka stíhá. Vyšetřová-
ním pak vyšlo na jevo, že Jalu zo t v čer-
venci dal zakoupiti 945.200 pytlů cukru.
Z Paříže, 15. března. (C.-B.) Ve s ně-
movně dotazoval se posl. Castellin po
cukerní lichvě, žádal za jeji potlačení
potrestání spekulace. Posl. Walther prote-
stoval proti zavření cukerních raffinerií v St.
Luanu, jež prohlašuje za spekulační manávr a
vyzývá vládu, by zakročila. Posl. M a ss é žádal,
by se užilo trestního zákona proti proti speku-
lantům. Posl. Rouanet tázal se, co hodlá
vláda učinit, aby zamezila spekulaci, by tato ne-
mohla působiti na kursy obchodovaného zboží.
Z Nového Yorku, 15. března. Smýšlení
obilního trhu pevné. Pžonlce na březen
80.50, pšenice na květen 80 /4, kukuřice na
květen 467/, bavlna loco 8.75, oukr (Fain
Ref. Muscovados) 31/1. — Závěrek peněžní
pevný.
Brabant
Posl
Walther
Rouanet
Fain Ref
Amsterodam
Paříž
Jal
St . Luan
Nový York
24
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Zdanění živnostenských podniků
akciových a družstevních.
Je-li potřeba teprve nějakého důkazu pro
to, že vláda, která sestavovala trůnní řeč právé
vyslechnutou, nemá žádného určitého programu
hospodářského, že zkrátka hospodářská část
trůnní řeči je prostě výčtem toho, co právě na
ministerských stolech referentských našlo se ho-
tového a slepeno je dohromady sliby a mini-
stersky bezvýznamnými frásemi, — stačí všim-
nouti si jen Dočátku této hospodářské části,
která slibuje průmyslový a akciový zákon, ale
o úpravě nesnesitelných již daňových poměrů
průmyslových podniků ať akciových, ať druž-
stevních, mlčí. Už první osnova průmyslového
zákona loni ohlášená — o níž i zde jsme re-
ferovali — byla vážnými hlasy odborných kor-
porací domácích odmítnuta jako krok falešný.
Povoluje výminkou berní výhody, aby pod-
nítila ruch průmyslový bezvýminečným berním
vydíráním ochromený, dávajíc tedy na.
jedné straně špetkou, co na druhé oběma ru-
kama béře. I z Německa bylo na nás voláno
tenkrát, abychom nebláznili a nechali pokry-
tectví a abychom raději starali se o vyžitkování
přirozených podmínek rozvoje domácího
průmyslu a jeho uvolnění. Ale vláda svéhlavé
trvá na své almužnické »podpoře průmyslu« a
přichází s osnovou zas. Se stejným klidem
klade na stůl sněmovní osnovu nového zákona
akciového, dávajíc našemu akcijnictví sice mo-
derní háv, ale ponechávajíc mu v kapsách olo-
věnou berní přítěž, která jej tlačí k zemi ; sli-
buje přispěti k dalšímu oživení ruchu podnika-
telského připuštěním obchodních společností
obmezeným ručením, v Německu výborně se
osvědčivších, ale chystá pro ně v ohledu ber-
ním očistec II. hlavy zákona o osobních daních
přímých.
Německo
obmezený ručení
25
article
Mohlo by se zdáti, že tyto všecky věci nás
tak přímo nebolí a že vlastně pouštějí jen
zdravě žilou onomu »nenasytnému velkokapi-
tálu«, který, jak známo, naše české hospodářstní
dosud tak příliš nenakazil. Ale podíváme- li se
na svůj průmyslový ruch zakladatelský posled-
ních let, vidíme, že je nesen takřka výhradně
akciovými společnostmi a družstevními podniky,
kteréž poslednější zejmena u nás jsou dosti
oblibeným surrogatem spoutaného dosud akeio-
vého podníkání; a o těchto českých akciových
a družstevních podnicích přece nikdo nebude
tvrditi, že jsou výlupkem loupeživého výdělkář-
ství peněžních baronů, kterých prostě nemáme.
Naopak jsou to podniky drobných a středních
kapitalislů, kteří už vyrostli ze šosáckého
strachu před jiným uložením peněz než pod
pevný, skrovný úrok a staví se ve služby ná-
rodního podnikání průmyslového a obchodního,
a nezasluhují tedy za to trestu hotovou bernl
konfiskací výdělku, jakou dnes naše berní »re-
forma« podniky toho druhu stíhá. A vůbec ani
o ostatním rakouském nebo třebas sousedním
německém podnikání akciovém neplatí už dávno
že by byl doménou velkokapitálu; statistika
akeiových společností neklamně svědčí o stále
pokračujícím se drobení průměrnél výše kapi-
tálů akciových a pokračující demokratisaci
akciového podnikání, které nehromadí zisky
podnikatelské v rukou jedněch, nýbrž ve formě
vyššího zúročení kapitalového, rozvádí je až do
nejmenších cév soukromého kapitálu a rozmno-
žuje zámožnost širokých vrstev obyvatelstva.
26
article
Naše berní politika však obrací svůj l
kotný zrak vždy jen na úhrnnou číslici kapitálu
akciového, zhola nedbajíc jeho více méně malo-
kapitalistického složení a dospívá touto cestou
k absurdnímu principu bernímu, že malokapita-
listické akciové společnosti a družstevní pod-
niky stíhá nepoměrně vyšší poplatností berní,
nežli největší, soukromokapitalistické podniky
jednotliveů resp. společností obchodních.
Citujeme tu volně z nedávného podán
pražské obel dní a živnostenské komory, klerá
i v této otázce ujala se vedení mezi komorami
rakouskými a na základě bohatého materiálu
osvětlila zoufalou, řekli bychom sebevražednou
berní politiku rakouskou, pokud se týče prů-
myslových kooperací kapitalových, způsobem
tak bezohledným a přesvědčivým, že vývody
jejími plní se dnes sloupce rakouského odbor-
ného tisku hospodářského a po tolikerých,
křiklavých a vládou nedbaných stížnostech vítá
se její projev jako první autentické ověření ne-
udržitelnosti těchto poměrů, které v žádném
z moderních států nenalezají sobě rovna. Po-
vážlivým zjevem jest při tom — abychom zase
užili slov petice komorní, že i komuny (ze-
jmena země a obce), pídíce se ve své finanční
tísni po nových zdrojích příjmů, přirozeně svá-
děny jsou zlým příkladem státní správy berni,
která kapitály, stavící se ve služby živnosten-
ského podníkání, pokládá vesměs takřka jen z
drobty, padající se stolu bohatců, které dle ob-
vyklého u nás pojímání věci oddělily se od
kmene kapitálového, bezpečné uloženého v pupi-
lárních papírech a obětovány jsou na ziski
ztrátu, na spekulaci a při niehž tedy sebe bez-
ohlednější konfiskaca berní není nikterak po-
vážlivoul.
živnostenský komora